75438

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky

Nacházíme se v situaci, kdy po dlouhá desetiletí byly do naší populace
včelstev soustavně dováženy jen kraňky různých linií. Takže odhaduji, jestli
před takovými 30 lety mohl průměrný včelař s pěti - deseti včelstvy říct,
že jedno z těch 10 včelstev má evidentní znaky černé včely a jedno znaky
vlašky, tak dneska je možné říct, že v obci s několika stovkami chovaných
včelstev bude mít jedno převládající znaky černé včely a třeba jedno znaky
vlašky. To znamená, že u malého a středního včelaře se v praxi včelstva se
znaky černých včel nebo vlašek nevyskytují. Skryté v genech našich včelstev
určitě ještě jsou a nějakým dlouhodobým šlechtěním v nějaké uzavřené
populaci by se pravděpodobně dala černá včela ještě obnovit, ale
převládajícími praktickými znaky už to jsou všechno kraňky kříženci mezi
jednotlivými šlechtěnými liniemi. Pokud se někde dnes objeví včelstvo s
převládajícími znaky černé včely nebo vlašky, je to pomalu událost hodná k
zaznamenání. Co se týká převládající linie kraňky, záleží pak na
jednotlivých včelařích v posledních řekněme 10 letech, která z těch linií v
určitém místě převládne. Takže i onen hybridizační efekt F1 pomalu ztrácí
na významu, pokud nejde k dovozu nové, geneticky více odlišné linie kraňky
oproti těm původním.
Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší
celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně
došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude
jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí
přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a
byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po
celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována
v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové
umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem
zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině
Evropy.
Tak třeba mě napadlo, co by se stalo, kdyby varaóza byla k nám zavlečena o
100 let dříve. Tehdy mohli drobní včelaři maximálně používat prostředky
typu rajčatové a ořešákové listí, možná by přišli na kyselinu mravenčí, nebo
šťavelovou a octovou, ale to asi jen nějací osvícení včelaři. Takže by došlo
k rozsáhlým úhynům. Jenže tehdy u nás bylo co oblast to jiná linie včel.
Třeba na severní straně Jeseniků na Bruntálsku se musela zákonitě vyvinout
odlišná linie než na jižním kraji Jeseníků na Olomoucku a Šumpersku. Počasí
a místní podmínky jsou tam příliš odlišné A v Tatrách v každém údolí
odděleném včelami nepřekonatelnými skalnatými hřbety. A někde byl tehdy už
první mix černé včely s dovezemými včelami vlaškami, kyperkami a možná i už
kraňkami. Ale možná že někde v nějaké oblasti by se nějaká místní linie
dokázala s roztoči vypořádat. Taková linie, která ve srovnání s kraňkami
byla příliš divoká nebo nosila málo medu a proto byla místními včelaři časem
kraňkami nahrazena a zanikla. Dneska pak by byla varaóza minulost jako jsou
dneska roztočíci nebo záležitost oslabených včelstev jako jsou zavíječi. A
kdoví jak jak by se takové včely vypořádaly s Tumidou, která tady nejspíš
taky dojde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 8:38 AM
Subject: Re: Mate?n?ky


NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely
černé a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších
letech ke zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad
hybridního efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností
včelstev to je bodavosti a rojivosti

Pepan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky

Problém se může stát právě dovoz do jedné obce vigor, trocki a lesana

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 30.6.2006 10:23:12
> ----------------------------------------
> Nacházíme se v situaci, kdy po dlouhá desetiletí byly do naší populace
> včelstev soustavně dováženy jen kraňky různých linií. Takže odhaduji, jestli
> před takovými 30 lety mohl průměrný včelař s pěti - deseti včelstvy říct,
> že jedno z těch 10 včelstev má evidentní znaky černé včely a jedno znaky
> vlašky, tak dneska je možné říct, že v obci s několika stovkami chovaných
> včelstev bude mít jedno převládající znaky černé včely a třeba jedno znaky
> vlašky. To znamená, že u malého a středního včelaře se v praxi včelstva se
> znaky černých včel nebo vlašek nevyskytují. Skryté v genech našich včelstev
> určitě ještě jsou a nějakým dlouhodobým šlechtěním v nějaké uzavřené
> populaci by se pravděpodobně dala černá včela ještě obnovit, ale
> převládajícími praktickými znaky už to jsou všechno kraňky kříženci mezi
> jednotlivými šlechtěnými liniemi. Pokud se někde dnes objeví včelstvo s
> převládajícími znaky černé včely nebo vlašky, je to pomalu událost hodná k
> zaznamenání. Co se týká převládající linie kraňky, záleží pak na
> jednotlivých včelařích v posledních řekněme 10 letech, která z těch linií v
> určitém místě převládne. Takže i onen hybridizační efekt F1 pomalu ztrácí
> na významu, pokud nejde k dovozu nové, geneticky více odlišné linie kraňky
> oproti těm původním.
> Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší
> celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně
> došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude
> jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí
> přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a
> byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po
> celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována
> v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové
> umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem
> zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině
> Evropy.
> Tak třeba mě napadlo, co by se stalo, kdyby varaóza byla k nám zavlečena o
> 100 let dříve. Tehdy mohli drobní včelaři maximálně používat prostředky
> typu rajčatové a ořešákové listí, možná by přišli na kyselinu mravenčí, nebo
> šťavelovou a octovou, ale to asi jen nějací osvícení včelaři. Takže by došlo
> k rozsáhlým úhynům. Jenže tehdy u nás bylo co oblast to jiná linie včel.
> Třeba na severní straně Jeseniků na Bruntálsku se musela zákonitě vyvinout
> odlišná linie než na jižním kraji Jeseníků na Olomoucku a Šumpersku. Počasí
> a místní podmínky jsou tam příliš odlišné A v Tatrách v každém údolí
> odděleném včelami nepřekonatelnými skalnatými hřbety. A někde byl tehdy už
> první mix černé včely s dovezemými včelami vlaškami, kyperkami a možná i už
> kraňkami. Ale možná že někde v nějaké oblasti by se nějaká místní linie
> dokázala s roztoči vypořádat. Taková linie, která ve srovnání s kraňkami
> byla příliš divoká nebo nosila málo medu a proto byla místními včelaři časem
> kraňkami nahrazena a zanikla. Dneska pak by byla varaóza minulost jako jsou
> dneska roztočíci nebo záležitost oslabených včelstev jako jsou zavíječi. A
> kdoví jak jak by se takové včely vypořádaly s Tumidou, která tady nejspíš
> taky dojde.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, June 30, 2006 8:38 AM
> Subject: Re: Mate?n?ky
>
>
> NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely
> černé a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších
> letech ke zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad
> hybridního efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností
> včelstev to je bodavosti a rojivosti
>
> Pepan
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
zdenek (212.71.136.70) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky

Přítel Polášek napsal:
"Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině Evropy."

Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na internetu je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad pro velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili "odborníci" na genetiku.
Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že si na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru, někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu podaří rojový pud ovládnout.

Zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: chov matek

>> Strašně se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud<<

To se mu nesmíš divit On jako chvatel matek musí, nebo měl zajistit , že v okruhu 5 km budou všichni chovatelé používat včelstva jeho trubčí = otcovské linie. a mělo o by být v jeho zájmu a jeho slušnost jim tyto matky zdarma doat

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 30.6.2006 12:22:51
> ----------------------------------------
> Přítel Polášek napsal:
> "Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost,
> menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé
> straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i
> všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a
> staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km
> vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi
> rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která
> linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude
> daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup
> matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou
> jediné včely v většině Evropy."
>
> Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
> Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným
> klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na internetu
> je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad pro
> velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro
> vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když
> černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
> Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili
> "odborníci" na genetiku.
> Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho
> velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že si
> na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně
> se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud
> se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
> Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
> Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru,
> někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
> Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu
> podaří rojový pud ovládnout.
>
> Zdenek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky

Ve včelařství probíhá stejný proces jako v živočišné nebo rostlinné výrobě.
Z velkého souboru různých místních odrůd nebo živočišných ras se díky
vědecké genetice a šlechtění vybírá a vytváří několik nejlepších a ty se
všude prosazují jako nejvýnosnější a ostatní proto zanikají. Chybka je v
tom, že až tento proces proběhne úplně, objeví se třeba nějaký nový problém,
škůdce nebo nemoc, který by se v minulosti třeba vyřešil výběrem jiné odrůdy
nebo rasy než která byla v minulosti vybrána. Jenže ta už dneska třeba
zanikla a tak není z čeho vybírat. Časem se to snad povede nahradit nějakou
genetickou modifikací. U včel je to nyní tak, že pokud je mi známo, že když
chce šlechtitel vyšlechtit nebo oživit nějakou linii, vypraví se pro
genetický materiál do zaostalých oblastí, kde ještě jakživ o nějakém
převážení matek a včelstev neslyšeli a kde co vesnice, tak to vlastní místní
linie včel chovaných desítky let.
Co se týká včel, tak tam je to trochu jiné. Když chce někdo pěstovat ze
záliby králíky, tak pokud zároveň neutečou jemu a sousedovi, tak se nikdy
nezkříží. U včel je to složitější i jednodušší. Složitější v tom, že celá
republika je jakoby jedna hala, kde pobíhají králici všech chovatelů. Stačí
když tam nějaký chovatel umístí nějakou extra rasu králíků a během krátké
doby mají znaky té rasy všichni okolní chovatelé. U včel je běžný dolet
dělnic 5 kilometrů. Trubci mají být zdatnější letci. Bylo zjištěno, že
trubec letěl na trubčí shromaždiště běžně až 15 kilometrů, v horách, kde
bližší nebylo. Takže se uvádí jako jakž takž záruka, aby se včelstva
nekřížila, že v okruhu těch 10 - 15 kilometrů nesmí být jiná včelstva.
Takže 15 kilometrů kolem chovu černých lesních včel nesmí být stanoviště
jiného včelaře. Nevím, jestli by se to někde u nás dalo zařídit. V úvahu
připadají jen ostrovy v moři nebo nějaké oázy typu teplé údolí a kolem
chladnější pustina, kde včely nepřežijí, třeba někde na severu ve
Skandinávii.
Nebo jinak řečeno u nás každý včelař ovlivňuje tím, jaké včely chová taky
včelstva okolních včelařů do těch 5 - 10 kilometrů. Neodvažuji se odhadnout,
jak je to s medným výnosem. Černá včela bude dost geneticky odlišná od
kraňky, tudíž v první generaci bude asi dost výrazný hybridizační efekt F1,
který se projeví právě zvýšením výnosu. Jenže v další generaci se ten efekt
rozštěpí, ztratí a naopak se o to více projeví nepříznivé vlastnosti jako
třeba bodavost, ta byla u našich původních černých včel dost výrazná. A to
Vám okolní včelaři "poděkují" Já si ještě pamatuji z doby, kdy jsem začínal,
skutečně divoké včely a to běžně chované. Divoké třeba tak, že se stačilo na
půl minuty objevit do 5 metrů před česnem a následoval hromadný útok. O
zásazích do včelstva ani nemluvím. Dnešní včelaři, pokud nevčelaří déle než
aspoň 25 let, nejsou na tak divoké včely absolutně zvyklí a neumí s nimi
pracovat. Takže nějaké partyzánské pokusy s dovozem černé včely se mně zdají
dost problematické.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 12:22 PM
Subject: Re: Mate?n?ky


> Přítel Polášek napsal:
> "Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost,
> menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé
> straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i
> všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a
> staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km
> vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi
> rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která
> linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude
> daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup
> matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou
> jediné včely v většině Evropy."
>
> Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
> Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným
> klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na
internetu
> je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad
pro
> velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro
> vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když
> černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
> Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili
> "odborníci" na genetiku.
> Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho
> velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že
si
> na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně
> se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud
> se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
> Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
> Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru,
> někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
> Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu
> podaří rojový pud ovládnout.
>
> Zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu