- Květoslav Čermák --- 16. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763)
> > Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření > > vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev > > s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit). > > Příteli Baudiši, > nespletl jste si semináře? Opravdu jste byl na semináři o racionalizaci ve > včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč? > Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této zemi > nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve > 2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně > rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové dali > hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně, než > se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že > aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu. > Chtělo by se napsat několikastránkový příspěvek ale . . . "mluviti stříbro, > mlčeti zlato". > > Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.
Jestliže Dr. Kamler hovořil o tom, že rámek 39 cm vyhovuje, hovořil o délce rámku, nikoliv o rámkové míře 39x24. Tím měl jistě na mysli, že včelám je to jedno, zda je rámek dlouhý 39, 42 nebo 45 cm. Další věcí je ale výška rámku. O nevýhodnosti rámku 39x24 přece Dr. Kamler hovoří ve Včelařství č.4, str. 78-79. Dá se na této r.m. včelařit a hodně včelařů to nesporně umí. Jen s sebou nese rizika, jež by např. při výšce okolo 30 cm nebyla - jako třeba právě uplynulou zimu, když byla velká spotřeba zásob a někteří včelaři zachraňovali včelstva zimovaná v jednom prostoru před hladem, do rámku 39x24 se nevejde dost zásob!
Navržení "jednotné" míry 37x30 byla jistěže velká chyba (proč nenavrhli 39x30, že?). Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je skoro stejná jako česká 39x24. Jeden nástavek pro plodiště je málo a dva už jsou většinou zase moc (kolem plodu v tomtéž rámku bývá moc medu). U nás přece chováme kraňku a ne velmi plodnou vlašku jako v USA. A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření Langstrothova úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být kompatibilní? Pan Boháč, s nímž jsem v písemném kontaktu, mi k tomu sdělil nějaké argumenty, z nich jen jediný považuji za skutečně oprávněný - pokud bych prodával do zahraničí včelstva (oddělky), aby kupujícímu naše rámky pasovaly do jeho úlů. Zaváděním další délky rámků (45, abych byl přesný 44,8 cm) se rozšiřuje sortiment rámkových měr a rozměrů nástavků, to nepovažuji za racionalizaci našeho včelaření! Ovšemže kdo chce, ať si takové úly pořídí (ale raději vyšší a/nebo nižší rámky než klasické Langstr. 23 cm !), nic v tom nebrání. Jen nevím, proč je to doprovázeno takovou masívní propagací?? Jsou zajímavější a důležitější věci kolem chovu včel než jen úly a na ně pak v časopisu není dost místa...
Květoslav Čermák
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 782
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |