78276

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jiří (195.113.217.147) --- 22. 2. 2006
Re: Krmitko na vodu

Vážený příteli, rád bych reagoval na tvůj příspěvek, stále se včelaři zaobírají jak co přehodit, podsadit a nadsadit, aby měli vyšší výnosy a potažmo "možná " lepší ekonomiku provozu. Je pravdou, že voda v předjaří tomu dosti přispívá, ale je to hlavně pyl. Pokud včelstvo nemá dostatek pylu poblíž je to průšvih. Nejsem moc velkým příznivcem drastických zásahů do včelstva a proto bych radši viděl výsadbu včelařských rostlin. Například různé druhy vrb. Již před mnoha desetiletími včelaři iniciovali vznik trv. Včelí linky, kterou tvořilo 13 klonů včelařských vrb. Vrby se s rozkvětem překrývali a 1. klon začal kvést před vrbou jívou a poslední zkončil ped rozkvětem ovocných stromů. Cílem včelařů by mělo opravdu být přirozené vedení silnějších včelstev s minimem zásahů. V mých začátcí jsem taky podsouval a přesouval truhlíky, ale nakonec to bylo zcela zbytečný, protože jsem včelstva "nastartoval", ono se ochladilo, včely se ale líhli stále, venku žádné upracováním neumírali a sběr rojů byl na spadnutí. Takže vše musí být hlavně v návaznosti na jednotlivé fáze v přírodě a úmyslu včelaře, i když zde je včelař posunut na druhou kolej. Na první koleji jede genetika. A v tomto ohledu stále včelaři nepochopili kvalitu matek z vyšších chovů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Krmitko na vodu

K těm vrbám. Existuje vrba trojmužná, ta kvete celý rok. S.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <jhsms/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Krmitko na vodu
> Datum: 22.2.2006 15:57:32
> ----------------------------------------
> Vážený příteli, rád bych reagoval na tvůj příspěvek, stále se včelaři
> zaobírají jak co přehodit, podsadit a nadsadit, aby měli vyšší výnosy a
> potažmo "možná " lepší ekonomiku provozu. Je pravdou, že voda v předjaří
> tomu dosti přispívá, ale je to hlavně pyl. Pokud včelstvo nemá dostatek
> pylu poblíž je to průšvih. Nejsem moc velkým příznivcem drastických zásahů
> do včelstva a proto bych radši viděl výsadbu včelařských rostlin. Například
> různé druhy vrb. Již před mnoha desetiletími včelaři iniciovali vznik trv.
> Včelí linky, kterou tvořilo 13 klonů včelařských vrb. Vrby se s rozkvětem
> překrývali a 1. klon začal kvést před vrbou jívou a poslední zkončil ped
> rozkvětem ovocných stromů. Cílem včelařů by mělo opravdu být přirozené
> vedení silnějších včelstev s minimem zásahů. V mých začátcí jsem taky
> podsouval a přesouval truhlíky, ale nakonec to bylo zcela zbytečný,
> protože jsem včelstva "nastartoval", ono se ochladilo, včely se ale líhli
> stále, venku žádné upracováním neumírali a sběr rojů byl na spadnutí. Takže
> vše musí být hlavně v návaznosti na jednotlivé fáze v přírodě a úmyslu
> včelaře, i když zde je včelař posunut na druhou kolej. Na první koleji jede
> genetika. A v tomto ohledu stále včelaři nepochopili kvalitu matek z
> vyšších chovů.       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (80.188.151.132) --- 23. 2. 2006
Re: Krmitko na vodu

Již před mnoha desetiletími včelaři iniciovali vznik trv. Včelí linky, kterou tvořilo 13 klonů včelařských vrb. Vrby se s rozkvětem překrývali a 1. klon začal kvést před vrbou jívou a poslední zkončil ped rozkvětem ovocných stromů.
.......
Část těchto klonů jsem vysadil u silnice.
Pro ty co si chtějí odebrat řízky a jsou z Podkrkonoší.
Tak v Debrném (mezi Dvorem Králové a Hostinném) vede silnice kolem malé vodní elektrárny na Labi. Zde si s citem a ohleduplností můžete nějaké řízky odebrat. Děkovat nemusíte, stačí kdž je opět dáte u ssbe ostatním k dispozici.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Krmitko na vodu

Asi 20 let mám doma 4 klony, první je S021, který kvete před prvními jívami,
kdyby to oteplení bylo ještě do konce tohoto týdne, možná by rozkvetl, pak
další dva, které kvetou o cca 14 dní později a čtvrtý, který kvete zase o
dalších cca 14 dní později a na něho už navazují petrklíče a další jarní
rostliny a dřeviny. Letos dostaly dost zabrat od těžkého sněhu, hlavně ten
čtvrtý a S021, budu muset hodně seřezávat.

Nejsem si ale jistý, jestli ty klony rozšiřovat všude, jsou přece jen
geneticky cizokrajné a vzhledem k tomu, že jejich pyl se přenáší větrem,
může se dostat na velkou vzdálenost a zkřížit se s místními vrbami jívami.
Pro nějakou méně dotčenou oblast, třeba chráněné oblasti by snad bylo lepší
získat sazenice ze semen místních vrb jív a po pár letech těch 50 % samičích
stromů buď vyhodit nebo přeroubovat samčími rouby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 10:36 AM
Subject: Re: Krmitko na vodu


> Již před mnoha desetiletími včelaři iniciovali vznik trv. Včelí linky,
> kterou tvořilo 13 klonů včelařských vrb. Vrby se s rozkvětem překrývali a
> 1. klon začal kvést před vrbou jívou a poslední zkončil ped rozkvětem
> ovocných stromů.
> ......
> Část těchto klonů jsem vysadil u silnice.
> Pro ty co si chtějí odebrat řízky a jsou z Podkrkonoší.
> Tak v Debrném (mezi Dvorem Králové a Hostinném) vede silnice kolem malé
> vodní elektrárny na Labi. Zde si s citem a ohleduplností můžete nějaké
> řízky odebrat. Děkovat nemusíte, stačí kdž je opět dáte u ssbe ostatním k
> dispozici.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Karel (194.228.138.188) --- 23. 2. 2006
Re: Krmitko na vodu

RP:
Nejsem si ale jistý, jestli ty klony rozšiřovat všude, jsou přece jen
geneticky cizokrajné a vzhledem k tomu, že jejich pyl se přenáší větrem,
může se dostat na velkou vzdálenost
......
To mě překvapuje, myslel jsem že jsou vedlejším produktem nějakého melioračního výzkumu a výběrem z tuzemských druhů.
Nějaký včelař, který ten výzkum dělal je při tom snad vybral.

Ví někdo víc.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Krmitko na vodu

někdy před 20 lety bylo ve Včelařství, že to jsou kříženci různých vrb,
nejen těch našich původních.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 11:54 AM
Subject: Re: Krmitko na vodu


> RP:
> Nejsem si ale jistý, jestli ty klony rozšiřovat všude, jsou přece jen
> geneticky cizokrajné a vzhledem k tomu, že jejich pyl se přenáší větrem,
> může se dostat na velkou vzdálenost
> .....
> To mě překvapuje, myslel jsem že jsou vedlejším produktem nějakého
> melioračního výzkumu a výběrem z tuzemských druhů.
> Nějaký včelař, který ten výzkum dělal je při tom snad vybral.
>
> Ví někdo víc.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu