Archiv Včelařské konference

Můľete ty mezery v naąich zákonech, které by umoľnily, abych dostal svých
500 kilo medu do obchodní sítě bez zprostředkování výkupcem uvést?

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menąík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Saturday, October 09, 2004 7:35 PM
Subject: Re: Včelaři, vzbuďte se!


> V celé této diskuzi jsem si vąiml jednoho základního problému Vąicni jen
> píąí proč to nejde a to je úřednický přístup. Nikdo nehledá mezery, a těch
> je vnaąích zákonecpoľenaně.jak to udělat aby to ąlo.
>
> Pepan

Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační
zprávu, tak se obuli do této rostliny jakoľto silně agresívní. Je to sice
cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více neľ 100 lety a do nějakých
chráněných oblastí asi nepatří.
Mám tuto rostlinu vysazenou na stanoviątích více neľ dvacet let a můľu říct,
ľe původní rostliny v ľádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je
dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních
mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protoľe se
dá velice snadno mechanicky zničit.

R. Poláąek.

Sololit je podřadný materiál vyráběný z odpadu.
Před tuąím rokem jsem hledal údaje o ceně sololitu na internetu a vyąlo mi,
ľe na sololit existují nějaké oborové normy. Třeba značkové výrobny nábytku
se snaľí pouľívat sololit podle normy. Pak jeątě přeľívají výrobci, kteří tu
normu z různých důvodů nedodrľují a ti dodávají sololit těm ostatním, třeba
těm, co vyrábí různé jednorázové přepravní bedny atd. Do těch norem jsem uľ
neąel, takľe víc nevím. Takľe sololity mohou být různé. Třeba 3 mm sololit z
Bauhausu byl evidentně více slisovaný, neľ sololit 4 mm, který jsem koupil
v truhlářství.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menąík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Saturday, October 09, 2004 7:47 PM
Subject: Re: Vnit?n? st?na ?lu


> Těchto desek jsem pouľil i několia úlů a setkal jsem se z různými druhy a
ty
> se tak= různe chvaly jelikoľ jsem e pouľi v jednom úlu, dokonce jednu deku
i
> vykusovali avynáąely ven
>
> pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "R.imko" <>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <>
> Sent: Thursday, October 07, 2004 8:32 PM
> Subject: Vnit?n? st?na ?lu
>
>
> > Zdravím
> > Chci se zeptat, zda někdo nemá zkuąenosti s úly, kde by vnitřní stěnu
> > tvořil sololit. Jestli se časem nekroutí, jestli je nutno jej natřít a
> > případně čím. Díky
> >
>

Jestliľe větąina z těch 500 si dává ráno a večer do čaje nebo kafe med a
občas i na chleba s máslem, tak spotřebuje odhaduji tak 2 - 4 kilo za rok.
To pak můľe vyjít. Dobrý marketink - větąina dává přednost medu. A moľná i
neexistence konkurence.

Zajímalo by mě, kolik procent z tohoto medu prodáte do přinesených sklenic a
kolik tak, ľe naplníte třeba dávku 100 sklenic a dva měsíce prodáváte těm,
kdo přijdou.

R. Poláąek.

----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Sunday, October 10, 2004 10:52 PM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!


>
>
>
> > Kde prosím vás ľijete umíte si vůbec představit jak vobci s 1000
> obyvateli
> > a 5 včelařích prodáte 1000 lahví medu
> >
> > Pepan
> >
>
>
> ®iju v ČR a představit si to umím, protoľe to reálně dělám
> V tom je asi mezi námi rozdíl.
> a je mi naprosto jedno jestli vás pohorąuje, ľe to jde
> Hezký den
>
> ( naąe obec má jen 500 obyvatel a jsem tu prakticky jediný )
>

> > vobci s 1000 obyvateli a 5 včelaři

1 včelař na 200 obyvatel

> a je mi naprosto jedno jestli vás pohorąuje, ľe to jde
> ( naąe obec má jen 500 obyvatel a jsem tu prakticky jediný )

1 včelař na 500 obyvatel = na 2,5 krát více

Cesta vede také (zejména) snahou o propagaci vedoucí ke zvýąení spotřeby
medu na obyvatele.

Honza Čáp

>Kde prosím vás ľijete umíte si vůbec představit jak vobci s
>1000 obyvateli a 5 včelařích prodáte 1000 lahví medu

Pane Menšík, copak žijeme ve středověku? Vy nemáte příbuzné a známé odjinud? A oni mají další známé atd. - to je jako řetězový obchod. A co zbyde, to se utopí v medovině a na tu jsou další zájemci. A to máme ještě v rezervě ceduli MED, kterou bych si mohl dát na plot k silnici.

P.S.
Všimněte si, pane Menšík, že už kvůli Vaším zvyklostem neuvádím adresu.

lepsie ako davat Avartin do podmetu je dat ho tak ako Varidol na klinec a
medzi dva plasty do nastavku kde sedia vcely / obvykle horny /

Matej




Michal
Seničan An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
<Senican/=/sezn Kopie:
am.cz> Thema: Avartín

09.10.2004
20:39
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Po vybrati Gabonu zo vcelstiev som aplikoval Avartin. V niektorych
vąelstvách zimujem v medníku a v spodnom boxe mam 7 plástov poväčąine
panenske ľemlovej farby.Môľem pri tycho včelstvach da» 2 pásiky naraz ?
keď sa jedná o dvojnásobný objem?. Jedná sa o úle B 10. Na základe
predchádzajúcich debát o vyzráľaní účinnej látky sa aj tak oslabí úcinok,
keď splodiny prechádzajú cez drevenú mrieľku v odnímateµnom dne, potom cez
spodný box vyplnený prázdnymi plástami aľ potom sa táto dostáva do horného
boxu so včelami.
Poradte mi prosím . Michal Seničan

do obchodnej siete je mozne dodavat tovar pokial som schopny zaistit
celorocne mnozstvo a kvalitu. Obchodnik potrebuje zaruku ze mu budem
schopny dodat tovar vzdy a nie ze ked vypredam svoje zasoby, ze si bude
musiet hladat ineho dodavatela.

Matej



"Radim
Polá¹ek" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: Vèelaøi, vzbuïte se!

10.10.2004
22:30
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Můžete ty mezery v našich zákonech, které by umožnily, abych dostal svých
500 kilo medu do obchodní sítě bez zprostředkování výkupcem uvést?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Saturday, October 09, 2004 7:35 PM
Subject: Re: Včelaři, vzbuďte se!


> V celé této diskuzi jsem si všiml jednoho základního problému Všicni jen
> píší proč to nejde a to je úřednický přístup. Nikdo nehledá mezery, a
těch
> je vnaších zákonecpoženaně.jak to udělat aby to šlo.
>
> Pepan

Delivery Failure - Invalid mail specification

------------- failed message -------------
4o2;I0Rb~zz>CjBtWni(kt8!I,C9nZA%Khh,sl#?2w,
Og|OSLLhjh:-+d'4xKpvBe31x:$ßRMT.4Q?MäYF&aRQwo|al
9ö(8njWä:.+I>LjJY3>iA-ßdY0'D:VRz?#*9$zRöz*73(u
q6e,4IR6wo<S5dq3hD4ä*%W;)1F+%.2y9#ßslE|6F-QHb


Note: Received message has been sent as a binary file.

Pokud veterináři upřesňují a mění loňské pokyny, asi mají proč a vědí proč.
Zjednoduąli bych to na: "OVS má vľdycky pravdu"
a mají to prokazatelně a opakovaně odzkouąené a taky schválené.
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera ROYLE), dříve známá spíše pod názvem netýkavka Royleova, je dalším nepůvodním druhem v naší flóře. Původním místem jejího výskytu byl západní Himálaj. Tam roste ve výškách 1800 - 3000 m n. m. Do Evropy byla přivezena údajně v r. 1839 jako okrasná a nektarodárná rostlina do Anglie. Zprávy o prvním pěstování v Čechách jsou poměrně kusé. Je však doloženo pěstování v zámecké zahradě v Červeném Hrádku u Jirkova již v roce 1846. Teprve z roku 1896 pochází údaj o zplanění v Kunraticích u Litoměřic a r. 1903 i na březích Jizery u Turnova, kde je dnes nejrozšířenější jednoletou rostlinou. Ve stejné době zplaněla i na Svitavě u Blanska a na Moravě u Olomouce a u Litovle. V roce 1909 se již vyskytla i na Zlaté stoce u Třeboně. Od roku 1920 do roku 1940 se rychle rozšířila po celé republice, především na větší toky. V Krkonoších již byl výskyt zaznamenán na Malé Úpě, v Krakonošově údolí (830 m n.m), na Labi, Malém Labi, Čisté, Olešce a jinde. stanoviste netykavky u reky

Netýkavka žláznatá je jednou z nejvyšších letniček ve střední Evropě. Jde o rostlinu z čeledi netýkavkovitých. Její nebezpečí spočívá obdobně jako u bolševníku velkolepého či křídlatky (o nich psáno v již zmíněném čísle 11/1998) zejména ve schopnosti rychle obsadit a zcela změnit nové stanoviště. Protože vytváří neprostupné porosty na březích řek a rybníků, na rumištích, u hřbitovů, oplocení zahrad a v říčních přístavech a překladištích, snižuje jejich druhovou pestrost. Má velký vliv na erozi půdy, protože nevydrží první mrazíky, a ponechává tak odkryté břehy až do jara. Vyžaduje slabě kyselá až slabě zásaditá vlhká stanoviště, bohatá na živiny a polostín.

Netýkavka žláznatá je příjemně ovocem vonící jednoletá lysá bylina s přímou, odzdola někdy větvenou lodyhou, vysokou až téměř 3 m. Lodyha je při bázi až 5 cm tlustá, dutá, tupě hranatá, světle zelené až tmavě nachové barvy. Dolní lodyžní listy jsou střídavé nebo vstřícné, horní vstřícné nebo v trojčetných přeslenech, řapíkaté, široce vejčité až kopinaté, délky až 35 cm a 10 cm široké. Jsou špičaté, na bázi klínovité, ostře pilovité s vyniklou žilnatinou, na každé straně s 20 - 50 zuby. Naspodu jsou listy světleji zelené než na líci, na řapících a na okraji báze čepele mají nápadné, až 3 mm dlouhé kyjovité žlázky, které jsou celé nebo jen na koncích nachové.

Květy jsou velké 2,5 - 4,5 cm, purpurové, světle až tmavě červenofialové, růžové nebo téměř bílé. Hrozny v úžlabí listenů jsou delší i několikrát než listen. Hrozen tvoří 2 až 20 květů. Rostlina je opylována zejména čmeláky. porost netykavky

Tobolky jsou vřetenovité, dlouhé 2 až 3,5 cm, lesklé, tmavě zelené se světlejšími hranami a nachovou špičkou, pukající 5 zkrucujícími se chlopněmi. V jedné tobolce je 5 - 20 černohnědých lepkavých semen se světlejšími skvrnami. Jedna rostlina může mít více jak 5000 semen. Jejich klíčivost je 6 let a jsou vystřelována až do vzdálenosti 4 m od mateřské rostliny, šíří se však i vodním splachem (neplavou, ale jsou unášena vodním proudem po dně nebo v průtočném profilu) a zvířaty.

Likvidace netýkavky spočívá zejména v mechanickém odstranění - tj. pokosu a zamezení dozrání semen.

Hrozí nebezpečí, že netýkavka žláznatá obsadí během několika málo let celé území České republiky; prvořadé je zamezení jejího šíření zejména v chráněných územích, jakým je i KRNAP. Evidenci a likvidaci netýkavky zajišťují Správy CHKO a NP, organizace ČSOP, Okresní úřady, lesní správy Lesů ČR, Správy ochrany rostlin, organizace správ toků (povodí, Státní meliorační správy, Oblastní správy toků LČR). Poznatky o výskytu této rostliny můžete hlásit na tyto organizace.
Martin Lejdar,
foto Jiří Dvořák


Prevzato z http://krkonose.krnap.cz oficiální stránky Správy Krkonošského Národního Parku.

Velice opatrně si dovolím podotknout, ze nekteri z nas jsou botanici. A to,ze dany rostlinny druh nezpusobuje skody na pestene zahrade neznamena, ze neni nebezpecnym druhem pro divokou kvetenu.

Vice studia preje
Langi

Je pravda, ľe netýkavka se hubí trochu lépe neľ třeba křídlatka, ale ąíří se
skutečně jako lavina.
Jejím roząířením si zavaříte nejen u sebe, ale i v ąirokém okolí.
Honza
----- Original Message -----
From: "Langi" <e-mail/=/nezadan.terramet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 11, 2004 1:36 PM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Netýkavka ľláznatá (Impatiens glandulifera ROYLE), dříve známá spíąe pod
> názvem netýkavka Royleova, je daląím nepůvodním druhem v naąí flóře.
> Původním místem jejího výskytu byl západní Himálaj. Tam roste ve výąkách
> 1800 - 3000 m n. m. Do Evropy byla přivezena údajně v r. 1839 jako okrasná
> a nektarodárná rostlina do Anglie. Zprávy o prvním pěstování v Čechách
jsou
> poměrně kusé. Je vąak doloľeno pěstování v zámecké zahradě v Červeném
> Hrádku u Jirkova jiľ v roce 1846. Teprve z roku 1896 pochází údaj o
> zplanění v Kunraticích u Litoměřic a r. 1903 i na březích Jizery u
Turnova,
> kde je dnes nejroząířenějąí jednoletou rostlinou. Ve stejné době zplaněla
i
> na Svitavě u Blanska a na Moravě u Olomouce a u Litovle. V roce 1909 se
jiľ
> vyskytla i na Zlaté stoce u Třeboně. Od roku 1920 do roku 1940 se rychle
> roząířila po celé republice, předevąím na větąí toky. V Krkonoąích jiľ byl
> výskyt zaznamenán na Malé Úpě, v Krakonoąově údolí (830 m n.m), na Labi,
> Malém Labi, Čisté, Oleące a jinde. stanoviste netykavky u reky
>
> Netýkavka ľláznatá je jednou z nejvyąąích letniček ve střední Evropě. Jde
o
> rostlinu z čeledi netýkavkovitých. Její nebezpečí spočívá obdobně jako u
> boląevníku velkolepého či křídlatky (o nich psáno v jiľ zmíněném čísle
> 11/1998) zejména ve schopnosti rychle obsadit a zcela změnit nové
> stanoviątě. Protoľe vytváří neprostupné porosty na březích řek a rybníků,
> na rumiątích, u hřbitovů, oplocení zahrad a v říčních přístavech a
> překladiątích, sniľuje jejich druhovou pestrost. Má velký vliv na erozi
> půdy, protoľe nevydrľí první mrazíky, a ponechává tak odkryté břehy aľ do
> jara. Vyľaduje slabě kyselá aľ slabě zásaditá vlhká stanoviątě, bohatá na
> ľiviny a polostín.
>
> Netýkavka ľláznatá je příjemně ovocem vonící jednoletá lysá bylina s
> přímou, odzdola někdy větvenou lodyhou, vysokou aľ téměř 3 m. Lodyha je
při
> bázi aľ 5 cm tlustá, dutá, tupě hranatá, světle zelené aľ tmavě nachové
> barvy. Dolní lodyľní listy jsou střídavé nebo vstřícné, horní vstřícné
nebo
> v trojčetných přeslenech, řapíkaté, ąiroce vejčité aľ kopinaté, délky aľ
35
> cm a 10 cm ąiroké. Jsou ąpičaté, na bázi klínovité, ostře pilovité s
> vyniklou ľilnatinou, na kaľdé straně s 20 - 50 zuby. Naspodu jsou listy
> světleji zelené neľ na líci, na řapících a na okraji báze čepele mají
> nápadné, aľ 3 mm dlouhé kyjovité ľlázky, které jsou celé nebo jen na
> koncích nachové.
>
> Květy jsou velké 2,5 - 4,5 cm, purpurové, světle aľ tmavě červenofialové,
> růľové nebo téměř bílé. Hrozny v úľlabí listenů jsou deląí i několikrát
neľ
> listen. Hrozen tvoří 2 aľ 20 květů. Rostlina je opylována zejména čmeláky.
> porost netykavky
>
> Tobolky jsou vřetenovité, dlouhé 2 aľ 3,5 cm, lesklé, tmavě zelené se
> světlejąími hranami a nachovou ąpičkou, pukající 5 zkrucujícími se
> chlopněmi. V jedné tobolce je 5 - 20 černohnědých lepkavých semen se
> světlejąími skvrnami. Jedna rostlina můľe mít více jak 5000 semen. Jejich
> klíčivost je 6 let a jsou vystřelována aľ do vzdálenosti 4 m od mateřské
> rostliny, ąíří se vąak i vodním splachem (neplavou, ale jsou unáąena
vodním
> proudem po dně nebo v průtočném profilu) a zvířaty.
>
> Likvidace netýkavky spočívá zejména v mechanickém odstranění - tj. pokosu
a
> zamezení dozrání semen.
>
> Hrozí nebezpečí, ľe netýkavka ľláznatá obsadí během několika málo let celé
> území České republiky; prvořadé je zamezení jejího ąíření zejména v
> chráněných územích, jakým je i KRNAP. Evidenci a likvidaci netýkavky
> zajią»ují Správy CHKO a NP, organizace ČSOP, Okresní úřady, lesní správy
> Lesů ČR, Správy ochrany rostlin, organizace správ toků (povodí, Státní
> meliorační správy, Oblastní správy toků LČR). Poznatky o výskytu této
> rostliny můľete hlásit na tyto organizace.
> Martin Lejdar,
> foto Jiří Dvořák
>
>
> Prevzato z http://krkonose.krnap.cz oficiální stránky Správy Krkonoąského
> Národního Parku.
>
> Velice opatrně si dovolím podotknout, ze nekteri z nas jsou botanici. A
> to,ze dany rostlinny druh nezpusobuje skody na pestene zahrade neznamena,
> ze neni nebezpecnym druhem pro divokou kvetenu.
>
> Vice studia preje
> Langi
>

Přátelé,
připomínám, že v úterý 12. října se uskuteční přednáška Ing. K.Čermáka, CSc. na téma "Šlechtení lepší včely". Brno, 18.00 hod., Štefánykova ul., budova ČSČK, naproti šikmo pořes križovatku za Lužánkami - Tramvaje směr Řečkovice nebo Královo pole.
Srdečně zve za výbor ZO ČSV Brno-střed,
Vladimír Ptáček

Podle mých pozorování je netýkavka světlomilná rostlina. Snáąí maximálně ten
polostín, větąí zastínění ne. Takľe nedokáľe pod sebou způsobit takový
nedostatek světla, aby ostatní rostliny uhynuly. Na rozdíl třeba od
křídlatky. Nebo kopřiv.

Netýkavku jsem vysadil kdysi v mladickém nadąení (bylo mně něco mezi 10 - 15
lety) na lesní stanoviątě včelstev. Jedná se o východní okraj lesa typu
les-pole a les-louka, který je ze severu a z východu chráněn daląím lesem a
z jihovýchodu a jihu chráněn a stíněn kopcem, takľe je tam spíąe vlhko.
®iviny tam jsou dodávány hlavně spadem listí z lesa. Prvních několik let se
netýkavka poměrně rychle roząiřovala. Zhruba pátý rok byl celý kraj lesa o
délce cca 50 metrů a ąířce aľ 2 metry obsazen souvisle rostoucí aľ dva metry
vysokou netýkavkou. Podotýkám, ľe ostatní rostliny běľně rostly pod
netýkavkami. Později se netýkavka dále roząiřovala, ale výąka rostlin se
zmenąovala. Okolo roku 1990 jiľ netýkavky nebyly vyąąí neľ metr a jejich
porost nebyl souvislý, ale jen ostrůvkový. Okolo roku 1995 netýkavky
nedosahovaly obvykle větąí výąky neľ 60 centimetrů a byly evidentně
zahluąovány trávou, kopřivami a daląími tam rostoucími rostlinami. Jejich
počet se zmenąil tak, ľe ztratily pro včely význam. V té době převzal les
soukromý majitel. Ten vyřezal okrajové dřeviny i některé nevhodné stromy v
lese a na jejich místo se opět za rok, dva roząířila netýkavka. Ale uľ to
nebyl souvislý porost, ale ostrůvkový a výąka netýkavek nebyla větąí neľ asi
1,5 metru. Konkurovaly hlavně kopřivy. Od této doby se netýkavka zase pomalu
zmenąuje a ustupuje. Nyní na kraji lesa tak cca 30 metrů od včelstev na obě
strany netýkavka zabírá odhadem tak 5-10 procent plochy, více ne a dosahuje
výąky něco nad jeden metr. Nedovedu si představit, ľe by netýkavka na těch
pár procentech nějak negativně působila na okolí, spíą bych řekl, ľe svou
přítomností toto stanoviątě obohacuje.
Usuzuji, ľe netýkavka buď jednostranně vyčerpává ľiviny, nebo vypouątí do
půdy nějakou látku, kterou sama daląí roky v půdě nesnáąí. Samozřejmě něco
jiného jsou břehové porosty řek, kde je půda kaľdý rok v zimě propláchnuta
vysokou vodou a v létě přináąí ze splaąků z baráků a z odtokových vod z
čistíren dostatek ľivin. Tam skutečně dosahuje kaľdý rok těch dvou, tří
metrů.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jan Vencl" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 1:55 PM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Je pravda, ľe netýkavka se hubí trochu lépe neľ třeba křídlatka, ale ąíří
se
> skutečně jako lavina.
> Jejím roząířením si zavaříte nejen u sebe, ale i v ąirokém okolí.
> Honza

Mě by spíše zajímalo, jak vypadá.Není někde fotéčka?

Fotografie viz:
http://rostliny.nikde.cz/view.php?cisloclanku=2003081102
http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=98
http://www.prateleprirody.cz/netykavka.html
A.B.

-----Original Message-----
From: Havl?k [mailto:e-mail/=/nezadan]
Mě by spíąe zajímalo, jak vypadá.Není někde fotéčka?

Zvláątní, ľe právě ty zavlečené bestie bývají včelám docela milé...

Na Novém Zélandu mají stejný problém s Hlodáąem evropským:
http://turlough.blogspot.com/2004/10/kiwi-beekeepers-on-thorns-of-dilemma.html

Ivan

myslím, ze je to obrácene pravidelnost jsme si vymysleli my ale ty nase
muchy nato mají jiný názor.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Matej Ladislav" <Matej.Ladislav/=/zsr.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 10, 2004 4:35 PM
Subject: RE: Proč včely někdy staví plásty nepravidelně


Ahoj Olda.
Zivot vciel sa riadi jeho biologickou potrebou.Zalezi to na jeho
vnutornom stave.V prirode nejde vsetko uniformovane. Meral si teplotu
a velkost osadenstva? Vcelstvo na jemny podnet z vonku alebo
z vnutra (vadna matka, silne vcelstvo) zacina stavbou trubciny.
Mam pre teba tiez otazku: Bude oplodnena matka klast aj oplodnene
vajicka na ciste trubcom ramiku. Iny ako trubci ramik nema.
Podla vsetkeho mala by klast len neoplodnene vajicka.
Vyskusal to niekto z Vas.

Ladislav Matej


> proc vcely ted na podzim postavily ve vysokym podmetu kus plastu s
> velikosti cel 6,4 mm coz je vylozena trubcina i kdyz uz matka neklade
> a potreba trubcu neexistuje?
>
> \vov
>
>

Pokud někdo napíąe ano, tak poąlu nebo umístím někde na webu i svoje fotky
netýkavky. Měl bych jic mít v archívu nějakou desítku a něco i se včelami.
Lituji, ľe jsem si rozrůstání a poté ústup netýkavky nedokumentoval fotkami.
Pár fotek za rok, kaľdý rok vľdy ze stejného místa, to uľ by stálo za
podívání.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 3:58 PM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Mě by spíąe zajímalo, jak vypadá.Není někde fotéčka?

1991 Ze zprávy o činnosti a hospodaření.....Včelařstvi 1992/6/

V prvním pololetí se podařilo zajistit státní příspěvek na zazimování včelstev,na plemenářskou a společenskoprospěšnou praci ve stejné vyši jako v předcházejících letech.Statní příspěvek byl včas rozeslan na ZO a byl vyplacen na 750957 včelstev.
Ke konci roku byldan požadavek na navyšeni státního přispěvku pro rok 1992 včetně dotace na lečiva.Po schvaleni rozpočtu CR byl dán Ceskému svazu včelařů příslib na uvolnění finančních prostredku pro rok 1992 ve stejne vyši jako v roce1991

1992 Ze zprávy...

CSV jako občanské sdruženi požadal MZeCR o poskytnuti prispevku na zazimovani včelstev v roce 1992.Požadavek nebyl plně akceptovan.I pres tuto skutecnost bylo vyplaceno v roce 1992 na každe zazimovane včelstvo 35 Kč a poskytnut příspevek na plemenarskou praci a na spolecensky prospesnou praci.
Ke konci roku byl zaslan na všechny OVCSV prispevek na tlumeni varoazy ve vysi 1,4 Kč na jednovcelstvo.

1993 Ze zpravy...

CSV pozadal na rok 1993,jako obcanske sdruzeni,MZeCR o poskytnuti prispevku pro sve cleny.Ke konci cervna svaz prispevek obdrzel.K podpore vcelarstvi mohlo byt na jedno vcelstvo vyplaceno 38 Kč.
Prispevek byl svazu poskytnut i na plemenarskou a spolecenskoprospesnou praci,i na tlumeni varroazy.
Na nakup leciv k tlumeni tohoto nebezpecneho onemocneni byl prispevek poskytnut ve vysi 2 Kč na jedno vcelstvo.
Ve druhem pololeti pozadal CSV o financni prostredky pro sve cleny na podporu vcelarstvi pro rok 1994.Ty mu byly v ramci schvalení rozpoctu CR na rok 1994 prideleny.

1994 Ze zpravy....

CSV pozadal jako obcanske sdruzeni MZeCR o poskytnuti prispevku na rok 1994 pro sve cleny na zazimovani vcelstev.
Vroce 1994 mohl byt v léte poskytnut poskytnut prispevek ve vysi 40 Kč na 1včelstvo s tím,ze ke konci roku byl tento prispevek navysen o 3 Kč,takze celkem bylo na zazimovani vcelstva vyplaceno 43 Kč.
Dale se podarilo zajistit prispevek na plemenarskou praci a spolecenskoprospesnou praci.
Na tlumeni varroazy byl poskytnut prispevek ve vysi 2Kč na 1vcelstvo.
Krome toho byl na zakoupeni novych aerosolovych vyvijecu poskytnut prispevek 1000 Kč na kus.Celkem bylo vyplaceno 103000 Kč.
Nazákladě rozboru situace vypsalo MZeCR dotační titul-1F Podpora včelařství-a uvolnilo z dotačních zdrojů 35 milionu Kč...stalo se že značná část včelařů nemohla možnost dotace využit...včelařum bylo vyplaceno temer 1,9 milionu Kč...15590000 Kč se vratilo.

1995 Vysledky hospodareni CSV za rok 1995 Včelařstvi1996/6/

Vzhledem k tomu,ze se v listopadu 1995 konal VI.sjezd,v němž byly ve "Zprave o cinnosti" oredneseny i vysledky cinnosti za rok 1995,predkladame dosazene vysledky hospodareni za lonsky rok.
CSV hospodaril v roce 1995 podle planu,ktery byl schvalen UVCSV v listopadu 1994.
Plan predpokladal prebytek hospodarského vysledku...1130tis.Kč ve skutečnosti byl 1273 tis.Kč.
Z vysledku hospodareni roku 1995 muzeme konstatovat ze CSV hospodaril usporne s vynalozenymi prostrdky,i kdyz byl usporadan sjezd...Hospodarnym vynakladanim financnich prostredku se podarilo zajistit veskere planovane akce a byly vytvoreny dobre predpoklady pro cinost a hospodareni CSV v roce 1996.

Vážené dámy a pénové,delegáti a hosté VI.sjezdu CSV
...s ohledem na skutečnost,že od V.sjezdu uplynulo již 5let,dovolte mimabych vam v krátkosti pripomenul ukoly které tento sjezd stanovil...
...CSV má zvláštní postavení vtom,že vedle něho neexistuje žádná jiná profesní organisace...

Za uplynulé období bylo chovatelum včel na podporu včelařství,včetně dotace,vyplaceno téměř 230milionu Kč.

Vážení přítelé dovolte mi závěrem vyjádřit uspokojení nad tím,že se Nám podařilo ..udržet i přes některé odstředivé tendence jednotnost organisace našeho svazu...


Co dodat ?
informace zahlcené balastem žvanění a
utajený-neucelený účet tajemníka p.Perouty

dobrý účet dobří přátelé franta

--- JJ <e-mail/=/nezadan> wrote:

> Nechal jsem si na příští rok pár zásobních plástů
> ale nekteré jsou lehce
> napadené zavíječem lze je ještě nějak zachránit nebo
> už jen vyvařit?

strč je na 4 nebo 5 hodin do mrazáku tím spolehlivě
všechno zlikviduješ

Spozdravem
Pepa

>



              
__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Mail Address AutoComplete - You start. We finish.
http://promotions.yahoo.com/new_mail

Tak já zase slyšel, že na vajíčka to nefunguje vůbec a červíci za nižších teplot svoje životní pochody zpomalí a až se oteplí tak pokračují.:-(

Občas mně to taky potká. Pokud to je jen troąku, tak cestičku po zavíječi jen proąkrábnu noľem.
A» tam nezůstane ta pavučina. Co chybí pak včely dostaví.
       Libor

Nechal jsem si na příątí rok pár zásobních plástů ale nekteré jsou lehce
napadené zavíječem lze je jeątě nějak zachránit nebo uľ jen vyvařit?

Třeba jedna znich je před domy vídím nápis!!

1). "prodám med " Vy nabízíte med ke koupi. Důsledkem se mohou stát
kontroly z veteriny a budou chtít vidět prostory kde plníte lahve.

2). ale nápi "med" jen ostatním říka tady je med, nic víc anic míň. Jejikoľ
tedy nic nenabízíte k prodeji nemají vás úřady důvod kontrolovat.

Určitě by se jic naąlo více

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 10, 2004 10:30 PM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!


> Můľete ty mezery v naąich zákonech, které by umoľnily, abych dostal svých
> 500 kilo medu do obchodní sítě bez zprostředkování výkupcem uvést?
>
> R. Poláąek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menąík" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Saturday, October 09, 2004 7:35 PM
> Subject: Re: Včelaři, vzbuďte se!
>
>
> > V celé této diskuzi jsem si vąiml jednoho základního problému Vąicni jen
> > píąí proč to nejde a to je úřednický přístup. Nikdo nehledá mezery, a
těch
> > je vnaąích zákonecpoľenaně.jak to udělat aby to ąlo.
> >
> > Pepan
>
>

Právě ty nekontrolované plochy jsou problémem .
Vůbec vąechny netykavky k nám byly dovezeny ale dvě se teď
nekontrolovatelně ąíří . Ta na Nově jmenovaná se ąíří podél vodních toků a
vytlačuje naąe pobřeľní nízké bylina . Jeątě jedna se ąíří v naąích lesích
dosahuje jen 50 cm a nevadí jí hluboký stín a ani sluneční úpal

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 10, 2004 11:08 PM
Subject: Net?kavka ?l?znat?.


> Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační
> zprávu, tak se obuli do této rostliny jakoľto silně agresívní. Je to sice
> cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více neľ 100 lety a do nějakých
> chráněných oblastí asi nepatří.
> Mám tuto rostlinu vysazenou na stanoviątích více neľ dvacet let a můľu
říct,
> ľe původní rostliny v ľádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je
> dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních
> mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protoľe se
> dá velice snadno mechanicky zničit.
>
> R. Poláąek.
>
>

Plním hned při pastování kdo by se s tím pak otravoval. jeątě mám v
zásobě tak asi 200 sklenic ale při svých 30 včelstvech stejně větąina jde do
výkupu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 11, 2004 12:25 AM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!


> Jestliľe větąina z těch 500 si dává ráno a večer do čaje nebo kafe med a
> občas i na chleba s máslem, tak spotřebuje odhaduji tak 2 - 4 kilo za rok.
> To pak můľe vyjít. Dobrý marketink - větąina dává přednost medu. A moľná i
> neexistence konkurence.
>
> Zajímalo by mě, kolik procent z tohoto medu prodáte do přinesených sklenic
a
> kolik tak, ľe naplníte třeba dávku 100 sklenic a dva měsíce prodáváte těm,
> kdo přijdou.
>
> R. Poláąek.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Sunday, October 10, 2004 10:52 PM
> Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!
>
>
> >
> >
> >
> > > Kde prosím vás ľijete umíte si vůbec představit jak vobci s 1000
> > obyvateli
> > > a 5 včelařích prodáte 1000 lahví medu
> > >
> > > Pepan
> > >
> >
> >
> > ®iju v ČR a představit si to umím, protoľe to reálně dělám
> > V tom je asi mezi námi rozdíl.
> > a je mi naprosto jedno jestli vás pohorąuje, ľe to jde
> > Hezký den
> >
> > ( naąe obec má jen 500 obyvatel a jsem tu prakticky jediný )
> >
>
>

Nepohorąuje mne nic Dal jsem si letoc práci a zjiątoval jsem hodinový příjem
z chovu včel doma dosáhl jsem 92 korun za hodinu práce Sice nic moc ale
jsem spokojen, je v tom cena cukru výroba úlů, pomůcek, úklidu, vąechny
práce které se dělají kolem včel, a posezení před včelnicí a pozarování
chování včel.

pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 11, 2004 6:10 AM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!


> > > vobci s 1000 obyvateli a 5 včelaři
>
> 1 včelař na 200 obyvatel
>
> > a je mi naprosto jedno jestli vás pohorąuje, ľe to jde
> > ( naąe obec má jen 500 obyvatel a jsem tu prakticky jediný )
>
> 1 včelař na 500 obyvatel = na 2,5 krát více
>
> Cesta vede také (zejména) snahou o propagaci vedoucí ke zvýąení spotřeby
> medu na obyvatele.
>
> Honza Čáp
>
>

Vprostějově je krystal za 17,90 v Kauflandu a tescu.

pepan

Kdyľ slyąím antiseptický, vybaví se mně chloramin, Savo a podobné prostředky
které ničí baktérie (i vąechnu ľivou tkáň) přímo chemicky. Z toho úhlu
posuzuji med.
Z těch mastí asi med ty bakterie toho zánětu ničí podstatně méně neľ Savo,
ale na rozdíl od Sava neničí okolní ľivé tkáně, cukry z medu moľná dokonce
podporují její růst.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menąík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 8:42 PM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se! med


> To nemáte pravdu sám znám několik receprur z lidového lékařství na výrobu
> medových mastí na záněty bércové vředy a i jednu oční mast.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Sunday, October 10, 2004 10:42 PM
> Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se! med
>
>
> > Med je fyziologicky suché prostředí. Proto bakterie a podobná havě»,
aspoň
> > ta ąkodlivá lidem se v něm nemnoľí a v aktivní formě v něm hynou
defakto
> > suchem nebo přejdou do neaktivní formy. Na rozdíl třeba od majonézy,
masa,
> > mléka atd. Antiseptický účinek medu, pokud nějaký je, asi moc silný
> nebude,
> > med by nebyl k jídlu.
> >
> > R. Poláąek

Larvičky by měly snáąet teplotu cca do -15, vajíčka asi podstatně více. Má
jim vadit více, kdyľ se teplota sníľí rychle během pár hodin v mraľáku, neľ
kdyľ klesá postupně během týdnů.
Mraľák je vhodný na jaře, kdyľ vím, ľe ty plásty letos nepouľiji, nebo moľná
pro pylové plásty. Teď na podzim stačí vytahat to, co na plást nepatří,
larvy, co jsou jeątě vidět, usmrtit třeba hřebíkem a plásty uloľit s
mezerami, aby se zbývající larvy neslezly do hnízda. A uloľit někde, kde se
netopí.
Larvy zavíječů chutnají nejen slepicím. Kdyľ jsem náhodou nechal staré
plásty napadené zavíječem přístupné myąím, kromě pylu z nich zmizely i ty
larvy.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Tuesday, October 12, 2004 1:54 PM
Subject: RE: plásty napadené zavíječem


Občas mně to taky potká. Pokud to je jen troąku, tak cestičku po zavíječi
jen proąkrábnu noľem.
A» tam nezůstane ta pavučina. Co chybí pak včely dostaví.
Libor

Nechal jsem si na příątí rok pár zásobních plástů ale nekteré jsou lehce
napadené zavíječem lze je jeątě nějak zachránit nebo uľ jen vyvařit?

Menąí, podstatně křehčeji stavěná netýkavka, má stříbřitě zelenou ojíněnou
barvu listů, roste v lesích na spadaném listí, kvete jasně ľlutě někdy v
červnu a červenci.
Pokud si pamatuji dobře ze ąkolních let, je to naąe původní netýkavka. Mám
pocit, ľe jsou dokonce dvě, buď jedna obyčejná a jedna horská, nebo větąí a
menąí.

Podíval jsem se na internet, podle
http://www.kvetena.com.cz/netykavkovite.htm jsou dvě.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menąík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 8:52 PM
Subject: Re: Net?kavka ?l?znat?.


> Právě ty nekontrolované plochy jsou problémem .
> Vůbec vąechny netykavky k nám byly dovezeny ale dvě se teď
> nekontrolovatelně ąíří . Ta na Nově jmenovaná se ąíří podél vodních toků a
> vytlačuje naąe pobřeľní nízké bylina . Jeątě jedna se ąíří v naąích lesích
> dosahuje jen 50 cm a nevadí jí hluboký stín a ani sluneční úpal
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Sunday, October 10, 2004 11:08 PM
> Subject: Net?kavka ?l?znat?.
>
>
> > Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační
> > zprávu, tak se obuli do této rostliny jakoľto silně agresívní. Je to
sice
> > cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více neľ 100 lety a do
nějakých
> > chráněných oblastí asi nepatří.
> > Mám tuto rostlinu vysazenou na stanoviątích více neľ dvacet let a můľu
> říct,
> > ľe původní rostliny v ľádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je
> > dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních
> > mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protoľe
se
> > dá velice snadno mechanicky zničit.
> >
> > R. Poláąek.
> >
> >
>

byl v nabíkovém katalogu Kauflandu asi v celé síti v ČR, ale prodávali jen 20 kg, akdyž jsem se k tomu v pondělí dohodlal, tak třeba v Ústí n.L. už nebyl. Je to známka vávoje k lepšímu?

Rekl bysem, ze se cukrovary pred kampani zbavuji starych zasob. takze my
"mali" mame smulu, kdyz nechcem do cukru vrazet penize, ktere v nem
budou lezet, budem kupovat draze, protoze zjara a v lete bude drazsi.

Zdravi PP.


Vhájek napsal(a):
> byl v nabíkovém katalogu Kauflandu asi v celé síti v ČR, ale prodávali jen
> 20 kg, akdyľ jsem se k tomu v pondělí dohodlal, tak třeba v Ústí n.L. uľ
> nebyl. Je to známka vávoje k lepąímu?
>

>byl v nabíkovém katalogu Kauflandu asi v celé síti v ČR, ale prodávali jen 20 kg, akdyž jsem se k tomu v pondělí dohodlal, tak třeba v Ústí n.L. už nebyl. Je to známka vávoje k lepšímu?

Dnes v rozhlase na ČT2 ekonom Velebný říkal, že EU připravuje na příští rok nové dotace a dojde dokonce i k některým zlevněním. Přímo cukr by prý měl být levnější, než před tímto zdražením. Už jsem tohle jednou slyšel, že se má dostat na světovou cenu a ta je menší, než byla u nás.
Tonda.

U nás v kauflandu v Kutne Hore byl v sobotu ve ctvrt na osm uz prodej cukru v plnem proudu, taky davali jen 20 kg - slo to vyresit rozdelenim na jeden listek 20 kg, nebo jezdit stale s 20 kg do auta a zpet :-) Me se podarilo ziskat asi 80 kg po kombinovani techto zpusobu. Dopoledne uz byl cukr pryc.
Zdravim

> Zapadá do toho i daląí poznatek z letoąního rojového roku - jeden roj se
> usadil v keři nedaleko naąí včelnice a zůstal tam, vystavěl dílo. Kdyľ jsme
> ho naąli po asi 1,5 měsíce, měl postaveno 9 plástů. Zajímavé je, ľe dva
> prostřední plásty stavěl tak, ľe mezi nimi jakoby vznikala směrem vně ąiroká
> ulička, ale do ní postavily včely daląí plást. Snímek mám, třeba to krátce
> popíąu a i s foto zveřejním ve Včelařských novinách.
> K. Čermák
>
       Aľ prídeą na seminár do Koąic 23.10. a budeą ma» troąku času, tak sa môľeme
       pozrie» na podobné dielo. V strede je kradąi plast (polovičný), ale po stranách
       sú 2-krát tak dlhé plásty. Vytvarajú akoby písmeno Y. Ostatné sú vąetky
       stejnej dlľky. Podµa môjho názoru včelstvo stavalo krajné plásty rýchlejąie.
       Stredný prestalo stava» a krajné stiahli k sebe na ąirku včelej uličky.
       Ostatné plásty sú rovné a celistvé.

       Ladislav Matej
>

Zdravím přátelé.
Včera, kdyľ mě střihala holička, ptala se mě na recept na "medovník".
Nemáte ho někdo po ruce ? pamatuji, ľe v loňském včelaři vyąly recepty,
Ale toto tam asi nebylo.
Dík
Mirek


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.775 / Virová báze: 522 - datum vydání: 8.10.2004

http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=12884

Augustín Slámka, z Trnavy ozvite sa nám prosím. Jedná sa gumenné vrchnáky na
hliníkové konve.
Gabriel Komínek

Nové články:
===========

Příprava na pozdní spjování včelstev
Autor: J. Horký
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004101202

S pozdravem
redakce



Pokud si dále nepřejete dostávat novinky, odpovězte do redakce na tento e-mail
a do předmětu zprávy uveďte text "Odhláąení novinek"

Dneska jsem měl přes poledne puątěnou televizi a přepnul jsem na čt1 do
pořadu Barvy ľivota zrovna, kdyľ tam nějaký odborník, pravděpodobně lékař,
mluvil o medu. Jméno jsem bohuľel nezachytil. Vysloveně řekl, kromě jiného,
ľe lidé, kteří mají náběh na pylovou alergii, to znamená kteří mají
pravidelně přes léto sennou rýmu, tak se jim to zlepąí, kdyľ v zimě
konzumují květový med s těmi pyly, které se tam v létě vyskytují. Daląí
argument proč prodávat med v místě vzniku a nefiltrovaný.
Taky tam představili druhy medu, pastovaný med a ukázali pár záběrů z
jakéhosi provozu na zpracování medu a výroby medoviny.

R. Poláąek

Radim Poláąek napsal(a):
> Dneska jsem měl přes poledne puątěnou televizi a přepnul jsem na čt1 do
> pořadu Barvy ľivota zrovna, kdyľ tam nějaký odborník, pravděpodobně lékař,
> mluvil o medu. Jméno jsem bohuľel nezachytil. Vysloveně řekl, kromě jiného,
> ľe lidé, kteří mají náběh na pylovou alergii, to znamená kteří mají
> pravidelně přes léto sennou rýmu, tak se jim to zlepąí, kdyľ v zimě
> konzumují květový med s těmi pyly, které se tam v létě vyskytují. Daląí
> argument proč prodávat med v místě vzniku a nefiltrovaný.
> Taky tam představili druhy medu, pastovaný med a ukázali pár záběrů z
> jakéhosi provozu na zpracování medu a výroby medoviny.
>
> R. Poláąek
>
>
>
O medu v tomto pořadu mluvil tajemník ÚV ČSV, MVDr. Peroutka.

S pozdravem

Lněnička

Pořad "Barvy ľivota" opakuje ČT-1 zítra v sobotu od 5 do 6 hodin ráno.
A.B.

-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek
Sent: Friday, October 15, 2004 1:57 PM
Subject: Med v televizi

Máte někdo zkušenosti s léčivou vodou? Pry se necha na ulu 1/2 litru vody v pet lahvi a necha se tam asi den. Potom ma byt nejaka lepsi a snad i leciva.
Je to pravda?? :-)
Existuje o tom nejaky clanek?

Výzkumem léčivé vody se zabýval v letech 1990-1991
MVDr. Josef Staněk z Brna.
Návod je v článku ve Včelařství č. 2/1990 na str. 40.,
daląí komentář v č.6/1990 - str. 136. a zkuąenosti s léčivou vodou popsal
jeden čtenář ve Včelařství 12/1991 na str. 198.
A.B.

-----Original Message-----
From: Ale F.
Sent: Friday, October 15, 2004 5:30 PM
Subject: dobra voda

Máte někdo zkuąenosti s léčivou vodou?
Existuje o tom nejaky clanek?

Omlouvám se za drobnou nepřesnost. Správně má být:
Včelařství 2/1990 (40.) + 6/1990 (136.) + 12/1991 (198.)
a zkuąenost včelaře = Včelařství 12/1992, str. 272.
A.B.

ZO Klobouky u Brna zve všechny včelaře z okolí na přednášku ing.Titěry: Mor včelího plodu-prevence a jeho včasná diagnostika.

v sobotu 23.10.2004 v 13.00v Základní škole v Kloboukách

vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se pok
chvá vtěle úplně jinak

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ale F." <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 15, 2004 5:30 PM
Subject: dobra voda


> Máte někdo zkuąenosti s léčivou vodou? Pry se necha na ulu 1/2 litru vody
v
> pet lahvi a necha se tam asi den. Potom ma byt nejaka lepsi a snad i
> leciva.
> Je to pravda?? :-)
> Existuje o tom nejaky clanek?
>

Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je
lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm
lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze

NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!

Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.

Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud
vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota
vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. V lete se sice tvrdi, ze priliz
vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul
kdyz ho staci dat do stinu?

Co se takhle na to divat z druhy strany?

\vov

Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
molekule vody a i taky, které síly způsobují, ľe to postavení je takové,
jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji
vůbec nějak mění včely. Moľná tu vodu mění samotný uľivatel vody. Pokud je
skálopevně přesvědčen, ľe ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
dost dobře moľné, ľe ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi jeątě
víc řádů neľ mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si
někteří lidé jeątě dnes myslí, ľe to, ľe o ten kámen dneska zakopli,
způsobila dneąní nepříznivá pozice hvězd.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menąík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM
Subject: Re: dobra voda


> vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se
pok
> chvá vtěle úplně jinak
>
> Pepan

Jsem v této věci taky více skeptikem, neľ slepě věřící, ale:

Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
a bezpochyby funguje, i kdyľ se jeątě tak úplně neví proč. Dovnitř
teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu
je spousta studií o tom, ľe 1. ta voda je naprosto neąkodná, 2. ľe je
ąkodlivá a neměla by se pít.
®e je to blud uľ si nikdo napsat nedovolí.

Dovolím si v tomto případě věřit tomu, ľe včely skutečně vodu mohou
ovlivnit, nevíme ale jak.

Zdraví PP.


Radim Poláąek napsal(a):
> Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
> molekule vody a i taky, které síly způsobují, ľe to postavení je takové,
> jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji
> vůbec nějak mění včely. Moľná tu vodu mění samotný uľivatel vody. Pokud je
> skálopevně přesvědčen, ľe ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
> dost dobře moľné, ľe ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
> Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi jeątě
> víc řádů neľ mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si
> někteří lidé jeątě dnes myslí, ľe to, ľe o ten kámen dneska zakopli,
> způsobila dneąní nepříznivá pozice hvězd.
>

>Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
a bezpochyby funguje, i kdyµ se je±tě tak úplně neví proč. Dovnitř teče voda, ven teče voda a přitom má jiné
>vlastnosti. Jen na
>internetu je spousta studií o tom, µe 1. ta voda je naprosto ne±kodná,
>2. µe je ±kodlivá a neměla by se pít.


Já někde četl oficiální vyjádření hygienika, ľe magneticky upravovaná voda můľe člověku ąkodit a proto se nepovaľuje za zdravotně nezávadnou pitnou. Věrohodně se tvrdí, ľe se z ní usazuje méně vodního kamene. Zkouąeli to v Německu, ale ne kaľdé takové zařízení pro magnetickou úpravu funguje.

Co se týká včelami ozářené vody, tak to povaľuju za kandidáta na cenu bludného balvanu http://www.sisyfos.cz/blb/index.html.
Lidi ale více věří takovýmto bludům, neľ Boľí existenci a síle modlitby. To bylo je a bude.
Eman

http://www.zive.cz/h/Uzivatel/AR.asp?ARI=119283&nl=1&ref=zive

Mne v tomto pořadu spíše překvapilo, že vícekrát v záběrech na sud se objevilo větší množství uhynulých včel a vos.Vzhledem k tomu,že tento pořad by měl působit propagačně,si tento záběr mohli lidé z"továrny na med" lépe připravit.
Apropo,máte nějaké čerstvější zprávy o Předboji?Zaslechl jsem,že odebraný med od včelařů neprodali a po urgencích po penězích jim sdělili,že si pro med mají přijet.Nebyli prý schopni zajistit,zda vrácený med je skutečně jejich a prý skladník tam "bude" jen do konce září.Situace kolem konce tohoto "našeho" včelařského provozu mne fakt mrzí a více mne mrzí,že nejsou informace jak dál.

Dobrý den,

rád bych si udělal přehled, co všechno se dá rouzumně použít jako podstavec pro volně stojící úly. Nebo ještě lépe, co by asi bylo nejvhodnější. Viděl jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
Zajímal by mne spíše způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden úl=jeden podstavec.
Co by asi tak bylo nejlepší?

Díky moc.

Patrik N.

Dal jsem strou pneuąku a je to Ok.
Pavel
----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM
Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly


> Dobrý den,
>
> rád bych si udělal přehled, co vąechno se dá rouzumně pouľít jako
podstavec
> pro volně stojící úly. Nebo jeątě lépe, co by asi bylo nejvhodnějąí.
Viděl
> jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
> Zajímal by mne spíąe způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden
> úl=jeden podstavec.
> Co by asi tak bylo nejlepąí?
>
> Díky moc.
>
> Patrik N.
>

Zdravím,
napadl mně rám z jeklů - něco na způsob akvária bez skel.
Pavel

> Zajímal by mne spíąe způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden
> úl=jeden podstavec.
> Co by asi tak bylo nejlepąí?

Mým hitem bylo letos použití starých postýlek ze zrušené mateřské školky.Na jaře to bylo dobré,ale jak přibyly nástavky a med,začaly se plaňky prohýbat a na střed jsem musel přidat ještě jedny nohy.Výhodou je,že jsou lehké,zapadají jedna do druhé, laciné, zbyl mi sololit,dost vysoké na to ,aby je tráva hned nezarostla a přitom né moc,abych to do horního nástavku neměl daleko.Zárověň jsou nastříkané silnou vrstvou,takže natírám zatím jen spoje.

To není přesné. Měření ukázala, ľe průběh teploty kopíruje průběh venkovní
teploty, ne ľe se rovná. Pokud byla venku nula, bylo uvnitř třeba +5 stupňů.
Pokud bylo venku -10, bylo uvnitř třeba -2. A pokud bylo - 20, uvnitř bylo
třeba - 8.
Záleľí hodně. kde je to místo mimo chumáč, jestli na dně síta nebo třeba
mezi rámky 10 centimetrů od chumáče.
Z tepelného hlediska je úl prostor, který je jako celek nějak tepelně
izolován podle síly a materiálu stěny. Vnitřek úlu je ale taky rozdělen
rámky jako tepelně izolačními přepáľkami. Prázné rámky izolují dobře, asi
jako polystyren, rámky ze zásobami hůře, odhaduji asi jako navlhlé nebo
mokré dřevo. A někde uprostřed těch rámků je zimní chumáč. Ten působí jako
topné těleso, pokud je venku relativně teplo, má povrchovou teplotu okolo 15
st C, pokud je mráz, klesá teplota vnějąích včel aľ na tuąím 7 st C, níľe
jít nemohou, protoľe by uhynuly. Takľe teplota na konkrétním místě úlu
(kromě venkovní teploty) závisí za prvé na součtu tepelné izolace stěny úlu
a tepelných izolací plástů směrem ven toho konkrétního místa, na blízkosti
od topného tělesa - zimního chumáče a na tom, jestli včelstvo topí úsporně a
chumáč má nízkou povrchovou teplotu, nebo neúsporně - povrchová teplota
zimního chumáče je vyąąí.
Úl by měl v prvé řadě zamezit "protahování" větru aľ do blízkosti zimního
chumáče a tím velkým tepelným ztrátám. Vlastní tepelná izolace úlu je
potřebná tehdy, kdyľ zimní chumáč je z nějakého důvodu hned u stěny. U
"stropní stěny" je zimní chumáč celou zimu, proto musí být strop izolovaný
nejvíc. Dále je vlastní tepelná izolace úlu potřebná, kdyľ včelstvo v
předjaří začne plodovat.
Jednou jsem úspěąně vyzimoval včelstvo venku v bedně na rámky s 1,5 cm
silnou dřevěnou stěnou. V předjaří jsem bednu obaloval lepenkou, protoľe
jednoduché spoje bedny sbité hřebíky se přes zimu rozestoupily. Asi úplně
stačí 2 cm silné dřevo. Uľ proto, ľe tolik má běľné coulové prkno po
ohoblování.
Kdysi byl myslím ve Včelařství článek. Včely umístili do úlu myslím z plechu
a nakrmili na zimu stejně jako ostatní. Včelstvo přeľilo i dvacetistupňové
mrazy ale někdy po vánocích spotřebovalo zásoby a uhynulo.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 18, 2004 12:18 AM
Subject: Tlouska steny ulu


>
> Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je
> lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm
> lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze
>
> NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!
>
> Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.
>
Pokud
> vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota
> vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. > Co se takhle na to divat z druhy
strany?
>
> \vov

Doma na zahradě mám desky přes tvárnice. V podstatě co dům dal. Na venek
jsem kdysi jako stojany koupil za cenu ąrotu dva fragmenty obsluľných lávek,
ze kterých jsem upajcnul přebytečné nohy a přidal nějaké příčky. Jsou to ale
spíąe stojany na včelíny neľ úly, jsou svařeny tak z 60 L profilů a jsou
přísluąně těľké.
Podstavec zvláą» na kaľdý úl se mně zdá drahé a nestabilní. Plánuji
podstavce dvojáky. Uvaľuji tak, ľe při přepravě úly dám na přívěs a
podstavce dozadu do auta. Jako materiál vychází zatím nejlépe profil L 30x30
nebo něco ze ąrotiątě. Pneumatiky jsou sice zadarmo, ale nevím, co s nimi
třeba někde ve svahu. Musely by se asi zakopat, aby úl stál rovně.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM
Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly


> Dobrý den,
>
> rád bych si udělal přehled, co vąechno se dá rouzumně pouľít jako
podstavec
> pro volně stojící úly. Nebo jeątě lépe, co by asi bylo nejvhodnějąí.
Viděl
> jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
> Zajímal by mne spíąe způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden
> úl=jeden podstavec.
> Co by asi tak bylo nejlepąí?
>
> Díky moc.
>
> Patrik N.

Zdravim,
kolega pouziva ramy z uhelniku, nevim presne, asi tak 30x30,
na nich jsou vlevo a vpravo( stojim li u ramu jakoby za ulem) svisle a
mirne sikmo naverene kratke trubky a v nich trubkove nohy, odhadem 1/2".
V trubkach dira, navarena matice a sroub ktery ty nohy fixuje.
Vyhoda - necha se dobre nastavit vodorovna poloha vcelku na jakkoliv
sklonenem povrchu.

Zdravi PP.


Kristl Pavel napsal(a):
> Zdravím,
> napadl mně rám z jeklů - něco na způsob akvária bez skel.
> Pavel
>

       Zaujimave meranie teploty som urobil teraz v sobotu pocas osetrenia
       vciel proti kliestiku. Chcel som vediet, ako sa zmeni teplota v uli pocas
       fumigacie. Cidla som pouzil 4. Zimujem v dvoch nadstavkoch 2 cm hrubych,
       na 9 ramikoch hore a 7 dole rozmer 42x27,5 cm. Zaujimave je ze teplota
       v hornom nadstavku,( cidlo 4cm od stropu v strede) klesla o 3,5 stupna.
       V strednej casti stupla o 2 stupne celzia. V spodnej stupla len o 1 stupen.
       Po 2 hodinach sa teplota vratila do povodneho stavu vo vrchnej casti na
       31,56 stupna celzia. Vonkajsia teplota bola 13,58, ale v odnimatelnom
       dne 12,76 ( sposobyl nocny chlad). Pocas fumigacie bol ul 1 hod
       uzatvoreny. Osetroval som o 10 hodine rano.

       Ladislav Matej

> Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je
> lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm
> lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze
>
> NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!
>
> Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.
>
> Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud
> vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota
> vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. V lete se sice tvrdi, ze priliz
> vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul
> kdyz ho staci dat do stinu?
>
> Co se takhle na to divat z druhy strany?
>
> \vov
>
>
>
>
>
>

Polovica oktobra je za nami. Mnohi z nas uz zadymovali, proto sa chcem
spytat na Vas spad po zadymeni.
Mna totiz prekvapil pomerne nizky pocet odpadnutych kliestikov - do 50 ks.
Len v jednom uli bol spad cca 90-100 ks. Otvoril som 5 vcelstiev a len v
jedmom bol plod na ploche ako dlan, v ostatnych uz boli bez plodu.

Matej

vazeni,
radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi
z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu!
prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky!
mariana a dan prokesovi (praha)

Opravdu dobré a trefné přirovnání!!

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 12:40 AM
Subject: Re: dobra voda


> Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
> molekule vody a i taky, které síly způsobují, ľe to postavení je takové,
> jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji
> vůbec nějak mění včely. Moľná tu vodu mění samotný uľivatel vody. Pokud je
> skálopevně přesvědčen, ľe ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
> dost dobře moľné, ľe ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
> Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi jeątě
> víc řádů neľ mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto
si
> někteří lidé jeątě dnes myslí, ľe to, ľe o ten kámen dneska zakopli,
> způsobila dneąní nepříznivá pozice hvězd.
>
> R. Poláąek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menąík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM
> Subject: Re: dobra voda
>
>
> > vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se
> pok
> > chvá vtěle úplně jinak
> >
> > Pepan


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004

Nejlepąí (nejlacinějąí) jsou ojeté pneumatiky z osobního auta.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM
Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly


> Dobrý den,
>
> rád bych si udělal přehled, co vąechno se dá rouzumně pouľít jako
podstavec
> pro volně stojící úly. Nebo jeątě lépe, co by asi bylo nejvhodnějąí.
Viděl
> jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
> Zajímal by mne spíąe způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden
> úl=jeden podstavec.
> Co by asi tak bylo nejlepąí?
>
> Díky moc.
>
> Patrik N.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004

Ale zařízení pro magnetickou vodu je doporučována tam, kde dochází k
zarůstání vodovodního potrubí obvzláątě teplé vody. Má výrazně tomuto
zarůstání zabraňovat.

S přáním hezkého dne Josef Kouba



----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 7:34 AM
Subject: Re: dobra voda


> Jsem v této věci taky více skeptikem, neľ slepě věřící, ale:
>
> Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
> a bezpochyby funguje, i kdyľ se jeątě tak úplně neví proč. Dovnitř
> teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu
> je spousta studií o tom, ľe 1. ta voda je naprosto neąkodná, 2. ľe je
> ąkodlivá a neměla by se pít.
> ®e je to blud uľ si nikdo napsat nedovolí.
>
> Dovolím si v tomto případě věřit tomu, ľe včely skutečně vodu mohou
> ovlivnit, nevíme ale jak.
>
> Zdraví PP.
>
>
> Radim Poláąek napsal(a):
> > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
> > molekule vody a i taky, které síly způsobují, ľe to postavení je takové,
> > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud
ji
> > vůbec nějak mění včely. Moľná tu vodu mění samotný uľivatel vody. Pokud
je
> > skálopevně přesvědčen, ľe ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
> > dost dobře moľné, ľe ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
> > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi
jeątě
> > víc řádů neľ mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami.
Přesto si
> > někteří lidé jeątě dnes myslí, ľe to, ľe o ten kámen dneska zakopli,
> > způsobila dneąní nepříznivá pozice hvězd.
> >


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004

Ok pozdrav odovzdame, len neviem coho sa to ma tykat, kupili sta od p.
Doraka
dobre hrusky, jablka... apod.
Ja som od neho tento rok kupil matky Sklenar,uvidime ako sa im vydari
buduci rok.
Kontaktovat ma mozete aj mimo konferencie .
S pozdravom Laco Sebosik




----- Original Message -----
From: "Daniel Prokeą" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 8:19 PM
Subject: pan frantisek dorak - moldava


vazeni,
radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi
z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu!
prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky!
mariana a dan prokesovi (praha)

vazeny pane laco,
tyka se to chybne (nami) zaslane castky k zaplaceni za zbozi, myslim ramky,
spatne to spocitala cs. posta, ale pan dorak byl tak laskav, ze nam penizky
poslal, i kdyz uz nebyly v dobirce!
prosim, vyridte mu nase podekovani!
jeste jednou diky!
prokesovi
----- Original Message -----
From: "Laco S" <aculeata/=/nextra.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 9:15 PM
Subject: Re: pan frantisek dorak - moldava


> Ok pozdrav odovzdame, len neviem coho sa to ma tykat, kupili sta od p.
> Doraka
> dobre hrusky, jablka... apod.
> Ja som od neho tento rok kupil matky Sklenar,uvidime ako sa im vydari
> buduci rok.
> Kontaktovat ma mozete aj mimo konferencie .
> S pozdravom Laco Sebosik
>
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Daniel Prokeą" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 18, 2004 8:19 PM
> Subject: pan frantisek dorak - moldava
>
>
> vazeni,
> radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi
> z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu!
> prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky!
> mariana a dan prokesovi (praha)

Podobnou paletu vyvinul Vuvč Dol v 80 letech, rám byl z jeklu výąky 60 nebo
80, ostatní bylo asi shodné. Byly určeny pro převoz na přívěsném vozíku za
auto, nohy ąly vysunout aľ nahoru, takľe nepřekáľely a samotný rám z jeklů s
přiąroubovanými úly mělo jít ąoupat po loľné ploąe vozíku. Vozík tehdy
vyvinuli taky, měl speciální pérování z gumových bloků. Byly o tom ve své
době články ve Včelařství i s podrobným popisem palety a vozíku.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 18, 2004 1:57 PM
Subject: Re: Podstavce pod samostatně stojící úly


> Zdravim,
> kolega pouziva ramy z uhelniku, nevim presne, asi tak 30x30,
> na nich jsou vlevo a vpravo( stojim li u ramu jakoby za ulem) svisle a
> mirne sikmo naverene kratke trubky a v nich trubkove nohy, odhadem 1/2".
> V trubkach dira, navarena matice a sroub ktery ty nohy fixuje.
> Vyhoda - necha se dobre nastavit vodorovna poloha vcelku na jakkoliv
> sklonenem povrchu.
>
> Zdravi PP.

Krátce.
Z magneticky neupravené vody se vodní kámen vylučuje na stěny a sniľuje
průřez trubky, aľ ji úplně zacpe. Z upravené se má vylučovat ve formě kalu
do vody, takľe trubku nezanáąí. Jak je magneticky upravená voda změněná, se
neví a proto ji hygienik nemůľe doporučit pro pití a podobné účely..

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 18, 2004 9:01 PM
Subject: Re: dobra voda


> Ale zařízení pro magnetickou vodu je doporučována tam, kde dochází k
> zarůstání vodovodního potrubí obvzláątě teplé vody. Má výrazně tomuto
> zarůstání zabraňovat.
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 18, 2004 7:34 AM
> Subject: Re: dobra voda
>
>
> > Jsem v této věci taky více skeptikem, neľ slepě věřící, ale:
> >
> > Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
> > a bezpochyby funguje, i kdyľ se jeątě tak úplně neví proč. Dovnitř
> > teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu
> > je spousta studií o tom, ľe 1. ta voda je naprosto neąkodná, 2. ľe je
> > ąkodlivá a neměla by se pít.
> > ®e je to blud uľ si nikdo napsat nedovolí.
> >
> > Dovolím si v tomto případě věřit tomu, ľe včely skutečně vodu mohou
> > ovlivnit, nevíme ale jak.
> >
> > Zdraví PP.
> >
> >
> > Radim Poláąek napsal(a):
> > > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
> > > molekule vody a i taky, které síly způsobují, ľe to postavení je
takové,
> > > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude.
Pokud
> ji
> > > vůbec nějak mění včely. Moľná tu vodu mění samotný uľivatel vody.
Pokud
> je
> > > skálopevně přesvědčen, ľe ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak
je
> > > dost dobře moľné, ľe ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
> > > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi
> jeątě
> > > víc řádů neľ mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami.
> Přesto si
> > > někteří lidé jeątě dnes myslí, ľe to, ľe o ten kámen dneska zakopli,
> > > způsobila dneąní nepříznivá pozice hvězd.
> > >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004
>

Zdravím,
o víkendu jsem poprvé fumigoval. Taky mně překvapil velký rozdíl mezi spadem v obou krajních úlech (odhadem asi 70 roztočů) a u ostatních (od dvou do deseti). V srpnu jsem měl ve včelstvech gabon, tak mně ten malý počet nepřekvapuje, spíą se divím tomu rozdílu.
Pavel

> ... proto sa chcem spytat na Vas spad po zadymeni.
> Mna totiz prekvapil pomerne nizky pocet odpadnutych
> kliestikov - do 50 ks.
> Len v jednom uli bol spad cca 90-100 ks.

----- Original Message -----
From: Eman <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 9:14 AM
Subject: 20 rad pro lepí elektronickou komunikaci


> http://www.zive.cz/h/Uzivatel/AR.asp?ARI=119283&nl=1&ref=zive

Perfektný Český vyhµadavač ,oplatí sa pozrie» www.jyxo.cz

Gustimilian Pazderka příspěvek 7432

..jak chce někdo konat odborné kurzy když si neudělá vlastní kurs,jak vyjít z úlyty vůči odvětví ve zpracování medu a nenaváže kontakty se všemi zpracovateli,a velmi aktuelně v každém čísle časopisu neřekne:Tokik nám za¨platí za med ten či onen.
Já chci takové informace a chci si vybrat!
Krachem Předboje už tu není konkurenční prostředí pro svaz.
Včelaře nemůže nic víc udivit ,než jednání nejvyšších funkcionářů svazu které včelaři živí...

Masarykův slovnik naučný 1932

Svaz/někdy též liga/ tolik co spolek,sdružení,korporace,avšak vyššího druhu toje jejimiž členy nebývají zpravidla jednotlivci nybrž korporace.Takové jsou s-y rúzných spolků,živnost.společenstev.
V některých případech bývá jejich činnost omezena na formalní stránku,na činnost poradní,inciativní,směřující k zjednodušení unifikaci úkolů svěřených jednotlivým členům.


Máme vyjímečné postavení,jásá předseda i tajemník CSV /je to i závazek/.A o tuto vyjímečnost a rozvoj českého včelařství jak to stanovil 5.sjezd se nejvíce zasloužili :Mandík,Peroutka,Sobota,Fencl.Jejich setrvání na nejvyšších postech za jejich zásluhy nemůže zvrátit žádný příští sjezd.

CSV není svazem podle očekávaných pravidel,ale jakousi formou včelari rodiné farmy.
franta

>Jak je magneticky upravená voda změněná, se
>neví a proto ji hygienik nemůľe doporučit pro pití a
>podobné účely..

Tady to je přesně:
http://www.szu.cz/chzp/voda/pitna-voda/magnet.html

> na to přiąel kdo ? je tato informace součástí nějaké dostupné práce ?

>> vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se
>> pok
>> chvá vtěle úplně jinak

Uľ jsi nejsem zcela jist, ale myslím, ľe jsem o tom slyąel zmínku na
přednáące ve VÚVč v Dole. Tam se přednáąející (tj. někdo z výzkumáku)
zmínil, ľe se jim podařilo přesvědčit nějakou laboratoř, aby testovala
"včelí vodu" na molekulární úrovni, a zjistilo se, ľe má oproti
normální vodě změněný vazební úhel mezi atomy v molekule.

Dá se pak předpokládat, ľe tato voda má jiné fyzikální vlastnosti
(např. co se týče pronikání tkáněmi).

Tak nějak si to pamatuji, ale nemla»te mne, jestli mi pamě» uľ tak
neslouľí... :-)



J. P. Baudią

Jiľ mockrát jsem o tom přemýąlel a myslím si , ľe jen potřeba chránit včly
před hmyzoľravci a to je vąe.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 12:18 AM
Subject: Tlouska steny ulu


>
> Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je
> lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm
> lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze
>
> NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!
>
> Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.
>
> Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud
> vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota
> vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. V lete se sice tvrdi, ze priliz
> vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul
> kdyz ho staci dat do stinu?
>
> Co se takhle na to divat z druhy strany?
>
> \vov
>
>
>
>
>
>
>

Nebyl bych tak skeptický Tuto informaci mám z rozhlasu z pořadu METEOR který
právě uváděl i seriál o vodě .

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 12:40 AM
Subject: Re: dobra voda


> Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
> molekule vody a i taky, které síly způsobují, ľe to postavení je takové,
> jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji
> vůbec nějak mění včely. Moľná tu vodu mění samotný uľivatel vody. Pokud je
> skálopevně přesvědčen, ľe ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
> dost dobře moľné, ľe ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
> Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi jeątě
> víc řádů neľ mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto
si
> někteří lidé jeątě dnes myslí, ľe to, ľe o ten kámen dneska zakopli,
> způsobila dneąní nepříznivá pozice hvězd.
>
> R. Poláąek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menąík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM
> Subject: Re: dobra voda
>
>
> > vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se
> pok
> > chvá vtěle úplně jinak
> >
> > Pepan
>
>

Ok v sobotu, ak dozijem budem v Kosicach na odbornej konferencii, ak bude
pan dorak pritomny rad mu pozdrav odovzdam
je dobry chovatel matiek a clovek , ktory pomoze s radami so svojej
dlhorocnej vcelarskej praxe...
Prajem Vam vsetko dobre...
Laco Sebosik


----- Original Message -----
From: "Daniel Prokeą" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 10:11 PM
Subject: Re: pan frantisek dorak - moldava


> vazeny pane laco,
> tyka se to chybne (nami) zaslane castky k zaplaceni za zbozi, myslim
ramky,
> spatne to spocitala cs. posta, ale pan dorak byl tak laskav, ze nam
penizky
> poslal, i kdyz uz nebyly v dobirce!
> prosim, vyridte mu nase podekovani!
> jeste jednou diky!
> prokesovi
> ----- Original Message -----
> From: "Laco S" <aculeata/=/nextra.sk>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 18, 2004 9:15 PM
> Subject: Re: pan frantisek dorak - moldava
>
>
> > Ok pozdrav odovzdame, len neviem coho sa to ma tykat, kupili sta od p.
> > Doraka
> > dobre hrusky, jablka... apod.
> > Ja som od neho tento rok kupil matky Sklenar,uvidime ako sa im vydari
> > buduci rok.
> > Kontaktovat ma mozete aj mimo konferencie .
> > S pozdravom Laco Sebosik
> >
> >
> >
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Daniel Prokeą" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Monday, October 18, 2004 8:19 PM
> > Subject: pan frantisek dorak - moldava
> >
> >
> > vazeni,
> > radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi
> > z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu!
> > prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky!
> > mariana a dan prokesovi (praha)
>

Ok sedi vec !
tych clankov o oziarenej vode vcelymi je v casopisoch Vcelarstvi dostatok,
staci si prelistovat starsie rocniky...
...niektore veci, ukazy su mimo chapania ludskeho rozumu a su za hranicami
sucasnych fyzikalnych zakonov.....
...urcite k nim patri aj voda, ktoru vcely "nabiju" energiou.........
S pozdravom
Laco Sebosik



----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 19, 2004 4:23 PM
Subject: Re[2]: dobra voda



> na to přiąel kdo ? je tato informace součástí nějaké dostupné práce ?

>> vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se
>> pok
>> chvá vtěle úplně jinak

Uľ jsi nejsem zcela jist, ale myslím, ľe jsem o tom slyąel zmínku na
přednáące ve VÚVč v Dole. Tam se přednáąející (tj. někdo z výzkumáku)
zmínil, ľe se jim podařilo přesvědčit nějakou laboratoř, aby testovala
"včelí vodu" na molekulární úrovni, a zjistilo se, ľe má oproti
normální vodě změněný vazební úhel mezi atomy v molekule.

Dá se pak předpokládat, ľe tato voda má jiné fyzikální vlastnosti
(např. co se týče pronikání tkáněmi).

Tak nějak si to pamatuji, ale nemla»te mne, jestli mi pamě» uľ tak
neslouľí... :-)



J. P. Baudią

On Mon, 18 Oct 2004, [windows-1250] Pavel Samojlovič wrote:

> Dal jsem strou pneušku a je to Ok.

Já jsem pneumatiky pouľil také, ale zdály se mi moc měkké. I relativně
nízký a lehký úl na jaře se znatelně kýval. Měl jsem obavy, ľe by se v
sezóně při více nástavcích mohl plný medník převáľit.

Tak jsem pro jistotu do pneumatik nacpal kamení. Pevnost se zvýąila a
izolace proti vlhkosti funguje nadále.

Na trvalé stanoviątě to jde, ale při přesunu by ta manipulace s kamením
byla na závadu.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

Inzerát LIDL "lipový včelí med chira" 500g 27,90 l kg = 55,80. To si zákazník pochutná. Zdraví Vašek Ducháč.

Zmenime si "r" na "n" a je to :-(

Zdravi PP.

Ducháč. napsal(a):
> Inzerát LIDL "lipový včelí med chira" 500g 27,90 l kg = 55,80. To si
> zákazník pochutná. Zdraví Vaąek Ducháč.
>

Konzultoval som otázku vody , laicky povedané oľiarenú včelami, na
Prírodovedeckej fakultu UPJ© v Koąiciach uľ pri mojom ątúdiu biológie a
chémie. Vtedy prevládal názor, nazva» takúto vodu ako " JONIZOVANÁ". Môľem
potvrdi», ľe zdatný psychotronik bezpečne virgulou takúto jonizovanú vodu
označí. Samozrejme , ľe technický pokrok je ďaleko vpredu, aj názvoslovie
je iné ,kysličník sa volá oxygén a pod. Ako nazva» takúto vodu ? Včelia ?
Pre zdravie zdravie blahodárna ? Zatiaµ sa nikde ąkodlivé následky na zdraví
neprejavili. Občas si aj ja dávam vodu v PT flaąke do medníku a pijem ju.
Starí včelári tvrdia, ľe sedie» blízko úµa pri pozorovaní včiel je zdraviu
prospeąné. Vraj to aj lieči. Dokonca spa» v uličke medzi úµami v kočovnom
voze patrí podµa niektorých, medzi úspeąné terápie. Človek sa cíti lepąie,
ako keď sa vyspíte niekde v poµovníckej maringotke. Čiľe sibioza so včelami
pôsobí na človeka blahodárne, podobne ako tzv. jonizovaná voda.
A k článku pána Seboąíka ? Bol som u neho na návąteve. Na včelnici v
úli č.l6 bola v medníku flaąka s vodu a tú ,sme pili počas prehliadky včiel
horúceho letného dňa.
Gabriel Komínek

Gabi Komínek prosí o prepáčenie , preboha nie oxigen , ale oxid. ·K článku
Dobrá voda.

> Vtedy prevládal názor, nazva» takúto vodu ako " JONIZOVANÁ".Ako nazva» takúto vodu ? Včelia ?
Pre zdravie zdravie blahodárna ? Zatiaµ sa nikde ąkodlivé následky na zdraví
neprejavili. Občas si aj ja dávam vodu v PT flaąke do medníku a pijem ju.
Starí včelári tvrdia, ľe sedie» blízko úµa pri pozorovaní včiel je zdraviu
prospeąné. Vraj to aj lieči. Dokonca spa» v uličke medzi úµami v kočovnom
voze patrí podµa niektorých, medzi úspeąné terápie. Človek sa cíti lepąie,
ako keď sa vyspíte niekde v poµovníckej maringotke. Čiľe sibioza so včelami
pôsobí na človeka blahodárne, podobne ako tzv. jonizovaná voda.<

V knihovně ČSV mají na toto téma videokazetu. Zdarma ji členům půjčují. Měl jsem ji a je to zajímavé.
Tonda.

Nové články:
===========

Stanovisko k situaci ve Včele Předboj, a.s.
Autor: Zdeněk Čejka
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004102001

S pozdravem
redakce



Pokud si dále nepřejete dostávat novinky, odpovězte do redakce na tento e-mail
a do předmětu zprávy uveďte text "Odhláąení novinek".

Zdravím včelaře

a obracím se na účastníky konference (v tomto případě jen na ty, kteří
se konference účastní přes e-mail) s následujícím aktuálním problémem.

Ve staré konferenci nabízel konferenční robot funkci, která
umoľňovala, ľe na poľádání automaticky zaslal ľadateli seznam vąech
e-mailových adres, na které rozesílal konferenční příspěvky
(mailing-list konference).

V této konferenci nebyla tato funkce dosud zavedena vzhledem k tomu,
ľe přístup na konferenci není uľ jen přes e-mailovou komunikaci ale
také neomezeně (a nekontrolovaně) přes webové rozhraní. V dneąní době
e-mailoví účastníci zřejmě netvoří ani polovinu těch, kdo se
konference nějak (aktivně či pasivně) účastní.

Seznam e-mailového členstva konference vąak pochopitelně není tajný
ani není mým majetkem (jsem jen jeho dočasným správcem). Jenľe je tu
otázka, za jakých okolností má správce konference dávat k dispozici
mailing-list konference - vzhledem k tomu, ľe je to dnes cenný
materiál pro spamery... (Jde o několik stovek ověřených fungujících
aktivních e-mailových adres.) Představme si např. situaci, kdy mi
napíąe nějaký účastník konference a bude po mně chtít seznam
e-mailových adres vąech konferujících... Dát mu to či nedat? To»
otázka...

(A k tomu vąemu je zde dnes zákon o nakládání s osobními údaji.)

Byl bych rád, kdyby e-mailoví účastníci konference vyjádřili své přání
jak se má nakládat s jejich adresami.

S pozdravem se těąí na vaąe vyjádření

J. P. B.

To je ale supermed. Vloni jsem si podobný levný v Lidlu koupil na srovnání a celý rok nezkrystalizoval! To je kvalita! :-)
Zasluhoval by pořádný rozbor na HMF, antibiotika atd.
Eman

Osobně bych byl pro to, kdyby na internetových stránkách konference
existoval výstup z databáze. Vąichni ti, kteří by chtěli zveřejnit údaje o
své osobě (tedy ti kteří by tímto způsobem o sobě chtěli dát vědět) by si na
stránkách vyplnili dotazník a jeho potvrzením by se do databáze dostali.
Jinak bych adresy nepředával. Maximálně bych zveřejňoval celkový počet
přihláąených účastníků, celkový počet účastníků, kteří se zapojili v daný
den, měsíc nebo rok apod.

M. Jakuą



> Byl bych rád, kdyby e-mailoví účastníci konference vyjádřili
> své přání jak se má nakládat s jejich adresami.
>
> S pozdravem se těąí na vaąe vyjádření
>
> J. P. B.
>
>

Seznam nezverejnovat. Uz tak dostavam denne 4-5 spamu.

Dekuji Kuba


================= Původní zpráva =================
Od (From): "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Seznam e-mailových adres konference
Datum (Date): 20. 10. 2004 23:19
==================================================

> Zdravím včelaře
>
> a obracím se na účastníky konference (v tomto případě jen na ty, kteří
> se konference účastní přes e-mail) s následujícím aktuálním problémem.
>
> Ve staré konferenci nabízel konferenční robot funkci, která
> umoľňovala, ľe na poľádání automaticky zaslal ľadateli seznam vąech
> e-mailových adres, na které rozesílal konferenční příspěvky
> (mailing-list konference).
>
> V této konferenci nebyla tato funkce dosud zavedena vzhledem k tomu,
> ľe přístup na konferenci není uľ jen přes e-mailovou komunikaci ale
> také neomezeně (a nekontrolovaně) přes webové rozhraní. V dneąní době
> e-mailoví účastníci zřejmě netvoří ani polovinu těch, kdo se
> konference nějak (aktivně či pasivně) účastní.
>
> Seznam e-mailového členstva konference vąak pochopitelně není tajný
> ani není mým majetkem (jsem jen jeho dočasným správcem). Jenľe je tu
> otázka, za jakých okolností má správce konference dávat k dispozici
> mailing-list konference - vzhledem k tomu, ľe je to dnes cenný
> materiál pro spamery... (Jde o několik stovek ověřených fungujících
> aktivních e-mailových adres.) Představme si např. situaci, kdy mi
> napíąe nějaký účastník konference a bude po mně chtít seznam
> e-mailových adres vąech konferujících... Dát mu to či nedat? To»
> otázka...
>
> (A k tomu vąemu je zde dnes zákon o nakládání s osobními údaji.)
>
> Byl bych rád, kdyby e-mailoví účastníci konference vyjádřili své přání
> jak se má nakládat s jejich adresami.
>
> S pozdravem se těąí na vaąe vyjádření
>
> J. P. B.
>

Myąlenka přítele Jakuąe mi připadá rozumná.
Ale taky něco do diskuze pro druhou stranu mince: jsme účastníci konference o včelaření a na propagaci své osoby či firmy má kaľdý moľnost vyuľít jiných nástrojů pro vlastní prezentaci (vlastní www stránky, lidé na seznam.cz apod.). Navíc, jak je dáno někde v počátcích vzniku této konference, nikdo nikomu nebránil zveřejnit jakýkoliv www odkaz (tedy i na vlastní stránky), zveřejnění inzerátu a podobně.
Spíąe bych tedy viděl cestu uchovávat seznam zajímavých odkazů na www stránky, které se v konferenci objevili. A kdo má zájem, a» si je projde.

Zdraví Pavel

> ... Vąichni ti, kteří by chtěli zveřejnit údaje o
> své osobě ... by si vyplnili dotazník ...
> Jinak bych adresy nepředával. Maximálně bych zveřejňoval celkový počet
> přihláąených účastníků, celkový počet účastníků, kteří se
> zapojili v daný den, měsíc nebo rok apod.

Spolupracovník přinesl "med" v krásné šroubovací sklenici závod Včela-Předboj datum plnění IX 80 500g za 16.20 Kčs originál balený a krásně tmavý a je "dosud" tekutý.Prý jestli není nějaké muzeum medu,že by ho tam věnoval.Takže to je tady možná již dlouho. :-)

Připojuju se k hlasování. NEZVEŘEJŇOVAT.

Aktivní účastníci mají stejně seznam svých známých v adresáři. A vąichni jej jsou schopni vytáhnout z archivu. Sice po jednom a pracně, ale jde to.
A pasívní účastníci větąinou nechtějí být obtěľováni.
Pokud nás V©ECHNY chce někdo oslovit mimo konferenci, zamýąlel bych se nad motivy. Vľdy» totéľ můľe udělat i tady. Pokud je někdo jen zvědavý, nech» si nechá zajít chu».

Jeątě bych se chvíli zamyslel nad tím, jestli bys, coby správce, nemohl tuhle sluľbu (rozuměj rozeslání e-mailu vąem přihláąeným účastníkům) zprostředkovat. Ale stejně mně nenapadá nic, kromě cílené reklamy, co by bylo potřeba takto rozesílat. Takľe ani tohle nechci.

Tenhle seznam e-adres nespadá pod působnost zákona o ochraně osobních údajů, pokud s adresami nejsou propojeny daląí informace na identifikaci osoby jednotlivce. Jinak bys musel být registrován a nás poľádat o souhlas se spracováním osobních údajů.

A jeątě mně napadá jedna věc. Kaľdý registrovaný-přihláąený by mněl mít ke zveřejnění své adresy právo VETA. A mněl by to vědět před zveřejněním. Například v pravidlech konference.
Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá


> Seznam nezverejnovat. Uz tak dostavam denne 4-5 spamu.

Taketo supermedy dodavaju aj s.r.o., ktore patria CSV. A to sa hrdia tym ze
nakupuju len cesky med. Nepoznam vsak ziadny tmavy cesky med ktory aj po
dvoch rokoch nekrystalizuje. Za to viem celkom iste ze nekrystalizuje
zahusteny izoglukozovy sirup.

Matej





Eman
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Re: U je to tady
21.10.2004
06:19
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






To je ale supermed. Vloni jsem si podobný levný v Lidlu koupil na srovnání
a celĂ˝ rok nezkrystalizoval! To je kvalita! :-)
Zasluhoval by pořádný rozbor na HMF, antibiotika atd.
Eman

aj ja sa pripajam k nezverejnovaniu. Tych SPAMOV mam dost aj bez toho.

Matej




Jakub ©merda
<Jsmerda/=/sezn An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
am.cz> Kopie:
Thema: Re: Seznam e-mailových adres konference
21.10.2004
07:51
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Seznam nezverejnovat. Uz tak dostavam denne 4-5 spamu.

Dekuji Kuba


================= Původní zpráva =================
Od (From): "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Seznam e-mailových adres konference
Datum (Date): 20. 10. 2004 23:19
==================================================

> Zdravím včelaře
>
> a obracím se na účastníky konference (v tomto případě jen na ty, kteří
> se konference účastní přes e-mail) s následujícím aktuálním problémem.
>
> Ve staré konferenci nabízel konferenční robot funkci, která
> umoľňovala, ľe na poľádání automaticky zaslal ľadateli seznam vąech
> e-mailových adres, na které rozesílal konferenční příspěvky
> (mailing-list konference).
>
> V této konferenci nebyla tato funkce dosud zavedena vzhledem k tomu,
> ľe přístup na konferenci není uľ jen přes e-mailovou komunikaci ale
> také neomezeně (a nekontrolovaně) přes webové rozhraní. V dneąní době
> e-mailoví účastníci zřejmě netvoří ani polovinu těch, kdo se
> konference nějak (aktivně či pasivně) účastní.
>
> Seznam e-mailového členstva konference vąak pochopitelně není tajný
> ani není mým majetkem (jsem jen jeho dočasným správcem). Jenľe je tu
> otázka, za jakých okolností má správce konference dávat k dispozici
> mailing-list konference - vzhledem k tomu, ľe je to dnes cenný
> materiál pro spamery... (Jde o několik stovek ověřených fungujících
> aktivních e-mailových adres.) Představme si např. situaci, kdy mi
> napíąe nějaký účastník konference a bude po mně chtít seznam
> e-mailových adres vąech konferujících... Dát mu to či nedat? To»
> otázka...
>
> (A k tomu vąemu je zde dnes zákon o nakládání s osobními údaji.)
>
> Byl bych rád, kdyby e-mailoví účastníci konference vyjádřili své přání
> jak se má nakládat s jejich adresami.
>
> S pozdravem se těąí na vaąe vyjádření
>
> J. P. B.
>

zdravim do konference, moje verze je nasledující: 500kc je predpokladany prumerny vynos z jednoho vcelstva a tedy do 40 vcelstev a příjmu 20 000 nemusi drobny vcelar davat danove priznani podle §10. dulezite je to a, tedy pokud clovek presahne 20 000 nebo ma vetsi pocet vcelstev musi dat danove priznani a bohuzel ze zakona plyne (podle toho jak jsem to pochopil ja) ze v pripade kolegy s prijmem z vykupu 21 000 musi za dilci zaklad dane uvest 21 000( samozrejme minus naklady)a ne 21 000 - 20 000 tedy 1 tisic, je to trochu nespravedlive ale je to tak
S pozdravem Radek Hubac

================= Původní zpráva =================
Od (From): "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Re: Daňový zákon.
Datum (Date): 8. 10. 2004 15:27
==================================================

> Dobrý den.
> Obávám se, pane Čáp, ľe to nečtete dobře; částka 500,- Kč je výslovně
> označena jako příjem poplatníka na jedno včelstvo.
> Pravdou ovąem je, ľe (nemá-li jiné podobné příjmy) nemůľe včelař poľadovat
> osvobození od celé částky 20 000,- Kč při niľąím počtu včelstev, ale jen z
> toho důvodu, ľe tak vysoký oficiální příjem ani nemá.
> Mým názorem je, ľe prosazení tohoto přístupu ke zdanění včelařů je významným
> nástrojem pro podporu drobného včelaření, ÚV ČSV si za to zaslouľí plné
> uznání a právě teď - v době rozpoutání div ne hysterie proti němu kvůli
> Předboji - je zapotřebí to zdůraznit.
> S pozdravem Petr Lokvenc
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
>
>
> > Jestli dopbře čtu, tak v tom odstavci není řeč o tom, kolik má včelař
> příjmu
> > ze včelstva, ale jaká část příjmu ze včelstva je osvobozena od daně...
>
> ...> > 3) Od daně jsou kromě příjmů uvedených v §4 osvobozeny
> > > a) příjmy podle odst. 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka
> > nepřesáhne
> > > ve zdaňovacím období 20.000,- Kč, přitom
> !!!!příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého
> nepřekročí ve zdaňovacím období počet
> > > včelstev 40, je částka 500,- Kč !!!! na jedno včelstvo.
>

Hlavně neuvádět v přílohách funkční emailové adresy typu jmeno/=/domena.něco. Třeba by mohl mít kaľdý emailový účastník diskuze na serveru jednak svou správnou mailovou adresu, na kterou server zasílá diskuzi a jednak pseudomailovou adresu třeba jmenozavináčdomena.něco apod, která by byla uváděna v přílohách odpovědí mailů a kterou by roboti sbírající mailové adresy pro spamery na internetu nerozluątili.
Nebo se dohodnout, ľe budeme vąichni ty mailové adresy mazat, já to uľ dělám.
Nebo podmínit přístup na web diskuze vyplněním hesla zasílaného ze serveru v obrázku, to roboti taky zatím neumí přečíst.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Wednesday, October 20, 2004 11:19 PM
Subject: Seznam e-mailových adres konference


Zdravím včelaře

a obracím se na účastníky konference (v tomto případě jen na ty, kteří
se konference účastní přes e-mail) s následujícím aktuálním problémem.

Ve staré konferenci nabízel konferenční robot funkci, která
umoľňovala, ľe na poľádání automaticky zaslal ľadateli seznam vąech
e-mailových adres, na které rozesílal konferenční příspěvky
(mailing-list konference).

V této konferenci nebyla tato funkce dosud zavedena vzhledem k tomu,
ľe přístup na konferenci není uľ jen přes e-mailovou komunikaci ale
také neomezeně (a nekontrolovaně) přes webové rozhraní. V dneąní době
e-mailoví účastníci zřejmě netvoří ani polovinu těch, kdo se
konference nějak (aktivně či pasivně) účastní.

Seznam e-mailového členstva konference vąak pochopitelně není tajný
ani není mým majetkem (jsem jen jeho dočasným správcem). Jenľe je tu
otázka, za jakých okolností má správce konference dávat k dispozici
mailing-list konference - vzhledem k tomu, ľe je to dnes cenný
materiál pro spamery... (Jde o několik stovek ověřených fungujících
aktivních e-mailových adres.) Představme si např. situaci, kdy mi
napíąe nějaký účastník konference a bude po mně chtít seznam
e-mailových adres vąech konferujících... Dát mu to či nedat? To»
otázka...

(A k tomu vąemu je zde dnes zákon o nakládání s osobními údaji.)

Byl bych rád, kdyby e-mailoví účastníci konference vyjádřili své přání
jak se má nakládat s jejich adresami.

S pozdravem se těąí na vaąe vyjádření

J. P. B.

nize uvedena uvaha od "?esk? med s.r.o." <e-mail/=/nezadan>
neni podle me pravdiva, protoze §10 zakona o dani z příjmu se netyka!!! podnikatelu (maj §6) napr vloni jsem prave podle paragrafu 10 priznaval prijem ze vcel ackoli jsem zamestnanec armady
S pozdravem Dr. Hubac
> Posílám plné znění zákona o dani z příjmů, které se týká osvobození
> ostatních příjmů podle §10. Týká se to vąech ostatních příjmů, ale jen do
> určité výąe. ČSV prosadil daňovou úlevu pouze u včelařů podnikatelů, ktří
> mají jen do 40 včelstev, coľ ale asi není skoro nikdo. Ti mají osvobození
> příjmů 500,- Kč na jedno včelstvo s podmínkou, ľe nesmí mít v daném
> zdaňovacím období více, jak 40 včelstev.
> U ostatních včelařů, kteří nejsou podnikateli platí obecné osvobození
> ostatních příjmů do 20.000,- Kč, ale to je pro úhrn vąech těchto ostatních
> příjmů dohromady. Znamená to, ľe například kdyľ do výkupu dodáte např. za
> 10.000,-Kč padaná jablka, tak Vám na včely uľ zbývá osvobození jen z
> 10.000,- Kč. Od příjmů se odčítají prokazatelně vynaloľené výdaje, coľ je u
> včelaře cukr, včelařské pomůcky, cestovní výdaje apod.
> Toto osvobození bylo dříve 10.000,- Kč a nyní je zvednuto na 20.000,- Kč.
> Znění zákona je následující:
>
> §10 Ostatní příjmy
>
> 1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýąení majetku, pokud nejde o
> příjmy podle §6 aľ 9, jsou zejména:
> příjmy z příleľitostných činností, nebo příleľitostného pronájmu movitých
> věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována
> podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem)
> 3) Od daně jsou kromě příjmů uvedených v §4 osvobozeny
> a) příjmy podle odst. 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne
> ve zdaňovacím období 20.000,- Kč, přitom příjmem poplatníka, kterému plyne
> příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet
> včelstev 40, je částka 500,- Kč na jedno včelstvo.
> 4) Základem daně je příjem sníľený o výdaje prokazatelně vynaloľené na jeho
> dosaľení.

>Seznam nezverejnovat. Uz tak dostavam denne 4-5 spamu.

>Dekuji Kuba

Co nechcete, aby vam jini delali, nedelejte to jim. Kuby a Mateje odpovedi zobrazuji v otevrene forme zive e-maily. Nechcete zverejnovat a sami elementarni zasady nectite? :-(
Kvuli takovym jako vy uz neuvadim svuj e-mail. Uz jsem to tu nekolikrat psal a jako kdyz hrach na stenu...

Pokud bude konference pripoustet prispevky s otevrenymi e-maily v textu, nema cenu se tady bavit o (ne)zverejnovani. Nechcete-li nikdy zverejnovat vase e-maily, pristupujte na konferenci z webu. A je to.

Já myslím,že je to tak jak píšeš.Nejlepší cesta je asi část včel přihlásit na ženu.Beztak nám manželky pomáhají a jsou z nich minimálně poloviční včelařky.

Havlík napsal(a):
> Já myslím,ľe je to tak jak píąeą.Nejlepąí cesta je asi část včel přihlásit
> na ľenu.Beztak nám manľelky pomáhají a jsou z nich minimálně poloviční
> včelařky.
>
>
To nepomůľe, příjmy manľelů se v takovém případě, na rozdíl od rodičů a
potomků sčítají.

S pozdravem

Lněnička

Muze na to byt dvoji pohled. Urcite bych byl rad, kdyby moje ( nase )
adresy nebyly volne dostupne komukoli. Ale samotneho me zajima kolik
se nas vlasne konference ucastni. Kdyby slo o samotne adresy aktivnich
ucastniku, tak ty pro vetsinu z nas uz vlastne dostupne jsou.
Obcas jsem i zvedavy ... rikam si , co je ten clovek vlasne zac ...
kolik mu je ? kde vcelari ?
Ale to je asi na nasi vzajemne duvere a ochote uvest i neco o sobe.

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Sčítají?Takže dohromady mohou mít příjem 20.000,nebo 40.000?
A s kým se ještě sčítají?Mě pomáhají i rodiče a taky trochu tchyně.Sice jsem hranic nedosáhl,ale kvalita je v přípravě.Takže buďme připraveni. :-)

V pravidlech puvodni konfery bylo, ze kazdy nove "prichozi" o sobe neco
napise. V soucasne dobe se spis stava, ze nekdo kolemjdouci neco "zarve"
a zase zmizi. To ale asi nese cas. Zajimave otazky, ktere si poklada
Martin mozna zustanou nezodpovezeny, anebo, jako se prihodilo mne, na
zaklade nekolika mailu a posleze osobnich navstev vzniklo nove
"Internetove pratelstvi".

Jsem pro nezverejnovani adres, i kdyz prispivam mailem a v kazdem je
moje adresa. Nedelam si iluze ze neco jako "uzivatel(zavinac)bodka
seznam bodka cz nejak masivne odezene roboty od nasich firewallu. Kazdy
kdo aspon jednou zkusil nejaky regularni vyraz(skutecny muz) vi, ze se
da rozkodovat temer vse, jen jde o usili tomu venovane.

Ale proc jim to pacholkum ulehcovat, zejo.

Zdravi PP.


nezmart/=/quick.cz napsal(a):
> Muze na to byt dvoji pohled. Urcite bych byl rad, kdyby moje ( nase )
> adresy nebyly volne dostupne komukoli. Ale samotneho me zajima kolik
> se nas vlasne konference ucastni. Kdyby slo o samotne adresy aktivnich
> ucastniku, tak ty pro vetsinu z nas uz vlastne dostupne jsou.
> Obcas jsem i zvedavy ... rikam si , co je ten clovek vlasne zac ...
> kolik mu je ? kde vcelari ?
> Ale to je asi na nasi vzajemne duvere a ochote uvest i neco o sobe.
>
> Nezbeda Martin
> (alias nezmar)
>
>

Moj nazor je e-mailove kontakty nezverejnovat,denne mam niekolko spamov, a
clovek musi mat poriadny prehlad
na zaplaty OS ..... mat nainstalovany antivir, nejaky firewall atd....Dnes
su PC virusy naozaj uspesne a naujdu kazdu skulinku
v neosetrenom OS.... ale o nic lepsie nie je videna ani buducnost nasich
vcelstiev proti novym parazitom....

Laco Sebosik
www.vcely.sk

podla zdroja
http://www.bbka.org.uk/news/news/small-hive-beetle-found-i.shtml bol tento
ulovy chrobak importovany
zo vcelami z Ameriky, stát Texas. Napadnute vcelstvá boli v Portugalsku
zlikvidovane, priestor - pôda v okolí vcelstiev,
boli dezinfikované. Na istý čas je vacsie napadnutie týmto chrobákom mozno
zazehnané, ale urcite je tento chrobak netrpezlivy a hlada
si nove teritoria pre svoje posobenie, .... pritom do popredia sa derie
dalsí nepríjemný a zakerny roztoc Tropilaelaps clareae....

Laco Sebosik
www.vcely.sk

no caka nas svetla buducnost. Hoci nebudeme zat, orat a hnojit / pardon -
dezinfikovat podu / budeme.

Matej




"Laco S"
<aculeata/=/nex An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
tra.sk> Kopie:
Thema: AUTHENA THUMIDA v Európe !!!
21.10.2004
18:14
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






podla zdroja
http://www.bbka.org.uk/news/news/small-hive-beetle-found-i.shtml bol tento
ulovy chrobak importovany
zo vcelami z Ameriky, stát Texas. Napadnute vcelstvá boli v Portugalsku
zlikvidovane, priestor - pôda v okolí vcelstiev,
boli dezinfikované. Na istý čas je vacsie napadnutie týmto chrobákom mozno
zazehnané, ale urcite je tento chrobak netrpezlivy a hlada
si nove teritoria pre svoje posobenie, .... pritom do popredia sa derie
dalsí nepríjemný a zakerny roztoc Tropilaelaps clareae....

Laco Sebosik
www.vcely.sk

Já jsem proti! Jiľ tak je spamů dost a seznam blokovaných adres dlouhý!
Pokud chce někdo odpovědět konkrétnímu účastníku konference, má jeho adresu
ve zprávě.

S přáním hezkého dne Josef


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 20, 2004 11:19 PM
Subject: Seznam e-mailových adres konference


> Zdravím včelaře
>
> a obracím se na účastníky konference (v tomto případě jen na ty, kteří
> se konference účastní přes e-mail) s následujícím aktuálním problémem.
>
> Ve staré konferenci nabízel konferenční robot funkci, která
> umoľňovala, ľe na poľádání automaticky zaslal ľadateli seznam vąech
> e-mailových adres, na které rozesílal konferenční příspěvky
> (mailing-list konference).
>
> V této konferenci nebyla tato funkce dosud zavedena vzhledem k tomu,
> ľe přístup na konferenci není uľ jen přes e-mailovou komunikaci ale
> také neomezeně (a nekontrolovaně) přes webové rozhraní. V dneąní době
> e-mailoví účastníci zřejmě netvoří ani polovinu těch, kdo se
> konference nějak (aktivně či pasivně) účastní.
>
> Seznam e-mailového členstva konference vąak pochopitelně není tajný
> ani není mým majetkem (jsem jen jeho dočasným správcem). Jenľe je tu
> otázka, za jakých okolností má správce konference dávat k dispozici
> mailing-list konference - vzhledem k tomu, ľe je to dnes cenný
> materiál pro spamery... (Jde o několik stovek ověřených fungujících
> aktivních e-mailových adres.) Představme si např. situaci, kdy mi
> napíąe nějaký účastník konference a bude po mně chtít seznam
> e-mailových adres vąech konferujících... Dát mu to či nedat? To»
> otázka...
>
> (A k tomu vąemu je zde dnes zákon o nakládání s osobními údaji.)
>
> Byl bych rád, kdyby e-mailoví účastníci konference vyjádřili své přání
> jak se má nakládat s jejich adresami.
>
> S pozdravem se těąí na vaąe vyjádření
>
> J. P. B.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.779 / Virová báze: 526 - datum vydání: 19.10.2004

Bohuľel na ľenu by to neąlo. Ale třeba na tchána nebo tchýni anebo vnuka jiľ
ano.
Honza

-----Original Message-----
From: Havlík [mailto:e-mail/=/nezadan.iol.cz]
Sent: Thursday, October 21, 2004 3:08 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Daňový zákon.


Já myslím,ľe je to tak jak píąeą.Nejlepąí cesta je asi část včel přihlásit
na ľenu.Beztak nám manľelky pomáhají a jsou z nich minimálně poloviční
včelařky.

ggfgfg

S tím, aby tu byl volně dostupný seznam e-mailu asi těľko někdo bude souhlasit.
Proč by vsak nemohla být statistika ( říjen 2004 - 238 členů apod. )
a popř dobrovolná databáze typu :
Mirek z Havlíčkova Brodu
nebo i
Pepa z Brna 23 včelstev 15 let včelaří ( člen koference od 2001 ? )
tak jako na různých serverech muzu ( a nemusim ) uvest par udaju

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Odesílatel: kuk <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
Datum: Čtvrtek, 21.října 2004 - 8:54 odp.
Předmět: Re: Seznam e-mailových adres konference

> ggfgfg
>

To je právě ono, ľe ta adresa je ve zprávě.
Protoľe spameři získávají funkční mailové adresy (pokud vím) takhle.
Za prvé - uplatí správce. To doufám nehrozí.
Za druhé - Prolomí se do serveru. To záleľí na správci servru, jak se o
server stará.
Za třetí - Provozuje automatické programy, roboty, kteří stahují volně
přístupné webové stránky a vytahují z nich mailové adresy, to znamená text
okolo /=/. A server diskuze je volně přístupný a skoro v kaľdé odpovědi na
příspěvek je úplná a ľivá mailová adresa.
Za čtvrté - některé viry umí vytahovat mailové adresy z databáze adres
poątovního programu, ale taky i z přechodných souborů internetového
prohlíľeče. To jsou ty soubory, které jsou zodpovědné za otevření
jednotlivých stránek ze seznamu ikony historie, i kdyľ počítač zrovna není
připojen. Na ty adresy se mohou rovnou rozeslat, ale taky je těm spamerům
poslat. Stačí jedenkrát otevřít webovou stránku včelařské diskuze a máte ji
v přechodných souborech na svém počítači uloľenou. Jak dlouho, záleľí na
nadstavení prohlíľeče a na volném místu na disku.
Takľe, pokud má být mailová adresa relativně bezpečná, nesmí se takhle
vystavovat volně na internetu. Aspoň ne v takové formě, aby byla
rozpoznatelná jako mailová adresa automatickými programy a viry.

Třeba na známém internetovém deníku Neviditelný pes http://pes.eunet.cz/ se
jeątě před rokem do komentářů psaly běľně maily. Dnes uľ ne. Třeba před
rokem tam napsal třeba pan Novák svůj mail třeba novak/=/portal.cz a soudě
podle daląích jeho příspěvků dostal svou dávku spamu. Dneska, pokud tam píąe
adresu, napíąe maximálně novaknaportalu.cz, člověk to rozluątí, program,
nebo virus ne.

Co se týká rozesílání seznamu mailových adres konference, mimo konferenci na
vyľádání komukoliv určitě ne. Maximálně účastníkům konference. Ale pokud
chce někdo něco poslat vąem účastníkům, poąle to přes konferenci. Snad
jedině pokud chce něco poslat jen vybraným účastníkům a troufá si to vybrat
jen podle mailové adresy.
Ale na serveru by mohla být statistika. Kolik je členů, kolik jich je z .cz,
.sk a světových .net a .com a ostatních, kolik poslalo příspěvky za poslední
týden, měsíc den, které dny týdny měsíce chodí kolik příspěvků, v které
denní hodiny atd. Určitě by to bylo zajímavé čtení.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <>
To: "Vcelarska konference" <>; <>
Sent: Thursday, October 21, 2004 5:52 AM
Subject: Re: Seznam e-mailových adres konference


> Já jsem proti! Jiľ tak je spamů dost a seznam blokovaných adres dlouhý!
> Pokud chce někdo odpovědět konkrétnímu účastníku konference, má jeho
adresu
> ve zprávě.
>
> S přáním hezkého dne Josef

Neodolal a koupil jsem jednu sklenici lipového medu a vyzkouąel a porovnal
s mým. Doma bych zhruba podobný med namíchal, kdybych vzal dva díly světlého
lipového medu, tři díly nějakého nevýrazného květového medu a do toho
doplnil cca 5 dílů sladké hmoty o konzistenci medu a bez chuti.

R. Poláąek

Tumida má jedno slabé místo, larvy k zakuklení vylézají z úlu a zalézají do
půdy. Třeba, pokud bude v okolí úlů chemikáliemi nezlikvidovaná populace
střevlíků, světluąek, mravenců a daląích hmyzích dravců, poradí si s tumidou
sami. Moľná bude stačit, kdyľ budou nohy podstavců v plechovkách s vodou
atd.
Podle článků v odborných včelařských překladech včely malé mnoľství brouků
umí zvládnout tím, ľe je drľí v komůrkách z propolisu. Naopak brouci kladou
vajíčka do ąkvír ve stěnách. Moľná bude lepąí vybírat k daląímu mnoľení
včely, které více tmelí a vyrábět nové úly tak, aby v nich bylo co nejméně
ątěrbin.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Laco S" <aculeata/=/nextra.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 21, 2004 6:14 PM
Subject: AUTHENA THUMIDA v Európe !!!


> podla zdroja
> http://www.bbka.org.uk/news/news/small-hive-beetle-found-i.shtml bol tento
> ulovy chrobak importovany
> zo vcelami z Ameriky, stát Texas. Napadnute vcelstvá boli v Portugalsku
> zlikvidovane, priestor - pôda v okolí vcelstiev,
> boli dezinfikované. Na istý čas je vacsie napadnutie týmto chrobákom
mozno
> zazehnané, ale urcite je tento chrobak netrpezlivy a hlada
> si nove teritoria pre svoje posobenie, .... pritom do popredia sa derie
> dalsí nepríjemný a zakerny roztoc Tropilaelaps clareae....
>
> Laco Sebosik
> www.vcely.sk
>
>

Já používám na stálém stanovišti (u lesa) stojan - www.vcely.ic.cz/stojan/st1.jpg

Na přechodném stanovišti, nebo pro odkládání věcí během prohlídky -
www.vcely.ic.cz/stojan/st2.jpg
www.vcely.ic.cz/stojan/st3.jpg

Viděl jsem i zajímavý skládací stojan -
www.vcely.ic.cz/stojan/st4.gif


Pokud máte na jednom stojanu více úlů, jaké mezery mezi nimi necháváte? Je lepší stavět je těsně k sobě, aby byl menší průvan mezi úly a tím menší ochlazování stěn, nebo dále od sebe, aby byla snadnější prohlídka a částečně i lepší prohřívání stěn sluncem. Nebo je vůbec nejlepší, stavět je na stojan po jednom?


mp

>Já používám na stálém stanovišti (u lesa) stojan -
>www.vcely.ic.cz/stojan/st1.jpg

Takový podobný jsem měl taky a po jedné průtrži mračen se jedna strana víc zabořila a plný úl se převrátil. Používám staré pneumatiky samostatné, nebo přes dvě položené dva trámky. Ty drží dobře. A zdá se mi, že je na úlu méně mravenců.