| - Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky
Ve včelařství probíhá stejný proces jako v živočišné nebo rostlinné výrobě. Z velkého souboru různých místních odrůd nebo živočišných ras se díky vědecké genetice a šlechtění vybírá a vytváří několik nejlepších a ty se všude prosazují jako nejvýnosnější a ostatní proto zanikají. Chybka je v tom, že až tento proces proběhne úplně, objeví se třeba nějaký nový problém, škůdce nebo nemoc, který by se v minulosti třeba vyřešil výběrem jiné odrůdy nebo rasy než která byla v minulosti vybrána. Jenže ta už dneska třeba zanikla a tak není z čeho vybírat. Časem se to snad povede nahradit nějakou genetickou modifikací. U včel je to nyní tak, že pokud je mi známo, že když chce šlechtitel vyšlechtit nebo oživit nějakou linii, vypraví se pro genetický materiál do zaostalých oblastí, kde ještě jakživ o nějakém převážení matek a včelstev neslyšeli a kde co vesnice, tak to vlastní místní linie včel chovaných desítky let. Co se týká včel, tak tam je to trochu jiné. Když chce někdo pěstovat ze záliby králíky, tak pokud zároveň neutečou jemu a sousedovi, tak se nikdy nezkříží. U včel je to složitější i jednodušší. Složitější v tom, že celá republika je jakoby jedna hala, kde pobíhají králici všech chovatelů. Stačí když tam nějaký chovatel umístí nějakou extra rasu králíků a během krátké doby mají znaky té rasy všichni okolní chovatelé. U včel je běžný dolet dělnic 5 kilometrů. Trubci mají být zdatnější letci. Bylo zjištěno, že trubec letěl na trubčí shromaždiště běžně až 15 kilometrů, v horách, kde bližší nebylo. Takže se uvádí jako jakž takž záruka, aby se včelstva nekřížila, že v okruhu těch 10 - 15 kilometrů nesmí být jiná včelstva. Takže 15 kilometrů kolem chovu černých lesních včel nesmí být stanoviště jiného včelaře. Nevím, jestli by se to někde u nás dalo zařídit. V úvahu připadají jen ostrovy v moři nebo nějaké oázy typu teplé údolí a kolem chladnější pustina, kde včely nepřežijí, třeba někde na severu ve Skandinávii. Nebo jinak řečeno u nás každý včelař ovlivňuje tím, jaké včely chová taky včelstva okolních včelařů do těch 5 - 10 kilometrů. Neodvažuji se odhadnout, jak je to s medným výnosem. Černá včela bude dost geneticky odlišná od kraňky, tudíž v první generaci bude asi dost výrazný hybridizační efekt F1, který se projeví právě zvýšením výnosu. Jenže v další generaci se ten efekt rozštěpí, ztratí a naopak se o to více projeví nepříznivé vlastnosti jako třeba bodavost, ta byla u našich původních černých včel dost výrazná. A to Vám okolní včelaři "poděkují" Já si ještě pamatuji z doby, kdy jsem začínal, skutečně divoké včely a to běžně chované. Divoké třeba tak, že se stačilo na půl minuty objevit do 5 metrů před česnem a následoval hromadný útok. O zásazích do včelstva ani nemluvím. Dnešní včelaři, pokud nevčelaří déle než aspoň 25 let, nejsou na tak divoké včely absolutně zvyklí a neumí s nimi pracovat. Takže nějaké partyzánské pokusy s dovozem černé včely se mně zdají dost problematické.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "zdenek" <> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, June 30, 2006 12:22 PM Subject: Re: Mate?n?ky
> Přítel Polášek napsal: > "Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, > menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé > straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i > všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a > staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km > vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi > rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která > linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude > daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup > matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou > jediné včely v většině Evropy." > > Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory. > Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným > klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na internetu > je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad pro > velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro > vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když > černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno. > Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili > "odborníci" na genetiku. > Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho > velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že si > na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně > se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud > se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést. > Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům". > Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru, > někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva. > Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu > podaří rojový pud ovládnout. > > Zdenek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17350
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |