76393

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radek Krušina (195.39.121.166) --- 18. 10. 2005
Re: Opravdu si zasloužím 25,-Kč za 1 kg?

Karel napsal:

>Prodávejte za tolik, kolik si myslíte, že zasloužíte.
>Nikdo nenařizuje prodávat za nějakou cenu.

>Čím vyšší cena, tím je prodej těžší, líní prodávají lacino a jenom nadávají.

>Omlouvám se za hrubost, ale co tady proboha brání někomu v obchodování s medem.
>Vyzkoušejte si to. Včera jsem to slyšel v Lysý na konferenci o medu. Obchodníci by měli mít zakázáno víc jak 10% marži. Jestli je takováto stav znalostí mezi včelaři všeobecný, doporučuji se nezadlužovat a nedávat do toho všechny úspory. Přišli by jste pravděpodobně o ně.
>Alůe začnětet obchodovat, a přestaňte včelařit. Uděláte tím to nejlepší pro včelařství. Plaťte 55, prodávejte za 60 (+10%) a uvidíte, jak to půjde. Obávám se, že jen tak dlouho, dokud budete mít původní kapitál.
>Karel

Souhlasím s tímto názorem.
Také je možné na stav u nás podíval tak, že je nás tu 50.000 sice "přátel", ale také vzájemných konkurentů.
Vyprodukujeme dohromady více kvalitního medu, než jsou schopní si naši spoluobčané koupit.
Takže pokud tu ani svazoví výkupci nejsou schopní nabídnout víc než těch 25,-, tak tu nikde nevidím žádný komplot výkupců.
A pokud někdo nebude ochotný náš "kvalitní český med" nabídnout výkupcům za ceny, které se jim vyplatí, budeme muset asi slevnit i ze dvora, abychom prodali dřív než ostatní "přátelé" včelaři. Nebo neprodaný med rozdat, což samozřejmě nedovolí ostatním prodat ale do budoucna si uděláme reklamu.
Přítelé, pokud nějaký náš "kvalitní český med" výkupci nevyvezou (čím víc tím líp), opravdu některým z nás dost zbude.
Nenadávejme výkupcům za jejich ceny a držme jim palce ať do budoucna přežijí.


Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 18. 10. 2005
pláč

Pláčete dobře , ale na špatném hrobě, bych řekl pokud si povedete přesnou
evidenci práce ve včelnici a náklady pak se můžete dopracovat k nějakým
cenám za jaké lze med prodat. já to dělám již třetí rok a zjišťuji že to
není tak zlé zaprvé musíte vzít do úvahy účetnictví pokud nemáte kočovný
vůz nebo včelín tak v podstatě všechny prostředky které používáte jsou již
odepsané v nákladech takže jedinou nákladovou položkou jsou finance které
vtom roku do včel vložíte a váš čas a tady je ten zakopaný pes vzpomeňte si
na témata v této diskusi VÝROBA ÚLU řeší se spojování dílů a to stolařskými
postupy které svojí povahou nebudou nikdy dobré pro venkovní použití a jsou
velmi pracné drahé oproti tomu se tady zavrhují bednářské technologie které
jsou mnohem levnější a lépe vyhovují venkovním podmínkám. NÁTĚR ÚLU řeší se
barvy bez ohledu na ceny ale úplně stačí fermež jen z venku. cena medu je
také ošidná věc sám prodávám jak do výkupu tak i ze dvora pastovaný med a
vycházím li z ceny kterou jsem dostal letos ve výkupu tj. 30 Kč tak po
pastování a plnění mi vyskočila na 86 Kč za kg pokud jsem chtěl 90 Kč za
hodinu práce a nedej pánbů kdybych ho měl plnit do sklenic leť nebo dokonce
ztekucovat ale netajím se s tím ,že bych vůbec nebyl proti vyššímu příjmu
ale rozhlédnuli se po své rodině tak jsem na tom lip než oni v práci
ROZUMÍM ALE TĚM CO SE S TÍM VČELAŘENÍM ŽIVÍ ti ještě musejí platit
pojištění ,daně a kdoví co ještě pro ty je to opravdu málo a zpracovatelé
pokud jsou nuceni zachovat cenu nemají jinou cestu Pokud se podíváte k
sousedům tak tam vychází cena v přepočtu přes 200 Kč a je tady otázka proč
se v obchodech ta cena po několik let nehla nahoru a tady bude asi ta
správná odpověď proč dostáváme tak málo.

Pepan

---- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 18, 2005 10:27 AM
Subject: Re: Opravdu si zaslou?m 25,-K? za 1 kg?


> Karel napsal:
>
> >Prodávejte za tolik, kolik si myslíte, že zasloužíte.
> >Nikdo nenařizuje prodávat za nějakou cenu.
>
> >Čím vyšší cena, tím je prodej těžší, líní prodávají lacino a jenom
> nadávají.
>
> >Omlouvám se za hrubost, ale co tady proboha brání někomu v obchodování s
> medem.
> >Vyzkoušejte si to. Včera jsem to slyšel v Lysý na konferenci o medu.
> Obchodníci by měli mít zakázáno víc jak 10% marži. Jestli je takováto stav
> znalostí mezi včelaři všeobecný, doporučuji se nezadlužovat a nedávat do
> toho všechny úspory. Přišli by jste pravděpodobně o ně.
> >Alůe začnětet obchodovat, a přestaňte včelařit. Uděláte tím to nejlepší
> pro včelařství. Plaťte 55, prodávejte za 60 (+10%) a uvidíte, jak to
půjde.
> Obávám se, že jen tak dlouho, dokud budete mít původní kapitál.
> >Karel
>
> Souhlasím s tímto názorem.
> Také je možné na stav u nás podíval tak, že je nás tu 50.000 sice
"přátel",
> ale také vzájemných konkurentů.
> Vyprodukujeme dohromady více kvalitního medu, než jsou schopní si naši
> spoluobčané koupit.
> Takže pokud tu ani svazoví výkupci nejsou schopní nabídnout víc než těch
> 25,-, tak tu nikde nevidím žádný komplot výkupců.
> A pokud někdo nebude ochotný náš "kvalitní český med" nabídnout výkupcům
za
> ceny, které se jim vyplatí, budeme muset asi slevnit i ze dvora, abychom
> prodali dřív než ostatní "přátelé" včelaři. Nebo neprodaný med rozdat,
což
> samozřejmě nedovolí ostatním prodat ale do budoucna si uděláme reklamu.
> Přítelé, pokud nějaký náš "kvalitní český med" výkupci nevyvezou (čím víc
> tím líp), opravdu některým z nás dost zbude.
> Nenadávejme výkupcům za jejich ceny a držme jim palce ať do budoucna
> přežijí.
>
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jan Čáp (e-mailem) --- 18. 10. 2005
Bednářské spoje

jak vypadají ty bednářské spoje

> VÝROBA ÚLU řeší se spojování dílů a to stolařskými
postupy které svojí povahou nebudou nikdy dobré pro venkovní použití a jsou
velmi pracné drahé oproti tomu se tady zavrhují bednářské technologie které
jsou mnohem levnější a lépe vyhovují venkovním podmínkám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 18. 10. 2005
Re: Bednářské spoje

no prohlídni si jakoukoli bednu od toho je slovo bednář a z obyčejných beden
vznikl i světový úl langstrot, mimo to dělali i sudy a úly vyráběly bednáři
a ne stoláři
pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 18, 2005 1:10 PM
Subject: Bednářské spoje


> jak vypadají ty bednářské spoje
>
> > VÝROBA ÚLU řeší se spojování dílů a to stolařskými
> postupy které svojí povahou nebudou nikdy dobré pro venkovní použití a
jsou
> velmi pracné drahé oproti tomu se tady zavrhují bednářské technologie
které
> jsou mnohem levnější a lépe vyhovují venkovním podmínkám.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Havlík (195.146.122.170) --- 18. 10. 2005
Re: Bednářské spoje

No teď jsi nám to vysvětlil.Normální člověk již samozřejmě nezná ani bednáře-nebo si myslí že staví bednění, ani stolaře.Maximálně truhláře a ten nedělá jen truhly. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 18. 10. 2005
Re: Bedn??sk? spoje

Tak po lopatě, bednáři používají ke spojování hřebíky spoje jsou převážně na
tupo vyjímečně do polodrážky VELKÉ PLOCHY SE K SOBĚ NELEPÍ ABY MOHLY VOLNĚ
PRACOVAT ale skládají se z úzkých dílů v případě úlu byly 3 vrstvy vnitřní
stena výplň a venkovní stena skládá se to tak aby jeden spoj překrýval
druhý, má to tu výhodu dojdeli ke skoucení jednoho dílu nezkroutí se celý
výrobek jak se to stává u lepených

pepan

----- Original Message -----
From: "Havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 18, 2005 4:37 PM
Subject: Re: Bedn??sk? spoje


> No teď jsi nám to vysvětlil.Normální člověk již samozřejmě nezná ani
> bednáře-nebo si myslí že staví bednění, ani stolaře.Maximálně truhláře a
> ten nedělá jen truhly. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Karel (193.165.217.66) --- 18. 10. 2005
Re: Bedn??sk? spoje

Doporučuji.
Deset let tluču nástavky z paletových prken tl. 12mm.
mám na to formu, z osazení vzniká polodrážka, jedna vrstva kolmo na druhou. Pak to ořežu na přesnou výšku a stluču (to dříve - drželo to, zvláště když hřebíky zrezly). Teď to místo hřebíků spojuji akuvrtačkou a vruty pro sádrokarton s hrubým závitem - laciné a ostré + lepidlo D2. To šroubování je přesnější (kolmost)a pohodlnější, když to člověku nemá kdo podržet.

A nástavky nenatírám - většinou. Mám je včelnicově. Dřevo, pokud je na vzduchu a neleží, vydrží dlouho.

Letos jsem si koupil pneu. hřebíkovačku, tak budu experimentovat s co nejlacinější verzí.
Loni jsem vyráběl jednovrstvé nástavky z palet 17 mm, které jsem z opatrnosti lepil na péro, letos s hřebíkovačkou chci u některých vyzkoušet boky přibít jen na čela hřebíky. Čela budu dělat i nadále ve formě - je nutno dodržet polodrážku pro rámky + hmatová lišta. To bych na to musel udělat nějakou prostorovou formu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 10. 2005
Re: Bedn??sk? spoje

Karel napsal:
> opatrnosti lepil na péro, letos s hřebíkovačkou chci u některých vyzkoušet
> boky přibít jen na čela hřebíky. Čela budu dělat i nadále ve formě - je

Já mám zkušenosti, že takové jednoduché spoje se hlavně během zimy
rozestupují. Domnívám se, že z vlhkého vzduchu z úlu se na těch místech
sráží voda a dřevo se roztahuje, pak se třeba obrátí vítr a spoje vysychají
a rozestupují se. Pokud to má být zimní nastavek, doporučuji takové spoje
natupo těsnit při sbíjení třeba levným akrylátovým tmelem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 18, 2005 5:51 PM
Subject: Re: Bedn??sk? spoje


> Doporučuji.
> Deset let tluču nástavky z paletových prken tl. 12mm.
> mám na to formu, z osazení vzniká polodrážka, jedna vrstva kolmo na
druhou.
> Pak to ořežu na přesnou výšku a stluču (to dříve - drželo to, zvláště když
> hřebíky zrezly). Teď to místo hřebíků spojuji akuvrtačkou a vruty pro
> sádrokarton s hrubým závitem - laciné a ostré + lepidlo D2. To šroubování
> je přesnější (kolmost)a pohodlnější, když to člověku nemá kdo podržet.
>
> A nástavky nenatírám - většinou. Mám je včelnicově. Dřevo, pokud je na
> vzduchu a neleží, vydrží dlouho.
>
> Letos jsem si koupil pneu. hřebíkovačku, tak budu experimentovat s co
> nejlacinější verzí.
> Loni jsem vyráběl jednovrstvé nástavky z palet 17 mm, které jsem z
> opatrnosti lepil na péro, letos s hřebíkovačkou chci u některých vyzkoušet
> boky přibít jen na čela hřebíky. Čela budu dělat i nadále ve formě - je
> nutno dodržet polodrážku pro rámky + hmatová lišta. To bych na to musel
> udělat nějakou prostorovou formu.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Vojtěch (85.160.71.174) --- 18. 10. 2005
Re: Bedn??sk? spoje

Už existje pro výrobu jenom jeden učební obor tj. truhlář. Ještě je možno se rekvalifikovat, nebo se lze vyučit klempířem.Ten by vyrobil plechový úl. Škoda, že v Lysé nebyl inq. Čermák, který plechový zkouší.Výhodou je,že se provede desinfekce při moru, bez škod pálením úlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 19. 10. 2005
Re: Bedn??sk? spoje

Jak vypadá ta forma Karle?
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 18, 2005 5:51 PM
Subject: Re: Bedn??sk? spoje


Doporučuji.
Deset let tluču nástavky z paletových prken tl. 12mm.
mám na to formu, z osazení vzniká polodrážka, jedna vrstva kolmo na druhou.
Pak to ořežu na přesnou výšku a stluču (to dříve - drželo to, zvláště když

................
.....................

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Karel (193.165.217.66) --- 20. 10. 2005
Re: Bedn??sk? spoje

Nemám už moc času. tak rychle.
Dřevotřísková deska, dole střešní lať, na bocích kolmo dvě lišty s osazením - tím vznikne polodrážka.
Vniřní, kratší, dělám vodorovně, vložím je mezi dolní užší boky, na ně kolmo dávám nařezané kousky. Kdzž mám, natřu disperkolem, a tluču 22mm dlouhými hřeby (pomáhá mi 4letý kluk)
Na to staí pokosová pilka, je bezva.
Když udělám čela i boky, vezmu cirkulku, nastavím správnou výšku a očistím to.
Stloukám tak, že díl sdrážkou (jo tu dělám tak, že ke střešní lati přidám latičku správné šířky.) dávám dovnitř a k nim z boku přiložím bočnice. + lepidlo + vruty.
Je tam dvojitý schod a docela to drží. Já mám rád hmatové lišty a těma tvrdím muziku. Dávám je přesto, takže na čelech je vlastně trojitý schod (drážka).
Spěchám, kdyžtak to někde nefotím později.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 20. 10. 2005
Re: Bedn??sk? spoje

to je ono na to jsem se snažil upozornit . Ta hmatová lišta tam plní stejnou
funkci jako obruč na sudu. tento způsov je krásně uveden v knize moderní
včelaření

pepan

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 20, 2005 9:41 AM
Subject: Re: Bedn??sk? spoje


> Nemám už moc času. tak rychle.
> Dřevotřísková deska, dole střešní lať, na bocích kolmo dvě lišty s
osazením
> - tím vznikne polodrážka.
> Vniřní, kratší, dělám vodorovně, vložím je mezi dolní užší boky, na ně
> kolmo dávám nařezané kousky. Kdzž mám, natřu disperkolem, a tluču 22mm
> dlouhými hřeby (pomáhá mi 4letý kluk)
> Na to staí pokosová pilka, je bezva.
> Když udělám čela i boky, vezmu cirkulku, nastavím správnou výšku a očistím
> to.
> Stloukám tak, že díl sdrážkou (jo tu dělám tak, že ke střešní lati přidám
> latičku správné šířky.) dávám dovnitř a k nim z boku přiložím bočnice. +
> lepidlo + vruty.
> Je tam dvojitý schod a docela to drží. Já mám rád hmatové lišty a těma
> tvrdím muziku. Dávám je přesto, takže na čelech je vlastně trojitý schod
> (drážka).
> Spěchám, kdyžtak to někde nefotím později.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Havlík (195.146.122.170) --- 19. 10. 2005
Re: Bedn??sk? spoje

No vidíš , že to z tebe dostaneme.V první versi úlů jsem na venkovní vrstvu použil prkénka lepená jedno ke druhému, řádně vyschlá a ještě stažená stužidlem.Druhým rokem i když byla natřená se mezi některými objevily škvíry.Pokud Dispercol vydržel, tak tah prostě roztrhl prkénko.Další rok jsem mezery vyplnil akrylátovým tmelem a na další použil silikonový.Ten silikonový byl lepší v tom, že když rozpínající se materiál vytlačil silikon ze škvíry, dal se silikon lehce vyloupnout a měl jsem skoro čistou škvíru.Akrylátový-pro venkovní použití samozřejmě popraskal a teď se pomalu vylupuje ven.Totéž provádí i na oknech, kde jsem s ním vyplnil praskliny ve dřevu.Jo švédská kvalita od fy. Nobel se může dost prodražit.Teď již několik sezon natírám okna znovu a znovu, podle toho jak vypadává.No to jsem odbočil , takže zpátky.Teď již několik let používám na vnější vrstvu starší palubky, přibíjím, ale nelepím.V různým dobách je vidět , že dřevo pracuje, ale mezera díky drážce není vidět.Na vnitřní straně se ale lepená prkénka osvědčila.Mám na studenou stavbu, takže čela a zadky si včely potáhnou propolisem, boky pak potřu sám při vypalování-dezinfekci tak 1* za 2-3 roky.Úly jsou venku na zahradě-stíněné jabloněmi i na včelnici bez zastínění.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
zak (e-mailem) --- 19. 10. 2005
RE: Bedn??sk? spoje

Stále moc nechápu to skládání.

Je to vpodstatě jednoduše udělaný uteplený ul (palubka má pero, ale někdo z
důvodu jednodušší vyroby dělá překrytí) stlučený hřebíky (vrut je o něco
dražsí, ale drží více a při minimální výbavě je dnes poměrně rychlé jej
zašroubovat) ? Tak jej dělá asi spousta amatréských samovýrobců.

Ale na volno, stažený železem jako sud, nebo sklaádačka ?

Existuje technická dokumentace výhod tohoto postupu, nejlépe na webu ?

Tim nechci vyvolat diskusi na tema uteplený / neuteplený ul.

PS: Nadávno jsem si prohlížel "bednění" starého dřevěného sudu (co s
padaným ovocem ?), dno ale bylo velmi dobře slepené.

K. ZAk

----- Original Message -----

Tak po lopatě, bednáři používají ke spojování hřebíky spoje jsou převážně na
tupo vyjímečně do polodrážky VELKÉ PLOCHY SE K SOBĚ NELEPÍ ABY MOHLY VOLNĚ
PRACOVAT ale skládají se z úzkých dílů v případě úlu byly 3 vrstvy vnitřní
stena výplň a venkovní stena skládá se to tak aby jeden spoj překrýval
druhý, má to tu výhodu dojdeli ke skoucení jednoho dílu nezkroutí se celý
výrobek jak se to stává u lepených

pepan

From: "Havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 18, 2005 4:37 PM
Subject: Re: Bedn??sk? spoje


> No teď jsi nám to vysvětlil.Normální člověk již samozřejmě nezná ani
> bednáře-nebo si myslí že staví bednění, ani stolaře.Maximálně truhláře a
> ten nedělá jen truhly. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jan Čáp (e-mailem) --- 18. 10. 2005
Re: Bednářské spoje

já jsem si doposud myslel, že:

bedny dělali truhláři (truhla = bedna)
bednáři dělali předevšim škopky, putny, necky a vubec dřevěný nádoby pro
hospodářství
sudy a kádě dělali specializovaný 'lepší' bednáři a řikalo se jim bečváři

> no prohlídni si jakoukoli bednu od toho je slovo bednář a z obyčejných
beden
> vznikl i světový úl langstrot, mimo to dělali i sudy a úly vyráběly
bednáři
> a ne stoláři

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 18. 10. 2005
Re: Bednářské spoje

truhláři a stoláři dělali nábytek truhlou se rozumí truhla n šatstvo ne
rakev

pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 18, 2005 6:43 PM
Subject: Re: Bednářské spoje


> já jsem si doposud myslel, že:
>
> bedny dělali truhláři (truhla = bedna)
> bednáři dělali předevšim škopky, putny, necky a vubec dřevěný nádoby pro
> hospodářství
> sudy a kádě dělali specializovaný 'lepší' bednáři a řikalo se jim bečváři
>
> > no prohlídni si jakoukoli bednu od toho je slovo bednář a z obyčejných
> beden
> > vznikl i světový úl langstrot, mimo to dělali i sudy a úly vyráběly
> bednáři
> > a ne stoláři
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu