Včelařská konference

Kolmé řezání nijak neřeším, desky uřežu třeba přímočarou pilkou nebo ruční
pilkou. Dneska spíše na cirkulárce s provizorním posuvným přípravkem. Na řez
pak dávám levný akrylátový tmel, stěny nastavku potom složím k sobě na
nějaké rovné ploše tak, aby vevnitř byly k rámkům předepsané rozměry a tmel
nechám zaschnout týden, 14 dní. Tím se šikmý řez vyrovná. Potom stačí jen
vyvrtat díry a sešroubovat. Pokud se mi "povede" a řez je šikmý řekněme na
výšku nastavku o třeba půl cm, musí se šrouby utahovat stejnoměrně, protože
jinak se tmel stlačí a ta vrtule vznikne. Jediné, co řeším, je stejná výška
bočních stěn na levné cirkuli. Boční stěny lepím a stluču hřebíky ze dvou
až tří prken nahrubo nařezaných, aby dala potřebnou výšku bočnice + asi 5
mm, kterou potom srazím na té cirkuli. Hřebíky zapouštím 1 - 2 cm do hloubky
dřeva, aby se nestřetly s pilou. Hotové už nepracující nastavky brousím
vibrační bruskou do rovné plochy.
Je to ale vysloveně řešení na malé dávky nastavků, kdy teprve hledám konečné
provedení nastavků, dělám vždy po pár kusech a pak je zkouším, jak se
osvědčí. Pro nějakou velkovýrobu budu muset vymyslet, jak se svým nářadím
řezat přesné pravé úhly a taky jak nevrtat díry pro šrouby šikmo, protože
šroub v šikmé díře při vrtání z ruky ten nastavek při utahování taky
deformuje.

R. Polášek

Jednoduchou úpravu levné cirkulárky pro pravoúhlé řezání (formátovací pravítko) má na svých WWW stránkách J.Jindra.
Vše hezké

Výroba nástavků z masivu není zas tak jednoduchá jak by se zdálo. Když pomineme kvalitu dřeva, je potřeba věnovat pozornost i vybavení dílny. Základem je, jak jinak, cirkulárka se špičkově nabroušeným kotoučem, ideální je plátkový. Takže kdo brousí kotouč v ruce už několik let, doporučuji kotouč srovnat na spec. brousící mašině u odborníků. Je důležité, aby zuby běhaly po kružnici jak ve šraňku, tak na výšku. Není li to tak, tak pila bude řezat špatně a podle toho bude vypadat výsledek. Dále je nutné, aby stůl pily byl vybaven posuvným pravítkem na řezání šířek a stejně tak pravítkem na řezání pravých , případně 45 st. úhlů. Tyto úhly musí být nastaveny naprosto přesně a pohyb pravítka musí být bez vůle. Tomu ale všechny levnější cirkulárky v prodeji vyhovují dost mizerně. Dalším důležitým nástrojem v dílně je úhelník, čím masivnější tím lepší. Kdo nemá slušnou cirkulárku na prkno s ohoblovanou hranou se narýsuje čára, ta se přiloží ke kotouči, konec čáry se srovná se značkou na konci prac. stolu a rovné vedení se zajistí pevným sevřením prkna a jetím nehtu podle prac. stolu. Dá se tak řezat naprosto přesně. Další možnost je řezat maflíkem podle úhelníku. Každopádně si myslím, že kdo nemá dobrou pilu a protahovačku, tak je snad lepší si úl koupit, nebo zvolit jiný způsob výroby. Co se dá dělat. Úl by měl dobře vypadat a alespoň trochu nás reprezentovat, když přijde nějaká návštěva. Takže ať se daří.
Zdraví R. Stonjek

Kdo chce dělat nastavky z masivu, musí mít velice kvalitní vybavení, aby z
těch kmenů nařezal desky. To se mu zaplatí, když těch nastavků udělá stovky
až tisíce. Pro menší dávku je podle mne výhodnější použít už nařezané běžné
řezivo, běžná smrková prkna. Pak zase záleží, jak si chce kdo hrát nebo jak
to chce dělat rychle. Kdo nemá čas, koupí kvalitní smrkové řezivo za 4 - 6
tisíc za kubík a rovnou z něho začne dělat ty úly a využije 95 % dřeva. Kdo
má čas, koupí nějaké zbytky kubík za pár stovek a potom bude muset ty desky
přebrat, okraje zarovnat, než vůbec může začít dělat nastavky a třeba až
polovinu dřeva vyhodí. Podstatné je, že výroba nastavků z toho řeziva je
mnohem méně náročnější než z masivu, pokud se dělá rozumně, to znamená pokud
se použije konstrukce nastavku, kde nepřesnost do cca milimetru až dvou
nevadí. Nářadí na takovou přesnost mám, je to hlavně levná cirkulárka 650
wattů 4000 otáček s kotoučem tuším o průměru 180 mm s TK plátky. Tato pila
umí ve smrkovém dřevě hloubku prořezu 35 mm, takže na coulové řezivo bohatě
stačí, TK plátky se tupí minimálně, takže těch 650 wattů okamžitého výkonu
bohatě stačí a kromě toho motor obsahuje tepelnou ochranu, takže při běžném
provozu ( párkrát jsem řezal na délku i úplně mokré řezivo) se nedá spálit,
zároveň těch 650 wattů je tak málo, že se muselo hodně "pracovat" na tom,
aby se spálil pilový kotouč. Používám pravítko na řezání šířek koupené s
pilou, tam jsem musil akorát nahradit šroubky za jiné, s těmi původními
nešlo dostatečně pevně utáhnout.. Pravítko koupené s pilou na řezání pravých
a 45 stupnů se ukázalo nevhodné pro řezání delších kousků, udělal jsem si
tedy na pravý úhel svoje, které je sice méně přesné, ale mohu řezat
libovolně dlouhé kusy. Pilu jsem koupil za 2000 v Bauhausu, dneska tam je
podobná pila za 1500 i s přiloženým druhým kotoučem, který sám o sobě
prodává Bauhaus za 400 - 500 Kč. Pak z elektrického nářadí na úly používám
levný hoblík, levnou přímočarou pilku, levnou vibrační brusku a vrtačku.
Takže dneska by se to všechno i s nějakými vrtáky a dalším příslušenstvím
dalo zakoupit za cca 4000.
Pokud by bylo třeba nějaké větší přesnosti, okolo půl milimetru a méně,
vidím jako rozhodující tyto věci, potřebu pevného, přesného, nejlépe litého
stolu cirkulárky a hlavně potřebu hoblovky. Jedná se o to, že každý kus
dřeva delší dobu ponechaný svému osudu pracuje, schne nebo naopak vlhne.
Původně rovně nařezané prkno - řezivo se vyboulí nebo naopak smrskne nebo
chytne neznatelný náběh na vrtuli. I když schne v hromadě tak uložené, jak
má být. Potom při řezání na cirkulárce se dřevo během řezu na nerovnostech
kolíbá a způsobuje ty nepřesnosti v řezu. Proto je třeba kvůli přesnosti
každý kus prkna před řezem na cirkuli protáhnou hoblovkou a srovnat aspoň na
spodní straně ty nerovnosti. Nejlevnější hoblovka s pilou vychází teď tak od
8 - 9 tisíc a na rozdíl od předchozího nářadí jsou to velké těžké neskladné
stroje, které mimo práci nejde uklidit někde do skříně.
Dále pak potřebu nějaké přípravku s vrtačkou, který zamezí šikmě vrtaným
otvorům pro vruty.
A taky mít nějaké zkušenosti. První nastavky, co jsem udělal, se "skvěly"
přesností do půl cm. Nyní, po nějakých desítkách hodin řezání a objevování
se vejdu do jednoho milimetru, málokdy mi to ujede víc. Myslím, si, že už
jsem na hranici dané technickou úrovní tohoto nářadí.
Na nastavky by taková levná cirkulárka úplně stačila, kdyby se použil
polotovar místo dřeva, nějaké průmyslově vyráběné desky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 15, 2007 11:04 AM
Subject: Re: nástavky


> Výroba nástavků z masivu není zas tak jednoduchá jak by se zdálo. Když
> pomineme kvalitu dřeva, je potřeba věnovat pozornost i vybavení dílny.
> Základem je, jak jinak, cirkulárka se špičkově nabroušeným kotoučem,
> ideální je plátkový. Takže kdo brousí kotouč v ruce už několik let,
> doporučuji kotouč srovnat na spec. brousící mašině u odborníků. Je
> důležité, aby zuby běhaly po kružnici jak ve šraňku, tak na výšku. Není li
> to tak, tak pila bude řezat špatně a podle toho bude vypadat výsledek.
Dále
> je nutné, aby stůl pily byl vybaven posuvným pravítkem na řezání šířek a
> stejně tak pravítkem na řezání pravých , případně 45 st. úhlů. Tyto úhly
> musí být nastaveny naprosto přesně a pohyb pravítka musí být bez vůle.
Tomu
> ale všechny levnější cirkulárky v prodeji vyhovují dost mizerně. Dalším
> důležitým nástrojem v dílně je úhelník, čím masivnější tím lepší. Kdo nemá
> slušnou cirkulárku na prkno s ohoblovanou hranou se narýsuje čára, ta se
> přiloží ke kotouči, konec čáry se srovná se značkou na konci prac. stolu a
> rovné vedení se zajistí pevným sevřením prkna a jetím nehtu podle prac.
> stolu. Dá se tak řezat naprosto přesně. Další možnost je řezat maflíkem
> podle úhelníku. Každopádně si myslím, že kdo nemá dobrou pilu a
> protahovačku, tak je snad lepší si úl koupit, nebo zvolit jiný způsob
> výroby. Co se dá dělat. Úl by měl dobře vypadat a alespoň trochu nás
> reprezentovat, když přijde nějaká návštěva. Takže ať se daří.
> Zdraví R. Stonjek

Již dlouhou dobu si pročítám příspěvky na této konferenci, většinou získat vědomosti. Ale chtěl bych taky s něčím přispět. Před 5 lety jsem začal včelařit a nyní mám 20 včelstev. Předloni jsem se rozhodl přejít z původních tachováků na Langstroth. Přemýšlel jsem jakým způsobem to udělám. Jestli nakoupím úly a nebo si je vyrobím. Po zkušebním nákupu jednoho úlu, který se mi asi po měsící začal rozkližovat hlavně v místě vybrání pro ouška rámků, jsem se rozhodl si je udělat sám. Inspiroval mě zander nástavek, který využívá zpevnění přední a zadní stěny dalšími dvěma lištami. Při spojení na tupo je největší problém pevnost právě v tom spoji, Při spojení na tupo při použití ještě dvou latí navíc se tento nástavek velmi zpevní. Pak byla také otázka kde sehnat dřevo. Protože nemám moc času, zkusil jsem první nástavky udělat z podlahových prken širokých 96mm(již z jedné strany ohoblované). Tuto volbu jsem udělal taky z toho důvodu, že nemám hoblovku. Při odřezání jen drážky a pera perfektně pasuje na 168 nástavek. Pro správné sklížení nástavku je doopravdy potřeba mít perfektní příčný řez. Do nástavku používám 12 šroubů 5x70 na spojení a lepidlo PONAL D3 a pak 8 šroubů 4x30 na ty latě. Nástavků jsem vyrobil loni 50 a jsem s nimi velmi spokojen. Vím, že to není návod pro velkovčelaře, ale pro toho koho baví včelařit a zároveň se odreagovat prací tento návod může posloužit.
LB

hoblovku mám pořádnou ,a prkna hobluju jen z vnějšku,krpatej vnitřní povrch není"zapečenej" od hoblování,zvětšuje až o 10-20 procent vnitřní plochu!!!!!!!!,nejlíp bere vlhkost,také používám ZANDER konstrukci,je velice pevná,a nekompromisně se líp nosí než ty s drážkama-úchyty,používám PONAL na parkety(3D)-žlutý, vyrobím cokoliv i jen přířezi na nástavky,chcete ??

vcela-med/=/centrum.cz

PK:
hoblovku mám pořádnou ,a prkna hobluju jen z vnějšku,krpatej vnitřní povrch není"zapečenej" od hoblování,zvětšuje až o 10-20 procent vnitřní plochu!!!!!!!!,nejlíp bere vlhkost,
.....
Zevnitř to včely sami hoblují, ale i impregnují propolisem. Tedy zevnitř je to O.K. zajištěné proti vlhkosti. ALe z vnějšku je lepší mít co největší odparnou plochu, aby vlhký nástavek rychle vysychal. Tedy není od věci, mít vnější povrch taky chlupatý.
.....
také používám ZANDER konstrukci,je velice pevná,a nekompromisně se líp nosí než ty s drážkama
.....
Jiné úly nechci. S lištou unesu dvojnásobek kg.
Dokonce jsem zkoušel jestli si to neulehčit a dělat tu lištu bez úkosu, jen obdélníkový profil, ale se spodním úkosem je to lepší i za cenu výrobních komplikací.
Pokud Zander lišta je ta hmatová lišta co se montuje dopředu a dozadu aby zesílila stěnu, tam kde je drážka na rámky :-) V opačném případě nevím, co je to Zander lišta.

Karel

co se týká strojů a nářadí

nutná je ostrá 4-nožová hoblovačka+protah s posuvem,není potřeba to nějak hrotit do poloautomatů(rojek ,kdr,tos apod),ale s kombinovaným hobby strojkem se o to ani nepokoušejte(,pokud začínáte na kulatině tak je nutná i pořádná cirkula,pokud začínáte v lese tak i motorová pila)

s pilkou do ruky můžete dělat budky pro ptáky ale ne nástavky ,které navzájem mezi sebou musí sedět....


nejmenovaný britský výrobce úlů garantuje přesnost na tisíciny.....

dál vrtačka s pořádným kroutícím momentem,předvrtávám jen první prkno,proto aby to fest drželo v tom druhým....

formátovací pilka,čím přesnější tím míň hoblování

no a když už to máte přesně nařezaný,nahoblovaný,kdo si chce přidat prácu s nesmyslama,může ještě frézovat,tak pak se vám to musí podařit složit tak ,aby to nevypadalo,že to dělali děcka,zkuste udělat dva stejný nástavky stejným postupem....na to je potřeba svěrky, úhelníky ,a hlavně cit pro věc,....... stolařina.....