76384

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef Menšík --- 6. 4. 2002
Re: na 670 - prihrivani ulu (241) (245) (666) (669) (674)

Tyhle teorie třady již byly. Najdete je v literatuře z dvacátých a z konce
padesátých let. Nic z toho nebylo
Pepan
----- Original Message -----
From: "Petr Novak" <petanovak/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 6:27 PM
Subject: Re : na 670 - prihrivani ulu


> Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
> levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá mnoho
> cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak pomáháno,
> by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což je při našich
> cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo).
>
> Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu.
> Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky,
> bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles. Nektere teorie mi
> pripadaji ve smyslu "porucime vetru, desti".
> Mejte se Petr
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menšík --- 6. 4. 2002
Re: na 670 - prihrivani ulu (241) (245) (666) (669) (674)

Tyhle teorie třady již byly. Najdete je v literatuře z dvacátých a z konce
padesátých let. Nic z toho nebylo
Pepan
----- Original Message -----
From: "Petr Novak" <petanovak/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 6:27 PM
Subject: Re : na 670 - prihrivani ulu


> Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
> levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá mnoho
> cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak pomáháno,
> by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což je při našich
> cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo).
>
> Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu.
> Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky,
> bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles. Nektere teorie mi
> pripadaji ve smyslu "porucime vetru, desti".
> Mejte se Petr
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 5. 4. 2002
Re: Nosema ted na jaře . Fumagilin? (543) (555) (556) (567) (568) (590) (602) (623) (625)

>Jinak se chci jeste zeptat, zda muzete ovlivnit ci objasnit pouzivani
>Fumagilinu v Dole, kdyz registrace skoncila v roce 2000 a tedy jeho
>pouzivani u nas je teoreticky mozne pouze s povolenim ÚSKVBL v Brně.
>Ma Dol toto povoleni, nebo od lonska pouziva Fumagilin nezakonne?

Zjistil jsem: Dosud ústav využil před tím nakoupený Fumagillin. Letos žádá o povolení i kvůli tomu, že zkoušíme nové preparáty proti nosemě a s Fumagillinem se jejich účinnost porovnává.

Květoslav Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav Potuľník --- 4. 4. 2002
Re: Antwort: RE: mravenci okolo úlu (697)

>Ekologovia prosim necitajte. Otrava na myši " Ratex" al. "Bitox".....
>Matej

Mam problem s hryzcem (mys s kratkym ocaskem) na sadu. Vcely sice ochranim
plechovymi vlozkami do cesen a kovovymi sitemi ve dnech. Jejich mnozstvi je
po letosni zime ale neunosne. Vim ze se jed musi davat v malych davkach a
volne nepristupny. To bych resil prikrytim cesticky prkenkem. Prosim o radu
co pouzit na hubeni. Nikdy jsem jed nepouzival, protoze se obavam, ze pokud
priotravenou mys sezere kocka (kuna, lasicka, apod) tak to s ni asi
nedopadne dobre. Ted jsem slysel, ze existuji prostredky, ktere zpusobi, ze
predatori tyto opriotravene mysi nezerou, pri jim "smrdi". Zoologove poradte
prosim. Nez otravit lasicku, to radsi budu trpet ty mysi.

Predem dik za radu, Vasek

PS. zakopavat velke 5 litrove okurcaky s vodou jsem uz take zkousel, ale
vysledek byl nula.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromir Marek --- 4. 4. 2002
Re: Mravenci (694)

Měl jsem tentýž problém, dokud jsem jednou týdně neožehl plynovým hořákem
zvenku všechny otvory a škvíry. Není to pěkné ani bezpečné, ale zabralo to.
Obsypal jsem včelín popelem a uhelným mourem, přes to taky delší dobu nešli,
vpodstatě dokud to prášilo. Učebnice tvrdí, že potřebují pro vodu, ale
vydrží i dva měsíce bez přístupu ven. Při snůšce jsou tak výkonní, že taky
nic nevytočíš. Jaromír Marek.
----- Original Message -----
From: "Miroslav Matysek" <matysek/=/ft.utb.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 1:05 PM
Subject: Mravenci


> Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz
> nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem,
maso
> s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy
vysledek.
> Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
> Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno
> (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte
> prosim vedet.
>
> Mirek M.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 4. 4. 2002
Antwort: RE: mravenci okolo úlu


Ekologovia prosim necitajte. Otrava na myši " Ratex" al. "Bitox" zabera aj
na rejsky. Ale tuto zimu ich bolo velmi vela. Zozrali 500 g Ratexu a jedno
vcelstvo. / menej ako 1% vsetkych zimovanych a to je dobre / Ratex - otrava
ma na zimu stála 110 Sk.

Matej


Jenom plechovky s olejem na myši asi nepomůžou. Doporučuji všechno bytelně
zatarasit na "včelí mezeru" (rejsek se protáhne i mini dírkou).
J.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Oubrechtova, Jaroslava --- 4. 4. 2002
RE: mravenci okolo úlu

Jenom plechovky s olejem na myši asi nepomůžou. Doporučuji všechno bytelně
zatarasit na "včelí mezeru" (rejsek se protáhne i mini dírkou).
J.

-----Original Message-----
From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
Sent: Thursday, April 04, 2002 11:46 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: mravenci okolo úlu


To bych měl vyzkoušet - teď jsem při prohlídce našel ve 2 úlech myši,
potvory. Jedna již byla mrtvá, druha žila. Prokousala plastove pletivo ve
dnu úlu.

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Janura Stefan [mailto:janura/=/minv.sk]
Sent: Thursday, April 04, 2002 11:12 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: mravenci okolo úlu

Kamarad ma velky vcelin, domce, oplodnacky na zeleznych nohach ktore maju
"prstence" so starym olejom, uz peknych par rokov a este nemal ani jedneho
mravca. Pritom je priamo pod horou. Do toho iste nepojde ani ziadny
hlodavec. Ja osobne mam vazelinu ktoru raz za rok pretriem stetcom.


Pista

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:30 AM
Subject: Re: mravenci okolo úlu


> Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
> A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
> prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
> > Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> > lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> > zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?
>
>


**********************************************************************
The information in this email is confidential and may be
legally privileged. It is intended solely for the addressee.
Access to this email by anyone else is unauthorised.
If you are not the intended recipient, any disclosure,
copying, distribution or any action taken or omitted to be
taken in reliance on it, is prohibited and may be unlawful.
When addressed to our clients any opinions or advice
contained in this email are subject to the terms and
conditions expressed in the governing KPMG client
engagement letter.
**********************************************************************

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 4. 4. 2002
RE: mravenci okolo úlu

To bych měl vyzkoušet - teď jsem při prohlídce našel ve 2 úlech myši,
potvory. Jedna již byla mrtvá, druha žila. Prokousala plastove pletivo ve
dnu úlu.

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Janura Stefan [mailto:janura/=/minv.sk]
Sent: Thursday, April 04, 2002 11:12 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: mravenci okolo úlu

Kamarad ma velky vcelin, domce, oplodnacky na zeleznych nohach ktore maju
"prstence" so starym olejom, uz peknych par rokov a este nemal ani jedneho
mravca. Pritom je priamo pod horou. Do toho iste nepojde ani ziadny
hlodavec. Ja osobne mam vazelinu ktoru raz za rok pretriem stetcom.


Pista

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:30 AM
Subject: Re: mravenci okolo úlu


> Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
> A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
> prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
> > Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> > lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> > zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Matysek --- 4. 4. 2002
Mravenci

Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem, maso s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy vysledek. Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte prosim vedet.

Mirek M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlik petr --- 4. 4. 2002
Re: mravenci okolo úlu (683) (692)

Malá perlička,také jsem míval problém s velkými lesními,
po postavení nohou do nádob s olejem-měl jsem je ve stodole
takže do plechovek nepršelo,tak potom na chvíli zmizeli.
Po určité době jsem je ale zase pozoroval jak štrádují po
stojanu.Zkontroluji plechovky-dobrý.Na nohách stojanu už
také dobrý.Kde jen mohou být?Po úporném sledování jsem
zjistil pilinky kolem jednoho úlu.Stěnu úlu jsem rozebral
a zjistil jsem,že ferdové vybrali piliny,které tam byly jako izolace a v tomto bezpečném prostoru se usídlili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 4. 4. 2002
Re: mravenci okolo úlu (683)

Kamarad ma velky vcelin, domce, oplodnacky na zeleznych nohach ktore maju
"prstence" so starym olejom, uz peknych par rokov a este nemal ani jedneho
mravca. Pritom je priamo pod horou. Do toho iste nepojde ani ziadny
hlodavec. Ja osobne mam vazelinu ktoru raz za rok pretriem stetcom.


Pista

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:30 AM
Subject: Re: mravenci okolo úlu


> Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
> A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
> prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
> > Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> > lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> > zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 4. 4. 2002
Antwort: Podstavovani mezisten


Nad plodisko - stavaju tu rychlejsie a ochotnejsie.

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 4. 4. 2002
Re: SPOTREBA ZASOB (673)

> V jednom zpříspěvků na téma přihřívání úlu jsem se dočetl,
> že středně silnému včelstvu stačí menší zásoby cukru na zimu,než
> silnému.Domníval jsem se,že slabší včely mají větší
> spotřebu zásob,včely se musí častěji měnit na okraji chomáče a častěji
> "natankovat".Jsem začátečník a toto by mne
> zajímalo i vzhledem k neustále probíranému tématu-slabostěnné úly.

Slabší včely mají větší relativní spotřebu zásob, tj. připadající na jednu
včelu (či na 1 kg včel). Absolutní spotřeba může být menší nebo i přibližně
stejná, podle toho, jaký je rozdíl mezi slabým a středním včelstvem.

Květoslav Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ludvik Kochanicek --- 4. 4. 2002
Podstavovani mezisten (686)

Zdravim vsechny v konferenci.
Vcelarenim se zabyvam jen kratce a proto by me zajimaly vase
skusenosti s pridavanim mezisten (nastavku). Mam nastavky s 11 ramky
39x24. Myslim, ze se ma pridavat nastavek v okamziku rozkvetu tresne
ptaci. Je lepe dat nastavek s mezistenami pod,nebo nad stavajici
nastavek (nastavky)?
Ludvik

______________________________________________________________________
Reklama:
Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský --- 4. 4. 2002
Re: Přechod na jinou rámkovou míru (začátečník) (654)

Tvoje rozhodnutí opustit rámkovou míru 39x24 cm je chvályhodné. Tato míra
nemá nic společného ani s biologií včelstva ani s praktickým včelařením.

Přesto bych viděl jako zcela zbytečnou námahu přecházet na míru 39x27,5 (byť
je tato míra již o něco výhodnější). Když už změnu, tak něco pokrokového -
rozhodně delší (širší) plást. Třeba nízkonástavkový systém 42x17, nebo
kombinovaný 42x27,5 + 42x17, nebo rovnou světovou délu rámku 44,8 s výškou
15,9 - 18,5 - 23,2 nebo 28,5 podle zvolené technologie.

(Vím, žes psal, že Tvoje rozhodnutí je neměnné. Tento příspěvek jsem napsal
kvůli sobě: abys, až přijdeš na to, že přecházet z 39x24 na 39x27,5 byl
nesmysl, mi nevyčítal, že jsem Tě nevaroval
:-)

Hezký den!

vojta



> Omlouvám se, potřebuju poradit a píšu tak hloupě, že to nejde pochopit.
> Samozřejmě jsem myslel, že do medníku dám souše 39x27,5.(Psal jsem staré,
> tím jsem myslel takové, které má kamarád připravené k vytavení).
> Nebo bude lepší dát do medníku rovnou mezistěny jak radíte???
>
>
> Martin.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský --- 4. 4. 2002
Re: SPOTREBA ZASOB (673)

> Ano, slabší včelstva mají větší spotřebu zásob v propočtu na jednu včelu,
> rychleji se jim zaplní výkalový vak. Celkově však mají spotřebu menší, než
> včelstva silná.
> Ahoj. Josef
>

I o tom bych si dovolil pochybovat. Když jsem teď na jaře kontroloval stav
zásob nadzvednutím horního nástavku (Optimal), připadalo mi, že včely měly
během zimy několik vydatných snůšek :-)
Přibližně polovina z 20 kg cukru dodaných v létě tam ještě stále je. Což
znamená zhruba stejnou spotřebu jako má slabé včelstvo a poloviční spotřebu
na jednu včelu.

V těchto diskusích bychom zřejmě měli odlišit dva rozdílné pojmy:
- množství dodaných zásob na zimu
- spotřeba zásob

Silná včelstva se skutečně zakrmují větším množstvím cukru, ale to vyplývá
spíš z jiné chovné filosofie: silná včelstva chovají většinou včelaři, kteří
mají více včelstev a čas má pro ně větší cenu, než cukr. Proto počítají s
dostatečnou rezervou pro extrémně dlouhé zimy a chladné (bezletové) počasí
na jaře, aby včelstva nepadla hladem za žádných okolností. Naopak ti, kdo
chovají slabší a slabá včelstva jsou většinou včelaři, kteří už na konci
zimy důkladně včelstva prohlížejí a mají čas i prostředky na případné jarní
pokrmování / podněcování včelstev.

Větší glycidová rezerva v úlu má však celkový pozitivní vliv na včelstvo,
které pak netrpí stresem z nedostatku zásob.

vojta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 4. 4. 2002
Antwort: vykluz


Mednik ocko nepotrebuje. Ak ho aj ma treba ho pri pouziti vyklzu uzavriet.
Vklz treba osadit tak aby mali vcely dost miesta hlavne zospodu / kam
vychádzajú /. Ja mam vyklzy osadene do drevotieskovych dosak hrubky 20 mm /
staci aj 10 mm /. Cast mam opravenu na dva vyklzy a cast len na jeden. Aj
doska s jednym vyklzom staci na vyprazdnenie mednika od vciel za 12 - 18
hodin / zostane max 50 vciel /. Pozor nesmie byt v medniku plod - vtedy
vcely neodidu.

Matej



Vazeni,
mam nasledujici dotaz,

Chci spravne pouzit vykluz při medobrani. V loni jsem si zakoupil vykluz z
umele hmoty o prumeru asi 10 cm. Vykluz jsem vložil mezi materskou mrizku a
medovy nastavec. Vykluz jsem posadil do folie. Která prikryvala celou
mrizku, aby vcely nemohli lezt zpet do medniku.
Toto jsem umistil do ulu vecer před medobranim. Rano bylo podstatne méně
vcel v medniku. Pozdeji jsem se docetl, ze vcely potrebuji dostatek
vzduchu. Proto, mam dotaz ? jestli folie nevadi v pristupu vzduchu do
medniku (mednik nemá ocko). Jak spravne pouzit vykluz, nebo jak zabezpecit,
aby v době odebirani medu bylo malo vcel v medniku ?

Pavel Dvořáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 4. 4. 2002
Re: mravenci okolo úlu (683)

Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
Ahoj
Libor

> Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Blumentritt --- 4. 4. 2002
Re: Přechod na jinou rámkovou míru (začátečník) (654)

Omlouvám se, potřebuju poradit a píšu tak hloupě, že to nejde pochopit.
Samozřejmě jsem myslel, že do medníku dám souše 39x27,5.(Psal jsem staré,
tím jsem myslel takové, které má kamarád připravené k vytavení).
Nebo bude lepší dát do medníku rovnou mezistěny jak radíte???


Martin.

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 10:30 PM
Subject: Re: Přechod na jinou rámkovou míru (začátečník)


>
> > Rámky jsou přendány do 39x27,5 (ke starým ulům-jakýsi odnož univerzálu-
> > nemám medníky).
> > Mám možnost získat staré souše vždy do jednoho nástavku. Moje představa
> > byla, že je nandám bez mřížky do medníku a nechám zaklást. Pak i s
matkou
> > přendám do plodiště pod mřížku a rámky 24 pak budu postupně měnit za
27,5
> mezistěny.
>
> Když chceš opustit rámkovou míru 24, tak jim přece nebudeš dávat další
souše
> míry 24!!!
> Na včelstvo postav nástavek 27,5 vybavený mezistěnami a, jak říká Matěj,
> můžeš tam dát i stavební rámek ale ne až ke zdi. Asi tak třetí od stěny na
> té straně, kde je v plodišti více plodu. Až už budou stavět a zakládat
> dělničinu, může přijít více na stranu.Tak jako tak budou stavět
> divočinu-trubčinu pod plodištěm. Až bude mezistěnový nástavek dostatečně
> obsazen včelami a matka v něm začne klást, můžeš ho oddělit mat. mřížkou.
> Matka samozřelmě nahoře.V žádném případě ho ale nepřehazuj na dno, tam by
> mezistěny nestavěly
>
> > (V podmínkám kde mám včelstva (lesy a louky + ovocné stromy a lípy) si
> > nedělám moc naději na nějakou bohatou snůšku.)
> > Včelstva chci převést na novou R.M. i za cenu přikrmování a žádného
medu.
> > Je to tak prosím alespoň trochu možné ???
>
> V zásadě je možné všechno. Včela si ale někdy postaví hlavu a nedbá na to
> jak jsi jí to naplánoval. Má-li vedle sebe 2 plásty - starý a panenský - a
> může si vybrat, zaklade ten starý. Jestli jim necháš mezeru mezi patry
větší
> než 8 mm, zastaví ji, zakladou a zamedují a ta práce potom...
>
> Přeji mnoho zdaru. Josef
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Blumentritt --- 4. 4. 2002

Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit? Úly mám na dřevěných kozách. Zatím jsem nohy oblepil mucholapkou - mravenci tam nejdou (čuchnou k mucholapce a jdou pryč). Ale nevím, jak dlouho jim to vydrží. Přemýšlel jsem, že když bude nejhůře, tak udělám pod úly stojan ze železa a nohy nějak postavím do vody.

Martin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 4. 4. 2002
Re: SPOTREBA ZASOB (673)

Ano, slabší včelstva mají větší spotřebu zásob v propočtu na jednu včelu,
rychleji se jim zaplní výkalový vak. Celkově však mají spotřebu menší, než
včelstva silná. Ta mají menší spotřebu v propočtu na jednu včelu ale v
součtu to udělá víc, než u včelstev slabších. Důležitější je tady ten
výkalový vak, než nějaké to kilo cukru. Silné včelstvo s poloprázdnými
výkalovými vaky včel se v klidu dočká 1. jarního proletu.

Ahoj. Josef

----- Original Message -----
From: "havlik petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 5:00 PM
Subject: SPOTREBA ZASOB


> V jednom zpříspěvků na téma přihřívání úlu jsem se dočetl,
> že středně silnému včelstvu stačí menší zásoby cukru na zimu,než
> silnému.Domníval jsem se,že slabší včely mají větší
> spotřebu zásob,včely se musí častěji měnit na okraji chomáče a častěji
> "natankovat".Jsem začátečník a toto by mne
> zajímalo i vzhledem k neustále probíranému tématu-slabostěnné úly.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 4. 4. 2002
Re: vykluz (670)

Výkluz je výborná pomůcka. Platí zásada, že pod i nad výkluzem by měla být
aspoň včelí mezera, to je 6 mm, aby vchod a východ nebyl uzavřen nějakým
voskovým můstkem, loučkou rámku apod. Měl by být vsazen do nějaké pevné
tenké desky, např. sololitu. který svým rozměrem zakryje celý nástavek Po
obvodu může být ještě olištován zdola nebo shora, podle konstrukce úlu, aby
se dodržely ty mezery.(Jinak ho můžeš použít jako krmící víko, přepážku při
spojování, mezidno při rozdělování apod.- samozřejmě jen ten sololit, bez
vlastního výkluzu.) Mateří mřížka už může být odebrána, přestala plnit svoji
funkci. S větráním si nedělej starosti, vzduch se tam dostane větracími
otvory ve výkluzu. Hlavně dej pozor, aby se dovnitř nějakou skulinou
nedostaly slídilky zvenčí. Odvčelení trvá 1-3 dny. Těch několik zbylých včel
už lehce ometu nebo přenesu do pracovny. Záleží na tom, koho mám jako
pomocníka v pracovně u medometu. Pracuji li sám, nechám včely ať se nasají,
v pracovně skončí na okně a čas od času odstraním zástrčku na skle a vymetu
je ven.
Při vkládání výkluzu do úlu nesmí být nahoře žádný plod, jinak včely
neodejdou dolů. Nejlepší je mít v sololitu výkluzy 2.
Odlišný typ výkluzu je oválný, má protisměrně orientovaná ocelová pérka,
takže včela přes něj už nemůže zpět.Má ale nevýhodu vtom, že včely ta pérka
přistavují k tělesu výkluzu a přestanou pružit.

Ahoj. Josef

----- Original Message -----
From: "Pavel Dvooáeek" <padvoza/=/email.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 2:51 PM
Subject: vykluz


>
> Vazeni,
> mam nasledujici dotaz,
>
> Chci spravne pouzit vykluz při medobrani. V loni jsem si zakoupil vykluz z
> umele hmoty o prumeru asi 10 cm. Vykluz jsem vložil mezi materskou mrizku
a
> medovy nastavec. Vykluz jsem posadil do folie. Která prikryvala celou
> mrizku, aby vcely nemohli lezt zpet do medniku.
> Toto jsem umistil do ulu vecer před medobranim. Rano bylo podstatne méně
> vcel v medniku. Pozdeji jsem se docetl, ze vcely potrebuji dostatek
> vzduchu. Proto, mam dotaz – jestli folie nevadi v pristupu vzduchu do
> medniku (mednik nemá ocko). Jak spravne pouzit vykluz, nebo jak
zabezpecit,
> aby v době odebirani medu bylo malo vcel v medniku ?
>
> Pavel Dvořáček
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 4. 4. 2002
Re: Veelomorka (665)

Ruční odstraňování včelomorky s matky je nejleší cestou k poškození maky.
Ona je mrška (ta včelomorka) velmi pohyblivá.
Nejjednodušší a nejúčinnější metodou je metoda nikotinová. Já, ač nekuřák,
mám pro tento případ ve včelařském příslušenství stále po ruce krabičku
cigaret.
(Stará už mnoho let-veterán :-)) Matka může být včelomorkami doslova
obalena. Napočítal jsem jich až 17. Taková invaze škodí dost hodně. Matku
vychytím za křidélka, položím na bílý papír a rychle přiklopím skleničkou.
Je-li to matka kladoucí, těžká, nevzlétne. Avšak je lepší pracovat v
místnosti s oknem. Tam ji eventuelně vždy dostihneme. Několikrát zabafám a
kouř fouknu na matku pod skleničku. Je lepší sklenička než neprůhledný
kelímek, můžu sledovat, jak probíhá očista a třeba ještě dofouknout. Matka
zmalátní také ale hlavní je že s ní opadají včelomorky. Skleničku mírně
nadzvednu a i s matkou opatrně odsunu stranou. Teď dokončím popravu
včelomorek, některé jsou ještě živé, a matku vrátím do úlu.
Dříve to byl parazit velmi hojný. Od doby co se používají jedy na roztoče
Varroa destruktor, vyskytuje se jen sporadicky. Škodí tím, že včely a hlavně
matku okrádají o potravu, matku obtěžují a ta omezuje kladení.

Ahoj. Josef
----- Original Message -----
From: "Lejear" <lejcar/=/cbox.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 02, 2002 7:20 PM
Subject: Veelomorka


> Včera jsem při prohlídce s hrůzou uviděl na hrudi matky lesknoucí se
> oválek. Okamžitě mě napadlo-warroáza. Horko těžko jsem to z matky seškrábl
> a s brýlemi zjistil, že to má jen 6 noh, hruď i hlavu, jinými slovy
> včelomorka. Ulevilo se mi, ale při soustředěném pohledu na plást jsem
viděl
> cca 5 včel se stejným "jezdcem". Tak tomu bylo v obou prohlížených
> včelstvech na všech plástech s plodem. Tři včelomorky jsem vložil do
> skleněné lékovky k pozdější prohlídce s lupou, ale sotva se včelomorky k
> sobě přiblížily, začaly se rvát jak o život a do rána zahynuly. Údajně
sice
> neškodí, ale přinejmenším se na to špatně kouká. Máte někdo podobnou
> zkušenost? Co s tím?
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 4. 4. 2002
Re: Antwort: Re: Ranný chov matek (660)


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 02, 2002 9:33 AM
Subject: Antwort: Re: Ranný chov matek


>
>
> Prosím poraďte kdy a jak začít s chovem matek.Potřebuji hotové oplozené
> matky tak okolo 1.5.pro tvorbu oddělků.
>
> Preco potrebujes oplodnene matky? Mam iny navrh. K 1.5. je to fakt malo
> realne.
> Ano odlozence treba urobit na zaciatku maja ( kvetna ),ale preco by
nemohli
> byt so zavieckovanou materskou bunkou. Matka sa potom lihne okolo 10. -
12.
> / ak chces robit odlozence 1. potom sa matky budu liahnut okolo 3. - 4./
> Oplodnovaci prelet pripada o dalšie 3 - 4 dni. Takže v tvojom pripade
okolo
> 7. - 8. maja, a to uz je to s tymi trudmi podstatne lepsie. Myslim, ze to
> stoji za uvahu. Najme ked literatura tvrdi, ze najlepsie pre matku je ked
> sa oplodni vo vcelstve, v ktorom ma zit.

Samozřejmě, matka se dá vychovat různými způsoby, m.j. i přidáním matečníku
do oddělku. Jenže ten oddělek až do rozkladení matky stagnuje. A jestli
chceme mít matku kvalitně oplodněnou, vychází nám polovina května,
začneme-li začátkem dubna s řízeným chovem trubců. Zdůrazňuji s řízeným,
protože přirozený chov je zatím nedostačující.

Ahoj. Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 4. 4. 2002
Re: Přechod na jinou rámkovou míru (začátečník) (654)


> Rámky jsou přendány do 39x27,5 (ke starým ulům-jakýsi odnož univerzálu-
> nemám medníky).
> Mám možnost získat staré souše vždy do jednoho nástavku. Moje představa
> byla, že je nandám bez mřížky do medníku a nechám zaklást. Pak i s matkou
> přendám do plodiště pod mřížku a rámky 24 pak budu postupně měnit za 27,5
mezistěny.

Když chceš opustit rámkovou míru 24, tak jim přece nebudeš dávat další souše
míry 24!!!
Na včelstvo postav nástavek 27,5 vybavený mezistěnami a, jak říká Matěj,
můžeš tam dát i stavební rámek ale ne až ke zdi. Asi tak třetí od stěny na
té straně, kde je v plodišti více plodu. Až už budou stavět a zakládat
dělničinu, může přijít více na stranu.Tak jako tak budou stavět
divočinu-trubčinu pod plodištěm. Až bude mezistěnový nástavek dostatečně
obsazen včelami a matka v něm začne klást, můžeš ho oddělit mat. mřížkou.
Matka samozřelmě nahoře.V žádném případě ho ale nepřehazuj na dno, tam by
mezistěny nestavěly

> (V podmínkám kde mám včelstva (lesy a louky + ovocné stromy a lípy) si
> nedělám moc naději na nějakou bohatou snůšku.)
> Včelstva chci převést na novou R.M. i za cenu přikrmování a žádného medu.
> Je to tak prosím alespoň trochu možné ???

V zásadě je možné všechno. Včela si ale někdy postaví hlavu a nedbá na to
jak jsi jí to naplánoval. Má-li vedle sebe 2 plásty - starý a panenský - a
může si vybrat, zaklade ten starý. Jestli jim necháš mezeru mezi patry větší
než 8 mm, zastaví ji, zakladou a zamedují a ta práce potom...

Přeji mnoho zdaru. Josef


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 3. 4. 2002
Re: Re[2]: pylochyt (89) (91) (93)

>Máte někdo zkušenosti s pylem samokonzervujícím se po uzavření do
>omnia sklenic? A pak, jak ho na jaře podávat? Pylovou placku na rámky?
>Nebo pylovou pastu namačkat do buněk?

Odpověď (pylová pasta):
Myslím že na to nikdo nereagoval. Trochu zkušeností s tím z minulosti mám.
Onu metodu konzervace pylu vyvinul ing. Titěra. Její předností je, že k tomu potřebujeme jen sklenici s vzduchotěsným uzávěrem, není třeba žádná energie jako např. u mražení. Pyl se sám sebe konzervuje tím, že vydýchá takřka všechen kyslík v uzavřeném prostoru.
Podávání na jaře včelstvům znatelně pomůže. Pastu lze dát i do buněk plástu. Lepší se mi jeví dát ji na rámky, ale ne jen tak položit, část by ho spadla dolů. Na horní loučky se dá kus igelitové folie asi 20x15 cm s výřezem uprostřed cca 10x2 cm, aby včely měly k pylu lepší přístup. Na folii uložíme pastu a zakryjeme strůpkem. Samozřejmě je k tomu třeba mít nad rámky aspoň 1 cm prostoru (zbaveného voskových můstků). Pylovou pastu je ale nutno dát vždy co nejblíže k plodu, jinak ji krmičky nemusí brát. Místo strůpku lze dát průhlednou folii, pak se dá snadno sledovat průběh odběru pylu; v tom případě ale musí být mezi oběma foliemi dřevěný hranolek nebo dva, umožňující včelám stálý přístup k pylu. U nástavkových úlů se pasta dá výhodně dát i mezi nástavky - ovšem zase co nejblíže k plodu!
Pastu má smysl včelám dávat na jaře (březen, duben) ve dnech, kdy nemohou nosit pyl zvenku. Podle množství daného pylu a potřeby včelstvem ho odebírají tak 5-10 dnů.
A kdo neví jak připravit pastu z konzervy, tak stručně: Pyl vysypeme do nějakého hrnce apod., přidáme k jeho váze asi 40 % vody, promícháme a za pár minut se rousky rozmělní, pak lze příp. upravit konzistenci přidáním trochy vody či pylu. Pasta nesmí téci, ale nemá být ani moc suchá.
Doporučení - na pastu (konzervy) používejte jen pyl z vašich vlastních zdravých včelstev, mohou se jí rozšiřovat choroby jako zvápenatění, ale i ty nebezpečnější.

Květoslav Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Novak --- 3. 4. 2002
Re: Re : na 670 - prihrivani ulu (241) (245) (666) (669) (674) (675)

<>To je asi trošku nedorozumění.

Je mi jasne, ze chces mit na jare vcelstva silna jinym zpusobem a tak muj prispevek ber jako priklad zda komplikace s vyhrivanim stoji za usetreni cukru. Pokud muzeme hovorit o usetreni (s ohledem na naklady na vyhrivani, cas na konstruovani a hlidani ....).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 3. 4. 2002
Re: Re : na 670 - prihrivani ulu (241) (245) (666) (669) (674)



> Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu.
> Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky,
> bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles.


To je asi trošku nedorozumění. Jde o to, aby do jarní snůšky šla
včelstva z obou skupin (silně zimovaná nepřihřívaná i zimovaná středně
silně a následně přihřívaná) ve stejné síle. (Proto se to přihřívání
přece dělá.)

J. P. B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Novak --- 3. 4. 2002
Re : na 670 - prihrivani ulu (241) (245) (666) (669)

<>Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá mnoho cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak pomáháno, by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což je při našich cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo).

Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu. Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky, bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles. Nektere teorie mi pripadaji ve smyslu "porucime vetru, desti".
Mejte se Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlik petr --- 3. 4. 2002
SPOTREBA ZASOB

V jednom zpříspěvků na téma přihřívání úlu jsem se dočetl,
že středně silnému včelstvu stačí menší zásoby cukru na zimu,než silnému.Domníval jsem se,že slabší včely mají větší
spotřebu zásob,včely se musí častěji měnit na okraji chomáče a častěji "natankovat".Jsem začátečník a toto by mne
zajímalo i vzhledem k neustále probíranému tématu-slabostěnné úly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horak --- 3. 4. 2002
Re: Re[2]: Re : - prihrivani ulu (241) (245) (666)

Zdravím všechny,
které zajímá problematika přihřívání úlů.
Bezproblémově toto lze řešit topnými tělesy ve formě fólií nebo velmi
tenkých desek (cca 1-3mm). Provozovatelných na bezpečná napětí a hlavně
pracujících (díky tenkovrstvé technologii) na principu vyzařování
infračerveného záření - tedy nedochází k majoritnímu zahřívání okolního
vzduchu, ale vzduch je zahříván sekundárně až zprostředkovaně z těles, která
jsou tomuto záření vystavena.
Tato ohřívací tělesa je možno dnes vidět ve forma obložení stěn a stropů na
veřejných plovárnách, v kostelích ve zdravotnických zařízeních. Teplota
samotného tělesa nepřesahuje při vhodné regulaci 40st.celsia a je možno
dosáhnou i nižších povrchových teplot.
Konstrukce je jednoduchá aplikace také, tvar - rozměr libovolný, povrch je
lehce udržovatelný, regulovatelnost bezproblémová, napájení stajnosměrné
nebo střídavé. laborovali jsme s těmito topnými tělesy v roce 1992! Od té
doby byla a jsou komerčně k k dispozici.
B.Horák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Liska --- 3. 4. 2002
Re: Re[2]: Re : na 237 - prihrivani ulu (241) (245) (666) (669)


> Tady by asi bylo na místě upozornit vÜechny, kteří by se chtěli pustit
> do experimentování s přihříváním včel, že by se měla používat
> elektrika transformovaná na např. 24 V. Kvůli minimalizaci možnosti
> úrazu a vzniku požáru.
24V sice minimalizuje moznost urazu, nikoli vsak moznost pozaru, ta
je dana spise prochazejicim proudem nez napetim. Je treba zaradit
pojistky a hlavne nehorlavou a dobre vymyslenou instalaci.

>
> Při používání 220 V je důležité používat tzv. "fíčko" (nevím, jak se
> tomu říká odborně). Funguje to tak, že hlídá proud, který jde dovnitř,
> a proud, který jde ven. Pokud uvnitř okruhu někde něco probíjí a proud
> tam jde do země a tudíž se nevrací správnou cestou ven, pak "fíčko"
> takový obvod ihned odpojí (a mělo by to udělat tak rychle, že by v
> případě probíjení do člověka, nemělo dojít k usmrcení).

odborne se tomu rika "proudovy chranic".

Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Dvořáček --- 3. 4. 2002
vykluz


Vazeni,
mam nasledujici dotaz,

Chci spravne pouzit vykluz při medobrani. V loni jsem si zakoupil vykluz z umele hmoty o prumeru asi 10 cm. Vykluz jsem vložil mezi materskou mrizku a medovy nastavec. Vykluz jsem posadil do folie. Která prikryvala celou mrizku, aby vcely nemohli lezt zpet do medniku.
Toto jsem umistil do ulu vecer před medobranim. Rano bylo podstatne méně vcel v medniku. Pozdeji jsem se docetl, ze vcely potrebuji dostatek vzduchu. Proto, mam dotaz – jestli folie nevadi v pristupu vzduchu do medniku (mednik nemá ocko). Jak spravne pouzit vykluz, nebo jak zabezpecit, aby v době odebirani medu bylo malo vcel v medniku ?

Pavel Dvořáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 3. 4. 2002
Re[2]: Re : na 237 - prihrivani ulu (241) (245) (666)


> Jednou zkusil pomáhat včelám na jaře přihříváním v úlu. Včely
> opravdu více plodovaly. Jenže - z jejich plodu se potom líhly
> znatelně menší včely! ........ Jinak řečeno - není tepo jako teplo.
> To venkovní nebo včelami vytvořené je přirozené a včely na ně
> odpovídajícím způsobem dovedou reagovat, navíc je spojeno s letovými
> dny s možností přínosu vody, pylu, příp. nektaru. Na umělé teplo
> uvnitř instinktivně také reagují, ale včela neuvažuje, neví, že z
> venku nemůže za studených dnů donést potravu, chovaný plod je potom
> podvyživený.

Souhlasím. Samotné teplo mladé včely "nevyrobí". Přihřívání má jen
vyrovnat noční poklesy teplot. Anebo musí být doprovázeno přísunem
vody (např. česnovým napájením) a dostatečnými úlovými zásobami pylu.

Zastánci tenkostěnného včelaření namítnou, že silná včelstva žádné
přihřívání nepotřebují. Jenže je otázka, jaký je nejvýhodnější způsob
k dosažení požadované mohutnosti včelstva v době snůšky: a) jestli
zazimováním co nejsilnějších včelstev, nebo b) včelstev středně
silných, kterým pak na jaře včelař nějak pomůže (tepelnou izolací nebo
třeba přihříváním). Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá
mnoho cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak
pomáháno, by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což
je při našich cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo). Nejspíše by
bylo potřebné v praxi vyzkoušet, na kolik by přišla instalace vytápění
do včelína či na včelnici (tj. za kolik let by se investice mohla
vrátit), a kolik elektriky by spotřebovalo jedno včelstvo na noční
přihřívání v měsících březnu a dubnu.

> to byl jeho novější včelín, protože ten předchozí mu díky el.
> vytápění shořel! Je to sice taková perlička, ale i to se může stát.

Tady by asi bylo na místě upozornit všechny, kteří by se chtěli pustit
do experimentování s přihříváním včel, že by se měla používat
elektrika transformovaná na např. 24 V. Kvůli minimalizaci možnosti
úrazu a vzniku požáru.

Při používání 220 V je důležité používat tzv. "fíčko" (nevím, jak se
tomu říká odborně). Funguje to tak, že hlídá proud, který jde dovnitř,
a proud, který jde ven. Pokud uvnitř okruhu někde něco probíjí a proud
tam jde do země a tudíž se nevrací správnou cestou ven, pak "fíčko"
takový obvod ihned odpojí (a mělo by to udělat tak rychle, že by v
případě probíjení do člověka, nemělo dojít k usmrcení).

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Fraňková --- 2. 4. 2002
Výzva I.

Vážení,
díky za příspěvky, které mohu použít ke svojí další práci. Diskrétnost je opravdu zaručena. Výzkum trvá od roku 2000.


Vážení včelaři,

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a dále návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský --- 2. 4. 2002
Re: Spojovani (640) (648)

Mezi spojovaná včelstva je lepší vložit mřížku. A to i v případě, že v
jednom včelstvu není plod, nebo je jen trubčí. Mohlo se stát, že se původní
matka ztratila, včely vychovaly novou a ta samozřejmě není oplozená. Při
setkání s těžkou (nemotornou) kladoucí matkou je neoplozená ve velké výhodě
a mohla by jí ublížit.

Hezké Velikonoce!

vojta



> Chtěl bych se zeptat, jak v téhle době nejlépe spojit nástavková včelstva

Rekl bych, ze velmi jednoduse. Nastavky obou vcelstev se posadi rovnou na
sebe, a je to hotove.

Pokud jsou v obou vcelstvech matky, dal bych vcelstvo s lepsi (mladsi)
matkou jako horni, protoze tu si obvykle spojene vcelstvo ponecha. Pokud
by mi na te lepsi matce obzvlast zalezelo, pro jistotu bych druhou matku
vychytil a mezi nastavky spojovanych vcelstev bych vlozil propichane
noviny.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 2. 4. 2002
Re: Re : na 237 (241) (245)

Malý příspěvek k otázce vytápění úlů (245):

Před lety jsem slyšel zkušenost jednoho významného včelaře (pan J. Farkašovský z Levoče). Jednou zkusil pomáhat včelám na jaře přihříváním v úlu. Včely opravdu více plodovaly. Jenže - z jejich plodu se potom líhly znatelně menší včely!
Vysvětelní je prosté - reagovaly na okolní teplo, ale toto "oteplení" nebylo doprovázeno možností donést také potravu zvenčí. Včely tedy byly "oklamané, popletené". Bylo to něco nepřirozeného.
Jinak řečeno - není tepo jako teplo. To venkovní nebo včelami vytvořené je přirozené a včely na ně odpovídajícím způsobem dovedou reagovat, navíc je spojeno s letovými dny s možností přínosu vody, pylu, příp. nektaru. Na umělé teplo uvnitř instinktivně také reagují, ale včela neuvažuje, neví, že z venku nemůže za studených dnů donést potravu, chovaný plod je potom podvyživený.

A ještě jedna zkušenost - ve vsi, kde jsem začal včelařit, byl mj. jeden starý včelař. Ve včelíně s Budečáky měl el. topení, úly byly propojeny dráty - viděl jsem. Ovšem - to byl jeho novější včelín, protože ten předchozí mu díky el. vytápění shořel! Je to sice taková perlička, ale i to se může stát.

Květoslav Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lejčar --- 2. 4. 2002
Včelomorka

Včera jsem při prohlídce s hrůzou uviděl na hrudi matky lesknoucí se oválek. Okamžitě mě napadlo-warroáza. Horko těžko jsem to z matky seškrábl a s brýlemi zjistil, že to má jen 6 noh, hruď i hlavu, jinými slovy včelomorka. Ulevilo se mi, ale při soustředěném pohledu na plást jsem viděl cca 5 včel se stejným "jezdcem". Tak tomu bylo v obou prohlížených včelstvech na všech plástech s plodem. Tři včelomorky jsem vložil do skleněné lékovky k pozdější prohlídce s lupou, ale sotva se včelomorky k sobě přiblížily, začaly se rvát jak o život a do rána zahynuly. Údajně sice neškodí, ale přinejmenším se na to špatně kouká. Máte někdo podobnou zkušenost? Co s tím?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 2. 4. 2002

subscribe vcelari <waranek/=/email.cz>



______________________________________________________________________________
Nakupujte na internetu levněji - http://www.pconline.cz
PC díly, PDA, software, digital foto, GSM


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka --- 2. 4. 2002
inzerce

Dobry den,
mel bych nasledujici dotaz,

schanim nastavky na ul PETILETKA (9 ramku) cca 3-6 kusu,
jestli se nekomu
vali na pude tak prosim nabidnete

S pozdravem Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 2. 4. 2002
Antwort: Stěhování včel


Teraz uz priamo nie / v zime sa to da / . V tomto case jedine odviest na 4
- 5 týždňov na miesto vzdialene aspon 5 km. Po tomto case je mozne doviest
ich späť na nove miesto.

Matej

Coby značný začátečník bych se chtěl zeptat, zda mohu přesunout
včely ještě v této době asi tak o 250 m vzdušnou čarou od původního
stanoviště.
Děkuji za
odpověď


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 2. 4. 2002
Antwort: Re: Přechod na jinou rámkovou míru (začátečník)



Moj navrh: na plodisko povodneho ula poloz nastavok noveho aj z
medzistenami a stavebnym ramikom. Stavebny ramik prilaka matku hore. O dva
az tri tyzdne by mal byt plod aj hore. Potom preloz / alebo premet / matku
ak tam prave nie je do horneho nastavku a spodny oddel mriezkou. Do 24 dni
sa v plodisku viliahne aj posledny plod a plodiskovy nastavok mozes odobrat
a vytocit. Tym budes mat vcely v novom nastavku, na ktory treba ale pridat
este jeden pripadne dva dalsie.

Matej



Rámky jsou přendány do 39x27,5 (ke starým ulům-jakýsi odnož univerzálu-
nemám medníky).
Mám možnost získat staré souše vždy do jednoho nástavku. Moje představa
byla, že je nandám bez mřížky do medníku a nechám zaklást. Pak i s matkou
přendám do plodiště pod mřížku a rámky 24 pak budu postupně měnit za 27,5
mezistěny.
(V podmínkám kde mám včelstva (lesy a louky + ovocné stromy a lípy) si
nedělám moc naději na nějakou bohatou snůšku.)
Včelstva chci převést na novou R.M. i za cenu přikrmování a žádného medu.
Je to tak prosím alespoň trochu možné ???



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 2. 4. 2002
Antwort: Re: Ranný chov matek



Prosím poraďte kdy a jak začít s chovem matek.Potřebuji hotové oplozené
matky tak okolo 1.5.pro tvorbu oddělků.

Preco potrebujes oplodnene matky? Mam iny navrh. K 1.5. je to fakt malo
realne.
Ano odlozence treba urobit na zaciatku maja ( kvetna ),ale preco by nemohli
byt so zavieckovanou materskou bunkou. Matka sa potom lihne okolo 10. - 12.
/ ak chces robit odlozence 1. potom sa matky budu liahnut okolo 3. - 4./
Oplodnovaci prelet pripada o dalšie 3 - 4 dni. Takže v tvojom pripade okolo
7. - 8. maja, a to uz je to s tymi trudmi podstatne lepsie. Myslim, ze to
stoji za uvahu. Najme ked literatura tvrdi, ze najlepsie pre matku je ked
sa oplodni vo vcelstve, v ktorom ma zit.

Postup ako chovat matky tu uz bol popisany viackrat. Moj postup mozno
odbornici nebudu schvalovat, ale robim to takto:
1.V case od 28.4 - do 1.5. pripravim materske vcelstva . Matku oddelim
medzidnom do horneho nastavku s 1 ramikom plodu - vcely jej ponecham. Potom
vyberiem platsty s 1-dnovymi larvickami a tie "podrezem". O tri dni
skontrolujem a materske bunky na inych plastoch zrusim.
2. 1.5. v produkcnych vcelstvach, z ktorych robim odlozence prelozim do
prveho mednikoveho nastavku 2-3 ramiky plodu./ aby boli v case tvorby
odlozenca nepouzitelne na chov matky /
3. okolo 8. - 10. maja potom robim odlozence. Na kocovnom stanovisti
odoberam ten nastvok kde som si dal tie 2-3 ramiky plodu s dalsimi 3
ramikmi vciel a zasob a preveziem ich na stale stanoviste / materske
vcelstva su tam. Materske bunky s plastu vyrezem / aj s 3 cm diela /. Cez
dielo nad Mb prestrcim zapalku / kliniec / a takto ju zavesim medzi dva
plodove plasty.
4. O 7 dni mozno skontrolovat ci sa matka vyliahla a o 14 dni by uz mala
klast.

Do konca augusta taketo vcelstvo zmocnie na 2 - 3 nastavky.

Z mojho pohladu to ma nasledujuce vyhody - je to casovo nenarocne, nemusim
kupovat, nemusim chytat matku,
ak ju chcem pouzit pouzijem ju aj
s celym odlozencom

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel Dlabač --- 2. 4. 2002
Stěhování včel (654)

Coby značný začátečník bych se chtěl zeptat, zda mohu přesunout
včely ještě v této době asi tak o 250 m vzdušnou čarou od původního
stanoviště.
Děkuji za
odpověď

______________________________________________________________________
Halina Pawlowska a televizni rybicky na internetu http://www.rybicky.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Blumentritt --- 2. 4. 2002
Re: Přechod na jinou rámkovou míru (začátečník) (654)

>Předně bych chtěl upozornit, že výška rámku 24 je pro nástavkaření
nevhodná,
>natož 27,5. Jako začátečník máš obrovskou výhodu vtom, že si můžeš zvolit
>úlový systém moderní a nebýt od prvopočátku vázán nějakými zděděnými
>"almárkami". Můžeme diskutovat v budoucnu.

Nová r.m. je zvolena a nic s tím neudělám.

>Ale prosím, rada, aspoň stručně.
>Předně rámek 24 nedávej do nástavku 27,5. Mezi patry vznikne mezera, kterou
>včely při snůšce a stavebním pudu zastaví divočinou. Včelstvo nechej
>dostatečně zesílit ve 2 nástavcích 24, při nastalé silné snůšce (nejlépe
>řepka) vlož mezi ně nástavek 27.5 vybavený mezistěnami, na mezistěny mat.
>mřížku, matka musí být dole. Silné včelstvo tento šok jakž-takž zvládne,
>začne stavět a nosit a matka v novém díle možná i něco zaklade. Horní
>nástavek 24 máš jako medník. Byl-li tam při rozdělení plod,(nevešel se do
>spodního), musíš po 9 dnech zrušit matečníky.Po vytočení medu máš prázdné
>plásty 24. V nástavku 27,5 přehoď vystavěné nezaplodované plásty ke stěnám
>aby dostavěly i ostatní mezistěny. Včelstvo je teď v půli června na vrcholu
>a za odebraný nástavek 24 přidej další nástavek 27,5 vybavený mezistěnami.
>Posaď ho na téměř dostavěný a na něj dej mat. mřížku. Spodní nást. 24
přehoď
>nahoru nad m.m. Jestli se nedá oddělit ode dna (např. Univerzál), přelož
>jednotlivě plásty do už uvolněného nástavku, plodiště s neoddělitelným dnem
>dej pryč, na místo postav dno nástavkového úlu, vystavěné mezistěny, nové
>mezistěny, mat. mřížku, matka musí být pod m.m.,nást. 24 s plodem a znovu
po
>9 dnech zruš matečníky. Nastává snůška z lip a děj se opakuje, po medobraní
>zrušíš další nástavek 24. Akorát je škoda té spousty pylu, co tam zbude. To
>všechno předpokládá opravdu silné včelstvo. Jestli nedostavěly, nebreč,
>dostaví při zakrmování nebo až příští rok Je to opravdu drastický zásah do
>života včelstva.

Rámky jsou přendány do 39x27,5 (ke starým ulům-jakýsi odnož univerzálu-
nemám medníky).
Mám možnost získat staré souše vždy do jednoho nástavku. Moje představa
byla, že je nandám bez mřížky do medníku a nechám zaklást. Pak i s matkou
přendám do plodiště pod mřížku a rámky 24 pak budu postupně měnit za 27,5
mezistěny.
(V podmínkám kde mám včelstva (lesy a louky + ovocné stromy a lípy) si
nedělám moc naději na nějakou bohatou snůšku.)
Včelstva chci převést na novou R.M. i za cenu přikrmování a žádného medu.
Je to tak prosím alespoň trochu možné ???

>Elegantnější překládání na jinou rámkovou míru je pomocí roje nebo umělého
>zrojení. Ale je to delší (2 roky) a je menší výnos medu.

> Ahoj.
>Josef

Zatím dík.

Martin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 2. 4. 2002
Re: Ranný chov matek (650)

Tento temín je v našich zeměpisných šířkách dost nereálný.
Ale budiž: když 9.4. založíš sérii, 19.4. zužitkuješ zralé matečníky do
oplodňáčků nebo plemenáčů a jsi zadobře se svatým Petrem, aby ti zajistil
pěkné počasí na 26.-28.4. pro snubní výlety matek, můžou se matky rozklást
1.5. Pro dostatečné oplození matek je ale potřeba, aby byl nadbytek pohlavně
zralých trubců. Jejich vývoj trvá zhruba 40 dní. To znamená, že už kolem
17.3. by musely být zakladeny trubčí buňky v přezimovaných včelstvech, a to
ve velkém množství. Podle vývoje svých včelstev vím, že matky začaly
zakládat trubčinu kolem 25.4. s příchodem teplejšího počasí. A nestačí těch
pár buněk, které si postaví na vykousaném místě. Trubčí chovná včelstva by
měla dostat celý trubčí plást (stavební rámek), který sis uschoval z loňska
a to doprostřed plodového tělesa. Když si to znovu spočítáš, dostaneš se
někam do poloviny května.
Možnost nakoupit matky v zahraničí asi nepřipadá v úvahu.
Další možnost, ale až na příští rok, je myslím nejlepší. Ovšem pokud bys
trval na termínu 1.5. Tou je přezimovat matky v malých úlcích na 4 plástech
nízkonástavkové míry postavených na výšku podle metodiky př. Ptáčka. Bližší
můžeme probrat příště nebo by bylo lepší, kdyby se výkladu ujal sám autor.
Určitě nás spovzdálí sleduje.

Ahoj. Josef

----- Original Message -----
From: "Josef Horký" <jos.horky/=/worldonline.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 30, 2002 7:27 AM
Subject: Ranný chov matek


> Prosím poraďte kdy a jak začít s chovem matek.Potřebuji hotové oplozené
> matky tak okolo 1.5.pro tvorbu oddělků.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 2. 4. 2002
Re: Spojovani (640)

> Pri spojovani a pridavani matek preventivne postrikam obe vcelstva
> slivovici.
To bych nedělal. Riskuješ ztrátu matky. 55% líh je pro tak malého tvora jed.
Raději "otrávím" sebe.:-)
Spojování nástavkových včelstev v této době je opravdu velmi jednoduché, jak
už řekli přátelé přede mnou. Zjistím-li včelstvo bez matky, spojím ho
naostro s rezervním včelstvem. Je jedno, které z nich přenesu - aby mi to
pasovalo do uspořádání včelnice. Létavky z přeneseného včelstva se zčásti
vrátí na původní místo a posílí sousedy. Spojuji-li včelstvo, kde jsem teď
zrušil nevyhovující matku, dám mezi ně noviny, protože osiřelé vč. si ještě
chvíli zachovává vůni původní matky. Noviny zpomalí jejich spojení. Když
nechci hledat matku nebo chci nechat na včelách ať si vyberou, dám mateří
mřížku a noviny. Matky se nesmějí dostat k sobě, zlikvidovaly by se
navzájem. Asi za týden je doré provést kontrolu (u "naostro" i dřív) a
uspořádat nástavky: zásobní nahoru plod pod zásoby, souše až dolů,
eventuelně neobsazené souše odebrat. Můžou ještě přijít noční mrazy a zásoby
nad plodem pomáhají udržet teplo. Zrovna tak pod plodem by měl zůstat aspoň
jeden nástavek souší (tzv. sukně), aby obsednuvší včely nevisely do podmetu
a byly chráněny před nárazy větru.


Ahoj. Josef
----- Original Message -----
From: "Martin Hromádko" <martin.vcela/=/worldmail.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 28, 2002 7:38 PM
Subject: Re: Spojovani



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 2. 4. 2002
Re: Přechod na jinou rámkovou míru (začátečník) (654)

Předně bych chtěl upozornit, že výška rámku 24 je pro nástavkaření nevhodná,
natož 27,5. Jako začátečník máš obrovskou výhodu vtom, že si můžeš zvolit
úlový systém moderní a nebýt od prvopočátku vázán nějakými zděděnými
"almárkami". Můžeme diskutovat v budoucnu.
Ale prosím, rada, aspoň stručně.
Předně rámek 24 nedávej do nástavku 27,5. Mezi patry vznikne mezera, kterou
včely při snůšce a stavebním pudu zastaví divočinou. Včelstvo nechej
dostatečně zesílit ve 2 nástavcích 24, při nastalé silné snůšce (nejlépe
řepka) vlož mezi ně nástavek 27.5 vybavený mezistěnami, na mezistěny mat.
mřížku, matka musí být dole. Silné včelstvo tento šok jakž-takž zvládne,
začne stavět a nosit a matka v novém díle možná i něco zaklade. Horní
nástavek 24 máš jako medník. Byl-li tam při rozdělení plod,(nevešel se do
spodního), musíš po 9 dnech zrušit matečníky.Po vytočení medu máš prázdné
plásty 24. V nástavku 27,5 přehoď vystavěné nezaplodované plásty ke stěnám
aby dostavěly i ostatní mezistěny. Včelstvo je teď v půli června na vrcholu
a za odebraný nástavek 24 přidej další nástavek 27,5 vybavený mezistěnami.
Posaď ho na téměř dostavěný a na něj dej mat. mřížku. Spodní nást. 24 přehoď
nahoru nad m.m. Jestli se nedá oddělit ode dna (např. Univerzál), přelož
jednotlivě plásty do už uvolněného nástavku, plodiště s neoddělitelným dnem
dej pryč, na místo postav dno nástavkového úlu, vystavěné mezistěny, nové
mezistěny, mat. mřížku, matka musí být pod m.m.,nást. 24 s plodem a znovu po
9 dnech zruš matečníky. Nastává snůška z lip a děj se opakuje, po medobraní
zrušíš další nástavek 24. Akorát je škoda té spousty pylu, co tam zbude. To
všechno předpokládá opravdu silné včelstvo. Jestli nedostavěly, nebreč,
dostaví při zakrmování nebo až příští rok Je to opravdu drastický zásah do
života včelstva.
Elegantnější překládání na jinou rámkovou míru je pomocí roje nebo umělého
zrojení. Ale je to delší (2 roky) a je menší výnos medu.

Ahoj.
Josef
----- Original Message -----
From: "Martin Blumentritt" <martin.blumentritt/=/worldonline.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 01, 2002 8:23 PM
Subject: Přechod na jinou rámkovou míru (začátečník)


Chtěl bych tímto poprosit o radu. Loňského podzimu jsem dostal dvě včelstva.
Včelstva jsou na rámkové míře 39x24. V zimě jsem si opravil nástavkové úly
na rm. 39x27,5 a rád bych přešel na tuto míru. V současné době mám včelstva
přendaná do nových úlů na starých rámcích. Jako začátečník, ale nevím kdy a
jak mám rámky vyměnit, zda dát souše, nebo jen mezistěny.

Díky za názory a rady.

S přáním hezkého počasí, pro letadýlka i pro
nás.

Martin Blumentritt



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Blumentritt --- 1. 4. 2002
Přechod na jinou rámkovou míru (začátečník)

Chtěl bych tímto poprosit o radu. Loňského podzimu jsem dostal dvě včelstva. Včelstva jsou na rámkové míře 39x24. V zimě jsem si opravil nástavkové úly na rm. 39x27,5 a rád bych přešel na tuto míru. V současné době mám včelstva přendaná do nových úlů na starých rámcích. Jako začátečník, ale nevím kdy a jak mám rámky vyměnit, zda dát souše, nebo jen mezistěny.

Díky za názory a rady.

S přáním hezkého počasí, pro letadýlka i pro nás.
Martin Blumentritt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka --- 31. 3. 2002
inzerce

Dobry den,
mel bych nasledujici dotaz,

schanim nastavky na ul PETILETKA (9 ramku) cca 3-6 kusu,
jestli se nekomu
vali na pude tak prosim nabidnete

S pozdravem Jan Cervenka


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Fraňková --- 30. 3. 2002
Výzva včelařům

Vážení včelaři,

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a dále návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5

Navržená témata k diskusi:
a) České včelařství a svět, Evropa, Evropská unie
b) Včelařství a životní prostředí
c) Mimoprodukční funkce včelařství
d) Potravinová bezpečnost – množství a kvalita
e) Postavení provovýrobců
f) Systém podpor
g) Občanská sdružení včelařů

Zajímají mě všechny názorové pohledy.

Pro ujasnění tématu uvádím některé pasáže z již obecně zpracované studie o občanských sdruženích. Chci Vás vyprovokovat k diskusi co je dobrého a co jde zlepšit, dělat efektivněji.

… Obavy zákonodárců ze zneužívání občanských organizacích k nekalým účelům jsou však natolik přehnané, že mají sklon přijetí nových (potřebných ) norem neúměrně oddalovat a prodlužovat období právního zmatku. …
… Nevhodná legislativa přispívá k negativním jevům v občanském sektoru, které zhoršují jeho image v očích veřejnosti. Aby však došlo v tomto směru k výraznějšímu obratu, nestačí jen zlepšit legislativu, k tomu je nezbytné, aby se zvýšila vlastní transparentnost občanských organizací (např. důsledným uplatňováním role správních rad a zveřejňováním výročních zpráv). …
… Při lobování přetrvává netransparentní živelnost, pokračuje spontánní oligarchizace, a vyskytnou-li se skutečně profesionální snahy o řešení problémů na centrální úrovni, nejsou většinou dostatečně zajištěny co do množství kapacit. …
… Tradiční organizace přežily období socialismu, po jeho pádu některé z nich změnily svůj název nebo se rozdělily do několika menších uskupení, ponechaly si však většinou svoji centralizovanou strukturu, mohutnou formální členskou základnu, stejný profesionální aparát, metody práce i kontakty z dřívějších dob. ….

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 30. 3. 2002
Re: Spojovani (640)


Přeji pěkný den,
Chtěl bych se zeptat, jak v téhle době nejlépe spojit nástavková včelstva
????
Díky Petr

Ja už som spájal , produkčné včelstvo (PV) ,ktoré prezimovalo len na 5
rámikoch plod bol na
2,5 rámikoch a matka bola z roku 2000 a rezervné včelstvo (RV) prezimované
na 5 rámikoch
,matka z roku 2001 ,plodu bolo viac ako v PV .Spájanie prebehlo v medníku
,na ľavo zostalo PV a
na pravo som povkladal rámiky z RV .Nebolo žiadne špeciálne pridávanie
,proste na ostro !
Kontrolu som robil teraz ,cca po týždni, a v medníku som našiel iba matku z
roku 2001 , spočiatku
mali na letáči chaos ,skôr sa iba špacírovali ,teraz nosia peľ a prvý nektár
(drieň + rakyta)ostošesť.
V najblišších dňoch (utorok - piatok a podľa počasia)sa idú vkladať prvé
medzistienky + stavebné
(trúdové) rámiky .Marhule začínajú kvitnúť a o 10 - 14 to budú čerešne.
Nezabúdajte na pravidelné obnovovanie včelieho diela ,a to vkladaním
dostatočného počtu
medzistienok ,lebo jar a kvitnutie ovocných stromov je nato ako stvorené !!!
BACHA !!! Choroby nespia ( zvápenatenie + včelí mor ) !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Horký --- 30. 3. 2002
Ranný chov matek

Prosím poraďte kdy a jak začít s chovem matek.Potřebuji hotové oplozené matky tak okolo 1.5.pro tvorbu oddělků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Hromádko --- 29. 3. 2002
Re: Spojovani (640)

Pri spojovani a pridavani matek preventivne postrikam obe vcelstva
slivovici. Predpoklad je jedna matka a nebo si vcelky musi vybrat a necame
to na nich. Z jara obvykle k zadnym soubojum nedochazi. U nastavku je
spojovani jednoduche, proste dat nastavky nad sebe a mozna oddelit papirem
ale myslim ze to neni nutne.

Martin
----- Original Message -----
From: <strejcek/=/pvl.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 28, 2002 7:05 AM
Subject: Spojovani


Přeji pěkný den,
Chtěl bych se zeptat, jak v téhle době nejlépe spojit nástavková včelstva
????
Díky Petr


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 29. 3. 2002
Re: Spojovani (640)

On Thu, 28 Mar 2002 strejcek/=/pvl.cz wrote:

> Chtěl bych se zeptat, jak v téhle době nejlépe spojit nástavková včelstva

Rekl bych, ze velmi jednoduse. Nastavky obou vcelstev se posadi rovnou na
sebe, a je to hotove.

Pokud jsou v obou vcelstvech matky, dal bych vcelstvo s lepsi (mladsi)
matkou jako horni, protoze tu si obvykle spojene vcelstvo ponecha. Pokud
by mi na te lepsi matce obzvlast zalezelo, pro jistotu bych druhou matku
vychytil a mezi nastavky spojovanych vcelstev bych vlozil propichane
noviny.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kvetoslav Cermak --- 28. 3. 2002
Re: Nosema ted na jaře . Fumagilin? (543) (555) (556) (567) (568) (590) (602) (623) (625)

<Jen bych chtel polozit otazku, jestli pozitivni nalez v mrtvolkach,
<ktere se odebiraji v podmetu pri odberu meli neni az prilis nepresny.
<Spory jsou skoro vsude a v podmetu budou spise ty nemocne vcely,
<ktere zemrely, neni to reprezentativni vzorek, muze se jednat jak sam
<pisete o 1-2 vcely. Jde tedy o interpretaci, ktera by mela byt asi
<tato: Pokud jsou i mrtvolky v podmetu negativni, vcelstvo je na 99%
<zdrave, pokud jsou mrtvolky pozitivni, mely by se vysetrit zive
<letavky, nebo prohlasit, ze dane vcelstvo by mohlo byt nebo se stat
<nosematickym. Je to tak?

Řekl bych to takto: Nelze vyloučit, že se nějaká ta spóra přilepí na tělo včely. Ale při vyšetření vzorků včel (rozdrtí se celé zadečky) je toto množstí spór určitě mockrát menší (možná 1000x) a podle ojedinělé spóry v zorném poli mikroskopu se vzorek neoznačí jako pozitivní. I proto, že kromě spór tam bývá plno jiných mikroorganismů spórám nosemy podobných (kvasinky aj.) a jedna spŕa se tam snadno přehlédne.
Spíš jde o jiný aspekt - nosema se tímto postupem zjistí u včel, jež jsou většinou loňské létavky, možná ještě srpnové, které nestihly v teplejších dnech uhynout venku. Přitom úlové dlouhověkké včely mohou být skoro všechny zdravé. Jdo tedy o vyšetření ukazující na celkovou zdravotní situaci v daném chovu, výsledek u jednotlivých včelstev je pouze orientační.

Květoslav Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menšík --- 28. 3. 2002
Re: Co vysadit (628) (633)

Se skalníky opatrně bývá častým hostitelem spály růžokvětých což je
karanténí choroba napadené hrušně, jabloně je pak nutnépúři výskytu okamžitě
skácet i bez souhlasu orgánů státní správy a spálit tak zvaně na pařezu.
Pepan

----- Original Message -----
From: "havlik petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 27, 2002 1:25 PM
Subject: Re: Co vysadit


> Taky se trochu zabývám co vysadit,kromě skalníků doporučují
> i tavolníky-jejich výška se pohybuje podle druhu cca do
> 80cm až 1m.Některé prý neopadají,nebo mají třeba barevné listy atd,prý
jsou
> na živé ploty,jedn jsem letos koupil,ale
> teprve raší takže zatím žádné zkušenosti.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menšík --- 28. 3. 2002
Re: zakon (634)

Hlášení na obecní úřad ? ???
Problém je vtom, že tam nevědí k čemu to je. Je to má osobní skušenost.
Pepan


----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 27, 2002 2:18 PM
Subject: Re: zakon


> pokud vím, tak je tu změna, a toto hlášení mnělo být do konce února.
> Libor
>
> > Do konce března by se také mělo na obecním úřadě odevzdat další oznámení
o
> > umístění včelstev.
> > Nebo to už letos neplatí?
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menšík --- 28. 3. 2002
Re: zakon (634)

Hlášení na obecní úřad ? ???
Problém je vtom, že tam nevědí k čemu to je. Je to má osobní skušenost.
Pepan


----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 27, 2002 2:18 PM
Subject: Re: zakon


> pokud vím, tak je tu změna, a toto hlášení mnělo být do konce února.
> Libor
>
> > Do konce března by se také mělo na obecním úřadě odevzdat další oznámení
o
> > umístění včelstev.
> > Nebo to už letos neplatí?
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kvetoslav Cermak --- 28. 3. 2002
Re: Re: Nosema ted na jaře . Fumagilin? (641)

<Jak jako amatér spolehlivě zjistím nosemu.
<Kolik mě to bude stát, když si nechám včely vyšetřit.
<Nebylo by levnější si koupit mikroskop a naučit se to?

Myslím, že není třeba se nosemy až tak bát. Ona je vlastně všude. Problémem s ní je v zanedbaných chovech (trvale slabá podvyživená včelstva) nebo na nevhodném stanovišti, někdy jako důsledek pozdní medovicové snůšky (srpen-září). Také včelstvo jež v létě bylo dlouho bez matky často má potom víc nosemy, takže hlídejte odrojená včelstva, aby včas měla novou matku apod!
Pozorovatelná včelařem je až tak silná nosema (*): včely dost kálí kolem česna, někdy i v úlu (i na jaře, kdy v dubnu až květnu nosema ve včelstvu vrcholí), včely mají zduřelé zadečky, výkaly jsou světlé řidší. Dobrý příznak je např. i toto: v situaci jako byla poslední asi 2 týdny, kdy včely nemohly vyletovat a před tím už plodovaly, a pokud jste po zimě už vyčistili podmety (pokud máte vysoký podmet) od mrtvolek, tak tam nyní bývá více mrtvých včel s velkými zadečky, i před úlem.
Náš ústav (Dol) vyšetřuje nosemu, cena je: 1. vzorek 20 Kč, každý další v téže zásilce 6 Kč. Nejspíš se prokáže v jarních létavkách, v zimních mrtvolkách je to méně spolehlivé.
(*)U výsledku vyšetření je napsáno v případě pozitivního nálezu, zda jde o nosemu slabou, střední nebo silnou.
Vlastní vyšetření není složité, ovšem mikroskop je drahý. Musí mít možnost zvětšení 600 až 800 krát, a světlo odspodu.

Květoslav Čermák
Pokusný včelín v Zubří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlik petr --- 28. 3. 2002
Re: Co vysadit (628)

Ještě jednou malé doplnění.
Doporučuji Vám nahlédnout do knížky Okrasné stromy a keře
v zahradě-edice Expert od D.G.Hessazona,prodávají to v Baumaxech apod.Na str.53 jsou keře k podpoře života v přírodě-včely,ptáci,motýli.Jsou tam i další rozdělení a specifikace rostlin i s barevnou fotkou-tam si určitě
vyberete.Knížka je sice dražší,ale v těch supráčích můžete
nahlédnout a když nechcete investovat do knížek,vyberte si
rovnou 2-3 a pak už můžete kupovat jenom rostlinky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76384 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 642 do č. 702)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu