Včelařská konference

Tak ono podle mne dnes největší vliv na způsob včelaření má hustota zavčelení. Na spoustě míst se podle mne dnes včelaři snaží včelařením "honit vodu", protože počet včelstev v okolí třeba proti době před 30 lety zůstal stejný nebo skoro stejný, ale úživnost krajiny kvůli změnám násobně poklesla. Navíc přechod na nástavkové úly a silnější včelstva v nich způsobil, že včelstvo dnes z krajiny potřebuje dostat víc zdrojů. Kde se tak před těmi 30 lety a dříve normálně včelařilo a s úspěchem a slušným ziskem a byla to třeba vyhlášená včelařská obec nebo region, dnes včelstva mají dlouhodobý nedostatek těch zdrojů, jsou podvyživená a oslabená a náchylná k nemocem a úhynům.
Kde dříve stačilo na jaře zvládnout rojovou náladu a potom včelař v podstatě až do srpna nedělal nic jiného než že vybíral med, protože včely ve snůškách zanesly za týden medník medem a mimo snůšky přinesly spolehlivě víc než spotřebovaly, takže za týden přinesly 2 - 3 - 6 kilo medu, dnes včelám mimo snůšku pravidelně zásoby ubývají. A když dnes včelky zanesou v dobré snůšce medník, včelař ho musí hned potom po snůšce vytočit, protože když jim ho mimo snůšku nechá, do pár týdnů včely zásoby spotřebují a včelař nemá nic a včely hladoví a neplodují. A když ho vytočí, musí hned potom bezpodmínečně dodat včelám nové zásoby v cukru a dále dalším pokrmováním udržovat ty minimální zásoby kolem 5 kily, aby včelky nehladověly nehladověly a neomezily plodování i svou intenzitu práce.
Neboli na normálním stanovišti, kde se dá s úspěchem včelařit, když se na jaře vyřeší rojení a potom se včely nechají tak a přijde se k nim až v srpnu, musí být úl v srpnu zapraný medem.
na převčeleném stanovišti, když se včelstvo po vyřešení rojení nechá tak, bylo by včelstvo v srpnu bez zásob, bez plodu a z hrstkou starých včel a matkou nebo by tam už včely vůbec nebyly.