Včelařská konference

"Co když ten výskyt roztoče přímo úměrně souvisí právě se snahou jít do zimy
s co nejsilnějšími včelstvy a novou matkou
Nová matka déle do zimy ploduje a více plodu = více roztočů
Starší matka dříve ukončuje plodování a proto platí, méně plodu = méně
roztočů."
Podle mně to je podstatný důvod. Novou matkou nevím, ale podle mých některých pozorování má některé podzimní a zimní plodování charakter záchranné snahy o doplnění počtu zimních včel na nějakou původní úroveň. Nezávisí to potom ani tolik na stáří matky. Prostě včelstvo má nějak z doby výchovy zimních včel zafixovánu velikost zimního chumáče. Pokud je část této zimní generace poškozena roztoči, je krátkověká a hyne během podzimu, září až listopadu, má včelstvo snahu v jen trochu teplotně příznivých podmínkách se rozplodovat, aby ten počet zimní generace včel dohnalo. A teplotně příznivé podmínky jsou dány dvěma okolnostmi. Za prvé okolní teplotou nad nulou a za druhé současnou sílou včelstva, kdy hodně silnému včelstvu stačí k rozplodování třebas jen teplota těsně nad nulou. Zatímco slabé včelstvo potřebuje teplotu kolem poledne 10 - 15 st C a v noci teplotu vyšší než + 5-10 st C.
Tam je potom vliv té nadmořské výšky, protože někde třeba v Polabské nížině nebo u Znojma je v zimě pravděpodobnost teploty nad nulou a zimy bez sněhu až 80 - 90 % proti zimě se sněhem a teplotou pod nulou. To pro ty silná včelstva úplně stačí, mohou se během teplé zimy jako je tato nebo loňská, rozplodovat v podstatě kdykoliv, kdy se k tomu rozhodnou. A ten týden až 14 dní mrazů, jaké byly třeba ke konci prosince, v silných včelstvev plod přežije a a včely se vylíhnou, což je taky zásadní podmínka pro množení roztoče. Zatímco ve slabých včelstvech, i když se rozplodují, nezvládnou to, plod zachladne a nevylíhne se. Což automaticky znamená ozdravení od roztočů, protože ti roztoči, co byli plodováním zlákáni a nalezli na plod, zahynou taky.
Směrem s vyšší nadmořskou výškou a na sever se rozhraní mezi silnými včelstvy, které si s každým plodováním v zimě vychovají další novou generaci roztočů a slabými, kterým ten plod zachladne a roztoči v něm pod víčky uhynou bez rozmnožení posunuje směrem k větší síle včelstva.
a
Podle mně o roky dříve, než některým včelařům začnou ty včelstva na podzim padat, jsou ty včelstva v podletí roztoči poškozována a následně se tyto včelstva snaží na podzim a v zimě zvýšenou mírou plodování to poškození dohnat. Roztoči se tak v těch včelách intenzívněji množí, o několik generací ročně víc, a protože taky v té době probíhá léčení, získávají ti roztoči, co přežijí, mnohem rychleji odolnost na léčiva.
a
To podle mně může být vysvětlení toho, proč některým včelařům to hyne kompletně a jiným málo. A proč slabá včelstva přežívají víc než silná.