75565

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari

Vojtěch Bernatek napsal:
> snažím změnit včelaření od základu.Vzor si beru z přírody, která má
všechno
> dokonale vyřešeno. Umí se taky bránit.Např. o matkách nultý ročník ,
> přírodní výběr, jsme tu už probírali.I když výsledky jsou dobré, je
otázkou
> jaký bude výsledek odolání moru.. Když se něco tvoří nového , tak se
> používají nesprávné způsoby, protože ty „ správné“ vytvořili jiní.


V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
chovatelé nemohou dovolit. V době před kolonizací člověkem počet včelstev na
území ČR mohl klidně dosahovat počtu dnešních chovaných včelstev, to je
tuším asi 600 tisíc nebo je i převyšovat. Vedle dostatku dutých stromů to
bylo dáno hlavně snůškou, včelstvo a aspoň tolik rojů, aby se doplnily
ztráty úhynem a škůdci musely od května do září nashromáždit aspoň těch15
kilo zásob. V případě rozšíření takové pohromy jako moru plodu si příroda
mohla na pár let dovolit snížení počtu včelstev na procento nebo až promile
původních hodnot, kdy by přežily ty nejvíce odolná včelstva. V krajním
případě z těch několik stovek tisíc jen pár včelstev. Došlo by pak ke stavu,
že včelstvo by od května do července nejméně třikrát doneslo tolik zásob,
aby se z něho mohlo vyrojit několik rojů a případně i květnové roje by se v
červenci znova rojily. A většina z těch rojů by nashromáždila tolik zásob,
že by přežila zimu. Takže zatímco dříve z jednoho včelstva přežil za rok
tak jeden, dva roje, teď by jich bylo několik desítek. Během krátké doby,
pár let nebo pár desítek let by došlo k navrácení na původní počet
včelstev, ale byla by to už včelstva mnohem více odolná moru. Rozdíl je
ještě v tom, že v té době mohla být po staletém výběru co 20 - 50 kilometrů
nějaká jiná linie včel, tudíž na území ČR by se mohly nacházet stovky až
tisíce nějak odlišných linií, ze kterých by příroda mohla tím negativním
výběrem vybírat. Dneska je na stejném území několik linií rozchovávaných
chovateli matek, ostatní linie zmizely nebo jejich genetické stopy brzy
zmizí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 07, 2006 11:57 PM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> Souhlasím , že se moru nepoloží stéblo přes cestu mudrováním .Každý
musíme
> hledat řešení ve svých zkušenostech.Snad se to někomu podaří.Proto se
> snažím změnit včelaření od základu.Vzor si beru z přírody, která má
všechno
> dokonale vyřešeno. Umí se taky bránit.Např. o matkách nultý ročník ,
> přírodní výběr, jsme tu už probírali.I když výsledky jsou dobré, je
otázkou
> jaký bude výsledek odolání moru.. Když se něco tvoří nového , tak se
> používají nesprávné způsoby, protože ty „ správné“ vytvořili jiní.
> Když vidím dovozy medu, nezbývá mi než začít počítat. Dělám si výpočet
> úspěšnosti – pracnosti včelaření. Odstranění všech zbytečných prací a
> zásahů do včel. Bez techniky„heverů“ to určitě nepůjde ani mladým.Proto
> jim rovněž a 5 vnukům předávám zkušenosti , jak využívat techniku při
> včelaření. Můžu poslat obrázky jak děláme se 40 žáky medobrání.Zrovna
> přišly matky z Nasavrk a vidět je, bude zážitek pro děti na celý život.
> Poslal jsem do Včelaře článek o Včelařském svěráku, zatím nevyšel, na
škodu
> včelařů, nevědí oč se jedná, tak nemusím ani zajišťovat výrobu. Článek o
> výpočtu pracnosti včelaření pošlu až po vydání předchozího.
> B. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (194.228.166.142) --- 8. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari

V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
chovatelé nemohou dovolit.
.......
V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na jednom místě.

V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí většinou jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných se nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od hmyzu až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
Zatímco teď, když včely někde najdou nakažené včelstvo, nebo jiný zdroj nákazy, tak se k loupeži přidávají další a další včely ze včelína.
Když ne, pomůže včelař. Přehazuje plásty, vyrovnává, posiluje atd.
Pak přijde melicitoza, uhynou včëlstva, plásty se nechají v úlech, nebo se vystaví ven, aby je včely čistili. Nějaké to medobraní - to se taky spory a bakterie moru radují,

Když jsem si ten můj rámek s morem prohlížel, tak jsem jeho stáří určil tak na jaro po melicitóze. To byl vystaven, A napadla mě ta melicitoza a způsoby likvidace včelstev a souší. Jaká byla oblíbená metoda získání "čistého " díla. Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na včelstvo a rok za standard.


Přírody a její selekce bych se v souvislosti s morem rozhodně nedovolával. Tam nepůsobil lidský faktor. Veškeré působení včelaře nahrává tomuto procesu a včely na ně nebyly nikdy vybaveny.
Doživotní věčné úly, medobraní, výměny voští, mezistěny, udržování díla, shlukování včelstev, nepřirozená pastva= umělá krajina atd.
Včelař je v této souvislosti největší nebezpečí pro včely.
:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari

Právě že nepůsobil lidský faktor. Takže nebyl nikdo, kdy by řval, kdyby na 5
let nebyl žádný med. Nebo třeba na 20 let. Nikdo plošně neničil početné
místní linie včel a nenahrazoval je několika stejnými.
Co se týká úbytku včelstev, kdysi hodně dávno, když otec přesunul nějaké
včely jako první včelař do lesa, tak od května do srpna každých dva, tři
týdny měl permanentně plné úly a musil točit. Bylo jedno, jestli zrovna
kvetly javory, lípy maliny nebo nekvetly. Prostě když nebyla snůška z
nějakých včelařských rostlin, tak tam byla velká nabídka i z málomedujících
rostlin a ta stačila. Takhle si představuji, že by to vypadalo v přírodě,
kdyby nějaká nemoc nebo něco takového pronikavě snížilo počet divokých
včelstev. Zatímco předtím by přežily jeden, dva nejsilnější květnové roje a
ostatní by nestihly do zimy nasbírat dostatek zásob, po takovém snížení
počtu včelstev by potřebné zásoby dokázala nasbírat většina rojů. Ještě víc
to je vidět na varaóze. Mateřské včelstvo by třeba roztoči zničili, ale
ještě dřív by z něho vyletěly roje. Roztoči by sice byli i v těch rojích,
ale roj by ještě stihl nasbírat zásoby na zimu, přežít zimu a příští rok zas
vytvořit nějaké roje, než by byl roztoči zničen.
Kdysi jsem četl nějaký článek, kde jakýsi včelařský odborník odhadoval v
našem klimatickém pásmu před cca 500 lety a dříve před začátkem chovu včel
člověkem první pokles počtu divokých včelstev v případě, že by se varoáza k
nám dostala už tehdy na asi 1 -5 % původního počtu divokých včelstev.
Následovalo by pak období desítky let, kdy by se postupně pod tlakem varoa
více prosazovala včelstva odolnější proti varoa, až nakonec během 20 - 100
let by se počet divokých včelstev schopných s varaózou žít začal blížit
původnímu počtu.
Co se týká včelínů, myslím si, že není moc velký rozdíl, jestli je na jednom
místě v okruhu 5 metrů 10 - 20 včelstev, nebo jestli je těch 10 včelstev v
okruhu 500 metrů.
Co se týká vyloupení nakažených včelstev, není to tak jednoduché,
vylupované včelstvo je obvykle v poslední fázi nemoci, zatímco loupeživé v
první fázi nakažení. Pokud se mezitím loupeživé včelstvo stihne rozmnožit,
včely jako druh přežívají. Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje.
Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo
oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo vzdálené
500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba
až někdy v červenci při snůškové přestávce. Když je včelstvo vzdálené 5
kilometrů, už ho lupičky obvykle neobjeví, ale dutinu může za rok, za 5 let
objevit roj. Tyto údaje zhruba udávají, jaká by byla koncentrace divokých
včelstev v oblasti zamořené třeba morem plodu, to znamená před tím, než do
chovu včelstev začal zasahovat člověk.

Ono jinak kromě varaózy všechny nemoci včelstev tady byly už před příchodem
člověka a včely se s nimi nějakým takovým způsobem vždy vyrovnaly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 11:46 AM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
> chovatelé nemohou dovolit.
> ......
> V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na
jednom
> místě.
>
> V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí
většinou
> jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných
se
> nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od
hmyzu
> až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
> Zatímco teď, když včely někde najdou nakažené včelstvo, nebo jiný zdroj
> nákazy, tak se k loupeži přidávají další a další včely ze včelína.
> Když ne, pomůže včelař. Přehazuje plásty, vyrovnává, posiluje atd.
> Pak přijde melicitoza, uhynou včëlstva, plásty se nechají v úlech, nebo se
> vystaví ven, aby je včely čistili. Nějaké to medobraní - to se taky spory
a
> bakterie moru radují,
>
> Když jsem si ten můj rámek s morem prohlížel, tak jsem jeho stáří určil
tak
> na jaro po melicitóze. To byl vystaven, A napadla mě ta melicitoza a
> způsoby likvidace včelstev a souší. Jaká byla oblíbená metoda získání
> "čistého " díla. Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na
> včelstvo a rok za standard.
>
>
> Přírody a její selekce bych se v souvislosti s morem rozhodně nedovolával.
> Tam nepůsobil lidský faktor. Veškeré působení včelaře nahrává tomuto
> procesu a včely na ně nebyly nikdy vybaveny.
> Doživotní věčné úly, medobraní, výměny voští, mezistěny, udržování díla,
> shlukování včelstev, nepřirozená pastva= umělá krajina atd.
> Včelař je v této souvislosti největší nebezpečí pro včely.
> :-)
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Karel (194.228.166.14) --- 8. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari

Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje.
Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo
oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo vzdálené
500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba
až někdy v červenci při snůškové přestávce.
......
V posledních letech jsem bez možnosti to pozorovat, ale před lety zde býval asi 300m od mě včelína s chudinkama včelama, protože ty si včelaře nevybírají.
A když se do toho jedny moje pustili, tak jsem někdy pozoroval, jak se přidávají sosusední. Za chvíli tam bylo do loupeže zapojena značná část včelstev. Zpočátku jsem netušil, kolikátá bije, a kde se vzala ta snůška.
Později jsem už věděl, a odcházel z domova, než budu obviněn, že nekrmím včely a ty pak musí loupit:-)

To je jeden z mechanismů, který jsme měl na mysli.
Ten druhý (hlavní)je včelař a přehazování rámků, včel, plodu atd.
Takže tam podle mě záleží na tom, jestli je dvacet včelstev u jednoho včelaře, nebo jsou po různu u různých včelařů a tam si každý včelaří s pěti, deseti včelstvy.

No a že by nebyl pět let med? V době globalizace?:-)

Problém je, že včely jsou na mor velmi dobře adaptovány.
Ty moje s tím bojovaly docela dlouho. Od jara jsem pozoroval mezerovitost, jak odstraňovaly uhynulé larvičky. Takový typ mezerovitosti jsem doposud neviděl,
A mor je zatím jen u jednoho včelstva.
Takže v tom je ten problém. Asi. Včely s tím dokáží dost dlouho bojovat. Typuji několik let. A když se posilují, vyrovnávají, přidávají oddělky, pak se tam dá roj, tak je to pak ten průser. To už je mor všude okolo. Do toho nějaká melicitoza, nebo úhyny jako měli někteří letos, a už to vypadá jak katastrofický film.
Problém je, že ve filmech všichni fandí hrdinům, co s nepřítelem bojují. V životě ale není nad pana Povondru.
(Válka s mloky)
To je náš národní hrdina. Vždyť mor je přeci jinde. Nás se to netýká. U nás ho ještě nikdo nenašel.
A uděláme všechno pro to, aby to vydrželo. (aby se mor nenašel).

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari

Já jsem ale psal o divokých včelách a o době před pár stovkami let, kdy
tady nějaké organizované včelaření prakticky vůbec nebylo. Vyslovil jsem
jen domněnku, že v takové době by se včelstva, v podstatě příroda, vyrovnala
bez nějakých větších problémů a jakéhokoliv léčení i s roztočem Varoa, pokud
by se tehdy nějak dostal do této krajiny i s nějakou epidemií moru plodu
nebo jinými nemocemi. A to v první řadě tím negativním výběrem, kdy při
úderu nemoci přežije jen zlomek původního počtu včelstev nějakým způsobem
více odolnějších k té nemoci a potom následně mnohaletým pozitivním výběrem,
kdy počet včelstev zase stoupá a nejvíc se přirozeně rozmnožují a kříží
včelstva a linie, která jsou z toho zlomku nejvíce odolná. Takže v té době
se do šlechtění v podstatě zapojila formou "volné soutěže" všechna včelstva,
která v té době žila, což by pro území České republiky znamenalo, že by se
vybíralo z stovek tisíců včelstev.
Dneska v podstatě šlechtí včely jen původní šlechtitelé včelích linií, což
je výběr maximálně z řádově tisíců včelstev. Od nich si kupují licenci
chovatelé matek a matky od nich běžní včelaři. Ti už prakticky nešlechtí
nic, maximálně občas vyřazují matky, co se nepovedly. Já myslím, že běžný
komerční včelař ani nemůže poznat takové rozdíly v odolnosti včelstev, které
se naopak u divokých včelstev projeví dost výrazně. Třeba tím, že jedno
divoké včelstvo má za 5 let 10 - 20 potomků nových včelstev, zatímco druhé
méně odolné třeba jen dva tři. Což je nakonec velmi velký rozdíl. Když
pominu vzájemné křížení oplozováním jedné matky několika různými trubci. A i
kdyby to včelař poznat dokázal, tak si to smaže různým posilováním a
vyrovnáváním včelstev.
Čistě teoreticky by se podobný mechanismus přírodního výběru mohl použít i
dnes, že by se včelstva neléčila. Jenže těch 5 nebo i víc roků prakticky bez
medu by komerční včelaři nepřežili, polokomerční včelaři by si začali
přivydělávat něčím jiným a ostatní by si nechali 2 - 3 nejlepší úly a
ostatní by spálili. Český med by se úplně vytratil z povědomí lidí a z
obchodních trhů. A proto se včely musí léčit nebo při moru plodu likvidovat,
pořád hledat nové přípravky, když ty staré ztratí účinnost. Proto se musí
nebo aspoň převažuje nákup šlechtěných matek nad vlastním šlechtěním
jednotlivých včelařů atd.
Tím nechci říct, že by se neměly kupovat šlechtěné matky a že by měl každý
včelař šlechtit nějakou svoji místní lini, tak jak se to dělo samovolně v
přírodě. Možná, pokud někomu nebo všem včelařům v oblasti nezáleží na medu.
Snad by z toho mohlo vyplývat to, že jsme vyměnili něco za něco. Na jedné
straně vysoký medný výnos, klidná včelstva, jedno včelstvo prakticky stejné
jako druhé, klid od všelijakých výběrových metod a podrobných hodnocení
jednotlivých včelstev a na druhé straně nutnost už pořád léčit včelstva,
sledovat z dálky závod specialistů hledajících stále nové přípravky na
léčení a a nemocí a škůdců přizpůsobujících se těm přípravkům a trnout, aby
se někde něco nezkřížilo, nezkombinovalo nebo neobjevilo něco nového, na co
by ti specialisti nestačili.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 6:25 PM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje.
> Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo
> oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo
> vzdálené
> 500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba
> až někdy v červenci při snůškové přestávce.
> .....
> V posledních letech jsem bez možnosti to pozorovat, ale před lety zde
býval
> asi 300m od mě včelína s chudinkama včelama, protože ty si včelaře
> nevybírají.
> A když se do toho jedny moje pustili, tak jsem někdy pozoroval, jak se
> přidávají sosusední. Za chvíli tam bylo do loupeže zapojena značná část
> včelstev. Zpočátku jsem netušil, kolikátá bije, a kde se vzala ta snůška.
> Později jsem už věděl, a odcházel z domova, než budu obviněn, že nekrmím
> včely a ty pak musí loupit:-)
>
> To je jeden z mechanismů, který jsme měl na mysli.
> Ten druhý (hlavní)je včelař a přehazování rámků, včel, plodu atd.
> Takže tam podle mě záleží na tom, jestli je dvacet včelstev u jednoho
> včelaře, nebo jsou po různu u různých včelařů a tam si každý včelaří s
> pěti, deseti včelstvy.
>
> No a že by nebyl pět let med? V době globalizace?:-)
>
> Problém je, že včely jsou na mor velmi dobře adaptovány.
> Ty moje s tím bojovaly docela dlouho. Od jara jsem pozoroval mezerovitost,
> jak odstraňovaly uhynulé larvičky. Takový typ mezerovitosti jsem doposud
> neviděl,
> A mor je zatím jen u jednoho včelstva.
> Takže v tom je ten problém. Asi. Včely s tím dokáží dost dlouho bojovat.
> Typuji několik let. A když se posilují, vyrovnávají, přidávají oddělky,
pak
> se tam dá roj, tak je to pak ten průser. To už je mor všude okolo. Do toho
> nějaká melicitoza, nebo úhyny jako měli někteří letos, a už to vypadá jak
> katastrofický film.
> Problém je, že ve filmech všichni fandí hrdinům, co s nepřítelem bojují. V
> životě ale není nad pana Povondru.
> (Válka s mloky)
> To je náš národní hrdina. Vždyť mor je přeci jinde. Nás se to netýká. U
nás
> ho ještě nikdo nenašel.
> A uděláme všechno pro to, aby to vydrželo. (aby se mor nenašel).
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Vladimír Šrek (85.160.23.89) --- 12. 4. 2008
Zjišťování počtu roztočů

Zdravím, nedávno jsem někde četl, že se dá zjistit počet brouků, rozpuštěním nebo namočením měli v "něčem". Roztoči mají zůstat na hladině, zatímco ostatní části sebrané měli by se rozpustily, nebo klesly ke dnu. Nevíte o tom někdo něco bližšího?
Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
JD (62.24.71.204) --- 12. 4. 2008
Re: Zjišťování počtu roztočů

Líh anebo olej. Stačí běžný, kuchyňský.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 14. 4. 2008
Re:Zjiov?n? po?tu rozto??


> Zdravím, nedávno jsem někde četl, že se dá zjistit počet brouků,
> rozpuštěním nebo namočením měli v "něčem". Roztoči mají zůstat na hladině,
> zatímco ostatní části sebrané měli by se rozpustily, nebo klesly ke dnu.
> Nevíte o tom někdo něco bližšího?
> Díky
>


Ve stolnim oleji to funguje, lze pouzit na nekolikrat, tj. olej precedit a znovu pouzit.

Mam k tomu dotaz: Bezpecne sem na podlozce videl 10 roztocu, v oleji vyplaval 1ks. Cim si to vysvetlit?? Je mozne ze ten zbytek co neplaval byli stari roztoci, kteri byli nekde v bunkach nebo na louckach spodnich nastavku a vypadli az ted po jarnim uklidu?

dik

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
lokvenc.petr (e-mailem) --- 14. 4. 2008
Re: Re:Zjiov?n? po?tu rozto??



Ve stolnim oleji to funguje, lze pouzit na nekolikrat, tj. olej precedit a
znovu pouzit.

Mam k tomu dotaz: Bezpecne sem na podlozce videl 10 roztocu, v oleji
vyplaval 1ks. Cim si to vysvetlit?? Je mozne ze ten zbytek co neplaval
byli stari roztoci, kteri byli nekde v bunkach nebo na louckach spodnich
nastavku a vypadli az ted po jarnim uklidu?

dik

T.H.

Také jsem si něčeho podobného všiml. Přisoudil jsem to tomu, že vyplavou jen
déle mrtví, "vysušení" roztoči a "čerství" ne ...
(Což je ovšem jen domněnka a nemusí být pravdivá).
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: negativní výběr


V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na jednom
> místě.
V celku se dá s tebou souhlasit

> V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí většinou
> jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných se
> nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od hmyzu
> až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
Tady právě musí nastoupit člověk a tuto funkci plně nahradit ohněm

>Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na
> včelstvo a rok za standard.<

Tady by si měli vzpomět . Dříve se v klátech se vyřezávala vždy polovina díla To znamenalo dvouletou obměnu díla a roje a oddělky jen na nové dílo v přírodě neobsazovaly včely staré dílo protože je dříve zničily myši , zavíječi a jiná havěť.
Já dokonce dávám rojům jen půlku ob rámek a zbytek jsou jen vydrátkované rámky .Letošní roje dokonce tak postavily dva a půl nástavku a už jsem z nich bral medovici. Nejméně 5 kg / roj

Pepan


>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zat?m bylo bez predmetu- navrhuji stari
> Datum: 08.7.2006 11:46:56
> ----------------------------------------
> V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
> chovatelé nemohou dovolit.
> ......
> V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na jednom
> místě.
>
> V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí většinou
> jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných se
> nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od hmyzu
> až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
> Zatímco teď, když včely někde najdou nakažené včelstvo, nebo jiný zdroj
> nákazy, tak se k loupeži přidávají další a další včely ze včelína.
> Když ne, pomůže včelař. Přehazuje plásty, vyrovnává, posiluje atd.
> Pak přijde melicitoza, uhynou včëlstva, plásty se nechají v úlech, nebo se
> vystaví ven, aby je včely čistili. Nějaké to medobraní - to se taky spory a
> bakterie moru radují,
>
> Když jsem si ten můj rámek s morem prohlížel, tak jsem jeho stáří určil tak
> na jaro po melicitóze. To byl vystaven, A napadla mě ta melicitoza a
> způsoby likvidace včelstev a souší. Jaká byla oblíbená metoda získání
> "čistého " díla. Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na
> včelstvo a rok za standard.
>
>
> Přírody a její selekce bych se v souvislosti s morem rozhodně nedovolával.
> Tam nepůsobil lidský faktor. Veškeré působení včelaře nahrává tomuto
> procesu a včely na ně nebyly nikdy vybaveny.
>
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu