Včelařská konference

Já to jako problém co není spojen s roztočem identifikoval na jaře 2012. To byly okolo úhyny i když to hynulo již rok předtím.
Já úhyny tehdy ještě neměl, ale vyzimovával jsem slabá včelstva, toho roku hodně pokálená.
Už tehdy jsem si věiml, že začátečníci co začínali okolo neměli potíže a vyzimovávali v kondici, ale časem do toho spadli taky, ale zase další začátečníci byli a mnohde jsou stále OK.
Měli materiál odjinud.

Měl jsem udělanou takovou včelařskou ISHIKAWU, postupně to došlo k tomu, že mimo jiné vím:
je to kumulativní, ve včelách se to postupně kumuluje,
otravy jsem vyloučil
je to infekční, u nás nově i Hniloba a nechci plašit, je to velmi zajímavá choroba,
nepovedlo se to nikomu z vědců identifikovat


Takže k šlechtění na odolnost - to bylo rozhodnutí dobrovolné, ale ono nic jiného nezbyde (proto mě sere ta banda co pok...zila ten zákon).

Nemá cenu posilovat a udržovat stará včelstva. Oddělky dělám, dávám nejradši stranou starších - nejlépe, ale i mezi ně, pokud oddělek nejde, měl by se zlikvidovat, ale mě baví pozorování.

A starší včelstva postupně odchází, čím vydrží déle, tím více potomků dá a genů předá.
Do údržby včelstev se mi nevyplatí investovat - tím myslím výměny matek a přidání oddělků.
Prostě oddělky a mladá včelstva jsou jistota větší jak udržovaná stará. Nakonec vytvoření silnějšího oddělku je možná méně pracné jak nějaká údržba a výměny.
Oddělky dělám brtnicky, jednak aby se přeneslo co největší spektrum genů a navíc je dost riskantní trefit včelstvo ze kterého chovat a ve kterých chovat.
Letos se mi povedlo právě trefit jdno co odešlo jako první při krmení, i když pár let bylo za jedničku, druhé se dostalo do průšvihu.
Takže pak mě utěšuje, že zbytek oddělků je udělán bez něčeho co by je spojovalo.
Je toho daleko víc na dlouhé povídání.

Karel