Archiv Včelařské konference

Dne čt 4. listopadu 2004 10:59 Ing. Arnoąt Hrdina napsal(a):



> Veterinářům je to jedno jaký bude nějaký včelař mít med. Hlavně kdyľ
> nebudou mít problémy s tím, ľe budou mít statisticky vyąąí spad roztočů ve
> svém okrsku. Kdyľ budete mít problémy s medem, tak se jich to netýká, jen
> to eventálně zakáľí distribuovat do obchodní sítě. Je to potom jen problém
> váą.

.......

>
> Zatím jsem četl pouze to, ľe problém s rezidui ve vosku je, ale jesti někdo
> sleduje, kolik toho tam dnes je, jestli se můľu spolehnout na to, ľe si s
> mezistěnou nepřinesu problém s antibiotiky atd. nevím jestli se tím vůbec
> někdo zabývá a testuje kvalitu mezistěn.
> Nakonec někdo zjistí, ľe je někde v českém medu Sulfonamid a nikdo neví,
> jak se to do toho medu dostalo.


Dobry den,

nejsem v tomto smeru zadny odbornik, ale co jsem cetl chytre knihy a
vcelarstvi, tak se v CR proda rocne vice mezisten (v kg), nez se vykoupi
vosku. Logicky se pak chybejici vosk musi dovazet , a otazka je odkud?
Mozna z Turecka, mozna z Kavkazu, mozna z Moldavie, nebo Ukrajiny.

Co jsem zase cetl o zpusobu leceni v techto zemich (hlavne postsovetske
republiky a "liti penicylinu a tertacyklinu" (pouze jsem cetl, nevidel) do
vcel jako prevence a leceni moru, by byl zazrak, pokud by tam tato rezidua
nebyla. Ale mozna se mylim a chtelo by to zjistit , odkud a jaky vosk se k
nam dovazi a jak ho testuji (pokud vubec) na rezidua. Mozna , ze ono
prevareni na 130 oC v kys. syrove znici i tato rezidua.


Honza

Plně souhlasím s panem Veselým.V jednom pásku gabonu je 1,5mg acrinathrinu,
coľ znamená, ľe při dodrľení metodiky (mnoľství pásků na včelstvo, stanovená
délka pouľití) není moľné, aby rezidua této látky ve vosku někdo
detekoval.To si myslím ľe by se tam naąlo daleko víc ąkodlivých látek s
pouľivaných pesticidů, vzduchu, vody a okolí v kterém včely ľijí.Jestli
někdo ví mnoľství fluvalinátu v apistanu pouľívaném např. v sousedním
Rakousku, napiąte to.Je to minimálně o řád větąí mnoľství a jediné s čím
mají starosti je rezistence roztočů, právě na fluvalinát. A důvod? Monopol-
nemoľnost rotace léčiv, potaľmo účinných látek v nich obsaľených, doma
amatersky vyráběná léčiva, nesmyslně velké mnoľství ú.l. a ve finále mylná
doměnka, ľe přírodní látkou- ekologicky (synteticky vyráběnou) kyselinou
mravenčí vąe zachrání.Bohuľel vąak, i přesto ľe jí tam dali v rúzných
odpařovacích vaničkách aľ půl litru, stále tam těch 40% roztočů zůstávalo.A
právě ti jsou v tom ohromném mnoľství 40%!!! ti nejhorąí.Ti předávají v
svoji rezistenci na daląí rychle mnoľící se generaci.
Takľe vaľme si toho ľe tu máme odborníky, kteří kaľdoročně celorepublikově
pomocí kříľových pokusů zkouąí účinnost, prověřují zda mnoľství poľivané
látky je to nejideálněąí-to nejmenąí, při zachování dané účinnosti, stále
prověřují jiľ tisíckrát prověřenou metodiku a navíc zajiątují tu
nejjednoduąí a přitom bezpečnou cestu aľ ke včelařům.Tak vypracované léčení
a vůbec zdravotní stav naąich včelstev je to co nám naąi sousedé a ne jenom
ti závidí.
Snaľme se být naąim odborníkům při ruce, kdyľ to bude třeba a řidme se
pokyny, které jenom pro nás, ale hlavně pro zdraví včel připravili.
Daniel Prokeą

>Kdyµ budete mít problémy s medem, tak se jich to netýká,
> >jen to eventálně zakáµí distribuovat do obchodní sítě. Je
> >to potom jen problém vá±.
>
> Co se týká obsahu povolených léčiv v medu, tak určitě mít problém nebudeą.
> I kdybys do sklenice s medem rozmíchal celou lahvičku Varidolu, tak ti
> veterina dá rozbor jako vyhovující, protoľe tam tuto látku nehledá.
Nenajde
> tam (běľná veterina, ne výzkumák) ani antibiotika, protoľe je neumí najít
a
> taky je to drahý.
> Mimochodem rezidua po Gabonu jsou zcela zanedbatelná a nejmenąí, ľe se
snad
> ani nedají zjistit. Nebezpečí Gabonu spočívá v tom, ľe lenoąi ho tam
> nechají do jara a na něm se vycvičí armáda rezistentních roztočů, které
pak
> uľ ten Gabon nezastaví a musí se na ně například Formidolem.
> Formidol není na lékařský předpis a tak se jeho pouľití povaľuje pouze
jako
> doplňková nebo preventivní léčba. Je to na tobě. Tak to vidím já.
> Eman

Nejedná se pouze o východní státy, pokud chceą vidět jak v USA cpou do úlů léčivo stačí si vypůjčit ve svazové knihovně video kazetu. Není to ľádné odměření tří kapek apod., ale nabrání hroudy na ąpachtly a natlačení mezi plásty.

Míra



Co jsem zase cetl o zpusobu leceni v techto zemich (hlavne postsovetske
republiky a "liti penicylinu a tertacyklinu" (pouze jsem cetl, nevidel) do
vcel jako prevence a leceni moru, by byl zazrak, pokud by tam tato rezidua
nebyla. Ale mozna se mylim a chtelo by to zjistit , odkud a jaky vosk se k
nam dovazi a jak ho testuji (pokud vubec) na rezidua. Mozna , ze ono
prevareni na 130 oC v kys. syrove znici i tato rezidua.


Honza

Dne čt 4. listopadu 2004 13:20 Miroslav.Fisar/=/cuzk.cz napsal(a):
> Nejedná se pouze o východní státy, pokud chceą vidět jak v USA cpou do úlů


No nejsem si tak docela jist, ale tusim, ze vosk se k nam z USA nedovazi, ze
se dovazi prave z Ukrajiny, Moldovy a Ruska. Ale nevim uz, kde jsem to cet
(nebo slysel).

Honza

Dovoluji si jako chemik přidat do diskuze pár poznámek.

Pokud se máme bavit o průniku reziduí z vosku do medu nebo třeba do vody po
vyvařování vosku, musí se vzít v úvahu rozpustnost přísluąné látky ve vosku
i ve vodě. Zjednoduąeně řečeno, pokud je nějaká látka dobře rozpustná ve
vosku a málo rozpustná ve vodě, tak do medu nebo do té vody přejde jen málo
látky, větąina zůstane ve vosku ( třeba ty rezidua pyretroidů). Naopak látka
dobře rozpustná ve vodě a málo ve vosku přejde skoro vąechna do vody,
případně medu, vosk je ve vodě vyprán (třeba kyselina fosforečná při čiątění
vosku). Látky dobře rozpustné ve vosku i ve vodě se vyskytují mnohem méně,
neľ dva předchozí extrémy.

Takľe jestliľe je vosk kontaminován nějakou látkou dobře rozpustnou v
tucích, do vody nebo medu se nedostává, zůstává ve vosku. (Problém je potom,
kdyľ se kontaminovaný vosk rozpustí třeba v oleji, nebo se při ľvýkání víček
část vosku spolkne a v ľaludku potom naruąí mastným jídlem.) Naopak látku
dobře rozpustnou ve vodě a málo v vosku je vůbec problém do vosku dostat a
při prvním styku s vodou je z vosku vyplavena.

Med jakoľto "vodouředitelnou " látku povaľuji za vodní fázi stejně jako
přímo vodu, můľe ale se stát, ľe to bude sloľitějąí a látky se v medu, to je
cca 80 % cukrů a jen 20 % vody budou rozpouątět jinak, více, nebo méně neľ
ve vodě.

Co se týká antibiotik, odhaduji, ľe jsou spíąe rozpustná ve vodě, neľ v
tucích, takľe jejich rezidua ve vosku asi budou málo, hlavně budou v medu.

Na to, ľe kontaminace vosku po léčení 1 páskem Gabonu s 1,5 miligramy
acrinatrinu nebude moľné změřit bych nesázel. (Opravdu je ho tam tak málo?)
V analytické chemii za
posledních cca dvě desítky let proběhla podobná revoluce jako v počítačové
technice. Třeba ąkodliviny v krvi ministra Ambrozka. Změřili je předpokládám
z jednoho odběru krve z jedné stříkačky a prakticky na počkání. Před 20
lety, kdy jsem studoval, by na podobnou analýzu bylo potřeba pár desítek tun
materiálu (krve) a trvalo by to pár měsíců. Svým způsobem je to pro mne
fascinující vidět, jak analýzy, které byly tehdy víceméně utopií, jsou nyní
běľné.

A jeątě poznámku k těm jednotlivým látkám. Amitraz, acrinatrin, fluvalinat a
daląí, které se u nás pouľívají pro léčení včelstev, jsou jinak relativně
běľné akaricidy, to je látky pouľívané v rostlinolékařství na oąetřování
rostlin proti roztočům v dávkách cca aľ kilogramy na hektar. Takľe
teoreticky můľe být vosk kontaminován i z rostlin. A taky nedisciplinovaným
včelařem, který si někde odlije z cisterny přísluąné léčivo. Ostatně si
myslím, ľe Vuvč Dol nedělá nic jiného. Zakoupí kanystr léčiva, nějak si ho
ověří pro jistotu a rozlije do lahviček.

R. Poláąek

Nemyslel jsem dovoz vosku, ale to léčení. Taky si nemyslim, ľe takovéto léčení je pouze ve státech.
Ale klidně i ten vosk by mohl být ze zámoří, kdyľ se do Evropy dováľí i včelstva, viz. příspěvek o brouku ve ©panělsku. I kdyľ ten z východu bude asi levnějąí a pro obchodníky zajímavějąí.

Míra




No nejsem si tak docela jist, ale tusim, ze vosk se k nam z USA nedovazi, ze
se dovazi prave z Ukrajiny, Moldovy a Ruska. Ale nevim uz, kde jsem to cet
(nebo slysel).

Honza

Spíše otázka než příspěvek: je tato diskuse aktuální k dnešnímu dni 4.listopadu 2004, nebo skutečně rok stará?

Ferda

Samozřejmě je to problém. Na druhé straně jsem na internetu našel stránku nějaké (musel bych ji znovu hledat) včelařské rodinné farmy v Německu, která obhospodařuje 300 včelstev. Tato farma dokonce zaměstnává další lidi a jejím ceníku jsou medy odstupňované od 2 do 10€ za půlkilovou sklenici. Čelí stejnému problému jako my, dokonce bych řekl, že většímu: i my máme podstatně nižší ceny, než oni, tedy jim tvrdě konkurujeme. Ferda

================= Puvodni správa =================
Od (From): nezmart/=/quick.cz
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kópia (Cc):
Predmet (Subject): Re: Dobr?k od kosti od Emana
Dátum (Date): 2. 11. 2004 7:45
==================================================

> Nemyslím, ľe je ąpatné kdyľ obchodník ( výkupce ) má snahu o maximální zisk. To je normální - je to jejich práce. Těch 20% je, řekl bych, běľný rabat vąude. Asi bych sám označil obchodníka co dá víc neľ musí za blázna. Co mě vadí je ta neserioznost. Něco řeknu do telefonu a něco jiného zaplatím. Manipulace se včelaři. Ale dobrý obchodník by měl mít i zájem, aby ti co ho ľiví byli přiměřeně ohodnoceni. Aby mu zdroj jeho příjmů postupně "nevyschl". Jestli pak některý med prodá třeba do USA se ziskem 200% by mě bylo upřímě jedno. Český obchodník prostě často myslí jen na okamľitý zisk a to je ta největąí chyba. Aľ včelaři skončí pak půjde prodávat třeba čínská trička a to k jeho vlastní ąkodě. Dobrý obchodník si buduje jméno, vytváří osobní vztahy s dodavateli a odběrateli, roząiřuje činnost má i plány do budoucna. Ale to je problém celé společnosti. A dokonce mám pocit, ľe ani na západ od nás to není o moc růľovějąí.
>
> Martin
> (alias nezmar)
>
Dnes som bol v Koąiciach v supermarkete LIDL.
Ceny medu boli nasledovné. Med v 500 gramovom balení po prepočte na hmotnos» 1 kg, Lúčny včelí med 115,80 sk, Lipový 139,80 sk, Lesný 159,80sk . Pre ilustráciu vádzam, ľe výkupca zo Starej Lubovne úponúkal za lesný med 76.-sk a sám sa chválil, ľe na kaľdom kilograme musí zarobi» 20,- sk. Uľ pri pohµade na neho mu z očí nič dobrého nekukalo. Nasµuboval hory-doly a v sĺúbený termín vobec nedoąiel. Po nekonečnom telefonovaní, konečne zobral telefon a odvrkol, ľe výkup je zastavený. A tak mu včelári uľ nikdy med nepredajú. Somár, mohol ma» 500 kg kvalitného lesného jedµového medu.
Michal Senican




____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=80833

Je nějaká statistika, kolik vosku se dováľí a vyváľí? Dovedu si
představit, ľe filuta obchodník vyváľí náą vosk, který je zřejmě díky
naąemu způsobu léčení ąiroko daleko nejčistějąí, a místo toho dováľí
(a třeba výrobnám mezistěn prodá) vosk nacpaný reziduy.
V zemích, kde mají vosk hodně kontaminovaný, se zdá, ľe od určité
úrovně reziduí včely přestanou prospívat, snaľí se měnit matku,
vylíhlé matky nejsou dobré apod.

Je nějaká kuchyňsky a amatérsky proveditelná metoda, jak pyrethroidy orientačně
zjistit?

Moc doufám, ľe skutečnost není tak pesimistická a zdravím
Ivan

Pro informaci uvádím tabulku léčiv proti varroáze jak ji vydal VÚ Dol. V případě zájmu mohu poslat i e-mailem. Lze otevřít i v 602 tab. Pokud se týče účinné látky v GABONU PA 90 a 92 jedná se o syntetické pyrethroidy, které mohou způsobit křížovou rezistenci. Proto se doporučuje i Formidol.Tento se však nenařizuje, z důvodu odlišné reakce včelstev a menší účinnosti.

              LÉČIVA PROTI VARROÁZE                                          
                                                        
Název              Účinná látka              Dávkování              Použití              
___________________________________________________________________________________                                                        
Varidol FUM                                          Od 1.10. do 15.4.              
Varidol AER              amitraz              2 kapky na pásek              Fumigace při teplotě nad 10 st.C              
(jsou zaměnitelné)              6 mg/ošetření              na 1 nástavek              zapálený pásek zavěsiřt svisle              
5 ml kapalina                                          Aerosol              
plus fumigační pásky                            5 ml do 300 ml vody              vyvíječem při teplotě nad 10 st. C              
Dříve Taktivar,Taktik                            5 ml do 300 ml               vyvíječem při teplotě -5 až +10 st.C              
Dříve Taktivar,Taktik                            acetonu              Používá se jako poslední ošetření              
Dříve Taktivar,Taktik                            5 ml do 300 ml               při teplotě -5 až +10 st. C              
                            acetonu              Používá se jako poslední ošetření              
                                          v roce nebo místo fumigace.              
___________________________________________________________________________________                                                        
MP 10 FUM                                          Od 1.10. do 15.4.              
              fluvalinat              2 kapky na pásek              Fumigace stejně jako Varidolem.              
5 ml kapalina              1 mg/ošetření              na 1 nástavek              Používá se tam, kde je podezření               
                                          na rezistenci roztočů vůči amitrazu.              
___________________________________________________________________________________                                                        
M - 1                                          Od 1.10. Do 15.4.              
2,5 ml              fluvalinat              5 kapek               Nátěr víček zavíčkovaního plodu.              
kapalina              1 mg/ošetření              do 50 ml vody              Doplňuje se fumigací.              
                                          Používá se v předjaří tam, kde byl              
                                          zjištěn zvýšený výskyt roztočů při               
                                          rozboru zimní měli. Metodiku               
                                          nařizuje obvykle veterinární správa.              
                                                        
                            16 kapek              Aerosol              
                            do 300 ml vody               -při teplotě nad +10 st. C              
                            do 300 ml acetonu               -při teplotě -5 až +10 st. C              
                            Používá se jako poslední ošetření v roce nebo místo                             
                            fumigace tam, kde je podezření na rezistenci vůči                            
                            amitrazu.                            
___________________________________________________________________________________                                                        
Gabon PF 90              fluvalinat                            Od července do září na ochranu              
              80 mg/pásek              2 pásky na každý              dlouhověkých včel.Po posledním               
Gabon PA 92              acrinathrin              nástavek s              vytočení medu.Zavěsí se mezi              se mezi
              1,5 mg/pásek              plodem              plodové plásty a ponechá ve              
Pásky z gabonového                                           včelstvu 24-30 dní. Metodiku              
dřeva s mikrovrstvou                                          nařizuje obvykle veterinární správa.              
léč.látky na povrchu                     Gabon PF 90 je možno použít dva roky za sebou,                                   
                     potom nutno vystřídat s Gabonem PA 92 a obráceně.                                   
___________________________________________________________________________________                                                        
Formidol              kyselina mravenčí               1 deska do podmetu              Od května do září-nad 20 st.C              
odparná deska              85 %, 40 ml/včelstvo              nebo na rámky               působí současně proti               
Baleno po 2 ks                            otvorem dolů              nosematoze a zvápenatění.              
___________________________________________________________________________________                                          Uvolnit ve 2 fázích dle návodu.              
                                                        
Formidol je volně prodejný, ostatní léčiva jsou distribuována v                                                         
souladu s metodikou veterinární správy.       

Snad správce vloží tabulku doře.

Zdravím Bureš J.                                                 

Tabulka je mizerná. E-mail zasobovani/=/bpkprosec.cz.
Zdravím Bureš J.

Můžete mi někdo vysvětlit, proč se uvádí interval 2. fumigace 7-10 dní? Já mám za to, že kdyby mi včera včely zavíčkovaly plod a dnes jsem fumigoval, tak roztoči z toho zavíčkovanýho plodu vylezou až za 10 dní. Takže fumigace za 7 dní je slušně řečeno "méně efektivní".
Díky

>Můžete mi někdo vysvětlit, proč se uvádí interval 2. fumigace 7-10 dní? Já mám za to, že kdyby mi včera včely zavíčkovaly plod a dnes jsem fumigoval, tak roztoči z toho zavíčkovanýho plodu vylezou až za 10 dní. Takže fumigace za 7 dní je slušně řečeno "méně efektivní".

Je to pravda. Ve vyhlášce je, že mezi oběmi fumigacemi musí být přestávka min. 9 dnů. Proč, to je jasné.
Tonda.

Fumigaci za 7 dní chápu tak,že by mělo býr normální,že fumigujeme včelstva bez plodu.Zřejmě je asi dobré,že si včely od té chemikálie trochu odpočinou.To bychom mohli také říci:nač fumigovat 3krát,když jim můžeme dát 3 hod najednou a hotovo.Tak si ti aspň vysvětluji já.

Zdravím.

Tak chov řád uvádí minimálně 40 včelstev na stanoviąti v centru chovu , coľ je odpovídající a já bych dodal ľe bez daląích 100 včelstev jich moc nevychováte a moc velký výběr asi také neprovedete.

S pozdravem

Mirek
----- Original Message -----
From: Krtek
To: Vcelarska konference
Sent: Friday, October 29, 2004 7:05 AM
Subject: Re: Prirodni med moznym zdrojem otrav


> Takový je nadpis článku tady:
> http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=30314&ids=169

píąou tam: .. vysledovali jejich původ v konzumaci neopracovaného medu ..

Tuąíte někdo jak se opracovává med?

J.Č.

Promiň, jedná se o můj souromý názor, jeľ nechci ani obhajovat ani se o něj přít. Nechci také někomu dělat nepříjemnosti. Publicita zde není na místě.

Jinak se pokusím během 3 let dosáhnout parametrů profesinální farmy, tj. 100 sudů plněných a čeřených přímo z medometu, s "pár" lidmi, s "pár" včelstvy, super kočováním atd. ... atd ... zkrátka dosáhnout solidní produktivity práce na 1 hodinu.

Mirek
----- Original Message -----
From: Pavel Samojlovič
To: Vcelarska konference
Sent: Thursday, November 04, 2004 12:51 PM
Subject: Re: Světové ceny


Kdo je ten profesionální provoz.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Miroslav Sedláček" <vcelarstvi.sedlacek/=/t-email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2004 5:51 PM
Subject: Světové ceny


Tak jsem rád, ľe to nemusím psát já za kolik se kde obchoduje a ľe se sami
podíváte na TY SUMY co stojí med jinde a donutí nás to zamyslet se hluboce
nad naąím počínáním. Cesty jsou v zásadě dvě
- hobby do 40 včelstev, bez daní, prodej ze dvora za Evropské MALOPRODEJNÍ
CENY, propagace, zapojení půlky rodiny, atd....
- profesionalizace - snaha konkurovat světu, jeľ tu není, chybí tu
metodiky, technologie, stroje, racionalizace, a přiznejme si, ľe i větąinou
podmínky snůąkové ......

a pak asi cesta třetí - fígle, dotace, granty, chovy matek, oddělky,
stolařina, maloprodej, ........ tzv. česká cesta českých velkovčelařů.


Osobně znám u nás v republice pouze jeden profesionální včelařský provoz -
nebojte se ten můj ani kolomého to není.
----- Original Message -----
From: Eman Veselý
To: Včelařský mailing list
Sent: Monday, November 01, 2004 9:56 AM
Subject: Re: Dobrák od kosti od Emana


Dobráku, tobě (a fskalsky) tady nerozumím, proto uľ dále na tvé příspěvky
nereaguji.

Mrkněte se na:
http://www.ams.usda.gov/fv/mncs/honey.pdf
(1 US Pound = 0.453592243 kg)
Kolik se platí včelařům a za kolik se vyváľí z a dováľí med do USA.
Zajímavé je, ľe kdyľ hledáte něco podobného o Evropě, tak se objeví
stránka:
http://europa.eu.int/comm/agriculture/markets/honey/index_en.htm,
kde jsou jen samé direktivy, opatření, pravidla a regulace.
Asi to je taky o něčem zpráva.

srovnáváš obilí s moukou, med v sudech s medem ve skle !!!

Ale v závěru s tebou souhlasím a poslední Odborné překlady, plné Honey Land , novinek atd...... ukazují cestu.

............ pro sedmdesátiletého včelaře, který to vše odváží do výkupu jakmile to schládne.....
Mirek
----- Original Message -----
From: Ferdinand Schenk
To: Včelařský mailing list
Sent: Thursday, November 04, 2004 9:56 PM
Subject: Re: Světové ceny


Samozřejmě je to problém. Na druhé straně jsem na internetu našel stránku
nějaké (musel bych ji znovu hledat) včelařské rodinné farmy v Německu,
která obhospodařuje 300 včelstev. Tato farma dokonce zaměstnává další lidi
a jejím ceníku jsou medy odstupňované od 2 do 10€ za půlkilovou sklenici.
Čelí stejnému problému jako my, dokonce bych řekl, že většímu: i my máme
podstatně nižší ceny, než oni, tedy jim tvrdě konkurujeme. Ferda

souhlas a jasně ľe fumigaci aľ po minimálně 10 dnech !!!!!!!!

mirek
----- Original Message -----
From: Eman Veselý
To: Včelařský mailing list
Sent: Friday, November 05, 2004 11:01 AM
Subject: Re: za??te?n?k - fumigace


Můľete mi někdo vysvětlit, proč se uvádí interval 2. fumigace 7-10 dní? Já
mám za to, ľe kdyby mi včera včely zavíčkovaly plod a dnes jsem fumigoval,
tak roztoči z toho zavíčkovanýho plodu vylezou aľ za 10 dní. Takľe fumigace
za 7 dní je sluąně řečeno "méně efektivní".
Díky

farma s produkciou 100 sudov uzivi podla mna max vcelara a jeho rodinu.
Profesionalna farma na americky sposob bude potrebovat niekolko sto sudov.
Americka farma je o spickovom zvladnuti prvovyroby.
Pri vacsich mestach mozu fungovat aj farmy na nemecky sposob - t.j. predaj
vlastnej produkcie na priamo a v skle. V tomto pripade staci na "uzivenie"
mensie mnozstvo vcelstiev a aj mennsia produkcia / 20 - 30 sudov /, lebo
vcelarovi zostavaju prakticky vsetky 3 tretinky z ceny.

Matej




Miroslav Sedláček
<vcelarstvi.sedlacek/=/t An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
-email.cz> Kopie:
Thema: Re: Světové ceny
05.11.2004 12:50
Bitte antworten an
"Vcelarska konference"






Promiň, jedná se o můj souromý názor, jeľ nechci ani obhajovat ani se o něj
přít. Nechci také někomu dělat nepříjemnosti. Publicita zde není na místě.

Jinak se pokusím během 3 let dosáhnout parametrů profesinální farmy, tj.
100 sudů plněných a čeřených přímo z medometu, s "pár" lidmi, s "pár"
včelstvy, super kočováním atd. ... atd ... zkrátka dosáhnout solidní
produktivity práce na 1 hodinu.

Mirek
----- Original Message -----
From: Pavel Samojlovič
To: Vcelarska konference
Sent: Thursday, November 04, 2004 12:51 PM
Subject: Re: Světové ceny


Kdo je ten profesionální provoz.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Miroslav Sedláček" <vcelarstvi.sedlacek/=/t-email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2004 5:51 PM
Subject: Světové ceny


Tak jsem rád, ľe to nemusím psát já za kolik se kde obchoduje a ľe se
sami
podíváte na TY SUMY co stojí med jinde a donutí nás to zamyslet se
hluboce
nad naąím počínáním. Cesty jsou v zásadě dvě
- hobby do 40 včelstev, bez daní, prodej ze dvora za Evropské
MALOPRODEJNÍ
CENY, propagace, zapojení půlky rodiny, atd....
- profesionalizace - snaha konkurovat světu, jeľ tu není, chybí tu
metodiky, technologie, stroje, racionalizace, a přiznejme si, ľe i
větąinou
podmínky snůąkové ......

a pak asi cesta třetí - fígle, dotace, granty, chovy matek, oddělky,
stolařina, maloprodej, ........ tzv. česká cesta českých velkovčelařů.


Osobně znám u nás v republice pouze jeden profesionální včelařský provoz
-
nebojte se ten můj ani kolomého to není.
----- Original Message -----
From: Eman Veselý
To: Včelařský mailing list
Sent: Monday, November 01, 2004 9:56 AM
Subject: Re: Dobrák od kosti od Emana


Dobráku, tobě (a fskalsky) tady nerozumím, proto uľ dále na tvé
příspěvky
nereaguji.

Mrkněte se na:
http://www.ams.usda.gov/fv/mncs/honey.pdf
(1 US Pound = 0.453592243 kg)
Kolik se platí včelařům a za kolik se vyváľí z a dováľí med do USA.
Zajímavé je, ľe kdyľ hledáte něco podobného o Evropě, tak se objeví
stránka:
http://europa.eu.int/comm/agriculture/markets/honey/index_en.htm,
kde jsou jen samé direktivy, opatření, pravidla a regulace.
Asi to je taky o něčem zpráva.

Zdravím včelaře

pozor chodí viry, které se tváří, jakoby to byl příspěvek z
konference. Mají zpáteční adresu konference, ale ve skutečnosti nejdou
z konference ani přes konferenci neprocházejí. Tyto viry získaly z
napadených počítačů některých účastníků e-mailovou adresu konference a
při svém rozesílání se "maskují" touto adresou tím, ľe ji uvádějí jako
adresu zpáteční (tj. adresu odesilatele). Rozesílají se na adresy,
které taktéľ získaly v napadených počítačích.

Jejich předmět (subject) začíná: "Delivery..."

A text mailu začíná obvyklým:

Mail Transaction Failed - This mail couldn't be converted

------------- failed message -------------
%*rKAGocGKl_EVR.is!>8D5XXüOA8 .......... atd.

----------------------------------------------------------------------

Dnes mi přiąla (jakoby z konference) sprąka těchto mailů. Při
nahlédnutí do jejich hlavičky je zřejmé, ľe nemají s touto konferencí
nic společného. Tyto maily mají zavirované přílohy.

Pryč s viry a roztoči!

J. P. B.

Mirkovi Sedláčkovi: myslím, že nesrovnávám obilí s moukou. Např. 2€ za půl kila jsou za řepku. Kdo z nás má odvahu chtít za kilovou sklenici řepky 120Kč? Většinou se všichni snažíme řepku dostat do výkupu a řada včelařů je spokojena, když za ni dostane 45Kč. Zpracovací náklady na balení do skla a odbyt zdaleka nedosahují 200% rozdílu. Ta nejvyšší cena 10€ za půl kila je za vřes = cca 600Kč za kilo.

Jinak si, Mirku vzpomeň, s kým jsi v Nasavrkách před dvěma lety sdílel pokoj. Ahoj Ferda

Zdravím včelaře

na adresu:

www.vcely.or.cz/faq.htm

"Často kladené otázky"

jsem umístil shrnuté rady pro oąetřování včelstev, které jsem postupem
času (původně pro svoji potřebu) sesbíral.

Napiąte svoje připomínky a daląí údaje pro tuto stránku.



J. P. B.

Poraďte mi někdo, jaký příkon a tlak vzduchu potřebuje aerosolový vyvíječ. Máme ve spolku kompresory s dvoutaktním motorem a redukčním ventilem. Někdy je to problém vůbec nahodit, je to těžké a vůbec se stím špatně manipuluje. Představuji si jako ideální kompresor na 12V s připojením na auto, pokud je to vůbec možné. Pokud ne, lze za cca 200€ pořídit elektrocentrálu s čtyřtaktním motorem 220V 1kW, neváží to víc než 8-10kg a k tomu kompresor, který nebude dávat víc, než potřebuji. Je to moc idealizované? Ferda

Vedel by mi niekto poradiť ako mám drátovať 3/4 langstrothov rámik? Vďaka! Fero

Vážený příteli na všechny vaše otázky určitě odpoví pan Svoboda.e-mail:pravdomil.svoboda/=/worldonline.cz tel.468 571 746

Vážený příteli,myslím,že srovnáváš nesrovnatelné.Cena medu v obchodě a ve výkupu.V součesné době je nejlépe prodejný právě ten nenáviděný řepkový med cena na burze v Brémách je 1,50 USD.Ve výkupu u nás 41 Kč.Med do výkupu prodáváme jeko surovinu a tak asi logicky nemůžeme dostat 10 Euro.To je cena za med zabalený a se ziskem pro zpracovatele a také obchdníka.

Pozvánka na kurz včelař - stolař

Dne 13. listopadu 2004 se uskuteční na naąí včelařské farmě v Bučovicích kurz včelař - stolař.

Téma: Včelařova stolárna
Během tohoto dne Vám předvedeme výrobu úlů, rámků a ostatního včelařského přísluąenství.
Zaměříme se zejména na:
- způsoby přípravy řeziva, suąení, vyuľití jednotlivých dřevin
- výroba úlů, technolog. postupy,
- včelí pravidla konstrukce úlu a včelařovy potřeby na úl (kompatibilita, jednoduchost, málo přísluąenství ...)
- rámek - konstrukce, lehká výroba, typ Hoffmann, potřeby pro vytáčení ....
- polystyren, styrodur ??? jejich pro a proti, co na ně včely !!!
- krmítka, jak na ně ?
- výroby kočovných vozů, kontejnerů či paletový systém ???
Program s výkladem začíná v 09 00 hod (konec přibliľně mezi 15 aľ 17 hodinou). Prosíme o dodrľení začátku programu. Cena 250,- Kč je včetně oběda - výběr ze 3 jídel. Prosíme Vás o předběľné sdělení Vaąí účasti.
Součástí je i moderní prodejní výstava včelařských pomůcek a včelích produktů.
Děkujeme za sdělení vąem Vaąim přátelům a těąíme se na bohatou účast

Včelařství Sedláček, ®dánská 709, Bučovice 685 01, Tel. 603-499 746 517-382 390
www.vcelarstvisedlacek.cz e-mail: info/=/vcelarstvisedlacek.cz

krásně vysvětleno. jde o cestu, kterou si člověk vybere a která mu bude vyhovovat a kterou hlavně zvládne.

Vąem přeji ą»astné nalezení vhodné cesty právě pro ně samé.

S pozdravem

¨Mirek
----- Original Message -----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
To: Vcelarska konference
Sent: Friday, November 05, 2004 1:38 PM
Subject: Antwort: Re: Světové ceny



farma s produkciou 100 sudov uzivi podla mna max vcelara a jeho rodinu.
Profesionalna farma na americky sposob bude potrebovat niekolko sto sudov.
Americka farma je o spickovom zvladnuti prvovyroby.
Pri vacsich mestach mozu fungovat aj farmy na nemecky sposob - t.j. predaj
vlastnej produkcie na priamo a v skle. V tomto pripade staci na "uzivenie"
mensie mnozstvo vcelstiev a aj mennsia produkcia / 20 - 30 sudov /, lebo
vcelarovi zostavaju prakticky vsetky 3 tretinky z ceny.

Matej




Miroslav Sedláček
<vcelarstvi.sedlacek/=/t An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
-email.cz> Kopie:
Thema: Re: Světové ceny
05.11.2004 12:50
Bitte antworten an
"Vcelarska konference"






Promiň, jedná se o můj souromý názor, jeľ nechci ani obhajovat ani se o něj
přít. Nechci také někomu dělat nepříjemnosti. Publicita zde není na místě.

Jinak se pokusím během 3 let dosáhnout parametrů profesinální farmy, tj.
100 sudů plněných a čeřených přímo z medometu, s "pár" lidmi, s "pár"
včelstvy, super kočováním atd. ... atd ... zkrátka dosáhnout solidní
produktivity práce na 1 hodinu.

Mirek
----- Original Message -----
From: Pavel Samojlovič
To: Vcelarska konference
Sent: Thursday, November 04, 2004 12:51 PM
Subject: Re: Světové ceny


Kdo je ten profesionální provoz.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Miroslav Sedláček" <vcelarstvi.sedlacek/=/t-email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2004 5:51 PM
Subject: Světové ceny


Tak jsem rád, ľe to nemusím psát já za kolik se kde obchoduje a ľe se
sami
podíváte na TY SUMY co stojí med jinde a donutí nás to zamyslet se
hluboce
nad naąím počínáním. Cesty jsou v zásadě dvě
- hobby do 40 včelstev, bez daní, prodej ze dvora za Evropské
MALOPRODEJNÍ
CENY, propagace, zapojení půlky rodiny, atd....
- profesionalizace - snaha konkurovat světu, jeľ tu není, chybí tu
metodiky, technologie, stroje, racionalizace, a přiznejme si, ľe i
větąinou
podmínky snůąkové ......

a pak asi cesta třetí - fígle, dotace, granty, chovy matek, oddělky,
stolařina, maloprodej, ........ tzv. česká cesta českých velkovčelařů.


Osobně znám u nás v republice pouze jeden profesionální včelařský provoz
-
nebojte se ten můj ani kolomého to není.
----- Original Message -----
From: Eman Veselý
To: Včelařský mailing list
Sent: Monday, November 01, 2004 9:56 AM
Subject: Re: Dobrák od kosti od Emana


Dobráku, tobě (a fskalsky) tady nerozumím, proto uľ dále na tvé
příspěvky
nereaguji.

Mrkněte se na:
http://www.ams.usda.gov/fv/mncs/honey.pdf
(1 US Pound = 0.453592243 kg)
Kolik se platí včelařům a za kolik se vyváľí z a dováľí med do USA.
Zajímavé je, ľe kdyľ hledáte něco podobného o Evropě, tak se objeví
stránka:
http://europa.eu.int/comm/agriculture/markets/honey/index_en.htm,
kde jsou jen samé direktivy, opatření, pravidla a regulace.
Asi to je taky o něčem zpráva.

Vąe drátkujeme vodorovně kvůli manipulaci, čiątění horních louček, sběru propolisu atd.....

Vzdálenosti jsou také velmi důleľité a rozdílné podle typu medometu, snůąe apod......

Musel bych se mrknout do výkresů a přeměřit. Po stolařském dni to u nás někdo okoukne a napíąe více.

Mirek
----- Original Message -----
From: Fero
To: Včelařský mailing list
Sent: Saturday, November 06, 2004 6:56 AM


Vedel by mi niekto poradi» ako mám drátova» 3/4 langstrothov rámik? Vďaka!
Fero

souhlasím s Vámi př. Horký a děkuji za velmi stručné vysvětlení. Já to napsal neomaleně a tak Ferdu spíąe .......

Mirek
----- Original Message -----
From: J.Horký
To: Včelařský mailing list
Sent: Saturday, November 06, 2004 9:10 AM
Subject: Re: Světové ceny


Váľený příteli,myslím,ľe srovnáváą nesrovnatelné.Cena medu v obchodě a ve
výkupu.V součesné době je nejlépe prodejný právě ten nenáviděný řepkový med
cena na burze v Brémách je 1,50 USD.Ve výkupu u nás 41 Kč.Med do výkupu
prodáváme jeko surovinu a tak asi logicky nemůľeme dostat 10 Euro.To je
cena za med zabalený a se ziskem pro zpracovatele a také obchdníka.

Kdysi, kdyľ se s fumigací začínalo, mělo se fumigovat třikrát po sedmi
dnech. Třikrát proto, aby se třetí fumigací nebo aerosolem chytli roztoči,
kteří byli během první a druhé fumigace v zavíčkovaném plodu a sedm dní
proto, aby to včelaři prováděli v sobotu a neděli mimo pracovní dny. Teprve
později, kdy se zavedl aerosol acetonem, okolo roku 1990, se oąetření
"roztrhlo", začaly se pouľívat dvě fumigace po 7 dnech v říjnu a 1 aerosol
na začátku prosince. Těch 7 dní vyhovuje těm, co to potřebují odbýt o
víkendech. Myslím, ľe pro dvě oąetření ten interval 10 - 11 dnů zase není
tak moc výhodnějąí, neľ 7 dnů, protoľe roztoči, co vylezou třeba druhý den
po první fumigaci z plodu, v ľádném případě nebudou čekat na včelách do
druhé fumigace, ale zase zalezou se rozmnoľit do nového plodu. Moľná by bylo
vhodné upravit metodiku, pokud by po první fumigaci byl spad roztočů na
včelstvo větąí neľ třeba 100, dělala by se navíc třetí fumigace třeba ten
12 nebo
14 den po první fumigaci.
Kdybych si kupoval léčivo sám a léčil si včely sám, tak bych to asi tak
dělal a vąe pojistil na začátku prosince aerosolem.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Eman Veselý" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Friday, November 05, 2004 11:01 AM
Subject: Re: za??te?n?k - fumigace


> Můľete mi někdo vysvětlit, proč se uvádí interval 2. fumigace 7-10 dní? Já
> mám za to, ľe kdyby mi včera včely zavíčkovaly plod a dnes jsem fumigoval,
> tak roztoči z toho zavíčkovanýho plodu vylezou aľ za 10 dní. Takľe
fumigace
> za 7 dní je sluąně řečeno "méně efektivní".
> Díky

Nejlépe je začít mluvit o koze, když se mluví o voze.
Buď jsem ten ZAČÁTEK pochopil špatně já, nebo Ty. Vůbec nejde o to, zda je med v sudech nebo ve skle, nebo zda pan obchodník má takový nebo makový rabat. Jde o to, že jsem chtěl ukázat, že pár desítek kilometrů za našimi hranicemi jsou včelaři, kteří se svými relativně vysokými náklady a tudíž i cenami jsou schopni se uživit i když jim konkuruje argentinský, čínský a jánevímjaký med. Pokud to jde v Německu, musí to jít i u nás. Proboha, jednodušeji snad už to říct nejde!

Teď můžeš Ferdu spíše ...

Ferda

Baudis Jan P. napsal(a):
> Zdravím včelaře
>
> pozor chodí viry, které se tváří, jakoby to byl příspěvek z
> konference. Mají zpáteční adresu konference, ale ve skutečnosti nejdou
> z konference ani přes konferenci neprocházejí. Tyto viry získaly z
> napadených počítačů některých účastníků e-mailovou adresu konference a
>
> Pryč s viry a roztoči!

Pustit do PCcka aerosol, nebo pod motherboard soupnout formidol a na HD
povesit prouzek Gabonu. Aje to.

Zdravi PP.

V návodu na aplikaci Formidolu uvádějí účinnost 50 procent na jeno léčení.

Luboą
Luboą Adamec

_________________________________________________________________________

Uspora az 30 % na POVINNEM RUCENI! Mimoradne ceny pro auta starsi 10 let!
Pojisteni pripojneho vozidla zdarma. 800 100 777

http://adsweb.tiscali.cz/csob.html

Vážení přátelé.Už týden se pokouším natočít strány ČSV,a stále se mi oběvuje jen titulní stránka a při stisknutí na Česky se oběví jen prázdná žlutá stránka.Prosím poraďte!

Za odměnu fígl.Při rovnání rámků do skříně na 2 lišty, které jsou přes skříň a rámky se staví na spodní loučku,dochází při vytahování jednotlivých rámků někdy k jejich zvrácení a jejich opakované rovnání bývá k zoufání.To se nechá odstranit tím,že se zadní lišta připevní o 1 cm níže a rámky se při rovnání opírají o zadní stěnu.Pak se rámky při vytažení kteréhokoliv rámku nevracejí.

Díky za radu. V Banýr

Tahle akce by me zajimala, do Bucovice je to ale pro me trochu daleko. Udela nekdo zaznam na cd/vhs?

mp

>Vedel by mi niekto poradiť ako mám drátovať 3/4 langstrothov rámik?

Já drátkuju svisle, ale drátky vedu trochu šikmo, aby mezistěna nesjížděla. Při vodorovném drátkování se mi mezistěny zvlnily a když víc držel rámek v úlu, tak jsem vytáhl jenom horní loučku. Všechny rámky teď předělávám. Rámky jsou pevnější.
Tonda.

jde to tam. velmi a velmi těžko, pořád jsou terciální sférou, není to u nich žádný blahobyt a hlavně Ferdo --- dostali ty nenávratné dotace při vstupování do EU a za to pořídili ledasco a ono mít či nemít milion je dost velký rozdíl začátek startu. To však jde i u nás ... stačí se rozběhnout po úřadech a jít do toho.

Hlavní problém tedy je a ten vstup do EU nevyřešil a nevyřeší. Tj. jakmile přejdeš tu onu čáru, setkáš se s lidmi, kteří znají ekonomiku podnikání i běžného života 100x lépe než já, ty ..... a tudíž tam napadne jen nepatrné % včelařů prodávat med ne do výkupu za XX ale do skla za XX+5 až 10 % !!!!!!!!! A v tom já vidím největší pohřebiště českého včelaření v podbízivosti, neekonomické vzdělanosti, apod... ani dotace ani sesazení Peroutky nepomůže toliko jako změna postoje až 90% včelařů, učení se, osvěta apod. Přeloženo do češtiny, těžko a pomalu (neříkám že to nejde)budeš zde v ČR budovat tu farmu tzv. německého typu, když budeš mít za prdelí včelaře s medem za 60 ve skle !!!!!

Mirek

A já Ferdu spíše ...... chválím a děkuji Ti, že se mnou diskutuješ a přinášíš posun můj i Tvůj i snad ostatních

Mirek
----- Original Message -----
From: Ferdinand Schenk
To: Včelařský mailing list
Sent: Saturday, November 06, 2004 8:54 PM
Subject: Re: Světové ceny


Nejlépe je začít mluvit o koze, když se mluví o voze.
Buď jsem ten ZAČÁTEK pochopil špatně já, nebo Ty. Vůbec nejde o to, zda je
med v sudech nebo ve skle, nebo zda pan obchodník má takový nebo makový
rabat. Jde o to, že jsem chtěl ukázat, že pár desítek kilometrů za našimi
hranicemi jsou včelaři, kteří se svými relativně vysokými náklady a tudíž i
cenami jsou schopni se uživit i když jim konkuruje argentinský, čínský a
jánevímjaký med. Pokud to jde v Německu, musí to jít i u nás. Proboha,
jednodušeji snad už to říct nejde!

Teď můžeš Ferdu spíše ...

Ferda

domnievam sa ze vacsi vcelari takto nedokazu fungovat. Takyto system ho
neuzivi. Od tych mensich sa da ten med " stiahnut ". V sobotu som tak od
jedneho stiahol 200 kg slnecnice, aby zbytocne nekazil ceny.
Podstata je totiz v jednom:
Ak ja aj ty predavame med povedzme po 100,- a kazdy z nas preda rocne 1000
kg. Ja sa rozhodnem, ze ti uchmatnem cast trhu a znizim cenu na 90,- Ty
urobis to iste. Skoncime mozno na tych 60,- a obaja predame v konecnom
dosledku tych istych 1000 kg, len s tym rozdielom, ze ani jeden z nas
NEZAROBI.

P.S. Toto tvrdim nasim vcelarom na schodzach uz roky. Niektori to uz
pochopili, ale je paradox, ze ti co najhorlivejsie prikyvuju maju v okne
cedulku s textom " MED 60,- "

Matej

<a tudíž tam napadne jen nepatrné % včelařů prodávat med ne do výkupu za XX
ale do skla <za XX+5 až 10 % !!!!!!!!! A v tom já vidím největší
pohřebiště českého včelaření v <podbízivosti, neekonomické vzdělanosti,
apod... ani dotace ani sesazení Peroutky <nepomůže toliko jako změna
postoje až 90% včelařů, učení se, osvěta apod. Přeloženo do <češtiny,
těžko a pomalu (neříkám že to nejde)budeš zde v ČR budovat tu farmu tzv.
<německého typu, když budeš mít za prdelí včelaře s medem za 60 ve skle
!!!!!

Mirek

Vite nekdo o (kde najit), anebo mate nekdo naskanovany nejaky
kresleny "vceli vtipy"?

dik

\vov

Aktualní výkupní cena medu je 40-50Kč, rád prodám komukoliv med za 65Kč/kg - 2000kg -světlý -tmavý(asi50%).

Jen k tomu kažení cen. Je to moje cena se kterou budu spokojen. Jiný prodá třeba prodá dráž, nebo levněji,s tím já nic neudělám. Pokud ten svůj med neprodám letos, třeba půjdu s cenou níž. Pokud bude, příští rok lepší cena, třeba prodám lépe.
Jink pokud má někdo zkušenosti s prodejem medu do Německa,Rakouska(výkupcům) děkuji za zdělení podrobností(podmínky prodeje, ceny, aj.).
Včelařské radosti + dobrou cenu medu přeje Luboš Holy

>...A v tom já vidím největší pohřebiště českého včelaření v podbízivosti, neekonomické vzdělanosti, apod... ani dotace ani sesazení Peroutky nepomůže toliko jako změna postoje až 90% včelařů, učení se, osvěta apod. Přeloženo do češtiny, těžko a pomalu (neříkám že to nejde)budeš zde v ČR budovat tu farmu tzv. německého typu, když budeš mít za
>prdelí včelaře s medem za 60 ve skle !!!!!

Souhlas a myslím, že je to ještě složitější. 90% zákazníků, kteří kupují za 60-70 Kč ve skle ze dvora ti za vyšší ceny raději nic nekoupí. Med tady zatím není chápán většinově jako základní životní potřeba. Kromě toho, nabízet ze dvora na ceduli na vratech "MED od 70.- Kč/kg" je v podstatě protizákonné. Dostal za to někdo někdy pokutu od obchodní inspekce? Pokud by tam ta cena nebyla, asi by se tolik medu ze dvora neprodalo.
Eman

> -----Původní zpráva-----
> Od:       L.Holy [SMTP:holy/=/aster-jc.cz]
> Odesláno:       8. november 2004 14:21
> Komu:       Včelařský mailing list
> Předmět:       Re: Antwort: Re: Světové ceny
>
> Aktualní výkupní cena medu je 40-50Kč, rád prodám komukoliv med za 65Kč/kg
> - 2000kg -světlý -tmavý(asi50%).
>
> Jen k tomu kažení cen. Je to moje cena se kterou budu spokojen. Jiný prodá
> třeba prodá dráž, nebo levněji,s tím já nic neudělám. Pokud ten svůj med
> neprodám letos, třeba půjdu s cenou níž. Pokud bude, příští rok lepší cena,
> třeba prodám lépe.
> Jink pokud má někdo zkušenosti s prodejem medu do
> Německa,Rakouska(výkupcům) děkuji za zdělení podrobností(podmínky prodeje,
> ceny, aj.).
> Včelařské radosti + dobrou cenu medu přeje Luboš Holy

       Všimnite si reklamu a robme to ako iny. Držte ceny medu napiklad 60 Kč,
       ale pri určitom množstve dajte zákazníkovy 1kg zdarma. Cena medu
       na oko neklesa. Zákaznik bude rád,že dostal čast medu zadarmo, a na
       druhý rok,keď bude medu málo a bude približná cena,alebo aj vyšia
       tak bude spomínať na cenu. Ak teraz dáte med po 40-50,tak Vám
       zákaznik to vytkne v budúcom roku.
       Nie je to terajši poznatok.Písali o tom už v Slovenskom včelári z r. 1939.

       Všetko dobré praje Ladislav Matej

> Aktualní výkupní cena medu je 40-50Kč, rád prodám komukoliv med za 65Kč/kg
> - 2000kg -světlý -tmavý(asi50%).
>
> Jen k tomu kažení cen. Je to moje cena se kterou budu spokojen. Jiný prodá
> třeba prodá dráž, nebo levněji,s tím já nic neudělám. Pokud ten svůj med
> neprodám letos, třeba půjdu s cenou níž. Pokud bude, příští rok lepší cena,
> třeba prodám lépe.
> Jink pokud má někdo zkušenosti s prodejem medu do
> Německa,Rakouska(výkupcům) děkuji za zdělení podrobností(podmínky prodeje,
> ceny, aj.).
> Včelařské radosti + dobrou cenu medu přeje Luboš Holy

Zdravim,

takze laciny med je podraz.

Ale elektricky hoblik za 450 korun je konkurencni boj.

Pratele, mame trzni hospodarstvi, pan profesor Vam to vysvetli.

Poz. tady se ted med prodava (tmavy) 65 Kc/kg ve sklenici.
Adresu znam. Prijedes ho Emane zastrelit osobne ?

Zdravi PP.


Eman Veselý napsal(a):
>>...A v tom já vidím největší pohřebiště českého včelaření v podbízivosti,
>
> neekonomické vzdělanosti, apod... ani dotace ani sesazení Peroutky
> nepomůže toliko jako změna postoje až 90% včelařů, učení se, osvěta apod.
> Přeloženo do češtiny, těžko a pomalu (neříkám že to nejde)budeš zde v ČR
> budovat tu farmu tzv. německého typu, když budeš mít za
>
>>prdelí včelaře s medem za 60 ve skle !!!!!
>
>
> Souhlas a myslím, že je to ještě složitější. 90% zákazníků, kteří kupují za
> 60-70 Kč ve skle ze dvora ti za vyšší ceny raději nic nekoupí. Med tady
> zatím není chápán většinově jako základní životní potřeba. Kromě toho,
> nabízet ze dvora na ceduli na vratech "MED od 70.- Kč/kg" je v podstatě
> protizákonné. Dostal za to někdo někdy pokutu od obchodní inspekce? Pokud
> by tam ta cena nebyla, asi by se tolik medu ze dvora neprodalo.
> Eman

Nemuzes cekat 30dni (vubec o takovem odstupu nevim, i kdyz bezne je
dodrzena, protoze kdyz jsi daval Gabon 1.9. je to pozde!!!, protoze tim uz
moc nepomuzes zimni generaci) tedka necekej a fumiguj dokud to jde, tzn. 2x
po sobe s odstupem 7-10dni (pokud nemate aerosol) za chvili se zkazi pocasi
jako treba vloni. Pokud by bylo mozne udelat aerosol, fumiguj jen jednou a
aerosol Ti zaskoleny vcelar udela pozdeji).
Doufam, ze to takhle pro tedka staci, pro vic info pis primo na soukr mail
at neotravujem ostatni
Zdravi Radek drh/=/seznam.cz


> Pánové včelaři prosím o rychlou a jasnou radu ohledně fumigace.
> Gabonové pásky jsem z úlu vyndal 1.10.04 (byly tam 30 dní) a bylo mi
> doporučeno, abych nejdříve po 30 dnech od vyndání provedl fumigaci pomocí
> fum. pásek.
>
> 1. Pásky bych měl chtít od člověka, který dodal
> GABON, že jo???
> 2. Jaké je nejlepší počasí pro fumigaci??
>
> Děkuji za odpověď pro Vás na primitivní otázku.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.786 / Virová báze: 532 - datum vydání: 29.10.2004

pristi tyden bych mel v utery v Praze na Smichove prednaset, doufam, ze tam
nebude moc lidi, abych nemel tremu
Zdravi Radek
----- Original Message -----
From: "havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2004 11:26 AM
Subject: Pra?ci


> Mají včelaři z Prahy schůzi dnes,nebo až příští týden?


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.786 / Virová báze: 532 - datum vydání: 29.10.2004

nema cenu se rozcilovat, na aktivu ucitelu v sobotu se jeden vcelar v
letech zlobil na Texla ml. ze komerni vcelari jsou syčáci, ze kupuji levny
med od vcelaru( konkretni priklad starik s dvema konvemi za vykupni cenu) a
pak ho prodavaj jako svuj. Starik mel jednu konev dat detem adruhou at mu
prodaj za dvojnasobek vykupni ceny a byly by vsichni spokojeni - navrh
mojeho reseni.
Radek
----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 08, 2004 1:39 PM
Subject: Antwort: Re: Světové ceny



domnievam sa ze vacsi vcelari takto nedokazu fungovat. Takyto system ho
neuzivi. Od tych mensich sa da ten med " stiahnut ". V sobotu som tak od
jedneho stiahol 200 kg slnecnice, aby zbytocne nekazil ceny.
Podstata je totiz v jednom:
Ak ja aj ty predavame med povedzme po 100,- a kazdy z nas preda rocne 1000
kg. Ja sa rozhodnem, ze ti uchmatnem cast trhu a znizim cenu na 90,- Ty
urobis to iste. Skoncime mozno na tych 60,- a obaja predame v konecnom
dosledku tych istych 1000 kg, len s tym rozdielom, ze ani jeden z nas
NEZAROBI.

P.S. Toto tvrdim nasim vcelarom na schodzach uz roky. Niektori to uz
pochopili, ale je paradox, ze ti co najhorlivejsie prikyvuju maju v okne
cedulku s textom " MED 60,- "

Matej

<a tudíž tam napadne jen nepatrné % včelařů prodávat med ne do výkupu za XX
ale do skla <za XX+5 až 10 % !!!!!!!!! A v tom já vidím největší
pohřebiště českého včelaření v <podbízivosti, neekonomické vzdělanosti,
apod... ani dotace ani sesazení Peroutky <nepomůže toliko jako změna
postoje až 90% včelařů, učení se, osvěta apod. Přeloženo do <češtiny,
těžko a pomalu (neříkám že to nejde)budeš zde v ČR budovat tu farmu tzv.
<německého typu, když budeš mít za prdelí včelaře s medem za 60 ve skle
!!!!!

Mirek




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.789 / Virová báze: 534 - datum vydání: 7.11.2004

Přátelé já svůj med třídím podle vodivosti a podle ní také určuji ceny 80 - 90 - 100Kč.V součesné době není zrovna velký zájem.To přece nevadí to správné období teprve přijde s ochlazením a pak se zase prodávat bude.Myslím ,že cena není špatná a je srovnatelná s obchodními řetězci v našem městě.Chce to jen vydržať.

Přátelé já svůj med třídím podle vodivosti a podle ní také určuji ceny 80 - 90 - 100Kč.V součesné době není zrovna velký zájem.To přece nevadí to správné období teprve přijde s ochlazením a pak se zase prodávat bude.Myslím ,že cena není špatná a je srovnatelná s obchodními řetězci v našem městě.Chce to jen vydržať.

ne prijedu ho koupit!! Radek
----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 08, 2004 5:13 PM
Subject: Re: Světové ceny


>
> Zdravim,
>
> takze laciny med je podraz.
>
> Ale elektricky hoblik za 450 korun je konkurencni boj.
>
> Pratele, mame trzni hospodarstvi, pan profesor Vam to vysvetli.
>
> Poz. tady se ted med prodava (tmavy) 65 Kc/kg ve sklenici.
> Adresu znam. Prijedes ho Emane zastrelit osobne ?
>
> Zdravi PP.
>
>
> Eman Veselý napsal(a):
>>>...A v tom já vidím největší pohřebiště českého včelaření v podbízivosti,
>>
>> neekonomické vzdělanosti, apod... ani dotace ani sesazení Peroutky
>> nepomůže toliko jako změna postoje až 90% včelařů, učení se, osvěta apod.
>> Přeloženo do češtiny, těžko a pomalu (neříkám že to nejde)budeš zde v ČR
>> budovat tu farmu tzv. německého typu, když budeš mít za
>>>prdelí včelaře s medem za 60 ve skle !!!!!
>>
>>
>> Souhlas a myslím, že je to ještě složitější. 90% zákazníků, kteří kupují
>> za
>> 60-70 Kč ve skle ze dvora ti za vyšší ceny raději nic nekoupí. Med tady
>> zatím není chápán většinově jako základní životní potřeba. Kromě toho,
>> nabízet ze dvora na ceduli na vratech "MED od 70.- Kč/kg" je v podstatě
>> protizákonné. Dostal za to někdo někdy pokutu od obchodní inspekce? Pokud
>> by tam ta cena nebyla, asi by se tolik medu ze dvora neprodalo.
>> Eman
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.789 / Virová báze: 534 - datum vydání: 7.11.2004

Kdo je ten profesionální provoz.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Miroslav Sedláček" <vcelarstvi.sedlacek/=/t-email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2004 5:51 PM
Subject: Světové ceny


Tak jsem rád, že to nemusím psát já za kolik se kde obchoduje a že se sami
podíváte na TY SUMY co stojí med jinde a donutí nás to zamyslet se hluboce
nad naším počínáním. Cesty jsou v zásadě dvě
- hobby do 40 včelstev, bez daní, prodej ze dvora za Evropské MALOPRODEJNÍ
CENY, propagace, zapojení půlky rodiny, atd....
- profesionalizace - snaha konkurovat světu, jež tu není, chybí tu
metodiky, technologie, stroje, racionalizace, a přiznejme si, že i většinou
podmínky snůškové ......

a pak asi cesta třetí - fígle, dotace, granty, chovy matek, oddělky,
stolařina, maloprodej, ........ tzv. česká cesta českých velkovčelařů.


Osobně znám u nás v republice pouze jeden profesionální včelařský provoz -
nebojte se ten můj ani kolomého to není.
----- Original Message -----
From: Eman Veselý
To: Včelařský mailing list
Sent: Monday, November 01, 2004 9:56 AM
Subject: Re: Dobrák od kosti od Emana


Dobráku, tobě (a fskalsky) tady nerozumím, proto už dále na tvé příspěvky
nereaguji.

Mrkněte se na:
http://www.ams.usda.gov/fv/mncs/honey.pdf
(1 US Pound = 0.453592243 kg)
Kolik se platí včelařům a za kolik se vyváží z a dováží med do USA.
Zajímavé je, že když hledáte něco podobného o Evropě, tak se objeví
stránka:
http://europa.eu.int/comm/agriculture/markets/honey/index_en.htm,
kde jsou jen samé direktivy, opatření, pravidla a regulace.
Asi to je taky o něčem zpráva.

V ceně hoblíku je ale určitě započitaná cena vynaložených nakladů včetně
lidské práce.
Nevěřím tomu, že v 65 korunách za kilo medu ve skle je započítaná amortizace
nerezového medotu, úlů, náklady na vydlaždičkovanou medárnu, na pravidelný
rozbor medu atd. Takže jediné, jak si můžu vysvětlit takovou cenu je, že úly
pamatují Marii Terezii, starý ruční medomet je v lepším případě natřen
potravinářskou barvou, nádoby, v kterých se med skladuje, jsou hliníkové
konve vyřazené z mlékáren, obložená medárna=garáž, popřípadě
stodola-chlívek, a takhle bych mohl pokračovat dál a dál.
Pak nevím, jestli je možné to považovat za konkurenční boj, odvahu nebo
nevědomost a neuvědomělost svého počínání. Až se jednou včelař, který se
snaží dodržovat všechny hyg. zásady, respektuje to co dnešní doba vyžaduje
na získávání, zpracování a prodeji potravin, naštve a pošle na tohoto hrdinu
hygienu, tak si myslím,
že mu asi těch 65kč z kila nebude stačit.
Jen pro příklad: med prodáváme na jednom nejmenovaném místě a spolu s námi
tam jsou ještě dva včelaři a každý se snaží svůj produkt prodat. Jejich
cena 80kč/kg světlého medu, naše 85kč za 750g taky světlého medu. Kdo
myslíte, že prodá víc? .....nedosahují 1/3 našeho výsledku. A důvod?
Sklenice, etiketa, první dojem ze vzhledu medu . Není těžké si domyslet, v
jakém prostředí se získává a zpracovává med zabalený ve sklenici omnia od
okurek, donesený od ještě přetrvávájících zákazníků, černobíle vytisknutá
etiketa a td. Nepodceňujte své zákazníky, umí napočítat do pěti!
Myslím ale, že ty zákazníky, kteří dnes tu desetikorunu
raději ušetří těžko v buducnu, až se ty budečáky rozpadnou a barva z
medometu třikrát opadá, přesvědčí že med který chtějí prodávat bude mít
záruku kvality, která něco stojí. Že to je med, který si opravdu zaslouží.

V dobrém Daniel Prokeš




Zdravim,
>
> takze laciny med je podraz.
>
> Ale elektricky hoblik za 450 korun je konkurencni boj.
>
> Pratele, mame trzni hospodarstvi, pan profesor Vam to vysvetli.
>
> Poz. tady se ted med prodava (tmavy) 65 Kc/kg ve sklenici.
> Adresu znam. Prijedes ho Emane zastrelit osobne ?
>
> Zdravi PP.
>
>
> Eman Veselý napsal(a):
> >>...A v tom já vidím největší pohřebiště českého včelaření v
podbízivosti,
> >
> > neekonomické vzdělanosti, apod... ani dotace ani sesazení Peroutky
> > nepomůže toliko jako změna postoje až 90% včelařů, učení se, osvěta
apod.
> > Přeloženo do češtiny, těžko a pomalu (neříkám že to nejde)budeš zde v ČR
> > budovat tu farmu tzv. německého typu, když budeš mít za
> >
> >>prdelí včelaře s medem za 60 ve skle !!!!!
> >
> >
> > Souhlas a myslím, že je to ještě složitější. 90% zákazníků, kteří kupují
za
> > 60-70 Kč ve skle ze dvora ti za vyšší ceny raději nic nekoupí. Med tady
> > zatím není chápán většinově jako základní životní potřeba. Kromě toho,
> > nabízet ze dvora na ceduli na vratech "MED od 70.- Kč/kg" je v podstatě
> > protizákonné. Dostal za to někdo někdy pokutu od obchodní inspekce?
Pokud
> > by tam ta cena nebyla, asi by se tolik medu ze dvora neprodalo.
> > Eman

to je prave omyl, kdyby byly rozpustne ve vode, nstradali by se ve
vosku.Takze vsechno spatne.
Radek Hubac
----- Original Message -----
From: "Havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 03, 2004 4:16 PM
Subject: Re: zacatecnik - fumigace - rezidua


>A co udělá s rezidui po léčení čištění vosku kyselinou a nebo třeba už když
> rozpouštím vosk ve vodní lázni,nedojde k vyplavení těchto látek z vosku
> ven?Určitě budou ve vodě rozpustné.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.786 / Virová báze: 532 - datum vydání: 29.10.2004

Hoblík za 450 Kč byl určitě v nějakém supermarketu. Vy tam přijedete si ho
koupit a zároveň koupíte nákup za tisíc. Za týden tam koupíte levnou
vrtačku, za další týden levný svěrák a už nechodíte nikde jinde než tam.
Elektrický hoblík za 450 korun je určitě v rámci konkurenčního boje mezi
obchodními řetězci, za tu cenu ho vyrobit nejde. Zkrátka řečeno, když je v
obchodě několik tisíc druhů zboží, na kterém se vydělává, tak se vyplatí
každý týden něco hodně zlevnit a prodělat na tom, aby se do obchodu
přilákali lidi.
Je to něco, jako by včelař inzeroval, že prodává řepkový med za 40 Kč kilo,
jak k němu někdo přijde, tak by ho ukecal, aby vedle řepkového koupil třeba
jiný květový za 90, nebo tmavý lesní za 160.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 08, 2004 5:13 PM
Subject: Re: Světové ceny


>
> Zdravim,
>
> takze laciny med je podraz.
>
> Ale elektricky hoblik za 450 korun je konkurencni boj.
>
> Pratele, mame trzni hospodarstvi, pan profesor Vam to vysvetli.
>
> Poz. tady se ted med prodava (tmavy) 65 Kc/kg ve sklenici.
> Adresu znam. Prijedes ho Emane zastrelit osobne ?
>
> Zdravi PP.

Neni, o dvou fumigacich jsem psal v pripade osetreni Gabonem. Proste zaklad
je 3 osetreni a muze se podle rozhodnuti kombinovat Gabon, dal 21x fumigace
a dal 1x aerosol.
Doufam, ze je to srozumitelne.
Radek
----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 03, 2004 1:14 PM
Subject: RE: za??te?n?k - fumigace



From: HUBAČ Radek [mailto:drh/=/seznam.cz]
Subject: Re: za??te?n?k - fumigace

... tedka necekej a fumiguj dokud to jde, tzn. 2x
po sobe s odstupem 7-10dni (pokud nemate aerosol) za chvili se zkazi
pocasi
jako treba vloni. Pokud by bylo mozne udelat aerosol, fumiguj jen jednou
a
aerosol Ti zaskoleny vcelar udela pozdeji)...
-------------
Jsem taky začátečník (už 5 let). V naší organizaci fumigujeme 3x. A teď,
když jsme koupili aerosol, budeme fumigovat 2x a 3. ošetření aerosolem.
Není v těch počtech nějaká chyba?

František

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.786 / Virová báze: 532 - datum vydání: 29.10.2004

Můj názor na cenu medu je ten, že když včelař prodá med rovnou od čepu -
medometu, ať ho klidně prodá třeba za těch 50 - 60 Kč.
Ale když ho prodá teď, tak ať si k němu přirazí aspoň 20 - 30 korun. Protože
med se musí rozehřát, promíchat, nalít atd. Med někde musel ležet uložený.
Taky šetrnš rozehřátý med je stejně kvalitní jako pastovaný a roztírá se
stejně dobře.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman Veselý" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 08, 2004 3:27 PM
Subject: Re: Světové ceny


> >...A v tom já vidím největší pohřebiště českého včelaření v podbízivosti,
> neekonomické vzdělanosti, apod... ani dotace ani sesazení Peroutky
> nepomůže toliko jako změna postoje až 90% včelařů, učení se, osvěta apod.
> Přeloženo do češtiny, těžko a pomalu (neříkám že to nejde)budeš zde v ČR
> budovat tu farmu tzv. německého typu, když budeš mít za
> >prdelí včelaře s medem za 60 ve skle !!!!!
>
> Souhlas a myslím, že je to ještě složitější. 90% zákazníků, kteří kupují
za
> 60-70 Kč ve skle ze dvora ti za vyšší ceny raději nic nekoupí. Med tady
> zatím není chápán většinově jako základní životní potřeba. Kromě toho,
> nabízet ze dvora na ceduli na vratech "MED od 70.- Kč/kg" je v podstatě
> protizákonné. Dostal za to někdo někdy pokutu od obchodní inspekce? Pokud
> by tam ta cena nebyla, asi by se tolik medu ze dvora neprodalo.
> Eman

To neni na Tvem rozhodnuti, Veterinarni zprava dle nakazove situace nakaze
Gabony, nebo ne. Pokud nenaordinuje Gabony, znamena to 3x fumigovat(ev.
aerosol) a k tomu!!! je mozne dat Formidol, protoze rada vcelaru ma s
Formidolem dobre zkusenosti co se tyce zazimovani. Muj osobni nazor je, ze
pokud se dava Gabon (to je povinne!!) nemam prakticky kdy pouzit formidol,
Gabon davam hned jak to jde cca koncem cervence.
Na dalsi Tvoji otazku > Proč se vlastně léčí v létě především Gabonem? je
jednoducha odpoved. Gabon se dava, pokud je nakazova situace spatna, coz je
relativni pojem (existuje na to smernice, ale snazil jsem se o vynechani
Gabonu (oficialne) v Pardubicich, ale prisel bych o hlavu. Proc? veterinar
rikal, ze jsou vysledky vysetreni meli slusne, ale ze to dovoli, pokud dam
krk za to, ze vsichni daj Formidol, protoze maji zkusenosti, ze bez Gabonu
se nakazova situace behem max 2 let zhorsuje...
K prispevku Lubose Holeho: Gabon v zari je dost na nic, protoze vyvoj zimni
generace neochrani tak dobre, protoze spousta zimnich vcel uz se lihne a
relativne je malo otevreneho plodu.
Zdravi radekl



> Též si myslím, že je v Gabonu jiná účinná látka.
> Takže pokud by byla i určité rezistence k účinné látce v Gabonu, tak
> Fumigace zasáhne i tyhle rezistentní roztoče.
> Ale pokud jsem se díval na tabulky účinků gabonu, tak se dají ke tlumení
> varuázy použít i Formidolové desky a účinek nebude o mnoho menší, přičemž
> rezidua v medu v a vosku budou menší, než při použití gabonu.
> Sám uvažuji, že nahradím letní přeléčení Formidolem. Myslím, že má kromě
> toho, že nepřispívá žádným přírůstkem chemických látek cizorodých k
> přírodě,
> také další příjemné účinky vůči léčení i dalších včelích chorob a
> desinfikuje prostředí úlu.
> Má ale trošku pracněnší aplikaci v tom, že se musí na včelnici dvakrát v
> krátkém čase (odstranění regulačního děrovaného obalu ).
> (To neplatí zřejmě tam, kde je určeno veterinářem, čím se má léčit)
>
> Proč se vlastně léčí v létě především Gabonem?
>
> Je to jen z jistého konservatismu, že bychom dělali něco jiného a museli
> objednat místo obvyklého Gabonu Formidol?
> Nebo to veterináři jen doporučují an blok? Určitě by i kvalitě anšeho medu
> prospělo, kdyby se tahle zvyklost změnila a nepřispívalo se ke kontaminaci
> vosku, který se recykluje přes mezistěny dalším příspěvkem cizorodé látky.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "L.Holy" <holy/=/aster-jc.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, November 02, 2004 2:53 PM
> Subject: Gabon
>
>
> Aplikace gabonu v září už je asi v podstatě náhraškou fumigace –dle mne.
> Gabon se má vkládat do plodového tělesa(první plodový plást- poslední
> plodový plást), což už splnit začátkem září jde hůř – plodování končí –
> líhne se poslední plod (platí především pro starší matky). Ale snad může
> být aplikace účinná.? Jinak gabon se dle mého používá pro potlačení
> varoázy
> v létě – od konce měsíce července. Jde o snížení napadení dlouhověkých
> včel, aplikace by se měla provádět při zjištění přemnožení varoázy – jinak
> to není třeba (pouze práce navíc, další rezidua)
>
> Hodně radosti se včelařením, ale i lepší výkupní ceny medu přeje Luboš
> Holý
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.786 / Virová báze: 532 - datum vydání: 29.10.2004

Ďakujem za odpoveď p. Sedláčkovi a p. Podhájeckému. Prechádzam z rámikovej miery 39x24 na 3/4 lanstrotha. U nás na východe Slovenska však s týmto systémom nemajú včelári, aspoň tí, ktorýchpoznám, skúsenosti. Pre doplnenie by som ešte preto prosil o odpoveď na tieto dve otázky:
1. V akej vzdialenosti od spodnej lúčky majú byť umiestnené jednotlivé vrstvy drôtu?
2. Aký sklon majú mať jednotlivé vrstvy drôtov?
3. Koľko vrstiev mám použiť?
Ďakujem!
František Čitbaj

Zdravim,

tohle je o produktivite.
Zapomnel jsi na zasadni vec, a sice rozpocist ty naklady na odpovidajici
= mozny OBJEM produkce s tim zarizenim. Bez toho jsou ty pocty bezcenne.
Mimo to jde i odepsanost tech prostredku, atkdal.

Zdravi PP.

Daniel Prokeš napsal(a):
> V ceně hoblíku je ale určitě započitaná cena vynaložených nakladů včetně
> lidské práce.
> Nevěřím tomu, že v 65 korunách za kilo medu ve skle je započítaná amortizace
> nerezového medotu, úlů, náklady na vydlaždičkovanou medárnu, na pravidelný
> rozbor medu atd. Takže jediné, jak si můžu vysvětlit takovou cenu je, že úly
> pamatují Marii Terezii, starý ruční medomet je v lepším případě natřen
> potravinářskou barvou, nádoby, v kterých se med skladuje, jsou hliníkové
> konve vyřazené z mlékáren, obložená medárna=garáž, popřípadě
> stodola-chlívek, a takhle bych mohl pokračovat dál a dál.
> Pak nevím, jestli je možné to považovat za konkurenční boj, odvahu nebo
> nevědomost a neuvědomělost svého počínání. Až se jednou včelař, který se
> snaží dodržovat všechny hyg. zásady, respektuje to co dnešní doba vyžaduje
> na získávání, zpracování a prodeji potravin, naštve a pošle na tohoto hrdinu
> hygienu, tak si myslím,
Praskac normalni.

> že mu asi těch 65kč z kila nebude stačit.
> Jen pro příklad: med prodáváme na jednom nejmenovaném místě a spolu s námi
> tam jsou ještě dva včelaři a každý se snaží svůj produkt prodat. Jejich
> cena 80kč/kg světlého medu, naše 85kč za 750g taky světlého medu. Kdo
> myslíte, že prodá víc? .....nedosahují 1/3 našeho výsledku. A důvod?
> Sklenice, etiketa, první dojem ze vzhledu medu . Není těžké si domyslet, v
> jakém prostředí se získává a zpracovává med zabalený ve sklenici omnia od
> okurek, donesený od ještě přetrvávájících zákazníků, černobíle vytisknutá
> etiketa a td. Nepodceňujte své zákazníky, umí napočítat do pěti!
> Myslím ale, že ty zákazníky, kteří dnes tu desetikorunu
> raději ušetří těžko v buducnu, až se ty budečáky rozpadnou a barva z
> medometu třikrát opadá, přesvědčí že med který chtějí prodávat bude mít
> záruku kvality, která něco stojí. Že to je med, který si opravdu zaslouží.
>
> V dobrém Daniel Prokeš

A proč tedy potom přecházejí do medu?

> Aký sklon majú mať jednotlivé vrstvy drôtov?
Koľko vrstiev mám použiť?

Sklon je jenom při svislém drátkování. Spodní otvor dělám asi o 1 cm blíž ke středu. Používám 4 svislé drátky jako u 39 x 24 cm.
Tonda.

Když čtu, tak pořádně, nikde jsem nepsal, že si u mne koupíš med za 65Kč ve skle!!!. Uvedl jsem cenu za kterou chci prodat med, ale jak to dopadne to je ve hězdách. Držet ho déle než jeden rok nebudu!!! (Jinak moje cena med v 0.7l skenici 85Kč(med dle výběru), ale jen pro ty co si přidou - nikde nepostávám)
Jinak odbudu sejně světlého i tmavého medu, snažím se zákazníky přsvědčit, o kvalitách a vlastnostech obou medů - je to moje politika. Pokud nemám tmavý med(např. loni), zákazníci si koupí světlý. Ostatí ať si klidně měří vodivost, je to jejich politika.
Jinak se tady hezky dohadujete, ale až zas někde ve světě, vyprodukují neprodejné množství medu a někdo do pošle do Čech(Evropy), tak se budete dohadovat jestli prodáte za 20Kč nebo za 30Kč, víc neuděláte. Nyní je to se všemi potravinami stejné od zdi ke zdi. Možná Ti z nás, kteří si zajistí odbyt přímo na pulty obchodů na tom budou lépe. Kdybych se medem živil, tak bych určitě med realizoval takto, alespoň nyní se to tak rýsuje.

Zdraví L.Holý

Ten hoblik, ako aj lacny med z Ciny je o tom istom. Europa ma vysoke mzdove
naklady, ktore automaticky zdrazuju vsetky tovary. Tak ako v Europe nekupis
material na hoblik
/ al. medomet / za tu cenu za aku ho v Cine vyrobia aj dovezu do Europy.
Pritom ich vyrobky su rovnako kvalitne ako nase! Ak mas velku krajinu v
ktorej sa pri cene prace 0,5 EUR/hod. vyrobi vsetko od suroveho zeleza az
po raketu, tak samozrejme aj cena ich vyrobkov je taka aka je.

P.S. Spocitajte si kolko hodin prace je len v jednom ule.
A pozor to nie su len 4 hodiny u stolara, ale aj hodiny na pile pri rezani
dreva, v lese pri tazbe dreva, vyrobe motorovej pili na tazbu dreva, vyrobe
klincov, vyrobe pletiva, zeleza na pletivo a klince, pri tazbe zel rudy
....
A my sa snazime dosiahnut platovu uroven zapadnej Europy ...

Matej


V ceně hoblíku je ale určitě započitaná cena vynaložených nakladů včetně
lidské práce.
Nevěřím tomu, že v 65 korunách za kilo medu ve skle je započítaná
amortizace
nerezového medotu, úlů, náklady na vydlaždičkovanou medárnu, na pravidelný
rozbor medu atd.

Zdravim,

ja jsem to nechtel rozepisovat, ale kdyz, tak jeste si dovolim doplnit o
zadne ci mizive ekologicke, socialni a dalsi naklady, ktere tam
nejsou. Delaji to deti za naprosto mizive mzdy, nebicuji se zbytecne
nejakymi protokoly o vypousteni skodlivin do ovzdusi a dalsimi
omezenimi. Kdo kdy donuti cinu aby investovala do cistych technologii?
Tohle a jeste hromada jinych "konkurencnich" vyhod zpusobuje ten rozdil.
Mas pravdu pokud jde o ty naklady i v tom, ze napriklad my (fabrika)
vyrabime kozenou galanterii a kdyz kalkulujem treba batoh, tak kdyz
spoctem naklady na cisty JEN material bez rezii na jeden kus, vychazi
draz nez hotovy batoh kdekoliv na trzisti.

M.Osusky/=/fritz-gmbh.de napsal(a):
> Ten hoblik, ako aj lacny med z Ciny je o tom istom. Europa ma vysoke mzdove
> naklady, ktore automaticky zdrazuju vsetky tovary. Tak ako v Europe nekupis
> material na hoblik
> / al. medomet / za tu cenu za aku ho v Cine vyrobia aj dovezu do Europy.
> Pritom ich vyrobky su rovnako kvalitne ako nase! Ak mas velku krajinu v
> ktorej sa pri cene prace 0,5 EUR/hod. vyrobi vsetko od suroveho zeleza az
> po raketu, tak samozrejme aj cena ich vyrobkov je taka aka je.
>
> P.S. Spocitajte si kolko hodin prace je len v jednom ule.
> A pozor to nie su len 4 hodiny u stolara, ale aj hodiny na pile pri rezani
> dreva, v lese pri tazbe dreva, vyrobe motorovej pili na tazbu dreva, vyrobe
> klincov, vyrobe pletiva, zeleza na pletivo a klince, pri tazbe zel rudy
> ....
> A my sa snazime dosiahnut platovu uroven zapadnej Europy ...
>
> Matej
>
>
> V ceně hoblíku je ale určitě započitaná cena vynaložených nakladů včetně
> lidské práce.
> Nevěřím tomu, že v 65 korunách za kilo medu ve skle je započítaná
> amortizace
> nerezového medotu, úlů, náklady na vydlaždičkovanou medárnu, na pravidelný
> rozbor medu atd.
>


--
/-----------------------------\
| Pavel Prchal |
| Pelhřimov |
\-----------------------------/

*
/D\
        /U_P\
        (_/|\_)

Feri,
dratkovat vodorovne nie velmi stastne. Ak ti vcely pritmelia ramik tak pri
vyberani sa ti moze stat, ze vytiahhnes len hornu latku, alebo ramik bez
spodnej latky.
Pri dratkovani zvisle pouzivam na mieru 42x17 pouzivam 5 drotov. Krajne su
2 cm od bocnej latky. Druhy a stvrty su zosikmene a prostredny je kolmy.
Mozem ti poslat miery, ale pochybujem ze budes vrtat latky s pravitkom v
ruke.
Diery v hornej latke od kraja 2-12-20-28-38
Diery v dolnej latke od kraja 2-8-20-32-38
Kedze bocne latky maju 8-10mm tak cista dlzka plastu je 40 cm.
Toto sa da uplatnovat pri hocakej dlzke ramika.

V minulosti ked som z nizkymi nastavkami /NN / zacinal som sa riadil jednou
brozurkou kde odporucali autori vodorovne dratkovanie. Dratkoval som podla
toho navodu - 2-7-11 pocitane od hornej latky. Tento sposob bol vsak omyl.
Po dvoch rokoch bola 1/4 ramikov bez spodnej latky. Medzistienky postavene
v medniku a pod vahou medu trhali a radialny kos z medometu musel stat v
kute.

Matej




Fero
<feridri/=/post An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
.sk> Kopie:
Thema: Drátkovanie 3/4 langstrothového rámika
09.11.2004
07:00
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Ďakujem za odpoveď p. Sedláčkovi a p. Podhájeckému. Prechádzam z rámikovej
miery 39x24 na 3/4 lanstrotha. U nás na východe Slovenska však s týmto
systémom nemajú včelári, aspo� tí, ktorýchpoznám, skúsenosti. Pre doplnenie
by som ešte preto prosil o odpoveď na tieto dve otázky:
1. V akej vzdialenosti od spodnej lúčky majú byť umiestnené jednotlivé
vrstvy drĂ´tu?
2. Aký sklon majú mať jednotlivé vrstvy drôtov?
3. Koľko vrstiev mám použiť?
ÄŽakujem!
František Čitbaj

Na ČT bude v pořadu "Jak to vzniká" díl s názvem ářčáářÚly a jiné konzervárny
ČT2 11.11. 9:35
ČT1 12.11. 3:00

Premiéra byla předevčírem, nejedná se o téma konzervování medem, ale "med
jako nejstarší známá konzervovaná potravina".

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor"
Subject: Konzervování medem na ČT


Na ČT bude v pořadu "Jak to vzniká" díl s názvem Úly a jiné konzervárny
ČT2 11.11. 9:35
ČT1 12.11. 3:00

Není žádná kouzelná formulka, která říká, že něco přechází jen do vosku.
V úlu je vosk, jako plásty a medné - cukerné zásoby. Když tam dodáme oblak
léčiva a obecně jakékoliv látky, dostanou se rezidua do obojího a to podle
rozpustnosti těch reziduí v těch jednotlivých prostředích. Pro rezidua třeba
z Gabonu zůstane 99,99..... atd procent reziduí ve vosku, zbytek v medu, pro
kyselinu mravenčí nebo případně šťavelovou je to zhruba naopak. Amitraz
používaný ob rok při fumigaci má být o něco víc rozpustný ve vodě než v
tuku, proto by reziduí mělo být více v zásobách než ve vosku.
I proto se léčení u nás provádí v době, kdy jsou ve včelstvu jen cukerné
zásoby určené ke spotřebování včelám přes zimu. Něco se přes zimu rozloží, v
zásobách i vosku a zásoby včely zlikvidují.
Pro detailisty se v úlu dá považovat v tom smyslu za samostatné prostředí
třeba propolis, materiál úlu - dřevo nebo plast, případný nátěr vnitřku úlu
atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Tuesday, November 09, 2004 9:30 AM
Subject: RE: zacatecnik - fumigace - rezidua


Rezidua z fumigace nepřecházejí do medu. To by nás pěkně hnali s jedem v
potravinách.
Zbytky z léčiv zůstávají ve vosku. A postupně se v něm hromadí. Pokud ten
vosk nespálíme.
A je třeba asi připomenout, že jde o zbytky, které se nevyvětraly, přirozeně
nespálily, navynesly na mrtvých roztočích a včelách a na měli atd.
Protože však takto několikrát ošetřený vosk jde do výkupu. Pak do výrobny
mezistěn a zpět do včelstva. A znova je ošetřen proti roztočům. A znova
koloběh výkup, výroba, včelstvo, ošetření.
A tak to u nás i ve světě běhá už více než 20 let.
A zbytky ke zbytkům se přičítají.
Ze začátku to nebyl problém. Teď, po 20 letech koloběhu, to problém začíná
být.

Ty nahromaděné zbytky mají vliv na vývoj rezistence. Roztoči se setkávají s
podprahovým množstvím jedu a mají šanci se v několika generacích
přizpůsobit.
Někde (asi ve starším časopise) jsem četl o mezistěnách, které po vložení do
úlu způsobily zvýšený spad roztočů na podložku. Jak krásný důkaz hromadění
zbytků léčiv. :-(
Ty mezistěny nebyly od českých ani slovenských výrobců. :-)) Aspo%n jedno
plus.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

PS: Další důvod pro odzkoušené minimum léčiva, a doporučené minimum počtu
ošetření.

> A proč tedy potom přecházejí do medu?

Koupím Hliníkové konve na med a úlovou váhu.Brno a okolí do 50 km.Tel-do zaměstnání:541421211,mob:723476249.

Rád bych se zeptal jak řešíte zatavování mezistěn: při vodorovném drátkování
dochází k většímu povolení drátku vlivem tepla a následně se pak mezistěna
která je přiložena ke spodní loučce prověsí a dojde k její deformaci a
znehodnocení plástu Já jsem se z těchto důvodů vrátil ke svislému drátkování
tam tyto potíže jsou mnohem menší .Ono by to chtělo regulovat teplotu drátku
při zatavování.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Miroslav Sedláček" <vcelarstvi.sedlacek/=/t-email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 06, 2004 1:23 PM
Subject: Re:


Vše drátkujeme vodorovně kvůli manipulaci, čištění horních louček, sběru
propolisu atd.....

Vzdálenosti jsou také velmi důležité a rozdílné podle typu medometu, snůše
apod......

Musel bych se mrknout do výkresů a přeměřit. Po stolařském dni to u nás
někdo okoukne a napíše více.

Mirek
----- Original Message -----
From: Fero
To: Včelařský mailing list
Sent: Saturday, November 06, 2004 6:56 AM


Vedel by mi niekto poradiť ako mám drátovať 3/4 langstrothov rámik? Vďaka!
Fero

> Jinak se tady hezky dohadujete, ale až zas někde ve světě, vyprodukují
> neprodejné množství medu a někdo do pošle do Čech(Evropy), tak se budete
> dohadovat jestli prodáte za 20Kč nebo za 30Kč, víc neuděláte.

Zrejme si vystihol podstatu , v Azii je obdobie ako u nas MAJ !!! , o
mesiac
sa ide ( ZE VRAJ !!! ) dovazat dalsi, uz novy vyprodukovany med !!!

S pozdravom LS



Nyní je to se
> všemi potravinami stejné od zdi ke zdi. Možná Ti z nás, kteří si zajistí
> odbyt přímo na pulty obchodů na tom budou lépe. Kdybych se medem živil,
tak
> bych určitě med realizoval takto, alespoň nyní se to tak rýsuje.
>
> Zdraví L.Holý


-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

U svislého drátkování pruží horní a spodní loučka a protažení vyrovnávají.
Regulace teploty přímo drátku by byla asi příliš složitá. Teoreticky by měla
stačit přesná regulace napětí, drátek totiž se zvýšením teploty zvětšuje
svůj elektrický odpor. Proud do ocelového drátku, nerezový nevím, se
pohyboval okolo 3 - 6 ampér.
V praxi zřejmě stačí zapojit něco do série s drátkem, možná jedno vlákno
staré reflektorové žárovky 12 v 55 wattů z auta nebo několik usměrňovacích
diod (tak na 6 ampér). A smířit se s tím, že se drátek nezataví za 4
sekundy, ale třeba za 15.
Co jsem zkoušel vodorovné drátkování -polorámek šířky 39, drátek tam a
zpátky, napětí cca 11 voltů střídavých, tak jsem zatavování přerušoval v
rytmu asi vteřina ano, vteřina ne a protažení se mně zdálo mnohem menší. Ale
budu ještě dále taky promýšlet, jestli i u polorámků nedrátkovat taky
svisle. V nadstavkových úlech to není takový problém, ale v zadovácích, kde
je nezbytné vytahování kleštěmi, musí být zaručeno, že horní loučka bude na
rámku držet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Tuesday, November 09, 2004 9:11 AM
Subject: Re:


> Rád bych se zeptal jak řešíte zatavování mezistěn: při vodorovném
drátkování
> dochází k většímu povolení drátku vlivem tepla a následně se pak mezistěna
> která je přiložena ke spodní loučce prověsí a dojde k její deformaci a
> znehodnocení plástu Já jsem se z těchto důvodů vrátil ke svislému
drátkování
> tam tyto potíže jsou mnohem menší .Ono by to chtělo regulovat teplotu
drátku
> při zatavování.
>
> Pepan

Zdravim,

pouzivam pulsni regulaci s optickou sondou, zamerenou na dratek.
Levne a ucinne reseni.
Pulsni regulace - moje ruka, ktera stridave pripojuje a odpojuje kontakt.
Oticka sonda - cumim na mezistenu a sleduju proces zatavovani.
Zpetna vazba - v me kebuli - zatim funkcni.

Pratele, pri vsi ucte k Vasi moudrosti - nechci vas okrikovat -
je spousta jinych temat zasluhujicich pozornost.

Zdravi PP.



Radim Polášek napsal(a):
> U svislého drátkování pruží horní a spodní loučka a protažení vyrovnávají.
> Regulace teploty přímo drátku by byla asi příliš složitá. Teoreticky by měla
> stačit přesná regulace napětí, drátek totiž se zvýšením teploty zvětšuje
> svůj elektrický odpor. Proud do ocelového drátku, nerezový nevím, se
> pohyboval okolo 3 - 6 ampér.
> V praxi zřejmě stačí zapojit něco do série s drátkem, možná jedno vlákno
> staré reflektorové žárovky 12 v 55 wattů z auta nebo několik usměrňovacích
> diod (tak na 6 ampér). A smířit se s tím, že se drátek nezataví za 4
> sekundy, ale třeba za 15.
> Co jsem zkoušel vodorovné drátkování -polorámek šířky 39, drátek tam a
> zpátky, napětí cca 11 voltů střídavých, tak jsem zatavování přerušoval v
> rytmu asi vteřina ano, vteřina ne a protažení se mně zdálo mnohem menší. Ale
> budu ještě dále taky promýšlet, jestli i u polorámků nedrátkovat taky
> svisle. V nadstavkových úlech to není takový problém, ale v zadovácích, kde
> je nezbytné vytahování kleštěmi, musí být zaručeno, že horní loučka bude na
> rámku držet.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Tuesday, November 09, 2004 9:11 AM
> Subject: Re:
>
>
>
>>Rád bych se zeptal jak řešíte zatavování mezistěn: při vodorovném
>
> drátkování
>
>>dochází k většímu povolení drátku vlivem tepla a následně se pak mezistěna
>>která je přiložena ke spodní loučce prověsí a dojde k její deformaci a
>>znehodnocení plástu Já jsem se z těchto důvodů vrátil ke svislému
>
> drátkování
>
>>tam tyto potíže jsou mnohem menší .Ono by to chtělo regulovat teplotu
>
> drátku
>
>>při zatavování.
>>
>>Pepan
>
>
>

Zachovalá, plně funkční, s veškerým příslušenstvím (včetně papíru). Cena 1.000,-. Opavsko, případně dovezu v sobotu do Bučovic.

pol.michal/=/tiscali.cz

Pánové, nepojedete někdo s volným místem v autě v sobotu do Bučovic okolo Tábora?

Milan Čáp

Jo, to bude asi optimální pro malé série. Regulace je plynulá a snadno
nadstavitelná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Wednesday, November 10, 2004 6:46 AM
Subject: Re: Drátkování


> Zdravim,
>
> pouzivam pulsni regulaci s optickou sondou, zamerenou na dratek.
> Levne a ucinne reseni.
> Pulsni regulace - moje ruka, ktera stridave pripojuje a odpojuje kontakt.
> Oticka sonda - cumim na mezistenu a sleduju proces zatavovani.
> Zpetna vazba - v me kebuli - zatim funkcni.
>
> Pratele, pri vsi ucte k Vasi moudrosti - nechci vas okrikovat -
> je spousta jinych temat zasluhujicich pozornost.
>
> Zdravi PP.

chcel by som vediet nieco o mede.o jeho vitaminoch a samozrejme o cene

>Jo, to bude asi optimální pro malé série. Regulace je plynulá a snadno nadstavitelná.

Přesně. Navíc se to v malé sérii lehce opravuje. Když jsem ale za rok nadrátkoval 1500 rámků vodorovně a teď je musím všechny opravovat na svislé, pak se nedivím, že chce někdo získat zkušenosti než začne nový rozměr vyrábět. Na starý by se asi neptal.
Tonda.

povězte mi někdo něco o kyselině mravenčí

DD.

Přátelé, jda (jdouc?) kolem kovomatu, přepadla mně vánoční nostalgie.
Napadl sníh a za výlohou byly formičky na vosí hnízda, někde se říká úlky,
je to takové malé, kuželové, hdědé na piškotu a uvnitř je eierlikór.
Formičky byly hezké rozevírací a na povrchu reléf včelky - vosy. Zkrátím
to. Pokud vím, do hmoty z které se to dělá se med běžně nedává.
Máte někdo - žena, milenka, kolegyně atd., recept na vosí hnízda, kam se
přidává med ?.

Zdraví PP.

Podívej se na:
http://www.beedol.cz/files/Formidol_CZ.rtf


povězte mi někdo něco o kyselině mravenčí

Nedalo mi to, vytáhl jsem starý počítačový zdroj a zkusil jsem to na 5
voltů. Na cca 90 cm drátku trvalo zatavení necelých půl minuty a zahřátí
drátku bylo minimální. V praxi by to chtělo asi položit a nějaké
krokosvorky. Zkusil jsem i nerezový drát, hřál podstatně míň. Tak jsem ještě
vytáh měřák a zjistil jsem, že nerezový drát má 2 - 3 x větší odpor než
pocínovaný, tudíž na zatavování potřebuje tolikrát větší napětí.

R. Polášek

>povězte mi někdo něco o kyselině mravenčí

Trochu víc se toho dovíš na:
http://en.wikipedia.org/wiki/Formic_acid
V této době je to ale otázka mimo téma.

Státní dotace na 1 zazimované včelstvo byla stanovena na 144 kč. Nemáte někdo informaci kdy budou peníze rozesílány na jednotlivé účty ZO.

Myslím, že moc automatizace do toho zatavování nevnesete. Jinak pud budete mít stoj, tak do chce vložit material, prkno ,vosk, hřebíčky, drátek, - zvolit rozměr, a pak jen odebírat rámečky s mezistěnami, (stroj samozřejmě umí i zdělat i staré rámečky). Od kolika včelstev je stroj rentabilní 50000Ks????

Já drátkuj, 39x24 3x svisle zatím k naprosté spokojenosti.
Co se týče zatavování.
(jeden fígl - možná známý, dat mezistěnu na spodní lišt, vrch včely dostaví -opačně ne)
Jinak víc času mi zabere manipulace, přinést, odnést, podat, položit, vrátit, samotné zatavení max. 5s- je menší část doby, zatavovat mezistěnu 30s to by mě omyli.
(mezistěny zatavuji až před použitím - okolo 500Ks)
Odhaduji, že tuto technologii je možno použít beze změny i pro zatavení 5000Ks

Jinak pokud bude mít někdo chuť ať popíše svoje postupy ve včelaření(třeba i omyly), rád si je přečtu. Až budu mít čas, taky napíši jaké mám zkušenosti(asi až po Vánocích). Ostatní vyzývám aby nekritizovali, ale napsali svůj postup.
Jinak se mějte hezky nabídka medu za 65Kč (v 25kg balením bez obalu) trvá.
Zdraví Luboš Holý

Odkud je informace o výši dotací? Je to oficiální a jisté?
Petr

----- Original Message -----
From: "Vlasta" <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 11, 2004 9:14 AM
Subject: Dotace


> Státní dotace na 1 zazimované včelstvo byla stanovena na 144 kč. Nemáte
> někdo informaci kdy budou peníze rozesílány na jednotlivé účty ZO.
>
>

> Odkud je informace o výši dotací? Je to oficiální a jisté?

UV rozesílal krátkou informaci, přišla poštou včera.

>> Státní dotace na 1 zazimované včelstvo byla stanovena
>> na 144 kč. Nemáte
>> někdo informaci kdy budou peníze rozesílány na jednotlivé účty ZO.

Bývalo zvykem, že peníze přišly na účet v 1. listopadovém týdnu, takže se daly podepsané výkazy do termínu 15.11. odeslat. Letos je však termín posunut na 30.11., tak peníze očekávám kolem 25.listopadu. Na sekretariátu mi včera ještě nic neřekli.

Zdraví Pavel

Viz:
http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=novinky


-----Original Message-----
From: lokvenc.petr [mailto:lokvenc.petr/=/volny.cz]
Sent: Thursday, November 11, 2004 10:06 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dotace

Odkud je informace o výši dotací? Je to oficiální a jisté?
Petr

Já drátkuji 39*24 a 39*14 a to vodorovně - u 39*24 4 drátky,
u 39*14 2 drátky a to nerezem. Při zatavování trafem se drátek
dost prohýbá i při použití "automatiky s optickým čidlem" :-)
Proto drátek předem "navlnkuju" - t.j. přejedu přípravkem se
dvěma ozubenými kolečky - drátek se zvlní a už se při zatavení
tolik
nevyklání do strany. Vlnkuju zvláště opakovaně použité drátky po
vytavení souše. Přípravek na vlnkování se dá běžně koupit.

Ale víc mě zajímá automatizace při samotném drátkování.
Nemá někdo z vás nějakou zkušenost s přípravkem na protahování
drátku loučkou? Docela mě štve provlékat a popotahovat drátek
ručně a pak jej ručně napínat po jednotlivých částech. Mám z toho
vždy
pořezané ruce - rukavice kvůli přesné práci (trefování se do
dírky) nepoužívám.
P.S. Používám kovové dutinky do louček a je to lepší - drátek se
nezařezává do loučky.


S pozdravem

Milan Valenta




----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "L.Holy" <holy/=/aster-jc.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Drátkování
Datum: 11.11.2004 - 10:06:34

> Myslím, že moc automatizace do toho zatavování nevnesete.
Jinak > pud budete
> mít stoj, tak do chce vložit material,       prkno ,vosk, hřebíčky,
> drátek, -
> zvolit rozměr,       a pak jen odebírat rámečky s mezistěnami, (stroj
> samozřejmě
> umí i zdělat i staré rámečky). Od kolika včelstev je stroj
> rentabilní
> 50000Ks????
>
> Já drátkuj, 39x24 3x svisle zatím k naprosté spokojenosti.
> Co se týče zatavování.
> (jeden fígl - možná známý, dat mezistěnu na spodní lišt, vrch
> včely dostaví
> -opačně ne)
> Jinak víc času mi zabere manipulace, přinést, odnést, podat,
> položit,
> vrátit, samotné zatavení max. 5s- je menší část doby, zatavovat
> mezistěnu
> 30s to by mě omyli.
> (mezistěny zatavuji až před použitím - okolo 500Ks)
> Odhaduji, že tuto technologii je možno použít beze změny i pro
> zatavení
> 5000Ks
>
> Jinak pokud bude mít někdo chuť ať popíše svoje postupy ve
> včelaření(třeba
> i omyly), rád si je přečtu. Až budu mít čas, taky napíši jaké
mám > zkušenosti(asi až po Vánocích). Ostatní vyzývám aby
> nekritizovali, ale
> napsali svůj postup.
> Jinak se mějte hezky nabídka medu za 65Kč (v 25kg balením bez
> obalu)
> trvá.
> Zdraví Luboš Holý
>

Dne čt 11. listopadu 2004 11:18 m.valenta/=/volny.cz napsal(a):


> Ale víc mě zajímá automatizace při samotném drátkování.
> Nemá někdo z vás nějakou zkušenost s přípravkem na protahování
> drátku loučkou? Docela mě štve provlékat a popotahovat drátek
> ručně a pak jej ručně napínat po jednotlivých částech. Mám z toho

Dobry den,

v poslednich vcelarskych prekladech se pise (ale urcite i jinde) o mozmosti
pribijeni dratku pneumatickym sponkovacem (ted se daji koupit i za 700).
Zadne vrtani a provlekani.
Vcelarske preklady jsou k pujceni ve vcelarske knihovne.


Honza

Tak si musím postěžovat....

V sobotu jsem šel stáčet medovinu a stočil jsem ocet. Je to opravdu pech. A
navíc nevím proč.
Nemáte nějaký nápad?

Děkuji za tip -je to zajímavá myšlenka - pro mne o to zajímavější,
že již elektrickou sponkovačku mám. Překlady si seženu.

Pro ostatní v konferenci: pokud připravujete větší množství
rámků, vyplatí se pořídit si sponkovačku - pneumatickou či
elektrickou.
Ale měla by umět zatloukat sponky o délce 25 mm, jinak není rámek
dostatečně stabilní. Nechal jsem se inspirovat stránkami Jana
Jindry- doporučuji je shlédnout, jsou zde ukázky práce se
sponkovačkou.
http://www.sweb.cz/JJVCELA

S pozdravem

Milan Valenta



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Drátkování
Datum: 11.11.2004 - 11:43:59

> Dne čt 11. listopadu 2004 11:18 m.valenta/=/volny.cz napsal(a):
>
>
> > Ale víc mě zajímá automatizace při samotném drátkování.
> > Nemá někdo z vás nějakou zkušenost s přípravkem na
protahování > > drátku loučkou? Docela mě štve provlékat a
popotahovat drátek
> > ručně a pak jej ručně napínat po jednotlivých částech. Mám z
> > toho
>
> Dobry den,
>
> v poslednich vcelarskych prekladech se pise (ale urcite i
jinde) > o mozmosti
> pribijeni dratku pneumatickym sponkovacem (ted se daji koupit i
> za 700).
> Zadne vrtani a provlekani.
> Vcelarske preklady jsou k pujceni ve vcelarske knihovne.
>
>
> Honza
>

Dobrý den

Nevíte někdo dájí-li se krmit včelky například ovocnou zahuštěnou šťávou.

Kamil

Nemohl by jsi mně prodat váhu pro vyuku studentů v Nasavrkách? děkuji Ducháč učitel včelařství.

Příteli Pohle, nemohl by jsi mně prodat váhu pro vyuku studentů v Nasavrkách? Děkuji Ducháč Václav, učitel včelařství.

do 10 dnu ode dneska (rikali to dnes na schuzi)
RAdek
----- Original Message -----
From: "Vlasta" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 11, 2004 9:14 AM
Subject: Dotace


> Státní dotace na 1 zazimované včelstvo byla stanovena na 144 kč. Nemáte
> někdo informaci kdy budou peníze rozesílány na jednotlivé účty ZO.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.792 / Virová báze: 536 - datum vydání: 9.11.2004

Za jake teploty to kvasilo? Za jak dlouho se to rozkvasilo?
Radek
----- Original Message -----
From: " Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 11, 2004 2:05 PM
Subject: medovina


> Tak si musím postěžovat....
>
> V sobotu jsem šel stáčet medovinu a stočil jsem ocet. Je to opravdu pech.
> A
> navíc nevím proč.
> Nemáte nějaký nápad?
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.792 / Virová báze: 536 - datum vydání: 9.11.2004

Já bych to nedělal ovocné šťávy obsahují mnoho minerálů a to by se mohlo
rovnat zimování na medovici.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Kamil" <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 11, 2004 4:31 PM
Subject: Krmivo


> Dobrý den
>
> Nevíte někdo dájí-li se krmit včelky například ovocnou zahuštěnou šťávou.
>
> Kamil

Objav nového typu úľa, ktorý otvára bránu nielen ľahšieho technologického
obhospodarovania včelstiev, ale jeho prvoradou a podstatnou úlohou je,
narušiť rozmnožovanie a rozvoj klieštika bez používania chemických látok.
Ponúka zároveň aj nové možnosti v bio-ekologickej výrobe medu bez
akýchkoľvek reziduí. Zaujímavý úľ z Maďarska ponúka....

viac na http://www.vcely.sk/technologia/konya.php

S pozdravom Laco Sebosik
www.vcely.sk






-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Avízovaný program mi ze svazových stránek nejde stáhnout. Máte podobnou zkušenost, nebo je chyba na mém počítači?
S pozdravem
Petr Lokvenc

Chyba je někde jinde opravdu to nejde stáhnout.
Vláďa Navrkal

-----Original Message-----
From: lokvenc.petr [mailto:lokvenc.petr/=/volny.cz]
Sent: Thursday, November 11, 2004 10:07 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Program pro Windows

Avízovaný program mi ze svazových stránek nejde stáhnout. Máte podobnou
zkušenost, nebo je chyba na mém počítači?
S pozdravem
Petr Lokvenc

Děkuji za nabídky, váhu už má zamluvenou první zájemce (z Lipníku).

mp

Již delší dobu se nemouhu dostat ani na svazové stránky. Na sekretariátu mi říkali ať kontaktuji autora stránek. Myslím si že pokud je nás víc a všichni budeme kontaktovat autora stránek, tak se musí zákonitě zbláznit.
Snad by bylo lepší chyby se kterými se svazové stránky potýkají odstranit.

DD.

Protoze se necim podobnym obcas zabyvam, musim rici, ze muj nazor je
kontaktovat svaz. Autor v tomto okamziku neni nasim "primym" partnerem.
Mozna jsou nejake problemy mezi svazem a tim autorem a svaz ceka, ze mu
ho pomuzem zlomit (obvykle jde o prachy, neli-liz pravda).

Takze muj nazor je, ze za SVE stranky muze svaz a tam by mely byt
smerovany stiznosti.

Muze to byt i opacne, autor to zmrsil, a nic s tim nedela, ale pak je na
tahu zase svaz, musi najit nekoho jineho.


Zdravi PP.


Vlasta napsal(a):
> Již delší dobu se nemouhu dostat ani na svazové stránky. Na sekretariátu mi
> říkali ať kontaktuji autora stránek. Myslím si že pokud je nás víc a
> všichni budeme kontaktovat autora stránek, tak se musí zákonitě zbláznit.
> Snad by bylo lepší chyby se kterými se svazové stránky potýkají odstranit.
>

>Muze to byt i opacne, autor to zmrsil, a nic s tim nedela,
>ale pak je na tahu zase svaz, musi najit nekoho jineho.

To se mi nezdá, já včera dostal ten program na CD. Ještě jsem se na něj ale nedíval. Asi budou technické problémy na serveru, mnoho stahovačů najednou, nebo něco podobnýho.

DD.

Mel jsem na mysli autora/spravce webu, ne programu.

PP.


Eman Veselý napsal(a):
>>Muze to byt i opacne, autor to zmrsil, a nic s tim nedela,
>>ale pak je na tahu zase svaz, musi najit nekoho jineho.
>
>
> To se mi nezdá, já včera dostal ten program na CD. Ještě jsem se na něj ale
> nedíval. Asi budou technické problémy na serveru, mnoho stahovačů najednou,
> nebo něco podobnýho.
>

Program mám už doma nainstalovaný. Nestahoval jsem ho, dostal jsem ho přímo.
Vypadá docela dobře. Akorát mi tam chybí import dat např. z Excelu, kde mám
všechny data naší organizace.
Tak jsem zkoušel ručně otevřít soubor s daty (clen.db) v Accessu i Excelu,
ale už jsem to nedokázal uložit tak, aby to dále fungovalo. Program asi
využívá nějakou databázovou platformu, jehož soubory holt v MS Office nejsem
schopen editovat.

Nemáte někdo nápad, jak to udělat?

S pozdravem,
František Škrob




----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 11, 2004 10:06 PM
Subject: Program pro Windows


Avízovaný program mi ze svazových stránek nejde stáhnout. Máte podobnou
zkušenost, nebo je chyba na mém počítači?
S pozdravem
Petr Lokvenc

To je to co právě nevím.
Podrobně mě informoval Eman. Příště se musím hodě polepšit...
Honza
----- Original Message -----
From: "HUBAČ Radek" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 11, 2004 7:45 PM
Subject: Re: medovina


> Za jake teploty to kvasilo? Za jak dlouho se to rozkvasilo?
> Radek
> ----- Original Message -----
> From: " Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 11, 2004 2:05 PM
> Subject: medovina
>
>
> > Tak si musím postěžovat....
> >
> > V sobotu jsem šel stáčet medovinu a stočil jsem ocet. Je to opravdu
pech.
> > A
> > navíc nevím proč.
> > Nemáte nějaký nápad?
> >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.792 / Virová báze: 536 - datum vydání: 9.11.2004
>

nedaju

Matej




Kamil
<Kamil.Rimal/=/cz.en An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
ersys.com> Kopie:
Thema: Krmivo
11.11.2004 16:31
Bitte antworten an
"Vcelarska
konference"






DobrĂ˝ den

Nevíte někdo dájí-li se krmit včelky například ovocnou zahuštěnou šťávou.

Kamil

Přišel mi na soukromou adresu tento dopis. Možná měl být určen pro konferenci.
Tonda.

>Vážení přátelé,

velice se omlouváme za potíže, které Vás provázejí v souvislosti s
nahráváním nového programu Evidence ZO ČSV do Vašeho počítače. I když je
tento program na webových stránkách ČSV instalován jako samorozbalovatelný
zip, který by nikterak neměl narušit funkci programu, sami jste zjistili, že
program je buďto zcela nefunkční, anebo že vůbec nejde nahrát.

Po obsáhlé konzultaci našeho webmastera s autorem programu p. Formanem bylo
zjištěno, že problém je v přístupové cestě. Ta byla uzpůsobena pouze pro
formát programu nahraný na CD. V těchto chvílích autor programu pracuje na
verzi nové přístupové cesty vhodné pro internet. Je předpoklad, že řešení
bude realizováno během několika málo hodin dnešního dne. Přesto však
doporučujeme, abyste si program nahráli až zítra (předpokládáme ještě
komplikace, které budou muset být dnes vpodvečer odstraněny).

Ještě jednou se omlouváme!

Mgr. Petr P r o k e š
pracovní skupina webu ČSV

pripomina mi to skor spekulantov ktory na zac 20 storocia ponukali pastu na
vybielenie zubov ... .
Ale Vazne su tam vymenovane same vyhody a ziadna nevyhoda a co je hlavne
postradam tam vysvetlenie principu.

Matej




"www.vcely.sk
" An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
<aculeata/=/nex Kopie:
tra.sk> Thema: Úľ budúcnosti, s rotačným plodiskom ?
Gesendet von:
qeboaikl/=/ston
line.sk


11.11.2004
21:19
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Objav nového typu úľa, ktorý otvára bránu nielen ľahšieho technologického
obhospodarovania včelstiev, ale jeho prvoradou a podstatnou úlohou je,
narušiť rozmnožovanie a rozvoj klieštika bez používania chemických látok.
Ponúka zároveň aj nové možnosti v bio-ekologickej výrobe medu bez
akýchkoľvek reziduí. Zaujímavý úľ z Maďarska ponúka....

viac na http://www.vcely.sk/technologia/konya.php

S pozdravom Laco Sebosik
www.vcely.sk






-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Párkrát jsem uvažoval, jak by to dopadlo, kdybych včely nakrmil nějakou
ovocnou šťávou a pak ty zásoby vytočil jako med.
Jak by to asi chutnalo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Thursday, November 11, 2004 4:31 PM
Subject: Krmivo


> Dobrý den
>
> Nevíte někdo dájí-li se krmit včelky například ovocnou zahuštěnou šťávou.
>
> Kamil

Používám pérovou sponkovačku, umí několik druhů sponek o šířce cca 12 mm a
výšce od 6 do 14 mm a hřebíky délky 16 mm. Sponkoval jsem s ní jednu dobu
polorámky, jednu sponku shora a po jedné po stranách. Delší zkušenosti s ní
nemám, rámky zatím už druhý rok drží. Nevím ale, jak by to fungovalo na
běžné rámky 39 x 24, tam je hlavně ta horní loučka silnější a 14 milimetrů
by asi nestačilo.
Původně jsem si ji ale pořizoval na připevňování sololitů zvenku i zevnitř k
nadstavkům, což při použití těch nejtvrdších sponek zvládne i do tvrdého
dřeva, pokud to není zrovna na suk. I když zase ty nejtvdší sponky asi
rychle proreznou, jsou dost tenké.
Ty měkčí a tlustší sponky připevní papír a lepenku ke dřevu a neproseknou
ji, což se mně hodilo, když jsem musel v zimě dodatečně uteplovat zvenku
příliš tenké stěny provizorního úlu.

Zatím nedělám tolik rámků, abych sponkovačku potřeboval, ale asi bych se
poohlídnul po verzi, co umí více různých druhů sponek. 25 mm sponky se hodí
na rámky. 35 - 50 mm sponky by se hodily na sbíjení nadstavků. 14 mm sponky
se hodí na přibíjení sololitu ke dřevu. A 6 - 8 mm sponky se hodí k
přibíjení papíru, nebo látky na dřevo. Jsou sice dražší než hřebíky, ale
práce s nimi je rychlejší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <m>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Thursday, November 11, 2004 3:13 PM
Subject: Re: Drátkování


Děkuji za tip -je to zajímavá myšlenka - pro mne o to zajímavější,
že již elektrickou sponkovačku mám. Překlady si seženu.

Pro ostatní v konferenci: pokud připravujete větší množství
rámků, vyplatí se pořídit si sponkovačku - pneumatickou či
elektrickou.
Ale měla by umět zatloukat sponky o délce 25 mm, jinak není rámek
dostatečně stabilní. Nechal jsem se inspirovat stránkami Jana
Jindry- doporučuji je shlédnout, jsou zde ukázky práce se
sponkovačkou.
http://www.sweb.cz/JJVCELA

S pozdravem

Milan Valenta

Kdysi jsem zkoušel použít na horní a spodní loučky laťky s poloviční šířkou.
Tam, kde v normálním rámku jsou otvory, byly potom vyčnívající hlavičky
hřebíků, kolem kterých se ovíjel drátek. Drátkování nového, nebo očištěného
rámku pak byla záležitost tak cca 10 sekund. Tehdy bylo taky strašně módní
zdůrazňovat, že rámky pod sebou musí být propojené a vytvořit souvislý
plást. To byly ale jediné výhody. Rámky byly méně pevné, mezerníky se musely
přestěhovat na boční loučky, ty byly taky díky větší páce více pohyblivé,
takže mezerníky jedné boční loučky na boční loučku druhého rámku občas
netrefily a kombinace tohoto rámku v úlu a normálního rámku byly problémové.
A to vesměs v zadováku, kde se rámky vytahovaly kleštěmi. Teď tyto rámky
zase vyřazuji a a mezistěny do nich už nedávám.

Já myslím, že kdo má hodně rámků, tak budoucnost pro něho je v mezistěnách,
do kterých je zalisován drát už z výroby. Je to už dlouho rozšířeno v USA.
Rámek je zřejmě rozkládací, takže mezistěna se do něho vloží a okraje s
drátky zřejmě nějak přicvaknou. Kdyby se vzal můj tehdejší rámek 39x 24 bez
těch hlaviček a vložila do něho mezistěna s drátky na rámky 39x28, spodní a
dolní okraj mezistěny by ležela na vodorovných latičkách a mohla by se
přicvaknout druhou latičkou. Jen vymyslit, jak tu druhou latičku zajistit
rozkládacím způsobem tak, aby udržela mezistěnu a zároveň šla u starého
rámku bez poškození vyjmout.
Co se týká ceny a dostupnosti mezistěny s drátky, zatím jsem ji u nás
neviděl, napadá mne zatavit drátky do mezistěny na přípravku mimo rámek, to
by mělo být poměrně rychlé a teprve potom mezistěnu vložit do rámku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "L.Holy" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Thursday, November 11, 2004 10:06 AM
Subject: Re: Drátkování


> Myslím, že moc automatizace do toho zatavování nevnesete. Jinak pud
budete
> mít stoj, tak do chce vložit material, prkno ,vosk, hřebíčky, drátek, -
> zvolit rozměr, a pak jen odebírat rámečky s mezistěnami, (stroj samozřejmě
> umí i zdělat i staré rámečky). Od kolika včelstev je stroj rentabilní
> 50000Ks????
>
> Já drátkuj, 39x24 3x svisle zatím k naprosté spokojenosti.
> Co se týče zatavování.
> (jeden fígl - možná známý, dat mezistěnu na spodní lišt, vrch včely
dostaví
> -opačně ne)
> Jinak víc času mi zabere manipulace, přinést, odnést, podat, položit,
> vrátit, samotné zatavení max. 5s- je menší část doby, zatavovat mezistěnu
> 30s to by mě omyli.
> (mezistěny zatavuji až před použitím - okolo 500Ks)
> Odhaduji, že tuto technologii je možno použít beze změny i pro zatavení
> 5000Ks
>
> Jinak pokud bude mít někdo chuť ať popíše svoje postupy ve včelaření(třeba
> i omyly), rád si je přečtu. Až budu mít čas, taky napíši jaké mám
> zkušenosti(asi až po Vánocích). Ostatní vyzývám aby nekritizovali, ale
> napsali svůj postup.
> Jinak se mějte hezky nabídka medu za 65Kč (v 25kg balením bez obalu)
> trvá.
> Zdraví Luboš Holý

Já jsem asi nějaký hloupý,ale činnosti jsem taky neporozuměl.Co asi dělá sklon buněk při rotaci.Rotace stačí sice v plodišti,ale když je narušený pole pro roztoče,co to udělá s plodem.A mimochodem chodíte ke včelám každý den?

R. Polášek, tak jsem to nemyslel, ale jablek mám dost a udělat mošt a vařením to zahustit není problém, ušetřilo by se na cukru, který je zbytečně předražený.
Bohužel nejde ani sehnat levnější polotovar např. sirup

Před několika lety jsem slyšel,že jeden včelař krmí včely šťávou z hrušek.Bohužel už nežije.Lidé co ho znali to tvrdí dodnes.Já to osobně potvrdit nemůžu a hrušky nemám.

Tak před 100 lety se doporučovalo přikrmovat včely odvarem ze sušených
hrušek.
Pokud si pamatuji, bylo to už kdysi dávno v kterémsi čísle Včelařství v
rubrice "zkušenosti našich otců" nebo tak nějak se jmenovala.
Cukr byl tehdy asi moc drahý, možná dražší než med. A hrušky byly asi tehdy
nejsladší dostupné ovoce a na rozdíl od třeba jablek mají hrušky mnohem méně
kyseliny. Možná nejvhodnější z místního ovoce by asi byla šťáva z hroznů, ta
ale byla pravděpodobně potřebná jinde.
S největší pravděpodobností ale všechny ovocné šťávy obsahují tolik
nestravitelných látek pro včely, že dát je včelám na zimu by znamenalo je
zahubit. Už to tady někdo výše psal.

Napadá mne jedině taková věc. Nakrmit včely v srpnu, pak jim zpracované
zásoby vybrat, dát jim ten mošt a po zpracování moštu tak okolo poloviny
října jim ho zase vybrat a dát jim zpátky cukr. Ale je to jen teoretická
konstrukce. Nevím, jestli jsou včely schopny ve větším množství ten mošt
zpracovat, jestli je nezabijou nějaké pro ně škodlivé látky v moštu. A taky
by v případě nepříznivého počasí by se včely příliš vyčerpaly. Já poměrně
běžně krmím na konci září a v říjnu a myslím si, že zimní včely se z velké
části dokáží po zpracování zásob zregenerovat, pokud mají po tom
zpracovávání zásob aspoň dalších 14 dní možnost donášet pyl. Letos mají tady
na severní Moravě pyl až do teďka, byl tady jen jeden mrazivý den před cca 3
týdny, loni to taky bylo docela dobré, ale některé roky je už v polovině
října květena mrazíky zlikvidovaná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "V Banýr" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Friday, November 12, 2004 11:59 PM
Subject: Re: Krmivo 7807


> Před několika lety jsem slyšel,že jeden včelař krmí včely šťávou z
> hrušek.Bohužel už nežije.Lidé co ho znali to tvrdí dodnes.Já to osobně
> potvrdit nemůžu a hrušky nemám.