Včelařská konference

Naše zjištění poukazují na rizika vystavení včel kyselině šťavelové, která byla považována za bezpečnou pro použití při léčbě proti roztočům Varroa ve včelstvech, a zasazujeme se o rozsáhlejší hodnocení dlouhodobých účinků, které může mít na zdraví včel.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8446526/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8446526/

Můžete prosím dát odkaz na nějakou z těchto vědeckých studií. Jen tak pro úplnost, ať nevznikají nepodložé fámy. Díky.
m.

Včelaření je v tom jen okrajově, hlavně tím, že lidi mají na med čím dál méně peněz.<

Nová doba noví lidé, počítat neumí, nemocni po práci zadarmo jsou, odvádět vysoké daně chcou. Asi to bude nějaká motivační nauka která má větší sílu než rozum.

Zadajte do vyhladavaca na youtube " Milchsäure Sprühbehandlung" a mozete pozerat videa ..

Pro mě by to bylo asi problematické v létě ten postřík provádět.Ten polský autor uvádí,že je potřeba důkladně postříkat všechny rámečky obsednuté včelami a v mém případě,kdy mám asi polovinu včelstev v šesti nízkých Optimalech by to bylo pro mě zničující.Nemám jich moc,jen deset.Ale i tak..Také p.Gusto s tím jak dostáváte včely do stavu bez plodu je hodně obtížné.Ta rezistence na štavelku by zřejmě u mne vyvolala značný problém.Jaká je možnost tu k.mléčnou sehnat..?

------------------------------------------------------
V prvom kvetnovem tyzdni odoberam zo vsetkych vcelstiev matky,za 3 tyzdne su vcelstva bez plodu a v plnej sile schopne co najlepsie vyuzit agatovu znasku.. kyselinu mliecnu kupite bezne vo vinarskych potrebach,predava sa pod roznymi obchodnymi nazvami,napriklad BOEROVIN ..

Libí se mi máš vykřik do tmy.Vidím ,že ovladate jak říkal kolega džaudicu.Já stavkovat nebudu že neprodám med za 300 sta a z UK za 70 mi taky nabizel diler taky nebudu.

Tak jen slepý a totálně hloupý by neviděl, že nás ti zelení kazisvěti z Brusele vedou do totálního kolapsu a průšvihu. A že pokud s tím něco neuděláme, aspoň se nebudeme ozývat, tak do toho totálního ekonomického průšvihu během pár let skutečně dojdeme.
Včelaření je v tom jen okrajově, hlavně tím, že lidi mají na med čím dál méně peněz.

Tohle by si měli dobře přečíst všichni ti pánové včelaři,kteří zde neustále a pořád dokola hledají svůj zdroj neůspěchu a problémů v unii,v zelených,v Bruselu,ve svazu,ve Fialoví…..O nějaký antagonistický příspěvek nemám zájem a snad to tak nevyznívá,ale jak je to možné,že to někde jde a jinde ne.Znám včelaře,kteří prodávají med za tři sta a kdyby ho měli metráky,prodají.Ale asi je to v naší povaze hledat viníky vždy mimo svoji osoby.
jinak vše dobré,díky za odpověď na dotaz a s pozdravem. P.

Dobrý den, prosím kde u Vás mohu nakoupit melomel, pergu a med. S manželem k Vám přijedeme. Jak se jmenujete.
Děkuji.
Jarmila Nováková





1984 (78.80.26.115) --- 11. 2. 2024
Re: Zemědělci budou stávkovat, nebudou včelaři také? (77901) (77902) (77903) (77905) (77906) (77907) (77908) (77909) (77910) (77911) (77912)
Stánkovné je různé. Většinou symbolické na maloměstě. Řekněme 1 kg medu. Lidi jsou také různí. Někteří oběhnou a jdou po ceně, někteří vybírají podle oka a sortimentu, jiní zase chtějí vyzkoušet něco nového. Prodávám i na trhu, kde mám levnější konkurenci, ale stále toho prodám dost na to, aby se mi to vyplatilo. V minulosti jsem takto získal pravidelné odběratele a kontakty... např. mě oslovil hoteliér a od té doby mu dodávám pravidelně větší množství plástvového medu, majitelé různých obchodů, lidé z gastronomie, které zaujala nabídka čistých druhových medů, odběratelé pergy atd... Prostě účast na trhu je do jisté míry forma reklamy, která navíc přinese okamžitou tržbu. Blíží se doba, kdy trhy již velmi omezím, protože svůj účel to plní a nebude to dále potřeba. Zvyšovat produkci medu na ukor kvality a druhové čistoty dál nechci (nestíhal bych při většim počtu včelstev oddělovat snůšky, věnovat se produkci dalších věcí jako propolis, perga, nestíhal bych hraní si s melomely atd...). Můj cíl není vybudovat obři firmu, ale normálně žít a užívat si práci, která mě baví, mít z toho radost.

Jedna diplomová práce celkem dobře napsaná:
https://theses.cz/id/qqwoau/25549646

Kyselina mléčná je běžná chemikálie, na její prodej zatím nejsou žádná omezení a gůgl najde plno prodejců.

"Jak je to u inych kyselin neviem,ale u stavelky vyuziva probioticke bakterie z vlastneho traviaceho traktu na vytvorenie rezistencie , uz som to zachytil v spravach z viacerych zahranicnych vyskumnych ustavov.."
A budeme zase za nějakou dobu tam, kde jsme dnes. Ani kdyby zase zmizela odolnost roztoče na pyrethroidy a amitraz, vrátit tyo léčiva zpátky nebude možné kvůli zeleným kazisvětům v Bruseli, kteří je mezitím zakážou.

Pro mě by to bylo asi problematické v létě ten postřík provádět.Ten polský autor uvádí,že je potřeba důkladně postříkat všechny rámečky obsednuté včelami a v mém případě,kdy mám asi polovinu včelstev v šesti nízkých Optimalech by to bylo pro mě zničující.Nemám jich moc,jen deset.Ale i tak..Také p.Gusto s tím jak dostáváte včely do stavu bez plodu je hodně obtížné.Ta rezistence na štavelku by zřejmě u mne vyvolala značný problém.Jaká je možnost tu k.mléčnou sehnat.?

Jak je to u inych kyselin neviem,ale u stavelky vyuziva probioticke bakterie z vlastneho traviaceho traktu na vytvorenie rezistencie , uz som to zachytil v spravach z viacerych zahranicnych vyskumnych ustavov..

Na kyselinu šťavelovou si vytvoří varroa odolnost? Nebylo uváděno, že u kyselin rezistence nevzniká?

Ano,robievam to v lete,vcelstva dostanem do stavu bez zavieckovaneho plodu a nasledne postrek 15% kys.mliecnou ..da sa pouzit aj 3%na šťavelka ,len v cistej vode bez cukru..a hlavne striedat,lebo stavelka ma sice vysledky vyborne,ale aj na nu si vie parazit urobit odolnost..

Zkoušeli jste někdo ošetření postřikem naredene 80 proc.kyseliny mléčné. viz.posledni včelařství? S kys.stavelovou(varomed) mám celkem dobré zkušenosti a pro poslední listopadové ošetření varidolem už mnoho roztočů nezbývá. Kyselinu mravenčí hodnotím negativně.

Stánkovné je různé. Většinou symbolické na maloměstě. Řekněme 1 kg medu. Lidi jsou také různí. Někteří oběhnou a jdou po ceně, někteří vybírají podle oka a sortimentu, jiní zase chtějí vyzkoušet něco nového. Prodávám i na trhu, kde mám levnější konkurenci, ale stále toho prodám dost na to, aby se mi to vyplatilo. V minulosti jsem takto získal pravidelné odběratele a kontakty... např. mě oslovil hoteliér a od té doby mu dodávám pravidelně větší množství plástvového medu, majitelé různých obchodů, lidé z gastronomie, které zaujala nabídka čistých druhových medů, odběratelé pergy atd... Prostě účast na trhu je do jisté míry forma reklamy, která navíc přinese okamžitou tržbu. Blíží se doba, kdy trhy již velmi omezím, protože svůj účel to plní a nebude to dále potřeba. Zvyšovat produkci medu na ukor kvality a druhové čistoty dál nechci (nestíhal bych při většim počtu včelstev oddělovat snůšky, věnovat se produkci dalších věcí jako propolis, perga, nestíhal bych hraní si s melomely atd...). Můj cíl není vybudovat obři firmu, ale normálně žít a užívat si práci, která mě baví, mít z toho radost.

Jo ještě k ceně, ta je i na tržnici důležitá, třeba se někdy podívám a sednu v Bibione, jsou tam trhy pravidelné, stále stejní prodavači, pokud neumřeli, prodávají stále. A než si nějaká Italka nakoupí na oběd, oběhne to dokola a jde podle ceny, potom si koupí co ví, že je jen jeden stánek, např. ryby. Ale zeleninu a ovoce, maso, blbiny, vybírá podle ceny. Jinak včelař je tam a prodává jen jeden. Známka, živé včely na stole na třech rámcích v průzkumném úlu, po celý rok, asi má včely jen protu reklamu aby se člověk zastavil, jinak má před stolem zpravidla vymetýno. Ale něco určitě prodá, jinak by tam stále nebyl ten samý, už 20 let co tam jezdím.

Kolik stojí dnes stůl? Když jsem prodával kdysi (ne med!), byl za 9Kčs malé město, na Zelňáku v Brně za 40, V. Bíteš na chodníku zadarmo. Tžnice mám za sebou, lidi nanich kupují z jiných důvodů než by rozum říkal, ale proto jsou to jen příležitostní kupující, kteří trousí zbytečné peníze pokud je mají, jinak jsou to pravidelní návštěvníci třeba jen ze zvědavosti nebo známosti nebo setrvačnosti, setrvačnost je sviňa.

Pro spoustu lidi je treba i nizka cena podezrela. Muzete se tomu smat kolik chcete, ale je to tak. Leta prodavam na trzich a vim proc jak a za co lidi utraci penize. Nekdy je to nepochopitelne, ale zapomente na to, ze lide premysli nejak logicky a racionalne. Vcelari ziji v bubline a nechapou, ze 90 % lidi o medu nic moc nevi.

Však to píšu. Lidi mají sladké chuti plno, od umělých sladidel, přes bílý cukr po všelijaký tmavý cukr a to všechno je výrazně levnější než med. Přitom chuť je velmi podobná. Plno možností, jak jíst a pít sladké věci.
Jinak v dělnické profesi sice ročně vydělají od čtvrt do půl milionu korun, ale za nájem dají ročně klidně i čtvrt miliónu, za elektřinu 30 - 50 tisíc, za teplo v nějakém společném domě, kde nejde ušetřit netopením v bytě třeba 80- 100 tisíc, za provoz auta nutného k ježdění do práce 100 - 120 tisíc. Když mají s těmi penězmi trochu smůlu nebo neumí hospodařit, zbude jim měsíčně na jídlo třeba tisícovka na člověka... A to je pak snadné rozhodnout, jestli koupí kilovku cukru akci za 25 nebo kilovku medu za 200.

No jo je to presne tak, proto ti bojovnici nizkyma cenama tak fnukaji. Konkurovat nizkou cenu je u vcelare ekonomicky diletantismus, protoze nemed, protoze Ukrajina, protoze Cina, protoze Kaufland. Tyto zakazniky neziskate, zapomente na ne.

Je to pár let co na základě této ekonomické poučky ( pojmy potřeba / spotřeba) vytvořil svaz propagaci ,, Bez medu to nejde" ... nebo tak nějak se to jmenovalo. Mělo to navodit dojem potřeby po medu a výsledkem měla být větší spotřeba medu - odbyt. To byl asi poslední dech ze svazu, pak to skončilo nějakými kostlivcemi ve skříni za dob předsednictví Dr Brucknera a od té doby je ticho. Dotace směšná, příští rok ještě menší a člene zaplať 600kč.

Při statistické spotřebě 0,7kg medu / rok / osoba ... je to při nákupu u včelaře namísto super hyper, výdej 150kč za med za rok, přičemž roční příjem se pohybuje u zaměstnance třeba v nižší dělnické profesi od čtvrt do půl milionu kč.

Z této kalkulace jasně plyne že problém odbytu není v ceně medu, ale v potřebě běžného člověka mít dnes v jídelníčku med. Pak je jedno kolik med stojí. Když ho dáte pod cenou vyýprodej starého medu 150kč/kg, ano třeba ho rychle prodáte, ale dotyční ho koupí protože je levný, ne proto že ho potřebují.

Asi taková psychologie jako hon důchodců na sardinky v akci, že je to hnus nedá se to jíst, hnusný olej samé šupiny kosti, to je jedno, ale nakoupili celý karton do špajzu levně.

Průměrný plat ale moc o situaci nevypovídá. To je spíš medián, který by měl být někde na 38 tisících mzdy. Polovina lidí vydělává pod těch 38 tisíc hrubéh a druhá polovina vydělává nad těch 38 tisíc. Čistého by to mělo být měsíčně tak 25 tisíc.

průměrný plat je 45 tisíc<|

Kolik je lidí co kupují med u příjmu od 12-20 -45 tisícKč a kolik lidí kupuje med co má příjem nad 45tKč?

No kolik? pod tím průměrným číslem jsou miliony pradovních míst, nad ním jednotky tisíc.

Právě jsi definoval koupěschopnost v tržním systému u položky med!

Trh nelže, lidé z nízkým příjmem přestali nedávno okamžitě nakupovat med. Ten nyní leží ve skladech.

Stát to nezajímá. Ruší základní dotaci na zazimování místo toho aby její výši dorovnal oproti inflaci. Vr.1989 co si vzpomínám, tento státní výdaj byl cca 100Kčúzazimované včelstvo, při desetinásobku koeficientu inflace, by to mělo být dnes 1000Kč na D1 na zazimování. Situace je okolo 80|Kč. Krejcar za včelstvo.

Stát si tedy myslí, že hodí krejcar a vydělá milion. Ono to tak opravdu matematicky funguje dobře, ale jen u státu, u včelaře jde o bídu, s leskem neprodejného nerezu v šopě.

Že by lidi dnes neměli na med, průměrný plat je 45 tisíc. Průměrná cena medu ze dvora průměrné kvality 200kč. Nezdá se mi že by v minulosti byl med levnější.

Stávky včelařů kvůli medu moc smysl nemají. Med se nezadržitelně svou výrobní cenou přesunuje do kategorie potravin pro ty bohatší a úměrně tomu klesá množství lidí ochotných med kupovat. Dovozy levného medu z velké části jenom rozšiřují trh s medem, protože sotva kdo, když se vyřadí z prodeje levný med z dovozu z supermarketu, koupí stejné množství dvakrát dražšího medu od včelaře. Koupí ho výrazně méně, pokud vůbec.
Historicky před mnoha stovkami let byl med díky včelám sladidlo dostupné i běžným lidem, zatímco cukr byl snad stokrát, tisíckrát dražší, protože se vařil z cukrové třtiny někde v Egyptě. A složitě se do Evropy dopravoval, protože ho asi tehdy ani neuměli dobře vyčistit a na vzduchu se tak roztékal a kazil. Cukr se přiblížil běžným lidem za napoleonských válek, kdy se kvůli blokádě začal vařit z domácí cukrové řepy a od té doby, jak se jeho technologie neustále vylepšuje a produktivita roste, jeho cena mnohonásobně klesá. Zatímco u medu ne, náklady na produkci medu spíš stoupají, protože klesá včelařská výnosnost běžné krajiny a stoupají nutné náklady na ošetřování včelstev.
Navíc se objevila další konkurence cukru, umělá sladidla. Ty vycházejí na stejnou sladivost ještě asi tak desetkrát levnější než cukr. V dnešní době tak existují pro lidi tři úrovně sladidel. Ta nejlevnější úroveň určená pro sladké největší šmejdoviny v obchodech, jako jsou levné limonády, levná konzervovaná zelenina v nálevech, levné zavařeniny a marmelády atd jsou slazené umělinami. Znatelně lepší a dražší produkty jsou slazené cukrem nebo cukernými deriváty. A nakonec nejdražší je med nebo potraviny, kde je med jako přísada přidávaný. Med se tak, mimo lidi, kteří mají blízko ke včelám, stává přepychovou potravinou a žádné demonstrace kolem medu to nezmění. Jediné, co by trochu k odbytu medu pomohlo, by byly protizelené demonstrace, které by pomohly zastavit zelené zdražování a zelené okrádání lidí. Aby občané EU zůstávali bohatí a mohli víc peněz vydávat za med.
Neboli demonstrace přímo proti Green Dealu a obecně zeleným bruselským nesmyslům.

Neuvažují včelaři že by stávkovali kvůli dovozům cizích medu? Někteří mají i 2 roky staré medy ještě doma. Tesko říci zda csv jako největší podvodník v kauze vcelpo do toho půjde. Ale aspoň by mohl využít zkušenosti jak se to dělá ne????

Tak odhoď lenost,uděláš to pro diskutující s dobrým pocitem.

"Radime co ti braní udělat rozbor kolik které laborce to přináší jak pišeš slušné živobytí."
Asi lenost, nestojí mi za to do toho šťourat.
Jinak záleží na detailech.

To bude spíš paradox. Já třeba včely neprodávám, jen párkrát mě kamarádi uprosili. Množím pro sebe a na jaro se krásně hodí mít o 50 % víc na spojování a posilování. Na druhou stranu chápu oddělkáře, kteří neumí prodat med a tak diverzifikují přes oddělky. Každý děláme jak umíme. Jen poptávka bude postupně klesat. Některé už to přestává bavit kupovat každý rok na jaro včely. Na druhou stranu za velkou louží je to třeba standart u profíků, včely se nezimují, ale nakoupí u množařů.

Asi 2,5 mega. To by za ty prachy měli vyšetřeno 10 000 stanovišť na mor při ceně 250 za vzorek (agrola)
Dol by při tak velký zakázce určitě slevil. SVÚ Jihlava, Olomouc podobně.
A bylo by to smysluplnějsi, než loterie s klestikama co si umi každý spočítat sám.

Radime co ti braní udělat rozbor kolik které laborce to přináší jak pišeš slušné živobytí. <

https://www.vcelarstvi.cz/dokumenty-cms/zprava-o-cinnosti-csv-za-1-pololeti-2022.pdf

Asi 63 tisíc stanovišť v r. 2022. Krát vzorek 30-50Kč. Průměr asi 40Kč/vzorek. (podle aktuálného ceníku Dolu na r. 2024)

Kolik si třeba účtuje Olomouc mi není známo, nejde to dohledat, půjde asi o nějakou speciální neveřejnou zakázku. Ale počítám že to bude podobné ceně těch 40Kč/vzorek, možná více.

V podstatě jsou to ale vyhozené peníze. Výsledky jsou jen velmi nepřesná čísla pro statistiky.

Radime co ti braní udělat rozbor kolik které laborce to přináší jak pišeš slušné živobytí. Nesouhlasím s není to takový vývar. Má to jiné souvislosti.Jestli ti to video něco napovědělo tak se poděl o to něco přetlumočit.SVS je statní organizace s pravomocemi,Vyzkumný ústav včelařský je soukromý subjekt každý s určitým podilem,ČSV má v tomto subjektu 20% .VÚ se zabývá tak 1/4 zbytek aby se uživil je jiná činost. ČSV je zajmová organizace třeba jak (ochránci přírody,junak,zahrádkaři, holubáři,akvaristé atd.Nikdo tě nenutí být členem mi připadá,že jsi ještě nepochopil,že NF už nexistuje. To uvádím že mi není pochuti jednání ČSV.

Pěkný nápad to video.
Chtělo by to rozbor, komu vlastně rozbor zimní měli přináší slušné živobytí.
Laborkám - jednoduchá nenáročná práce, jistá zakázka prováděná možná i mimo pracovní dobu a placená tak možná i mimo běžnou mzdu...
vedení ČSV - důvod být důležití a existovat ve stávajícím rozsahu za stávající peníze a podržet organizaci léčení v ČSV...
ZO ČSV ??

Trefně zábavné video.

Oxymoron, to je nový termín pro běžnou českou včelařskou praxi u malých chovů?

Třeba jako chov včel bez včel. Každé jaro kupovat od větších. Možná by bylo lépe kdyby si je ti oximoroni dovezli ze zahraničí. Za pětkrát tolik. Aby znali hodnotu práce jinde ve světě. Pré je na dovoz včel dotacee.

To je ukázkový oxymoron. A měl si strčte do p..... i s tím jogurtem.

Začinající Yutuber bohužel škoda času sledovat.Jestli je tím velmi vytížen dál bez komentáře.

Vážený pane Jiří,
taky jsem velmi vytížen. Proč, tedy SVS ČR nezruší vyšetření zimní měli na varroa ?? Hned jim ubude práce.
Z lásky k SVS ČR jsem podle skutečných událostí přetitulkoval tohle video. Snad se Vám bude líbit.

https://www.youtube.com/watch?v=A7zQKjisZZU&t=17s

Tomáš Polách

---------------------------------------------------

Statni veterinarni spravu nechte na pokoji. Jsou nesmirne vytizeni kontrolami chovu. V teto zemi doslo k raketovemu rozsireni chovu prasat, skotu a drubeze. Takze veterinari nestihaji proto je vcelari nemohou zahlcovat.

Když se nechce hledat tak je nejlepší napsat Brusel to nařizuje Označování zvířat bylo i před rokem 90 ,ale ne v takovém rozsahu,(nebyl dostupný internet) a nebylo tolik lidu na agendu kolik je jich teď.Potomje ještě horší poturčenec horší turka viz(balené koblihy,bezdotykové baterie,nerezové stoly,plastové špalky na maso, atd.vytratilo se to. V Chorvatsku mají včelstva svoje značení a taky evidence a značení jako u nás ostatní zvířata a to EU nenařizuje a nás to čeká. Jeden zajímavý rozhovor o včelách s doc. Ing. Přidal Antonín, Ph.D: https://plus.rozhlas.cz/krmeni-vcelstva-cukrovym-sirupem-neprinasi-zasadni-chovatelsky-efekt-doklada-9134806

Co Brusel přidal, je to, že každé větší zvíře, koza, ovce, skot, prase musí mít svou individuální značku přicvaknutou do ucha, takže se přímo na konkrétní zvíře eviduje já nevím co všechno až po jeho porážku. Tu značku dává do ucha a přicvakává právě veterinář. Z koz a ovcí ji nemusí mít jen zvíře, co se narodí na jaře a do podzimu je poraženo a snědeno. Plus určitě další věci, neznám to všechno.

To hlášení bylo i za Komunistů od králíků (počet samic) přes slepice pokud byl kohout, až po prasata na zabití.

"Takze v prirode ma vse tendenci se vracet k prumeru, tedy i vyssi uzitkovost byva v negativni korelaci k odolnosti k chorobam."
Je to tak, šlechtí se primárně na co nejvyšší výnosy a co se týká odolnosti, šlechtí se až druhotně, protože odolnost je z velké části na úkor výnosů, jen na nějakou malou dostačující odolnost.
A když se živočich nebo rostlina dostane do podmínek horších než jsou ty uvažované při šlechtění, tak jsou jen dvě mezní možnosti. Buďto to pečlivě chránit před těmi nepříznivými vlivy a postupně z toho udělat "skleníkovou květinku", která, aby to fungovalo a produkovalo, vyžaduje čím dál umělejší a dráž dosahované prostředí a ochranu. Nebo se pokusit dohnat deficit odolnosti tvrdým vystavením vnějším podmínkám, kdy většina populace citlivá na ten vliv uhyne a z menšiny populace postupně rozchovat a namnožit ty odolné. Což přirozeně znamená, že téměř většina šlechtitelské práce na zvýšení výnosů je vymazaná a je třeba nově šlechtit.

Co se týká protestů zemědělců, jsou to jednoznačně protizelené protesty. Bruselští zelení ve vedení EU se totiž rozhodli jít ideologizovanou aktivistickou cestou, kdy ještě mnohem dříve, než nastoupí vlivy skutečného oteplení způsobeného lidmi, pokud vůbec nastoupí, o mnoho desítek let dříve oberou zeleným zdražováním a okrádáním lidí odpustky na CO2 a dalšími šílenostmi většinu populace o jejich finanční prostředky. Z většiny evropských občanů tak udělají žebráky, kteří budou mít plné ruce práce, aby získali pouze základní prostředky na jídlo a na bydlení a na nic dalšího, na aktivity vesměs produkující další emise CO2 jim už nezbude. Bez volných prostředků nebudou mít přístup ani ke kvalitním zprávám a ani ke kvalitnímu vzdělání a stanou se tak velmi snadno ovlivnitelnou a taky vykořisťovatelnou masou. Veškerý ekonomický vývoj v EU takovému vývoji nasvědčuje.
A zemědělci včetně včelařů jsou prostě první na ráně, na které realizace té zelené ideologie začíná natvrdo doléhat a kteří na ni jako první mají masívně doplácet svým živobytím.

Ono to je v zacarovanym kruhu. Spolecenska poptavka je po hodne levnych kvalitnich potravinach. Obchod s potravinami z 80 proc ovladaji pravnicke osoby viz.walmart, schwarz, ahold, tesco..neni jich moc.na prstech jedne ruky. Takze se cela integrala dopocitava do ekonomiky vyroby. Takze i zvirata se vybiraji ty co "rostou" / maji co nejvyssi prirustky za co nejkratsi dobu na nejmrnsim miste.
A tiky tomu, ze je oddeleno misto produkce, s mistem zpracovani a tale misto prodeje kde je vse na jednom miste. Tak mame generaci vysokoskolskych novinaru, kteri veri ze mleko je vyrabi v tetrapaku v marketu a kdyz vidi dojirnu, sepisuji petice za ochranu zvirat, ze mleko neni potreba dojit a "traput" zvirata , ze toto se da koupit v obchode...

Takze v prirode ma vse tendenci se vracet k prumeru, tedy i vyssi uzitkovost byva v negativni korelaci k odolnosti k chorobam. Ale jak z toho ven, pokud se clovek nechce oddat samozasobitelstvi. Se svymi plusi i minusy.
A ze i vcelari chteji protestovat, je jen dusledek praskleho papinaku, nereseni a odkladani problemu s falsovanimi potravinami, kde svetove roste mnozstvi vcelstev v jednotkach ale export medu v desitkach procent. Takze ta sladka vec neni produkt vcel ale dokonaly padelek, ktere laboratore a dozorove organy nejsou schopni zanalyzovat/odhalit. Z duvodu bud nizkeho rozpoctu nebo dokonalych plagiatorskych metod...

To je zase problém koncentrace zvířat na velkofarmách kvůli menším nákladům na čas a ošetřování,pak se jakákoliv nákaza šíří daleko rychleji.U včel je to to samé.Roje odlétaly kilometry do nové dutiny,my stavíme desítky včelstev na stanoviště,tisíce kusů drůbeže do haly a podobně.Jdem tomu všemu vesele naproti.

To je ale mimo veterinu, to je každý chovatel povinnen sám za sebe přihlásit v Hradišťku.
Trošku k něčemu to je, například kdyby se někde objevil prasečí mor. Nemusí sehnat místního důvěrníka, který by obcházel lidi a sepisoval to do formuláře, jak se to dělalo dříve.
Spíš je problém s citlivostí dnešních chovaných zvířat, u třeba králíků nebyl dříve problém je chovat ve venkovní králíkárně a úplně bez veterinárního ošetřování a dlouhé roky prakticky bez úhynů. Jak se před 20 -30 lety začal objevovat králičí mor, nenechali se citliví králíci vychcípat a ty odolné potom zase namnožit, ale léčilo se to. A od té doby musí chovatelé králíky veterinářem dávat očkovat a snad i preventivně léčit, jinak jim doslova vychcípávají celé chovy.
A podobný vývoj, zdá se, dnes je s ptačí chřipkou. Místo okamžitého řešení, kterým je expozice nákazy, vymření citlivých linií a rozmnožení těch, co dokáží přežít, se problém odsouvá do budoucnosti a stále se zvětšuje v podobě stále rostoucí citlivosti, protože se chovy preventivně likvidují a tím tak chovaná zvířata nemohou získat odolnost a vyžadují čím dál náročnější veterinární péči.

Ono spiš došlo k nárůstu byrokracie třeba hlášením 1 prasete,kozy,ovce atd.Dnes,kdo si krmí prase,už musí být v registru.Sice je to kravina,ale úřední šiml vesele řehtá.

Nevím odkud máte informaci,že v naší republice došlo k raketovému rozšíření chovů prasat,skotu a drůbeže.Vezměte si do ruky ročenky nejen za minulý rok,ale i ty starší a zjistíte,že došlo právě naopak ke snížení stavů a proto musíme maso a ostatní potraviny dovážet.
Přeji příjemný den

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ve-francii-po-zemedelcich-stavkuji-vcelari-do-lyonu-privezli-stovky-ulu-245137

Statni veterinarni spravu nechte na pokoji. Jsou nesmirne vytizeni kontrolami chovu. V teto zemi doslo k raketovemu rozsireni chovu prasat, skotu a drubeze. Takze veterinari nestihaji proto je vcelari nemohou zahlcovat.
Jen diky digitalizaci svoji agendu zvladaji, neni o co stat navrhl bych je do seznamu narocnych profesi, ktere budou driv odchazet do duchodu a zvazoval bych i vysluhy. Pohybovat se mezi paragrafy, chovateli a chovy neni vubec žadny med.

Za mne myslím si,že na fluvalinát je vytvořena rezistence na roztoče už skoro nepůsobí. Gabon PF 90 už taky nebyl poslední roky v prodeji (taky fluvalinát). Patří minulosti třeba jako BEF.

Tak minimálně do roku 2000 si Svaz zachovával totalitní charakter, kdy se shora nařizovalo a dole jen plnilo. Potom ještě byla éra Mandíka, který dokázal na Svazu spoustu věcí protlačit a jako poslanec ve vládě prolobovat a který by taky ještě hezkých pár let dokázal o střídání léčiva shora plošně všude prosadit.
U nás o střídání fluvalinátu a amitrazu nic nevím, léčivo se vždycky nafasovalo, jaké bylo a potom spotřebovávalo, kolikrát se spotřebovávalo léčivo až z dva roky starých zásob. Nepamatuji si, že by někdo z vedení ZO mluvil o potřebě střídat fluvalinát a amitraz. Možná to je tím, že ve výboru ZO byli sice zasloužilí včelaři, ale bez patřičného vzdělání. A co se týká informací, spoléhali taky na velmi staré, velmi prošedivělé a podobné velmi zkušené včelaře. Pyrethroidy jsme třeba měli ve škole v organické chemii v jedné otázce, tak jsem o nich něco věděl a co jsem věděl, to jsem jim na výboru říkal, ale nebyl jsem tehdy prošedivělý, tak ty informace šly mimo nich.

Svaz mohl nařizovat leda tak kulový,a ne kdo čím bude léčit.Pravidelně jsme po dvou letech měnili varidol za mp 10 a do kříže oba gabony.Výsledek je stejný jako jinde,rezistence na taufluvalinát.Tak ono je celkem logické,že i té m1,co by poslednímu přípravku s taufluvalinátem odzvonilo.

Podle mne to je spíš rezistence roztočů na pyrethroidy. Tau-fluvalinát se u nás používá už nějak od roku 1986, nějak od roku 1995 došlo k masívní invazi varoa, aspoň u nás v MS kraji. A od té doby se pyrethroidy, tau-fluvalinat a další používaly vzhledem k amitrazu na podzimní ošetření zhruba 3:1. Zhruba tři roky se používaly pyrethroidy, fluvalinat, flumethtrin, acrinathrin a jeden rok amitraz. Protože amitraz včelařům smrděl. Plus gabony na letní a na jarní ošetření - nátěr zase pyrethroidy. Zhruba tři roky ze čtyř bylo na polovině nebo možná jenom pětině stanovišť v každém včelstvu vybito při podzimním ošetření cca 2000 roztočů citlivých na pyrethroidy a ve včelstvu zůstali dva, nebo možná 5 nejodolnějších roztočů. Když byl průměr spadu pod 3 roztoče na včelstvo, jarní nátěr plodu se nedělal, roztoči se přes léto namnožili na 2000 o stupeň odolnějších roztočů a další rok znova. A nyní už prostě jsou hodně odolní.
Svaz měl v době, kdy léčení ovládal stoprocentně, ty léčiva aspoň direktivně střídat, 2-3 roky po sobě zakázat podzimní léčení třeba fluvalinátem, všem ZO nařídit léčit na podzim amitrazem, aby se generace roztočů odolnější pyrethroidům vybila a potom to na 2 - 3 roky zase přehodit, aby se vybíjela generace začínající si zvykat na amitraz.
Dnes už je pozdě, roztoči jsou příliš odolní, léčiva by se musela vysadit úplně nejméně 10 let roztoče ničit jenom kyslinami a potom by snad odolnost roztočů na pyrethroidy zase poklesla. Kromě toho včelaři jsou dnes příliš samostatní a už jim takhle nejde přikazovat.
Přirozeně může to být i ten fejk fluvalinat, to by ale mělo jít dost snadno zjistit třeba chromatograficky.

V r 2022 začatkem listopadu u pěti včelstev dany podložky přelečeno M 10 fum kontrola podložek na druhý den spad kleštiku tak 30 tak je to dobré. Nedalo mi to za týden přelečena stejná včelstva Varidolem (amitraz) spad ve stovkách,loni jako přes kopirák. <

Může to znamenat problémy s kvalitou fluvalinatu? Je to jen syntetický produkt z přírodně pěstované rostliny. Velmi citlivý a degraduje při pouhé zvýšené teplotě, expozici světla, vlhkosti, pH atd. Na rozdíl od Varidolu. Ten nemá přímo rostlinný původ zdroje k výrobě a je mnohem odolnější.

Možná je to ten problém který v Dole mají, kvalita, ne kvantita. Kvantita i za mnohonásobně silnější koncentrace je stále pro včelu a včelstvo nemortální.

Já to vidím na problém a možná mortalitu z ředících součástí nebo prostě aušus resp. fake fluvalinat což není problém nakoupit v dnešním světě obchodu.

Tím limitem průměrně pod tři roztoče na včelstvo, aby na jaře nebylo třeba ošetřovat plod podle mne jen šlechtili roztoče odolné na léčivo. Z tisíce, dvou tisíců roztočů na konci léta po podzimním léčení ve včelstvu na jaře přežili a množili se tak dva s největší odolností k léčivu ve včelstvu.
Jsem jednu dobu, kdy léčení dělali jen funkcionáři ZO a sami včelaři nemohli, dokonce roztoče do měli házel, abych překročil tři roztoče na včelstvu a oni mi udělali na jaře nátěr plodu.

Nevěřím na vypovidající hodnotu směsného vzorku na vyšetření kleštika,aby to mělo smysl musel bych to dělat z každého včelstva.Flotace není žadný velky výkon vzít kelímek nalít do něho čtvrtinu denaturovaného lihu(olej) nasypat měl do toho lihu zamíchat a spočitat kleštiky. Z mého hlediska vůbec neteskním po M 1 aer nebo M 10 fum (fluvalinat) i když jsem s nim moc nelečil má u mne učinost malá učinost. V r 2022 začatkem listopadu u pěti včelstev dany podložky přelečeno M 10 fum kontrola podložek na druhý den spad kleštiku tak 30 tak je to dobré. Nedalo mi to za týden přelečena stejná včelstva Varidolem (amitraz) spad ve stovkách,loni jako přes kopirák. Tady slibeny odkaz na: https://www.svscr.cz/wp-content/files/dokumenty-a-publikace/Metodicky_pokyn_SVS_pro_chovatele_vcel_k_prevenci_a_tlumeni_varroazy.pdf

Dol podle mne nikdy nic nevyráběl. Nakoupil základ, akaricid s příslušnou látkou a v Dole to jen podle receptury někde na stole v laborce naředili dalšími komponentami a rozlili do lahviček.
Teď je pouze otázka, jestli ty litry akaricidu zvládnou koupit a dovézt od někoho, kdo je má na skladě nebo musí výrobu akaricidu někde u malovýrobce objednat a čekat kdoví kolik měsíců...