76141

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Květoslav Čermák --- 6. 4. 2002
Re: Re[2]: Re : na 237 - prihrivani ulu (241) (245) (666)

>Zastánci tenkostěnného včelaření namítnou, že silná včelstva žádné
>přihřívání nepotřebují. Jenže je otázka, jaký je nejvýhodnější způsob
>k dosažení požadované mohutnosti včelstva v době snůšky: a) jestli
>zazimováním co nejsilnějších včelstev, nebo b) včelstev středně
>silných, kterým pak na jaře včelař nějak pomůže (tepelnou izolací nebo
>třeba přihříváním). Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
>levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá
>mnoho cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak
>pomáháno, by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což
>je při našich cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo). Nejspíše by
>bylo potřebné v praxi vyzkoušet, na kolik by přišla instalace vytápění
>do včelína či na včelnici (tj. za kolik let by se investice mohla
>vrátit), a kolik elektriky by spotřebovalo jedno včelstvo na noční
>přihřívání v měsících březnu a dubnu.

Celá otázka je dost složitá. Dejme tomu, že by někdo udělal takové porovnání
variant a) a b). Ale asi by se z toho nedal dělat obecný závěr, protože
záleží na hodně podmínkách (tak jako ostatně u mnohých diskutovaných otázek
u včel) - průběh jara, chovaný kmen, klimatické podmínky stanoviště, průběh
daného jara aj. Já sám nejsem zastáncem přihřívání včelám, zdá se mi to dost
komplikované s nejistým výsledkem.

Ale k těm dvěma možnostem bych přidal ještě jednu - genetickou cestu:
c) Nějaký ten rok pozoruji u různých linií a kmenů včel rozdíly v
dlouhověkosti dělnic. Bez nějakého složitého měření se dají poznat tak, že
některá včelstva (linie) plodují méně, ale jsou přitom tak silná a donesou
tolik medu, jako včelstva hodně plodující. Ta méně plodná mají i menší
spotřebu zásob, navíc ztrácejí méně létavek v chladných jarních dnech,
protože nemusí tolik nosit vodu a pyl (jako nedávno při 5-7 °C, když vylezlo
slunce, už včely nosily vodu!). Vlastnost se dá vylepšovat výběrem, snažím
se o to. Je to ale cesta pomalá a pro ty, kdo dělají chov matek.
Zajímá mě, jestli si někdo takových rozdílů všímáte?
Pro úplnost - jsou i málo plodná včelstva s krátkověkkýma včelama - to
bývají ta nejslabší na včelíně, jimž musíme měnit matky.

Květoslav Čermák



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Hrabak Pavel - Re: mravenci okolo úlu
Předchozí:Josef Menšík - Re: na 670 - prihrivani ulu


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu