Včelařská konference

"Do kytek jde vcelstvo nakrmene a x krat osetrene proti varroa,coz je dnes zcela bezny jev.Kdezto vcelstva,ktere to ve volne prirode da nekolik let po sobe,bez leceni a krmeni,to si o rozmnozeni primo zada,bo je to maly zazrak prirody."
----------------
Já si to nemyslím.
Jednak kvůli těm nemocem v mém dřívějším příspěvku, jednak kvůli tomu, že včelstvo chované včelařem je obírané o med a je do něho v červenci a srpnu rván cukr, takže včely a matka jsou opotřebovanější a v době, kdy je roztočů ve včelstvu hodně, díky tomu cukru včely proti přirozenosti víc plodují. Takže roztoči mají o dva měsíce delší sezónu. Případně i na jaře, kdy včelař urychluje plodování třeba komorováním, takže dohromady má roztoč třeba až o tři měsíce delší sezónu. Zatímco včelstvo v dutině v přírodě klidně může začít plodovat později a málo a být tak v březnu, dubnu až do poloviny května i velmi slabé. Pak v květnu, červnu i části července nashromáždí medu jako zimní zásoby a později po slunovratu v červenci , srpnu a září už plodování padá, jen pauzíruje a jen tak trošku sbírá, aby medu na zimu neubylo.
Kromě toho ulétlé včelstvo v dutině je samotné širokodaleko, zatímco u včelaře je 10 - 20 i víc včelstev na jednom místě. To jsou mnohem větší nároky na ochranu před vyloupením i na infekční tlak nemocí a parazitů.
Zkrátka já na výborná včelstva přežívající sama v přírodě moc nevěřím. Určitě nebudou úplně špatná, protože ty špatnější uhynou. Ale taky nebudou u včelaře nejlepší, protože včelař má na včelstva trochu jiné požadavky než je požadavek přežití včelstva v přírodě.
Jako třeba u drůbeže, člověk preferuje na maso třeba osvalené brojlery a na vejce slepice, co nosí celý rok každý týden 5 vajec. Jenže když by ta drůbež měla zdivočet, tak brojleři padnou za oběť predátorům, nosnice se vysílí kladením vajec. Přežijí hubené pohylivé slepice, co ročne snesou třebas jen 20 vajec, ale dokáží z nich vychovat kuřata.