- Baudis Jan P. --- 11. 4. 2002
Kurs racionalizace
Zdravím včelaře
Minulou sobotu se ve Výzkumném včelařském ústavu v Dole u Prahy konal seminář "racionalizace ve včelařství". Bylo to zajímavé. Organizátorům touto cestou děkuji.
Přednášel př. ing. Kamler. Vybral bych z jeho přednášky (dle svých poznámek) pár bodů pro zdejší besedníky.
Hovořilo se např. o síle zazimovaného včelstva s ohledem na rozdíly mezi kraňkou a vlaškou. Uvedl, že síla zimovaného včelstva 3 kg, o které bájí někteří, je pro kraňskou včelu pohádkou. V takovéto síle lze zimovat vlašku, která má geneticky dánu větší zimovací sílu ale pomalejší jarní rozvoj. Naproti tomu kraňka zimuje v poloviční síle, avšak vyznačuje se strmým rozvojem na jaře. 1 - 1,5 kg váha kraňského včelstva po vyzimování se považuje za dobré a zcela vyhovující (myslím, že je to jeden plně obsedlý nástavek 39*24). Takovéto kraňské včelstvo do rozkvětu řepky stihne dostatečně zesílit. Jsou to již publikovaná fakta, ale je vhodné je občas znovu připomenout.
Úlová otázka.
Předpokládá se nástavkové včelaření. Výhodou je čtvercový půdorys nástavku. Problém, zda nástavky uteplené či neuteplené, prohlásil přednášející za "akademickou otázku"; silná včelstva se bez izolace obejdou. Nicméně je pravdou, že u včel "se všechno točí kolem tepla". U silných včelstev není výnos medu podmíněn přítomností dobré tepelné izolace nástavků. U slabých včelstev zvyšuje dobrá tepelná izolace výnos medu o 50 - 80 procent.
Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).
Rámková délka 42 cm (slovenská a evropská délka): pro včely je výhodnější než 39 cm (Slovensko mělo ve výběru rámkové míry šťastnější ruku než my).
Rámková délka 45 cm: zavedena v Americe a roztroušena po světě. V Evropě byla modifikována na 42 a 43 cm.
Přednášející uvedl, že pokusně chová včelstva na všech třech rámkových délkách (39 cm, 42 cm, 45 cm) a dle vlastní zkušenosti uvádí, že žádný výrazný rozdíl ve výnosu medu není.
Na závěr srovnání rámkových měr přednášející pravil: Rámkové délky 39 cm a 42 cm nám úplně stačí. Jestli chce někdo prosazovat rámkovou délku Langstrothu, ať zajistí včelařům levné nástavky (tedy levnější než na domestikované rámkové délky).
Podotkl i to, že když zachováme dvě u nás v současnosti rozšířené rámkové míry (délky 39 a 42 cm), můžeme na sebe stavět nástavky (kompatibilita).
Ohledně vysokých nástavků na míru 39*24 prohlásil, že pro nástavkové včelaření nejsou špatné (předpokladem je však používání rámku s úzkou spodní loučkou). Zimovat je nutno buď ve dvou nástavcích, nebo v jednom vysokém a jednom nízkém (39*17).
Pak byly zmíněny výhody a nevýhody nízkonástavkového včelaření. Rámek nižší než 17 cm není vhodný pro plodování (ale spíše pro produkci plástečkového medu). Dále zmínil obecně známé a propagované výhody nízkonástavkového včelaření (jednodruhový a zralý med, práce s celými nástavky atd.). Uvedl i jednu méně zmiňovanou nevýhodu nízkonástavkového včelaření a tou jsou mezery v plodovém tělese na jaře, které vznikají mezi nástavky. Taková mezera se měří od poslední horní buňky plástu ve spodním nástavku k první dolní buňce plástu následujícího vyššího nástavku. Tedy mezera je dána výškou spodní a horní loučky a mezi nástavkovou mezerou (kvůli minimalizaci této mezery je velice důležité používat rámky z užší spodní loučkou, aby plást byl dostavěn až dolů k loučce). Tyto mezery jsou mrtvým prostorem, který včelstvo musí při plodování vyhřívat, ale nemůže jej k plodování použít. Přednášející pravil, že v tom vidí jeden z hlavních důvodů pomalejšího jarního rozvoje včelstev v nízkonástavkových úlech. (Dodávám k tomu: u vlašky by to tak vadit nemuselo, ale u kraňky, která zimuje slabší a potřebuje rychlý jarní rozvoj, může být poměrně značné procento "mrtvého prostoru" v nízkonástavkovém úle větším problémem.)
------------------------
Dále byl prakticky předváděn chlazený sklad na souše a med (při dobré tepelné izolaci běží kompresor chlazení jen chvíli - v noci - na noční proud. Chlazení vysouší vzduch (relativní vlhkost musí být pod 60 procent - pak med vysychá), a tak je možno skladovat souše mokré od medu, aniž by zkvasily; zároveň jsou tím chráněny proti zavíječi. Na jaře jimi lze rychle rozšiřovat včelstvo a neuniká snůška.
Pak bylo předváděno vyvařování starých souší bez porušení drátkování (doporučeno je používání nerezového drátku).
Nakonce byla předvedena medárna: zařízení pro ohřívání konví s vytočeným medem, vyhřívané stáčecí zařízení medu do sklenic a zařízení na pastování medu (ohřívané i chlazené). Vše v takovém provedení, aby to bylo dostupné pro malovčelaře a případně i podomácku zhotovitelné.
-----------------------
Návštěvu kursu (bude se opakovat zase za rok) mohu všem doporučit.
J. P. B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 763
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |