- Baudis Jan P. --- 17. 4. 2002
Re[2]: Kurs racionalizace (763) (782)
> Jestliže Dr. Kamler hovořil o tom, že rámek 39 cm vyhovuje, hovořil > o délce rámku, nikoliv o rámkové míře 39x24.
Na kurzu se hovořilo zvlášť o rámkové délce 39 cm a zvlášť o rámku 39*24. Přednášející sice prohlásil rámek 39*24 za vyhovující, ale v tom kontextu, že se jedná o použití tohoto rámku v nástavkovém úle, že rámek bude mít zúženou spodní loučku a že zimovat se nebude v jednom nástavku nýbrž buď:
a) ve dvou nástavcích na míru 39*24
nebo
b) v jednom nástavku na míru 39*24 plus polonástavek se zásobami.
> Tím měl jistě na mysli, > že včelám je to jedno, zda je rámek dlouhý 39, 42 nebo 45 cm. Další > věcí je ale výška rámku. O nevýhodnosti rámku 39x24 přece Dr. Kamler > hovoří ve Včelařství č.4, str. 78-79.
Pokud to správně chápu, tak má na mysli zimování v jednom patře dvouprostorového úlu (nebo v jednom nástavku této míry).
> Dá se na této r.m. včelařit a > hodně včelařů to nesporně umí. Jen s sebou nese rizika, jež by např. > při výšce okolo 30 cm nebyla - jako třeba právě uplynulou zimu, když > byla velká spotřeba zásob a někteří včelaři zachraňovali včelstva > zimovaná v jednom prostoru před hladem, do rámku 39x24 se nevejde > dost zásob!
Ano, je-li zimováno v jednom patře, pak je na této rámkové míře zimující chumáč splácnutý, v úle jsou mrtvé prostory a při tom všem se tam ani nevejde dostatek dobře přístupných zásob.
Slabá včelstva radí pospojovat, protože ze slabocha není žádný výrazný užitek, jediné, co se podaří, že ho zazimujeme. Tedy pospojovat a úbytek počtu včelstev nahradit květnovými oddělky, které do podzimu zesílí.
> Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové > Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku > je skoro stejná jako česká 39x24. Jeden nástavek pro plodiště je > málo a dva už jsou většinou zase moc (kolem plodu v tomtéž rámku > bývá moc medu). U nás přece chováme kraňku a ne velmi plodnou vlašku > jako v USA.
Langstrothova míra (tj. i délka rámku) byla navržena s ohledem na vlašku. Stejně tak mnohé Farrarovy výzkumy a údaje z nich pocházející je nutno vztahovat k vlašce.
> A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření > Langstrothova úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také > abychom s ním byli kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč > s nimi mám být kompatibilní?
> Pan Boháč, s nímž jsem v písemném kontaktu, mi k tomu sdělil nějaké > argumenty, z nich jen jediný považuji za skutečně oprávněný - pokud > bych prodával do zahraničí včelstva (oddělky), aby kupujícímu naše > rámky pasovaly do jeho úlů.
Obchod se včelstvy bude skutečně asi jediným vážným argumentem pro celosvětovou kompatibilitu... Jenže jsme na začátku 21. století a měli bychom být poučeni, k čemu to vede - včelí nemoci! V poslední době je novou hrozbou - úlový brouk - proti němu je Varroa destruktor docela milý společník.
Nejen, že žere veškerý plod, ale prý nakonec i kompletně celé plásty a navíc má tak smradlavé výkaly, že to, co zbude, je naprosto nepoužitelné. Zimuje v zemi zavrtán až 50 cm pod povrchem. Je to zavlečeno z J. Afriky (s banány?) Ta globalizace - ta nám dává zabrat...
> Zaváděním další délky rámků (45, abych > byl přesný 44,8 cm) se rozšiřuje sortiment rámkových měr a rozměrů > nástavků, to nepovažuji za racionalizaci našeho včelaření!
> Květoslav Čermák
Minulou sobotu proběhl v Dole další seminář - o medu (senzorika, marketing). Jakmile budu mít trošku času, tak sem z jeho obsahu také něco napíši.
J. P. Baudiš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 794
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |