76652

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Karel (194.212.187.5) --- 8. 9. 2005
Re: Krmeni kotrmelcem

Jde to tak dělat určitě. Otázkou je šíření nemocí atd.
Já jsem svého času dělal jarní podněcování mimo úl ze sklenic dle Pavol Siný - Včelárstvo, či jak se ta kniha jmenovala. Dělal jsem ho jednorázově, v době květu lísky, kdy včely neměly sladinu a chtěl jsem, aby měli zásobu "vody" na trávení čerstvého pylu. V časném jaře neměli velký dolet a tak jsem to zdravotní riziko neviděl jako příliš silné. Ale teď je mor do desítek kilometrů od mého stanoviště, a tak jsem opatrný.
Z tohoto pohledu by mně zajímal názor odborníků na rizika příprav roztoků venku, vytáčení ve včelíně, vzdušné skladování souší v dosahu včel a vos, atd. Je to běžně vidět, ale já to vidím jako rizikové. I pro okolní včelaře.
Co vy na to? A jak to děláme my? Já mám černé svědomí při vytáčení medu. Medárnu jsem ještě nepostavil, ale základy již kopu:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vojtěch (85.160.70.91) --- 8. 9. 2005
Re: Krmeni kotrmelcem

Už 3O let používám umělohmotná krmítka, které na zimu nechávám na úlech,protože brzy z jara některé už berou vodu.Cena je 125Kč.Používá je i prodává velkovčelař pan Sedláček v Bučovicích.Rámky mimo ůly neskladuji.Menší riziko nemocí,vliv na kvalitu medu ošetřováním atd.Viz."Včelařství".Vrtačka jako pohon u medometu pokud je mimo nádobu,má nastavitelné otáčky,potřebný výkon je ideální,protože je potřebná i k jiným účelům,třeba past. medu atd..Pohon s uhlíky by neměl být umístěn nad nádobou medometu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Stonjek (213.151.87.17) --- 8. 9. 2005
Vrtačka a medomet

Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne o prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton, což jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Josef Kouba (e-mailem) --- 9. 9. 2005
Re: Vrtačka a medomet

Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
Subject: Vrtačka a medomet


> Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne
> o
> prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná
> pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde
> už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
> což
> jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou
> však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný
> zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a
> pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je
> dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro
> pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 9. 2005
Re: Vrtačka a medomet

Používám ji bez problémů. Velkou ruční vrtačku jsem několikrát spálil. Šnek ale použít nejde. Musel jsem si ho nechat vyrobit u soukromníka z potravinářského nerezu.
Tonda.
>Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Josef Kouba (e-mailem) --- 9. 9. 2005
Re: Vrtačka a medomet

Šnek nepoužíváš proto, že to s ním nejde, nebo proto že není nerez? Jistě by
šel pokovit, jistě by to vyšlo laciněji než nová výroba.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 7:56 AM
Subject: Re: Vrtačka a medomet


> Používám ji bez problémů. Velkou ruční vrtačku jsem několikrát spálil.
> Šnek
> ale použít nejde. Musel jsem si ho nechat vyrobit u soukromníka z
> potravinářského nerezu.
> Tonda.
>>Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
> lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 9. 2005
Re: Vrtačka a medomet

Protože není nerez. Myslím, že je pozinkovaný. Ptal jsem se výrobce a pro potravinářství nevyhovuje. Stáhnout povrch a nanést nějaký potrvinářský by určitě šlo, ale používáním se odře a zůstane zase železo, které bude reznout. Když už jsem dal tolik peněz za míchadlo, tak metlu už jsem udělal pořádnou.
Tonda

>Šnek nepoužíváš proto, že to s ním nejde, nebo proto že není nerez? Jistě by
šel pokovit, jistě by to vyšlo laciněji než nová výroba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
pan Josef Meník (e-mailem) --- 9. 9. 2005
Re: Vrtačka a medomet

Dostaneš to koupit v nerezu

Pepan

----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <domus/=/cbox.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 6:46 AM
Subject: Re: Vrtačka a medomet


> Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
> lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
> Subject: Vrtačka a medomet
>
>
> > Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> > včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> > maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> > výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a
ne
> > o
> > prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> > více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je
vhodná
> > pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> > prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> > vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a
zde
> > už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
> > což
> > jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami.
Jsou
> > však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> > zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> > příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával
žádný
> > zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje
a
> > pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček
je
> > dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně
pro
> > pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Poláuek (e-mailem) --- 9. 9. 2005
Re: Vrtačka a medomet

Zdravím,
záleží, na co je vrtačka určena. Pokud je na malé vrtáky do dřeva a kovu,
mívá až 3000 otáček. Pokud je dělaná jako bourací kladivo hlavně na velké
vrtáky do betonu nebo dřeva atd, mívá otáčky menší, pod těch 1000. Levné
vrtačky mívají vysoké otáčky a plynulou elektronickou regulaci, takže
prodavači zhusta tvrdí, že se hodí i na malé vrtáky i jako bourací kladivo.
Je fakt, že pár minut při malých otáčkách a velkém vrtáku jako bourací
kladivo taková vrtačka asi přežije, ale déle ne. Myslím taky, že regulátor
otáček zabudovaný ve vrtačče je ošizený, už kvůli prostoru, jaký je uvnitř k
dispozici. Spíše má za úkol vylepšovat komfort vrtačky a přesnost vrtání,
vrtačka bez regulátoru sebou při zapnutí silně škubne, jak okamžitě naběhne
na plné otáčky, s regulátorem se rozbíhá postupně.

Co se týká trvalého běhu při stažených otáčkách, dalo by se vylepšit
chlazení přidáním ventilátoru, který by proháněl vzduch přes motor. Taky,
pokud je vrtačka nad košem, odstranilo by se tím případné padání nečistot z
uhlíků do medometu. Muselo by se udělat potrubí, které by se napojilo na
výfukové otvory vrtačky a kvalitnější ventilátor, který dokáže vytvořit
vyšší tlak a patříčný průtok. Ale to potrubí by byla pěkná piplačka a je
otázka, jestli by se to vyplatilo, s ventilátorem by to byla investice tak
od 500 výše. Jinak kromě snížené účinnost a tím většího vývinu tepla při
podstatně stažených otáčkách taky může selhat mazání ložisek vrtačky.

Co se týká toho, jestli je nějaká vrtačka pro pastování slabá nebo ne, tak
tam hodně závisí na vlastním míchadle. Velikost a provedení míchadla určuje
optimální otáčky a potřebný příkon pohonu. Teoreticky pokud třeba šroubové
míchadlo o průměru 10 cm potřebuje určitý příkon při určitých otáčkách, tak
šroubové míchadlo o průměru 5 cm potřebuje příkon tak asi 4x nebo dokonce 6x
menší. Pokud je míchadlo o 1 /3 nebo čtvrtinu větší, může klidně potřebovat
dvakrát výkonnější pohon. Kdysi jsem to dokonce i uměl vypočítat.
Dneska bych na to šel přes měření. Jestliže má mít vrtačka třeba 700 wattů,
tak při plném výkonu do ní jdou cca 3 ampéry. Pokud ale do ní jdou ty
tři ampéry nebo víc a má stažené otáčky na polovinu nebo víc, je vrtačka
přetěžována a dlouho to nevydrží a je třeba popužít menší míchadlo.
Solidnější výrobce značkových vrtaček by možná takové údaje někde měl k
dispozici.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
Subject: Vrtačka a medomet


> Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne
o
> prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná
> pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde
> už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
což
> jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou
> však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný
> zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a
> pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je
> dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro
> pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
vhájek (81.19.46.66) --- 9. 9. 2005
Re: Krmeni kotrmelcem

Uvažoval jsem o této variantě, jedná se nejspíš o krmítko VD Ještěd. Problémem je poměrně malý objem. Fy Lysoň nabízí plastová krmítka 8 a 10 l za cca 80 a 90 kč, ale z jejich nabídky na netu se nedají vyčíst rozměry a na 2 e-maily mi neodpověděli. Nevím ani, zda s nimi má někdo nějakou praktickou zkušenost. V kontextu se zde proběhlou diskusí na téma krmení se to zdá jako zbytečná investice. Krmení v Kanadě jsem uváděl jako příklad z oblasti s nízkým zavčelením a nikdy jsem o něčem takovém neuvažoval. Rámky skladuji ve skříní a v nástavcích tak aby k nim včely nemohly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Kouba (e-mailem) --- 12. 9. 2005
Re: Krmeni kotrmelcem

Je někde na internetu k vidění toto krmítko?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Miroslav Sedláček" <vcelarstvi.sedlacek/=/t-email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 8:21 AM
Subject: Re: Krmeni kotrmelcem


Těší mne, že si u nás někdo všiml těchto krmítek. Vyzkoušeli jsme také
mnoho, ale v první řadě jsem zavrl KRMENÍ NARÁZ. Zkusil někdo kvalitu 10 až
16 litrů zpracovaných zásob ? Co dělají matky ? Kolik pylových zrn je v
takovém kvantu podaném v jeden den?
Krmení je velká strategie včelaře a mohu říci, že dělá zimní včely, dělá
jarní rozvoj, dělá celikost populace a po letošku zpracujeme i kolik na co
včely spotřebují (letní plodování x zásoby pro zimu) atd.... Také je
důležité upozornit že nakrmit 20 kilo cukru a 20 kilo cukru neznamená že tam
vždy zůstane pro zimu např 18 kilo cukru. Dle způsobu krmení - koresponduje
s plodováním je to velmi variabilní. atd...
Velmi podrobně jsme se této problematice věnovali na Kurzu nástavkových
včelařů pořádaném minulý víkend u nás.

S pozdravem

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Vojtěch
To: Včelařský mailing list
Sent: Thursday, September 08, 2005 5:42 PM
Subject: Re: Krmeni kotrmelcem


Už 3O let používám umělohmotná krmítka, které na zimu nechávám na
úlech,protože brzy z jara některé už berou vodu.Cena je 125Kč.Používá je i
prodává velkovčelař pan Sedláček v Bučovicích.Rámky mimo ůly
neskladuji.Menší riziko nemocí,vliv na kvalitu medu ošetřováním
atd.Viz."Včelařství".Vrtačka jako pohon u medometu pokud je mimo nádobu,má
nastavitelné otáčky,potřebný výkon je ideální,protože je potřebná i k
jiným
účelům,třeba past. medu atd..Pohon s uhlíky by neměl být umístěn nad
nádobou medometu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Miroslav Sedláček (e-mailem) --- 12. 9. 2005
Re: Krmeni kotrmelcem

Těší mne, že si u nás někdo všiml těchto krmítek. Vyzkoušeli jsme také mnoho, ale v první řadě jsem zavrl KRMENÍ NARÁZ. Zkusil někdo kvalitu 10 až 16 litrů zpracovaných zásob ? Co dělají matky ? Kolik pylových zrn je v takovém kvantu podaném v jeden den?
Krmení je velká strategie včelaře a mohu říci, že dělá zimní včely, dělá jarní rozvoj, dělá celikost populace a po letošku zpracujeme i kolik na co včely spotřebují (letní plodování x zásoby pro zimu) atd.... Také je důležité upozornit že nakrmit 20 kilo cukru a 20 kilo cukru neznamená že tam vždy zůstane pro zimu např 18 kilo cukru. Dle způsobu krmení - koresponduje s plodováním je to velmi variabilní. atd...
Velmi podrobně jsme se této problematice věnovali na Kurzu nástavkových včelařů pořádaném minulý víkend u nás.

S pozdravem

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Vojtěch
To: Včelařský mailing list
Sent: Thursday, September 08, 2005 5:42 PM
Subject: Re: Krmeni kotrmelcem


Už 3O let používám umělohmotná krmítka, které na zimu nechávám na
úlech,protože brzy z jara některé už berou vodu.Cena je 125Kč.Používá je i
prodává velkovčelař pan Sedláček v Bučovicích.Rámky mimo ůly
neskladuji.Menší riziko nemocí,vliv na kvalitu medu ošetřováním
atd.Viz."Včelařství".Vrtačka jako pohon u medometu pokud je mimo nádobu,má
nastavitelné otáčky,potřebný výkon je ideální,protože je potřebná i k jiným
účelům,třeba past. medu atd..Pohon s uhlíky by neměl být umístěn nad
nádobou medometu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 9. 2005
Re: Krmeni kotrmelcem

Miroslav Sedláček:
> Vyzkoušeli jsme také mnoho,
> ale v první řadě jsem zavrl KRMENÍ NARÁZ. Zkusil někdo kvalitu 10 až 16 litrů
> zpracovaných zásob ?
.....

To bys měl vědět velmi dobře, načem je závislá kvalita a odlišující "zdravé !středoevropské! vyzimování včelstev".
____
Miroslav Sedláček:

> Co dělají matky ? Kolik pylových zrn je v takovém kvantu
> podaném v jeden den?
........

O to při podávání zásob podle mě nejde, ponecháváš-li med při medobraní a tudíž je výhodnější, jako u mě, nemít mřížku, protože je zákonité vždy mít nějakej ten med s pylem a i pyl jako zásobu do zimy.
___________
Miroslav Sedláček:

> Krmení je velká strategie včelaře a mohu říci, že dělá zimní včely, dělá jarní
> rozvoj, dělá celikost populace a po letošku zpracujeme i kolik na co včely
> spotřebují (letní plodování x zásoby pro zimu) atd....

...........
Vždy jsem si myslel, že je celikost záležitost genů, (plus) nebo mladých matek nultého stáří, (plus) nebo momentálního přínosu na které reaguje plodováním. Jestli chceš hodně kvalitního plodu, potom si myslím, že zazimovat silná včestva je pěkné, ale nikdy nebudeš mít silné komplet všechny (jaro). Tu existuje zákon třetiny jako třetina slabých, středněsilných a silných po vyzimování. A vtom jsou výzkumy jasné. (výše řečeno)




Závěrem?:
Je důležité !doplnit! zásoby a ne "nakrmit". A dolnění třeba i 5-6x 4l dělám ku mé spokojenosti a i s pěkným jarním rozvojem. Není-li však jarní rozvoj uspokojující, není stanoviště vhodné pro období před zimováním. (a to je zákonité, že není stanoviště jako stanoviště)

S přátelkým pozdravem nadšenec v oboru G.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 9. 2005
Re: Krmeni kotrmelcem

Miroslav Sedláček:
> Vyzkoušeli jsme také mnoho,
> ale v první řadě jsem zavrl KRMENÍ NARÁZ. Zkusil někdo kvalitu 10 až 16 litrů
> zpracovaných zásob ?
.....

To bys měl vědět velmi dobře, načem je závislá kvalita a odlišující "zdravé !středoevropské! vyzimování včelstev".
____
Miroslav Sedláček:

> Co dělají matky ? Kolik pylových zrn je v takovém kvantu
> podaném v jeden den?
........

O to při podávání zásob podle mě nejde, ponecháváš-li med při medobraní a tudíž je výhodnější, jako u mě, nemít mřížku, protože je zákonité vždy mít nějakej ten med s pylem a i pyl jako zásobu do zimy.
___________
Miroslav Sedláček:

> Krmení je velká strategie včelaře a mohu říci, že dělá zimní včely, dělá jarní
> rozvoj, dělá celikost populace a po letošku zpracujeme i kolik na co včely
> spotřebují (letní plodování x zásoby pro zimu) atd....

...........
Vždy jsem si myslel, že je celikost záležitost genů, (plus) nebo mladých matek nultého stáří, (plus) nebo momentálního přínosu na které reaguje plodováním. Jestli chceš hodně kvalitního plodu, potom si myslím, že zazimovat silná včestva je pěkné, ale nikdy nebudeš mít silné komplet všechny (jaro). Tu existuje zákon třetiny jako třetina slabých, středněsilných a silných po vyzimování. A vtom jsou výzkumy jasné. (výše řečeno)




Závěrem?:
Je důležité !doplnit! zásoby a ne "nakrmit". A dolnění třeba i 5-6x 4l dělám ku mé spokojenosti a i s pěkným jarním rozvojem. Není-li však jarní rozvoj uspokojující, není stanoviště vhodné pro období před zimováním. (a to je zákonité, že není stanoviště jako stanoviště)

S přátelkým pozdravem nadšenec v oboru G.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu