78083

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 3. 2021
Re: buckfastská včela (74945) (74946) (74947) (74948)

No, ona je spíš přirozenější ta menší síla buckfastky než síla dnešní vyšlechtěné kraňky. V přírodě spíš přežívala slabší včelstva, která se usídlila v menších dutinách, o objemu tak kolem 10 litrů, než ta silná včelstva, co se usídlila v dutinách o objemech odpovídajících dnešním nástavkovým úlům, 20 - 40 a víc litrů. Ono totiž takhle velká dutina ve stromě má i velký vstupní otvor, kde se snadno, i přes zatmelení propolisem, v zimě za nízkých teplot, kdy jsou včely bezbranné, dostali škůdci. Třeba kuna nebo i hmyzožraví ptáci. Nebo, pokud vstup nebyl výše než takové 2 - 3 metry, tak třeba i obyčejné myšice.
a.
Jinak já jsem ještě zažil včelstva, která nebyla úplně překřížena na kraňku, ale byla to, včelstvo od včelstva různé, směs tmavé včely, kraňky a vlašky. Třeba zimování záleželo na typu zimy, když byla teplá zima a jen krátké mrazy, dobře přežívaly včely s rysy vlašky. Ty byly potom excelentní při rozvoji na jaře, protože jak plodovaly téměř průběžně přes zimu, tak měly nakonec naplodováno víc než kraňky a byly na jaře silnější a lépe využily časné jarní snůšky. Když byla zima chladná a delší, vlašky dostaly pořádný kartáč a dobře přežívaly ty druhé, s rysy kraňky, protože sice začaly plodovat až na jaře, ale strašně rychle se rozjely. Vlašky se na jaře z takové zimy dlouho vzpamatovávaly. Kraňkám naopak tehdy nevyhovovala kolísavá spíš teplejší zima, protože tozjely plodování už třeba při oteplení v polovině ledna a za pár dní toho tepla nasekaly vysoké množství plodu, pak při následném ochlazení, jak se snažily plod udržet, velmi utrpěly. Včelstva s rysy tmavé včely přezimovávaly v obou typech zim zhruba stejně, plodovaly občas i přes zimu, ale velmi málo, takže jim plodování nevadilo a velmi málo plodovaly i dlouho do jara, dokud se pořádně neoteplilo a venku nebyla pořádná nabídka pylu a nektaru. Teprve potom se pořádně rozjely. Tyto včely byly třeba na začátku řepky či květu ovocných stromů slabé, ale během této snůšky obvykle zesílily a na konci už přinesly dost medu a sílily dále. Vrchol síly pak měly na konci května, vrchol snůšky červen a červenec a ještě polovina srpna většinou medovicový med. Zatímco kraňka měla vrchol snůšky v květnu, už v červnu začínala uvadat, v červenci to bylo ještě horší a v srpnu už nic moc.
Vlaška byla, co se týká snůšky, tak mezi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:R. Polášek - Re:
Předchozí: -


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu