78242

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

V chemických tabulkách bude někde uvedena energie glukózy a fruktózy a
energie vody ve formě vodní páry a oxidu uhličitého při teplotě 20 st C.
Rozdíl potom bude energie, kterou získají včely pokud ten 1 kg cukrů
spotřebují a přemění na vodní páru a co2. Není to třeba tedy nijak měřit
nebo odhadovat. Ovšem momentálně k nim nemám přístup a na internetu jsem
zatím nic takového nenašel.
Jinak k té zemské energii je to pro mě tak nový postřeh, zatím jsem spíše
úly umísťoval výše kvůli zamezení přístupu hlodavců, pokud jsou úly nad zemí
a případným sněhem, hlodavci se tam snaží nastěhovat jen na podzim před
prvním sněhem. Nevím, jestli v případě vytvoření nějakého sklípku by se tam
netlačili celou zimu a nesnažili se v relativním bezpečí a klidu třeba
prohryzat i dřevem.
Co se týká tepelných ztrát v průvanu a bezvětří, v případě bezvětří je kolem
úlu jako teplejšího předmětu vrstva ohřívaného vzduchu, která funguje jako
další izolace. To je asi nejvíc vidět právě v těch kočovných včelínech,
pokud jsou utěsněné proti průvanu větru, tak i když nemají kontakt s
teplejším vzduchem od země, bylo aspoň v tom mém i v mrazech aspoň o pár
stupnů tepleji než venku. Podobně jako někde v koutě úlu vzdáleném od
zimního chumáče. Ve včelíně byly tenké boční stěny, 1,5 cm dřeva a
zaznamenal jsem tam i docela velké tepelné zisky z slunce v zimě a předjaří,
v době, kdy venku bylo v poledne za plného slunce třeba 5 st C, stěna
včelínu obrácená k jihu mohla mít klidně tak 40 st C a uvnitř bylo tak 15 -
20 . Zase ve stacionárním včelíně na zahradě "položeném" na zemi bylo možná
v období mrazů ještě o nějaký stupeň tepleji, ale zisky ze slunce tam byly
prakticky neznatelné.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu