- Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari
Já jsem ale psal o divokých včelách a o době před pár stovkami let, kdy tady nějaké organizované včelaření prakticky vůbec nebylo. Vyslovil jsem jen domněnku, že v takové době by se včelstva, v podstatě příroda, vyrovnala bez nějakých větších problémů a jakéhokoliv léčení i s roztočem Varoa, pokud by se tehdy nějak dostal do této krajiny i s nějakou epidemií moru plodu nebo jinými nemocemi. A to v první řadě tím negativním výběrem, kdy při úderu nemoci přežije jen zlomek původního počtu včelstev nějakým způsobem více odolnějších k té nemoci a potom následně mnohaletým pozitivním výběrem, kdy počet včelstev zase stoupá a nejvíc se přirozeně rozmnožují a kříží včelstva a linie, která jsou z toho zlomku nejvíce odolná. Takže v té době se do šlechtění v podstatě zapojila formou "volné soutěže" všechna včelstva, která v té době žila, což by pro území České republiky znamenalo, že by se vybíralo z stovek tisíců včelstev. Dneska v podstatě šlechtí včely jen původní šlechtitelé včelích linií, což je výběr maximálně z řádově tisíců včelstev. Od nich si kupují licenci chovatelé matek a matky od nich běžní včelaři. Ti už prakticky nešlechtí nic, maximálně občas vyřazují matky, co se nepovedly. Já myslím, že běžný komerční včelař ani nemůže poznat takové rozdíly v odolnosti včelstev, které se naopak u divokých včelstev projeví dost výrazně. Třeba tím, že jedno divoké včelstvo má za 5 let 10 - 20 potomků nových včelstev, zatímco druhé méně odolné třeba jen dva tři. Což je nakonec velmi velký rozdíl. Když pominu vzájemné křížení oplozováním jedné matky několika různými trubci. A i kdyby to včelař poznat dokázal, tak si to smaže různým posilováním a vyrovnáváním včelstev. Čistě teoreticky by se podobný mechanismus přírodního výběru mohl použít i dnes, že by se včelstva neléčila. Jenže těch 5 nebo i víc roků prakticky bez medu by komerční včelaři nepřežili, polokomerční včelaři by si začali přivydělávat něčím jiným a ostatní by si nechali 2 - 3 nejlepší úly a ostatní by spálili. Český med by se úplně vytratil z povědomí lidí a z obchodních trhů. A proto se včely musí léčit nebo při moru plodu likvidovat, pořád hledat nové přípravky, když ty staré ztratí účinnost. Proto se musí nebo aspoň převažuje nákup šlechtěných matek nad vlastním šlechtěním jednotlivých včelařů atd. Tím nechci říct, že by se neměly kupovat šlechtěné matky a že by měl každý včelař šlechtit nějakou svoji místní lini, tak jak se to dělo samovolně v přírodě. Možná, pokud někomu nebo všem včelařům v oblasti nezáleží na medu. Snad by z toho mohlo vyplývat to, že jsme vyměnili něco za něco. Na jedné straně vysoký medný výnos, klidná včelstva, jedno včelstvo prakticky stejné jako druhé, klid od všelijakých výběrových metod a podrobných hodnocení jednotlivých včelstev a na druhé straně nutnost už pořád léčit včelstva, sledovat z dálky závod specialistů hledajících stále nové přípravky na léčení a a nemocí a škůdců přizpůsobujících se těm přípravkům a trnout, aby se někde něco nezkřížilo, nezkombinovalo nebo neobjevilo něco nového, na co by ti specialisti nestačili.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Karel" <> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, July 08, 2006 6:25 PM Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari
> Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje. > Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo > oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo > vzdálené > 500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba > až někdy v červenci při snůškové přestávce. > ..... > V posledních letech jsem bez možnosti to pozorovat, ale před lety zde býval > asi 300m od mě včelína s chudinkama včelama, protože ty si včelaře > nevybírají. > A když se do toho jedny moje pustili, tak jsem někdy pozoroval, jak se > přidávají sosusední. Za chvíli tam bylo do loupeže zapojena značná část > včelstev. Zpočátku jsem netušil, kolikátá bije, a kde se vzala ta snůška. > Později jsem už věděl, a odcházel z domova, než budu obviněn, že nekrmím > včely a ty pak musí loupit:-) > > To je jeden z mechanismů, který jsme měl na mysli. > Ten druhý (hlavní)je včelař a přehazování rámků, včel, plodu atd. > Takže tam podle mě záleží na tom, jestli je dvacet včelstev u jednoho > včelaře, nebo jsou po různu u různých včelařů a tam si každý včelaří s > pěti, deseti včelstvy. > > No a že by nebyl pět let med? V době globalizace?:-) > > Problém je, že včely jsou na mor velmi dobře adaptovány. > Ty moje s tím bojovaly docela dlouho. Od jara jsem pozoroval mezerovitost, > jak odstraňovaly uhynulé larvičky. Takový typ mezerovitosti jsem doposud > neviděl, > A mor je zatím jen u jednoho včelstva. > Takže v tom je ten problém. Asi. Včely s tím dokáží dost dlouho bojovat. > Typuji několik let. A když se posilují, vyrovnávají, přidávají oddělky, pak > se tam dá roj, tak je to pak ten průser. To už je mor všude okolo. Do toho > nějaká melicitoza, nebo úhyny jako měli někteří letos, a už to vypadá jak > katastrofický film. > Problém je, že ve filmech všichni fandí hrdinům, co s nepřítelem bojují. V > životě ale není nad pana Povondru. > (Válka s mloky) > To je náš národní hrdina. Vždyť mor je přeci jinde. Nás se to netýká. U nás > ho ještě nikdo nenašel. > A uděláme všechno pro to, aby to vydrželo. (aby se mor nenašel). > > Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17449
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |