78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



KaJi (88.101.45.181) --- 4. 4. 2015
Re: ivotaschopnost vĂ????elstev Re: (66567) (66572) (66574) (66591)

..... Hlavně, že to neni od bolševika. Máš kolem sebe tolik hnusu, že za celou dobu bolševizmu ho tolik nebylo, jak dnes za několik let......
------------------------------

Zapoměl jsi na slimáky. To je pěkný příklad kam to vede. :-)

http://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/skudci/slimaci-a-novy-skudce-plzak-spanelsky-1.html


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 4. 4. 2015
Re: ivotaschopnost vĂ????elstev Re: (66567) (66572) (66574)

No a co máš dnes? Samá dřevotříska, kerá se ti rozpadne ještě dřív, než ta bříza. Některá se rozpadne sama od sebe, bez působení povětrnostních vlivů. V heliostavidle máš korýko zafalcované dovnitř, takže cihlu vosku nevyklopíš, ani kdyby ses posral. Hlavně, že to neni od bolševika. Máš kolem sebe tolik hnusu, že za celou dobu bolševizmu ho tolik nebylo, jak dnes za několik let. Hlavně, že můžeš na výlet do zahraničí, ale musíš na něj mít včetně obrovské rezervy a že máš banány, které tady byly za soudruhů poskrovně, ale teď mi řekni kolik jich měli v SRN.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 4. 2015
Re: (66589)

Ano na jaře se krmívalo těstem z medu, ml. cukru, sušeného mléka a kvasnic.
Dále se používal i sojapyl. To však ale bylo v době kdy se zimovalo na 7
rámcích a v podletí se krmilo 7 kg cukru na zimu. tato jarní práce byla
odstraněna právě zimováním na dvou patrech a krmením cca 20 kg cukru + -.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: 177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify
<e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 4. 2015 22:25:38
Předmět:

"Zkoušel někdo podávat k obohacení včelstva bílkovinou pekařské kvasnice s
cukrem jako těsto.?Podle starých včelařů a i samotného Ing. Veselého se to
dělalo při chladném jaru. Návod 1 kg kvasnic z pekáren á 28,- Kč a 9 kg
práškového cukru . Vše bez vody, udělat nelepící těsto - placku na alobal
a dát na rámky. Včely jedou. Felix"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 3. 4. 2015

Zkoušel někdo podávat k obohacení včelstva bílkovinou pekařské kvasnice s cukrem jako těsto.?Podle starých včelařů a i samotného Ing. Veselého se to dělalo při chladném jaru. Návod 1 kg kvasnic z pekáren á 28,- Kč a 9 kg práškového cukru . Vše bez vody, udělat nelepící těsto - placku na alobal a dát na rámky. Včely jedou. Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 3. 4. 2015
Re: ivotaschopnost vĂ????elstev Re: (66567) (66572) (66574)

"Prodávaly se i Tachováky, klasické nástavkové 9x39/24, cenu si už nevzpomenu, dno, 3 nástavky, víko. Hnus. Nástavky tvořené dvěma rámy pobité smrkovými palubkami. Jenže ty rámy byly z březového dřeva a po několika letech se rozpadly na prach, zůstalo jen to pobití."
JJ, to si pamatuji, jak jsem si je prohlížel, někdy od roku 1975, 1980. My jsme měli v okresním městě na náměstí železářství, kde byl i dobře zásobovaný včelařský koutek. Pak podle toho a podle hobrové stavebnice K39 z OPS Náchod jsem vyráběl svůj první typ nástavkových úlů. Založený na čtvercových rámech, kdy bylo možné v úlu každý nástavek zvlášť otočit na teplou nebo studenou stavbu a na dolů otočených falcech.
Ty rámy jsem dělal taky třeba z břízy anebo dokonce i z horšího dřeva, ale mně se nerozpadly nikdy. A do vnitřku jsem dával v posldních verzích sololit, takže mně se tam vešlo až 11 rámků 39x24. Ještě mám doma hromadu připravených rámů a nějaké další komponenty.
Asi se jich budu v nejbližších letech zbavovat, to bude tak nejméně 5 použitých úlů v různých stadiích opotřebení plus z připravených komponent možná dalších 5.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 4. 2015
Re: lĂŠÄ?enĂ­

Já ji formidol používám těsně před nasazením medníků V tuto dobu ovšem nelze
očekávat téměř žádný spad protože vývojový cyklus roztoče se právě rozběhl a
samiček na včelách moc není jsou zalezlé na zavíčkovaném plodu kde je
kyselina zasáhne. Je také účinná ale proti vápenatění a nosemě. Aplikuji
přesně podle přiloženého návodu.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 3. 4. 2015 9:07:08
Předmět: Re: léčení

"Ještě k aplikaci kyseliny mravenčí. Já jsem nikdy, ani pokusem na jednom
včelstvu, KM nepoužil v jarním období, tedy cca do poloviny června.

Je tu někdo, kdo to zkoušel, je ochoten dát informaci a zhodnotit výsledek?
Nebo někdo četl něco zajímavého v nějaké odborné práci?

Ze své dosavadní zkušenosti (formidol, houbička) předpokládám, že se moc
dobrý výsledek očekávat nedá. V dubnu a květnu je v úlu vysoká vlhkost a ta
účinnost KM na roztoče snižuje a zároveň poškození plodu zvyšuje. Asi i
proto je v literatuře uváděno, že je vhodnější dávat KM dolů, na rozdíl od
léta, kdy je doporučováno nahoru. Tedy aplikovat jinak.
VP"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 3. 4. 2015
Re: léčení (66568) (66581) (66583)

Ještě k aplikaci kyseliny mravenčí. Já jsem nikdy, ani pokusem na jednom
včelstvu, KM nepoužil v jarním období, tedy cca do poloviny června.

Je tu někdo, kdo to zkoušel, je ochoten dát informaci a zhodnotit výsledek?
Nebo někdo četl něco zajímavého v nějaké odborné práci?

Ze své dosavadní zkušenosti (formidol, houbička) předpokládám, že se moc
dobrý výsledek očekávat nedá. V dubnu a květnu je v úlu vysoká vlhkost a ta
účinnost KM na roztoče snižuje a zároveň poškození plodu zvyšuje. Asi i
proto je v literatuře uváděno, že je vhodnější dávat KM dolů, na rozdíl od
léta, kdy je doporučováno nahoru. Tedy aplikovat jinak.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 4. 2015
Re: lĂŠÄ?enĂ­

Ano, správné výrazy jsou;
Podletní - druhá polovina léta.
Podzimní - kalendářní podzim.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 3. 4. 2015 8:25:41
Předmět: Re: léčení

"> Falešně se pak domníváte, že jarní léčení je účinné,
> zatímco je podlamujete imunitu včelstva a brzdíte ho v rozvoji.
S tím souhlasím.
> Předpoklad : poctivé podzimní/zimní léčení v bezplodém období.
Ano, ale POZOR, to v loňském roce nastačilo, plodování začalo v lednu i 600
mnm. V červenci už byly stavy VD nad únosnou hranicí. Slovo "podzimní" je
nesprávné.
VP"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 3. 4. 2015
Re: léčení (66568) (66581) (66583)

> Falešně se pak domníváte, že jarní léčení je účinné,
> zatímco je podlamujete imunitu včelstva a brzdíte ho v rozvoji.
S tím souhlasím.
> Předpoklad : poctivé podzimní/zimní léčení v bezplodém období.
Ano, ale POZOR, to v loňském roce nastačilo, plodování začalo v lednu i 600
mnm. V červenci už byly stavy VD nad únosnou hranicí. Slovo "podzimní" je
nesprávné.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pokusník (109.75.0.10) --- 3. 4. 2015
Re: léčení (66568) (66581)

Dělal jsem si pokus:
1.včelstvo - bez vyklelání, fumigace - 5 roztočů
2.včelstvo - vyklepáno 20 roztočů, fumigace - 0 roztočů
3.včelstvo - bez vyklepání, formidol - 6 roztočů
4.včelstvo - vyklepáno 15 roztočů, formidol - 0 roztočů
5.včelstvo - bez vyklepání, nekolikeré zatřesení úlem dokud nezačaly homadně vylétávat - 4 roztoči

Závěr = na jaře aplikované léčivo pouze aktivuje čistící půd a včely vyhází mrtvé roztoče, zapadané do nižších pater při podzimním léčení.
Spad po jarním léčení je zatížen stejou chybou jako zimní měl = zapadanymi mrtvými roztoči z podzimního léčení.
Co vám brání si to ověřit sami a zjistit, že léčením na jaře jen a pouze vyprovokujete čistící pud což má za následek vyházení mrtvolek z podzimu.
Falešně se pak domníváte, že jarní léčení je účinné, zatímco je podlamujete imunitu včelstva a brzdíte ho v rozvoji.
Předpoklad : poctivé podzimní/zimní léčení v bezplodém období.
Myslím, že je o čem diskutovat - vyřezal jste plod při podzimním léčení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 3. 4. 2015
Re: léčení (66568) (66581)

> Formidol lze použít až při vyšší teplotě přes 20 stupňů.

Je o tom nějaká solidní práce? Pokud včelstvo intenzivně nevětrá, tak je
situace asi jiná než za vysokých letních teplot. Nepíšu o teplotách kolem
nuly, ale například o období mezi jívou a ovocnými stromy.

> Rok 2015 bude rokem 2008.

Nesouhlasím, chemikálie postupují a těžko si představit, že stav bude stejný
jako před pár lety. Chemikálie v rostlinách a hlavně v pylu, tam je základ
problému.

S roztočem si většina včelařů umí poradit. Tedy pokud tomu věnuje pozornost
úměrnou situaci. A hlavně zasahuje ve vhodné době. Jedna možnost je snaha o
"nulu" na začátku sezony, tedy nátěr+fumigace. Pokud se sezona blízko nuly
nezahájí, musí se zasáhnout určitě dříve, než po posledním medování. Je to
ale práce "navíc". Například odstranění trubčiny, KM v sezoně a mnoho
dalšího. Je toho na brožuru, či spíše na tlustou knihu. Kromě žihadel hlavní
důvod, proč nemá včely úplně každý.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 2. 4. 2015
Re: léčení (66568)

Formidol lze použít až při vyšší teplotě přes 20 stupňů. Jinak nátěr. A že roztoči jsou je jasné. Po fumigaci padali 1 - 2 a za týden jich tam bylo po vylíhnutí plodu do 5 ks a v jednom včelstu 12. Tak není o čem diskutovat. Rok 2015 bude rokem 2008. Tak se máme na co těšit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.32.237) --- 2. 4. 2015
Re: Nařízení SVS se musí dodržovat (66558) (66575) (66577)

SVS je chovateluv partner ohledne zdravotniho stavu vcelstev,ma pravo narizovat.O tom tezko diskutovat.O cem lze diskutovat,je to,na zaklade jakych metod vysetreni a jejich chybovosti,narizeni vydava.Dol se zabarikadoval na prijatelne chybovosti,cim dal vic vcelaru nachazi stovky roztocu v sousich spodnich nastavku a je presvedceno o velke chybovosti,ba nesmyslnosti metody vysetreni,tak snad by mohla SVS predlozit presvedcive dukazy vcelarske verejnosti o aktualnosti metody v nastavkovem chovu vcel..JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 4. 2015
Re: NaĹ?Ă­zenĂ­ SVS se musĂ­ dodrovat

Pěkně kecáš
Jsi zodpovědný za své včely sám? - ANO!
Víš o tomž zě máš mít ve včelstvu monitorovací podložky po celý rok abys
mohl včas zasáhnout? Podle toho co píšeš asi NE.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jiri <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 4. 2015 18:33:57
Předmět: Re: Nařízení SVS se musí dodrovat

"O zdravotni stav svych vcel zodpovida chovatel...ne urednici na tocatych
zidlich,ktery chodi s krizky po funusech...ach ta nase samosprava...proc si
nemuzeme sami vladnout.....?"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (213.192.26.150) --- 2. 4. 2015
Re: Nařízení SVS se musí dodržovat (66558) (66575) (66577)

Ano, jsem zodpovedny ridic...nejsem nezodpovedny vrah....je v zajmu kazdeho chovatele aby se o svuj majetek staral s peci radneho hospodare...clenove svazu nebudte hloupi, vazte si sveho casu a nechte si ho normalne proplatit...socialismus zkoncil...kazda hodina prace ma svoji hodnotu a i to si musi clenove svazu uvedomit, ze za sluzby se plati...a plati slusne, protoze zaplacena sluzba se muze reklamovat...kazdy musi jednat s peci radneho hospodare... Zacneme myslet...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Svoboda (90.179.69.31) --- 2. 4. 2015
Re: Nařízení SVS se musí dodržovat (66558) (66575)

Jiří, jsi řidič?
Jsi zodpovědný řidič?
Řídíš se silničními předpisy?
Nebo si jezdíš jak chceš!

Soboda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Podhájecký (37.221.241.242) --- 2. 4. 2015
Re: Nařízení SVS se musí dodržovat (66558) (66575)

Zodpovídá. Zodpovídá za to, že veškerá nařízení v ošetření provede správně. Ne že je neprovede, nebo provede špatně, jak si mnozí začali vykládat. Pak za to jsou sankce. Hlavně ale ti chytří škodí těm poctivějším. To si ale musí každý sám srovnat v hlavě.
Tonda

>O zdravotni stav svych vcel zodpovida chovatel...ne urednici na tocatych zidlich,ktery chodi s krizky po funusech...ach ta nase samosprava...proc si nemuzeme sami vladnout.....?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (213.192.26.150) --- 2. 4. 2015
Re: Nařízení SVS se musí dodržovat (66558)

O zdravotni stav svych vcel zodpovida chovatel...ne urednici na tocatych zidlich,ktery chodi s krizky po funusech...ach ta nase samosprava...proc si nemuzeme sami vladnout.....?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 2. 4. 2015
RE: ivotaschopnost vĂ????elstev Re: (66567) (66572)

Prodávaly se i Tachováky, klasické nástavkové 9x39/24, cenu si už nevzpomenu, dno, 3 nástavky, víko. Hnus. Nástavky tvořené dvěma rámy pobité smrkovými palubkami. Jenže ty rámy byly z březového dřeva a po několika letech se rozpadly na prach, zůstalo jen to pobití. Nejdříve jsem je omotával drátem, aby se nerozjížděly, ale jako nejlepší metoda se nakonec ukázalo veliké ohniště. Nástavky se prodávaly i samostatně.
Pepa
-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Pol�ek
Sent: Thursday, April 02, 2015 12:44 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: ivotaschopnost vĂ????elstev Re:

"Prodávali Budečáky, Čechoslováky, Pětiletky a Universály. Vyrábělo je Bednářské družstvo. Budečák stál 560Kč ostatní nevím. Ty ostatatní jsou nástavkové."
Nástavkové úly v dnešním smyslu to nebyly. Byly to spíš úly s univerzálním přístupem. Plodiště bylo obvykle pevně spojeno se dnem a česnem různé konstrukce a byl tam přístup uzavíratelným okénkem zezadu a úly byly masívní a izolované snad dřevěnýma hoblinami ve dvojité stěně o síle snad
10 cm. A bylo na manipulaci ve smyslu nástavkového úlu příliš těžké. Medník byl někdy izolovaný podobně, ale lehčeji , někdy s okénkem a přístupem zezadu, ale vždy odnímatelným strůpkem s přístupem shora. některé medníky nebyly izolované. Na plodišti byly někdy normálně položeny, někdy byly připevněny pantem, vždy se ale daly odklopit, takže i do plodiště byl vedle přístupu zezadu přístup shora.
Dalo se v nich včelařit nástavkově, ale já jsem nikdy neviděl , že by v nich někdo takhle včelařil. Všichni včelaři, co je u nás měli, včelařili v nich jako v zadovácích.
Lehké jednostěnné dřevěné nástavkové úly se potom začaly vyvíjet až ke konci 70 let, kdy se rozmohlo kočování na řepku a jinde a kdy se tyto úly používaly na převážení přívěsnými vozíky za osobní auto.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.155.225.220) --- 2. 4. 2015

Sám jsem jarní ošetření kyselinou nezkoušel, ale podle zkušenosti jiných to včely brzdí ve vývoji. Pokud léčíte na podzim chemií, volil bych nátěr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 2. 4. 2015
Re: ivotaschopnost vĂ????elstev Re: (66567)

"Prodávali Budečáky, Čechoslováky, Pětiletky a Universály. Vyrábělo je
Bednářské družstvo. Budečák stál 560Kč ostatní nevím. Ty ostatatní jsou nástavkové."
Nástavkové úly v dnešním smyslu to nebyly. Byly to spíš úly s univerzálním přístupem. Plodiště bylo obvykle pevně spojeno se dnem a česnem různé konstrukce a byl tam přístup uzavíratelným okénkem zezadu a úly byly masívní a izolované snad dřevěnýma hoblinami ve dvojité stěně o síle snad 10 cm. A bylo na manipulaci ve smyslu nástavkového úlu příliš těžké. Medník byl někdy izolovaný podobně, ale lehčeji , někdy s okénkem a přístupem zezadu, ale vždy odnímatelným strůpkem s přístupem shora. některé medníky nebyly izolované. Na plodišti byly někdy normálně položeny, někdy byly připevněny pantem, vždy se ale daly odklopit, takže i do plodiště byl vedle přístupu zezadu přístup shora.
Dalo se v nich včelařit nástavkově, ale já jsem nikdy neviděl , že by v nich někdo takhle včelařil. Všichni včelaři, co je u nás měli, včelařili v nich jako v zadovácích.
Lehké jednostěnné dřevěné nástavkové úly se potom začaly vyvíjet až ke konci 70 let, kdy se rozmohlo kočování na řepku a jinde a kdy se tyto úly používaly na převážení přívěsnými vozíky za osobní auto.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 4. 2015
Re: NaĹ?Ă­zenĂ­ SVS se musĂ­ dodrovat

Nehrozí nic, Tím ternínem je Myšleno období, ne den.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 4. 2015 12:28:27
Předmět: Re: Nařízení SVS se musí dodrovat

"A co hrozí, když nepřeléči všichni ve stejném termínu?? Na masivní
reinvazi zrovna moc nevěřím."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.25) --- 2. 4. 2015
Re: Nařízení SVS se musí dodržovat (66558) (66559) (66562) (66563) (66565)

A co hrozí, když nepřeléči všichni ve stejném termínu?? Na masivní reinvazi zrovna moc nevěřím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.25) --- 2. 4. 2015
Re: léčení (66568)

najděte si webové stránky pana Leoše Dvorského. Ten s tím má hodně zkušeností a myslím, že je i komunikativní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

H.M. (217.197.155.190) --- 2. 4. 2015
léčení

Má někdo skušenost s použitím kyseliny mravenčí místo natírání plodu a fumigací? Jak se včelstva po kyselině na jaře vyvíjí, nejsou slabší? Dík.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 4. 2015
RE: ivotaschopnost vĂ????elstev Re:

Možny to je otec je kupoval vždy po 2 ks

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
Komu: 'Včelařská konference' <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 1. 4. 2015 18:11:54
Předmět: RE: ivotaschopnost vÄ???elstev Re:

"Budečák stál 270,-Kčs, Moravský univerzál v r.1961 stál 305,80Kčs.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, April 01, 2015 4:00 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: ivotaschopnost vÄ???elstev Re:

Prodávali Budečáky, Čechoslováky, Pětiletky a Universály. Vyrábělo je
Bednářské družstvo. Budečák stál 560Kč ostatní nevím. Ty ostatatní jsou
nástavkové. Byly k dostání v každém okresním městě v železářství, které
vedlo i potřeby pro včelaře.

pepan"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 1. 4. 2015
RE: ivotaschopnost vĂ????elstev Re: (66561)

Budečák stál 270,-Kčs, Moravský univerzál v r.1961 stál 305,80Kčs.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, April 01, 2015 4:00 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: ivotaschopnost vÄ???elstev Re:

Prodávali Budečáky, Čechoslováky, Pětiletky a Universály. Vyrábělo je Bednářské družstvo. Budečák stál 560Kč ostatní nevím. Ty ostatatní jsou nástavkové. Byly k dostání v každém okresním městě v železářství, které vedlo i potřeby pro včelaře.

pepan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Podhájecký (37.221.241.242) --- 1. 4. 2015
Re: Nařízení SVS se musí dodržovat (66558) (66559) (66562) (66563)

My vždy taky, ale celá ZO najednou. Léčivo mám pro dost včelařů dopředu. Ne ale letos a v tom roce 2008, kdy léčí celá ZO. Dát to dopředu jenom někomu je ta největší blbost. Přeléčit musí tak nějak najednou všichni. Pokud nečekají na výsledky a hlavně na rozhodnutí SVS, tak to správné není. Pak jsou výsledky jaké jsou. Pokud ještě není zavíčkovaný plod, tak proč čekat až ho zavíčkuji? Může se jenom fumigovat.
Na jaře může včelař léčit bez nařízení. Musí ale počkat na rozhodnutí, aby včelaři přeléčili zhruba ve stejný čas. Jinak tam cpeme jenom chemii. Přeléčené včely si ho už zase přinesly od nepřeléčených. Dál už o tom ale nemá cenu diskutovat. Poradí Vám veterinář, nebo ve VÚ DOL.
Tonda
>Já o tom vím jen to, že téměř vždy, když se přihlásím o nátěr plodu, se s důvěrníkem domluvíme prakticky ihned na léčení, nikdo na žádné léčivo nečeká.
Letos začali s léčením už někdy první týden v březnu, o týden až dva dříve než jiné roky, já jsem se ale domluvil , protože letos to jediné moje přeživší včeltvo je slabé a ještě nemělo zavíčkovaný plod, na později. Natíral jsem 21 března.
jinak ale já na žádný výsledek měli nečekám, už několik let natírám na jaře plod automaticky. A místo toho potom v létě prostě nedělám s kyselinou mravenčí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 1. 4. 2015
Re: ivotaschopnost vĂ????elstev Re: (66561)

"Prodávali Budečáky, Čechoslováky, Pětiletky a Universály. Vyrábělo je
Bednářské družstvo. Budečák stál 560Kč ostatní nevím. Ty ostatatní jsou
nástavkové. Byly k dostání v každém okresním městě v železářství, které
vedlo i potřeby pro včelaře."
Já vím, četl jsem o tom tehdy v včelařských knihách, že se to dělalo.
Ale jinak u nás na vesnici se skoro všichni lidi dělili na "dřeváky" a "kováky". Dřeváci doma dělali se spíš dřevem, měli doma nářadí, vyráběli si sami třeba žebříky, konstrukce ze dřeva, opravovali nábytek ... Kováci svařovali, soustružili, dělali řidiče, vodovody, topení, plechové věci, ocelové svařované konstrukce...
Jen pár lidí do jedné nebo druhé skupiny nepatřilo. Třeba učitelé nebo pár lidí, co bylo specializováno na různé opravy elektro....
My jsme byli spíš dřeváci, jen trošku kováci, na půdě se věčně sušily nějaká dřeva a všelijaké věci ze dřeva potom otec dělal nebo dával dělat u známých, kteří v tom byli víc profíci a měli doma v baráku truhlárnu, hoblovku, cirkulárku, nějaké dlabačky a další věci.. Měl k dispozici na výběr nejméně tři truhlárny v okruhu do 300 metrů od baráku..
Děda, otec a potom já jsme si všichni úly dělali sami. Oni zadováky dvojáky, já nástavky. Jediné, co se kupovaly, byly ke konci socíku nějaké přířezy na rámky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 1. 4. 2015
Re: Nařízení SVS se musí dodržovat (66558) (66559) (66562)

Já o tom vím jen to, že téměř vždy, když se přihlásím o nátěr plodu, se s důvěrníkem domluvíme prakticky ihned na léčení, nikdo na žádné léčivo nečeká.
Letos začali s léčením už někdy první týden v březnu, o týden až dva dříve než jiné roky, já jsem se ale domluvil , protože letos to jediné moje přeživší včeltvo je slabé a ještě nemělo zavíčkovaný plod, na později. Natíral jsem 21 března.
jinak ale já na žádný výsledek měli nečekám, už několik let natírám na jaře plod automaticky. A místo toho potom v létě prostě nedělám s kyselinou mravenčí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Podhájecký (37.221.241.242) --- 1. 4. 2015
Re: Nařízení SVS se musí dodržovat (66558) (66559)

Nevím, co o tom víte. Pro naši ZO jsem pro jarní přeléčení musel doobjednat 16 lahviček na nátěr plodu a 16 lahviček na fumigaci. Nějaké zásoby jsem měl jako na každé jaro. Nečekal jsem ale, že letos bude muset léčit tolik včelařů. Navíc toho tolik brát nemůžu. Je to i škoda pak vyhazovat. Určitě taky víte, že VÚ DOL nestačí Varidol vyrábět a musí se na něj čekat. Pak pro léčivo ponovu musíte do VÚ dojet. Už ho nezasílají poštou. Dál to musí okresní zdravoťák rozdělit na ZO a ještě zdravoťák ZO rozdělit a rozdat. Ještě jsme museli čekat, jak rozhodne SVS o léčení, až bude mít všechny výsledky. Ještě jsme neléčili. Teď už čekáme jenom na počasí. Ono se toho zase tolik neděje. Tak bude ve včelstvu o jeden zavíčkovaný rámek plodu víc. v tom VÚ to vědí. Nad 10 dm2 by se měl sice vyřezat. Hlavně ale, že se natře. Horší je, když včelaři fumigují v létě a to ještě bez nátěru plodu.
Pokud mají včelaři takovýto názor na funkcionáře, kteří to za ně dělají, tak je opravdu lepší to nedělat, nebýt neschopný a nechat to na samotných včelařích. Asi si neumíte představit, co to stálo času, telefonátů a cest.
Tonda
>Ovšem pokud se muselo na léčivo čekat, ukazuje to neschopnost místní ZO, není totiž problém skladovat těch pár lahviček pro nátěr a pár lahviček pro fumigaci pro celé Zo z minulého ošetření na podzim. Aby se mohl u silných včelstev nátěr dělat hned po stání sněhu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 4. 2015
Re: ivotaschopnost vĂ????elstev Re:

Prodávali Budečáky, Čechoslováky, Pětiletky a Universály. Vyrábělo je
Bednářské družstvo. Budečák stál 560Kč ostatní nevím. Ty ostatatní jsou
nástavkové. Byly k dostání v každém okresním městě v železářství, které
vedlo i potřeby pro včelaře.

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 1. 4. 2015 15:44:47
Předmět: Re: ivotaschopnost vÄ???elstev Re:

""Mě to nemusíš popisvat, my je měli od roku 1956 do 2000 Kdy byla ukončena
výměna z tenkostěnné. Co bylo zajímavé, K těm prvním byly přiloženy rámky a
plastové mezistěny ktré se do nich vkládaly. Ty vydržely víc jak 15 let.
Ale od té doby jsem je nikde na trhu neviděl."
To slyším poprvé, že tehdy někdo úly kupoval."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 1. 4. 2015
Re: ivotaschopnost vÄ???elstev Re: (66557)

"Mě to nemusíš popisvat, my je měli od roku 1956 do 2000 Kdy byla ukončena
výměna z tenkostěnné. Co bylo zajímavé, K těm prvním byly přiloženy rámky a
plastové mezistěny ktré se do nich vkládaly. Ty vydržely víc jak 15 let.
Ale od té doby jsem je nikde na trhu neviděl."
To slyším poprvé, že tehdy někdo úly kupoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 1. 4. 2015
Re: Nařízení SVS se musí dodržovat (66558)

"jiří (213.192.2.30) --- 1. 4. 2015
Re: jarní nátěr plodu (66554)
Dnes, ??? nátěr plodu? Vždyť to se mělo dělat před měsícem... ve včelstvu je tolik pludu, že i výrobce kvůli množství účinné látky takový pozdní termín zakazuje... Všechna chemie má komplikovanou účinnost a i třeba u glyfosátu je předpoklad, že je karcinogenní....
Jak pozdě, nařízení SVS přišlo 21.3., než jsem dostal léčivo, trvalo to do konce března. Navíc můžu dle návodu natírat až do 15.4.. Bylo tam tak 3-4 rámky plodu......co mám dělat , nařízení je nařízení"
No, pokud byly včelstva silné, tak je na toto ošetření pozdě. Pokud byly slabé, úly navíc jednostěnné a venku, klidně tam mohlo být tak 1 - 2 dm2 plodu, což je na ošetření úplně v pořádku. Stejně to za dnešního počasí musela být divočina. Plus navíc může být "zařízena" nějaká výměna matky, protože sdělat to v takovém mizerném počasí navíc určitě s rozzuřenými včelami a ve spěchu je poukázka na snadnou ztrátu matky.
Ovšem pokud se muselo na léčivo čekat, ukazuje to neschopnost místní ZO, není totiž problém skladovat těch pár lahviček pro nátěr a pár lahviček pro fumigaci pro celé Zo z minulého ošetření na podzim. Aby se mohl u silných včelstev nátěr dělat hned po stání sněhu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.192.26.250) --- 1. 4. 2015
Nařízení SVS se musí dodržovat


jiří (213.192.2.30) --- 1. 4. 2015
Re: jarní nátěr plodu (66554)
Dnes, ??? nátěr plodu? Vždyť to se mělo dělat před měsícem... ve včelstvu je tolik pludu, že i výrobce kvůli množství účinné látky takový pozdní termín zakazuje... Všechna chemie má komplikovanou účinnost a i třeba u glyfosátu je předpoklad, že je karcinogenní....


Jak pozdě, nařízení SVS přišlo 21.3., než jsem dostal léčivo, trvalo to do konce března. Navíc můžu dle návodu natírat až do 15.4.. Bylo tam tak 3-4 rámky plodu......co mám dělat , nařízení je nařízení

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 4. 2015
Re: ivotaschopnost vÄ???elstev Re:

Mě to nemusíš popisvat, my je měli od roku 1956 do 2000 Kdy byla ukončena
výměna z tenkostěnné. Co bylo zajímavé, K těm prvním byly přiloženy rámky a 
plastové mezistěny  ktré se do nich vkládaly. Ty vydržely víc jak 15 let.
Ale od té doby jsem je nikde na trhu neviděl.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 1. 4. 2015 6:18:30
Předmět: Re: ivotaschopnost vĂ??elstev Re:

""Přeháníš, vytáčelo se, až se objevil med až u okénka. To již bylo v
medníku
cca10 kg Někdy se opravdu vytáčelo každou sobotu ale to se přihodí i dnes.
dříve také těch snůšek bylo více. Jedna která dnes úplně chybí, je ta z
ohnice. Práce v budečáku ale opravdu byla náročnější na čas.
pepan"
Vytáčení, když se objevil med až u okénka, bylo pouze mimo rojové období,
to znamená od zhruba konce června anebo od zaručeně nerojivých včelstev
nebo u slabších včelstev.
U běžných až silných včelstev a v květnu a červnu by v takovém případě už
bylo nejspíš pozdě, matka v plodišti by už měla delší dobu nedostatek
místa, v plástech plno zavíčkovaného plodu, jehož místo by po líhnutí
zabral med a včelstvo by nezadržitelně nabralo směr k rojové náladě.
Mohl by ještě pomoci šok, že by se jim radikálně vybral medník s donesenými
zásobami, ten zarovnal plásty z plodiště s tím plodem a medem a plodiště se
aspoň z poloviny, nejlépe z té od česna, vystavilo mezistěnami a jinak
prázdnými plásty. Ale za prvé to nebyl stoprocentní recept proti rojením,
za druhé včelstvo i tak vykázalo minimálně 14 denní přestávku v donášení
zásob a za třetí byl to zásah pomalu dvakrát delší a namáhavější než běžný
zásah v zadováku. Klidně to mohlo trvat i hodinu a půl a rozzuřilo se
přitom dost včel.
Zásahy do včelstva v zadováku musely být tak časté, aby bylo včelstvo
udržováno těsně pod oním bodem vývoje, kdy ve ve včelstvi tolik včel a
zásob, že včely nabírají směr na rojení. U nástavkových úlů je možné snadno
oddělit a rozchovávat nerojivá včelstva, stačí když nereagují rojením na
množství donesených zásob, protože volný prostor se vždy dá přidat. U
zadováků přidat prostor nejde a proto se včelstva musí před bodem rojení
zadržovat pravidelnými zásahy. Záleží potom hodně na síle snůšky a na tom,
jak ta snůška vyčerpává včely. Když je silná dlouhodobá snůška na
kvalitním stanovišti s vysokou diverzitou zdrojů snůšky a se zdroji v
blízkosti stanoviště, mohlo to znamenat potřebu být ve včelstvu třeba každý
týden, protože včely tou snůškou sílily i zároveň zaplňovaly plásty medem.
Pokud byla třeba silná snůška, ale ve větší vzálenosti anebo hodně
medovicová snůška, tolik to třeba nebylo, protože včely snůškou nesílily
anebo rovnou i slábly. Takže se do včel nemuselo třeba i celý měsíc, ke
konci potom byl úl třeba kompletně zanešený medem, ale včelstvo bylo slabší
a stále bylo díky tomu pod bodem rojení.
V praxi u zadováků, třeba ve včelíně s dvaceti nebo víc včelstvy když
včelař chodil třeba každý víkend, tak vždy se takových prvních 15 - 30
minut studovalo přes okýnka a ze záznamů stav včelstev, jaká je potřeba do
nich jít. Do některých včelstev bylo třeba chodit každých 14 dní nebo v
případě dobré snůšky i každý týden, jiná včelstva se nechávala tak třeba
celý měsíc."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jiří (213.192.2.30) --- 1. 4. 2015
Re: jarní nátěr plodu (66554)

Dnes, ??? nátěr plodu? Vždyť to se mělo dělat před měsícem... ve včelstvu je tolik pludu, že i výrobce kvůli množství účinné látky takový pozdní termín zakazuje... Všechna chemie má komplikovanou účinnost a i třeba u glyfosátu je předpoklad, že je karcinogenní....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 1. 4. 2015
Re: ivotaschopnost vĂ??elstev Re: (66553)

"Přeháníš, vytáčelo se, až se objevil med až u okénka. To již bylo v medníku
cca10 kg Někdy se opravdu vytáčelo každou sobotu ale to se přihodí i dnes.
dříve také těch snůšek bylo více. Jedna která dnes úplně chybí, je ta z
ohnice. Práce v budečáku ale opravdu byla náročnější na čas.
pepan"
Vytáčení, když se objevil med až u okénka, bylo pouze mimo rojové období, to znamená od zhruba konce června anebo od zaručeně nerojivých včelstev nebo u slabších včelstev.
U běžných až silných včelstev a v květnu a červnu by v takovém případě už bylo nejspíš pozdě, matka v plodišti by už měla delší dobu nedostatek místa, v plástech plno zavíčkovaného plodu, jehož místo by po líhnutí zabral med a včelstvo by nezadržitelně nabralo směr k rojové náladě.
Mohl by ještě pomoci šok, že by se jim radikálně vybral medník s donesenými zásobami, ten zarovnal plásty z plodiště s tím plodem a medem a plodiště se aspoň z poloviny, nejlépe z té od česna, vystavilo mezistěnami a jinak prázdnými plásty. Ale za prvé to nebyl stoprocentní recept proti rojením, za druhé včelstvo i tak vykázalo minimálně 14 denní přestávku v donášení zásob a za třetí byl to zásah pomalu dvakrát delší a namáhavější než běžný zásah v zadováku. Klidně to mohlo trvat i hodinu a půl a rozzuřilo se přitom dost včel.
Zásahy do včelstva v zadováku musely být tak časté, aby bylo včelstvo udržováno těsně pod oním bodem vývoje, kdy ve ve včelstvi tolik včel a zásob, že včely nabírají směr na rojení. U nástavkových úlů je možné snadno oddělit a rozchovávat nerojivá včelstva, stačí když nereagují rojením na množství donesených zásob, protože volný prostor se vždy dá přidat. U zadováků přidat prostor nejde a proto se včelstva musí před bodem rojení zadržovat pravidelnými zásahy. Záleží potom hodně na síle snůšky a na tom, jak ta snůška vyčerpává včely. Když je silná dlouhodobá snůška na kvalitním stanovišti s vysokou diverzitou zdrojů snůšky a se zdroji v blízkosti stanoviště, mohlo to znamenat potřebu být ve včelstvu třeba každý týden, protože včely tou snůškou sílily i zároveň zaplňovaly plásty medem. Pokud byla třeba silná snůška, ale ve větší vzálenosti anebo hodně medovicová snůška, tolik to třeba nebylo, protože včely snůškou nesílily anebo rovnou i slábly. Takže se do včel nemuselo třeba i celý měsíc, ke konci potom byl úl třeba kompletně zanešený medem, ale včelstvo bylo slabší a stále bylo díky tomu pod bodem rojení.
V praxi u zadováků, třeba ve včelíně s dvaceti nebo víc včelstvy když včelař chodil třeba každý víkend, tak vždy se takových prvních 15 - 30 minut studovalo přes okýnka a ze záznamů stav včelstev, jaká je potřeba do nich jít. Do některých včelstev bylo třeba chodit každých 14 dní nebo v případě dobré snůšky i každý týden, jiná včelstva se nechávala tak třeba celý měsíc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.192.26.250) --- 31. 3. 2015
jarní nátěr plodu

Dnes jsem natíral plod- sníh nesníh, musíme přece ty roztoče zničit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 3. 2015
Re: ivotaschopnost vĂ??elstev Re:

Přeháníš, vytáčelo se, až se objevil med až u okénka. To již bylo v medníku
cca10 kg  Někdy se opravdu vytáčelo každou sobotu ale to se přihodí i dnes. 
dříve také těch snůšek bylo více. Jedna která dnes úplně chybí, je ta z
ohnice. Práce v budečáku ale opravdu byla náročnější na čas.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 31. 3. 2015 18:55:21
Předmět: Re: ivotaschopnost vÄ?elstev Re:

""To zdaleka není tak jak píšeš. Otec dříve zakrmoval 7-10 kg v budečáku
NĚKDY DALY 10 JINDYZASE I 100 kg navčelstvo. Je to o podmínkách úživnosti
krajiny, zemědělské produkce, počasí a snůkových podmínkách jednotlivých
let. 30 kg na zimu není zárukou dobrého výnosu.
pepan"
Jasně, když byly podmínky na dostatečně úživném stanovišti , dobrá snůška
plus dobré počasí, chodilo se do budečáku v podstatě každou sobotu a
vybíralo se pokaždé v plástech 5 - 10 kilo medu z úlu."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 31. 3. 2015
Re: ivotaschopnost vÄ?elstev Re: (66546)

"To zdaleka není tak jak píšeš. Otec dříve zakrmoval 7-10 kg v budečáku
NĚKDY DALY 10 JINDYZASE I 100 kg navčelstvo. Je to o podmínkách úživnosti
krajiny, zemědělské produkce, počasí a snůkových podmínkách jednotlivých
let. 30 kg na zimu není zárukou dobrého výnosu.
pepan"
Jasně, když byly podmínky na dostatečně úživném stanovišti , dobrá snůška plus dobré počasí, chodilo se do budečáku v podstatě každou sobotu a vybíralo se pokaždé v plástech 5 - 10 kilo medu z úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 3. 2015
Re: ivotaschopnost vÄ?elstev Re:

Je sice viděný děj, ale nesprávně vyložený
Reinvaze rostočů je více méně vrchol vývoje roztoče a v tuto dobu hynou také
jejich první grnerace. To se pak jeví jako jeho masivní útok.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 31. 3. 2015 15:59:58
Předmět: Re: ivotaschopnost včelstev Re:

"Téma reinvaze roztočů VD by myslím stálo za to podrobněji rozebrat. Já si
totiž nemyslím, že může nabýt rozsahu vedoucího k destrukci včelstva či
více včelstev na stanovišti."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 3. 2015
Re: ivotaschopnost vĂ??elstev Re:

patří do světa bájí.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 31. 3. 2015 16:02:18
Předmět: Re: ivotaschopnost vÄ?elstev Re:

"a hladové roje???"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.25) --- 31. 3. 2015
Re: ivotaschopnost vÄ?elstev Re: (66542)

a hladové roje???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.25) --- 31. 3. 2015
Re: Životaschopnost včelstev Re: (66532) (66533)

Téma reinvaze roztočů VD by myslím stálo za to podrobněji rozebrat. Já si totiž nemyslím, že může nabýt rozsahu vedoucího k destrukci včelstva či více včelstev na stanovišti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 30. 3. 2015
Re: včely (66543)

Dne Sunday 29 March 2015 20:22:21 jira napsal(a):
> 8.3 jsem jel z Prahy.Ve Veselí n/Lužnicí jsem čekal na další spoj.Bylo
> poměrně hezky,tak jsem vyšel před nádraží až dolu kde je lavička.K mému
> překvapení na stráni ,kde je jen zemina bez kvítků a také písek vše suché,
> létalo spousty včel do 20 cm nad zemí.Na zemi byly pak hromádky včel
> lezoucích po sobě.Musel jsem pak po půl hod. odejít.Nevím jestli
> odlétly.Proč to tak bylo?Těžko si to vysvětlím.Máte názor?J

Otazka mozna take je jakych vcel. V mem okoli se na podobnem miste (suchy
jizni svah) nachazi mnozstvi vcel, co se pouze objevi na jare, na miste, kde
se sami narodily, do chodbicky nanosi pyl a snesou vajicko. Jsou od cca 5 mm
velke az do velikosti maleho cmelaka. Nektere vypadaji jako apis melifera .

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 3. 2015
Re: ivotaschopnost vÄ?elstev Re:

To zdaleka není tak jak píšeš. Otec dříve zakrmoval 7-10 kg v budečáku 
NĚKDY DALY 10 JINDYZASE I 100 kg navčelstvo. Je to o podmínkách úživnosti
krajiny, zemědělské produkce, počasí a snůkových podmínkách jednotlivých
let. 30 kg na zimu není zárukou dobrého výnosu.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 3. 2015 14:46:31
Předmět: Re: ivotaschopnost včelstev Re:

"Drze vcelarit v ulech po dedovi je krapet diskutabilni,rada vcelaru se tak
uvcelarila drze az k moru.Spis mi takovy vcelar,ktery leta do vcel
neinvestoval ani floka a jenom ze vcel hrabe,byt pouhych par kilo
medu,nebot vic ani vcelstvicka donest nesvedou,do dnesni doby a snuskovych
podminek moc nesedi.Takovy vcelar ani netusi,na kolik nastavku se vcelstvo
rozroste,a moc to nesouvisi s nutnosti krmit 30 kg cukru.Casto tvori cast
zimnich zasob pozdni med a cukrem se medove vence z lesni pozdni snusky
podkrmuji,aby sla vcelstva zimu na cukru a tmavy med z minule sezony zbyl
na jaro.A nemluvim o zasobach pylu pod chumacem,dost na vykrmeni zimnich
vcel a spousta na jarni plodovani.Tech 80 kilo medu uz je jen vysledek
vedeni prostorove nemrzacenych vcelstev a ne nasledek krmeni 30 kg
cukru.JosPr."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 29. 3. 2015
Re: včely (66543)

Rouskovali asi ten písek nebo coto bylo a takto nahrazují často sběr pylu nekvalitním zdrojem, který ten pyl včelám velmi připomíná. Včely jsou opravdu v určitou dobu po proletu ve výběru materiálu pro rouskování nevybíravé. Potom jedině žeby tam byla nějaká pachová stopa co včelám dělá dobře a lákala je. _gp_
.........
jira (78.102.231.63) --- 29. 3. 2015
včely

8.3 jsem jel z Prahy.Ve Veselí n/Lužnicí jsem čekal na další spoj.Bylo poměrně hezky,tak jsem vyšel před nádraží až dolu kde je lavička.K mému překvapení na stráni ,kde je jen zemina bez kvítků a také písek vše suché, létalo spousty včel do 20 cm nad zemí.Na zemi byly pak hromádky včel lezoucích po sobě.Musel jsem pak po půl hod. odejít.Nevím jestli odlétly.Proč to tak bylo?Těžko si to vysvětlím.Máte názor?J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bishop Berry Smith (41.203.67.170) --- 29. 3. 2015
nabídka půjčka

Ahoj,

Hledáte podnikatelský úvěr, osobní půjčky, dům, auto úvěr,
studentské půjčky, půjčky konsolidaci dluhu, nezajištěných úvěrů, rizikového
kapitál, atd. .. Nebo jste byl odepřen úvěr od banky nebo
Finanční uspořádání jednoho nebo více reasons.You spíše jejich cti
řešení! Já jsem na biskupa, soukromé věřitele, úvěry podnikům a
jedinci v nízké a cenově dostupné úrokové sazby ve výši 2%. Máte zájem?
Kontaktujte nás a léčit úvěru následovat převod do 48 hodin.
KONTAKT: bishopberrysmith/=/hotmail.com
Podrobnosti aplikace

název:
Datum narození:
Pohlaví:
Rodinný stav:
Adresa:
umístění
Status:
PSČ:
Země:
Telefon:
E-mail:
Stav Účel úvěru:
Výše úvěru:
Půjčka Doba trvání:
Měsíčního čistého výdělku.

Zpět ke mně co nejdříve se výše uvedené informace pro více informací.
Doufám, že to slyším od vás.
Díky a Bůh vám žehnej,
Bishop Berry Smith

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jira (78.102.231.63) --- 29. 3. 2015
včely

8.3 jsem jel z Prahy.Ve Veselí n/Lužnicí jsem čekal na další spoj.Bylo poměrně hezky,tak jsem vyšel před nádraží až dolu kde je lavička.K mému překvapení na stráni ,kde je jen zemina bez kvítků a také písek vše suché, létalo spousty včel do 20 cm nad zemí.Na zemi byly pak hromádky včel lezoucích po sobě.Musel jsem pak po půl hod. odejít.Nevím jestli odlétly.Proč to tak bylo?Těžko si to vysvětlím.Máte názor?J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 3. 2015
Re: ivotaschopnost vÄ?elstev Re:

Také nejsem přesvědčen právě o tom zhoubném chytání rojů. Roje přece mohou
vznikat jen od těch silných a zdravých včelstev. Příroda vůbec ani
nedovoluje aby se všelijací ti nemocní tvorové vůbec množili.
Nárok v přírodním ději na množení mají jen ti úspěšní a nikdo jiný.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 3. 2015 10:33:50
Předmět: ivotaschopnost včelstev Re:

"""Ano, zde se neshodneme.Já osobně totiž nejsem přesvědčen o tom, že jim
včely postupně odumřou. U části to platit může, ovšem bude významná tzv
"vytrvalá část", která si i přes zvýšené úhyny bude neustále nějakým
způsobem doplňovat včelstva (sbírání rojů, tvorba oddělků přes rojové
matečníky atd) a bude svými promořenými včelstvy zamořovat široké okolí,
takže i když se včelaři v jeho okolí budou se vší odpovědností starat, tak
bude veliké riziko hraničící s jistotou, že právě z těchto nijak
neošetřovaných včelstev bude probíhat reinvaze. Bezesporu by toto vedlo i k
velmi zhoršeným vztahům mezi takovými včelaři."

Ono včelstva jsou mnohem životaschopnější, když včelař není "masař" . Když
do včelstev v nejnovětších nástavkových úlech nevrazí v červenco a srpnu
pomalu 30 kilo cukru, aby měl přes zimu a na jaře co nejsilnější včely,
které ještě hned po stání sněhu v předjaří "forsíruje" dalšími zásahy, aby
co nejrychleji zesilovala. Protože nechová včely pro vlastní chov , ale pro
med a pro peníze a potřebuje - chce z každých vybrat minimálně 40, ale
pokud možno i 80 a nakonec čím víc kilo, tím líp. Aby se mu třeba jen těch
5 - 10 včelstev "rentovalo" V červenci - srpnu pak zase navali do každého
včelstva 30 kilo cukru.....
Když včelař dlouhodobě podporuje včely jen přiměřeně, nežene je vysokými
dávkami cukru přes zimu do vysoké síly a potom z nich neždímá med , ale jen
vybere nějaký přebytek...... Případně je nepere do nových, ideálně ještě
navíc fondy EU a státem i kraji dotovaných úlů, ale drze si využívá pořád
tytéž staré úly po otci nebo možná i dědovi.....
Tak to jsou ti, u kterých právě ty včelstva přežívají.
Zatímco těm včelařům masařům ty včely odešly už někdy na podzim a zůstaly
jim jen ty prázdné nejnovější nástavky."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 29. 3. 2015
Re: Životaschopnost včelstev Re: (66532) (66533) (66534)

"Mr. Polášku, pravdu máš jen částečnou. Víš, všichni včelaři nemají stejné podmínky. Jsou místa, kde včely donesou něco z posledních zbytů ovocných stromů, vyskytujících se ještě v zahradách a pak už včely jen marně hledají nějakou kapku sladkého v industriální krajině, kde kilometry okolo jsou jen lány pšenice, prostřídané lány kukuřice a sem tam se vyskytne tolik „opěvovaná“ řepka, která ve skutečnosti dává v konečné fázi jen olej, který ti jako biosložku přidávají do pití pro tvého plechového miláčka. Jsou místa, kde po hrušních vytočíš a do doby než zakvete černobýl ve vzdálenosti dvou km a na ploše pouze několika arů, neni nic. Když chceš tu trochu medu od svých včel, tak musíš přizpůsobit svůj postoj ke včelám, včetně ošetřování. Má to svá úskalí. Po těch hrušních jdou včely velmi rychle do rojovky. Případné roje, nebo oddělky musíš chcačky nechcačky podporovat. V případě pylu je to velmi špatné. Když jim nedáš, tak máš na jaře dvě možnosti. Jedna je pár mrtvolek a požrané dílo zaviječem, druhá je „chcípáček“. No a teď můžeš napsat co si o tom myslíš a co bys dělal v takových podmínkách. Na nostalgii v podobě úlů po dědovi zapomeň. Jinak bych ti doporučil abys navštívil přednášku jednoho mladého MVDr s typickou bradou."

Právě že u nás je to podobné. Za hlubšího socíku jsme měli na zahradě tak 10 - 15 včelstev. Snůška byla spolehlivá, první byla v první polovině května, zahrady kolem totiž byly zarvané ovocnými stromy. Začalo to rybízem a angreštem jako podněcovací, pak třešně, jabloně, hrušně, švestky a výsledkem bylo pravidelně tak 5 a něco kilo na včelstvo. V druhé polovině května potom bylo další medobraní - lidi většinou sekali trávník na zahradě coby první seč na seno pro krmení na zimu a tak počkali, až tráva vyroste a luční květiny pořádně vykvetou. plus byly v doletu nějaké javory kleny. Z toho bylo ke konci května tak něco pod 5 kilo na včelstvo. Třetí snůška pak byla z lip malolistých. Těmi, už tehdy starými velkými stromy byly u nás na vesnici tradičně osázené srázné břehy a proluky mezi baráky, taky trasa kolem mlýnského náhonu a spousta lidí taky měla aspoň jednu vysokou lípu u svého baráku. Plus lípy kolem kostela a jinde. Z toho bylo tak od 10 kilo a když byl velmi dobrý rok, tak i 30 kilo z lip.
Dneska to je podobné, jak tam píšeš. Když je spíš lepší než horší rok a tak 5 včelstev na stanovišti, tak je během května dohromady tak sotva do 5 kilo na včelstvo a dalších tak 5 kilo je z lip. Jednou za 5 - 10 let se sejde silné kvetení zbylých lip a optimální počasí a potom je na včelstvo z lip třeba i 30 kilo. Když je průměrný rok, tak je dohromady sotva pár kilo ze včelstva. Je to tak na to ty včely přes sezónu spíš vůbec nevybírat, jinak bez podněcování cukrem by trpěly hladem , maximálně pak vybrat pár zbylých kilo v podletí před krmením.
Problém s varaózou a mizením včelstev podle mně potom mají včelaři, kteří mají podobné nebo jen o trochu lepší podmínky jako já dnes. Jenže kteří si přečtou, že nějací "tamti" včelaři bez problémů ročně točí 50 - 100 kilo na včelstvo a tak začnou do svých včelstev fedrovat. Seženou nejnovější úly, seženou nejkvalitnější matky, perou do včel těch 30 kilo cukru na zimu, seženou nejnovější včelařskou literaturu a všechno dělají podle "nejnovější" metodiky atd.....
A po pár letech, když se to naučí, tak skutečně mají třeba dvakrát víc medu než předtím. Ovšem za jakou cenu? Místo skutečného chovu včel jen včelstva tlačí a tlačí, aby byla vždy co nejsilnější. Což se pak odrazí v jejich zvýšené citlivosti třeba na to mizení včel
A s tím právě souvisí i ty úly. Nástavkové úly jsou totiž vhodné jen pro nejsilnější včelstva. Už středně silná včelstva v nástavcích obvykle živoří a slabá včelstva hynou. Zatímco v tradičních úlech, rovnou napíšu zdědených zadovácích, středně silná včelstva prosperují a slabá včelstva, která v nástavcích poměrně spolehlivě hynou , v zadovácích spolehlivě zesílí.
A právě při takových snůškových podmínkách, jako jsem popsal a když chci normálně chovat včely, tak vůbec nevidím důvod, proč by to měla být extrémně silná včelstva.
Stačí ty středně silná. (tak akorát na dotaci D1) A potom, pokud se jedná o pár včelstev, jsou pro ně optimální spíš zadováky než ty nástavky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 29. 3. 2015
Re: Životaschopnost včelstev Re: (66532) (66533)

Drze vcelarit v ulech po dedovi je krapet diskutabilni,rada vcelaru se tak uvcelarila drze az k moru.Spis mi takovy vcelar,ktery leta do vcel neinvestoval ani floka a jenom ze vcel hrabe,byt pouhych par kilo medu,nebot vic ani vcelstvicka donest nesvedou,do dnesni doby a snuskovych podminek moc nesedi.Takovy vcelar ani netusi,na kolik nastavku se vcelstvo rozroste,a moc to nesouvisi s nutnosti krmit 30 kg cukru.Casto tvori cast zimnich zasob pozdni med a cukrem se medove vence z lesni pozdni snusky podkrmuji,aby sla vcelstva zimu na cukru a tmavy med z minule sezony zbyl na jaro.A nemluvim o zasobach pylu pod chumacem,dost na vykrmeni zimnich vcel a spousta na jarni plodovani.Tech 80 kilo medu uz je jen vysledek vedeni prostorove nemrzacenych vcelstev a ne nasledek krmeni 30 kg cukru.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokeš (31.30.83.120) --- 29. 3. 2015
Sklenice na med

Nabízím jeden a půl palety (cca 3700ks) sklenic, které už nepoužívám (mám jiný typ).
Sklenice http://katalog.vetropack.com/vetropack_b2c/b2c/zShowProductDetails/(layout=11_103&uiarea=0)/.do?prodID=27978 je koupená v Kyjově, je to ta baculatější (v Dubí jsou užší a vyšší) za cenu 3,5 kč včetně DPH. Jsou na 0,5kg medu, velmi pěkné, samozřejmě na uzávěr Twist Off. Jedna paleta je nerozdělaná (nepoškozená), druhá půlka pečlivě uzavřená. Uskladněné jsou v Klíčanech (Praha-východ), ale mohu Vám je poslat (na vaše náklady) přes levnou přepravu.
V případě zájmu je prodám za 3 kč/ks včetně DPH, nebo za 2,5 kč/ks bez DPH. Mohu přidat kovová zlatá víčka za 1,10 kč/ks včetně DPH.Dan P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 28. 3. 2015

Díky za odpovědi na foliové rámkové krmítka.

Ještě bych měl jeden dotaz na ty, kteří vyrábí medovinu. Mám tady dva 34 litrové demižony medoviny z loňské řepky. Nevařená, polosladká, 12,5% alk., bez síření, již vyčiřená. Je výborná, hlavně zastudena, jen jsem ji naložil do 10l nesířeného dubového soudku a po 2 měsících ve 12°C zjemnila chuť a natáhla dřevo, taková je ještě lepší, v tom sudu se i za přístupu vzduchu nekazí.

Rád bych naložil i další medovinu do většího sudu, na půl roku až rok, jenže v létě mám ve sklepě 20°C, nezkazí se?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 28. 3. 2015
Re: ivotaschopnost vĂ??elstev Re:

Promin, ale p. Polak a Menšík tady nebýt , tak to tady můžem ukončit. Nechci
se někoho dotknout , ale když se to někam zvrtne tito to uklidní a to
pokolikáté. Předem píši ani jednoho neznám. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 28. 3. 2015 18:12:39

Předmět: Re: ivotaschopnost vÄ?elstev Re:


"Čekal jsem odpověď od RP, protože můj pokec byl reakcí na jeho, s

prominutím, bláboly."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 28. 3. 2015
Re: ivotaschopnost vÄ?elstev Re: (66535)

Čekal jsem odpověď od RP, protože můj pokec byl reakcí na jeho, s prominutím, bláboly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 28. 3. 2015
Re: ivotaschopnost vÄ?elstev Re:

Příteli, ty si myslíš že když mám snůšku od jara do podzimu , že to může být
lepší. Loni přišla ,po propršené řepce les a mšice opět omokli a puklice
taky propršela. Zachránil nás Holandan který pěstuje svazenku , jinak to
byla slabota. Co pak ze sílou starých neupracovaných včel . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 28. 3. 2015 15:13:41

Předmět: Re: ivotaschopnost včelstev Re:


"Mr. Polášku, pravdu máš jen částečnou. Víš, všichni včelaři nemají stejné

podmínky. Jsou místa, kde včely donesou něco z posledních zbytů ovocných

stromů, vyskytujících se ještě v zahradách a pak už včely jen marně hledají

nějakou kapku sladkého v industriální krajině, kde kilometry okolo jsou jen

lány pšenice, prostřídané lány kukuřice a sem tam se vyskytne tolik

„opěvovaná“ řepka, která ve skutečnosti dává v konečné fázi jen olej, který

ti jako biosložku přidávají do pití pro tvého plechového miláčka. Jsou

místa, kde po hrušních vytočíš a do doby než zakvete černobýl ve

vzdálenosti dvou km a na ploše pouze několika arů, neni nic. Když chceš tu

trochu medu od svých včel, tak musíš přizpůsobit svůj postoj ke včelám,

včetně ošetřování. Má to svá úskalí. Po těch hrušních jdou včely velmi

rychle do rojovky. Případné roje, nebo oddělky musíš chcačky nechcačky

podporovat. V případě pylu je to velmi špatné. Když jim nedáš, tak máš na

jaře dvě možnosti. Jedna je pár mrtvolek a požrané dílo zaviječem, druhá je

„chcípáček“. No a teď můžeš napsat co si o tom myslíš a co bys dělal v

takových podmínkách. Na nostalgii v podobě úlů po dědovi zapomeň. Jinak

bych ti doporučil abys navštívil přednášku jednoho mladého MVDr s typickou

bradou."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 28. 3. 2015
Re: Životaschopnost včelstev Re: (66532) (66533)


Mr. Polášku, pravdu máš jen částečnou. Víš, všichni včelaři nemají stejné podmínky. Jsou místa, kde včely donesou něco z posledních zbytů ovocných stromů, vyskytujících se ještě v zahradách a pak už včely jen marně hledají nějakou kapku sladkého v industriální krajině, kde kilometry okolo jsou jen lány pšenice, prostřídané lány kukuřice a sem tam se vyskytne tolik „opěvovaná“ řepka, která ve skutečnosti dává v konečné fázi jen olej, který ti jako biosložku přidávají do pití pro tvého plechového miláčka. Jsou místa, kde po hrušních vytočíš a do doby než zakvete černobýl ve vzdálenosti dvou km a na ploše pouze několika arů, neni nic. Když chceš tu trochu medu od svých včel, tak musíš přizpůsobit svůj postoj ke včelám, včetně ošetřování. Má to svá úskalí. Po těch hrušních jdou včely velmi rychle do rojovky. Případné roje, nebo oddělky musíš chcačky nechcačky podporovat. V případě pylu je to velmi špatné. Když jim nedáš, tak máš na jaře dvě možnosti. Jedna je pár mrtvolek a požrané dílo zaviječem, druhá je „chcípáček“. No a teď můžeš napsat co si o tom myslíš a co bys dělal v takových podmínkách. Na nostalgii v podobě úlů po dědovi zapomeň. Jinak bych ti doporučil abys navštívil přednášku jednoho mladého MVDr s typickou bradou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 28. 3. 2015
Životaschopnost včelstev Re: (66532)

""Ano, zde se neshodneme.Já osobně totiž nejsem přesvědčen o tom, že jim
včely postupně odumřou. U části to platit může, ovšem bude významná tzv
"vytrvalá část", která si i přes zvýšené úhyny bude neustále nějakým
způsobem doplňovat včelstva (sbírání rojů, tvorba oddělků přes rojové
matečníky atd) a bude svými promořenými včelstvy zamořovat široké okolí,
takže i když se včelaři v jeho okolí budou se vší odpovědností starat, tak
bude veliké riziko hraničící s jistotou, že právě z těchto nijak
neošetřovaných včelstev bude probíhat reinvaze. Bezesporu by toto vedlo i k
velmi zhoršeným vztahům mezi takovými včelaři."

Ono včelstva jsou mnohem životaschopnější, když včelař není "masař" . Když do včelstev v nejnovětších nástavkových úlech nevrazí v červenco a srpnu pomalu 30 kilo cukru, aby měl přes zimu a na jaře co nejsilnější včely, které ještě hned po stání sněhu v předjaří "forsíruje" dalšími zásahy, aby co nejrychleji zesilovala. Protože nechová včely pro vlastní chov , ale pro med a pro peníze a potřebuje - chce z každých vybrat minimálně 40, ale pokud možno i 80 a nakonec čím víc kilo, tím líp. Aby se mu třeba jen těch 5 - 10 včelstev "rentovalo" V červenci - srpnu pak zase navali do každého včelstva 30 kilo cukru.....
Když včelař dlouhodobě podporuje včely jen přiměřeně, nežene je vysokými dávkami cukru přes zimu do vysoké síly a potom z nich neždímá med , ale jen vybere nějaký přebytek...... Případně je nepere do nových, ideálně ještě navíc fondy EU a státem i kraji dotovaných úlů, ale drze si využívá pořád tytéž staré úly po otci nebo možná i dědovi.....
Tak to jsou ti, u kterých právě ty včelstva přežívají.
Zatímco těm včelařům masařům ty včely odešly už někdy na podzim a zůstaly jim jen ty prázdné nejnovější nástavky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 3. 2015
Re:



---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 13. 3. 2015 16:16:38
Předmět: Re:

">>>  doplňovat včelstva (sbírání rojů, tvorba oddělků přes rojové
matečníky atd) <<<<
Aby nebyl problém úhynů právě v těch kupovaných. Chovatelé je sekají jak o
závod a včelaři ve víře výborné kvality  dále nekriticky rozchovávají.  Již
dávno neplatí to o těch špatných rojových matečnících. Záleží to jen na
zkušenostech a znalostech včelaře.

pepan
                              
---------- Původní zpráva ----------
Od: MartinP <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 3. 2015 15:54:14
Předmět: Re:

"Ano, zde se neshodneme.Já osobně totiž nejsem přesvědčen o tom, že jim
včely postupně odumřou. U části to platit může, ovšem bude významná tzv
"vytrvalá část", která si i přes zvýšené úhyny bude neustále nějakým
způsobem doplňovat včelstva (sbírání rojů, tvorba oddělků přes rojové
matečníky atd) a bude svými promořenými včelstvy zamořovat široké okolí,
takže i když se včelaři v jeho okolí budou se vší odpovědností starat, tak
bude veliké riziko hraničící s jistotou, že právě z těchto nijak
neošetřovaných včelstev bude probíhat reinvaze. Bezesporu by toto vedlo i k
velmi zhoršeným vztahům mezi takovými včelaři.

......................................................
Brinislav Gruna
A pak je tu skupina včelařů, kteří na vše kašlou a když nebude vyšetření a
léčení povinné, tak nic dělat nebudou. Tady se asi neshodneme, ale tyto
držitele včelstev bych přiřadil k populaci divoce žijících rojů a nechal
bych je postupně odumřít i s rizikem, že to krátkodobě zhorší situaci.
Podle mého názoru úhyn je nejlepší učitel. Z hlediska dlouhodobého se to
asi vyplatí.""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 66532 do č. 66592)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu