78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(85.13.101.138) --- 7. 1. 2017
Re: vcely a zbytkove mnozstvi CaOH2 v cukrovem sirupu (69749) (69754) (69755)

Takové spekulace o cukru se vyprávějí co včelařím ca 35 let. Vždy to někdo oživí. Krmil jsem čistým rafinovaným cukrem, afinovaným cukrem, cukrem dováženým z SRN když tehdy nebyl náš a nikdy zdůrazňuji nikdy jsem žádne problémy po zakrmením cukrem neměl.Taky jsem zkoušel zimovat na medu a to pouze jednou a víc ne, žádný efekt to nemělo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 7. 1. 2017
Re: vcely a zbytkove mnozstvi CaOH2 v cukrovem sirupu (69756) (69757)

Co je potom vápenná voda?
............
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 1. 2017
Re: vcely a zbytkove mnozstvi CaOH2 v cukrovem sirupu (69756)

Hydroxid vápenatý je prakticky nerozpustný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 1. 2017
Re: vcely a zbytkove mnozstvi CaOH2 v cukrovem sirupu (69756)

Hydroxid vápenatý je prakticky nerozpustný, každé větší množství hydroxidu vápenatého by bylo viděl mléčným zakalením roztoku. Stačilo by takový rozpuštěný cukr nechat hodinu stát a hydroxid by se usadil na dně ve formě bílého prášku.
Navíc by se hydroxid vápenatý velice snadno odhalil indikátorem PH neboli lakmusovým papírem. Neutrální roztok má PH kolem 7, příměsí hydroxidu vápenatého v roztoku cukru by měl roztok PH tak 9.
A oxidem uhličitým nevzniká z hydroxidu vápenatého sádra, ale uhličitan vápenatý. Sádra je síran vápenatý a ten by vznikl přídavkem kyseliny sírové, ne CO2.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 7. 1. 2017
Re: vcely a zbytkove mnozstvi CaOH2 v cukrovem sirupu

Gupo , to jsem našel v cukru hroudy asi jako zaťatá pěst. Když jsem to
rozpustil nebylo to ani nasládlé a svjetlejši jak odstředěné mléko. Někdo
řekne podle množství vody, té jsem dal minimum. Je to asi 20 let. To byli
ještě pjeti kila Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 1. 2017 10:47:35
Předmět: Re: vcely a zbytkove mnozstvi CaOH2 v cukrovem sirupu

"Ještě mne napadl cukr, měl jsem dva zdroje (množství v t), tz. dvě odlišné
množství CaOH2. Zkrmil jsem je postupně. Při manilupaci s druhou várkou
jsem jako helfr cítil z cukru citelně a silně to, co z vápna u míchačky při
míchání malty.

U první várky mi stanoviště které jsem si myslel že podlehnou na VD,
protomě mělo znaky destrukce, prostě vydržely.

Otázka zní, co udělá hydroxid vápenatý v jakých množství se včelstvy při
jeho zkrmování?

Podle wikipedie lze jakýmsi zakaleni zjistit jeho zbytek v cukru podle síly
zakaleni, přidáním CO2, čímž pokud si dobře pamatuji vzniká okamžitě sádra.
To je snadný test. Kdo má zbytky krmnéo cukru, zkuste ho za pomoci
rozpuštěného cukru a CO2 ve vedě udělat. Lít až do rozpuštěného sirupu a
pozorovat zakalení.


Podle jiných zdrojů se používá prý na tunu cukru čtvrt tuny vápna. Což
stojí zaten test krmiva. Na pytlu také píšou že cukr není 100%, proč?
Protože si může něco odnést z výroby a nyní je otázkou kolik toho opravdu z
té výroby má.

Podle mého názoru vápno by mohlo nad určitý množství zabíjet včely tak, že
zlikviduje včelstva v takovém rozsahu.

Další je otázkou, to, jaký vápno používá jak který cukrovar, jak sním při
výrobě nakládá a jestli nemá nějaké regenerační postupy, jestli nakonec
nenajdu jako postup, že ho neobnovuje NaOH a zpět nedává do výroby cukru.

_gp_
.........




JosPr (46.135.183.5) --- 7. 1. 2017
Re: včely (69749)

"poctive jsem lecil jako kazdy rok".To ja taky,a do letosni zimy jsem byl
presvedcen,ze to musi stacit -:(( Bohuzel nestaci...
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 7. 1. 2017
Re: vcely a zbytkove mnozstvi CaOH2 v cukrovem sirupu (69749) (69754)

Ještě mne napadl cukr, měl jsem dva zdroje (množství v t), tz. dvě odlišné množství CaOH2. Zkrmil jsem je postupně. Při manilupaci s druhou várkou jsem jako helfr cítil z cukru citelně a silně to, co z vápna u míchačky při míchání malty.

U první várky mi stanoviště které jsem si myslel že podlehnou na VD, protomě mělo znaky destrukce, prostě vydržely.

Otázka zní, co udělá hydroxid vápenatý v jakých množství se včelstvy při jeho zkrmování?

Podle wikipedie lze jakýmsi zakaleni zjistit jeho zbytek v cukru podle síly zakaleni, přidáním CO2, čímž pokud si dobře pamatuji vzniká okamžitě sádra. To je snadný test. Kdo má zbytky krmnéo cukru, zkuste ho za pomoci rozpuštěného cukru a CO2 ve vedě udělat. Lít až do rozpuštěného sirupu a pozorovat zakalení.


Podle jiných zdrojů se používá prý na tunu cukru čtvrt tuny vápna. Což stojí zaten test krmiva. Na pytlu také píšou že cukr není 100%, proč? Protože si může něco odnést z výroby a nyní je otázkou kolik toho opravdu z té výroby má.

Podle mého názoru vápno by mohlo nad určitý množství zabíjet včely tak, že zlikviduje včelstva v takovém rozsahu.

Další je otázkou, to, jaký vápno používá jak který cukrovar, jak sním při výrobě nakládá a jestli nemá nějaké regenerační postupy, jestli nakonec nenajdu jako postup, že ho neobnovuje NaOH a zpět nedává do výroby cukru.

_gp_
.........




JosPr (46.135.183.5) --- 7. 1. 2017
Re: včely (69749)

"poctive jsem lecil jako kazdy rok".To ja taky,a do letosni zimy jsem byl presvedcen,ze to musi stacit -:(( Bohuzel nestaci...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.183.5) --- 7. 1. 2017
Re: včely (69749)

"poctive jsem lecil jako kazdy rok".To ja taky,a do letosni zimy jsem byl presvedcen,ze to musi stacit -:(( Bohuzel nestaci...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Kukuřice se knám dostala z Turecka, i když její původ je americký., pod
názvem turecká pšenice. Proto turkyň.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 1. 2017 17:07:08
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"U nás (Podkrkonoší) se dýni říká "turek", ne turkyně...


Dne 04.01.2017 v 15:59 Blažena Dvořáková napsal(a):
> No a já pocházím z vysočiny a učil se ve Znojmě . Tam jsem to slyšel
> poprvně. turkyně kukuřice a to co píšeš byly Tykve. Dokonce je to čeleď
> Tykvovité. Standa
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Datum: 4. 1. 2017 7:49:35
> Předmět: Re: Co takhle o proletu?
>
> ""Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici."
> Nikdy jsem neslyšel, že by se kukuřici říkalo turkyně a to žiju na Moravě
> celý život.
> To když už turkyně, tak turkyně byly dýně, melouny a tykve, protože
tyhlety
> plodiny měly pocházet z jihu, kdesi z Balkánu nebo až z TRurecka.
> "

"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 6. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669) (69670) (69671) (69672) (69679) (69680) (69683)

Vracím se (JosPr)
> dle "bilych"podlozek cement pak vykusovaly a vyhazovaly ven
Zpětně vzpomínám na melecitózu - rok 2013, včely tvrdošíjně víčkovaly, nic
nevykusovaly.
Popíšu - odvíčkoval jsem, vytočil co šlo, porosil a vrátil. Okamžitě plné
buňky opět ihned zavíčkovaly. Jediné co zabralo bylo hodně porosit, 6 rámků
do nástavku a dát nahoru, nad prázdné medníky s malým průchodem.
Přepracovaly, asi donášely další vodu a přenášely "z cizího do své dutiny".
Úhyn nebyl žádný, poznámka - širokořádkové rostliny v okolí nebyly.
Ten kdo dal rámky naležeto do podmetu o včelstva přišel na loupež.
Možná si spojuji nesprávně, ale vykusovat melecitozu, brát pomalu tekuté
krmení, mnoho ztrát mladých matek a mizení včel z úlu je pro mne narušená
orientace a narušené reflexy.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 6. 1. 2017
Re: včely (69749)

> jako každý rok.
Já jsem zatím vypozoroval, že neplatí "jako loni" je stejně jako loni.
Jako příklad dám Formidol 40. Počty v týdenním spadu.
Před cca 5-15, po vložení cca 60 roztočů.
Jeden rok po první fumigaci nula (brýle, ale určitě ne víc než 5)
a daší rok nepočítaně (řekněme 1500).
Ano vím, již dopředu píšu pro ty, kteří tvrdí že VD není hlavní problém, že
mě nejde o VD, ale to, proč kyselina mravenčí někdy funguje a někdy ne.
Zatím se mě jeví jako dobrá desinfekce. Dlouhodobé odpařovače nepoužívám.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (37.188.183.211) --- 6. 1. 2017
Re: včely (69749)

Zdravím,u nás snad také větší úhyny nejsou.Koncem roku jsme odebírali měl na MVP/na vyšetření po roce v ochr.pásmu/.Nikdo
zatím nic neříkal.Mám 26 včelstev a ke konci roku všechny OK.Z Vysočiny přeji všem hodně zdraví a žádné úhyny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (89.203.221.174) --- 6. 1. 2017
včely

Ahoj, co se vykašlat na turkyně a přejit k nejakému včelařskému tématu.
Jaké mate zatím podzimni a zimni úhyny,slyšel jsem tady na jihu a západě, že začínají mít včelaři prázdné úly.
Já zatím z 50 zakrmenych 6. Zdá se mě to dost, poctivě jsem léčil jako každý rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.236.249) --- 6. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69739) (69741) (69747)

Ty "exoticke" nazvy jsou puvodni.Kukurici se krom turkyn rikalo take turecka psenice.Nazev kukurice je novotvar vymysleny kterymsi osvicencem v 19.stoleti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69739) (69741)

"U nás (Podkrkonoší) se dýni říká "turek", ne turkyně..."
A u nás na Severní Moravě (Podbeskydí) se dýni říka dyně. A kukuřici kukuřice.
Ty exotické "turecké" názvy jsem získal dodatečně z literatury, že se tiomu tak kdysi kdesi říkalo.
Jak tak nad tím uvažuji, tak by se Česká republika možná měla dělit na regiony Česko ( je jim šumafuk, jak se říká kukuřici), JižněMoravsko a SeveroMoravsko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.222.251) --- 6. 1. 2017
tisk

www.vitalia.cz-kdo muze za spatne potraviny...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

tady kukuřice

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 1. 2017 20:47:27
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

" Byla to turkyn Stando,kukurice ji nerika nikdo.Podobne jako od Protivanova

nahoru maji stromovy jabka(jablone) a zemsky jabka (brambory).
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.107.3) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69743)

Byla to turkyn Stando,kukurice ji nerika nikdo.Podobne jako od Protivanova nahoru maji stromovy jabka(jablone) a zemsky jabka (brambory).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Jak se dozvěděl. Ona se na vysočině nepěstovala. Jsme přece trochu výš.
Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 1. 2017 18:10:55
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

" Ja se dozvedel,ze kukurice je kukurice az nekdy ve skole,pac do te doby to

byla turkyn.Babky jezdily sbirat klasy z turkyne,jezevci sekli taky
turkyn.A do dnes je to turkyn..
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.212.28) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69739) (69741)

Ja se dozvedel,ze kukurice je kukurice az nekdy ve skole,pac do te doby to byla turkyn.Babky jezdily sbirat klasy z turkyne,jezevci sekli taky turkyn.A do dnes je to turkyn..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69739)

U nás (Podkrkonoší) se dýni říká "turek", ne turkyně...


Dne 04.01.2017 v 15:59 Blažena Dvořáková napsal(a):
> No a já pocházím z vysočiny a učil se ve Znojmě . Tam jsem to slyšel
> poprvně. turkyně kukuřice a to co píšeš byly Tykve. Dokonce je to čeleď
> Tykvovité. Standa
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Datum: 4. 1. 2017 7:49:35
> Předmět: Re: Co takhle o proletu?
>
> ""Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici."
> Nikdy jsem neslyšel, že by se kukuřici říkalo turkyně a to žiju na Moravě
> celý život.
> To když už turkyně, tak turkyně byly dýně, melouny a tykve, protože tyhlety
> plodiny měly pocházet z jihu, kdesi z Balkánu nebo až z TRurecka.
> "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

tys asi neměl dlouhou chvíli na vojně. tim se kluci bavili . Prasata. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 1. 2017 13:16:28
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"Já jsem zase viděl v TV dokument tam Číňani měli takovou nádobu na jímání
bioplynu jako jímku od záchodu a fungovalo to také a v Indii podobně a
házely tam kde co od odpadu z kuchyně až po kravince. Zajímavé bylo to, že
to byl dokument z chudého venkova. Při tom jsem si tak i trochu uvědomil,
že v té naší vyspělé civilizaci jsme v získávání energie vlastně zaostalý,
protože nedokážeme využít všechno a nebo jsme na tom tak dobře, že si
můžeme dovolit mrhat.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

No a já pocházím z vysočiny a učil se ve Znojmě . Tam jsem to slyšel
poprvně. turkyně kukuřice a to co píšeš byly Tykve. Dokonce je to čeleď
Tykvovité. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 1. 2017 7:49:35
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

""Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici."
Nikdy jsem neslyšel, že by se kukuřici říkalo turkyně a to žiju na Moravě
celý život.
To když už turkyně, tak turkyně byly dýně, melouny a tykve, protože tyhlety
plodiny měly pocházet z jihu, kdesi z Balkánu nebo až z TRurecka.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo (178.22.116.252) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69714) (69719) (69720) (69732) (69734) (69736) (69737)

Já jsem zase viděl v TV dokument tam Číňani měli takovou nádobu na jímání bioplynu jako jímku od záchodu a fungovalo to také a v Indii podobně a házely tam kde co od odpadu z kuchyně až po kravince. Zajímavé bylo to, že to byl dokument z chudého venkova. Při tom jsem si tak i trochu uvědomil, že v té naší vyspělé civilizaci jsme v získávání energie vlastně zaostalý, protože nedokážeme využít všechno a nebo jsme na tom tak dobře, že si můžeme dovolit mrhat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69714) (69719) (69720) (69732) (69734) (69736)

Ale i pěstování produkce pro bioplynky atd. by mohlo být zajímavé, pokud by se to protlačilo správným směrem.

Jednou byl V moderním včelaři o tom článek, utkvělo mi z mnoha v hlavě že nějaký mužák:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mu%C5%BE%C3%A1k_prorostl%C3%BD
https://www.vurv.cz/sites/File/Publications/ISBN978-80-7427-099-4.pdf

ovšem lobovat za čistou kraňku je důležitější. :-)

Vždycky si ze srandy představím, že kdyby nějaký klon GMO řepky měl vysokou produkci nektaru, jak by odpůrci GMO mezi včelaři zůstali pevní ve své víře. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69714) (69719) (69720) (69732) (69734)

Ivo:
Nejsem zemědělec, ale mám za to, že bioplynové stanice mají za úkol vydělat peníze a pokud za energii dostanou zemědělci víc než za nějakou úrodu z toho pole, tak dělají do energií.

-----
nechci chytat za slovo, ale obecně je cílem zemědělců vydělávat peníze ne živit národ.
V případě včelařů většinou taky.

To ostatní jsou jen marketingové průpovídky ke zdůvodnění vyšší ochrany před konkurencí a vyšších dotací.

U včelařů taky. :-)
Ti co pamatují vysoké výkupní ceny pro export při nízkém kurzu koruny nepamatují, že by včelaři měli starosti co bude v ČSSR, ČSR a ČR na trhu pro děti.

Ta péče u včelařů i zemědělců o obecné blaho nastává až tehdy když nemohou prodat produkci.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69725) (69727)

Turecká pšenice, turecké žito, jinak - turkyňa, turkyně.

Mattioliho herbář.


Velmi užívaná pomůcka cca od 16. - 18. stol.

Moc jsi na poli asi nevyrůstal._gp_




........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69725)

"Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici."
Nikdy jsem neslyšel, že by se kukuřici říkalo turkyně a to žiju na Moravě celý život.
To když už turkyně, tak turkyně byly dýně, melouny a tykve, protože tyhlety plodiny měly pocházet z jihu, kdesi z Balkánu nebo až z TRurecka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo (178.22.116.252) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69714) (69719) (69720) (69732)

Nejsem zemědělec, ale mám za to, že bioplynové stanice mají za úkol vydělat peníze a pokud za energii dostanou zemědělci víc než za nějakou úrodu z toho pole, tak dělají do energií.
Já jsem to spíš myslel tak, že např. při čištění nebo nějakém jiném zpracování bude víc odpadu, toho co zničil škůdce, a to potom následně využít na něco jiného. Třeba ty bioplynové stanice a potom hnojivo.
Asi jiná kategorie bude použití chemie proti nemocem jako je námel, tady už by v případě propuknutí choroby šlo i o život.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 4. 1. 2017
Re: tisk (69731)

http://www.euro.cz/byznys/nejen-rum-a-doutniky-kuba-ma-poklad-v-biomedu-1321173

----------
No vida, a Včelpo zachráněno. :-)

Nebo Kubánský med ohrožen aférou s ATB. :-)

Protože taková neblahá událost se v naší firmě stává jednou za deset let. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69714) (69719) (69720)

Ivo:
Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici. Jinak rostlinkám co si jsou schopny ten svůj postřik v sobě vyprodukovat také moc nevěřím a pokud máme tu nadprodukci tak proč se tak úpěnlivě snaží zemědělci snížit ztráty na výnosech. Vždyť přece i to špatné co nevyhovuje mohou použít jako organické hnojivo.

------------
A ty bioplynky, biopaliva atd mají za účel co? Myslel jsme uplatnit a zpeněžit zemědělskou nadprodukci. Nebo je to snaha zatnout tipec (ekonomický) Saudům a Putinovi? :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.36.251) --- 4. 1. 2017
tisk

www.euro.cz-nejen rum a doutniky,Kuba ma poklad v medu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69722)

Karle , bral jsem tvoje příspěvky , ale trochu slevuji. Nemusíme všichni
vědět všechno. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list
Datum: 3. 1. 2017 14:14:25
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"S GMO sklizi clovek plody sve lenosti a neschopnosti.Pokud skudce okusuje
kukurici,GMO kukurice skudce zabije.Jak by to bylo u repky a
blyskacka?Toxin by produkoval kvet.


-------------------------------

Tvoje sentence o GMo je hodně daleko za moudrostí mé babičky. :-) Viz Radimův příspěvek.COž takhle si něco nastudovat. Klesl jsi na úroveň salonních ekologů někde od Žižkova, co chtějí chránit přírodu - myslí tím ale květináče s marjánkou.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.36.251) --- 4. 1. 2017
tisk

www.agris.cz-med od ceskych vcelaru je bezpecny a kvalitni...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69725)

Karate je insekticid, hubí hmyz. Desikovat nějaký porost karatem by asi šlo dost těžko. Jedině že by to bylo karate rukama, že by každý list někdo ručně orval.
A co se týká "jedovaté" kukuřice, kdybyste gůglili dost, vygůglili byste, že toxin, který ta GM kukuřice produkuje, je toxin produkovaný bakterií běžnou v téměř každé půdě. A tento toxin vyráběný průmyslově je uznán jako ekologický prostředek na hubení škůdců a je tak široce a oficiálně používán všemi BIO a EKO producenty. A plodiny ošetřené tímto prostředkem tak jsou k běžné lidské spotřebě, navíc za násobnou cenu než ty běžné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69725)

"Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici."
Nikdy jsem neslyšel, že by se kukuřici říkalo turkyně a to žiju na Moravě celý život.
To když už turkyně, tak turkyně byly dýně, melouny a tykve, protože tyhlety plodiny měly pocházet z jihu, kdesi z Balkánu nebo až z TRurecka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sokol (78.136.163.2) --- 3. 1. 2017
Re: odchod z ČSV (69708) (69712)

Ano,vůbec mi nešlo o peníze.Nadával jsem už dlouho na poměry ve svazu.Byl jsem i účastníkem dvou předminulých sjezdů.Pak jsem si řekl,že už nikdy.Na podzim jsem si řekl,že svaz už také né.To co se tady odehrávalo v minulých letech už nechci podporovat a přispívat na to.Začalo to Včelou Předboj a pokračuje to Včelpem a podvodem na zákazníky s Českým medem a hle on to nebyl Český!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Ivo to by byl pěkně draé zaorat kukuřici. Dle nařízení se na mírných svazích
musí kvůli erozi na podzim zasít žito , Někde reža, aby nedošlo k omylu. Na
jaře se to desikuje KARATEM a do toho zaseje kukuřice. Nebylo by to drahé to
zaorat.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 1. 2017 18:36:16
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici. Jinak rostlinkám

co si jsou schopny ten svůj postřik v sobě vyprodukovat také moc nevěřím a
pokud máme tu nadprodukci tak proč se tak úpěnlivě snaží zemědělci snížit
ztráty na výnosech. Vždyť přece i to špatné co nevyhovuje mohou použít jako
organické hnojivo.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Jaká tykev neboli dýně. Turkyně je krajový název kukuřice.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 1. 2017 17:11:11
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

""Včem je to nesmysl? Vyjádři se přesněji. Piš k věci. Např. o kukuřici jak
se přesně vyrábí GM osivo turkyně. Abych si porovnal nálezy z vyhledávání s
těmi tvými. Dík. _gp_ "
https://cs.wikipedia.org/wiki/Geneticky_modifikovan%C3%BD_organismus
A co do toho pleteš tykev?
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Přátelé máte pravdu , že nejlépe se staví na poli. Obživa obyvatel ,no
prosím. Teď jsem četl někde jak naši lidé byli v Číně. Neznali Česko a
hlavní město Praha a jeden milion lidí vyvolal smích. U nich to jsou
vesnice.Tak že v jejich měřítkách 10 vsí je náš stát. Neberu to vážně ale
beru to k zamyšlení Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 1. 2017 15:14:36
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

" Ono to nebude o Marii Terezii,ale o ubytku orne pudy,intenzivnim
zemedelstvi na cimdal mensi plose,o potrebe nekam usadit cimdal vic lidi a
uzivit je,spojite nadoby...:(((
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Karle , bral jsem tvoje příspěvky , ale trochu slevuji. Nemusíme všichni
vědět všechno. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 1. 2017 14:14:25
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"S GMO sklizi clovek plody sve lenosti a neschopnosti.Pokud skudce okusuje
kukurici,GMO kukurice skudce zabije.Jak by to bylo u repky a
blyskacka?Toxin by produkoval kvet.

------------------
Přesně toto říkala moje babička o benzínu, naftě, autech, její babička
možná o páře, uhlí, lokomotivě a oceli,
co kdo říkal o antibiotikách, antikoncepci, . . ., traktorech a letadlech,
. . ., školách, volebním právu, . . a o spolcích, . . .

Jo, tak dobře jako za Marie Terezie se už mít nebudeme. :-(((

Karel
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.6.9) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69714) (69719) (69720)

Dnesni bezorna jalova puda je jenom drzak pro korinky rostlin.Vse pro rust rostlin se musi prilit nebo prisypat,po nas potopa,hlavne,ze jsou vynosy...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo (178.22.116.252) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69714) (69719)

Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici. Jinak rostlinkám co si jsou schopny ten svůj postřik v sobě vyprodukovat také moc nevěřím a pokud máme tu nadprodukci tak proč se tak úpěnlivě snaží zemědělci snížit ztráty na výnosech. Vždyť přece i to špatné co nevyhovuje mohou použít jako organické hnojivo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69714)

"Včem je to nesmysl? Vyjádři se přesněji. Piš k věci. Např. o kukuřici jak se přesně vyrábí GM osivo turkyně. Abych si porovnal nálezy z vyhledávání s těmi tvými. Dík. _gp_ "
https://cs.wikipedia.org/wiki/Geneticky_modifikovan%C3%BD_organismus
A co do toho pleteš tykev?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69715) (69716) (69717)

Zemědělství z hlediska současného obyvatelstva ČR a jeho spotřeby má už dneska neprodejnou nadprodukci, mléka se vyváží ven čtvrtina naší spotřeby.
Navíc se ještě pěstují biopaliva atd.

Takže půdy je z hlediska potřeb nadbytek

Z hlediska včelařů by jsme si spíš měli stěžovat že je intenzívně obdělávané půdy až moc a místo dotací na produkci by měla jít dotace opět na tzv, uvádění půdy do klidu.

Navíc nikdo nevysvětlil s fakty proč je GMO včelám škodlivé.
Tady najendou nikomu nevadí EU politika. (antiGMO) :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.209.12) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69715) (69716)

Ono to nebude o Marii Terezii,ale o ubytku orne pudy,intenzivnim zemedelstvi na cimdal mensi plose,o potrebe nekam usadit cimdal vic lidi a uzivit je,spojite nadoby...:(((

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2001:7f0:1:5::4) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69715)

S GMO sklizi clovek plody sve lenosti a neschopnosti.Pokud skudce okusuje kukurici,GMO kukurice skudce zabije.Jak by to bylo u repky a blyskacka?Toxin by produkoval kvet.

------------------
Přesně toto říkala moje babička o benzínu, naftě, autech, její babička možná o páře, uhlí, lokomotivě a oceli,
co kdo říkal o antibiotikách, antikoncepci, . . ., traktorech a letadlech, . . ., školách, volebním právu, . . a o spolcích, . . .

Jo, tak dobře jako za Marie Terezie se už mít nebudeme. :-(((

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.224.30) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713)

S GMO sklizi clovek plody sve lenosti a neschopnosti.Pokud skudce okusuje kukurici,GMO kukurice skudce zabije.Jak by to bylo u repky a blyskacka?Toxin by produkoval kvet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713)

Včem je to nesmysl? Vyjádři se přesněji. Piš k věci. Např. o kukuřici jak se přesně vyrábí GM osivo turkyně. Abych si porovnal nálezy z vyhledávání s těmi tvými. Dík. _gp_

...........

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709)

"Není to až tak úplně jednoduché ale tuto problematiku jsem vygúgloval a nemám důvod tomu nevěřit. "
No, vygůgloval jsi akorát nesmysl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709)

"Není to až tak úplně jednoduché ale tuto problematiku jsem vygúgloval a nemám důvod tomu nevěřit. "
No, vygůgloval jsi akorát nesmysl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 3. 1. 2017
Re: (69708)

Omlouvám se,ale to přísloví jsem nepochpil.Myslíte,že jsem hladový na to tisícovku?

-----------------
Číma zřejmě není schopen pochopit, že něco se nemusí měřit prachama ale na morálkou.

:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela

>>>>Včera jsem na anglické wiki našel
informaci, že buckfast od F2 je potřeba brakovat na bodavost. Nevím, je to
tam v nevýhodách. Rozpadá se kříženec ???
VP. <<<<

Od druhé generace F1 je rozpad v kždé generaci více jak 50 %. to platí
všeobecně!

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 2. 1. 2017 19:04:27
Předmět: Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela

"
Stále se zde i na VF přetřásá AMC - kraňka, trochu jsem se podíval na chov a

plemenářsví v minulosti

Zdroj: Český včelař 1934 a 1935.

a) Zprávy o převzatých testovacích matkách ze 68 chovatelů nedodalo 41, tedy

většina.

b) Prémiové matky z roku 1930 - informace o testování poslala jen asi
polovina. Kromě toho je ve výkazech mnoho chyb, takže jsou k nepotřebě.

c) Matek k testování, jak jsem pochopil, bylo předáváno 100 - 150 a průměrný

výnos ze včelína byl vykazován 6 - 10 kg ze včelsva.

d) Každoroční úhyny za roky 1921-1932 byly průměrně asi šestina tj. 82 tisíc

včelstev (35-142 min-max)

e) Chovatelské odbory - celkem 78, kraňku (Sklenar 47) plánuje 6 (Praha,
Zbraslav, Nové Benátky, Holice, Kostelec n.Č.L., Semčice), Dále Nigra,
Vlasta, Javořín a zkušební

f) Doslovně: Více jak polovina chovatelských odborů nepodala vůbec plán
chovu na tento rok. Svědčí to o pokleslé chuti do práce, které je právě v
chovu velmi zapotřebí.

g) Co mě doslova vyrazilo dech jsou perfektní tehdejší "zprávy ze stanic
pozorovacích" (teploty, srážky, oblačnost, váhy, letové dny)

Tolik krátká exkurze do minulosti. Zda jsme my Češi flikové ať si udělá
každý obraz sám.

Mnohorát je napsáno, že AMC nemá standart, že není ani po kopcích ve
Slovinsku.

Tak koho to zajímá, vyhledá si v Google soubor hal-00891860.pdf a na straně

10 uvidí ....Text je anglicky, část i německy a francouzsky. Ale protože z
nás většina není genetik, tak tomu budeme asi prd rozumět, i kdyby to bylo
česky. Jak jsem pochopil, tak kromě znaků dle Ruttera jsou porovnávány i
geny - části DNA (microsatellite a mtDNA).

Ale tomu obrázku na straně 10 musí rozumět většina. Chorvatské a Slovinské
kraňky jsou nepokřížený materiál. A ten jejich shluk roztahují (ničí) ve
třech směrech "makedonka", "italka" a "bakfastka".

Proč já chci kraňku? Jednoduše řečeno, pokud svým vývojem zjistila, že je
tak odolná, že jí stačí do zimy malý hrozen a tak vitální, že to na jaře
dožene, nevidím jediný důvod proč do ní mazat italskou plodařku nebo něco z

afriky. Parafrázoval bych: Co Bůh rozdělil, člověk nespojí. Je normální, že

kříženci se v dalších generacích zase nějak, zpravidla částečně rozpadají.
Jako příklad bych uvedl barvu očí a vlasů. Včera jsem na anglické wiki našel

informaci, že buckfast od F2 je potřeba brakovat na bodavost. Nevím, je to
tam v nevýhodách. Rozpadá se kříženec ???
VP.

"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 3. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668) (69701)

Tak vtom se mýlíš, minimálně vizuálně si Slovinci svou kraňku udržují a mají nato v určitých místech velmi dobré podmínky. Kraňka podle KIS, jak ji nazývají podle svých pravidel chovu, je šedá, má bělavé obrvení, a pokaždé ve slovinském tisku je stejná vizuálně. Stálo by zato tuto normu KIS jebo co toje popsat aby českej legislativec věděl, jak se dělá kraňka.

Ale ten se chová jak celník a jeho kouzlo s razítkem.
Znáte ten fór jak se dělá na celnici z cisteny nafty cisterna mlíka.

Takové kouzlo umí jen celník s razítkem. No a nyní to probíhá u zákona s kraňkou._gp:
.........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668)

...

Mnohorát je napsáno, že AMC nemá standart, že není ani po kopcích ve
Slovinsku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697)

Radime sice nemohu nějak spolknout to tvoje Vánoční spojování včelstev, ale u GM ti mohu bezpečně potvrdit to, co píšu io problému že včela je to co jí.

U GM přímo platí pro RNA pravidlo, že je to co jí. Provádí se tak, že se v laboratorních a na farmových množárnách osiv na různé plísně vyseje matečná série bez GM a ta plíseň se zakomponuje tak snadno do RNA při růstu a zrání do nového osiva a F1 z této matečné série již má změněnou RNA a toto se nazývá GMO. Proto komerčně nelze GMO udržet jako osivo, proto se osivo dodává jako set pro zemědělce včetně herbicidů, protože tato manipulace má pravidla a tím že se zakomponovala nějaká plíseň do RNA, se hlavně vyznačuje odolností proti predátorům a chorobám, protože ta plíseň má proti těm neduhům účinek. Nepříjemné je to, že ta plíseň v pylu lítá vevrstvách atmosféry na tisíce km a nikdo neví co udělá když spadne někde na Zemi.


Není to až tak úplně jednoduché ale tuto problematiku jsem vygúgloval a nemám důvod tomu nevěřit. Takže když takové semínko obalíš, a nemusí to být přímo GMO osivo, většinou modře, jakkýmkoli mořidlem, to mořidlo najdeš v nějakém velmi malém množství i v jakkékoli části dospělé rostliny.

.........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696)

"Zaprvé mořidlem proti plísním a to hlavní . Používají se GMO odrůdy aby se
během vegetace nemuseli posrřikovat proti škůdcům a taky se nesmí použít v
potravinářství. Standa"
To jsou obojí žvásty.
Za prvé díky úspěšné sabotáži zelených bezmozků se i u nás GMo odrůdy prakticky přestaly pěstovat a za druhé žádné mořidlo proti plísním, předpokládám že semen, neudělá rostlinu jedovatou ani žádná schválená GMo odrůda není jedovatá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sokol (78.136.163.2) --- 3. 1. 2017

Omlouvám se,ale to přísloví jsem nepochpil.Myslíte,že jsem hladový na to tisícovku?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(109.238.42.17) --- 3. 1. 2017

sokolíku,sokolíku,staré přísloví praví,že včely hladovému nesvědčí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 3. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668) (69701) (69703) (69704)

Tak pak pane Potužníku nechápu proč zrovna vy si myslíte, že tam u vás máte čistou Kraňku.
Vám někdo dělal rozbory DNA nebo přinejmenším DAWINO?
Tu směsku co tam byla jste vylepšili Kraňkou, ale je to jako kdybyste do Afriky posílali každý rok milion bílých panen a říkal, že tam jsou těď běloši. :-)

Máte naší domácí směsku, ve vašem případě bych tipoval i dost původní včely tmavé.

Nemůžu si pomoci, mezi úhyny a dotacemi na matky je velká shoda, navíc po úhynech se zavčelovalo právě těmi "ušlechtilými" matkami.

Ve včelařském foru je vlákno Nosema a tam právě někdo dával že podle výzkumů je proti Nosemě nejlepší genová variabilita.
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Nosemoza-vcel?pid=168186#pid168186
Takže je mi divné, když každý hledá za úhyny kukuřici, pylovou pastvu, sucha, sekání trávníků, GMO, neonikotinoidy, . . .
ale této jasné shody si nikdo nevšímá. :-)
A ještě si chválí, jak bude dobře až to bude uzákoněné.
:-)

Z mého pohledu má největí vliv na mé zlepšení právě to že se věnuji chovu na odolnost. I když to ještě není není zadleka ono, ale osobně vidím pokrok.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo (178.22.116.252) --- 3. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668) (69701) (69703) (69704)

No jo, jen si všimni vzrůstajícího trendu časové izolace u každého, kdo se snaží vyřešit nějaký problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668) (69701) (69703)

> Nechápu proč nejste spokojen s vaší včelou co tam u vás máte adaptovanou
> na vaše podmínky po vašich předcích.
Nepsal jsem, že chci čistou kraňku. Po předcích mám kraňku ze státního
statku Tachov, či jak se to jmenovalo z roku 1968, pak od souseda, ta
pocházela tuším z Rábí. Navíc posledních několik desítek let mám dva
špičkové chovatele do 25 km. Oba si mimo jiné vysloužili pochvalu i na
včelařském fóru. Mnoho jsem ale nedokupoval, hodně jsem rozchovával ze
svého. Tedy jsem dělal to, co je mě doporučováno. Do předloňska. Loňská F1
po inseminované matce má děti zrzavé. Já vím, řešení je jednoduché.
Odddělky-oplodňáčky ve snůšce krmit a mít je zavřené, jen každý den po 18-té
hodině na cca 2 hodiny otvírat. Snadné, časově a dopravně nenáročné.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:83be:142e:95cf:b752:ec60:cf78) --- 2. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668) (69701)

V.Potužník:
Proč já chci kraňku? Jednoduše řečeno, pokud svým vývojem zjistila, že je
tak odolná, že jí stačí do zimy malý hrozen a tak vitální, že to na jaře
dožene, nevidím jediný důvod proč do ní mazat italskou plodařku nebo něco z
afriky.
--------------

Nechápu proč nejste spokojen s vaší včelou co tam u vás máte adaptovanou na vaše podmínky po vašich předcích.

Pokud chcete mermomocí včelařit s čistou Kraňkou, tak se laskavě odstěhujte do Slovinska.
Tam je Kraňka uzákoněná a dokonce prý píší v jejich zákoně že jsou jediný stát kde je čistá Kraňka.

Nevím, proč by jsme se my, co jsme spokojeni s naší včelou co tu máme měli podřizovat vašemu chtění po Kraňce. I když si to prolobujete v Parlamentu.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.183.11) --- 2. 1. 2017
Re

Ted se spis pretrasa rozhovor s predsedkyni Rok pote a vysvetleni povoleni dovozu medu.Volne ke stazeni v obsahu Vcelarstvi 1/2017 na vcelarstvi.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668)


Stále se zde i na VF přetřásá AMC - kraňka, trochu jsem se podíval na chov a
plemenářsví v minulosti

Zdroj: Český včelař 1934 a 1935.

a) Zprávy o převzatých testovacích matkách ze 68 chovatelů nedodalo 41, tedy
většina.

b) Prémiové matky z roku 1930 - informace o testování poslala jen asi
polovina. Kromě toho je ve výkazech mnoho chyb, takže jsou k nepotřebě.

c) Matek k testování, jak jsem pochopil, bylo předáváno 100 - 150 a průměrný
výnos ze včelína byl vykazován 6 - 10 kg ze včelsva.

d) Každoroční úhyny za roky 1921-1932 byly průměrně asi šestina tj. 82 tisíc
včelstev (35-142 min-max)

e) Chovatelské odbory - celkem 78, kraňku (Sklenar 47) plánuje 6 (Praha,
Zbraslav, Nové Benátky, Holice, Kostelec n.Č.L., Semčice), Dále Nigra,
Vlasta, Javořín a zkušební

f) Doslovně: Více jak polovina chovatelských odborů nepodala vůbec plán
chovu na tento rok. Svědčí to o pokleslé chuti do práce, které je právě v
chovu velmi zapotřebí.

g) Co mě doslova vyrazilo dech jsou perfektní tehdejší "zprávy ze stanic
pozorovacích" (teploty, srážky, oblačnost, váhy, letové dny)

Tolik krátká exkurze do minulosti. Zda jsme my Češi flikové ať si udělá
každý obraz sám.

Mnohorát je napsáno, že AMC nemá standart, že není ani po kopcích ve
Slovinsku.

Tak koho to zajímá, vyhledá si v Google soubor hal-00891860.pdf a na straně
10 uvidí ....Text je anglicky, část i německy a francouzsky. Ale protože z
nás většina není genetik, tak tomu budeme asi prd rozumět, i kdyby to bylo
česky. Jak jsem pochopil, tak kromě znaků dle Ruttera jsou porovnávány i
geny - části DNA (microsatellite a mtDNA).

Ale tomu obrázku na straně 10 musí rozumět většina. Chorvatské a Slovinské
kraňky jsou nepokřížený materiál. A ten jejich shluk roztahují (ničí) ve
třech směrech "makedonka", "italka" a "bakfastka".

Proč já chci kraňku? Jednoduše řečeno, pokud svým vývojem zjistila, že je
tak odolná, že jí stačí do zimy malý hrozen a tak vitální, že to na jaře
dožene, nevidím jediný důvod proč do ní mazat italskou plodařku nebo něco z
afriky. Parafrázoval bych: Co Bůh rozdělil, člověk nespojí. Je normální, že
kříženci se v dalších generacích zase nějak, zpravidla částečně rozpadají.
Jako příklad bych uvedl barvu očí a vlasů. Včera jsem na anglické wiki našel
informaci, že buckfast od F2 je potřeba brakovat na bodavost. Nevím, je to
tam v nevýhodách. Rozpadá se kříženec ???
VP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Itak se to dá říct. Opak je pravdou. Já na poli vyrostl. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 1. 2017 18:04:34
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"Třerba proto, že to je odrůda určená pro produkci technické biomasy.
A jako taková není testována ani jako potrava pro lidi ani jako krmení pro
zvířata.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69698)

Třerba proto, že to je odrůda určená pro produkci technické biomasy.
A jako taková není testována ani jako potrava pro lidi ani jako krmení pro zvířata.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 69699 do č. 69759)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu