78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: Převěování

No já bych řekl, že u nízkých a možná středních nastavků je převěšování
zbytečné. Možná jen v květnu, kdy je přece jen ještě zima nebo v případě
nedostatku souší, kdy jsou v nastavku mezistěny a podobných speciálních
případech.
U vysokých nastavků už to tak jednostranné nebude, nevím jestli je možné
včelařit s vysokými nastavky a obejít se běžně bez převěšování.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 18, 2006 9:08 AM
Subject: Převěování


> vsusicky:
> > Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové
> > náladě, ale jako standartní technologii?
> .....
> Až člověk dá dohromady technologii (jestli ji bude někdy vůbec chtít), kdy
> úl sám poroste zároveň i se včelstvem, jak si myslíš, že by vypadalo
> řešení? Já vidím pouze to, že když chceš aby včelstva potenciál byl využit
> na maximum, musí se roztáhnout jako guma ve všech místech plástu a mezi
> buňkami by měl vzniklout tím roztažením nový základ, ke stavbě. Ne, že
bude
> něco jako přikládáno z nějaké strany. Dnes je pouze primitivní, ale účinné
> řešení - převěšování a vkládání. Rojovka je vlohou, takže to převěšování
> není vyjmečně záchranou, ale alespoň u mě pravidlem a standartem jak bylo
> vždy od vynálezu pohyblivého díla.(proto se snad i vynalezlo)
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
> Myslím, že i zde nemáte úplnou pravdu. Jsou včelaři, kteří zastávají
názor,
> že včelstvo dokáže samo zvládnou přiměřený prostor. Ostatně pokud sídlily
> včely v dutině stromu, také to zvádaly samy. Takže např. př. Dvorský má
> tento problém ve své technologii vyřešen. V jeho případě se sice nejedná o
> DS, ale o nízkonástavkový systém. Dle mého názoru vznik rozběrného díla
byl
> motivovámn primárně spíše snahou o zjednodušení technologie odběru medu,
> než řešením postupného zvětšování úlového prostoru. Řekl bych, že původní
> technologie i s rozběrným dílem se snažily spíše kopírovat přirozené
> chování včelstva. Z tohoto pohledu má i převěšování svoji logiku
> spočívající v napodobení přirozeného chování včelstva, kdy přírodní
> včelstvo se na konci zimy nalézá v horní části úlu a postupně se přesouvá
> dolů a v průběhu zimy se naopak posouvá po zásobách směrem nahoru. To v
> podstatě umožňuje i technologie př. Dvorského. Je asi pravdou, že pro toto
> pojetí včelaření nebude DS úplně optimální, naopak výhodnější je stejná
> velikost všech nástavků.
>
> S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
vsusicky (81.19.46.66) --- 18. 5. 2006
Re: Převěšování

R.Polášek
Ale u vysokých nástavků, tj. svýškou nad 24 cm, asi není moc rozšířená nebo obvyklá technologie chovu pouze ve VN , ale jedná se většinou o kombinovaný systém. Pokud by se používaly pouze velké nástavky, tak se technologie přibližuje spíše chovu v klasickém dvouprostorovém úlu. Myslím, ale že základním principem chovu v nástavkových úlech je právě technologie bez převěšování. Myslím, že právě vy jste zde uvedl, že nástavkové včelažení je o výnosech nikoliv v kg, ale v kg na jednotku práce. A převěšování v DS je popírání samotného principu DS, tj. plodiště VN, medník NN, a převážně práce s celými nástavky. Nevýhodou DS z pohledu vynaložené práce, nebo principu práce s celými nástavky je obměna díla v plodišti, kdy se nejspíše nevyhneme manipulaci s jednotlivými plásty. Na druhou jsem někde viděl technologii v tachovském úlu s kombinovanými nástavky 39x24+39x17, kde se po jarní snůšce vkládal celý VN mezistěn mezi plodištní nástavek a medníkové NN a po vylíhnutí plodu se spodní VN odebral na vytavení vosku.Třeba by to šlo i VN v DS, ale nezkoušel jsem to.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: Převěování

Osobně se stavím k řevěšování asi tak, že ideál je jednoznačně bez
převěšování. Sundat nastavek nebo rozebrat úl s nastavky, podívat se a podle
podívání přidat nový nastavek, složit úl a hotovo. Jenomže v praxi mi to
kolikrát zatím přijde tak, že manipulací s jednotlivými rámky to obsazení
přidávaného nastavku a další děj ve včelstvu urychlím a mám čas, tak to
prostě provedu. Takže směřuji k manipulaci bez převěšování, ale zatím
převěšuji. A doporučuji převěšování. Je lepší, když včelař ze záčátku
převěšuje a potom převěšování podle svých časových možností omezí až vyřadí
než když ze začátku nepřevěšuje a potom je znechucen výsledky. Ale taky je
otázka převěšování a převěšování. Něco jiného je vzít rámek s málo včelami,
kde nemusím hledat matku a místo něho dát třeba mezistěnu, to může být
záležitost třeba minuty a něco jiného je převěšování plodu uprostřed léta,
kdy musím nejdřív vybrat jeden, dva krycí rámky z plodiště, následující
rámky prohlídnout a dva, tři s nejvhodnějším plodem a úplně zakryté včelami
otřepat, abych do medníku nepřenesl matku a pak to všechno zpátky složit. To
je záležitost půl hodiny i víc.
Taky ale musím přiznat, včelstev mám málo a hlavně nemám ještě definitivní
technologii a i některé plánované vybavení úlů, definitivní verzi třeba dna,
strůpku a takových věcí. Takže to mám takové dost rozšťouchané a nejednotné.
A taky mi nevadí, když si hraju hodinu a půl s jedním včelstvem v zadováku.
Co se týká u Dadanta - jeden velmi vysoký nastavek v plodišti a nízké
medníkové nastavky, myslím si, že tam se obměna vysokých rámků musí dělat
tehdy, když krajní rámky ještě nejsou zaplodované. Tedy brzo na jaře dva - 4
krajní rámky vyjmout a dát místo nich mezistěny. Až se oteplí, nejdřív v
druhé polovině května, mezistěny přesunout postupně doprostřed plodiště.
Otázkou je velikost tohoto nastavku. Pokud po většinu léta má matka
zaplodovány i krajní plásty, je ten nastavek malý. Optimální je, když krajní
plásty zaplodovány nejsou a jsou v nich po většinu léta jen zásoby. To
zároveň vytváří prostor pro další obměnu rámků v létě, kdy se krajní plást
obebere, ostatní posunou a mezistěna dá doprostřed nastavku. U svých úlů
plánuji zkoušet plodiště o velikosti dvou nastavků 39x24 po 10 nebo 11
rámcích a v jedné verzi potom plánuji právě i z plodiště vybírat krycí rámky
se zásobami na nahrazovat je mezistěnami pro obnovu. Případně si tak mohu
dovolit bez omezení prostoru na plod nahradit jednorázově až třetinu rámků
mezistěnami a tím najednou "splnit" kvótu obnovy rámků jedinou akcí a dále
se o plodiště nemusím starat.
U nastavkového úlu s pouze vysokými nastavky, tam musí být nějak vyřešeno
náhlé zvětšení prostoru úlu při přidání nového nastavku. Bez převěšování je
to velice obtížné a s převěšováním to může sklouznout k tomu, že spotřeba
času na obsluhu bude větší než u zadováku. Přitom zadovák s postupným
rozšiřováním prostoru dozadu po jednotlivých rámcích žádný problém s náhlým
zvětšením prostoru nemá.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 18, 2006 10:08 AM
Subject: Re: Převěování


> R.Polášek
> Ale u vysokých nástavků, tj. svýškou nad 24 cm, asi není moc rozšířená
nebo
> obvyklá technologie chovu pouze ve VN , ale jedná se většinou o
kombinovaný
> systém. Pokud by se používaly pouze velké nástavky, tak se technologie
> přibližuje spíše chovu v klasickém dvouprostorovém úlu. Myslím, ale že
> základním principem chovu v nástavkových úlech je právě technologie bez
> převěšování. Myslím, že právě vy jste zde uvedl, že nástavkové včelažení
je
> o výnosech nikoliv v kg, ale v kg na jednotku práce. A převěšování v DS je
> popírání samotného principu DS, tj. plodiště VN, medník NN, a převážně
> práce s celými nástavky. Nevýhodou DS z pohledu vynaložené práce, nebo
> principu práce s celými nástavky je obměna díla v plodišti, kdy se
nejspíše
> nevyhneme manipulaci s jednotlivými plásty. Na druhou jsem někde viděl
> technologii v tachovském úlu s kombinovanými nástavky 39x24+39x17, kde se
> po jarní snůšce vkládal celý VN mezistěn mezi plodištní nástavek a
> medníkové NN a po vylíhnutí plodu se spodní VN odebral na vytavení
> vosku.Třeba by to šlo i VN v DS, ale nezkoušel jsem to.
>
> S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu