Včelařská konference

..a co teprve když se vezme v potaz bezohledný sériový chov matek. To je teprve vliv genetiky na zdraví celých lokalit. V době kdy vládnou jen peníze a peníze se včelstvu nemůže v rukou včelařů bez zkušeností ale s motivací pouhého zisku dařit. Včelařství má prohnilé základy své existence v postupech které postrádají logiku udržitelnosti. Co se týká genetických výběrů, zpravidla po sériovým zamoření vzniká dost profiltrovaná problematická místa s chudou genetikou a v podstatě bez možnosti z čeho dělat selekce. Proto jsou takové dálky kdy odkud se vozí materiál pro vyšší chov, jenže právě těmi dálkami se znovu tento výběr snižuje způsobem zvětšování lokalit. Nakonec idea o včelstvu které si poradí s mnoha zdravotními nástrahami jsou jen komerční fantazie které jsou zase zájmem o využití k poznání posledního článku a tím je popisná věda a její opisování v odkazech. Takže se třeba věda takovou epigenetiku u včel může nakonec hodit do jedné škatule velkého problému, u které věda je schopna popsat miliony stránek jak naco došla, ale stále budou v samotném DNA popisovat obrazně jen jeden odstín barvy s přimícháváním bezbarvého laku.

Predaj oddelkov by som zakazal..povolil by som len smetence.. zo zverozdravotnych a zoohygienickych dovodov..

Spíš je výdělek prodej oddělků než včelstev.
U včelstev mně připadá, že jak se většinou prodávají s úly, tak se ten úl s plásty atd většinou prodává hodně pod cenou a včelař pak na celkovém prodeji tratí.
Navíc cenu úlu hodně shazují různé rámkové míry a to, že co včelař, tak to obvykle nějak specifický úl. A takový včelař pak cizí úl, i když na stejnou rámkovou míru, moc nepřijímá.
Spíš mně připadá, že se včelstva prodávají v nouzi, že včelař chce snížit počet včelstev než že speciálně vychovává včelstva na prodej.

Že nevydělá včelař je vedlejší,je to predevším relax a zábava.<

Ano, zbavit se včelstev jejich prodejem je také výdělek. Jeden z mnoha důvodů proč někdo včelaří.

Ale je rozdíl, když na jednom místě včelař pouze v dubnu a květnu zajistí včely proti rojení a potom v podstatě jen sleduje, jak mu mimo snůšku až do poloviny srpna přibude tak 1 - 4 kila týdně a ve snůšce tak 3 - 10 kilo denně a to až do konce července, kdy se včely krmí na zimu.
Nebo když na jiném místě mohou včely trpět při horším počasí nedostatkem už v květnu a jinak po květnu jim spolehlivě mizí zásoby vždy mezi snůškami a pořádná snůška a plné úly medu se podaří jenom jednou za pár let, kdy je optimální i kvetení té rostliny i počasí. A kdy hned, jak vytočí poslední snůšku, musí včely živit až do podzimu už na cukru, protože z přírody donesou jenom minimum.

Ale houby,ještě jsem neviděl včelaře,kterému by se koníček v delším horizonzu nerentoval.Některý rok je to horší,některý lepší,v globále si včely na sebe vydělají.Že nevydělá včelař je vedlejší,je to predevším relax a zábava.

https://zvirata.bazos.cz/20/?hledat=prodam+v%C4%8Delstva

Včelaři končí. ... Nemá chov při takovém zdražování a superlevném medu možné dělat ani jako koníček.

www.vcelarstvi.cz-světový den včel..Zaměřený na zemědělskou produkci šetrnou k opylovačům..Naši zemědělci- jedaři a šetrný přístup k opylovačům??? Leda jako hodně hloupý vtip.Co neotráví postřikovačem dnes,otráví zítra.

Mám obavy že vzhledem k tomu že je Česko středem komunikací, bylo by nejlepší všechno zaasfaltovat, zastavět novými domy, provozy, halamy, supermarkety. Zemědělství mi připadá, že vůbec Čech nepotřebuje, zajímá se jen kde co koupit levněji, protože má permanentně hluboko do kapsy. Pár vyvolených kteří právě asfaltují, mají platy jako střední zemědělec, má jisté EU dotační akce, má dobré vyhlídky na důchod. Oproti tomu zemědělec platí minima, protože navíc nemá, nemá vyhlídky normálního důchodu, má sice miliony korun v majetku, ale hovno mu ty majetky vydělají, když tím asfaltem dojede konkurenční producent až do jeho dědiny kde nakupuje. A vlastně ani ty miliony v majetku nemá, protože ho odrbe o pozemky jiný zemědělec který chce jen kupit a zcelovat, nebo nějaký spekulant který chce opět koupit za 20Kč metr a prodat za 5000,- a víc.

Opravdu je lepší dát na pole fotovoltaické panely, rozkopat pole inženýrskými sítěmi a vůbec se nesnažit,

protože ochrana zemědělce je přirozená věc, patří to k dělbě práce, ale ochrana samotného zemědělce je nulová, zrujnuje ho první obchodníček co nakoupí levněji a doveze někde z nějaké ciziny a strčí to do sítě místo české produkce.

Tak zemědělec si nemůže dovolit nedělat byznys a neprodukovat a dělat jenom ochranu. Nežije ze vzduchu, ale z jídla a pití a doma taky netopí zadarmo a ani ty traktory mu nikdo nedaroval, ale musel si je koupit nebo si na ně vzít úvěr, který splácí.
Takže musí na půdě, kterou má, prostě vyrábět ty potraviny, nemá li zbankrotovat.

Jenom byznys,nic víc.Otrávit kde co a kde koho v okolí,nedivat se nalevo ani napravo,hlavně že to sype.

Roviny trpí rovinnou erozí větrem. Řešením jsou větrolamy a biopásy. To co probíhá je obyčejný byznys, žádná ochrana.

Jj, zelená propaganda musí jet, aby se ovce nebránily stříhání.
O Roundupu tam je v tom článku plno zelených aktivistických lží a technologie zasetí ozimů a jejich likvidace na jaře totálním herbicidem, aby se na tom poli vytvořila formální ochrana proti erozi a bylo tak tam možné podle nejnovějšího nařízení Brusele a naší vlády o erozi polí sít širokořádkové plodiny jako kukuřici je přímo vyvolána tím nařízením o erozi. přitom to pole je podle fotky prakticky rovina, kde je eroze minimální až žádná.

www.seznamzpravy.cz- pole spálená glyfosátem..Dobrou chuť matko přírodo.

Včelky se z velké části dorozumívají fermony neboli chemicky. Takže když je jim nějaká chemikálie příliš hlasitá a rusí svým pachem vůně jejich feromonů, tak jsou logiky nevrlé a divoké. Minimálně dokud si na tu látku nezvyknou.

Dá se říci, že ATB zvyšuje bodavost? Neměl jse nikdy možnost to hodnotit. Proto příčinou divné krátkodobé bodavosti přičítám tomu, co prochází buněčnou stěnou entomofílie a zatím jsem nebádal to, žeby ATB bylo běžné u ochran něčeho v ČR.

Mandlone sa oi striekaju aj antibiotikami v usa proti bakterialnej spale

TO není jen u řepky, je to třeba jednou charakteristikou kterou popisuje amerikánský kočovníci, co najedou do mandlí. Strom má několik úseků na časové přímce při rozvoji před květem, během zimování a v květu. V květu je jeden úsek těsně po rozkvětu, zpravidla není počasí nic moc, včely jsou mírné. Potom nastoupí pár teplých vln a započne zřejmě větší první míza a ta jde rovnou do energie pro zárodek co vzniká někdy těsně po opylení ale stále v květu a včely jsou děsně nasraný.

Takže i mandlovníky jsou plný systémové ochrany, nejen řepka. Bodavos je popisévána velmi podobně.

Blbost..pred kvetom sa strieka brutal jed,organofosfat nurele..neonikotinoidy sa pouzivali ako moridlo s ucinnostou az po kvitnutie... a striekali sa priamo do kvetu ..a vacsinou ti debili to robili cez den,lebo mali napisane ze relativne neskodne pre vcely..to ze bolo aj uvedene ze nestriekat v case letu vciel,tak to ich uz nezaujimalo..moridla sa zakazali ako prve ..dovolim si tvrdit ,ze ak by sa nemorilo a od striekalo len vnoci ,tak doteraz by boli povolene ,lebo pri tomto sposobe boli skody vyrazne nizsie ..

Jo, dnes byly včely tak zlé jak už dlouho nepamatuju... ve snůšce...

Jestli si to dobře pamatuji, zelení zemědělcům proti bláskáčku řepkovému na řepce vyřadili insekticidy s obsahem neonikotinoidů. Těmi stačilo postříkat jednou před rozkvětem řepky a ochránilo to řepku po celou dobu kvetení. Nyní je nemohou používat a musí je nahražovat jinými insekticidy, kterým ale nejspíš muswí stříkat v době květu víécekrát. A tím tráví včely.

Omluva,opoměl jsem přidat jméno."Zemědělec",ten dnešní-dotační,pláče pořád.

Podle www.czso.cz je žlutá smrt zaseta na 363000 hektarech,což je o 19 % víc než loni.Průměr je někde kolem 383000 hektarů.Takže příležitosti jak vytrávit včelstva habakuk a nanosit jedovatý pyl spousta.

Řepka kvete, dnes včely dost nosily. Celkově je řepky ani ne polovina výměry minulých let, někde žlutá úplně zmizela z polí Proč - už není dotovaná? Nebo vyšponované ceny obilí vytlačili řepku, žlutá se přeměnila na nekonečné lány zelené - všude obilí, teď prozměnu obrat obilí z ukrajiny zahlcuje evropu, cena se propadne, takže vydup zemědělec zapláče ?

postřiky řepky a otrava včel

Co se děje v úlech - teď
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=271085#pid271085


Deset zásad včelaření podle Milana 18.4.2023
https://youtu.be/WX1A6ABfWu0?t=676

https://www3.epa.gov/pesticides/chem_search/ppls/087243-00004-20230331.pdf

Způsob aplikace - vytláčení dávky z kartuše na horní loučky rámků.

"Med sa da tlakom stekucovat,nedavno to ukazovali taliani na vystave,"
a.
Se ztuhlým medem se dá taky pracovat jako s tuhou látkou. Med je z vhodných obalů možné něco jako "vyfrézovat" či "vyvrtat" plus ještě ten získaný med na jemno pomlít. Úplně bez jakéhokoliv zahřívání nebo spíš dokonce lépe za nižších teplot z toho vyjde něco jako pastovaný med. To by možná bylo i mnohem použitelnější než med ztekucovat tlakem.
Nějaké technologie pracující s látkami podobného polotekutého charakteru se už používají jinde.

Ono hlavně ta povrchová teplota spirály nejde nijak kontrolovat. Na každých 5 - 10 centimetrů spirály může být teplota trošku jiná, třeba kvůli výrobním tolerancím nebo kvůli změněné charakteristice medu na tom místě. Čidlo a regulace výkonu by musela být uvnitř trubky spirály každých pár centimetrů. A aby spirála za odpovídající čas slušně fungovala a "protavila" se tím medem, musí být výkon spirály o něco větší než odpovídá správné teplotě spirály.
To je mnohem lepší přenášet to teplo do medu z venku přes obal v nějaké topné komoře vzduchem nebo asi ještě lépe vodou. Tam se dá regulací teplota držet úplně přesně, hlavně pokud se vzduch nebo voda dostatečně intenzívně víří. A je správně nastavená regulační odchylka.

Med sa da tlakom stekucovat,nedavno to ukazovali taliani na vystave,okolo 300atm treba na to..spracovatelia maju na hmf taku fintu,med sa zahreje az na 80'C ,ale nasledne sa rychlo schladi..Hmf nestihne vybehnut a med zostane slho tekuty..Ale pohoreli viaceri u nas nedavno,ked bolo poukazane ze predavaju mrtve sladidlo,pekne to schytali v hlavnych televiziach,za vyskumom stoji Juraj majtan a vyhrazali sa mu aj trestnymi oznameniami.. https://www.medovelaboratorium.sk/

Jasné, že tohle si musí každý pohlídat, aby neposlal do prodeje něco " úředně závadného", i když reálná závadnost z hlediska zdraví neexistuje. Je to prostě potenciální opruz, se kterým se mhsí při skladování a následném ptodeji počítat a zařífit se tak, aby k problému nedošlo.<

Ale kdo hledá ten najde, jak moc klesne diastatická aktivita u medu za rok? Nebo několikrát ohřívaného? Nebo prostě převařeného? Na nulu. To kontrolora ohřeje na duši při vypisování pokuty za nekvalitní med. Zatím mne jediné vychází nějak zpopularizovat termín pekařský med. Pokud se použije může včelař zaněj schovat cokoli co vypadá jako med a přitom má normu posunutou do míry menších postihů po kontrolách.

A to hledání a pružinoný vzrůst HMF zatím hledám, ale dávám si to do souvisloti s krystalizací u zamražení medu. Med pokud se zamrazí, úplně jinak krystalyzuje, stejně med, který je třeba 500MPa konzervován, nebo med ohřátý přes mikrovlnku, nebo kavitací. Pokud se na med vyvíjí jiný fyzický tlak tak díky tomu dojde s jinou krystalizací (mnohem jemnější) k jistému promíchávání a stím promícháváním se aktivují reakce které by jinak u medu v klidu v studeném sladu neprobíhaly. Ale doufám že to najdu, musím to hledat pročítáním naskenovaných listů bez OCR a to jde pomalu. Přecijen je to doba před 25 lety jiná než dnes.

To máte dobrý, obětujete řepku na akát. Tady nevyjde řepka tak je konec a takových míst je většina. Trocha lípy to už pak nezachrání.

Někdo má včely v síle, někdo naopak slabé max střední ... co je tedy teď výhodnější? venku pořád chčije jaro zatím mizerné, slunce málo, mokro zima, řepka a jabloně rozkvétají ....

Lipový za 12h cyklus postupného ohřívání ve sklenici s Tmax. medu nakonci 45°C - měřeno lab. teploměry. Na jarní ov. stromy s řepkou nestačil ani nadstavený čas, tam to musí vyjít na 50°C. Akát slunečnici tu není, ty nevím. Zuste si to přeměřit přesným teploměrem nakonci jestli opravdu 42°C ukazuje dobře.

Jinak letos opravdu pastýřovi hůl neoschne. Může se stát, že řepka odkvete v deštích a zimě a jarního medu bude minimum. Za mě klidně ať květen proprší, tu trochu jarního medu ať včely prožerou a koncem května se počasí srovná na akát při teplotách 25 °C +

Mám termokomoru a když už musím rozehřívat, tak rozehřívám na 42 °C. Jarní kvěťák nebo slunečnici takto rozehřeju v 40 kg konvi zhruba za 36 - 48 hodin. Že znovu rychle zkrystalizuje, je normální a vůbec mi to nevadí. Je to naopak známka toho, ze med byl ztekucen šetrně. Jde jen o to ho dostat do sklenic, když je to nutné.

Ta spirála musí zákonitě v okolí med přehřívat a to tak silně aby tepelnou vodivostí se rozpustil i med dále od spirály. A 42°C je málo na rozpuštění medu dočira. Jarní med se musí rozehřát na 50°C v celém objemu jinak zůstane zakalený a zkrystalizuje zpětně okamžitě od druhého dne - na to musí být komora a obsluha co dokáže medy šetrně rozpustit. Takový čirý med pokud se hned neprodá tak po 5-7 dnech se začne znovu zakalovat a za další týden zkrystalizuje.

Vidím to často na pultech,stále dokonale čiré medy ... prostě je uvařily, jinak to není možné.

Ovšem při zahřátí na 60 °C už by stacil cca 1 den, aby HMF vylítlo nad 40.

No je to dané prostým fyzikálně-chemickým vztahem mezi teplotou, délkou expozice a nárůstem HMF. Při ohřátí HMF vzroste přimo úměrně teploté a době ohřívání. Při teplotě zahřátí 42 stupňů by se 5 let skladovaný med s hypotetickým HMF okolo 20 musel takto ohřívat zhruba 20 dní, aby překročila hodnota HMF 40. Tohle všechno lze snadno dopočítat, vzorce jsou triviální.

Tak jestli HMF po oteplení medu neskočí nahoru tím, že se med musí rozehřát, aby se dal nalít do sklenic.
Mně se zdají v tom směru dost pochybné třeba ty spirály na rozehřívání medu, co se do medu dají zapnuté a mají postupně, jak medo rozehřívají, vlastní vahou propúracovat až ke dnu nádoby s medem.

Co přesně myslím? Reagoval jsem na "pružinový" vzestup hmf při ohřátí po dlouhém skladování v chladu. Podle mě 5 let starý zachlazený med bude mít hmf kolem 20, takže ani s ohřátím by se norma překročit neměla v okamžiku následného okamzitého prodeje. Prostě co rozehřeju, tak pro okamžitý následný prodej. Bavím se hypoteticky, v reálu se mi nestává, že bych měl 3 a více let starý med.

Trosku divoká představa, ale zrovna tohoto se nebojím. Nevím co bych musel s medem dělat, abych se dostal nad 40 v okamžiku prodeje... Co jsem si nechal dělat rozbory třeba rok starého medu, tak to nikdy nebylo nad 10.


Jasné, že tohle si musí každý pohlídat, aby neposlal do prodeje něco " úředně závadného", i když reálná závadnost z hlediska zdraví neexistuje. Je to prostě potenciální opruz, se kterým se mhsí při skladování a následném ptodeji počítat a zařífit se tak, aby k problému nedošlo.

1984 (78.80.25.123) --- 25. 4. 2023
Hmf
A máš to ověřené gupo, nebo spekuluješ?<

Co přesně myslíš. Abych věděl co mám ve vědeckých citacích hledat. Já se to o medu v cvičení učil před cca 25 lety a dělal jsem z toho zápočet. Takže to ber v první fázi jako ověřenou informaci. V druhé fázi můžeme diskutovat na konfereční úrovni v citacích okolo otázek které mi sdělíš. V tředí fázi můžeš nakonec konstatovat, že chlazení medu je zbytečná věc, pokud po oteplení tyk rychle zestárne.

Jinak pokud vím záruka se nemůže z podstaty věci vztahovat na to co se bude dít se zakoupeným produktem po jeho prodeji. Pokud si zákazník med rozehřeje v troubě a hmf mu vyskočí na 1000, tak ho jako bude reklamovat jo? Blbost. Za hladinu hmf ručíš v okamžiku prodeje, ne potom.<

Ten med si koupí třeba z bazoše, konsilium pěti lidí ti tu tvou zásilku bude otevírat a protokolovat, rozbory si nechají udělat ve vlastní laboratoři. Zprávu potom uveřejní s tvým jménem a problémový med, pro média. Zprávu zavedou také do systému rychlého hlášení nevyhovujícího medu. Tak pracuje OLAF. Obrana naprosto žádná. To jen noví mladí lidé pod hlavičkou, přichází a kontrolují med aby se lépe ochránil super hyper trh. Ne maloprodukce. Vznik nových orgánů jen dokazuje neschopnost něco dělat s problémem padělání medu, jde pro mne už dávno špatnou zprávu o nových vyžírcích a ouřadech. Budou kontrolovat med hlavně z maloprodukce, protože problémový med který je obchodován ve velkém, je pouštěn a kontrolován při vjezdu do EU. Ten nemá důvod již nikdo proč rozborovat, kdyby totiž něco našli na již zkontrolovaném dovezeném medu, byl by to jejich interní problém. A ten ouřadové obchází berou jen malé ryby, ty se lépe grilují.

Je rozdíl mezi včelařem a profesionálním včelařem.
Včelař, třeba ve starém rodinném domku, jako jsem já, si třeba pořídí na med plechové nerezové utěsněné nádoby a potom může med dát do sklepa, kde je v létě + 12 až + 15 a v zimě +2 - + 5 st C. Nebo to nechat někde v předsínu v přízemí nebo třeba i v garáži vedle auta, přes kov by se ten smrad do medu neměl dostat. A tam je v zimě za velkých mrazů třeba - 5 a v létě za letního vedra, když jsou paneláky ve městě sluncem rozpáleny na 35 st C, tak je sotva tak 23 st C. takhle může ten emd vydržet i těch 5 let, než se rozehřeje a prodá ve flaškách.
Ovšem profesionální včelař potřebuje ten chlazený sklad. A každý měsíc na elektřině aspoň pětistovku nebo tisícovku na chlazení toho skladu.

Jinak pokud vím záruka se nemůže z podstaty věci vztahovat na to co se bude dít se zakoupeným produktem po jeho prodeji. Pokud si zákazník med rozehřeje v troubě a hmf mu vyskočí na 1000, tak ho jako bude reklamovat jo? Blbost. Za hladinu hmf ručíš v okamžiku prodeje, ne potom.

A máš to ověřené gupo, nebo spekuluješ? Jinak souhlas, měření hmf jako paušálního ukazatele kvality, je blbost.

Pokud prodáváš jen koncovému zákaznikovi a nedodáváš někam do sítě, tak je kontrola možná max tak v okamžiku prodeje. Takže pokud někdo rozehřívá vždy jen to množství, které pak následně rychle prodá, nevím proč by se měl nějak zásadně bát.

Pri teplote ve skladu 10 stupnu dosahne hodnota hmf 30 mg na kg za zhruba 15 let.<

Opět scifi. Otázkou je co se stane s hladinou HMF po 15 letech během dalších 2 let. Což je tvá záruka na daný produkt. Po rozehřátí do dvou až čtyřech měsíců vyletí tak rychle a vysoko, že se budeš červenat až se ji dozvíš z médií z nějaké "akce kontrola medu".

Já jsem proti uplatňovaným limitům HMF u medu. Protože HMF je bumerang kterým tě ouřada zasáhne kdykoli, ale Dol, za mrzký peníz, pohladí po duši. Pokud je to med, jeho přirozenou vlastností je obsah HMF podle druhu a podmínek.

Mimojiné. Vypiju hodně kávy a nejsem sám. HMF u kávy je důležitý, samotné HMF má vysoké antioxidační vlastnosti, je důležitý pro chuť. Kdo nepije kávu, má vysoké hodnoty usazování mléčné a šťavelové kyseliny v těle. A hodnoty HMF v kávě jsou v tisících mg/kg. Takže s každým vypitým hrnkem naleju do žaludku více HMF než s medem co zkonzumuji za celý rok.


HMF je buzerace včelařů pokud se naně použije. Nic víc HMF v medu pro mne nepředstavuje. Kdo si hraje na alibi, HMF ho zasáhne. Jeho nárůst je po vydažení z chlaďáku nepředvídaný. A proto chladit med je blbost. Protože redukce kyselin a enzymů je nezastavitelná věc v medu.

HMF je charakteristickým průvodním jevem a identifikační znakem podle druhu a lokality a původu produkce či výroby.

Pri teplote ve skladu 10 stupnu dosahne hodnota hmf 30 mg na kg za zhruba 15 let.

Pro profíka to znamená rozšířit chlazený sklad, přikoupit nádoby, takže investice nebo rovnou další úvěr na vybudování nové strategie prodeje - stává se z něj takový obchodník spekulant. Nakonec evidence medu loňského, předloňského, předpřed.... no a pak ještě aby nenakvasil. Do té doby než příjde ten prodejní rok bude žít a platit odvody z čeho.<

Dobrý, ještě přijde berňák do skladu a všechno to uskladněné zdaní. Jen co ho popadne myšlenka, že u včelařů je co danit.

Jinak zachladit med, neznamená snížit HMF. HMF je ovlivněn mnoha jinými zajímavými aspekty a např. je naukou u HMF u medu, že na časové ose stáří u medu co se chladem nebo mrazem pozastaví, po oteplení rychleji roste. Nárůst hodnot HMF jde u chlazeného tudíž pružinově nahoru oproti běžné teplotě kterou máme v Evropě ve skladu.

hmf po 5 letech bude hluboce v normě

Pohádka na dobrou noc.

Nedostatek další roky nevěřím, přivezou o to víc dovozového a cena ještě klesne, doba spotřeby českého medu je pryč. Pro profíka to znamená rozšířit chlazený sklad, přikoupit nádoby, takže investice nebo rovnou další úvěr na vybudování nové strategie prodeje - stává se z něj takový obchodník spekulant. Nakonec evidence medu loňského, předloňského, předpřed.... no a pak ještě aby nenakvasil. Do té doby než příjde ten prodejní rok bude žít a platit odvody z čeho.

hmf po 5 letech bude hluboce v normě

Med necháš v kýblu a vytáhneš ho za 5 let až bude cena lepší a na trhu nedostatek. náklady nula nula nic jen na ztekucení.<

A dojde OLAF,...s HMF na včelaře, na koho jiného.

Med necháš v kýblu a vytáhneš ho za 5 let až bude cena lepší a na trhu nedostatek. náklady nula nula nic jen na ztekucení.

Bazoš reflektuje realitu. Inzerátů několik stran, určitě ne jen pár jako v minulosti o tomto čase. Připomíná mi to sadaře, nechali jablka spadnout shnít, nezaplatily by ani brigádníky na sběr a skladování další starosti a náklady.

Stejně jako data o úhynu včelstev

Vůbec bych datům o domací produkci nevěřil,jsou cucaná z palce u nohy.

Z několika inzerátu na Bazoši

Já bych nebrečel ono Nějak bylo nějak bude s malým tátu na Bazoši bych závěr nedělal.

Jak je to možné, že jsme byly zemí, kde med byl v nadprodukci, vyšší vývoz než dovoz, soběstační pro svůj trh. Včelstev +-stejně jako nyní. Ale nyní jsme ve stejných podmínkách v nouzi, musíme med dovážet, musíme mít pasti typu dotace pro lepší prodej, pro každého, kdo se prohlásí za včelaře. A přesto je med stále dovážen, a EU chlácholen díky dotacím, aby včelař investoval a škudlil, korunu zato, že dostane ve výsledku na D1 1-2€ dotace za včelstvo... Jsou nyní včelaři v podstatě v situaci, kdy se jim vyplatí prodat cukr který mají na skladě, než aby ho krmili. Kdo měl cukr za 14 a investoval doněj, tak se musí hodně rozhodovat jestli ho nepustit za výhodných 30 a víc, dál. Ve včelstvech je nyní jen a pouze zábava, ne ekonomická výhoda. Hodně včelařů se na včelaření vysere, nemá proč investovat docela drahý čas za který je placen v práci. Vydělat a vrazit do včelstev 50-100tisíc není problém, ale sníst med za 50-100tisíc pro každého včelaře problém je. Kdo sní za ty peníze a jak dlouho tolik kolik medu? Čistá ekonomika, 1+1=2. Řekl bych, že ekonomika přímo určuje kolik medu je spotřeba na hlavu za rok. Z 1,5-2kil to spadlo díky koronaviru a inflaci na 0,5-0,8kg. Ale cena je v podstatě stejná.

Na bazos.cz průměrné ceny medu ve sklenici od 130kč, průměr 160kč/kg. Tak to je vracení se někde 5 let zpátky do předinflační doby. Průměrný statistický plat nyní 43000kč, další inflace 15% za rok, vyplatí se ještě dělat med k prodeji, investovat, skladovat nebo už je toto úplné dno a konec včelařství jako řemesla?