- Josef Rotbauer (e-mailem) --- 16. 9. 2005
Re: Dotaz na př. Rotbauera
Odpověď pro př. Stonjeka z 10.9. Vážený příteli, Tvoje reakce na můj příspěvek do diskuse vybudila na mé tváři úsměv, protože mi připomínala trochu zastaralou, leč ještě používanou formu : „Dojdou-li tě argumenty, vrhni se do útoku“. Já ho přijímám a sděluji, pokud bys chtěl opravdu znát moji práci i ostatní včelařské aktivity, rád Ti je sdělím na Tvoji adresu, zde by to mohlo vypadat na samochválu. Až do konání letošní okresní konference jsem byl ochoten zvažovat i další práci ve prospěch včelařství. Bohužel, moje připravené kritické připomínky doplněné vždy o návrh na řešení jsem neměl možnost ve svém diskusním příspěvku ani dokončit i když jsem se jako zvolený delegát okresní konference v Písku připravoval do diskuse poctivě dva dlouhé večery. Stačilo zmínit jméno Texl a měl jsem šmytec. Ptáš se na záchranná opatření ? Myslím si, že některá znám, jsou minimálně dobrá pro další diskusi. Ani já nesouhlasím se všemi body i2j, ale velmi si cením odhodlání všech aktivistů něco změnit a položit základ k přemýšlení.. Reakce nejvyšších orgánů svazu mě také připomíná dobu dávno minulou. Děsí mě ta podoba hromadného odsuzování neznámého textu. Že by obavy z možné infekce ? Znám i další včelaře, kteří by byli ochotni přemýšlet jak dál a lépe. Příkladem je také i tato diskuse i když se každému hned nepodaří uhodit hřebík na hlavičku. Velké většině včelařů bohužel ani po tolika letech nedošlo, že se změnily poměry, ekonomika i veškeré zákonitosti z toho vyplývající. Takto poučit včelaře měl bohužel svaz. Nikde jsem dosud nečetl zásadní stanovisko ČSV, o co jde především, zda o zavčelení krajiny nebo o med. Tady se to prokazatelně hraje na obě strany ( aby neubyli spokojení příznivci ). Dříve jsme společně budovali ČSV, považovali jsme jej a celý jeho ekonomický potenciál za svůj a protože jsme měli mít dříve přibližně „všichni stejně“, mnozí se koukali druhému do peněženky „ co za to má „. U některých funkcionářů je to bohužel zvykem ještě dnes. Pak se také budovala Včela Předboj, což nebylo nic jiného, než naše společné včelařské „odbytové družstvo“. Zdůrazňování jakéhosi podílu na spoluvlastnictví a vztahu ke svazu patří minulosti. Ty nejlepší perníčky nám z naší pohádkové svazové chaloupky kdosi oloupal a tak je teď vlastní i nevčelaři, banky a kdoví kdo ještě. Proto jsou včelaři také současným stavem velice zklamáni a nejsou již ochotni snažit se za někoho, kdo to má ( nebo měl by mít ) v popisu práce. Vědět „ jak na to „ je mnohdy v tržní ekonomice podstatná část hodnoty firmy. Také jsem prožil dobu, kdy sběrači cizích nápadů z nich sesmolili diplomovou práci. Takže kritiku dnes chápu jen jako impulsy k tomu, na co by se měli odpovědní pánové zaměřit. Vymyslet si to budou muset ale asi sami, vzdělání k tomu mají dostatečné, snad proto na ně ten přísnější metr. Hesla typu „svaz si rozvracet nedáme“ patří do prvomájového průvodu. V podmínkách tržní ekonomiky, kterou si přála většina národa, by se měl každý včelař nekoukat na to, co kdo z toho má, ale hledět, aby také měl on sám a položit si s odvahou každý sám sobě několik nepříjemných otázek 1. umím vyrobit sice med, ale umím ho i prodat ? 2. vybudoval jsem si obchodní kontakty ? 3. jsem ochoten jít do rizika úvěrů a obchodních ztrát ? 4. vybudoval jsem si zázemí na zpracování medu ? A tak bych mohl ještě pokračovat v dalších otázkách dál a dál. Odpovědi včelařů znáte. Nemám na to čas, nemám na to podmínky,mě se to nevyplatí, kdo ví jak to bude z medem dál, atd. Takže nezbývá než svoje přebytky svěřit obchodníkovi specialistovi ke zobchodování. V okamžiku, kdy jsem se zbavil starostí s medem a dobrovolně uzavřel obchodní dohodu, je nanejvýš neslušné pátrat, kolik to tomu šikovnějšímu vynese. Mnoho včelařů to odkoukalo z novin, z různých vyjádření našich včelařských nejvyšších a nedošlo jim to podstatné. Jsou to obyčejné intriky a zastírání skutečného stavu vztahů mezi jednotlivými subjekty. V současné době by měli včelaři nekompromisně požadovat za svoje peníze od ČSV především dokonalý servis, nezkreslené souvislosti jednotlivých informací, tak jak to již zde bylo v této diskusi odhaleno. Proto ochota ke spolupráci u včelařů mizí, ale ne jejich vinou. Informacemi o předpokládaném vývoji včelařství a trhu s medem nebyla včelařská veřejnost péčí svazu dostatečně a s předstihem informována. V předsjezdovém období není čas se vzájemně hladit po srsti a libovat si jak jsme dobří a nepostradatelní. K čemu to povede? Stačí, když si přečtu Včelařství, tam je samochvály až až.. I přesto jsem nikdy netvrdil, že je na ČSV všechno špatné, já si např. velice cením Svépomocného fondu, obzvláště při rostoucí kriminalitě a vandalismu. Koho již tato verbež na včelnici navštívila, ten mi dá určitě za pravdu. Našlo by se toho pochopitelně i víc. P.S. V neděli jsme měli členskou schůzi, ale dalšího šílence, co by chtěl dělat jednatele ZO jsme dosud nenašli. A to dříve byla čestná funkce. Myslím, že jsem se otevřel víc než naši VyVolení, ostatním se omlouvám, pokud jsem zbytečně unavoval svými úvahami ale se stejnými pocity je nás asi víc a proto jsem to uvedl zde.. S pozdravem J. Rotbauer
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 12295
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |