Včelařská konference

Rentabilita šla vepsí spíš výrazným úbytkem včelí pastvy. Dříve skoro plošně všude, ideálně u baráku v intravilánu na své zahradě, stačilo dát pár včelstev a pokud tam nebylo výrazně převčeleno, vždycky nějaký med ze včel byl. Třeba z ovocných stromů, z řepky, z pole za zahradou, z pampelišek v trávě, z javorů klenů co rostly kolem zahrad, z líp,velkolistých i malolistých, co rostly kolem zahrad. I z nějaké medovice, co se někde v nějakém lesíku za zahradou vyskytla. A mezi těmi snůškami a až do cca září slušné množství pylu, takže včelstva byla zdravá. Na jiných stanovištích to bylo podobné.
Dneska v místě mého bydliště všechny tyto zdroje snůšky zmizely nebo se zminimalizovaly. Kde vždy byl nějaký med, i když na kilometru čtverečním bylo nějak 20 nebo 40 včelstev, dneska bude nějaký med jen když na kilometrů odhaduji budou tak 4 včelstva.
Já myslím, že na většině rozlohy republiky to bude podobné. V intravilánu všude tam , kde nejsou nějaké parky se starými vhodnými stromy a rostlinami, na poli všude tam, kde je intenzívní zemědělství málo mimopolních ploch, v lese všude tam, kde se pěstuje les podle současných intenzívních monokulturních pravidel...
Řekl bych, že jak před 30 - 50 lety byly na skoro celé rozloze republiky podmínky na produkční včelaření s dobře živenými včelstvy a slušným výnosem medu, tak dnes se ty plochy musí hledat a budou na menšině rozlohy republiky. Jedině tam bude mít smysl a vůbec bude to možné včely dále šlechtit. Na ostatních plochách budou včely spíš přežívat a včelař se bude prát s nedostatkem přírodních zdrojů sladiny a pylu.