Včelařská konference

Staří sedláci by koukali s vykulenýma očima, co všechno se z toho pole dostane.
Už socialistické JZD z toho pole dokázalo dostat velkými stroji a počátky chemizace 3 - 4 tuny obilí z hektaru. Staří sedláci secím strojem taženým koňmi nebo dokonce setím rozhozem obilí a při sklizni sekačkou a snopy sváženými do stodol dostali tak 1 - 2 tuny z hektaru a to ještě byli rádi, že jsou rádi.
Dneska jde z hektaru bez problémů 6 - 7 tun obilí.
A to ještě za socíku polovinu polí rozorali z pastvin a luk, protože staří sedláci ty pastviny a louky měli na plochách, kde by jim na obdělávaném poli nic pořádného nevyrostlo. Nebo kde by nejméně 10 let jenom tahali kamení. A na těch rozoraných lukách a pastvinách jsou obvykle pole dodnes. A všude dávají svých dnešních 6 - 7 tun obilí z hektaru.
Pravda, v tom poli neroste v obilí dneska téměř žádný plevel, takže z pole nemají včel podněcovací snůšku, jako měly ještě za socialistických JZD v sedumdesátých letech. Ani se nenechávají strniště přes zimu, kde občas bylo ke konci srpna a v září úplně žluto z kvetoucí ohnice a hořčice, coby pozdní podzimní snůška pro včely. To už je ale vzhledem k současným výnosům nepodstaný detail.