Archiv Včelařské konference

Ono k určité varoatoleranci dostatečné k rozvoji včelstev při běžném standartním léčení úplně stačí chovat životaschopné včely. Zvláště když jako v poslední době včelstva likviduje spíš než čistá varoáza komplex varaózy, virových nákaz plus ještě určitě pár dalších tlaků a vlivů.
Bohužel se životaschopné včelstvo nerovná včelstvo s vysokým výnosem medu, spíš tomu je naopak. I na pohled silná včelstva mívají díky vysokým výnosům medu sníženou životaschopnost.

Chyba
Neí to díky vysokým výnosům, ale díky covoelskému úsilíza těmito výnosy a to
bez ohledu na jejich ostatní potřeby.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 6. 2015 7:43:54
Předmět: Re: Chov různých plemen

"Ono k určité varoatoleranci dostatečné k rozvoji včelstev při běžném
standartním léčení úplně stačí chovat životaschopné včely. Zvláště když
jako v poslední době včelstva likviduje spíš než čistá varoáza komplex
varaózy, virových nákaz plus ještě určitě pár dalších tlaků a vlivů.
Bohužel se životaschopné včelstvo nerovná včelstvo s vysokým výnosem medu,
spíš tomu je naopak. I na pohled silná včelstva mívají díky vysokým výnosům
medu sníženou životaschopnost."

To napiš na fórum, tam ti chytrolíni z PSNV si takové lidi jako je Žák berou do huby aniž věděli o co jde

Spíše dotaz. Dovezl jsem si oddělky na rm 39x24 s mezerníky a jsem nucen kombinovat s 39 x24 hoffmann. Jak na to? Začínam.
Mirek, nezateplené nástavky 39 x 24, studená stavba

Spíše dotaz. Dovezl jsem si oddělky na rm 39x24 s mezerníky a jsem nucen kombinovat s 39 x24 hoffmann. Jak na to? Začínam.
Mirek, nezateplené nástavky 39 x 24, studená stavba

Pokud se s tím nekočuje, tak to je prakticky jedno, mezerníky tam teoreticky být ani nemusí. Podstatná je rámková míra a ta je shodná. Tedy předpokládám, že to jsou nástavky s horním přístupem, ne úly z přístupem zezadu, tam by to mohlo vadit.
Jinak bych se tím nijak zvlášť nezabýval. Přidal bych oddělek do nástavku,mezeru mezi plásty nadstavil odhadem, mezi plásty s mezerníky přidal takové 2 kvalitní plásty hofman a až by je matka zakladla, přidával další plásty hofman a ty s mezerníky stěhoval ke krajům. Až by ty plásty s mezerníky byly bez plodu, stěhoval bych je do nejspodnějšího nástavku nebo jinde, kde by se před zimou vyhodily. Ale není to žádná bezpodmínečná podmínka, je to spíš to, aby všechny rámky v úlu byly jednotné.
.
Plásty s mezerníky bez plodu a zásob by se pak mohly použít:
buď jako krajní plásty, pokud se zimuje tak, že krajní plásty poplesniví a musí se na jaře vyhazovat. Ušetří se vystavené hofmany.
Nebo se voští dá předělat z plástu s mezerníky do hofmanova plástu. Při troše šikovnosti se do dá udělat tak, že až to včely opraví, prakticky se to nepozná.
Nebo se dá mezerníky prostě vytáhnout a na rámky přibít - rozšířit bočnice latičkami tak, aby z rámku s mezerníky vznikl hofman.

Od oka rozmístíte rámky, včely vydrží hodně. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Mirek <houss.skladka/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 4. 7. 2015 3:09:17

Předmět: kombinace rámků hoffman x rámek s mezerníky


"Spíše dotaz. Dovezl jsem si oddělky na rm 39x24 s mezerníky a jsem nucen

kombinovat s 39 x24 hoffmann. Jak na to? Začínam.

Mirek, nezateplené nástavky 39 x 24, studená stavba"

prosím zkušené o radu, jakou vůli mezi horní loučkou a nástavkem by měl u Langstrothu výrobce dělat , dnes jsem měřil moje nové posuvkou, nástavek 482,3 mm, rámek Hofman 482,5 mm

Mi se třeba u něterých mých nástavků stalo, že jak byly venku vystavené nepřízni počasí, stěna se trochu zkroutila a délka uvnitř nástavku určená pro horní loučku se zkrátila cca o 3 - 6 mm. některé rámky se tak do zářezu už nevešly.
a.
Minimum vzhledem k propolisu bych viděl vůli na každou stranu 1 mm, optimálmí tak 2 - 3 mm na obou stranách.

Chápu , že počasím se obě mohou délkově měnit, ale tyto jsou nové od renomovaného výrobce

Tím hůř Loni jsem koupil přířezy na rámky a letos je vyřazuji. Některé se
lámou v ouškách, některé se kroutí a dokonce mají i součky a při otřásání
včel se zlomí. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Milo <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 5. 7. 2015 16:49:16

Předmět: Re: Rámková vůle


"Chápu , že počasím se obě mohou délkově měnit, ale tyto jsou nové od

renomovaného výrobce"

prosím zkušené o radu, jakou vůli mezi horní loučkou a nástavkem by měl u Langstrothu výrobce dělat , dnes jsem měřil moje nové posuvkou, nástavek 482,3 mm, rámek Hofman 482,5 mm
---------

Jestli to prodal jako Langstroth, tak má být podle výkresu.
Rámek 482 uši, 448vlastní rámek,vnitřek úlu 465 plus dvakrát 10mm drážka = 485, výška (hloubka) drážky 17mm.

A jestli to dělal na zakázku, je dobré se každého zeptat předem jak přesně měří. Někdo řeší desetiny mm, někdo cm.

A někdo vezme někde nějaký nástavek a trochu jej oměří a dělá podle toho.

Karel

Ta vůle bude vždycky kompromis. Dřevo je přirodní materiál a časem, jak se používá ve venkovním prostředí, kde kolísá vlhkost a teplota, vždy bude pracovat a nárazy a jiným mechanickým zatížením při práci se postupně bude měnit. Takže vždycky, aspoň nějaký rámek z mnoha bude třeba vyřazovat. Zvláště když je tlak na cenu a tím snaha používat na výrobu levnější méně kvalitní dřevo, kde každý kousek může časem pracovat výrazně jinak než druhý. 1 mm na každou stranu , celkem tedy 2 mm bych považoval za minimání u langstrotha u kompletně nového vybavení. Já třeba u nástavků používám vůli podstatně větší, klidně i 3 - 4 mm na každou stranu, protože moje rámky 39x24 jsou postupně přidělávané i přikupované během mnoha desetiletí, tudíž jsou v různých verzích a rozměrech. Plus k tomu jsou i plásty získané za ty roky od okolních včelařů při všelijaké výměně včel, které byly vyráběné kdovíkde a kdovíjak. Rozteč zářezů na zavěšování rámků dělám u nástavků na rozměr 42,2 cm , ale mezi rámky občas ještě najdu i rámky ze starých zadováků , kde délka horní lučky byla menší a blíží se k 41 cm. Nebo stačí, když se starší horní loučka prohne o centimetr dovnitř, už toto ji o nějaký milimetr zkrátí.
a.
"Tím hůř Loni jsem koupil přířezy na rámky a letos je vyřazuji. Některé se
lámou v ouškách, některé se kroutí a dokonce mají i součky a při otřásání
včel se zlomí. Standa"
Nemusí to být ani nesolidní výrobce. Stačí, když výrobce je "strojař" ale není "dřevař" Neboli udělá ty přířezy přesně podle rozměrů a třeba i ze správně vysušeného dřeva. Ale nepochopí, že dřevo má v sobě buď přírodní vady jako ty suky, nebo podle druhu dřeva a zpracování má přirozenou vlastnost, že přes léta některá dřeva nemají žádnou pevnost nebo že se při zpracování - hřebíkem nebo sponkou štípou atd... U přířezů zřejmě platí ještě podstatně víc než u úlů, že leckdo používá všelijaká levná dřeva vybraná třeba z palivového dřeva z probírek lesa....
Správně by takové nevhodné přířezy měl vyřadit už výrobce, ale někdy se to prostě nedělá a musí to probrat včelař při nákupu. Chce to prostě trochu zkušeností se dřevem, aby se to poznalo.
Dneska to je u výrobků ze dřeva typické, staré dřív automatické znalosti o dřevu mizí a jak je čím dál snadnější přístup k truhlářským a stolařským strojům na opracovávání dřeva a dřevo jakožto přírodní materiál je in, objevuje se čím dál víc výrobců bez těchto znalostí o dřevu.

"prosím zkušené o radu, jakou vůli mezi horní loučkou a nástavkem by měl u Langstrothu výrobce dělat , dnes jsem měřil moje nové posuvkou, nástavek 482,3 mm, rámek Hofman 482,5 mm
---------
Jestli to prodal jako Langstroth, tak má být podle výkresu.
Rámek 482 uši, 448vlastní rámek,vnitřek úlu 465 plus dvakrát 10mm drážka = 485, výška (hloubka) drážky 17mm."

Řekl bych, že někteří chytrolíni výrobci přířezů dělají ty přířezy delší schválně. Ono totiž je větší problém a podstatně hůře se spravuje, když je je přířez příliš krátký a boční loučka rámku se tak lepí na stěnu nástavku nebo když dokonce rámek nástavkem propadá než když je horní loučka o nějaký milimetr delší a do drážek se nevejde. protože se prostě zkrátí. Pokud to řežou v toleranci několika milimetrů, což u levného nářadí je běžná přesnost, raději nadstaví délku o nějaký milimetr víc.
Ono stejně pokud se "odváží" ty přířezy dělat z nevysušeného mokrého, tedy podstatně levnějšího dřeva, tak potom po vyschnutí v prodejně nebo až u zákazníka přímo v úlu ve včelách se loučka Langstrotha délky kolem 482 mm o nějaký ten milimetr zkrátí sama.
To dřevo prostě dojde podobně jako pivo ve sklenici. :)

Zbytečně se dohadujete - Původní míra, jelikož jelikož  je to americký úl, 
je v celý měřený v palcích. Při převádění na metrické míry se objevily ty
milimetry. které po vzoru Dadantu byly některými výrobci zaokrouhleny na
celé cm. Toto zaokrouhlení však nemá praktický význam.
Základní otázkou tady, ale byla Mezera. Tuto pan Langstroth, její objevitel,
stanovil mezi, po přepočtu do metrických měr, na 3 - 10 mm.
Z toho pak byl stanoven, dnes všemi ctěný, standart 8 mm.

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 7. 2015 8:57:30
Předmět: Re: Rámková vůle

""prosím zkušené o radu, jakou vůli mezi horní loučkou a nástavkem by měl u
Langstrothu výrobce dělat , dnes jsem měřil moje nové posuvkou, nástavek
482,3 mm, rámek Hofman 482,5 mm
---------
Jestli to prodal jako Langstroth, tak má být podle výkresu.
Rámek 482 uši, 448vlastní rámek,vnitřek úlu 465 plus dvakrát 10mm drážka =
485, výška (hloubka) drážky 17mm."

Řekl bych, že někteří chytrolíni výrobci přířezů dělají ty přířezy delší
schválně. Ono totiž je větší problém a podstatně hůře se spravuje, když je
je přířez příliš krátký a boční loučka rámku se tak lepí na stěnu nástavku
nebo když dokonce rámek nástavkem propadá než když je horní loučka o nějaký
milimetr delší a do drážek se nevejde. protože se prostě zkrátí. Pokud to
řežou v toleranci několika milimetrů, což u levného nářadí je běžná
přesnost, raději nadstaví délku o nějaký milimetr víc.
Ono stejně pokud se "odváží" ty přířezy dělat z nevysušeného mokrého, tedy
podstatně levnějšího dřeva, tak potom po vyschnutí v prodejně nebo až u
zákazníka přímo v úlu ve včelách se loučka Langstrotha délky kolem 482 mm o
nějaký ten milimetr zkrátí sama.
To dřevo prostě dojde podobně jako pivo ve sklenici. :)"

On se ale neptá na včelí mezeru, ale na mezeru ( toleranci rozměrů) , jaká má být v drážkách pro zavěšování rámků vzhledem k délce horní loučky rámků.
Aby se mu tam i po částečném zatmelení propolisem, případně i když bude ve včelách horní loučka rámku a dřevěný nástavek nějak průměrně pracovat, ty rámky do té drážky spolehlivě dávaly a vyndávaly.

""prosím zkušené o radu, jakou vůli mezi horní loučkou a nástavkem by měl u Langstrothu výrobce dělat , dnes jsem měřil moje nové posuvkou, nástavek 482,3 mm, rámek Hofman 482,5 mm"
a.
Za prvé bych se ubezpečil, jestli přířezy jsou vysušené, jestli tedy se jejich délka časem nebude zmenšovat. Případně je někde na cca měsíc rozprostřel, kde je sucho a teď v létě teplo. Za tu dobu by měly takové tenké loučky spolehlivě vyschnout.
Pak, pokud jich je tak do cca 100 kusů, dal bych do ruční pilky pilový list s jemnými zuby, aby to bylo přesné a o těch 5 - 7 mm je zkrátil ( 2,5 - 4 milimetry na každé straně, musí to být symetrické ). Pokud by to byly stovky kusů, možná by potom bylo lepší je dát zkrátit někomu, kdo má cirkulárku a přípravek na přesné odměření délky té loučky.
a.
U strojně řezaných přířezů je možné ještě ručně vylepšit tvar oušek.
U některých ridších měkkých dřev, pokud se délka louček řezala pilou s většími zuby, je řez dřevem takový "vytrhaný" . Hodí se vzít třeba ostrý nůž a ouško o cca půl milimetru na každé straně, to je zhruba délka těch vláken dřeva vytrhaných zuby pily, zkrátit. Ouško tak bude odolnější proti naštípnutí při manipulaci s rámkem. Dále je vhodné hrany ouška, z pohledu na hotový zavěšený rámek shora, srazit o cca 3 - 4 milimetry.taky ořezáním ostrým nožem atd. Ouško rámku tak bude odolnější proti naštípnutí, pokud se rámkem bude v drážce v nástavku manipulat šikmo na štorc.

trochu jsem se zamotal  ale i stou včelí mezerou to souvisí.
Pokud jde o toleranci kvůli změnám vlivem vlhkosti tak u dřev se tato
roztažitelnost pohybuje mezi 0.1 - 0.33%. Což v délce rámku ani nepoznáte.
Nato nestačí málem a ni šuplera.
Rozdílnost v mírách je opravdu v Palcích a mm.
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Poláek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 7. 2015 10:45:15
Předmět: Re: Rámková vůle Re: R?mkov? vůle

"On se ale neptá na včelí mezeru, ale na mezeru ( toleranci rozměrů) , jaká
má být v drážkách pro zavěšování rámků vzhledem k délce horní loučky rámků.
Aby se mu tam i po částečném zatmelení propolisem, případně i když bude ve
včelách horní loučka rámku a dřevěný nástavek nějak průměrně pracovat, ty
rámky do té drážky spolehlivě dávaly a vyndávaly."

"Pokud jde o toleranci kvůli změnám vlivem vlhkosti tak u dřev se tato
roztažitelnost pohybuje mezi 0.1 - 0.33%. Což v délce rámku ani nepoznáte."
a.
Já jsem na internetu taky našel 1 - 3 milimetry na jeden metr délky.
Na 485 milimetrů to odpovídá asi půl mm až 1,5 mm změny délky při vysychání. Já jsem to ale našel u ohýbání dřeva, kde bývá zvykem, že se používá kvalitní husté dřevo. Je otázka, jak se to projeví na nějakém vodou nasyceném řídkém listnatém dřevu, nevím???
Každopádně ale, když už se jedná o změnu délky až 1,5 mm, bych považoval za docela vhodné mít dřevo na ty přířezy buď rovnou vysušené aneby když už, tak z vlhkého dřeva nařezat delší polotovary a ty po uložení a vysušení na potřebnou délku zkrátit.

Děkuji všem za názory . Dne jsem dával do úlů dovezené nové oddělky pochopitelně násilím, protože délka rámku 482 mm je (co jsem vyčetl) naprosto v pořádku.
Problém je že ,,kvalitní" úly pana Sedláčka (ne zrovna nejlevnější dno, víko 3 x 159 = 4.000,- Kč)nemají žádnou vůli na osazení, pro rámky . Jsem zvědav co mě odpoví na můj email ohledně této dle mého výrobní chyby, který jsem mu poslal.

Miloš

Násilí není dobré, protože se může stát, že ty loučky byly suché a nyní třeba víc zvlhnou, ještě se roztáhnou a tlakem zase nějakým způsobem zdeformují nástavek. A ten pak může dělat problémy, pokud na něho půjde jiný, nezdeformovaný nebo jinak zdeformovaný. Nebo to odnese rámek - prohne se loučka. Takže přiměřená vůle tam být musí.
a.
Jinak zas není takový zvláštní problém rozšířit i tu drážku v nástavku o nějaký milimetr, stačí na to i frézka upnutá ve vrtačce. Ale jak tam jsou už včely, jde to podstatně hůř.

Přátelé, nevíte někdo, jak to bude letos s léčením a Gabonem ?
Povídá se, že místo Gabonu bude podobné léčivo také na dýhových destičkách a po aplikaci se budou destičky odevzdávat. Kdo by věděl, co to je za novou věc ? Bude to fungovat dobře ???

Takže si může kdokoliv sem zavléct cokoliv pod záminkou, že dělá "vědecké" pokusy? Tak to je ve svazu ještě větší bordel, než jsem předpokládal.

Patrne mate na mysli gabon flum s ucinnou latkou flumetrin a jeho klinicke testovani za podminek souvisleho uzemi o 1000 vcelstev a vraceni gabonu.Smutne je slovicko POVIDA SE,coz nesvedci o dobre komunikaci se ZO.Na pristi rok zvazuji nase ZO navrh z okresu,zda li se testovani zucastni ci nikoli,za nas jsem skepticky ohledne vraceni gabonu nebo ucasti vcelaru mimo svaz.Budto budou s ucasti na testovani souhlasit vsichni nebo do nej jako ZO nejdem.JosPr.

"Patrne mate na mysli gabon flum s ucinnou latkou flumetrin a jeho klinicke testovani za podminek souvisleho uzemi o 1000 vcelstev a vraceni gabonu"
Zavedením flumetrinu to stejně moc nevylepší. Kromě Amitrazu je všechno ostatní jen variace jedné látky, všechno to jsou pyrethroidy. Křížová odolnost je velice pravděpodobná. O nějaký rok to akorát prodlouží dobu, kdy ještě roztoči nebudou léčení příliš odolní.
Pro účinné a trvalé potlačování varaózy by bylo třeba najít aspoň jednu látku postavenou chemicky na úplně jiném základě než jsou ty současné. Lépe aspoň dvě. Aby se aspoň 10 let léčilo zase jimi a roztoči tak odolnost k současným léčivům ztratili.

tohle svaz neovlivní, pletete do zájmové činnosti- svazu výkon státní správy
a veterinární zákon, tedy Min. zemědělství a SVS...Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Honza <honza27/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 6. 7. 2015 19:39:59

Předmět: Re: Chov různých plemen


"Takže si může kdokoliv sem zavléct cokoliv pod záminkou, že dělá "vědecké"

pokusy? Tak to je ve svazu ještě větší bordel, než jsem předpokládal."

Komerční provozy jsou povinny, jestli tomu dobře rozumím, používat ke své komerční činnosti pouze státem schválené, u včel a zvířat rasy, u rostlin odrůdy. U včely by to měla být ta kraňka.
a.
Zájmové provozy mohou chovat cokoliv, snad kromě toho, co je u nás kvůli nějaké nebezpečnosti zakázáno. Třeba kvůli invazivnosti. A na některé, třeba chráněné nebo nebezpečné, je třeba speciální povolení.

Vykon statni spravy a zajmova cinnost jsou naprosto rozdilne veci,byt si mnohy zaslouzily funkcionar svazu mysli,ze je malem vykonavatelem statni moci v oboru vcelarstvi.Co se tyce dovozu cizich plemen,je to vec svedomi,a to motto poslednich desetileti:Urvi co muzes,nedivej se napravo,nalevo,notne pokrivilo.Dovoz je nekontrolovatelny,Zak to alespon od ostatnich priznal..JosPr.

Prodám větší množství medu z letošní sklizně. Smíšený- akát se spadkem a trochou řepky, chutově lahodný, 120,- kč / kg.
kontk. 792363481 , okr. Hodonín

TAk silnou medovicovou snůšku jako letos, pamatuju naposled v r. 2011. Vysočina.

Snůška je letos paradni, bohužel mám tyto dny pocit hraničící s jistotou že mi nosí cement.

Tak si aspon trochu užijem :-))

Jaké vidíte důvody, že letos máme někteří kontinuální snůšku oproti lonskému bezsnůškovému roku? Já si to loni svedl na sucho, ale to je nyní také.

Diky
T.H.

Vysvětlení mám jednoduché: to je příroda. :-)

José

nullnapsal/a:

>Snůška je letos paradni, bohužel mám tyto dny pocit hraničící s jistotou že
>mi nosí cement.
>
>Tak si aspon trochu užijem :-))
>
>Jaké vidíte důvody, že letos máme někteří kontinuální snůšku oproti
>lonskému bezsnůškovému roku? Já si to loni svedl na sucho, ale to je nyní
>také.
>
>Diky
>T.H.

> Já si to loni svedl na sucho, ale to je nyní také.
U nás, klatovsko, sucho jako loni není. Ano je sucho, že nerostou houby,
ale v hloubce voda je. Denně chodím kolem vývodu z trativodů z bývalých
polí, dnes zčásti i z městské čtvrti. Loni z něj tři měsíce nevytekla snad
ani kapka. Letos teče stále středně silně, naposled jsem se díval včera
odpoledne. Ještě dodám, že na protisvahu mám studni a tam je proti stavu v
loňském roce také vody mnohem více.
Včely jsou na listu lípy malolisté, ?květu? lípy velkolisté a někde na
smrku. Mě létají všemi směry. Kolega má les jen jedním směrem a hlásil, že
létají na les. Zda bude cement neodhadnu, med z nezavíčkovaných plástů má 16
procent vody. Uvidíme.
VP

Vysočina. Jihlávka 2 km od pramene téměř suchá , To nepamatuji. Do rána
bouřka , 1,5 mm . Snuška asi končí. Dokvétá svazenka, která trochu pokazila
les který po 2 letech šel. Jak medovnice smrková tak puklice poloskrytá.
Velkou jsem letos nenašel. Nemám dotočeno ale už jsem spokojen . Beton nemám
ale kamarád 17 km od nás to nemůže vytočit. Stada


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 8. 7. 2015 7:05:46

Předmět: Re:


"> Já si to loni svedl na sucho, ale to je nyní také.

U nás, klatovsko, sucho jako loni není. Ano je sucho, že nerostou houby,

ale v hloubce voda je. Denně chodím kolem vývodu z trativodů z bývalých

polí, dnes zčásti i z městské čtvrti. Loni z něj tři měsíce nevytekla snad

ani kapka. Letos teče stále středně silně, naposled jsem se díval včera

odpoledne. Ještě dodám, že na protisvahu mám studni a tam je proti stavu v

loňském roce také vody mnohem více.

Včely jsou na listu lípy malolisté, ?květu? lípy velkolisté a někde na

smrku. Mě létají všemi směry. Kolega má les jen jedním směrem a hlásil, že

létají na les. Zda bude cement neodhadnu, med z nezavíčkovaných plástů má 16


procent vody. Uvidíme.

VP"

Loni nám to vzaly deště. Mšic bylo moc, ale ten slejvák to omyl a bylo
slovýno Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 7. 7. 2015 22:37:38

Předmět: Re:


"Snůška je letos paradni, bohužel mám tyto dny pocit hraničící s jistotou že

mi nosí cement.



Tak si aspon trochu užijem :-))



Jaké vidíte důvody, že letos máme někteří kontinuální snůšku oproti

lonskému bezsnůškovému roku? Já si to loni svedl na sucho, ale to je nyní

také.



Diky

T.H."

U nás se nad ránem prohnala krátká bouřka, která spláchla medovici na ovocných stromech a lípách. Teď už včely nelétají vůbec, slídivost je velmi silná.

Za poslední roky hodnotím letošek jako nejhorší ze všech co se týká snůšky. Obnova padlých včelstev se také nedaří, z 15 oddělků se vrátilo 5 matek z toho 2 trubcokladné.

Opavsko 235m

Vidíš. Já letošní rok hodnotím jako nejlepší za poslední 4 roky.

José

nullnapsal/a:

>U nás se nad ránem prohnala krátká bouřka, která spláchla medovici na
>ovocných stromech a lípách. Teď už včely nelétají vůbec, slídivost je velmi
>silná.
>
>Za poslední roky hodnotím letošek jako nejhorší ze všech co se týká snůšky.
>Obnova padlých včelstev se také nedaří, z 15 oddělků se vrátilo 5 matek z
>toho 2 trubcokladné.
>
>Opavsko 235m

U nás byl v noci poměrně silný vítr, ráno prošla v blízkosti bouřka a trochu sprchlo, nyní prší a má přšet podle předpovědi ještě nějakou hodinu. Takže bude otázka, jak moc to postihne producenty medovice. Slídění je v tomto období jinak normální vždy po silném delším dešti, kdy mšice jsou spláchnuty a květy kvůli mokru neprodukjí sladinu. Ale u nás by tam do dvou dnů, pokud se slídění objeví, mělo přestat , protože by ještě měly medovat květy lípy malolisté. A později by se měla vrátit medovice.
Jinak u nás až do deště byla povrchová vrstva půdy prakticky úplně suchá, vyschlá těmi několika dny vysokých teplot. Nyní uvidíme, jak moc naprší.

U nas frci medovice,vcely jen huci.Odpoledne spadlo par kapek,lipu vcely naprosto vynechavaji,semtam vcela,u nas krom narodniho symbolu uplne zbytecny strom z hlediska snusky.Oproti vynikajicimu lonskemu roku zadna slava.Diky trose vody snad konecne vzejde 3 tydny zaseta svazenka,jeji kvet by vysel na pulku srpna do puli zari..Uroda brambor je zrejme taky v haji..JosPr.

Pravý opak vysočina Jihlavsko Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 8. 7. 2015 13:05:35

Předmět:


"U nás se nad ránem prohnala krátká bouřka, která spláchla medovici na

ovocných stromech a lípách. Teď už včely nelétají vůbec, slídivost je velmi

silná.



Za poslední roky hodnotím letošek jako nejhorší ze všech co se týká snůšky.

Obnova padlých včelstev se také nedaří, z 15 oddělků se vrátilo 5 matek z

toho 2 trubcokladné.



Opavsko 235m"

Ted čtu na netu, že by se přemnožené mšice na starých jehlicích smrku
pichlavého mohli stříkat insektycídy. , nebo smrky zalévat a omývat. To snad
někomu přeskočilo , nebo co si o tom myslet. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 8. 7. 2015 20:37:04

Předmět: Re:


"U nas frci medovice,vcely jen huci.Odpoledne spadlo par kapek,lipu vcely

naprosto vynechavaji,semtam vcela,u nas krom narodniho symbolu uplne

zbytecny strom z hlediska snusky.Oproti vynikajicimu lonskemu roku zadna

slava.Diky trose vody snad konecne vzejde 3 tydny zaseta svazenka,jeji kvet

by vysel na pulku srpna do puli zari..Uroda brambor je zrejme taky v

haji..JosPr."

SOBOTNÍ VYTÁČENÍ/ z jedné 1/2 z cca 40 včelstev silná melicitóza tmavší med s lipovou s výraznou lipovou příchutí i aromem/med jde vytáčet z 1/2 rámků z pannenských vůbec/lze seškrábat lžící na mezistěnu do skl. láhve,ohřát sebat vosk,přecedit/nemá chybu.Doporučiji točit točit a jinak na melicitóze i zimuji+3kg cukr jako sichr včely uloží v blízkosti zimníno chumáče podzim/jaro bez problému z důvodu proletů a zbylé se na jaře poškrábou pro snazší odstranění a podporu rozvoje nebo se použijí protvorbu oddělků. S pozdravem VÁM VŠEM Petr ŚAVEL P.S. vynánějí trubce a poměrně dost tmelí,že by tuhá zima ?

JEDNÁ O OBLAST ĆESKÉ BUDĚJOVICE OBEC HOSÍN -DOBŘEJOVICE-HLUBOKÁ NAD VLAVOU to pro spřesnění.Předem děkuji za vaše postřehy o probíhající snůšce ve vašem okolí.Petr

Upati Drahanske vrchoviny,od vcera tocim kolem 20 kilo na vcelstvo,krasny tmavy med nastesti zatim bez cementu,podle prinosu to da jeste slusne jedno vytaceni..Msice naprosto na vsem,na zahrade kape medovice dokonce i ze svestek!...V lese pritom sucho,ale snuska v plnem proudu...JosPr.

Musím potvrdit problém Petra. Před pár dny se mi usadily včely na malinách a doslova bobulky vysají. Je nějaká pomoc? Opravdu to jsou včely, nikoli vosy.

Ted jsem přišel. Točím jak o závod. Ráno 8 stupnů , včera 3. Dneska snůška
od 11 hodin, ale jen do 18 , nevím proč, tak rychle skončil let. Asi to
zaschlo. Beru tak 25 - 35 kg. Řepka byla slabší. dva až tři rámky nabitý
pylem svazenky, paráda to vidět. Jen zapršet , na stromech je letos větší
opad asi suchem Standa Jihlavsko


---------- Původní zpráva ----------

Od: PETR <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 7. 2015 8:27:24

Předmět:


"JEDNÁ O OBLAST ĆESKÉ BUDĚJOVICE OBEC HOSÍN -DOBŘEJOVICE-HLUBOKÁ NAD VLAVOU

to pro spřesnění.Předem děkuji za vaše postřehy o probíhající snůšce ve

vašem okolí.Petr"

Prodám větší množství lesního medu, cena 120 kč tel.730120170 Mladá Vožice .

> ... silná melicitóza
Mám dojem, že u mne (Klatovsko-Plánicko) to není melecitóza, ale
problém to je také. Med pod víčky má v některých plástech pod 12 procent
vody. Samozřejmě nejde vytočit. Nejsou v něm žádné typické melecitózní
krystaly, med spíše připomíná bombón "karamelu". Pokus o vytočení v podstatě
pouze rámek přilepí k síti medometu. Jen z některých buněk trochu medu
ubyde, tam je voda nepatrně vyšší než 12. To co vytočit jde má 14 vody.
Umístění plástů bylo například na okraji plodištního nástavku, takže v
něm lze očekávat jarní med, vysušený těmi velkými vedry v prvním červencovém
týdnu a ne melecitózu z léta. Možná se mýlím, možná je to směs, kde štěpení
melecitózy odčerpalo vodu z jarního medu a krystaly se teprve objeví.
Plán mám stejný jako před 2 roky při melecitóze. Vytočit co půjde, tyto
rámky dát do medníku(ů) nad mřížku, pak folii s malým otvorem. Na ni
nástavky s 2/3 rámků, odvíčkováno, poroseno mlhovkou. Množství úměrné síle
včelstava a počtu prázdných souší. Včelstva pojmou tyto zásoby jako "cizí" a
"vyloupí je", tedy přenesou do "svého" medníku. Poláci doporučují navíc
shora pokrýt průsvitnou fólií, což pro včelstvo ještě zvětší efekt
vlastní-cizí prostor.
Pokud má někdo nějaký lepší, jednodušší nápad a je ochoten se podělit,
předem děkuji.
VP.

Dík za nápad. Mám asi stejný problém. Včera jsem točil a šlo to. Dnes tam
třetina až polovina zůstala. Mám celkem výkonný medomet a co vytočim musim
stěrkou vytlačit ven. Co bude dál uvidím . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 13. 7. 2015 7:48:18

Předmět: Re: vytáčení - postřehy


"> ... silná melicitóza

Mám dojem, že u mne (Klatovsko-Plánicko) to není melecitóza, ale

problém to je také. Med pod víčky má v některých plástech pod 12 procent

vody. Samozřejmě nejde vytočit. Nejsou v něm žádné typické melecitózní

krystaly, med spíše připomíná bombón "karamelu". Pokus o vytočení v podstatě


pouze rámek přilepí k síti medometu. Jen z některých buněk trochu medu

ubyde, tam je voda nepatrně vyšší než 12. To co vytočit jde má 14 vody.

Umístění plástů bylo například na okraji plodištního nástavku, takže v

něm lze očekávat jarní med, vysušený těmi velkými vedry v prvním červencovém


týdnu a ne melecitózu z léta. Možná se mýlím, možná je to směs, kde štěpení

melecitózy odčerpalo vodu z jarního medu a krystaly se teprve objeví.

Plán mám stejný jako před 2 roky při melecitóze. Vytočit co půjde, tyto

rámky dát do medníku(ů) nad mřížku, pak folii s malým otvorem. Na ni

nástavky s 2/3 rámků, odvíčkováno, poroseno mlhovkou. Množství úměrné síle

včelstava a počtu prázdných souší. Včelstva pojmou tyto zásoby jako "cizí" a


"vyloupí je", tedy přenesou do "svého" medníku. Poláci doporučují navíc

shora pokrýt průsvitnou fólií, což pro včelstvo ještě zvětší efekt

vlastní-cizí prostor.

Pokud má někdo nějaký lepší, jednodušší nápad a je ochoten se podělit,

předem děkuji.

VP."

K cemu pak nabizi CSV prohlizitele vcelstev k vyuziti SVS? Ptal se nekdo na souhlas a nazor prohlizitelu?

Já jsem pochopil, že prohlížitele ZO nějak doporučí na příslušná školení a potom jím "disponuje" ČSV či kdo v rámci kraje nebo tak nějak.
Když se někde objeví podezření na mor, a je třeba provádět odborné prohlídky včelstev, tak se na toto sežene ten certifikovný prohlížitel.

Když jste chodila do školy, tak jste v biologii nedávala pozor, případně jste měla velké absence.

Priroda je mocna, uplne bych to nevylucoval. Cetl jsem o vzacnem modrem medu
z Tennessee, USA,
ktery vznika tim, ze vcely sbiraji stavu z boruvek, kterych je v Tenneesee
udajne hodne.

Martin

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
e-mail/=/nezadan
Sent: 15. července 2015 12:40
To: Vcelarský mailing list
Subject: Re: včely mi ničí úrodu ovoce

Když jste chodila do školy, tak jste v biologii nedávala pozor, případně
jste měla velké absence.

Prodám větší množství pastovaného medu ve sklenicích.
Smíšený, řepka se spadkem.
Cena 125,-kč za kg.
okr. Hodonín
mob.792363481

Když jste chodila do školy, tak jste v biologii nedávala pozor, případně jste měla velké absence.

--------------------

Proč, naopak, má dobrý pozorovací talent.
V letech kdy není snůška mi moje včely chodí na maliny taky.
Hlavně když jsou pěkně vyzrálé.

Karel

Asi máte na mysli medovicový med. Žádný lesní med neexistuje.

Co ti bráni v přeměně industrialněagrární krajiny na přirozený biotop, aby ti včely „nechodily“ na maliny. Pochybuji velmi silně, že včely samy od sebe budou „chodit“ na zdravé nepoškozené ovoce.

J.P.

>>>>Hlavně když jsou pěkně vyzrálé.<<<<
Právě v tu dobu je má dobrý hospodář sklizené a nečeká až to udělá hmyz: :-D
Samozřejmě tam ale pro ně ponechá nějaký obštrlés

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 15. 7. 2015 17:57:06
Předmět: Re: včely mi ničí úrodu ovoce

"Když jste chodila do školy, tak jste v biologii nedávala pozor, případně
jste měla velké absence.

--------------------

Proč, naopak, má dobrý pozorovací talent.
V letech kdy není snůška mi moje včely chodí na maliny taky.
Hlavně když jsou pěkně vyzrálé.

Karel"

(e-mailem) --- 16. 7. 2015
Re: vÄ?ely mi niÄ?Ă­ Ăşrodu ovoce

>>>>Hlavně když jsou pěkně vyzrálé.<<<<
Právě v tu dobu je má dobrý hospodář sklizené a nečeká až to udělá hmyz: :-D
Samozřejmě tam ale pro ně ponechá nějaký obštrlés

Pepan


Počem jde pepane včela jako první po vůni zdroje nebo po cukernatosti zdroje? Jen bych rád věděl proč by udělala vyjímku a šla nejprve po cukernatosti zralého ovoce když má tancem předanou i hlavně vůni kterou má hledat jako první. A nezralé ovoce je bez vůně?

Včela hlavně jde po cukernatosti nad cca 10 - 20 %. Běžná koncentrace cukrů v běžném ovoci je takových 8 - 12 % podle druhu ovoce. Na takové ovoce včely nejdou. Ale když ovoce přezraje, za suchého období a na slunci v horku, tak se v něm koncentrace cukrů místně zvýší. Řekl bych, že první načínají ovoce vosy. Jednak mají na rozdíl od včel ostrá kusadla, jednak mám pocit, že na rozdíl od včel je pro ně atraktivní i ovoce s menším obsahem cukru. Z rány, kterou vyhryžou, potom z ovoce teče šťáva a v teple se zahušťuje, takže se tam koncentrace cukrů zvyšuje. Přezrálé měkké hniličkovaté ovoce pak dokáží vyhryzávat i včely.
Navíc za suchého období v pozdním létě často jiná snůška není. Co mělo vykvést, už vykvetlo a odkvetlo a další kvůli suchu ani nezačalo kvést, případně po většinu dne má zaschnutý nektar. Medovice je taky úplně suchá.
K tomuto navíc silně přispěla degradace krajiny v posledních cca 40 letech, kdy kromě lesní krajiny byly všechna otevřená prameniště, tůňky, bažinky, koryta malých a středních potoků atd odvodňována, meliorována a zatrubňována, takže nyní je až na výjimky za sucha všude absolutně sucho a prašno. Zatímco dříve tyto vodné a vlhké plochy přes den i v období dlouhodobého sucha rozšiřovaly do ovzduší vlhkost, která potom za ochlazení v noci padala v širokém okolí těchto ploch jako rosa a napájela rostliny.
Za takových podmínek je pro včely jediný tekutý zdroj sladiny právě ta teplem a suchem zahuštěná šťáva z přezrálého ovoce.
U nás včely společně s vosama tradičně vyhryzávaly hlavně hrušky,odrůda Wiliamsova a potom ryngle.

Co ti bráni v přeměně industrialněagrární krajiny na přirozený biotop, aby ti včely „nechodily“ na maliny. Pochybuji velmi silně, že včely samy od sebe budou „chodit“ na zdravé nepoškozené ovoce.
J.P.
-----------
Včelařím v "přirozené" přírodě, i tak ale když není snůška, tak si najdou i maliny atd.
Třeba vloni ani v ideální krajině nebyla v červenci snůška.

Je to velmi rozšířený omyl, že v naší přírodě je snůška pořád. ANi ve vojenském újezdu, a asi už není nic moc přirozenějšího.

Karel

A proč včely bufetí na koších s pivními kelýmky. Pivo je hořké, i když tam
taky nějaké cukry jsou. Toto je na poutích nebezpečí pro malé děti. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 18. 7. 2015 8:52:39

Předmět: Re: vÄ?ely mi niÄ?Ă­ úrodu ovoce


"Včela hlavně jde po cukernatosti nad cca 10 - 20 %. Běžná koncentrace

cukrů v běžném ovoci je takových 8 - 12 % podle druhu ovoce. Na takové

ovoce včely nejdou. Ale když ovoce přezraje, za suchého období a na slunci

v horku, tak se v něm koncentrace cukrů místně zvýší. Řekl bych, že první

načínají ovoce vosy. Jednak mají na rozdíl od včel ostrá kusadla, jednak

mám pocit, že na rozdíl od včel je pro ně atraktivní i ovoce s menším

obsahem cukru. Z rány, kterou vyhryžou, potom z ovoce teče šťáva a v teple

se zahušťuje, takže se tam koncentrace cukrů zvyšuje. Přezrálé měkké

hniličkovaté ovoce pak dokáží vyhryzávat i včely.

Navíc za suchého období v pozdním létě často jiná snůška není. Co mělo

vykvést, už vykvetlo a odkvetlo a další kvůli suchu ani nezačalo kvést,

případně po většinu dne má zaschnutý nektar. Medovice je taky úplně suchá.

K tomuto navíc silně přispěla degradace krajiny v posledních cca 40 letech,

kdy kromě lesní krajiny byly všechna otevřená prameniště, tůňky, bažinky,

koryta malých a středních potoků atd odvodňována, meliorována a

zatrubňována, takže nyní je až na výjimky za sucha všude absolutně sucho a

prašno. Zatímco dříve tyto vodné a vlhké plochy přes den i v období

dlouhodobého sucha rozšiřovaly do ovzduší vlhkost, která potom za ochlazení

v noci padala v širokém okolí těchto ploch jako rosa a napájela rostliny.

Za takových podmínek je pro včely jediný tekutý zdroj sladiny právě ta

teplem a suchem zahuštěná šťáva z přezrálého ovoce.

U nás včely společně s vosama tradičně vyhryzávaly hlavně hrušky,odrůda

Wiliamsova a potom ryngle."

- Sedm z 10 kilogramů medu šel do Španělska v roce 2014 pocházelo z Číny

MADRID, 12 (SERVIMEDIA)

Číňan low-kvalita medu zaplavuje španělského trhu, jak je uvedeno dnes koordinátor organizace zemědělců a farmářů (COAG) na základě údajů Eurostatu o dovozu medu COMEX. V roce 2014 téměř sedm z každých 10 kilogramů medu vstoupilo Španělska přišel z asijského obra, který znepokojuje národní včelaře.

Import tohoto medu je podle COAG, nekalou soutěž pro španělské včelaře, protože čínský zákon umožňuje používání pesticidů a antibiotik v EU zakázány.

"Výroba kilo medu v EU v souladu s požadavky na kvalitu, bezpečnost potravin a zdravotní normy požadované Společenství, má svou cenu, která se pohybuje mezi 2,29 a 6,5 ​​eur za kilogram," zatímco "v roce 2014 Průměrná dovozní cena čínského medu do Španělska činil 1,36 eur za kilogram, "řekl anděl Diaz, vedoucí včelařství sektoru COAG.

V této situaci, v průběhu zasedání plánovaném na příští čtvrtek COAG včelařství opakují Ministerstvo zemědělství podrobně povinného země původu na etiketě, aby zajistily svobodu volby pro spotřebitele.

Import tohoto medu je podle COAG, nekalou soutěž pro španělské včelaře, protože čínský zákon umožňuje používání pesticidů a antibiotik v EU zakázány.

------

Zajímalo by mě jaké pesticidy (asi na hubení roztoče) tam mají na rozdíl od Španělska povoleny.

Karel

>Zajímalo by mě jaké pesticidy (asi na hubení roztoče) tam mají na rozdíl od Španělska povoleny.

Karel<
.........

http://www.coag.org/rep_ficheros_web/af71ff0c91b6a94e2b3f1fdeb7a33b8b.pdf

Hmm, ve Španělsku je levný čínský med? To by měli vědět naši baliči, protože tím pádem by byla čína ze Zlína uměle předražena.

Jde pesticidy používané na ochranu rostlin.
_gp_

Prast jak uhod.Stejne s tim spanele nic nenadelaji.Jako jinde.Dat med do vykupu je jistota,ze skonci v zahranici,a v super hyper ho v lepsim pripade nahradi cina,v horsim smeska ciny,sirupu a barviv.Ve vykupnach je pry plno a je vidno,jak si vcelari vazi vysledku sve prace..Kde med skonci je sumak,hlavne,ze to sype...JosPr

Dole na Hane uz pry vcely vyhaneji trubce,v lesich to vzdor totalnimu suchu porad msicuje a snuska slibne pokracuje zatim bez cementu.JosPr.

Vysočina teče z lípy. tÝDEN PO TOČENÍ PLNO A DE TO HŮŘE VEN ALE MELICITOZA
TO NENÍ. STANDA


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 19. 7. 2015 9:14:02

Předmět: Snuska


"Dole na Hane uz pry vcely vyhaneji trubce,v lesich to vzdor totalnimu

suchu porad msicuje a snuska slibne pokracuje zatim bez cementu.JosPr."

Vcera asi pulhodiny kapalo,bourka nas minula,behem pokapavani vcelnice doslova buracela.Dnes to hucelo asi do osme rani,nez zaschla rosa,byl jsem na pochuzce,pod modriny pokapane boruvci,semtam pod jedli,kvete sadec konopac,svazenka ceka na vodu,paseky se starcekem hajnim asi na odpis.JosPr.

Včera jsem definitivně ukončil medobraní, z tmavého medu (lípa) 12kg na vytočené včelstvo.

Letos vytočeno 9 včelstev z původně 18ti zazimovaných. 25kg na vytočené včelstvo (12,5kg na zazimované). K tomu těm 9 snůškovým včelstvům jsem nechal celkem 14kg jarního medu v úle, tzn. ty už nekrmím, uvidíme jak dopadnou.

Pastový jarní už je prodán za 160kč, letní lípa je za 180kč.

Vzhledem k vysokým ztrátám včelstev ze zimy z varroázy v naší oblasti je letošní rok slabší, dokonce většina včelařů nestihla letos ani nahradit uhynulá včelstva, oddělky se totiž moc nepovedly - ztráty matek.

Snůška je teď jen ráno do 9 hod. než nastoupí horka, ale to už je tak akorát pro spotřebu včelstev.

Opavsko 235m

potrebujem vyrobit vyhrievaci elektricky noz na odvickovanie dlzka 39 cm potrebujem kontakt na vyrobcu dakujeeeeeem stano

Dobrý den přeji a prosím o sdílení zkušeností s narkotizací včel. Objednala
jsem si dusičnan amonný, výrobek přišel bez jakékoli informace o použití.
Bezpečnostní list sice obsahuje tlf. čísla na distributora, ale ta jsou již
neplatná. Nevím, co s tím - zda jen tak hodit do úlu, nebo do kuřáku, nebo
do koše. Zdraví Míra.

Dne 24.7.2015 08:42, ragdol5/=/seznam.cz napsal:
> Dobrý den přeji a prosím o sdílení zkušeností s narkotizací včel.
> Objednala
> jsem si dusičnan amonný, výrobek přišel bez jakékoli informace o
> použití.
> Bezpečnostní list sice obsahuje tlf. čísla na distributora, ale ta jsou
> již
> neplatná. Nevím, co s tím - zda jen tak hodit do úlu, nebo do kuřáku,
> nebo
> do koše. Zdraví Míra.
Je to tohle?
http://vcelarske-potreby.on-line-obchod.cz/apinar-pro-narkotizaci-vcel
--
Jan

Co si pamatuji, dává se do kuřláku na rozfajrované kouřící dřevo. Reakcí dusičnanu amonného NH4NO3 na žhavém uhlí vzniká oxid dusný N2O, který by měl mít ty narkotizační účinky. Dávkování a jiné podrobnosti neznám, nikdy jsem s tím nedělal, musí se to najít někde v literatuře.
Jinak Dusičnan amonný je chemikálie a narkotizace včel je její velmi okrajové použití, takže se asi těžko dá čekat, že tam bude návod k narkotizaci. spíš bych se podíval. jaké čistoty ten Dusičnan amonný je. Jestli má technickou čistotu nebo nějakou vyšší a pokud má technickou čistotu, tak pro jistotu jaké složení mají příměsi.

Není jednodušší včely přidusit? 
Nasypat do 5l láhve od okurků, zavřít neprodyšným víčkem a protřepat. Po
chvilečce jsou mátožný a můžete nasypat do oplodňáků.




jose









---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 24. 7. 2015 11:04:45
Předmět: Re: narkotizace vÄ?el

"Co si pamatuji, dává se do kuřláku na rozfajrované kouřící dřevo. Reakcí
dusičnanu amonného NH4NO3 na žhavém uhlí vzniká oxid dusný N2O, který by
měl mít ty narkotizační účinky. Dávkování a jiné podrobnosti neznám, nikdy
jsem s tím nedělal, musí se to najít někde v literatuře.
Jinak Dusičnan amonný je chemikálie a narkotizace včel je její velmi
okrajové použití, takže se asi těžko dá čekat, že tam bude návod k
narkotizaci. spíš bych se podíval. jaké čistoty ten Dusičnan amonný je.
Jestli má technickou čistotu nebo nějakou vyšší a pokud má technickou
čistotu, tak pro jistotu jaké složení mají příměsi."

Taky se to nazývá Apinar.

Dává se do kuřáku, který má žhavé uhlíky - stačí trocha, asi půl čajové
lžičky. Kouřem se pak zadýmí do nádoby se včelami, ale pozor, po zadýmení
včely do cca tří vteřin strnou, mají opravdu narkozu :) poznáte to tak, že
přestanou hučet, úplně ztichnou.... !!!! nádoba se pak musí ihned otevřít
a kouř tak vyvětrat, jinak je po včelách !!!!

včely zůstávají v narkoze par minut....

Proč chcete narkotizovat včely?

petr j.

Před nějakými 30 lety jsem to také zkoušel. Metod je několik, sobě podobných. Nejjednodušší je nasypat to do hodně rozpáleného kuřáku přímo na žhavé uhlí, chvíli se valí onen dým. Druhá metoda je vytvořit hustý roztok a nechat řádně nasáknout silnější savý papír. Usušit a potom v kuřáku zapálit. Je to metoda pohodlnější. Ovšem nutno upozornit, že tyto usušené papíry jsou nebezpečné, hrozí samovznícení a jednou zapálené se již prakticky nedají uhasit. Proto tyto manipulace (sušení, pálení v kuřáku) neprovádíme ani doma, ani ve včelíně ale, venku, kde nelze nic podpálit.
Ten hustý bílý dým když vnikne do rojáku způsobí narkotizaci během několika vteřin. Pokud jsou včely nasáté, potom obsah medového váčku vyvrhnou a je vše ulepené. Matku přidáváme nenarkotizovanou, přijmou ji vždy.
Přesto se tato metoda v praxi moc nepoužívá a ani já ji nedoporučuji.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of ragdol5/=/seznam.cz
Sent: Friday, July 24, 2015 8:42 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: narkotizace včel

Dobrý den přeji a prosím o sdílení zkušeností s narkotizací včel. Objednala jsem si dusičnan amonný, výrobek přišel bez jakékoli informace o použití.
Bezpečnostní list sice obsahuje tlf. čísla na distributora, ale ta jsou již neplatná. Nevím, co s tím - zda jen tak hodit do úlu, nebo do kuřáku, nebo do koše. Zdraví Míra.

Děkuji za odpověď a dávám další látku k úvaze. Chystám přemetání včel do
dezinfikovaných úlů na čisté rámky a mezistěny (norské zimování). Doporučil
mi to veterinář vzhledem k výskytu moru včelího plodu s tím, že mám včely v
rojáčku nechat tři dny hladovět, aby strávily spóry. Od jiných jsem se zase
dověděla, že je nutné včely v rojáčku pokrmit - což chápu. Ale co si mám z

těch rad vybrat? Podotýkám, že jsem měla na stanovišti kliniku. Děkuji za
radu. S pozdravem Míra.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>

Komu: 'Včelařská konference' <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 24. 7. 2015 12:27:34

Předmět: RE: narkotizace včel


"Před nějakými 30 lety jsem to také zkoušel. Metod je několik, sobě
podobných. Nejjednodušší je nasypat to do hodně rozpáleného kuřáku přímo na
žhavé uhlí, chvíli se valí onen dým. Druhá metoda je vytvořit hustý roztok a
nechat řádně nasáknout silnější savý papír. Usušit a potom v kuřáku zapálit.
Je to metoda pohodlnější. Ovšem nutno upozornit, že tyto usušené papíry jsou
nebezpečné, hrozí samovznícení a jednou zapálené se již prakticky nedají
uhasit. Proto tyto manipulace (sušení, pálení v kuřáku) neprovádíme ani
doma, ani ve včelíně ale, venku, kde nelze nic podpálit.

Ten hustý bílý dým když vnikne do rojáku způsobí narkotizaci během několika
vteřin. Pokud jsou včely nasáté, potom obsah medového váčku vyvrhnou a je
vše ulepené. Matku přidáváme nenarkotizovanou, přijmou ji vždy.

Přesto se tato metoda v praxi moc nepoužívá a ani já ji nedoporučuji.

Pepa





-----Original Message-----

From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
ragdol5/=/seznam.cz

Sent: Friday, July 24, 2015 8:42 AM

To: vcely/=/v.or.cz

Subject: narkotizace včel



Dobrý den přeji a prosím o sdílení zkušeností s narkotizací včel. Objednala
jsem si dusičnan amonný, výrobek přišel bez jakékoli informace o použití.

Bezpečnostní list sice obsahuje tlf. čísla na distributora, ale ta jsou již
neplatná. Nevím, co s tím - zda jen tak hodit do úlu, nebo do kuřáku, nebo
do koše. Zdraví Míra."

No, když to tvrdí veterinář, že musí vyloučit spory, tak asi něco na tom bude. Mně roje a smetence vždy vydržely ve sklepě (tma, teplota 10 - 15 st C) i ty tři dny bez problémů. Jednou jsem to bez krmení protáhl na 4 dny a to už na dně rojáky byly nějaké viditelně uhynulé včely.
Nějaké menší množství cukru, tak čtvrt, půl litru bych klidně dal. Ve smetenci by stejně měly být nějaké plásty, aspoň já tam tak dva dávám, takže případný přebytek sladiny uloží do buněk už v rojáku. i když tady asi dávat plásty nebude možné, jedině nezamořené plásty od někoho jiného.
Že smetenec v rojáku správně sedí, se pozná podle toho, že se ve sklepě za nějakou hodinku uklidní a je téměř úplně potichu. Až teprve když se rozsvítí, přijde k rojáku nebo na něho dokonce klepne, včely silně zašumí takovým jednotným zvukem. Někdy se to sezení nelíbí jednotlivým včelám a ty hlučí furt, zatímco většina smetence je potichu, dokud nejsou vyrušeny.
Pokud neustále hlučí všechny včely, i druhý den a takovým nejednotným hlasem, každá včela trošku jinak, tak je něco špatně.

Co se týká narkotizace, já bych je raději smetával bez narkotizace. Narkotizace totiž zkracuje život včel neboli je určitě oslabí a to jde proti zbavení se moru, které i tak nejspíš bude podle všeho velice nejisté

Prosím o radu jak správně provést narkotizaci včel pomocí oxidu uhličitého (CO2). Apinarem se mi zdá narkotizace příliš drastická.

Přidus je - nasyp do 5l flašky, prostřepej, za chvilečku zmátožní a můžeš
plnit do oplodňáků. Žádná chemie...

jose

---------- Původní zpráva ----------
Od: Bro Josef <broz/=/broz-cz.eu>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 7. 2015 1:49:53
Předmět: Narkotizace včel CO2

"Prosím o radu jak správně provést narkotizaci včel pomocí oxidu uhličitého
(CO2). Apinarem se mi zdá narkotizace příliš drastická."

Dobrý den, kamarádky vosy si udělaly hnízdo pod chatou kde není žádný přístup. Prý existují nějaké růžové granulky které se nasypou k otvoru a vosy si to tam samy nanosí a vymřou. nemohu ho však nikde sehnat? Nevíte jak se tento prášek jmenuje, zkusím na internetu? Děkuji
Děkuji moc za radu s pozdravem Vítečková Dagmar

Pokud to vydržíte tak ještě cca dva měsíce, vosí hnízdo na podzim končí, protože zimu přežívají jen osamocené oplozené vosí samičky, které na jaře zakládají nová hnízda.
Až ty vosy na podzim zmizí, důkladně to utěsněte nějakým tmelem nebo nějakým jemným betonem či cementovou maltou a máte po starosti.

Co tak do té doby použít lapač vos? Stačí k tomu pet láhev, kousek provázku na přivázání pet láhve na větev stromu. Na dno láhve se nalije nejlevnější ředěné pivo v poměru 1:1. No a pak pravidelně obsah vylévat a ředěné pivo doplňovat. Letos u nás vos moc není, takže stačí jeden lapač vos. H.

da mi niekto kontakt na vyrobny zavod invertu v Opave dakujem

Prodám vosk z víček medových plástů. 50 kg - 10.000,- kč, jen jako celek.
okr. Hodonín
mob. 792363481

Toho dobráka co ti dá 200 kč za kg zveřejni , jestli se najde . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 31. 7. 2015 15:34:43

Předmět: Vosk z víček medových plástů


"Prodám vosk z víček medových plástů. 50 kg - 10.000,- kč, jen jako celek.

okr. Hodonín

mob. 792363481"

Tak 195 za kg se dava - srazky,
http://www.vceliprodukty.cz/vykup-vosku/
a 5 kc uz neni tak moc, jestli je bily z vicek, treba pro vyrobce mezisten.

Honza




Dne Friday 31 July 2015 16:45:20 Blažena Dvořáková napsal(a):
> Toho dobráka co ti dá 200 kč za kg zveřejni , jestli se najde . Standa
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: e-mail/=/nezadan
>
> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
>
> Datum: 31. 7. 2015 15:34:43
>
> Předmět: Vosk z víček medových plástů
>
>
> "Prodám vosk z víček medových plástů. 50 kg - 10.000,- kč, jen jako celek.
>
> okr. Hodonín
>
> mob. 792363481"

Ono 200kč není zas tak moc.... až se tu přestane dovážet vosk kdoví odkud ze světa za pár korun a podraží aspoň na 500kč výkupní ceny, tak začnou mnozí včelaři uvažovat o možném zisku z něj.

Za aktuálních 200kč bych plásty ani netavil (kdybych nepotřeboval mezistěny). Tolik práce a drahých vařáků... prostě za 2 stovky je to vylej nalej..... pro drobné včelaře vylej vylej....

Vařáků jsem vyměnil každý rok jeden, zůstal jsem u pařáku alá nerez bedna 6kW na cca 50 ks rámků. Náklady na vyvaření vychází při 5Kč/kWh 1Kč/rámek. Zbytky na hromadu která za stálé výměny vzduchu vysychá a potom mezi polýnka v lednu se po trochách takový materiál hodí, v teplo do domu výhodně proměnit. Pod stromyjako hnojivo to vábí akorát myši které likvidují kořeny.

Pod 250,-/kg vosk už neprodám.

_gp_

Toho dobráka co ti dá 200 kč za kg zveřejni , jestli se najde . Standa

----
Spíš bych chtěl vidět dobráky co prodávají laciněji.

Karel

Dobrý den všem! Máte prosím pěkně zkušenost s náhražkami pylu? Zakoupila
jsem jednu z Kanady od  pana Sedláčka z Bučovic a nevím, zda ji mám přidat
teď včelám přemeteným na čisté dílo (norské zimování). Pan Sedláček to
používá na jaře po prvním proletu mladušek. Tak nevím. Dík za každou radu,
postřeh, názor... Zdraví Míra.

"Toho dobráka co ti dá 200 kč za kg zveřejni , jestli se najde . Standa
Spíš bych chtěl vidět dobráky co prodávají laciněji.
Karel"
a.
No gůgl našel výkupní ceny vosku minimální 90 Kč za kilo a maximální 195 Kč za kilo.
Nejčastější cena byla nějak od 120 do 145 Kč za kilo.

Jihlava výkup vosku 130 kč beze srážky. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 1. 8. 2015 14:11:31

Předmět: Re: Vosk z vĂ­Ä?ek medových pl?stů


""Toho dobráka co ti dá 200 kč za kg zveřejni , jestli se najde . Standa

Spíš bych chtěl vidět dobráky co prodávají laciněji.

Karel"

a.

No gůgl našel výkupní ceny vosku minimální 90 Kč za kilo a maximální 195 Kč

za kilo.

Nejčastější cena byla nějak od 120 do 145 Kč za kilo."

Nabízím slunečnicový med.Voda v medu 15,5.
Cena 120,-/kg
Okr. Hodonín mob. 792363481

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 1. 8. 2015
Re: Vosk z vÄ?­Ă??ek medovĂ˝ch plĂĽstĹŻ

Jihlava výkup vosku 130 kč beze srážky. Standa
............

Stando, meruňky se také vykupují za 8 Kč, otázkou je ochota prodat. Já ji zati cenu nemám. Zkus si zjistit, kolik stojí mezistěny když si je chceš koupit, potom si odečti za výměnu a nějakou srážku. Za takovu cenu jsem ochoten prodat. To dělá cenu vyvařeného vosku nad 250Kč. Všeobecně většina včelařů s voskem plýtvá. Obora z tohoto nedostatku vosku v nabídce nakupuje čínský vosky a ty uvádí do oběhu, také lze mezistěny získat většinou pod podmínkou dodání vosku na výměnu. Takže asi taková je situace a nějakou dobu zůstane_gp_

Jihlava výkup vosku 130 kč beze srážky. Standa
-------------
Ty co to tam donesou bych si vyfotil. :-) Jak si stěžují, že se to nevyplatí.
Za situace, kdy je možné vosk zhodnotit skoro dvojnásobně- nechat z něj udělat MS výměnou a ty prodat za běžnou cenu, nebo věnovat začátečníkům za náklady.

Ale to bude pořád ten vosk "neznámého" původu.

V inzerátu ale nabízel něco jiného, vosk z víček pro vlastní výrobu. Tedy že si včelař co mu záleží na tom, co dává do včel nechá z něho udělat někde MS.
Do začátku dobrý start.

Karel

Holt Zákon nabídky a poptávky.
U vosku je smůla, že vytavený se dá skladovat libovolně dlouho po desetiletí bez ztráty kvality.
Jedny včelaře tak nic nenutí prodávat, pokud zpracovny vosku nabízejí málo.
Druhé včelaře tak nic nenutí vytavovat vosk v drahých pařácích nebo dokonce odstředivkách, které získají skoro všechen vosk. Místo toho vosk vytavují pařením parou v levných, pařácích, dkionce v plastových vědrech nebo dokonce jen ve slunečních tavidlech, kde skoro 50 % vosku končí v odpadu. A o to se ho méně vrací do oběhu.
A zpracovny včelího vosku, když ten vosk nevykoupí tady, tak dovážejí nekvalitní z Číny.

oSOBNĚ VOSKEM NEPLÝTVÁM. MEZISTĚNY PLATÍM VOSKEM A NA PŮDĚ MAM ASI 50 KG A
LETOŠNÍHO ASI 30 KG A TO NENÍ KONEC. MĚ ZARAZILO TA CENA ZA I KG VÍČEK . Z
TĚCH TOHO MOC NENÍ I KDYŽ JSOU BÍLÉ JAKO SNÍH. PO ROZPUŠTĚNÍ JE HODNĚ PĚNY A
PO DRUHÉM PŘEVAŘENÍ DOLE HODNĚ OŠKRABU TŘETINU NEČISTOT. TY ZNOVU PŘEVAŘUJI,
ABY TO NEPŘIŠLO NAZMAR S VOSKEM STANDA


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 1. 8. 2015 23:10:17

Předmět: Re: Vosk z vÄ?­Ă??ek medových plüstů


"BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 1. 8. 2015

Re: Vosk z vÄ?­Ă??ek medovĂ˝ch plĂĽstĹŻ



Jihlava výkup vosku 130 kč beze srážky. Standa

...........



Stando, meruňky se také vykupují za 8 Kč, otázkou je ochota prodat. Já ji

zati cenu nemám. Zkus si zjistit, kolik stojí mezistěny když si je chceš

koupit, potom si odečti za výměnu a nějakou srážku. Za takovu cenu jsem

ochoten prodat. To dělá cenu vyvařeného vosku nad 250Kč. Všeobecně většina

včelařů s voskem plýtvá. Obora z tohoto nedostatku vosku v nabídce nakupuje

čínský vosky a ty uvádí do oběhu, také lze mezistěny získat většinou pod

podmínkou dodání vosku na výměnu. Takže asi taková je situace a nějakou

dobu zůstane_gp_"

MĚ ZARAZILO TA CENA ZA I KG VÍČEK . Z
TĚCH TOHO MOC NENÍ I KDYŽ JSOU BÍLÉ JAKO SNÍH.
----
On nabízel vosk z víček. Ten snad už neubývá.
A je to vosk z víček, něco jiného než z plástů.

Jsou včelaři, co nedají do včel mezistěnu jinou, než z takového a panenského vosku.

Karel

Tak je rozvař a uvidíš jak to pění. Potom si to povíme co je čistější.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 2. 8. 2015 18:07:26

Předmět: Re: Vosk z vĂ??Ă?­Ä???ek medových plĂstĹŻ


"MĚ ZARAZILO TA CENA ZA I KG VÍČEK . Z

TĚCH TOHO MOC NENÍ I KDYŽ JSOU BÍLÉ JAKO SNÍH.

----

On nabízel vosk z víček. Ten snad už neubývá.

A je to vosk z víček, něco jiného než z plástů.



Jsou včelaři, co nedají do včel mezistěnu jinou, než z takového a

panenského vosku.



Karel"

Vezmu kolo vosku vyvařeného z víček a dám znovu vařit a on pění a mizí?

To jsem si nikdy nevšiml.

Karel

Ne kolo ale víčka. A nemizí jen je v nich od medu pěna a hněda takova
mazanina. Nevím jak to popsat.Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 2. 8. 2015 21:29:54

Předmět: Re: Vosk z vÄ???Ä??Ă?­Ă????ek medových plÄ?stÄĹ


"Vezmu kolo vosku vyvařeného z víček a dám znovu vařit a on pění a mizí?



To jsem si nikdy nevšiml.



Karel"

Ne kolo ale víčka. A nemizí jen je v nich od medu pěna a hněda takova
mazanina. Nevím jak to popsat.Standa
----
V pořádku, ale předmětem prodeje byl až vosk z těch víček. Tedy to "kolo". Takže jako když se dává do výkupu.
Cena na horní hranici výkupních cen za běžný vosk.
Takže OK?

Karel

To jsem viděl při tavení víček v tavidle, ale při rozvaření ve vodě nikdy.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 2. 8. 2015 22:52:20
Předmět: Re: Vosk z vÄ???Ä??Ă?­Ă????ek medových plÄ?stÄĹ

"Ne kolo ale víčka. A nemizí jen je v nich od medu pěna a hněda takova
mazanina. Nevím jak to popsat.Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 2. 8. 2015 21:29:54

Předmět: Re: Vosk z vÄ???Ä??Ă?­Ă????ek medových plÄ?stÄĹ


"Vezmu kolo vosku vyvařeného z víček a dám znovu vařit a on pění a mizí?



To jsem si nikdy nevšiml.



Karel""

"Vezmu kolo vosku vyvařeného z víček a dám znovu vařit a on pění a mizí?"

Podle mých zkušeností to pění jen tehdy, když se vosk zahřívá příliš razantně. Případně pokud se jedná o začínající skrytý var.
Vosk se dostane do emulze s vodou a v takové formě potom ztuhne. Opticky takový vosk vypadá jako nečistota vyvařená z vosku, ale většina z toho je po vychnutí vody pórovitý a houbovitý vosk.

"On nabízel vosk z víček. Ten snad už neubývá.
A je to vosk z víček, něco jiného než z plástů. "
Vosk z víček je jen trošku lepší vosk než z plástů. Větší či menší část vosku z víček je totiž starý vosk stažený včelami z plástů. lepší než z tmavých plástů vyřazovaných kvůli stář je určitě. Může být zhruba stejně kvalitní jako vosk z mladých světlých plástů vytavovaných třeba kvůli nějakému poškození.

"Dobrý den všem! Máte prosím pěkně zkušenost s náhražkami pylu? Zakoupila
jsem jednu z Kanady od pana Sedláčka z Bučovic a nevím, zda ji mám přidat
teď včelám přemeteným na čisté dílo (norské zimování). Pan Sedláček to
používá na jaře po prvním proletu mladušek."
Když to "Pan Sedláček to používá na jaře po prvním proletu mladušek", tak proč to neděláte taky tak? Teď v srpnu to rozhodně do včel nedostanete, protože včely mají dostatek nabídky přirozeného pylu, kterému vždy dávají přednost.
a.
Tyhlety náhražky jinak byly běžné za socíku a včelky je občas v předjaří skutečně ochotně rouskovaly. Na konci socíku to bylo zkoumáno vědci a zjistilo se jednak, že včely v té době ochotně rouskují cokoliv, co má konzistenci prachu, třeba i uhelný nebo dřevěný prach. A za druhé se zjistilo, že ty rousky z náhrady pylu včely, jakmile je na jaře dostatečná pylovíá nabídka, z úlu prostě vyhodí. Už takových 20 let se to u nás neprodává a nepoužívá.
Nicméně klidně to můžete v předjaří po prvních proletech včelám nabídnout, pokud to nepomůže, určitě to neuškodí. A vypadá to pěkně, jak na to včely lítají a vyvalují se v tom ve snaze udělat z toho rousky.

Dobrý den Vážení,nejsem včelař,ale měl bych na Vás dotaz.Přu se sousedem,jestli je dobře,že med za nějakou dobu zcukernatí,včelař asi dokrmuje cukrem,a nebo má dobrý med nezcukernatět ??? tzv.čistý med bez přidání cukru. Děkuji za Vaši odbornou odpovědˇa přeji hezký den

Tak jak jsme asi na tom,někteří si to nemohou vynachválit,jiní plakají.Ale už tak to bývá.Myslím si,že v tom letošním roce někteří hodně vydělali a někteří jsou asi na průměru a mohou být spokojeni,že alespoň něco mají ze včel. Mě by zajímalo,zda ten letošní gabon je lepší nežli ten minulý.Může mi na to někdo odpovědět,nemyslím Pozdržálka,který odpoví na cokoliv,ale na člověka fundovaného. Tak jsme začali s krmením,včely berou kvůli teplému počasí dobře.Jinak ovoce nebude,jablka malá a spadnou,o švestkách ani nemluvím,nebude nic.Obilí málo a
je zrno poloviční.Okurky jsme již skasírovali,jen ta rajčata se trochu drží,stromy schnou,snad to třeba ustojí.

"Cukernatění" (to slovo nemám rád, protože právě evokuje spojení s cukrem),
nebo správněji krystalizace, je přirozenou vlastností medu a její přítomnost
právě potvrzuje, že med je v pořádku a nepoškozený. Krystalizovat má každý
med, jen podle jeho druhu za různou dobu. Nejrychleji obvykle krystalizují
květové (světlé) medy kromě akátového - ten krystalizuje výrazně později.
Medovicové (tmavé, lidmi nazývané lesní) také krystalizují poněkud později.
Med, který dlouho nebo vůbec nekrystalizuje, bývá často poškozen přehřátím
při jeho opětovném ztekucování nad teplotu cca 50°C. Uvádí se, že takový med
ztrácí své léčivé schopnosti (i když i nadále chutná a voní celkem dobře).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef
Sent: Sunday, August 9, 2015 9:56 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: zcukernatělí med

Dobrý den Vážení,nejsem včelař,ale měl bych na Vás dotaz.Přu se
sousedem,jestli je dobře,že med za nějakou dobu zcukernatí,včelař asi
dokrmuje cukrem,a nebo má dobrý med nezcukernatět ??? tzv.čistý med bez
přidání cukru. Děkuji za Vaši odbornou odpovědˇa přeji hezký den

Med v první řadě necukernatí , ale krystalizuje. Některý dříve ) příklad
řepka i do týdne. POKUD JE PANČOVANY CUKREM TAK NEKRYSTALIZUJE POKUD TAM
NENI JINÝ Záleží na poměru cukrů glukozy a froktozy aj. Zadejte si
krystalizaci medu do počítače a máte to na hodinu čtení. Standa.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef <hyscata/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 9. 8. 2015 9:57:00

Předmět: Re: zcukernatělí med


"Dobrý den Vážení,nejsem včelař,ale měl bych na Vás dotaz.Přu se

sousedem,jestli je dobře,že med za nějakou dobu zcukernatí,včelař asi

dokrmuje cukrem,a nebo má dobrý med nezcukernatět ??? tzv.čistý med bez

přidání cukru. Děkuji za Vaši odbornou odpovědˇa přeji hezký den"

"Dobrý den Vážení,nejsem včelař,ale měl bych na Vás dotaz.Přu se sousedem,jestli je dobře,že med za nějakou dobu zcukernatí,včelař asi dokrmuje cukrem,a nebo má dobrý med nezcukernatět ??? tzv.čistý med bez přidání cukru. Děkuji za Vaši odbornou odpovědˇa přeji hezký den"
a.
Med nebo téměř všechny medy jsou v podstatě přesycené roztoky cukru.
Takhle, nasycený roztok cukru anebo třeba kuchyňské soli je takový, když do určitého množství vody za určité teploty se už víc té kuchňské soli nerozpouští a ta nerozpuštěná kuchyňská sůl zůstává na dně. Když ale tu nerozpuštěnou kuchňskou sůl ze dna vezmeme a z roztoku velice opatrně odpařujeme další vodu, je možné u kuchyňské soli dosáhnout o několik procent vyšší koncentrace soli ve vodě než odpovídá nasycené koncentraci. Ale při sebemenším podnětu - ťuknutí míchací tyčinkou o stěnu nádoby, vhození jednoho malinkého krystalku do roztoku, zatřesení ... se cca během sekundy těch pár procent přebytečného chloridu sodného vyloučí jako krystaly.
Nasycený roztok kuchyňské soli je prakticky stejně tekutý jako čistá voda, zatímco nasycený roztok cukrů v medu je mnohonásobně hustší. Částečky těch cukrů ve vodě jsou mnohonásobně větší a těžší než částečky kuchyňské soli ve vodě. Proto stejný proces, co u roztoku kuchyňské soli trvá tak sekundu, trvá u medu týdny až měsíce. Navíc u kuchyňské soli se maximálně dosáhne vzniku trošky krystalů na dne nádoby, u medu včelky odpaří vodu tolik, že u většiny medů dojde k vyloučení krystalů v celém objemu medu.
Medovicové medy pak tuhnou obvykle pomaleji, protože obsahují až několik procent takzvaných dextrinů. To jsou vysokomolekulární látky, které pohyb molekul cukrů v medu a tím krystalizaci ještě násobně zpomalují. Květové medy tyto dextriny téměř neobsahují a proto krystalizují znatelně rychleji.
http://www.medzalesni.cz/articles/o-medu/

Dobrý den, jsem začínající včelař a mám dotaz
26.6 mi kamarád dodal oddělek 5 rámků
část zásob a 2 rámky s plodem, bez matky a tím že si včely matku vychovají, vše fungovalo tak že plod se líhl, včely nosily, občas jsem je dokrmil, objevily se matečníky a očekávali jsme matku, po kontrole matka nikde, obvolal jsem co šlo sehnal matku, přišla poštou, odstranili jsme doprovod a dali matku v klícce na seznámení, za dva dny vylomily očko a týden nechali v klidu.Po kontrole zda-li matka funguje jsme matku nenašli.Včely klidný jako beránek, na plástech ale nic zakladený ani od případné trubčice, ale taky žádné matečníky.
Matek už teď moc není ale sehnal jsem ještě jednu.Po radě kamaráda včelaře jsem připravil prázdný úl, do něho jsem z jiného včelstva sklepal mladušky z plástu s plodem a tento plást dal do problematického včelstva(kontrola matky plodovou zkouškou). K mladuškám do připraveného úlu jsem dal dva plásty se zásobami a mezi něj ještě plást zaplodovaný z jiného včelstva, k tomuto plástu jsem dal novou matku v klícce.
Záměr byl takový že mladušky se postarají o novou matku než zjistím výsledek plodové zkoušky.
Mezitím však z ostatních úlů probíhá podle mně vyloupení, tohoto malého provozního oddělku, na česně je fofr(včely jsem pomoučil je to evidentní, mám obavy že ten malý oddělek úplně zruší i s matkou(vylomil jsem výlez u klícky)
Díval jsem se dovnitř, v podmetu probíhá semtam bitka, včely vykousávají zavíčkovaný med atd.

Díky za radu

Dobrý den, jsem začínající včelař a mám dotaz
26.6 mi kamarád dodal oddělek 5 rámků
část zásob a 2 rámky s plodem, bez matky a tím že si včely matku vychovají, vše fungovalo tak že plod se líhl, včely nosily, občas jsem je dokrmil, objevily se matečníky a očekávali jsme matku, po kontrole matka nikde, obvolal jsem co šlo sehnal matku, přišla poštou, odstranili jsme doprovod a dali matku v klícce na seznámení, za dva dny vylomily očko a týden nechali v klidu.Po kontrole zda-li matka funguje jsme matku nenašli.Včely klidný jako beránek, na plástech ale nic zakladený ani od případné trubčice, ale taky žádné matečníky.
Matek už teď moc není ale sehnal jsem ještě jednu.Po radě kamaráda včelaře jsem připravil prázdný úl, do něho jsem z jiného včelstva sklepal mladušky z plástu s plodem a tento plást dal do problematického včelstva(kontrola matky plodovou zkouškou). K mladuškám do připraveného úlu jsem dal dva plásty se zásobami a mezi něj ještě plást zaplodovaný z jiného včelstva, k tomuto plástu jsem dal novou matku v klícce.
Záměr byl takový že mladušky se postarají o novou matku než zjistím výsledek plodové zkoušky.
Mezitím však z ostatních úlů probíhá podle mně vyloupení, tohoto malého provozního oddělku, na česně je fofr(včely jsem pomoučil je to evidentní, mám obavy že ten malý oddělek úplně zruší i s matkou(vylomil jsem výlez u klícky)
Díval jsem se dovnitř, v podmetu probíhá semtam bitka, včely vykousávají zavíčkovaný med atd.

Díky za radu

Dobrý den, jsem začínající včelař a mám dotaz
26.6 mi kamarád dodal oddělek 5 rámků
část zásob a 2 rámky s plodem, bez matky a tím že si včely matku vychovají, vše fungovalo tak že plod se líhl, včely nosily, občas jsem je dokrmil, objevily se matečníky a očekávali jsme matku, po kontrole matka nikde, obvolal jsem co šlo sehnal matku, přišla poštou, odstranili jsme doprovod a dali matku v klícce na seznámení, za dva dny vylomily očko a týden nechali v klidu.Po kontrole zda-li matka funguje jsme matku nenašli.Včely klidný jako beránek, na plástech ale nic zakladený ani od případné trubčice, ale taky žádné matečníky.
Matek už teď moc není ale sehnal jsem ještě jednu.Po radě kamaráda včelaře jsem připravil prázdný úl, do něho jsem z jiného včelstva sklepal mladušky z plástu s plodem a tento plást dal do problematického včelstva(kontrola matky plodovou zkouškou). K mladuškám do připraveného úlu jsem dal dva plásty se zásobami a mezi něj ještě plást zaplodovaný z jiného včelstva, k tomuto plástu jsem dal novou matku v klícce.
Záměr byl takový že mladušky se postarají o novou matku než zjistím výsledek plodové zkoušky.
Mezitím však z ostatních úlů probíhá podle mně vyloupení, tohoto malého provozního oddělku, na česně je fofr(včely jsem pomoučil je to evidentní, mám obavy že ten malý oddělek úplně zruší i s matkou(vylomil jsem výlez u klícky)
Díval jsem se dovnitř, v podmetu probíhá semtam bitka, včely vykousávají zavíčkovaný med atd.

Díky za radu

Vidím to příliš zásahů v krátkém čase. Pokud včelky 26.6. narazily matečníky, nová matka by měla s největší pravděpodobností začít klást asi za měsíc (klidně i později), tedy 26.7. Do té doby nebylo vhodné včely rozebírat. Nepřítomnost plodu po tomto datu mohla být způsobena úhynem matek v matečnících při kontrolování stavu, ztrátou matky při oplozování, ale také jejím pozdějším rozkladením, případně zraněním. Vpuštění nové matky mohlo vyústit v souboj matek a jejich ztrátu. Tomu by nasvědčovaly pokusy o loupež, plodová zkouška v takovém případě nemusí ukázat nic.

Já to vidím pro letošek čistě jako školné.
Za prvé: 26.6. = velice pozdní oddělek, který aby uspěl, musí být mnohem silnější než plod a včely na dvou plástech. I kdyby se ta matka normálně vylíhla a rozkladla, v jednom nástavku nástavkového úlu , oddělek by byl téměř s jistotou zničen zlodějkami.
a.
za druhé ono zbytečné množství zásahů v příliš krátkou dobu.
a.
za třetí takhle pozdní oddělek, když matka napoprvé neuspěje, už nemá druhou šanci, musí se zrušit,spojit atd. Na rozdíl od oddělku postaveného třeba na začátku května, se kterým se dá leccos dělat.
a.
za čtvrté tady předpokládám, že ten odělek má normálně velké česno ve dnu nebo pokud ne, je česno nezůžené očko. Což je u slabého odělku či včelstva pozvánka pro zlodějky. Úl pro oddělek či slabé včelstvo musí umožnit zůžit česno až na průchod jedné včely právě pro období slídivosti, jako je teď. Navíc je pohyblivost a slídivost zlodějek ještě zvýšena současným horkem.
a.
za páté asi největší pikantnost je ona matka přidaná v tuto dobu k mlaďuškám. To je vzhledem ke zlodějkám v podstatě totéž jak hodit krvácející zvíře do jezera s piraňami. Mlaďuška nemá žádnou vůli bránit včelstvo, ani to nemá čím udělat. Ty zásoby i plod jsou v podstatě úplně nechráněné a pokud bude zlodějce nějaká mlaďuška jen překážet, bez problémů ji zabije. Mlaďušky za takových podmínek ani nevytvoří suitu matky, která ji krmí a jinak o ni pečuje, protože ta suita bude rozháněna slídícími zlodějkami. Mohlo by to fungovat někdy na začátku května, pokud by nebylo příliš zima, nebo v červnu v období delší snůšky, než by se z mlaďušek zformovala i ochrana česna a létavky, ale teď v době slídění ne. To asi musel být "včelař" , co tohleto poradil.

Já to vidím pro letošek čistě jako školné.
Za prvé: 26.6. = velice pozdní oddělek, který aby uspěl, musí být mnohem silnější než plod a včely na dvou plástech. I kdyby se ta matka normálně vylíhla a rozkladla, v jednom nástavku nástavkového úlu , oddělek by byl téměř s jistotou zničen zlodějkami.
a.
za druhé ono zbytečné množství zásahů v příliš krátkou dobu.
a.
za třetí takhle pozdní oddělek, když matka napoprvé neuspěje, už nemá druhou šanci, musí se zrušit,spojit atd. Na rozdíl od oddělku postaveného třeba na začátku května, se kterým se dá leccos dělat.
a.
za čtvrté tady předpokládám, že ten odělek má normálně velké česno ve dnu nebo pokud ne, je česno nezůžené očko. Což je u slabého odělku či včelstva pozvánka pro zlodějky. Úl pro oddělek či slabé včelstvo musí umožnit zůžit česno až na průchod jedné včely právě pro období slídivosti, jako je teď. Navíc je pohyblivost a slídivost zlodějek ještě zvýšena současným horkem.
a.
za páté asi největší pikantnost je ona matka přidaná v tuto dobu k mlaďuškám. To je vzhledem ke zlodějkám v podstatě totéž jak hodit krvácející zvíře do jezera s piraňami. Mlaďuška nemá žádnou vůli bránit včelstvo, ani to nemá čím udělat. Ty zásoby i plod jsou v podstatě úplně nechráněné a pokud bude zlodějce nějaká mlaďuška jen překážet, bez problémů ji zabije. Mlaďušky za takových podmínek ani nevytvoří suitu matky, která ji krmí a jinak o ni pečuje, protože ta suita bude rozháněna slídícími zlodějkami. Mohlo by to fungovat někdy na začátku května, pokud by nebylo příliš zima, nebo v červnu v období delší snůšky, než by se z mlaďušek zformovala i ochrana česna a létavky, ale teď v době slídění ne. To asi musel být "včelař" , co tohleto poradil.

Omlouvám se za dvakrát poslaný příspěvek. při posílání mně to spadlo, objevilo se hlášení Error a asi jsem v tom zmatku zmáčknul příslušní tlačítko dvakrát.

Takže co s tím?
a.
matku od těch mlaďušek vybrat, pokud je ještě naživu, plásty vrátit do včelstva, mlaďušky připojit do včelstva. Z jiného včelstva vzít tak 10 - 15 mlaďušek do klícky k matce,pokud dostávají přes pletivo kvalitní medocukrové těsto a vodu, vydrží s těmi mlaďuškami tak týden a s další várkou mlaďušek ještě pár dnů.
a.
Původní oddělek, taky záleží, jak moc jsou do toho oddělku zalétané zlodějky a jestli by tam snad matka, která se rozklade, mohla být. Včely oddělku musí pak hlavně ovládat česno, aby zlodějky nepouštěly dovnitř a musí jich být dost. Za takového předpokladu by snad mohla být malá naděje, že se to udrží a včelstvíčko vznikne a dožije do jara.
Česno je třeba zůžit na průchod jedné dvou včel (pozor na ucpání vynášenými mrtvými včelami nebo podobnýmmateriálem)
A oddělek pozdě večer, kdy zlodějky nelétají, mírně přikrmovat, aby oddělek měl mírný přínos zásob, včely se zpracováváním zásob stmelily a udržely si vědomí celku, aby se mohly bránit a do rozednění byly zásoby zpracovány, aby ve dne vůně od větrajících včel nelákala zlodějky.
Stejně je spíš pravděpodobnější, že to bude "školné" než že se to povede.
a.
Matku v klícce, pokud je ostatních včelstev dostatek, vidím to na smetenec. Z každého včelstva trochu, dohromady tak 1,5 kilo starých i mladých včel, zcelit, pokrmit, přidat matku, usadit na mezidtěny , nechat vystavit.