Včelařská konference

Odpověď pro př. Stonjeka z 10.9.
Vážený příteli,
Tvoje reakce na můj příspěvek do diskuse vybudila na mé tváři úsměv,
protože mi připomínala trochu zastaralou, leč ještě používanou formu :
„Dojdou-li tě argumenty, vrhni se do útoku“. Já ho přijímám a sděluji,
pokud bys chtěl opravdu znát moji práci i ostatní včelařské aktivity, rád
Ti je sdělím na Tvoji adresu, zde by to mohlo vypadat na samochválu.
Až do konání letošní okresní konference jsem byl ochoten zvažovat i další
práci ve prospěch včelařství. Bohužel, moje připravené kritické připomínky
doplněné vždy o návrh na řešení jsem neměl možnost ve svém diskusním
příspěvku ani dokončit i když jsem se jako zvolený delegát okresní
konference v Písku připravoval do diskuse poctivě dva dlouhé večery.
Stačilo zmínit jméno Texl a měl jsem šmytec. Ptáš se na záchranná opatření
? Myslím si, že některá znám, jsou minimálně dobrá pro další diskusi. Ani
já nesouhlasím se všemi body i2j, ale velmi si cením odhodlání všech
aktivistů něco změnit a položit základ k přemýšlení.. Reakce nejvyšších
orgánů svazu mě také připomíná dobu dávno minulou. Děsí mě ta podoba
hromadného odsuzování neznámého textu. Že by obavy z možné infekce ?
Znám i další včelaře, kteří by       byli ochotni přemýšlet       jak dál a lépe.
Příkladem je také i tato diskuse i když se každému hned nepodaří uhodit
hřebík na hlavičku. Velké většině včelařů bohužel ani po tolika letech
nedošlo, že se změnily poměry, ekonomika i veškeré zákonitosti z toho
vyplývající. Takto poučit včelaře měl bohužel svaz. Nikde jsem dosud nečetl
zásadní stanovisko ČSV, o co jde především, zda o zavčelení krajiny nebo o
med. Tady se to prokazatelně hraje na obě strany ( aby neubyli
spokojení příznivci ). Dříve jsme společně budovali ČSV, považovali jsme
jej a celý jeho ekonomický potenciál za svůj a protože jsme měli mít dříve
přibližně „všichni stejně“, mnozí se koukali druhému do peněženky „ co za
to má „. U některých funkcionářů je to bohužel zvykem ještě dnes. Pak se
také budovala Včela Předboj, což nebylo nic jiného, než naše společné
včelařské „odbytové družstvo“.
Zdůrazňování jakéhosi podílu na spoluvlastnictví a vztahu ke svazu patří
minulosti. Ty nejlepší perníčky nám z naší pohádkové svazové chaloupky
kdosi oloupal a tak je teď vlastní i nevčelaři, banky a kdoví kdo ještě.
Proto jsou včelaři také současným stavem velice zklamáni a nejsou již
ochotni snažit se za někoho, kdo to má ( nebo měl by mít ) v popisu práce.
Vědět „ jak na to „ je mnohdy v tržní ekonomice podstatná část hodnoty
firmy. Také jsem prožil dobu, kdy sběrači cizích nápadů z nich sesmolili
diplomovou práci. Takže kritiku dnes chápu jen jako impulsy k tomu, na co
by se měli odpovědní pánové zaměřit. Vymyslet si to budou muset ale asi
sami, vzdělání k tomu mají dostatečné, snad proto na ně ten přísnější
metr. Hesla typu „svaz si rozvracet nedáme“ patří do prvomájového průvodu.
V podmínkách tržní ekonomiky, kterou si přála většina národa, by se měl
každý včelař nekoukat na to, co kdo z toho má, ale hledět, aby také měl on
sám a položit si s odvahou každý sám sobě několik nepříjemných otázek       
1. umím vyrobit sice med, ale umím ho i prodat ?
2. vybudoval jsem si obchodní kontakty ?
3. jsem ochoten jít do rizika úvěrů a obchodních ztrát ?
4. vybudoval jsem si zázemí na zpracování medu ?
A tak bych mohl ještě pokračovat v dalších otázkách dál a dál. Odpovědi
včelařů znáte. Nemám na to čas, nemám na to podmínky,mě se to nevyplatí,
kdo ví jak to bude z medem dál, atd. Takže nezbývá než svoje přebytky
svěřit obchodníkovi specialistovi ke zobchodování. V okamžiku, kdy jsem se
zbavil starostí s medem a dobrovolně uzavřel obchodní dohodu, je nanejvýš
neslušné pátrat, kolik to tomu šikovnějšímu vynese. Mnoho včelařů to
odkoukalo z novin, z různých vyjádření       našich včelařských nejvyšších a
nedošlo jim to podstatné. Jsou to obyčejné intriky a zastírání skutečného
stavu vztahů mezi jednotlivými subjekty. V současné době by měli včelaři
nekompromisně požadovat za svoje peníze od ČSV především dokonalý servis,
nezkreslené souvislosti jednotlivých informací, tak jak to již zde bylo v
této diskusi odhaleno. Proto ochota ke spolupráci u včelařů mizí, ale ne
jejich vinou. Informacemi o předpokládaném vývoji včelařství a trhu s
medem nebyla včelařská veřejnost péčí svazu dostatečně a s předstihem
informována. V předsjezdovém období není čas se vzájemně hladit po srsti a
libovat si jak jsme dobří a nepostradatelní. K čemu to povede? Stačí, když
si přečtu Včelařství, tam je samochvály až až.. I přesto jsem nikdy
netvrdil, že je na ČSV všechno špatné, já si např. velice cením
Svépomocného fondu, obzvláště při rostoucí kriminalitě a vandalismu. Koho
již tato verbež na včelnici navštívila, ten mi dá určitě za pravdu. Našlo
by se toho pochopitelně i víc.
P.S.
V neděli jsme měli členskou schůzi, ale dalšího šílence, co by chtěl dělat
jednatele ZO jsme dosud nenašli. A to dříve byla čestná funkce.
Myslím, že jsem se otevřel víc než naši VyVolení, ostatním se omlouvám,
pokud jsem zbytečně unavoval svými úvahami ale se stejnými pocity je nás
asi víc a proto jsem to uvedl zde..
S pozdravem J. Rotbauer

Doufám, že můj příspěvek nevyzněl jako osobní útok. Chtěl jsem jenom
naznačit, že příspěvky na téma vše je špatně jsou již mírně uspávající a že
by situaci prospělo, aby se každý vyjádřil co konkrétního mu na vedení
Svazu vadí. Ovšem z vašeho příspěvku, který nabral na objemu jsem opět nic
tak konkrátního nenašel. Jinak na otázky 124 mohu odpovědět kladně, rizika
podstupuji každou sezonu, úvěrů se zbaběle bojím. I když jsem se bránil,
nějakou tu funkci jsem v ZO pozbíral a tak nějakou tu práci také odvedu. Co
konkrétně vadí na Svazu mě. Když potřebuji adresu pastevního referenta,
předsedu místní organizace apod. tak jí získám poměrně těžko a telefon
vůbec ne. Pak to stojí spoustu času, benzinu a je to zbytečné. V těchto
případech si ideální stav představuji jinak, ale je to v podstatě prkotina.
Dále mi vadilo, že svaz nedělá nic pro zpřístupnění obchodní sítě včelařům.
Volím minulý čas proto, že se situace začíná vylepšovat a dopadne li vše
dobře, možná budeme po Novém roce mile překvapeni. Včela Předboj, to je
smutná záležitost, ale nikdy jsem ji nepotřeboval a ani tam žádné peníze
neinvestoval tak to jde mimo mě. Takže na závěr. V současném ČSV jsem rád,
a rozhodně je mi dnešní vedení sympatičtější, než klan obchodníků z medem.
Myslím, že přísloví: Psi štěkají, karavana jde dál je docela na místě,
Zdraví R. Stonjek

Pro př. Stonjeka a spol.
Díky za příspěvek, určitě to neberu jako osobní útok. I ten je někdy lepší
než kudla do zad. Diskuse se někdy může i přiostřit, kdo nezvládne diskusi
mezi chlapama, ať se jde vyplakat do dámského klubu. Škoda, že jen málo
lidí se do diskuse na toto téma zapojuje. A že by nám to všem prospělo !
Co si myslíš o stavu čl. legitimací ? Je to vše v pořádku nebo by to sneslo
nějakou inovaci. Chtělo by to asi na titulní straně také vyznačit vztah a
příslušnost k evropským včelařským společenstvím, ty drahé roční známky z
tiskárny cenin bych nahradil razítkem ZO při kontrole legitimací na VČS.
To by asi bylo lidí, co by je v kredenci vůbec nenašli. Docela tu novou
pěknou mám před očima. Byla by určitě i více funkční, protože bych tam
nechal místo i na registrační číslo chovatele ( z Hradišťka ), co si
málokdo pamatuje. Zaslechl jsem něco o úvahách nad magnetickými kartami.
Bůh nás ochraňuj.
A co ve Včelařství, jak se ti líbila ta autentická fotografie se zátiším
zanedbaného kuřáku, to nebyla historie, to byl snad typ, který se dosud
ještě prodává. A nebo ta prožraná kukla od myší, co měla dělat dojem, že se
rozpadá stářím. Asi jsem nepochopil umělecký záměr autora a zase jen
kritizuji a nic pozitivního. A víš proč ? I ta stránka v časopise má svoji
cenu, stačí si podat celostránkový plošný inzerát a hned se uvidí, za kolik
je v Pardubicích perník. A zase je to za naše!       Marné jsou snahy mě
přesvědčit, že dostáváme časopis zadarmo. Příště se zase ozvu, ale až
zpracuju všechny žádosti na dotace. Zdravím všechny, zejména konstruktivní
vzpurníky. Josef Rotbauer.