Včelařská konference

Sledujem túto diskusiu od začiatku, ale s odpoveďou som otáľal. Pre Richarda sú rady a skúsenosti v tomto prípade, nepodstatné, nepomôžu mu, lebo svoj prípad rieši teraz! Podstata problému je v tom, že Richard objavil včelstvo, ktoré bolo dlhú dobu bez matky, teda ani nemohol vedieť ako tento prípad riešiť. Vychádzal z potreby zachrániť toto včelstvo, preto mu kúpenú matku pridal tým najjednoduchším spôsobom, vklietke uzatvorenej cukromedovým cestom. Pridanie mohlo byť úspešné, bez ohľadu aké v ňom boli včely, bez ohľadu dĺžky pobytu matky v klietke a príčinou neúspechu nebola ani skorá následná kontrola jej prijatia. Včely, ktoré sú 100%-ne bez matky, aj náhodnej (vo včelstve nebola žiadna matka, potvrdili 3 MB na vloženom otvorenom plode.
Včely, ktoré sa nachádzajú v takomto stave (staré či mladé, v 8 či 9 mesiaci roka), by matku pridali, KEBY!, podľa všetkého neboli dlhé 3-4 týždne a viac bez možnosti vychovať si novú. Včely vo včelom spoločenstve združuje v jeden kompaktný celok nie vôňa, ale feromón materská látka- teda CHUŤ, ktorú produkuje matka, ak sa stratí alebo ju odoberieme, je jej genetickou náhradou otvorený plod, ktorý bráni prijať pridanú matku. Prítomná matka (neoplodnená aj oplodnená) a v druhom prípade aj otvorený plod, ale neraz aj mŕtva matka spadnutá na dne úľa, kde ju včely navštevujú a tá im poskytuje dostatok ML, ktorá im blokuje rozvoj zakrpatených vaječníkov a zároveň bráni prijať pridávanú matku, ale zároveň bránia aj vzniku falošných matiek-trúdic. Ak tieto faktory (ML) vo včelstve chýbajú,dostávajú sa včely najskôr do stavu latentných, pozdejšie do stavu biologických trúdic, schopných klásť neoplodnené vajíčka. Falošných matiek- trúdic môže byť postupne aj niekoľko stovák, postupne sa všetky menia na trúdice. Potom do trúdicového včelstva matku nepridáme ani tou najlepšou metódou.
U Richarda pravdepodobne už boli falošné latentné (ešte nekladúce) trúdice. Vloženie otvoreného plodu bolo v tomto prípade správne, len vloženie matky a jej vyjedenie včelami, bolo predčasné (3 dni). Vypustenie matky z klietky malo byť až po 9 dňoch, keď bol všetok zaviečkovaný. Vtedy u všetkých latentných trúdic, sa vývoj pozastaví a pridaná matka pre tieto budúce trúdice prestane byť sokyňou. Toto však Richard nemohol vedieť, ale to nemôže vedieť ani odborník, lebo na včele trúdici biologickú zmenu pohľadom nedokáže určiť, zmenu zaznamenáme až vtedy keď sa začnú objavovať vajíčka v bunkách položených na okraji dna bunky, či v bunke 2-3 vajíčka. O latentných trúdiciach mohlo signalizovať (bez prítomnosti matky a otvor. plodu) zahryznutie sa včiel do vetracej sieťky a vtedy je to vždy signál, že včely nie sú ochotné prijať pridanú matku a v takom prípade môže byť matka v klietke (vraj včely si nakoniec zvyknú na "vôňu" matky) aj desať a viac dní, nepríjmu ju.
Jedna rada pri Richarda bola dobrá a to pridať matku v dobrom odloženci, ktorý pridávanú matku ochráni pred útokmi trúdic. Otvorený plod a nový plod postupne otupia vnímanie pridanej oplod. matky trúdicami ako sokyni, prestanú klásť vajíčka (niekdy až po týždni) a vtedy má včelstvo ako celok vyhrané. Biologicky zmenené včely sa nevrátia do pôvodného prirodzeného stavu, v úli vegetujú kým neuhynú. Skutočnosť však u Richarda bola iná, zásobné včelstvo namal a preto takáto rada je preňho bezpredmetná, lebo matku kupoval bez včiel. Možno mu mal včelár - radca, poradiť aby jedno svoje včelstvo obetoval a spojil v jeden celok, lenže včelári s 2-3 včelstvami chcú svoj počet včelstiev zachrániť za každú cenu. Pre Richarda to bude dobrá škola do budúcna, lebo už vie,že sa mu to vyplatí. Anton

Pane Anton, děkuji za rady. Mám ještě jeden dotaz. Mezi staršími včelaři jsem kdysi zaslechl názor, že před přidáváním matky lze včely "oblbnout" přidáním cizí vůně (nechci plácnout nesmysl, ale bavili se pokud si dobře pamatuji o postříkání mlékem, které také obsahuje biologický feromon) Teprve po nějaké době je vsazena nová matka. Vyprcháním cizího pachu se ve včelstvu rozšiří feromon nové matky, která je poté snáze přijmuta. Lze tento postup využít? Nebo se jedná o výmysl? děkuji

My jsme to dělali slivovicí. Půl malé štamprle včelám na novinový papír a
někdy tak jednu včelaři. S odstupem času si myslím, ža ani jedna z těch dvou
dávek úspěch přidáváni matek nijak zvlášť neovlivňovala.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 23, 2006 9:29 PM
Subject: Re: Pridanie matky do včelstva


> Pane Anton, děkuji za rady. Mám ještě jeden dotaz. Mezi staršími včelaři
> jsem kdysi zaslechl názor, že před přidáváním matky lze včely "oblbnout"
> přidáním cizí vůně (nechci plácnout nesmysl, ale bavili se pokud si dobře
> pamatuji o postříkání mlékem, které také obsahuje biologický feromon)
> Teprve po nějaké době je vsazena nová matka. Vyprcháním cizího pachu se ve
> včelstvu rozšiří feromon nové matky, která je poté snáze přijmuta. Lze
> tento postup využít? Nebo se jedná o výmysl? děkuji

TAK MNE NAPADÁ, NEŠEL BY POUŽÍT FORMIDOL ?

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 23.8.2006 22:47:48
> ----------------------------------------
> My jsme to dělali slivovicí. Půl malé štamprle včelám na novinový papír a
> někdy tak jednu včelaři. S odstupem času si myslím, ža ani jedna z těch dvou
> dávek úspěch přidáváni matek nijak zvlášť neovlivňovala.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Richard" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, August 23, 2006 9:29 PM
> Subject: Re: Pridanie matky do včelstva
>
>
> > Pane Anton, děkuji za rady. Mám ještě jeden dotaz. Mezi staršími včelaři
> > jsem kdysi zaslechl názor, že před přidáváním matky lze včely "oblbnout"
> > přidáním cizí vůně (nechci plácnout nesmysl, ale bavili se pokud si dobře
> > pamatuji o postříkání mlékem, které také obsahuje biologický feromon)
> > Teprve po nějaké době je vsazena nová matka. Vyprcháním cizího pachu se ve
> > včelstvu rozšiří feromon nové matky, která je poté snáze přijmuta. Lze
> > tento postup využít? Nebo se jedná o výmysl? děkuji
>
>
>
>

a co je asi kyselina mravenčí...

Priateľ Richard
V mojom príspevku som jednoznačne poukázal na to, že včely nejde "oblnúť" žiadnym prípravkom! Materský feromon je možné z tela matky npr. zmyť na veľmi krátku dobu, ale matka stále produkuje svoj feromon, ktorý včely vzdy považovať za cudzí, takže sa nejedná o žiadnu vôňu, ale chuť a tú prijímajú ústami-jazýčkom.
Ešte raz, pri pridávaní je rozhodujúce, aby včely medzi ktoré matku pridávame, nebola metrská látka predchádzajúcej matky, teda i plod, včely (ak nie sú biologicky zmenené- trúdice) matku bez ohľadu, či je fyzicky zdatná alebo malá, z inej bioklimatickej oblasti, z inej nadmorskej výšky, prijmú, pretože na záchranu svojej ďalšej existencie inú možnosť nemajú! Príkladom je aj zmetanec, v ktorom sú včely rôzneho veku, z rôznych včelstiev, staré, mladé, nasýtené alebo hladné, sú absolutne bez meterského feromónu (už po pol hodine sa stráca z ich organizmu), prijmú bez následkov pre pridanú matku. Po zmetení včiel cez smyk do rojačika, udrením o zem spadnú na dno, rojnicu otvoríme a vhodíme voľne matku medzi ne a je po paráde. Po zjednotení včiel s matkou v jeden celok (24 až 48 hod.), osadíme zmetanec do úľa ako normálny roj. Takýto stav vyvoláme aj vtedy, ak z úľa do ktorého chceme pridať matku, odoberieme starú matku a všetok plod bez včiel (vyvoláme stav bez materskej látky) do iného úľa a matku vloženú do klietky istenú CMC na 5-6 hodín, včely ju oslobodia a prijmú.
Takýto stav docielite aj vtedy, keď debničku bez plodu - medník oddelíte od plodiska medzidnom a matku pridáte znovu medzi včely, ktoré sú zbavené materského feromónu. Kontrolu môžete spraviť už na 2-3 deň.
Isté prijatie je aj vtedy keď včelstvu odoberieme matku, necháte robiť náhradný chov a na deviaty deň, po vylámaní náhradných materských buniek, vložíme novú matku do úľa. Ja ju vkladám (klietočka z cukríkov Tic-tak) do letáča, mám ju pod kontrolou.
Toto sú približne všetky spôsoby ako pridať matku do včelstva, keď je vo včelstve matka, no váš prípad je iný, vám sa matka stratila nekontrovateľne, tak aj postup musí byť iný, taký aký som opísal v prvom príspevku. Anton

Podělím se i o svou zkušenost. Po 15 letech jsem se rozhodl obměnit genetickou výbavu včel. Prostě jsem koupil 3ks Singer a přidal na jistotu přes klícku. Vše úspěšně. Ačkoliv jsem nikdy nepřišel během prohlídky o matku, první mi odešla neznámo jak po dvou měsících ještě ten rok a druhá hned zjara další rok. Zbyla mi ta třetí jako původní, ostatní jsou už rozpěstované. Pravda je, že ta originál dala letos nejvíc medu. Ačkoliv bylo vždy ve včelstvu jen "pár" včel pobíhajících po plástvích (třeba polovina proti ostatním starým kmenům) byly plástve medníku vždy plné medu. Neuvěřitelné. Nědělám reklamu, musím si je koupit, ale něco na tom je. Jsou určitě mírnější, ale bez kukly si ještě netroufnu. Stále mám ještě 3ks z původního kmene.
Včera mě zase vyhnaly a to mám už 30% nakrmeno. PT

V případě vylíhnutí veškerého hlodu vzniká vysoké riziko vzniku fyziologických trubčic. Fyziologické trubčice se chovají jako matky ( avšak ostatní dělnice se k nim nechovají jako k matce ). Nejenže kladou vajíčka, ale i tvoří mateří látku (feromon, který za normálních okolnostech tvoří jen matka a který stmeluje včelstvo a láká trubce na trubčích shromaždištích ) a zabíjejí veškeré cizí matky.
Včelstvo se klidně může chovat přívětivě k přidávané matce( Proč by ne? Včely mají radši matku v čele kolonie než trubčice. ). Jakmile matka vyleze s klícky, trubčice dostane příležitost se jí zbavit.
To je situace, kdy všechny osvědčené metody ztrácejí účinnost a ani beznadějné osiřelce nejsou 100%.
Jediné co by se dalo považovat za 100% je spojení přes novinový papír s ne příliš malým oddělkem( 10 000 včel by mělo stačit ).Všechny další cesty jsou poněkud ( i když u některých metod malým ) riskem.

Podívejme se na to nejprve z pohledu biologie:
Ve včelstvu se během roku někdy stává, že některé ( nebo všechny u bezplodových včelstev ) krmičky( kojičky ) nemají co krmit. A co se stane???........krmičky prostě výživný kašičky zhltnou......A jaký je následek???....... v důsledku nadbytku bílkovin a jiných látek v těle včely krmiček jim zduří vaječníky. Jsou právě ve stavu anatomických trubčic. Anatomické trubčice vajíčka nekladou, mají jen zduřelé vaječníky, které nezahájily svoji tvorbu vajíček ( včelař tuto změnu nepozná.... není schopen bez mikroskopického vyšetření odlišit normální dělnice od trubčic( at už fyziologických nebo anatomických ). Matka svojí mateří látkou blokuje kladení anatomických trubčic. Co tedy anatomické trubčice dělají???............jednoduchá odpověd........v produkčním období ( jaro, časné léto a plné léto )nedělají vůbec nic, snad kromě založení misek, jinak se po většinu dne flákají ( musím ještě dodat...podle mého názoru ještě zahřívají plod a udržují optimální klima kolem plodové plochy....to je můj názor, nechci ho nikomu vnucovat ) Pokud zastoupení anatomických trubčic přestoupí v produkčním období určitou hranici, pak nastupuje rojová nálada ( pro zajímavost: ve včelstvu těsně před vyrojením může být i více jak 50% včel anatomickými trubčicemi ). Tato hranice je u různých včelstev různá ( má na ni vliv hlavně míra geneticky podmíněné rojivosti ). V podletí a v roji jsou všechny anatomické trubčice donuceni k práci ( spíše než donuceni bude asi....instinktivně začnou pracovat ). Prácí jim zduřené vaječníky splasknou a stanou se opět normálními dělnicemi.
Ve bezmatečném včelstvu nastává podobná situace. Krmičky nemají co krmit ( chybí matka....zmenšuje se plodová plocha...za 24 dní po ztrátě matky už nezůstane ani bunka plodu ) a požírají krmné kašičky....vznikají anatomické trubčice. Je tu však jeden problém! Chybí matka!!!Matka svojí mateří látkou blokuje kladení anatomických trubčic..... A co se tedy děje když chybí??? Anatomické trubčice se stanou Fyziologickými trubčicemi. A problém je tu. Musím se opakovat,,Fyziologické trubčice se chovají jako matky ( avšak ostatní dělnice se k nim nechovají jako k matce ). Nejenže kladou vajíčka, ale i tvoří mateří látku (feromon, který za normálních okolnostech tvoří jen matka a který stmeluje včelstvo a láká trubce na trubčích shromaždištích ) a zabíjejí veškeré cizí matky.
Včelstvo se klidně může chovat přívětivě k přidávané matce( Proč by ne? Včely mají radši matku v čele kolonie než trubčice. ). Jakmile matka vyleze s klícky, trubčice dostane příležitost se jí zbavit.,,

Otázka: Je nějaký 100% způsob jak se zbavit fyziologických trubčic ( kromě připojení oddělku ).
Odpověd: Ne, není. Za nejistější považuji léčení plodovými plásty.
Rada: Lepší než přidávat matku do včelstev s fyziologickými trubčicemi ( to platí i pro včelstva, která nemají delší dobu (více než 1-2 dny) plod a ještě nejeví známky fyziologických trubčic...hrboplod ) je připojení celého oddělku s kladoucí matkou přes novinový papír.

zdravím........Martin Václavek

trubčice
za letu včel vysypte úl s trubčicí do trávy poblíž úlů,vraťte úl pak se vraťte zpět a zašlápnite tu hrstku včel i s trubčicí,pak se podívejte jestli se nevrátila nebo jich nebylo víc,přidejte matku,oddělek...

,,, P.K. (217.77.165.35) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462)

trubčice
za letu včel vysypte úl s trubčicí do trávy poblíž úlů,vraťte úl pak se vraťte zpět a zašlápnite tu hrstku včel i s trubčicí,pak se podívejte jestli se nevrátila nebo jich nebylo víc,přidejte matku,oddělek...
,,,

Tak přesně tohle je jedna z metod, kterou bych nikomu nedoporučoval
Proč???
Proto: Včely dělnice vykonávají od 3 dne života pravidelně každý den do doby, než se stanou létavkou, orientační prolety. K zorientování jí stačí další 3 dny ( orientace do cca 1 km ).Samozřejmě aby se zorientovala do 6km musí vykonávat orientační prolety delší dobu ( poznámka: z mého vlastního výzkumu jsem zjistil, že mladušky vykonávají orientační prolety v určitou dobu během dne. Pravděpodobně se jich zúčastní postupně všechny mladušky v času zhruba 20 minut. Tyto orientační prolety poznáme podle zvýšené letové aktivitě u česen, která za nedlouho odezní. Nejlépe se tyto letové změny poznají v období velmi malé snůšky nebo případně bezsnůškového období(např. podletí). Na tento jev jsem narazil zcela náhodou u včelstva, kterého jsem umístil k nám na zahradu.). Takže anatomické trubčice ( z nich později vznikají fyziologické trubčice ) vznikají v době, když jsou už částečně zorientované. Proto je tu určité riziko. že se nějaká po vysypání smetence vrátí. Ale také nemusí. Upozornuji , že i matky ( to i kladoucí ) jsou schopny se vrátit!!!
Proto radši nikdy nepřidávat samotnou matku do včelstva s fyziologickými trubčicemi.

zdravím......M. Václavek

M. Václavek napsal:> vrátí. Ale také nemusí. Upozornuji , že i matky ( to i
kladoucí ) jsou
> schopny se vrátit!!!

Jednou jsem v kočovném včelíně vychytil rozkladenou matku z úlu k označení
barvou, ona mi uletěla otevřeným okýnkem. Na stěně včelína na prostoru metr
do výšky a dva metry do šířky bylo tehdy ve dvou řadách 10 česen deseti úlů,
ona se musela trefit do toho správného a trefila se. Za týden jsem v úlu
našel zase vajíčka a malé larvičky. Vedle toho, že se trefila taky jako
rozkladená matka dokázala letět, to málokterá. Ž by se přece jen netrefila a
v úlu tehdy byly dvě kladoucí matky vedle sebe mně připadalo velice
nepravděpodobné.

U likvidace trubčic je vyklepání rámků a včel ven jen část. Druhá část je
vyhození všech rámků, případné vyčištění úlu nebo výměna nastavků za jiné,
vložení cizích rámků, v lepším případě s kompletním oddělkem s kladoucí
matkou, v horším by snad stačila jen matka v klícce a zúžení česna na jednu
včelu, v nouzi třeba vlhkým jílem. Vytřepané zalétané včely se v takovém
případě po návratu loudí v podstatě k cizímu včelstvu s cizí vůní a pro
trubčice je to takový šok, že přestanou být trubčice a chovají se dále jako
normální včely. Včely, které nevzlétnou a zůstanou na místě na zemi
pravděpodobně budou z velké části mlaďušky, které nelétají, nebo teď na
konci srpna na zemi taky už i podchlazené včely.
V současné době mě láká včelstvo s trubčicemi setřepat a udělat z něho umělý
roj respektive smetenec a po zcelení a přídání matky ve tmě ve sklepě usadit
na původním místě. Připadá mi, že v takovém případě se míň tratí na síle
včelstva než při klasickém vyklepání včel do trávy. Musím ale počkat, až
nějaké trubcokladné včelstvo budu mít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 10:29 AM
Subject: Re: Pridanie matky do včelstva


> ,,, P.K. (217.77.165.35) --- 27. 8. 2006
> Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462)
>
> trubčice
> za letu včel vysypte úl s trubčicí do trávy poblíž úlů,vraťte úl pak se
> vraťte zpět a zašlápnite tu hrstku včel i s trubčicí,pak se podívejte
> jestli se nevrátila nebo jich nebylo víc,přidejte matku,oddělek...
> ,,,
>
> Tak přesně tohle je jedna z metod, kterou bych nikomu nedoporučoval
> Proč???
> Proto: Včely dělnice vykonávají od 3 dne života pravidelně každý den do
> doby, než se stanou létavkou, orientační prolety. K zorientování jí stačí
> další 3 dny ( orientace do cca 1 km ).Samozřejmě aby se zorientovala do
6km
> musí vykonávat orientační prolety delší dobu ( poznámka: z mého vlastního
> výzkumu jsem zjistil, že mladušky vykonávají orientační prolety v určitou
> dobu během dne. Pravděpodobně se jich zúčastní postupně všechny mladušky v
> času zhruba 20 minut. Tyto orientační prolety poznáme podle zvýšené letové
> aktivitě u česen, která za nedlouho odezní. Nejlépe se tyto letové změny
> poznají v období velmi malé snůšky nebo případně bezsnůškového
období(např.
> podletí). Na tento jev jsem narazil zcela náhodou u včelstva, kterého
jsem
> umístil k nám na zahradu.). Takže anatomické trubčice ( z nich později
> vznikají fyziologické trubčice ) vznikají v době, když jsou už částečně
> zorientované. Proto je tu určité riziko. že se nějaká po vysypání smetence
> vrátí. Ale také nemusí. Upozornuji , že i matky ( to i kladoucí ) jsou
> schopny se vrátit!!!
> Proto radši nikdy nepřidávat samotnou matku do včelstva s fyziologickými
> trubčicemi.
>
> zdravím......M. Václavek

Prepáčte Radime, ste výborný konferenciér,aj včelár, ale v bode kde tvrdíte, že trúdice sa šokovou terapiou stanú znovu robotnicami, sa nezhodneme. Tvrdím a to nielen ja, že fyziologicky zmenenej včely, sa zväčšené vaječníky (zväčšené nie preto, že požierali kašičku určenú pre ošetrovaný plod, ale v dôsledku chýbajúcej materskej látky v čase bez matky) sa do pôvodného stavu nevrátia. X prípadopv mi to potvrdilo, lebo ak matku včelstvo prijalo, trúdice ešte dokázali klásť vajíčka spolu s matkou. Potom to vo včelstve vypadalo presne ako pri hrboplode, kým pozmenené včely nevypadli. Anton

Pane Atone Turčani,
máte semtam chyby, co se týče biologie trubčic.
,,,
A.Turcani (213.81.173.120) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504)
...že fyziologicky zmenenej včely, sa zväčšené vaječníky (zväčšené nie preto, že požierali kašičku určenú pre ošetrovaný plod, ale v dôsledku chýbajúcej materskej látky v čase bez matky)...
,,,
Udělejte mi fyziologickou trubčici z normální včely a ne z anatomické trubčice a já vystřelím Zemi do vesmíru!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Jak to podle výzkumu ve skutečnosti je..........???
Ve včelstvu se během roku někdy stává, že některé ( nebo všechny u bezplodových včelstev ) krmičky( kojičky ) nemají co krmit. A co se stane???........krmičky prostě výživný kašičky zhltnou......A jaký je následek???....... v důsledku nadbytku bílkovin a jiných látek v těle včely krmiček jim zduří vaječníky. Jsou právě ve stavu anatomických trubčic. Anatomické trubčice vajíčka nekladou, mají jen zduřelé vaječníky, které nezahájily svoji tvorbu vajíček ( včelař tuto změnu nepozná.... není schopen bez mikroskopického vyšetření odlišit normální dělnice od trubčic( at už fyziologických nebo anatomických ). Matka svojí mateří látkou blokuje kladení anatomických trubčic. Co tedy anatomické trubčice dělají???............jednoduchá odpověd........v produkčním období ( jaro, časné léto a plné léto )nedělají vůbec nic, snad kromě založení misek, jinak se po většinu dne flákají ( musím ještě dodat...podle mého názoru ještě zahřívají plod a udržují optimální klima kolem plodové plochy....to je můj názor, nechci ho nikomu vnucovat ) Pokud zastoupení anatomických trubčic přestoupí v produkčním období určitou hranici, pak nastupuje rojová nálada ( pro zajímavost: ve včelstvu těsně před vyrojením může být i více jak 50% včel anatomickými trubčicemi ). Tato hranice je u různých včelstev různá ( má na ni vliv hlavně míra geneticky podmíněné rojivosti ). V podletí a v roji jsou všechny anatomické trubčice donuceni k práci ( spíše než donuceni bude asi....instinktivně začnou pracovat ). Prácí jim zduřené vaječníky splasknou a stanou se opět normálními dělnicemi.
Ve bezmatečném včelstvu nastává podobná situace. Krmičky nemají co krmit ( chybí matka....zmenšuje se plodová plocha...za 24 dní po ztrátě matky už nezůstane ani bunka plodu ) a požírají krmné kašičky....vznikají anatomické trubčice. Je tu však jeden problém! Chybí matka!!!Matka svojí mateří látkou blokuje kladení anatomických trubčic..... A co se tedy děje když chybí??? Anatomické trubčice se stanou Fyziologickými trubčicemi. A problém je tu. Musím se opakovat,,Fyziologické trubčice se chovají jako matky ( avšak ostatní dělnice se k nim nechovají jako k matce ). Nejenže kladou vajíčka, ale i tvoří mateří látku (feromon, který za normálních okolnostech tvoří jen matka a který stmeluje včelstvo a láká trubce na trubčích shromaždištích ) a zabíjejí veškeré cizí matky.
Včelstvo se klidně může chovat přívětivě k přidávané matce( Proč by ne? Včely mají radši matku v čele kolonie než trubčice. ). Jakmile matka vyleze s klícky, trubčice dostane příležitost se jí zbavit.,,

Otázka: Je nějaký 100% způsob jak se zbavit fyziologických trubčic ( kromě připojení oddělku ).
Odpověd: Ne, není. Za nejistější považuji léčení plodovými plásty.
Rada: Lepší než přidávat matku do včelstev s fyziologickými trubčicemi ( to platí i pro včelstva, která nemají delší dobu (více než 1-2 dny) plod a ještě nejeví známky fyziologických trubčic...hrboplod ) je připojení celého oddělku s kladoucí matkou přes novinový papír.

zdravím........Martin Václavek

Pán Václavek, ne ospravedlňujem sa všetkým čitaľom za prešľap, ktorý sa mi "podaril". Ak sa vrátite ku komentáru číslo 18 503, nájdete mojum opravu, ktorú som odoslal následne 1 minutu po odoslaní inkriminovaného komentára. Nebolo to z nedostatku vedomostí,ale stáva sa to, čo ma mrzí. Škoda, že sa obsah vlastného komentára nedá opraviť (možno aj dá?)ako na www.vcely.sk. Áno, oficiálnu teóriu veľmi dobre poznám, ale mám k nej výhrady.
Prečo by mali včely navzájom produkovať a požierať kŕmnu kašičku? Kŕmnu kašička sa včelám vytvára v hltanových žľazách len preto, že ich k tomu vedie prítomnosť otvoreného a ony požierajú bielkovinovú potravu. To, že pred začatím floridnej rojovej nálady sa zduria včelám vaječníky, nemusí byť preto že kŕmia plod ale môže to byť i preto, že vo včelstve v tom čase nie je dosť materskej látky pre pre všetky včely, ale i preto, že včely v predstihu prijímajú od ošetrovaného trúdieho plodu tzv. samčí feromon (SF). Aj takéto názory sú uvedené v literatúre.Prečo by potom nemohlo byť pravdou i to čo som ja napísal? S pozdravom. Anton

Já se přiznám že to je moje teorie, už ani nevím, jestli jsem o tom někde
kdysi četl nebo ne a jestli to tak ve skutečnosti je. Hlavně, že to tak
funguje a když je na stanovišti oddělek, tak to můžu vyřešit v podstatě
rovnou z chodu, není třeba kromě pár cizích plástů nic jiného, žádná
speciální pomůcka, kterou bych si musel odněkud donést a připravit. Kromě
toho ani výsledek často nebývá moc valný, včely, ať už to jsou napravené
trubčice nebo normální včely jsou často staré a upracované a často je jejich
jediný přínos v tom, že vypomůžou včelám z oddělku tak těch 14 dní tři
týdny, než odejdou stářím. Řekl bych, že často kdyby se do oddělku na
původním místě přidal další nastavek prázdných plástů a pokrmilo se a
trubcokladné včelstvo prostě zlikvidovalo, vyšlo by to vcelku nakonec líp.
Vlastně mně to připadá jako méně významné včelařské téma, protože se s tím
zas tak často nesetkávám a řešení taky nijak zvlášť výnos neovlivňuje, ten
už byl vlastně ztracen během doby, kdy ve včelstvu chyběl plod od matky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 6:03 PM
Subject: Re: Pridanie matky do včelstva


> Prepáčte Radime, ste výborný konferenciér,aj včelár, ale v bode kde
> tvrdíte, že trúdice sa šokovou terapiou stanú znovu robotnicami, sa
> nezhodneme. Tvrdím a to nielen ja, že fyziologicky zmenenej včely, sa
> zväčšené vaječníky (zväčšené nie preto, že požierali kašičku určenú pre
> ošetrovaný plod, ale v dôsledku chýbajúcej materskej látky v čase bez
> matky) sa do pôvodného stavu nevrátia. X prípadopv mi to potvrdilo, lebo
> ak matku včelstvo prijalo, trúdice ešte dokázali klásť vajíčka spolu s
> matkou. Potom to vo včelstve vypadalo presne ako pri hrboplode, kým
> pozmenené včely nevypadli. Anton

Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek. V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz a znakem včelaře zoufalce.
Zdraví R. Stonjek

Naprostý souhlas jakýkoli pokus o záchranu je stráta času, já to řeším buď oddělkem, nebo teď v podletí přidáním záložního včelstva . Letos jsem řešil z rovna jedno takové včelstvo, kde po usazení roje 17.6. při kontrole 3.7. jsem zjistil trubcokladní včelstvo
přidal jsem přes mřížku a noviny nástavek záložního včelstva 6.7. jsem odstranil mřížku 20.7. při kontrole byl zakladen i púvodní nástavek pak jsem se do včel dostal až po měsíci 19.8. a to jsem z tohoto včelstva vytočil 12 kg.medu.V současné době v čelstvo obsedá dva nástavky a má zakrmeno 10 kg cukru.
Vláďa z Krkonoš
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 27.8.2006 22:18:45
> ----------------------------------------
> Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s
> medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a
> nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> a znakem včelaře zoufalce.
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

No já zhodnotím počet včel v úlu a stav toho všeho a podle toho se rozhodnu,
jestli přidat matku nebo vytřepat a zrušit. Jako zájmový včelař se řídím
tím, jestli to prospěje včelám neboli přímo řečeno jestli i na to mám chuť.
Je ale možné, že být komerční včelař, zkalkuluji si i čas do toho vložený a
potom třeba vyjde k rušení prakticky jakékoliv včelstvo s trubčicemi. Ono
vlastně včelstvo s trubčicemi není nic jiného než než shluk starších včel
zalétaných na jedno místo, ne včelstvo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 10:18 PM
Subject: Re: Pridanie matky do včelstva


> Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne,
s
> medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu
a
> nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> a znakem včelaře zoufalce.
> Zdraví R. Stonjek

>naděje na záchranu a
> nápravu je velmi malá. <
>je pouze vyhazování peněz
> a znakem včelaře zoufalce.<

Vůbec s tebou nesouhlasím
Tady přece nejde o zoufalou záchranu včelstva ale a to hlavně o snahu pomoct. Je to tedy výrazem lásky ke včelám jako celku
Takový malý včelař to dělá pro včely ne pro svůj zisk Na rozdíl od velkých včelařů kteří na první místo kladou zisk , nadruhé výdědlek na třetí, výnos , pak dlouho nic. A na lásku ke včelám jim zbývá čas až po odchdu do důchodu, když svoji živnost předají mladším a sami si ponechají pár včelstev. To jim již ale bude přes 70 let a budou znich ti dědulové na které dnes tak nadávají

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 27.8.2006 22:18:44
> ----------------------------------------
> Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s
> medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a
> nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> a znakem včelaře zoufalce.
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Dost zmatený blábol od neznámého včelaře. Nevím, proč je taková averze k velkým včelařům. Že něco dokázali? Že když většina na chovu včel prodělává a stále si na něco stěžuje, oni jsou úspěšní a pod. Nejsou to spíš komplexy že něco podobného nedokážu??? Nevím, ale slyším li přednášet Sedláčky nebo Kolomého aj. rozhodně z jejich slov je láska ke včelám cítit. Je to ale láska a obdiv racionální a ne založený na zachraňování neduživců, které by byly v přírodě dávno odepsány. V těchto včelstvech většinou začínají nejdříve choroby včetně těch nejhorších a každý soudný včelař by se podle toho měl řídit. Nedivme se pak, že je nákazová situace taková jaká je, když názory na likvidaci mrzáků jsou takové. Co se týče nadávání starým včelařům, to už nebudu komentovat, to je výplod podivného myšlení a jeho autor by se měl nad sebou zamyslet. Zdraví R. Stonjek

Josefe jsi zřejmě mimořádně nadaný včelař. Až budeš hodnotit velké včelaře, doporučuji ti jich pár navštívit a pokud možno pochop, že včelařina se pro peníze dělala vždy. To, že je to krásný koníček i kůň (jako i vydělávat na živobytí) je bez debat. To, že výnosy medu byly vždy první otázkou když se dva včelaři potkali ... to také nedělí malé a velké včelaře. Každopádně asertivita u včelařů u nás je dost rozvinutá a ČSV ji přivedl kolektivně k dokonalosti.

Zamysli se nad tématem. Má cenu zachraňovat trubcokladné včelstvo v podletí? Nemá!
Co mám vyzkoušeno, ale ne v podletí?
Silná trubcokladná včelstva mohou po zrušení (vysypání opodál úlů a uzavření česna, nejlépe odstranění úlu) velmi dobře posílit sousední včelstva, ale těsně před snůškou nebo během ní.
Co tudíž mohu jako včelař-medař říci na záchranu trubcokladných včelstev? Je to ztráta času a mé energie.

Místo zachraňování raději vyrábím PŘEDEM nové úly a oddělky, kupuji nové matky měním a vařím dílo atd.atd. a jako medař Josefe ... hlavně vybírám a vytáčím med! Se včelama a prací s nimi trávím hodně času. Má asertivita je tudíž o včelách a včelaření. Ta tvá je očem? A co ti brání lépe včelařit než doteď? Opravdu záchrana trubcokladných včelstev teď je o ničem. Je to znak zoufalce - včelaře. Raději místo toho bych se naučil jako začátečník nebo hobby včelař u nás chytat roje jako pan Přeslička v Africe. ;-) Ale to je na jiné téma.

Ať se daří


_gp_
http://vindex.ic.cz

................................
Od: <Josef.Mensik:
> >naděje na záchranu a
> > nápravu je velmi malá. <
> >je pouze vyhazování peněz
> > a znakem včelaře zoufalce.<
>
> Vůbec s tebou nesouhlasím
> Tady přece nejde o zoufalou záchranu včelstva ale a to hlavně o snahu pomoct. Je
> to tedy výrazem lásky ke včelám jako celku
> Takový malý včelař to dělá pro včely ne pro svůj zisk Na rozdíl od velkých
> včelařů kteří na první místo kladou zisk , nadruhé výdědlek na třetí, výnos ,
> pak dlouho nic. A na lásku ke včelám jim zbývá čas až po odchdu do důchodu, když
> svoji živnost předají mladším a sami si ponechají pár včelstev. To jim již ale
> bude přes 70 let a budou znich ti dědulové na které dnes tak nadávají
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> > Datum: 27.8.2006 22:18:44
> > ----------------------------------------
> > Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> > záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s
> > medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a
> > nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> > V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> > a znakem včelaře zoufalce.
> >                              Zdraví R. Stonjek

Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké procento
létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
uhyne, protože se mu to nepovede?

R. Polášek

Od: Radim Polasek :_
> Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
> tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké procento
> létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
> uhyne, protože se mu to nepovede?
......

Definuj více ty "nějaké" setřepané včelstva nas zem. U trubcokladných to dělám běžně, ale u ostatních?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Jiné než z trubcokladného včelstva mě nenapadají. Jedině když část včel
přemístím někde blízko a ony se vracejí na původní místo a vžebrávají se
tam. J Jindra píše, že přesunuje včelstva normálně přes den. Včely, kterým
odvezl úly, se proto musí vžebrávat do těch úlů, které zbyly. Jedině
poslední včelstva převáží potmě. Taky když se včely vyrojí, sednou na větev
a pak se něco stane s matkou a roj se rozpadne, pak některé rojové včely
jsou taky desorientovány a vžebrávají se do cizích úlů na stanovišti.
Jestli má třeba smysl posilovat včelstva na nějakém odlehlém stanovišti tím,
že tam přivezu včely v smetenci, vyklepu před úly na zem a ony se vžebrají
do úlů a posílí včelstva..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 28, 2006 12:22 PM
Subject: Re: Re:z?chrana v?elstva


Od: Radim Polasek :_
> Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
> tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké
procento
> létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
> uhyne, protože se mu to nepovede?
......

Definuj více ty "nějaké" setřepané včelstva nas zem. U trubcokladných to
dělám běžně, ale u ostatních?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Už jsem to skoušel oddělek u kterého se stratila matka jsem postavil před česno těch nejslabších a za chvíli byly uvnitř

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:z?chrana v?elstva
> Datum: 28.8.2006 18:42:35
> ----------------------------------------
> Jiné než z trubcokladného včelstva mě nenapadají. Jedině když část včel
> přemístím někde blízko a ony se vracejí na původní místo a vžebrávají se
> tam. J Jindra píše, že přesunuje včelstva normálně přes den. Včely, kterým
> odvezl úly, se proto musí vžebrávat do těch úlů, které zbyly. Jedině
> poslední včelstva převáží potmě. Taky když se včely vyrojí, sednou na větev
> a pak se něco stane s matkou a roj se rozpadne, pak některé rojové včely
> jsou taky desorientovány a vžebrávají se do cizích úlů na stanovišti.
> Jestli má třeba smysl posilovat včelstva na nějakém odlehlém stanovišti tím,
> že tam přivezu včely v smetenci, vyklepu před úly na zem a ony se vžebrají
> do úlů a posílí včelstva..
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 28, 2006 12:22 PM
> Subject: Re: Re:z?chrana v?elstva
>
>
> Od: Radim Polasek :_
> > Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
> > tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké
> procento
> > létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
> > uhyne, protože se mu to nepovede?
> ......
>
> Definuj více ty "nějaké" setřepané včelstva nas zem. U trubcokladných to
> dělám běžně, ale u ostatních?
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

normálně v snůškových obdobích se vžebrají téměř všechny,teď když úl chrání před zlodějnou tak to nevím .....to nemám vyzkoušené...

Pochop ,že přístup velkého včelaře a malého bude vždy rozdílný U nás dělíme včelaře na malé a velkovčelaře Podle mne je malý včelař do 6 včelstev Od 6 do 40 i když malý včelař, To je již úplně jiná skupina a ta se již chová racionálně JAKO VELKOVČELAŘI Za velkovčelařem rád půjdu na radu a vážím si jich pro jejich odvahu se tím živit a ti se musejí zákonitě chovat úplně jinak a v žádném případě je nechci napadat. jen upozorňuji a rozdílné chování S tím ale nis nenaděláte , je to již vpovaze lidí. Právě zase napadáním těch nejmenších a nejstarších , právě je proti sobě popuzujete

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:záchrana včelstva
> Datum: 28.8.2006 11:26:17
> ----------------------------------------
> Josefe jsi zřejmě mimořádně nadaný včelař. Až budeš hodnotit velké včelaře,
> doporučuji ti jich pár navštívit a pokud možno pochop, že včelařina se pro
> peníze dělala vždy. To, že je to krásný koníček i kůň (jako i vydělávat na
> živobytí) je bez debat. To, že výnosy medu byly vždy první otázkou když se dva
> včelaři potkali ... to také nedělí malé a velké včelaře. Každopádně asertivita u
> včelařů u nás je dost rozvinutá a ČSV ji přivedl kolektivně k dokonalosti.
>
> Zamysli se nad tématem. Má cenu zachraňovat trubcokladné včelstvo v podletí?
> Nemá!
> Co mám vyzkoušeno, ale ne v podletí?
> Silná trubcokladná včelstva mohou po zrušení (vysypání opodál úlů a uzavření
> česna, nejlépe odstranění úlu) velmi dobře posílit sousední včelstva, ale těsně
> před snůškou nebo během ní.
> Co tudíž mohu jako včelař-medař říci na záchranu trubcokladných včelstev? Je to
> ztráta času a mé energie.
>
> Místo zachraňování raději vyrábím PŘEDEM nové úly a oddělky, kupuji nové matky
> měním a vařím dílo atd.atd. a jako medař Josefe ... hlavně vybírám a vytáčím
> med! Se včelama a prací s nimi trávím hodně času. Má asertivita je tudíž o
> včelách a včelaření. Ta tvá je očem? A co ti brání lépe včelařit než doteď?
> Opravdu záchrana trubcokladných včelstev teď je o ničem. Je to znak zoufalce -
> včelaře. Raději místo toho bych se naučil jako začátečník nebo hobby včelař u
> nás chytat roje jako pan Přeslička v Africe. ;-) Ale to je na jiné téma.
>
> Ať se daří
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
> ................................
> Od: <Josef.Mensik:
> > >naděje na záchranu a
> > > nápravu je velmi malá. <
> > >je pouze vyhazování peněz
> > > a znakem včelaře zoufalce.<
> >
> > Vůbec s tebou nesouhlasím
> > Tady přece nejde o zoufalou záchranu včelstva ale a to hlavně o snahu pomoct.
> Je
> > to tedy výrazem lásky ke včelám jako celku
> > Takový malý včelař to dělá pro včely ne pro svůj zisk Na rozdíl od velkých
> > včelařů kteří na první místo kladou zisk , nadruhé výdědlek na třetí, výnos ,
> > pak dlouho nic. A na lásku ke včelám jim zbývá čas až po odchdu do důchodu,
> když
> > svoji živnost předají mladším a sami si ponechají pár včelstev. To jim již
> ale
> > bude přes 70 let a budou znich ti dědulové na které dnes tak nadávají
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> > > Datum: 27.8.2006 22:18:44
> > > ----------------------------------------
> > > Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> > > záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s
> > > medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a
> > > nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> > > V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> > > a znakem včelaře zoufalce.
> > >                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

Právě zase napadáním těch nejmenších a nejstarších , právě je proti sobě popuzujete
..........
Kdo, kdy jak?
Mám dojem, že některá tvrzení žijí z toho, že se často opakují. Ale podložená nejsou. (Jako v politice:-)
Například tady zaznělo mnohdy tvrdé vyjádření proti lajdákům co se nevěnují včelstvům i když je chovají, nebo jim nějak na zahradě přežívají. Ale explicitně něco proti starým nebo malým jsem tady osobně moc nezaznamenal.
Karel

mě se nevrací,nebo zatím nevrátila,možná protože si myslím že ty trubčice jsouv tom posledním chomáči včel ty zasmrtím(zašlápnu)..

Pán P.K., asi si nerozumieme, jednoznačne sa mýlite, keď tvrdíte, že trúdicové včelstvo stačí vysypať do trávy a zbytok včiel aj s matkou zašlianuť a je po probléme. Aby sme si rozumeli, vysvetlime si pojmy, čo sú to trúdice a čo trúdokladná matka. Trubčice = trúdice a trubčice=trúdokladná matka.
Ako vznikajú trúdice
Ak sa vo včelstve stratí matka a včely robotnice nemajú otvorený plod, nemôžu si novú matku vychovať, čo znamená, že včely robotnice sa po istom čase menia fyziologicky, zduria sa im zakrpatené vaječníky a vtedy sa menia sa na biologické trúdice (falošné matky), ktoré sú schopné klásť neoplodnené vajíčka. Ich počet postupne narastá, čo znamená, že každá včela v úli môže byť potencionálna trúdica- falošná matka. Potom to znamená, že včelstvo vysypaním nezachránite, lebo trúdice ako ich vysypete hoci aj 100m od úľa, tak sa i vrátia (ostanú tam iba tie včely, ktoré nie sú na svoj úľ zalietané) a znovu ste tam, kde Ste byť nechceli.

Ako vzniká trúdokladná matka
Trúdokladná matka vzniká npr. vtedy ak má poškodené krídlo a nemôže vyletieť na oplodňovací prelet. Po ubehnutí určitého času, sa jej rujnosť končí a matka začne klásť neoplodnené vajíčka, čo je ako pri trúdiciach tak i pri trúdokladnej matke koniec existencie včelstva. Rozdiel medzi trúdicami a trúdokladnou matkou predsa nejaký je, trúdokladnú matku môžeme v úli identifikovať, trúdice nie! PO odstránení neoplodnej matky sa podarí pridať novú matku bez problémov, do trúdicového včelstva, hlavne pri vysokom stupni fyziologických trúdic, nie! V takomto prípade môže platiť podľa Vašej rady (pristupiť zvyšok včiel), ale i nemusí, lebo problém vyriešili, pretože vysypaná matka s včelami môže odletieť. Anton

Prepáčte za zámenu pojmov."Včely sa najskôr menia na anatomické a následne na fyziologické schopné kásť neoplodnené vajíčka". (trúdice=trubčice.) Niekde som čítal, že falošná matka za svoj krátky život položí od 26 do 32 vaj. Anton

Ještě chybí dodat , že trubcokladná matka také vzniká při vyprázdnění semenných vaků u starých matek ale tam obvykle dělají včely samy tichou výměnu , tyto matky pak bývají nejkvalitnější

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 27.8.2006 10:47:56
> ----------------------------------------
> Pán P.K., asi si nerozumieme, jednoznačne sa mýlite, keď tvrdíte, že
> trúdicové včelstvo stačí vysypať do trávy a zbytok včiel aj s matkou
> zašlianuť a je po probléme. Aby sme si rozumeli, vysvetlime si pojmy, čo
> sú to trúdice a čo trúdokladná matka. Trubčice = trúdice a
> trubčice=trúdokladná matka.
> Ako vznikajú trúdice
> Ak sa vo včelstve stratí matka a včely robotnice nemajú otvorený plod,
> nemôžu si novú matku vychovať, čo znamená, že včely robotnice sa po istom
> čase menia fyziologicky, zduria sa im zakrpatené vaječníky a vtedy sa menia
> sa na biologické trúdice (falošné matky), ktoré sú schopné klásť
> neoplodnené vajíčka. Ich počet postupne narastá, čo znamená, že každá včela
> v úli môže byť potencionálna trúdica- falošná matka. Potom to znamená, že
> včelstvo vysypaním nezachránite, lebo trúdice ako ich vysypete hoci aj 100m
> od úľa, tak sa i vrátia (ostanú tam iba tie včely, ktoré nie sú na svoj úľ
> zalietané) a znovu ste tam, kde Ste byť nechceli.
>
> Ako vzniká trúdokladná matka
> Trúdokladná matka vzniká npr. vtedy ak má poškodené krídlo a nemôže
> vyletieť na oplodňovací prelet. Po ubehnutí určitého času, sa jej rujnosť
> končí a matka začne klásť neoplodnené vajíčka, čo je ako pri trúdiciach tak
> i pri trúdokladnej matke koniec existencie včelstva. Rozdiel medzi
> trúdicami a trúdokladnou matkou predsa nejaký je, trúdokladnú matku môžeme
> v úli identifikovať, trúdice nie! PO odstránení neoplodnej matky sa podarí
> pridať novú matku bez problémov, do trúdicového včelstva, hlavne pri
> vysokom stupni fyziologických trúdic, nie! V takomto prípade môže platiť
> podľa Vašej rady (pristupiť zvyšok včiel), ale i nemusí, lebo problém
> vyriešili, pretože vysypaná matka s včelami môže odletieť. Anton
>
>
>

která ? falešná matka nebo trubcokladná je schopná naklást více vajíček do jedné buňky?

Pán P.K.-Čo je to falošná matka? Nevymýšľajme tu nové názvy. Trúdice sú tie, ktoré kladú aj viac vajíčok do buniek. Sú to vlastne včely, ktoré za dlhej neprítomnosti materskej látky v úli začali klásť vajíčka, jednoducho povedané. Trúdokladné matky kladú len jedno vajíčko do bunky, lebo to sú riadne včelie matky, ale sa neoplodnili resp sú to staré matky, ktoré už nemajú zásoby spermií, ktoré získali pri oplodňovacích letoch.
Ináč táto téma je zaujímavá len pre menších včelárov, lebo veľkí včelári sa s trúdicovými včelstvami nezdržujú a zlikvidujú ich vysypaním pred úle.

A.Turcani (213.81.173.67) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493)
Pán P.K., asi si nerozumieme, jednoznačne sa mýlite, keď tvrdíte, že trúdicové včelstvo stačí vysypať do trávy a zbytok včiel aj s matkou zašlianuť a je po probléme. Aby sme si rozumeli, vysvetlime si pojmy, čo sú to trúdice a čo trúdokladná matka. Trubčice = trúdice a trubčice=trúdokladná matka.
Ako vznikajú trúdice
Ak sa vo včelstve stratí matka a včely robotnice nemajú otvorený plod, nemôžu si novú matku vychovať, čo znamená, že včely robotnice sa po istom čase menia fyziologicky, zduria sa im zakrpatené vaječníky a vtedy sa menia sa na biologické trúdice (falošné matky), ktoré sú schopné klásť neoplodnené vajíčka. Ich počet postupne narastá, čo znamená, že každá včela v úli môže byť potencionálna trúdica- falošná matka. Potom to znamená, že včelstvo vysypaním nezachránite, lebo trúdice ako ich vysypete hoci aj 100m od úľa, tak sa i vrátia (ostanú tam iba tie včely, ktoré nie sú na svoj úľ zalietané) a znovu ste tam, kde Ste byť nechceli.

Ako vzniká trúdokladná matka
Trúdokladná matka vzniká npr. vtedy ak má poškodené krídlo a nemôže vyletieť na oplodňovací prelet. Po ubehnutí určitého času, sa jej rujnosť končí a matka začne klásť neoplodnené vajíčka, čo je ako pri trúdiciach tak i pri trúdokladnej matke koniec existencie včelstva. Rozdiel medzi trúdicami a trúdokladnou matkou predsa nejaký je, trúdokladnú matku môžeme v úli identifikovať, trúdice nie! PO odstránení neoplodnej matky sa podarí pridať novú matku bez problémov, do trúdicového včelstva, hlavne pri vysokom stupni fyziologických trúdic, nie! V takomto prípade môže platiť podľa Vašej rady (pristupiť zvyšok včiel), ale i nemusí, lebo problém vyriešili, pretože vysypaná matka s včelami môže odletieť. Anton

tu sem přišel na falešnou matku ... a snad jsme to oba mysleli dobře,ikdyž sem to domotal-víc vajíček kladou trubčice,trubcokladná(falešná...)....

ptám se tak blbě jen protože pokud si nalarvím mamuty larvičky tak mám snad trubcokladnou matku-předem neschopnou se oplodnit-teď už vím že sem si takovou ještě nenalarvil,ale spíš se mi nevrací matky

jinak se mi ani ty trubčice(trudice) nevracejí asi je fakt zašlápnu ,.....

TRUBČÍCE a bývají na stěně buňky jelikož nedosáhne zadečkem na dno .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 28.8.2006 17:48:22
> ----------------------------------------
> která ? falešná matka nebo trubcokladná je schopná naklást více vajíček do
> jedné buňky?
>
>
>

Musím k tomu ještě dodat, že i plod ( to i zavíčkovaný ) brání přetvoření anatomických trubčic na fyziologické.Fyziologické trubčice se objevují po vylíhnutí veškerého plodu .