Včelařská konference

Prosil bych poradit kdo prodává medomety maďarské výroby jehož jméno si nemohu vzpomenou a nebo kdo by opravil programový ovladač tohoto medometu.Děkuji

Detergenty mají dlouhou molekulu, jeden její konec je lipofilní neboli lne k tukům a druhý její konec je hydrofilní neboli má afinitu k vodě. Proto mohou ulpívat na vosku a tam vadit včelám, případně i když se jich použije velmi málo, mohou místně, třeba na povrchu toho vosku, , vytvořit nějakou velmi vysokou koncentraci.
Na jedné straně se potom nadává, že zemědělci a znečištěnéí životního prostředí do včel láduje všemožnou chemii a na druhé straně takhle sami včelaři strkají do včel další chemii z těch detergentů. Což jsou potencionálně dost zrádné látky.
Ty detergenty se potom přes mezistěny mohou dostat do medu a pokud zůstanou ve vosku, mohou, pokud vydrží teplotu varu vody při jeho vyvařování buď způsobit pěnění vosku nebo místo pevného koláče vytváření ztuhlé voskové emulze.

Dalším problémem může být použitá voda, pevné částice ve vodě mohou také způsobit zflekatění mezistěn.

Separátor je mezivrstva, pokud by měla nějak prostupovat dostran, byl by to špatný separátor a pozná se podle toho, že přestává fungovat a vrstvy se lepí. Pokud dáš Jar do kelímku a jde o clean verzi bez aditiv a parfémů, vyschne docela vysoká vrstva na nepatrný flek. No a oto v dotazu jde, proto se dotazuji co to je za saponát, protože jarem se často nazývá i to co jar není a jaký má odstín, jak voní, jak je starý atp. To jak je starý je důležitý protože se neustále mění kvůli šetření receptury.

Do vosku bych nepral ani saponát ani prášek na praní.
Mimochodem dnešní saponáty jsou plné parfémovacích přísad a přísad udržujících kůži člověka měkkou a vláčnou. To znamená chemikálie, které mohou mít potencionálně velký vliv na včely. A které se díky tomu, že saponát nebo prášek na praní, moho u dostat hluboko do vosku.
Jako separát při výrobě mezistěn bych nikdy nepoužíval takové chemicky složité směsi se spoustou nedefinovaných a neuváděných látek.
Co takhle jako separát používat glycerín? je to jednoduchá látka, koncentrovaná je medovité konzistence, tudíž by jako separát fungovat mohla, je dobřě rozpustná ve vodě, tudíž snadno oplachovatelná a nesnadno pronikající do vosku a je přírodním tudíž by na včely neměla nijak působit.

Co to je za saponát, název, vůně, datum šarže. Záleží i na odstínu.

Zkus obycejny prasek na prani.

Prosím o radu,když odlévám mezistěny a odmaštuji vodou s jarem
zustává mi na mezistěnách ruzné fleky jako ,kdybych měl tyto mezistěny v zimě a vytvořil se na nich voskový květ.Prosím o radu čím odmaštovat jestli dávat méně jaru což jsem zkoušel a je to to samé
Děkuji

JosPr: To jsem taky kdysi dělal, když jsem ještě měl kočovný včelín a med z řepky.
Některé tmavé medy měly výraznější, ale nic moc chuť, smíchány cca půl napůl s řepkovým medem s ostřejší chutí se to nějak dohromady doplnilo a stalo se výrazně chutnější.
U řepkového medu pak platilo, že pro jeho zpracování, tady přelití do pětikilových flašek od okurek, ve kterých jsme tehdy mešd skladovali dlouhodobě, se nesmí spěchat. Jak se přelil v době, kdy začínal tuhnout, ale ještě to šlo, obvykle zůstal už měkký i v té flašce. To bylo tehdy takové "přírodní" pastování.

A u nas podobne,az na ty mm.Bud je zima nebo fuci studeny severak.Na nedeli celych 10 stupnu a 4,3 mm srazek.Pokud opravdu naprsi 4 mm,bude to uz za kveten celkem 10 mm.Jedna konev vody na metr ctverecni za 3 mesice.Diky i za to.

Já se opovážil na ty nej nej včelstva pokusně přidat druhý medník a od té doby nepřibylo nic, plný podmet včel až na síto, zima, fučák, zima, jednou za pár dní prolet trubců, že málem vzlétne včelín, za květen přelito kolem 100mm vody, loni květen 152mm - tj. 210% normálu- taky zima, předtím celé jaro fučák. Soused v kamnech denně topí, já se vzdal když došlo dřevo, tak se jede plynem, na konci května, a polárníci chodí v tričku. Takže dávám ultimátum - buď budou celé léto čtyřicítky a nespadne ani kapka, v opačném případě až si globální oteplovači sbalí svoje fidlátka a spolu se sucho -katastrofisty odtáhnou do

Prosty lid jde po tmavem medu a je ochotny si na nej pockat.Kdysi jsem v mladicke nerozvaznosti napastoval 20 kg v domneni,ze to pujde na dracku.Rodina to davala do kafe a caje hezkych par let,nez se pasta spotrebovala.Nechtel to nikdo ani jako bonus k medu.Nikdy vice pastovat nehodlam.
Repka je dobra na napravu poslednich medu z lesa,nekdy mivaji nahorklou chut a ta po smichani s repkou zmizi.
V Bruselu dokazi vymyslet hrozna zverstva,to bez debat.

Prosty lid jde po tmavem medu a je ochotny si na nej pockat.Kdysi jsem v mladicke nerozvaznosti napastoval 20 kg v domneni,ze to pujde na dracku.Rodina to davala do kafe a caje hezkych par let,nez se pasta spotrebovala.Nechtel to nikdo ani jako bonus k medu.Nikdy vice pastovat nehodlam.
Repka je dobra na napravu poslednich medu z lesa,nekdy mivaji nahorklou chut a ta po smichani s repkou zmizi.
V Bruselu dokazi vymyslet hrozna zverstva,to bez debat.

> JosPr (46.135.2.9) --- 28. 5. 2020
Re: fnukalové (74172) (74173)
...Kdysi jsem z podobnych kilo na repce mel radost,no pak metraky tohohle "medu" lezely tri roky doma a pridaval jsem ho prasatum do zradla,zajimave,tem to chutnalo.<

Řepka je dobrá, jen lidi neví co je dobrý. Záleží natom, jak se co připraví a jak nabídne. Tuhá řepka jde zpastovat, letos nebyl při průběhu počasí problém s vodou, musí se pořádně ocenit a hned si ji všimne prostý lid jakožto kvalitní sladiny a pochutiny.

Jinak med se bude přidávat do postřiků zřejmě jako aktraktant a vnadidlo. Takže to bude poslední zvonění pro včelaře když se to bude příkladně aplikovat v podletí s nějakým dalším hlavním bonusovým účinným sajrajtem.

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1590674283666&uri=CELEX:32019R1822

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1822 ze dne 8. srpna 2019, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 za účelem zařazení medu jako účinné látky do přílohy I uvedeného nařízení (Text s významem pro EHP)

C/2019/5881

No tady, severní předhůří Beskyd , napršelo pořádně. A dvakrát po sobě. vody je dost na tak dva měsíce, i kdyby nepršelo.

Ps: schvalne pisu prehankach,ac jinde naprselo,u nas je pod stromy sucho.

Ja si radsi nez metrak debilni repky,kterou nikdo nechce,nachystal vcelky na les,vyrovnane v sile,vetsina matek letosnich.Maliny,krusina,ostruziny plne poupat,svazenka po prehankach poskocila.Kdysi jsem z podobnych kilo na repce mel radost,no pak metraky tohohle "medu" lezely tri roky doma a pridaval jsem ho prasatum do zradla,zajimave,tem to chutnalo.Dnes jsem radsi,kdyz na repce rozpulim,vyrovnam vcelstva,nachovam a povymenuju matky a zbytek sezony se uz muzu vcelarenim jenom bavit.Repku nechci ani videt.

řepky:)

letos jsem na včely podhodil 4. medník- bylo třeba, dnes jsem točil 65 kg/ včelstvo. Díky bohu

Podkrkonoší pohoda-jazz.
Do plodišť dávám cemenťák z loňska,teď se hodí.
Květový med z ptáčnic a luk tmavý,oproti loňsku,a krásně aromatický.
Rojovka slušná,oproti dvěma letům dozadu,kdy nebyla téměř žádná.
V klidu vytáčení květového medu a příprava na druhou snůšku-divoké maliníky jsou těsně před květem.
U jednoho stanoviště vedle v katastru mor u dalšího ochranné pásmo kvůli hnilobě včelího plodu.....jen čekám až to nějakej blbec zatáhne i sem.

U nas nejhorsi jaro za 20 let,noci 2-3 stupne nad 0,repka dokvetla v suchu nesmyslne 14.5,davala jen pyl.Nektar 0.Neco v mednicich z ovocnych stromu 8-10 kg,nema cenu spinit medomet.Ted uz 10 den vaha bez prinosu,3 den v minusu,lehce,ale trvale.Sice prsi,ale sucho trva vesele dal,predpoved teplotne v riti,kvetou javory,zima,studeny vitr.Vcely v sile bez snusky,polovina v preletacich,neco jsem uplne rozdelil do oddelku,snad dest pomuze alespon malinam a ostruzinam.Misto lesa parezy,50% ztraty matek na oplozovacich proletech,rok jak vino.Vypite.

Tak vložte kousek zakladeného plástu a je to.

Dneska to vypadalo, že ještě něco si do plodiště přinesou, a houby tak, 4x nalito, 14°C, je po snůšce. Z KVS přišlo varování, že varoa je zase přemnožená, nevím jestli VD počítali na včelách nebo jak, nebo to odhadli z poškozených včel před úly - ty jsou ale poškozené i bez VD. Děláte někdo monitoring, já jsem na trubčině VD nenašel, ani na včelách, zato pochodujících mladušek v trávě dost a sem tam i trubec, v naprosté většině mají dobrá křídla, ale nelétají.

Co jsem si udělal vloni odělky, tak nějak moc nejdou. Letos jsem si udělal sběrný odělek - třikrát jem larvyl, nikdy to nevzali. Plod je vylíhlí nebo zavíčkovaný, matka tam není. přesto mechtějí narazyt matečníky. To se mě ještě nestalo.

Při poslední prohlídce včelstev zjištěno kol 25 kg medu,na nezavíčkovaných plástech zpola zanesených měřen obsah vody refrakt. 17,1,řepka týden odkvetlá.Vytáčet budu zkraje června.Rojovka zatím nehrozí.
Zajímalo by mne,jak dopadlo šetření úhynu včelstev po postřiku kvetoucího porostu řepky u včelaře Radka H.na Náchodsku publikovaného ČT 15.5.
Můžete se prosím ozvat včelaři z této oblasti ?

Co na té rojovce chceš vidět? Rozšiř,to je naprosto prozaická a nejjednoduší nápověda pro nezkušeného začátečníka.A nebo odebrat zavíčkované. Mám už většinu včelstev v 6NN a když po akátech,které už zde na jihu naplno kvetou odeberu na oddělky,tak o rojích se můžu dočíst jen ve starší literatuře a nebo zde na konferenci.
Hodně úspěchů.

Lepší jak loni, kdy bylo do 20.5 zima a pršelo. Letos na řepce tak o půlku víc proti loňsku.

českýráj docela dobře nosí, první sklizeň 15.5 10kg/ks a 10kg ponecháno v nezralosti a stále jedou, ale rojovka sílí a jak dopadne se uvidí. počasí je je ale dobré pro 250 mnm

Co snůška, u mě severovýchod nic moc, drůhá půlka řepky asi 5 snůškových dní, předtím taky něco, ale slabší. Něco v medníkách je, za týden bude v plodištích sucho, všechno přetáhly nahoru. Jinak je to jako loni, zima, často studené odporné větry, teď období dešťů a stále zima, na řepce poslední květy, některé už zelené. Na jih a vůbec západ republiky bylo o dost tepleji, jak hodnotíte letošní jaro?

Schází vám ve vaší medovině aroma? Odzkoušeno toto a maximální spokojenost: https://www.zanaromi.com/cs/medovina/9-aroma-med-11000-pg.html

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/pruzkum-letosni-zimu-v-cesku-neprezila-petina-vcelstev/r~e3ea6fc098ef11ea9d74ac1f6b220ee8/

https://colnect.com/cs/milk_cup_lids/list/country/57-%C4%8Cesk%C3%A1_republika/company/49968-Medokomerc_sro/series/188952-Single

Hana Janků (85.163.227.1) --- 13. 5. 2020
Koupě matky
Dobrý den. Chci se zeptat, zda když koupím matku z jiného kraje, tak zda je třeba někde něco ohlásit, či někde něco předem vyřídit?
Hezký den....<

Je to registrovaný chov? Pokud ano, chovatel matek by měl plnit podmínky co z takové činnosti vyplývají vůči SVS. Pokud jde o příležitostní prodej lépeřečeno nabídku, kdy chovatel není registrován, tak bych se podíval minimálně na mapu moru, jestli není stanoviště chovatele z kterého matka je, zahrnuto do pásma MVP tz.v karanténě.

Vzhledem ke zkusenostem z dorucovanim Ceske posty,kdy se matky v klickach toulaji radu dni po CR,vydrzi hodne.Jednou mi tak cestovala tyden.Co je dulezite,po dovozu nebo doruceni lehce nakapat par kapek vody na klicku,o zbytek se postaraji doprovodne vcely.

Já,když před lety kupoval matky,tak jely Poštou v obálce a náležitosti vyřizoval chovatel matek.
Do včelstev jsem přidával druhý den.

Řekl bych nesměřovat převoz matky do poledních hodin do auta bez klimatizace, kde je díky slunci pořádně vysoká teplota. Ale nejspíš i tak by to matka se včelami těch 2.5 hodiny vydržela.
Potom klícku s matkou nenechat na světle a současně aby tam byl vzduch a nebyly otřesy. Takže asi ta krabice s otvory a klícku tam mít na nějakém čistém ručníku nebo hadříku.
Další věci k tomu ať napíšou jiní.

Dobrý den. Chci se zeptat, zda když koupím matku z jiného kraje, tak zda je třeba někde něco ohlásit, či někde něco předem vyřídit? A zda je třeba nutné po přívozu matky provést nějaké preventivní opatření, např. kvůli zavlečení nějaké nákazy? A co je pro převoz matky autem potřeba (cesta cca 2,5 hodiny) - jen obyčejná klícka a tu dát do nějaké krabice a po dovozu vložit klícku hned do bezmatečného včelstva? Děkuji za odpověď, případně na odkázání na článek věnující se tomuto tématu.
Hezký den.

Já jsem taky neviděl, ale já varoa na včelách nehledám a nějaké katastrofální zamoření jsem nezažil, takže jsem neměl důvod hledat.

tak to mám asi jiný VD,protože za těch 20let jsem na trubci roztoče neviděl....
na trubčím plodu ano,to je bez debat

"Ale k roztoči. Jde o to, jestli je pravda, že roztoči opustí úl spolu s trubcema při jejich vyhánění, nebo spíš přelezou na dělnice a jejich plod."
a.
Já myslím, že bude platit obojí. V některých úlech totiž trubci nejsou vyháněni a neúmírají ven, ale část jich zůstane někde na dně úlu v rohu a hynou tam. Případně dokonce se "zaslouží" včelař, když třeba trubci v medníku nemají otevřené očko, nedostanou se ven a hynou pak na mřížce. Roztoči by potom měli z těch umírajících trubců doléze zpět do včelstva. Přírozeně záleží, jaký je, hlavně na tom dně úlu, který není úplně pod vlivem včelstva, biotop. Měli by tam být takzvaní "štírci" neboli draví tuším taky roztoči, kteří mohou varoa lovit a tak likvidovat a zřejmě i mravenci by rádi občas nějakého živého roztoče ulovii a donesli do hnízda jako potravu pro své larvy.
Co se týká trubců, kteří zůstanou venku, myslím si, že roztoč pozná, že jeho "nositel" je zbídačelý a hladový a brzo zemře a při pokusech trubce na česnu dostat se dovnitř mohou z trubce "sestoupit" a chytit se strážkyň.
a.
Jinak obecně si myslím, když vyřezávání trubčího plodu se v praxi ukázalao jako málo účinné, že velmi perspektivní je směřovat technologii ošetřování včelstev tak, aby po posledním medobraní vzniklo ve včelstvu "okénko" kdy včelstvo je bez plodu a v tom okénku včely ošetřit klasickou fumigací.

Ne jdou hledat další prostor ke kladení vajíček.
Pepan

Viry jsou problém, to ano.
Ale k roztoči. Jde o to, jestli je pravda, že roztoči opustí úl spolu s trubcema při jejich vyhánění, nebo spíš přelezou na dělnice a jejich plod.

Kolega Chroust to ponekud zjednodusuje ve stylu svazovych dogmatiku.Problem jsou virozy a ty veru nezalezi na poctu VD ve vcelstvu,ale na tom jestli se rozjedou nebo ne.Daleko hodnotnejsi clanek k premysleni tam ma Radek k virum,pokud tedy je clovek ochotny premyslet.

"Nejlepsi pokud se zacatecnik nauci hned tvorit oddelky a nakoukne do chovu matek,pak nemusi nakupovat mnohdy to,co je horsi,nez ma sam doma,byt s "modrou" krvi.Oddelku neni nikdy dost."
a.
Nejde o to, jestli to, co nakupuje je horší nebo lepší. Jde o to, že v systému komerčního chovu matek se rozchovává pouze několik vybraných linií včely medonosné. V celé ČR, mimo snad nějaké nepovolené dovozy a mimo matek včelstev na hraničních územích oplozenými trubci z vedlejšího státu se dnes díky velmi rozšířeným komerčním chovům matek chová jen těch několik liní. Pokud se objeví nějaký nový patogen, třeba nyní nějaký vir (na včely) tak by byla obrovská náhoda, kdyby aspoň jedna z těch několika chovaných liní byla tomu viru nějak víc odolná.
Můj názor je, že kdyby třeba varaóza tady přišla o takových 100 let dříve, okolo roku třeba 1885, tak dost možná by včelaři příchod varaózy ani nebyl zaznamenán. Tehdy kromě pár soukromých výzkumníků, dovozců včelích matek každý včelař rozchovával své včely neboli měl svou vlastní linii včel. V celých tehdejších Českých zemích a Moravě to byly tisíce až desetitisíce geneticky různých chovatelských linií. Klidně mohla být jedna z těch desetitisíců nebo třeba 10 nebo dvacet různých linií nějakým způsobemn znatelně odolnější proti varaóze. V takovém případě by včelaři o varoa možná ani nevěděli, jenom by se ve starých kronikách našlo, že kolem toho roku a ještě dalčích několik let potom měli místní včelaři problémy, hynuly jim včelstva a neměli tak med ani vosk, a i třeba napoprvé dovezené včely uhynuly taky, až napodruhé, napotřetí atd dovezené včely třeba z jiného kraje (některá z těch odolných linií) se uchytily a přestaly hynout.
Jenže když dnes v celé ČR je jen několik chovatelských liní, jaká je pravděpodobnost, že aspoň jedna z těch vybraných několika liní bude nějak odolná? pět ku tisíci nebo desetitisíci?
Proto je třeba, aby včelaři co nejvíc nekupovali matky z komerčních chovů, ale dlouhodobě, víc než aspoň desítku let rozchovávali matky ze svých včelstev neboli vytvářeli svou linii.

Nevyřezávám trubčinu a včelstva padají, ten kdo poctivě vyřezával opakovaně, je dnes stejně bez včel, téměř žádný rozdíl. Jen Varoa za to nemůže, ale je to pořád dokola, u koho to na stanovišti není, tak neví. Poškozené včely v buňkách - mlaďušky nelétající v trávě, některé deformované křídla, včetně trubců, ale v buňce přesně ty poškozené včely žádné roztoče nemají = virusy bez VD, ten VD to je jen zástěrka, loni byl přemnožen, tak se na něho všechno svedlo.

A loňské matky? Co u vás? U mě loňské oddělky netáhnou, jeden z pěti pěkný, jinak problém obsadit 3 bedny, řepka ve v plném květu, ale dále už nesílí, naopak některé se mi zdá že slábnou, lítají hlavně trubci, létavky v podmetu zmizely, u některých tedy podmet předtím brada i když mrzlo, teď prázdný. Letos byl po dlouhé době nátěr M1 už ze zoufalství. Jde to rok co rok horší, stavy od podzimu jsou minus v katastru 60%, většina co přežily moc nepřinese, potvrzeno i v okolí, ale někdo to má naopak prý dobrý. Nechci tímto spekulovat, těch faktorů je mnoho, otravy, viry v zásobách atd... jen aktuální situace, nic se nemění... okr opava.

Přátelé, co říkáte na článek v posledním Včelařství (5/2020, str, 176-177), kde kolega Chroust popisuje, že v podletí, při vyhánění trubců s nimi včelstvo opustí i značná část roztočů, kteří na něm parazitují a tak je včelstvo přirozeně ozdraveno od roztočů.....
Měl jsem za to, že po slunovratu je třeba poslední trubčinu vyřezat, aby právě roztoči nepřešli na dělničí zimní generaci.
Jaký je Váš názor?

Současná krizová situace ukázala, že na Covid 19 nejlépe reagují včely. Stále nosí med :)) tedy nektar, aby mě někdo nesabotoval.

Nejlepsi pokud se zacatecnik nauci hned tvorit oddelky a nakoukne do chovu matek,pak nemusi nakupovat mnohdy to,co je horsi,nez ma sam doma,byt s "modrou" krvi.Oddelku neni nikdy dost.

Omlouvám se, pokud není koference určená k inzerci.Pro rodinu známého včelaře nabízím z pozůstalosti medomet nerozový zvratný 6ti rámkový,s programem, výroba Havl.Borová. tel.608211661 Martina Škarydová

Vážená přítelkyně, nemám pro vás žádná přemoudřelé rady ani kárání, ale pokud by se Vám to vyplatilo, mohu Vám věnovat jednu čistokrevnou Singrovku. Musela byste ale pro ní přijet na jižní Moravu, okres Brno venkov. Letošní ještě nemám, tedy loňská zelená. Pokud budete mít zájem, domluva telefonem na 603892749.

S přátelským pzdravem M. Holý

"Sice sem to nebyl ja,kdo tohle radil,ale nechal bych 1 pokud jsou vcely v sile a dalsi zaparkoval do oddelku,pro pripad,ze by se nova matka nevratila z oplozovaciho proletu."
a.
Přesně tak.
a.
Stejně se potřebujete naučit odchovávat matky nebo rovnou nová včelstva a to jde v malém počtu nejlépe přes oddělky.
Jinak matky ve včelstvech zestárnou a jak to včelař nechá takhle pasívně na včelách, obnovovat matky, včelám se to občas nepovede a včelstvo skončí nebo zůstane stará matka a včely potom slábnou odejdou přes zimu atd
Je lepší, když včelař sám aktivně odchovává matky a mění je. Nebo když aktivně ruší slabá včelstva a odchovává nová z oddělku.

Omlouvám se, tedy pan Polášek. I tak děkuji za odpověď :)

Sice sem to nebyl ja,kdo tohle radil,ale nechal bych 1 pokud jsou vcely v sile a dalsi zaparkoval do oddelku,pro pripad,ze by se nova matka nevratila z oplozovaciho proletu.

Dobrý večer, tak jsem tu zase s dotazem. Chtěla bych se zeptat pana JosPr - udělala jsem, jak jste poradil - odstranila jsem po 8 dnech nalezených 15 zavíčkovaných matečníků. 5 bylo nezavíčkovaných, které jsem tedy nechala netknuté. Nechat teď už včelky do konce vývoje těch nezavíčkovaných matečníků v klidu a po vylíhnutí prostě z nich "vyhraje" ta nejlepší matka? Nebo je ještě potřeba nějak zasáhnout, něco hlídat? Tedy později kromě kladení vajíček... Děkuji za případnou odpověď.

to je tak akotát tvůj názor a praxe.

Dobrý den, mám 4 včelstva, med neprodávám, rozdám to jen po rodině. Včely mám jen jako koníček a teprve se o nich vše postupně učím a ano, všude je hromada dospupné literatury, ale kolikrát to každý dělá rozdílně a bez zkušeností nevím co je správně. Včely mám po jednom starším pánu z vesnice, který zemřel a o včelky se neměl kdo postarat. Tak jsem koupila nové úly a vše co bylo potřeba a již třetím rokem včelky přezimovaly. Hodně mi pomáhá známý včelař, který kolikrát do roka přijede se mi na včelky podívat, jak se včelám daří, ale prostě sám má desítky včelstev a je mi blbé ho stále otravovat. Tak jsem se prostě zeptala co a jak zde... Jinak děkuji všem za odpovědi :) Hezký den.

no on mu poradí a on potom až bude prodávat med o 20 Kč méně než on. To víš že jo..............

Jak si muze zacatecnik po nastudovani veskere dostupne literatury a precteni tisicu rad a navodu na netu nevedet rady? To nejsou vedle zadni vcelari,ke kterym by zacatecnik nemohl zajit na pokec,cumendu nebo radu???Na kazdem rohu jsou dnes nejmin 2!Nic jednodusiho neni,nez konzultace na sousednim stanovisti nad vcelstvem.

"Jsem začátečnice, nevím si moc rady, proto píšu o radu sem. Včelstva mi zimovaly v jednom nástavku, 39x24, včera jsem přidávala nástavek. Známý včelař řekl, ať do druhého nástavku dám pouze pylovvý rámek, 2 plodové, zásobní a mezistěnku... Podle rozvoje že by se postupně přidaly další mezistěny... Je to tak správně? Dnes jsem přes folii koukala, že včelky již prázdnou mezistěnku v druhém nástavku "vytáhly"."
a.
Ani tak nerozhoduje, jaké do přidávaného nástavku dáváte rámky, ale jakou budou mít včely v tom přidaném nástavku tepelnou pohodu.
To znamená pokud jsou včely v prvním nástavku dostatečně silné (zase pokud se přidání opozdí a jsou příliš silné, zadělává se na budoucí rojovou náladu) a dokážou plásty v přidaném nástavku dostatečně obsednou a udržet tam dostatečnou teplotu. Což závisí jednak na dostatku včel ve včelstvu, jednak na počasí, teplotách ve dne a hlavně v noci a na tom, jestli je nebo není snůška. Snůška zvyšuje aktivitu včel i uvnitř úlu a tím produci tepla.
Když je včelstvo k tomu připravené, tak v přidaném nástavku ty plásty rychle obsadí, plod i další plást či plásty kolem a hned po přidání na nich začne pracovat. Viz ta mezistěna,kterou včely už začaly vystavovat, která je jinak chladnější než kdyby na tom místě byl přidaný už vystavený plást.
Když k tomu včelstvo ještě není připravené, slabé včelstvo, chladno, není snůška, tak včely málo obsadí i ty plásty s vytaženým plodem, ostatní plásty vůbec neobsadí, včelstvo je v teplotním šoku a na nějakou dobu přeruší rozvoj, většinu energie vynakládá na pouhou výrobu tepla, aby vytopilo celý najednou zvětšený prostor.... v krajním případě i uhyne nějaký plod na zachlazení.
a.
Je třeba pozorovat a i dívat se do včelstev, aby se člověk naučil najít tu správnou dobu, kdy přidávat.

"Po třech dnech od události zkontrolujte, zda včelstvo narazilo nouzové matečníky. Pokud ano, nechte je v klidu, ony se o sebe postarají.Za tři týdny zkontrolujte, zda nová matka klade, může to trvat možná i měsíc."
a.
Po cca týdnu od ztráty matky je dobré se do včel podívat a pokud mají větší množství naražených matečníků, zlikvidovat ty nejstarší.
Zrovna po týdnu to jsou ty, které jsou zavíčkované. nezavíčkované matečníky nechat. Jedná se totiž o to, že včely tam mají rozpor v instinktech, jednak jeden instinkt jim velí z těch několika matečníků vybrat nejkvalitnější matku, jednak ale kvůli zachování včelstva jim instinkt velí vybrat matku, která bude co nejdřív klást, to znamená matku z matečníku postaveného na nejstarším plodu. Problém je v tom, že taková matka byla hodně dlouho živena jako dělnice, matka tudíž bude nekvalitní, bude malá a nebude schopná klást dostatečné množství vajíček a bude ve včelstvu dělat nekvalitní včely. Může se i stát, poměrně často, že taková matka je ještě tento rok včelami zase vyměněna, nejčastěji tichou výměnou, už za kvalitní matku, vychovanou už od začátku jako matku, v dostatku krmné šťávy a velkou. Tou výměnou se potom někdy v časném létě přináší do včelstva nevhodná přestávka v plodování, která se odrazí potom v horších podmínkách pro výchovu zimní generaci a tím potom ve slabším včelstvu přes zimu. Je taky poměrně velké riziko, že matka se při oplozovacím výletu ztratí a v tom případě to je pro včelstvo pohroma, protože obvykle už nemá mladý plod, ze kterého by si vychovala náhradní matku. Bez zásahu včelaře potom dojde ve včelstvu k vzniku trubčic a do cca měsíce přirozeným úbytkem dělnic ke kolapsu včelstva.
a.
Pokud se ty starší matečníky zruší, včelstvo si potom jako matku z těch několika mladších matečníků, ze kterých by se matky vylíhly v rozmezí cca 24, možná i 48 hodin, vybere tu, která slibuje být nejkvalitnější a ostatní buď včely nebo potom vylíhlá matka zruší. Takhle vybraná matka je obvykle dostatečně kvalitní a nemusí se nahrazovat nějakou kupovanou matkou z komerčního chovu či jinak odchovanou.

"Pokud by se jedná o trubcokladnou matku, Tak ta začne napřed klást
trubčinu ( hrboplod.) Potom Zaklade připravené matečníky. Až pak vyzrálá
matka vyletí ke snubnímu letu tak s ní poletí i stejně vyzrálí trubci. "
a.
Když je matka trubcokladná, tak žádný matečník s vyzrálou matkou nebude. Včely sice matečníky postaví, matka ho zaklade, larvička se vylíhne, ale nedozraje a z matečníku zmizí. Například když matka byla pozdě na podzim nějak ztracena a včely si vychovaly novou, která se ale neoplodnila. Jedině že by byla matka trubcokladná jen částečně neboli matka stará nebo nedostatečně oplozená, které začíná končit zásoba spermií z oplozovacích výletů, potom to možné je.
Možnost vychovat z neoplozených vajíček trubcokladné matky samičku, dělnici nebo dokonce matku je zmíňována v literatuře, ale asi to bude jev velmi řídký a nedá se na něho spoléhat.

Po třech dnech od události zkontrolujte, zda včelstvo narazilo nouzové matečníky. Pokud ano, nechte je v klidu, ony se o sebe postarají.Za tři týdny zkontrolujte, zda nová matka klade, může to trvat možná i měsíc.

Pokud matečníky nenarazí a ve včelstvu nebudou vajíčka (možná tam matka je), tak tak tam vložte čerstvě zakladený plást z jiného včelstva a dejte jim druhou šanci. Pokud ani poté se nic nezmění, nenarazí matečníky, spojte je.