Archiv Včelařské konference

Za okres ta cisla mame(www.csv-prostejov.webnode.cz),ukazuji krasne,jak nas paleni pri 50% dostalo do hrozive situace a jak se stav menil po nastupu ostrejsich opatreni az do soucasnosti.Na zaklade techto cisel zastavam svoje stanovisko.A pokud tahle cisla ma OO,musi je mit i vys,musi je mit i SVS a na zaklade nahrad je musi mit i MZE(byt ne presne podle kalendarniho roku).Ale je pravdou,ze jsem celostatni sumar nikde nevidel,top secret to nejspis nebude..JosPr.

Zdravím a mohl by jsi mi ta čísla o vývoji moru poslat na Email. duchacvaclav/=/seznam.cz, jako informaci pro výuku na škole. Díky Vašek Ducháč.

Kde to tam je? který chlíveček?

Díky

Karel

Jestli je to toto:

http://csv-prostejov.webnode.cz/veterinarni-narizeni/

Ta čísla jsou vlastně jen ze současné praxe.

Moje teorie vzniklá v té době u nás když se objevila možnost vyšetření měli na spory MVP - než fananatici SVS pálili jen na základě vyšetření měli - že by stačilo průběžně prošetřovat měl na spory a dohledat kliniku. Jsou lokality kde je to velmi čisté, nebo kde se při plošném vyšetření našlo "pět" ohnisek na okrese a která tam zřejmě vegetila roky a takové lokality by se jen zlomkem vzorků ročně projížděli a při případném nalezení by se propálila klinika, ve zbytku by se vyšetřovalo hustěji a zase pálila klinika. Podle mě je problém ohnisko kde to včelař úspěšně udržuje po celé pětiletky a ještě se bojí aby mu to tam nikdo nepřinesl.


Takže - nezačali jste náhodou v 2005-2006 používat plošné vyšetření měli na spory MVP? A předtím?


Karel

A ještě aby toho nebylo v tom vlákně moc najendou.

Tohle není analýza jak bych si ji představoval - pokud to není v mapě a není zřejmé co to je "ohnisko".

To že tam najdu mor není v mém pojetí ohnisko. Ohnisko je když najdu místo odkud se to zřejmě šíří. Tedy vidím, rozdíl od stanoviště kde najdu 1 příškvar po té co sklepu včely z 200 plodových plástů a pak je podle mě ohnisko, kde je to cítit skoro v každém úle a je to možné najít i v neobsazených úlech atd. Tam je to podle mě nejen na pálení ale trestní postih a náhradu škody. Škoda že to nikdo v ČR nepoužil.

Karel

Vojto, víš kdo prvně včelařil ve skleněných úlech? Co tedy vím tak Langstroth.

Karle,
myslíš to sklo, aby bylo vidět na poslední rámek?
Myslíš, že měl vypracovaný systém včelaření ve skleněných úlech? Nic jsem takového nenašel.

http://youtu.be/_lANF2oh3OI

Castecne narust souvisi s vysetrovanim v OP,ale treba zrovna muj duvernicky okrsek byl v 1.roce v OP po vysetreni meli cisty,v doletu ale bylo stanoviste,kde se palilo podle pravidla 50%.2.rok vysetreni,loni cista vcelstva od 10 na 3 po 10 na 5 a klinika na vsech stanovistich v okoli ohniska z minuleho roku.To za 1 jediny rok!! Tak moc si toho vcely z ponechanych vcelstev natahaly.Tak pohadkam o tom,jak to trva roky nez mor propukne proste neverim.JosPr

Měl prý celoskleněné úly.
Já o prvenstvích nepřemýšlel, tak jsem se moc neptal.
A preferoval prý zateplené úly. To překvapilo každého :-)

Celkem to je prý zajímavé čtení.
Tak se nechám překvapit až to celé dostudují.

Karel

Navic dodam,ze kazdorocne vysetrujem na pritomnost spor a kazdy rok se najde stanoviste pozitivni,loni ciste.A nedari se prokazat pricinu.(pouziti nespalenych pomucek,ilegalni dovoz vcelstva nebo jina zjevna pricina)a tohle rozum nebere.A nevim o pripadu z dob pravidla 50%,ktery by neshorel o rok pozdeji.Soucasne pravidlo 15 % je nastaveno strasne vysoko,vubec neprihlizi k situaci okolo stanoviste(ciste nebo dalsi podezrela stanoviste) a neverim,ze povede k odhaleni odolnych vcelstev.Howg.

To za 1 jediny rok!! Tak moc si toho vcely z ponechanych vcelstev natahaly.Tak pohadkam o tom,jak to trva roky nez mor propukne proste neverim.JosPr
---

To je podle mě věc statitiky.
Jednak i v současné úpravě byl problém prosadit nějakou prevenci, co s tím zbytkem atd.
V té staré vyhlášce nebylo vůbec nic a pokud se to stanoviště nechalo jet po starém tak je to i možné.

Vnucuje se otázka jak probíhalo pálení. Jsou tragické skazky, že veterina nahlásila příjezd,m včelaři to otrávili ještě z rána dokud byly včely doma a pak se čekalo až v poledne přijedou aby to zdokumentovali a mezitím tam vypuklo rodeo a další smutné historky ze života.

ˇCistě hypoteticky - to likvidované ohnisko tam vzniklo hned a vzápětí bylo likvidováno (to by musel abýt náhoda, nebo se včelař sám přihlůásil, když něco viuděl), nebop tam bylo již pár let předtím - pak je divné, že si to ty včelky z tvého okrsku nenathaly už o rok dřív.

Slyšel jsem o nálezech kde se našlo stanoviště kde to bylo evidentně dlouho a okolo kliniku nenašly.


Jenže to je to že se vše tutlá. Protože včelařům nmelze říci pravdu.

Karel

Navic dodam,ze kazdorocne vysetrujem na pritomnost spor a kazdy rok se najde stanoviste pozitivni,loni ciste.A nedari se prokazat pricinu.(pouziti nespalenych pomucek,ilegalni dovoz vcelstva nebo jina zjevna pricina)a tohle rozum nebere.
----

Napsal jsi to sám. Ani 100% pálení nefunguje.


ALe budeme si dál říkat že je vše výborný?
Jakmile třeba stát zastaví výplatu za spálená včelstva atd tak co?

Karel

To stanoviste tehdy byl ilegalni presun vozu z nove vyhlaseneho OP(vcelar "nevedel") a vysetrene bylo,az jsme ho cirou nahodou nasli,slo o 50 vcelstev,z nichz se klinika podarila prokazat tusim u 7 vcelstev!! Nikdo nevi u kolika by to bylo za 2,3 mesice.Malem z toho byl lync,zvazovala se zaloba,resila to SVS vysokou pokutou,doslo k funkcionarskemu zemetreseni po snahach onoho "zmetka" ignorujiciho predpisy kryt..Snaha neprijit o ekonomicky profit a tupost a arogance "vcelare" nas stala tehdy 13 stanovist ve 3 obcich komplet bez vcel..Proto to vidim takhle,na rozdil od propagatoru odolnych vcelstev,kteri si mor prohledli jenom na obrazku a otevreli pandorinu skrinku..JosPr

Nemyslim,ze 100% nefungovalo,150% nejde,50% bylo k nicemu a 15% ukaze cas,ale za predpokladu,ze bude SVS dusledne kontrolovat narizena ozdravna opatreni,ale taky chodit po ostatnich stanovistich a kontrolovat zootechniku chovu vcel a narizovat opatreni k naprave.To musi byt zakladni clanek pristupu SVS!.JosPr

Příteli nerad ti oponuji ale nemáš uplně pravdu. Je pravda že v ůle nebo
dutině nezůstane nic. Na okrese jsme měli starý včelín . Děda prý tam
včelařil auž mu to moc nešlo. Asi mor. 27 let asi, tam nic nebylo jen staré
ůly. Děti tam měli letní chatu . Po této době se tam usadil roj. Okamžitě
spory moru . Tři roky se to tam likvidovalo , vždy to někdo odnes na svých
včelách . Spory likviduje snad jen ohen. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Datum: 20. 1. 2014

Předmět: Re: Zajímavost k moru vÄ?elĂ­ho plodu


"Roj sice dutinu opustí,ale zůstává plod a matečníky z kerých se

vylíhne nová pokračovatelka rodu,samozřejmě po zdárném oplození.potom

včelstvo pokračuje!



já myslím, že příčina je jinde. V přírodě roj žije na jednom místě cca 5

roků pak se zrojí a prostor opustí . na řadu pak přichází očistný proces

pomocí myší, molice, bakterií atd."

Měl prý celoskleněné úly.
Já o prvenstvích nepřemýšlel, tak jsem se moc neptal.
A preferoval prý zateplené úly. To překvapilo každého :-)

Možná jen na ukázku. Sklo bylo drahé.Také postupem vývoje preferuji skleněné, uteplené.
Spotřeboval jsem skla ze tří baráků. Kolik tun skla skončilo v kontejnerech.
Za sklo jsem nedal ani korunu. Na vývoji těchto úlů pořád pracuji.

Sklo vodu nezadržuje v úlech jako dřevo. Pokud včely vodu nevyberou tak odteče. Ušetřený propolis, který by dávaly do dřeva, dávají do vosku. Tyto faktory a další ovlivňují zdravotní stav včelstev.
http://leteckaposta.cz/618950505

Petr Kovář napsal:
,,A koho by případně zaujal i skleněný úl, dejte vědět, vyrábím je na zakázku se svolením vynálezce“.
Ale nevím jestli sleduje vývoj těchto úlů. Cílem je aby výhody skla i jiných materiálů převažovaly nad dřevem.
http://youtu.be/_lANF2oh3OI
B.V.

Děda prý tam
včelařil auž mu to moc nešlo. Asi mor. 27 let asi, tam nic nebylo jen staré
ůly. Děti tam měli letní chatu . Po této době se tam usadil roj. Okamžitě
spory moru . Tři roky se to tam likvidovalo , vždy to někdo odnes na svých
včelách . Spory likviduje snad jen ohen. Standa

-----

Já psal o přírodě což včelín není. Mně ochránil předpokládám les (a to že se za ním začala likvidovat ohniska = zdroje nákazy. V podstatě tam byl mor neropoznán asi taky poměrně dlouho).

Ale ten včelín - právě takových příběhů jsem zachytil dost - takže MVP není nějaká EBOLA - desítky let tam byl- to by musel být mor na desítky kilometrů od něj za tu dobu. A nebyl podle toho co čtu zde a slyšel jsem i odjinud.

Takže to není záležitost jednoho roku a téměř jistoty.

Karel

Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z nakaženého morem.Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!

Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z nakaženého morem. Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!

---


Byly dělány ve světě různé pokusy - hoidně toho přeložil Ing. Čermák. Z jednoho vyplynulo, že určitou dávku nepřežije žádné. To byl asi příklad vyloupeného kolabujícího včelstva. Ale při menším tlaku byly právě významné rozdíly.

Ale z uvedeného příkladu je opět vidět že by to plošně chtělo zlikvidovat stará ohniska. A nedělat z toho okresní kalamitu.

Protože v jiných pokusech se právě zkoušelo za jak dlouhjo se to roznese z nemocných včelstev po včelnici a co se stane když se nemocná odstraní. Sledovaly spory - Víceméně to pak dopadlo dobře. Myslím že klinika propukla jen u pár včelstev.

Problém moru je u nás asi hlavně v negramotnosti včelařů.
A současná praxe tomu napomáhá. Když někdo rozumný pozná mor, tak spálí včelstvo a najde si stanoviště o kus dál. A dál tam je to ohnisko. Nikdo nemá zájem aby jej ještě po dvaceti letech označovali za toho kdo udělal ten průser.
Že to třeba nahlásil.

Karel

Díky za zajímavý odkaz. Čím si vysvětlujete zase zvýšení počtu ohnisek ze 2
v 2012 na 11 ohnisek v roce 2013?Díky Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>

Datum: 21. 1. 2014

Předmět: Re: Mor


"Za okres ta cisla mame(www.csv-prostejov.webnode.cz),ukazuji krasne,jak

nas paleni pri 50% dostalo do hrozive situace a jak se stav menil po

nastupu ostrejsich opatreni az do soucasnosti.Na zaklade techto cisel

zastavam svoje stanovisko.A pokud tahle cisla ma OO,musi je mit i vys,musi

je mit i SVS a na zaklade nahrad je musi mit i MZE(byt ne presne podle

kalendarniho roku).Ale je pravdou,ze jsem celostatni sumar nikde

nevidel,top secret to nejspis nebude..JosPr."

Spravny udaj za rok 2013 by mnel byt 3 ohniska(Strazisko,Pencin a Niva) pro okres.Pokud Radku vychazis z narizeni KVS,zbyla ohniska jsou v ramci kraje,ne okresu.Loni vyslo pouze jedno narizeni ohledne MVP.Nemas Radku zadne zpravy,jak se letos postavi SVS k vysledkum na varroa zkreslenym prolety a vyhazovanim roztocu zapadanych do bunek po lonskem leceni?JosPr

Ahoj, je to složité, hlavně ten ústav pro kontrolu veterinárních léčiv nás
nutí objednávat přes veterináře a pakárna největší. Psal jsem k tomu návrh
se zdůvodněním. S Kamlerem jsem mluvil o tom, co se ptáš, upozornil na to,
myslí si, že by bylo lepší odložit sběr měli a i kdyby se odebíralo jen 14
dní tak vynásobit 2. Ví o tom, ž ebudou vycházet hausnumera. S Veterináři
snad budu mluvit zítra, neměl jsem čas.

S pozdravem a díky za upřesnění

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>

Datum: 21. 1. 2014

Předmět: Re: Mor


"Spravny udaj za rok 2013 by mnel byt 3 ohniska(Strazisko,Pencin a Niva)

pro okres.Pokud Radku vychazis z narizeni KVS,zbyla ohniska jsou v ramci

kraje,ne okresu.Loni vyslo pouze jedno narizeni ohledne MVP.Nemas Radku

zadne zpravy,jak se letos postavi SVS k vysledkum na varroa zkreslenym

prolety a vyhazovanim roztocu zapadanych do bunek po lonskem leceni?JosPr"

Podle mně včelaři neumí výměnou za část medné snůšky odchovávat odolnější včelstva.
Všichni to "rvou" aby měli co nejvíc medu, včetně těch, kteří jsou v ochranném pásmu moru. Včelstva, která tak včelaři přinesou 50 - 100 kilo medu za rok jsou potom logicky oslabená a mnohem náchylnější k onemocnění. A pokud jsou vystavena nějakému infekčnímu tlaku, tak mu kvůli tomu ioslabení podlehnou.
Podle mně , pokud se na stanovišti najdou spory moru či se dokonce část včelstev zničí kvůli klinice, se musí zbylá včelstva chovat ve zvláštním režimu, který podporuje jejich odolnost.
Ne v "masařském" režimu, ve kterém se z včelstev ždímá všechno, co jenom jde. A v podletí pere do nich cukru, co to jen jde, aby byla přes zimu nejsilnější, co to jen jde a další rok bylo možno zase ždímat.

záleží na infekční dávce, tedy česky na tom, kolik těch spór si včelstvo
přinese.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Datum: 21. 1. 2014

Předmět: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?­ho plodu


"Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z

nakaženého morem.Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře

látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění

příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik

buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!"

Radime,tenhle "zvlastni"rezim obnasi predevsim promenu snusky ve stavbu mezisten,i krmeni na zimu jde na podporu stavby,ale i tak davaji vcelstva kolem 50 kilo.A opravdu zalezi,kolik spor si dokazi natahat.Tehdy jsem nasel mor na zaplodovanych mezistenach,zadna hneda sous v ulech nebyla,100 % obmena dila rocne byla malo a kolik vcelaru vyradi rocne 100 %?Pri malem tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k nicemu.JosPr

A dodam,ze vliv noveho dila byl nadherne videt ve vzorcich.Ac jsem to mnel ke zdroji nakazy 200 metru,ve vzorcich bylo "jen smrtici" 10 na 3,ostatni stanoviste 10 na 5.Vysledek o 2 rady ve prospech stavby noveho dila.JosPr

uvažujte o tom.
>>>Pri malem tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k
nicemu.JosPr<<<
Tato věta mne přivádí k myšlence, že si vlastně za to rabování cizích a
zamoření morem včelstev, může dotyčný včelař sám.
1) včelstva mají málo zásob a proto shánšjí kde je.
2) Příliš velký prostor pro zásoby a včelstva mají pořebu jej naplnit.
Z toho pak plyne;
1) Rychleji krmit a většími dávkami
2) Na zimu jim nechat jen takový prostor aby byl zaplněn zásobami.
To pak ale znamená na jaře rychlejší reakci při rozšiřování a případné
podněcování.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 22. 1. 2014
Předmět: Re: Mor

"Radime,tenhle "zvlastni"rezim obnasi predevsim promenu snusky ve stavbu
mezisten,i krmeni na zimu jde na podporu stavby,ale i tak davaji vcelstva
kolem 50 kilo.A opravdu zalezi,kolik spor si dokazi natahat.Tehdy jsem
nasel mor na zaplodovanych mezistenach,zadna hneda sous v ulech nebyla,100
% obmena dila rocne byla malo a kolik vcelaru vyradi rocne 100 %?Pri malem
tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k nicemu.JosPr"

Tyhle pokusy se už samozřejmě dělaly. Na nakažení nestačí jediná spora. Pro jednodenní larvičku to je snad nějak 10 spor, dvoudenní 100 atd, ta čísla nejsou přesná. Před zakuklením se již larva nenakazí. Jenže jeden příškvar má miliony spor, které jsou navíc extrémě odolné. Přežívají mnoho desítek let na čemkoliv, var ani mráz je nepoškodí. Proto se vosk musí sterilizovat v autoklávu, což je v principu přerostlý papiňák, aby se dosáhlo vyšší teploty než 100°C, která teprve mor ničí. Asi by se dalo změřit, kolik spor se přenese včelí nožkou šlápnutím na příškvar, šlápnutím a dřevo, kde tato nožka šlápla předtím... Dříve se při jakémkoliv napadení pálilo úplně všechno a stejně se mor nevymýtil. Pokud se povolí otěže, je samozřejmě moru víc, to je zákonitost a vše ostatní jsou už jen řeči.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radek Hubač
Sent: Wednesday, January 22, 2014 8:05 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?­ho plodu

záleží na infekční dávce, tedy česky na tom, kolik těch spór si včelstvo přinese.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Datum: 21. 1. 2014

Předmět: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?­ho plodu


"Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z

nakaženého morem.Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře

látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění

příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik

buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!"

Nemas Radku

zadne zpravy,jak se letos postavi SVS k vysledkum na varroa zkreslenym

prolety a vyhazovanim roztocu zapadanych do bunek po lonskem leceni?JosPr"

------

Tak jako každý rok - nijak. :-)

To by se museli zabývat i tím, zda to vyšetření je kněčemu.


Je třeba odevszdat hodně kelímků ze stanoviště, protože tím víc bude nul a tím víc budou šťastnější a laborka si víc vydělá. A o to tady jde.
Nejlépe co včelstvo to kelímek.
:-)

Karel

Pepa:
Tyhle pokusy se už samozřejmě dělaly. Na nakažení nestačí jediná spora. Pro jednodenní larvičku to je snad nějak 10 spor,
---

Dokonce se dělaly pokusy kde se prokázala odlnost larviček různých linií.

Jenže i když ta larvička uhyne, taks eni neděje, protže ji včely normálně vynesou a hned jak uhyne.
Proto se prý nachází příškvary na jaře, když je málo včel na ošetřování plodu.

A i když s edo včel daly celé plodové plásty s morem, tak byla včelstva co je vyklidila a klinika nepropukla.


Je to stejná statitika jako u rakoviny plic a kouření.
Prostě jsou některé věci pravděpodobnější když si o ně koledujeme.

Karel

http://www.osel.cz/index.php?clanek=7417

http://www.osel.cz/index.php?clanek=7417

Takže plošné vyšetření měli na mor a přepadové kontroly pro nalezení ložiska?? Pro včelaře je mor zaklínadlo. Asi před 5 lety se v naší ZO vedla diskuse o tom, že kraj nabízí pro včelaře dotaci a zvažovalo se na co ji využít. Můj návrh na využití na plošné vyšetření na MVP z měli, což byla tehdy novinka, měl nulovou odezvu.

Nás tady vyhnali taky.Lepší v nevědomížítinež krutoupravdu znáti,čijaktoje. :-)

Alepodmíněnoby tomělobýt znalostízůčastěnných corozhodují.

A ty přepapdovékontroly? Nemyslím.

Osobněsimyslím, že by stačilasíť dobrovolníkůapakanalyzovat výsledky. Povídá se (bohužel taková je realita -nikdonikdynicnezanalyzova:-) )že tak do kilometru odzdroje se to projevuje v měli.

Podlemě,není důvod spěchat. Prootžekdyby se vyšetření tohototypu nedělalo tak tam ten zdroj dál bude pětiletky existovat a vegetit.

Prostě bych tov případěpozitivních nálezů bez nějakého humbuku hledal osvědčenou metodou jako hledalo třeba Gestapo vysílačky.

Ty výsledky senemusíani zveřeňovat. Prostěsevýborusnese avybraná část kelímků se zimní mělí jde na analýzu spor.

Pokud je výsledekne gativní, tak se v tom zase za rok protočí čtvrtina kelímků amůžeotomvědět nákazový a předseda. A když bude positivní, tak bohuželdotoho vstupuje veterina a záleží natomjaksetosnípředjednalo.Bez předjednání s veterinou bych dotoho nešel.

Karel

Uvažuji o rozboru na vlastná náklady, s tím, že bych případně někam zkusil s částí včel zakočovat. Stoupá tedy obecně význam obnovy díla, nejlépe 100% v plodišti v jedné sezoně?? ?? Po snůšce tzv. norské zimování nebo obnova ve stylu Sedláčka z Bučovic ve snůšce?? U norského zimování může být problém s pylovými zásobami a se stresem včelstva?? U kombinovaných nástavků kdy nechci použít plodištní nástavky jako medník je zase problém obměna ve snůšce. I když něco se dá zvládnout tvorbou oddělků. A něco obměnou při krmení. Vaše názory??

Muj nazor je,ze 100% vymena dila rocne,by mnel byt standart,ciste norske zimovani nebo Rasovskou metodu jsem nezkousel,ale snazim se kombinovat vsechny postupy podle momentalni situace.Jak vypada plodovy plast po roce v plodisti vi kazdy.Tvrzeni,ze vcelstva nedokazi postavit 2 nastavky mezisten neberu,nekdy dokazi i vic.Prilezitosti,jak vyradit dilo behem sezony je spousta,ale podle toho,co vozi vcelari souse na vymenu,je v tomhle ohledu obrovska rezerva.JosPr

www.osel.cz/index.php?clanek=4397

100% obměna díla je pro mnohé problematická. Pokud mají včelaři jen řepku pak nic a trochu lípy, dobré včelstvo obmění až třetinu díla. Už ke konci řepky nedostaví některé mezistěny.

Jenže, mám celkem odhad kolik díla se u nás v organizaci obmění. Je to průměrně 5 rámků za rok a ty staré rámky jsou znova vydrátované a použité tak u 80% včelařů.

A víte kolik mezistěn postaví silné včelsvo mezistěn když vypadne jediná jarní snůška? Přesně tolik, kolik jim včelař vecpe mezi plod, a srdíčko trubčiny k tomu..... tuž tak

Obměna díla nemusí být zrovna najednou, ale pokračuje na videu v dalším roce. Využijeme včasné zakrmení a tím ještě pylové snúšky.Včelařím od roku 1975 a jsem asi jediný na světě včelařící jen ve skleněných úlech.Mám k tomu vážné důvody a plno nových poznatků. Včely uměly žít také ve skále atd.
Používání metod panenského díla není nic nového. Dělal jsem to kvůli kvalitě medu. Je pravdou, že jsme neměli videa, tak jsem to nemohl prezentovat jinak, než ve Včelařství už minulém století.
Strategie pochybování samozřejmě není bez rizika. Když začnete zpochybňovat všeobecně přijímané pravdy, riskujete nejenom to, že budete ignorovat konvenční moudrost, ale i to, že budete muset čelit pohrdání nebo dokonce fyzickým útokům..
Na videu jsou názory, které tam zatím nechávám. Když něco kritizuji, tak je dobré předvést lepší řešení a podepsat se, ale musí to být jednoduché. Složité popisování je i pro vědu k ničemu.


http://www.youtube.com/watch?v=pLfe2XEgoQk

"100% obměna díla je pro mnohé problematická. Pokud mají včelaři jen řepku pak nic a trochu lípy, dobré včelstvo obmění až třetinu díla. "
Na takovém stanovišti, pokud včelstva jsou geneticky kvalitní a přesto snůška po řepce je mizivá, by měl včelař zvážit, jestli by neměl snížit zavčelení krajiny snížením počtu svých včelstev. Jednotky včelstev, 2 - 5 atd na kilometr čtvereční se totiž uživí i tam, kde není žádná snůška ve smyslu výskytu včelařských rostlin s vysokou mednatostí, nad takových 400 kg sladiny na hektar monokultury. Jednotkám včelstev na kilometr čtvereční totiž stačí na dostatečný přínos medu i porůznu roztroušené nevčelařské kvetoucí rostliny s mednatostí od takových 50 kg na hektar monokultury. Včelstva v takové málo zavčelené krajině potom mají aspoň mírnou snůšku průběžně od začátku května po červenec až srpen, udržují se tak v dobrém zdravotním stavu a včelař má s nimi mnohem méně práce než když musí pravidelně hlídat zásoby a podněcovat.
Je tak i vyšší odolnost proti nemocem i lepší průběžná stavba plástů.

pekny den uvazujem o kupe elektrickeho odvickovacieho noza -pracuje niekto s uvedenym vyrobkom???potrebujem kontakt pripadne skusenosti Stano

Ja jsem ho pravě objednal a evidličku k tomu. Takže zkušenosti za rok. Pro ramky 39x15 by to mohlo být super. Mezerníky používám jen na horní loučce. Nekočuji.

Obměna 3-5 rámků za sezonu by neměla být pro nikoho problematická.

Běžně měním celý nástavek, nebo i více.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <vsusicky/=/seznam.cz>
Datum: 25. 1. 2014
Předmět: Re:

"Obměna 3-5 rámků za sezonu by neměla být pro nikoho problematická."

U dadantu je to přece jenom v plodišti trochu problém.V mednících je to v pohodě.

Právě proto jsem systém dadant opustil. Proč si komplikovat život.





pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <vsusicky/=/seznam.cz>
Datum: 25. 1. 2014
Předmět: Re:

"U dadantu je to přece jenom v plodišti trochu problém.V mednících je to v
pohodě."

Právě proto jsem systém dadant opustil. Proč si komplikovat život.





pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky
Datum: 25. 1. 2014
Předmět: Re:

"U dadantu je to přece jenom v plodišti trochu problém.V mednících je to v
pohodě."

--------------

Asi záleží na včelaři a na snůškových podmínkách.

Kdybych na tom nějak bazíroval, tak 50-100% v jedné sezoně není problém.

Vlloni za cemenentozy vystavěly i 4-5rámků 45*30 bez mezistěn - volná stavba a k tomu nějakou mezistěnu vytáhly.

Karel

Mám koupené všechno mimo odvíčkovacího automatu, střídají se u mě brigádníci
na odvíčkování a všichni zatím ve finále skončili u žehličky nebo hoblíku,
jak kdo nazývá vyhřívaný nástroj tvaru vidličky, číře pracovní plochy kolem
10cm. Odvíčkovací nůž vyhřívaný by mohl být použitelný na nízké rámky na 39x
24 bych ho nedoporučil, plásty nejsou rovné, zůstalo by mnoho zavíčkovaného.


RAdek


---------- Původní zpráva ----------

Od: stano <pachnik.stano/=/centrum.skkgcxjxs>

Datum: 25. 1. 2014

Předmět: odvickovanie


"pekny den uvazujem o kupe elektrickeho odvickovacieho noza -pracuje niekto

s uvedenym vyrobkom???potrebujem kontakt pripadne skusenosti Stano"

chtel bych jsem zvysit vykon na muj pocitacu domaci internet sice je 3.4 a ale je strasne pomali jak mam mit 3.7 nebo do tech 4 vykonu dik za pomoc.

1) Nejúčinnější je reinstalace
2) Pomáhá vyčistit plochu od zbytečností
3) spousta uživatelů má věci uloženy na ploše což je nejčastější chyba.
dokumenty se uloží na disk a na plocu se umísťuje jen zástupce.
4) Nejlepší je disk rozdělit na 2 .Na jednom mít uloženy systémové položky a
na druhém dokumenty atd. Pak lze beze ztrát provést formátování jednotlivých
částí disku.
5) V počítači je také nabídka údržba disku, počítač tam sám nabídne co lze
beze ztrát funkčnosti odstranit.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: lulzim <zharku/=/centrum.cz>
Datum: 28. 1. 2014
Předmět: Re: odvickovanie

"chtel bych jsem zvysit vykon na muj pocitacu domaci internet sice je 3.4 a
ale je strasne pomali jak mam mit 3.7 nebo do tech 4 vykonu dik za pomoc."

Můžete přiblížit jak?? Děláte hodně oddělků, nebo postupně odebíráte krycí plásty s medem?? Nebo používáte 45x30 jako medník, třeba jen na části včelstev??

Konečně mrzne, tak můžeme včely nachystat na jaro. Je to v klidu, bez rušení a bodání, protože do vytáčení nemusím do včel zasahovat. Teď už záleží na počasí, jestli včelám pomůže, pokud ne, také se nic nestane. V případě pohody mají na stavění 11 rámků, práce dostatek, a už je malá pravděpodobnost vyrojení. To už by se muselo moc dařit. Nyní zasahují chomáčem do druhého/spodního/nástavku.



http://leteckaposta.cz/453574799
B.V.

Mate nekdo s timto dezinfekcnim pripravkem zkusenosti nebo je to zhava novinka?JosPr.

http://www.psnv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=422:winloss-ziskal-grantovou-podporu&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68

Můžete přiblížit jak?? Děláte hodně oddělků, nebo postupně odebíráte krycí plásty s medem?? Nebo používáte 45x30 jako medník, třeba jen na části včelstev??

-----
Osobně nepovažuji takovou výměnu za rozumnou ale 100% se dá udělat v 10rámkovém plodišti "jednoduše".
Na jaře když začíná být nabouchné plodiště, nad ním NN komora už je o dřív, tak z něj vezmu 3 plásty a dám
do VN nad plodiště mezi mezistěny. Dá se modifikovat, že to jsou již před nějakou chvílí přidané MS.
Výhoda je, že v té době jsou VN nejlehčí - rozdělené, pokud se v dolním NN udělá pořádek + dno, tak je to jediné zvednutí VN v sezoně. Pokud se NN komora nedává na podzim dolů.

Za nějaký čas jsou nahoře a spodek se dá zrušit - ale je plný pylu, nebo z něj nadělat oddělky - je tam starý plod.

A u 12 r plodiště to není zas tak problém - na jaře přepážky podle Řeháčka = nejméně 4 rámky pryč, ale prakticky víc. takže je to v pohodě >50% výměny při tvorbě 3rámkového oddělku.

Já to začínám mít trochu jednodušší tam kde mám volnou stavbu - tam chci jen odřezávat. ALe na téměř 100% volnou stavbu mi to ještě tak 2 roky potrvá.

Karel

dvorsky.leos.sweb.cz.V chlivecku aktuality ze svazoveho zivota se nachazi Zapis z vyrocni schuze ze 17.1,ktery trosku napovida o organizacni strukture,ale na ni se asi nic prevratneho vymyslet neda.Duvernik zustava duvernikem.JosPr

Sledování zimních úhynů je velmi užitečná činnost. Hlášení stavu včelstev k 1.5. běžného roku je sice prováděno v rámci Výkazu o včelsřství v ČR, ale podle mne není přesné.
Aby mělo smysl, mělo by zahrnovat jednotlivé včelaře a hlavně zjišťovat příčiny úhynu. Přimlouval bych se proto, aby v příslušné metodice byly uvedeny všechny známé příčiny zimních ztrát a hlavně jejich příznaky, kde by včelař zaškrtl příslušnou příčinu. Ne všichni včelaři je musíme znát. Hlavní úskalí vidím v tom, že neradi přiznáváme úhyny včelstev a kontrolu také nemilujeme.

Oprava a doplnění: Přimlouval bych se proto, aby v příslušném dotazníku byly uvedeny všechny známé příčiny zimních ztrát a hlavně jejich příznaky, kde by včelař zaškrtl příslušnou příčinu.

Nevím jestli jste se proklikal až sem
http://naschov.cz/hodnoceni-zimnich-ztrat-vcelstev-bude-take-v-cr/

Zd eje to trochu na videu slyšet.

Metodika byla sjednocená pro celý rpojekt - tehdy ještě bez účasti ČR, takže to co oni sldují je minimum.
Další údaje možná nebudou na škodu, ale to je na zodpvědného - J.Danihlík a tým.
Je tam myslím odkaz.
Minimálně mezi lektory.

Karel

Není Vaše odpověd trochu zmateční?Jaké je tedy pořadí VN a NNMed nástavků?

V době zásahu odspoadu - NN,VN,NN,...

Zásah spočívá ve zdojení VN - přidání Vn s MS a do něj se přehodí ze spodního cca 3 plásty s plodem a ty 3 plásty se tam trochu rozstrkají - tedy jsou proloženy MS. Takže
NN, VN,VN ,NN,...

A když přejdou nahoru tak se ten spodek odstraní.

Karel

Bylo by zajímavé vědět, jak byly údaje o zimním úhynu v příslušných zemích zjišťovány a nakolik jsou přesné. Je divné, že ve vyspělé zemi není zjištěn důvod úhynu 80 % včelstev Davidu Hackenbergovi z jím chovaných tří tisíc (tedy v jednu dobu 2400 včelstev), která měl jistě na více stanovištích. Příčinu by měl znát především vyspělý včelař, který ví, co udělal jiného proti předchozímu období. To, že na úhynu se podílí stanoviště, snůškové poměry, počasí, kočování, není překvapivé zjištění. Chtělo by to ale znát konkrétní údaje.

Chtělo by to ale znát konkrétní údaje.

------
Určitě budou známy. Jednou i u nás.

Spíš je mi divné, že u nás zatím nejsou i když nám svět u naši organizovanost závidí. (ale víceméně jsem nepotkal nikoho, kdo by to slyšel na vlastní uši).

Tedy "divné", to jsem použil jemné slovo. Mé názory na současný stav a jeho příčiny jsou všeobecně známé. :-)
Ale naštěstí už ta jednota není co bývala.
Karel

Sice si nedovedu predstavit zimni ztratu vcelstva,ne tak vetsiho mnozstvi,ale ona cisla,pokud budou a pokud budou ukazovat na prime a dolozene priciny uhynu,budou pro mne zajimava z uplne jineho hlediska.A to kolik vznika rocne mladych vcelstev,protoze to je pro mne daleko zajimavejsi udaj,nez % zimnich ztrat.Do zimnich ztrat bych mohl napsat akorat tak velkou 0,letosek zrejme nebude vyjimka,podle radku dnes sbirane mneli zimuji vcelky v pohode a sile..JosPr

Statistika chovu včel: http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html
Jsem zvědav jak si se získáváním údajů poradí pan Mgr. Danihlík. Podle http://www.psnv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=422:winloss-ziskal-grantovou-podporu&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68 : "Na přelomu února a března bude studie připravena ke spuštění. Aktuální novinky se dozvíte mimo jiné i na stránkách PSNV-CZ a e-Věstníku."
Studie je jedna věc a její aplikace druhá.

Nase statistika chovu vcel je na kocku,a nejinak to bude s tou Karlovou.Porad tady budou chovatele,kteri ztrati vcelstvo vyjimecne v radu desitek let a bridilove,kterym popada polovina zimu co zimu.Prumer neukazuje nic,vysledky jedne skupiny se nedaji pouzit pro druhou.Studie jsou hezka vec,ale unika mi jeji smysl a hlavne prinos pro prakticke vcelarstvi...JosPr

Proto mne zajímal způsob získávání těchto dat v zahraniči a také to, jak to bude organizovat PSNV u nás. Statistika je jedna věc, její využití však chybí. Proto jsem ¨na záčátku tohoto vlákna navrhoval, aby se zjišťovaly příčiny úhynů, k čemuž by byl vhodný dotazník s uvedením všech známých důvodů úhynu i s jejich příznaky.

Nevím jak budeš mluvit až  k tobě dorazí CCD. Zdá se, že již přichází i k
nám.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"Nase statistika chovu vcel je na kocku,a nejinak to bude s tou
Karlovou.Porad tady budou chovatele,kteri ztrati vcelstvo vyjimecne v radu
desitek let a bridilove,kterym popada polovina zimu co zimu.Prumer
neukazuje nic,vysledky jedne skupiny se nedaji pouzit pro druhou.Studie
jsou hezka vec,ale unika mi jeji smysl a hlavne prinos pro prakticke
vcelarstvi...JosPr"

K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet? I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic vic.JosPr

Statistika je souhrn nepřesných údajů. A od ČSV vůbec je irelevantní.Kauza ČSV a Hradišťko je známa.
Zrovna tak statistiky ČSV. Co se přes léto urodí, přes zimu zase odejde. Nikdy se mě nikdo na jaře nezeptal na početní stav mých včelstev. A zjišťovat stav dle nároků na dotaci? Tam jde především o peníze.
A co se týká mgr. Danihlíka a jeho studie? Co si raději počkat o co vlastně jde? Než už teď vědět, že to zase nepůjde a bude to bez vypovídající hodnoty.

Nejde vůbec o statistiku úhynu, ale o fakt ,že je neznámý původce přenos
atd. Postupuje to nezadržitelně světem. K vyšetření nejsou mrtvolky ani
plod. Jen prázdný úl na který jen valíš oči. Tady tě budou veškeré
statistiky na nic. Na souseda to taky svalit nejde, když nevíš co se děje.
Dnes se pro změnu  podezřelým stává virus přenesený z rostlin na včely. A
teď se ukaž, když na to světové kapacity již vyslovily X teorií a to je tak
vše.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to
uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake
procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet?
I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic
vic.JosPr"

ZB:.Kauza ČSV a Hradišťko je známa
Statistika Hradišťka a ČSV jsou dvě věci: Hradišťku se hlásí všechny včelstva, ČSV jenom ta která splňují kritérium pro získání dotací.

V http://naschov.cz/hodnoceni-zimnich-ztrat-vcelstev-bude-take-v-cr/ se píše:
Jev byl nazván CCD (Colony Colaps Disorder) neboli česky syndrom náhlého zhroucení včelstev. Projevuje se především tím, že ze včelstva zmizí všechny dělnice a v úlu zůstane pouze matka a plod.

Kapoun:
Statistika chovu včel: http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html
Jsem zvědav jak si se získáváním údajů poradí....

----
Tam je evidence včel. Bohužel ne úhynů.

Statistika je vždycky statistikou. Záleží jaká data sbírá a jak je prezentuje a kdo je če.

Tak třeba tyto údaje by mě zajímaly - tedy věrohodnost a způsob šetření:

Neorganizovaní včelaři 15 903 včelstev - ta trojka mě tam mate. To vypadá na vysokou přesnost :-) a průměrný výnos na dvě desetinná místa. To si nedovedou přepnout kalkulačku na víc desetiných míst. Hned by to vypadalo důvěryhodněji. :-)

U statistik bývá uvedena předpokládaná chyba.

------------------
A bez ironie a smutné srandy - ten výzkum je zajímavý právě proto že se snaží získávat srovnatelné údaje z různých zemí. Tedy i ty metody šetření musí být nějak srovnatelné a znám jejich vliv.



Karel

Statistika Hradišťka a ČSV jsou dvě věci: Hradišťku se hlásí všechny včelstva, ČSV jenom ta která splňují kritérium pro získání dotací.

-----
Proto je docela průser že bylo vyplaceno o hodně víc dotací D1 jak je evidovaných v Hradištku i když registrace je nutnou podmínkou.
A na podzim při výplatě zase nikdo nechtěl vidět výpis z Hradištka.
Takže je tam ta evidence taková jaká je.

Karel

Když už neřešíme podstatu, ale zabředáváme do prkotin.
Kritéria pro splnění dotací, musí vykazovat i evidenci v Hradišťku. Tak jak může ČSV vykazovat víc včelstev.
Podstatou však bylo, že je předčasné dělat závěry pro
WinLoss, když teprve mgr.Danihlík bude dojednávat podmínky, ale zde už se zpochybňují způsoby aplikace a sběr dat.

S tim Pepane souhlasim,vysvetlit jev CCD je ukol pro vedu,pokud se ji podari prokazat pricinu nebo souhrn pricin,ktere jev ve vcelstvech zpousti.Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr

mě by zajímalo, jak chcete sledovat příčiny zimních uhynů bez podrobné metodiky.
Která bude specifikovat odběr vzorků z uhynulých včelstev, specifikovat jejich laboratorní vyšetření, určovat, kdo bude těch x stovek za každý vzorek platit. A nakonec jak přinutíte včelaře z některých ZO, kterému akorát důvěrník dá do ruky knoty s nakapaným léčivem, před zimou donese peníze z dotace a jinak ty úly ani včelaře po celý rok neuvidí, aby nějaké úhyny, se kterými budou mít jen problémy a výdaje, vůbec nahlásili.
.
Případně co se bude dít, když včelař stav včelstev bude sledovat a pokud budou slabá, tak je prostě spojí. Takže počet včelstev se sníží, ale uhynulá včelstva nebudou žádná a vzorek nebude možné získat.

JosPr"""""""""""""S tim Pepane souhlasim,vysvetlit jev CCD je ukol pro vedu,pokud se ji podari prokazat pricinu nebo souhrn pricin,ktere jev ve vcelstvech zpousti.Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""

Tyto (nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem) příčiny jsou průměrně každoročně stejné. Ty hodnoty, které vyčnívají nahoru, či dolu mají nějaké další souvislosti, a ty jsou v hledáčku vědeckých pracovníků. Bez terénních statistických údajů se věda neobejde.

Mohl byste uvést zdroje informací o počtu včelstev v Hradišťka a ČSV?

Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""

------

Pokud si vzpomínám na přednášku tak ta statitika byla docela zajímavá a vyvracela mnohá tvrzení (i u nich):

Z jejich mapy je zřejmé, že jim to "jde z ČR" jak mi interpretujeme to že Břeclavsko je na našich mapách zimní měli hnědé. :-)
Největší % ztráty mají menší včelaři než velcí.
Kočující mají menší ztráty než stabilní.
Přihraniční oblasti (bez ohledu na stát jsou na tom hůře).
Dále je tam možné vyhodnocovat vliv zimního krmení, atd atd atd a hlavně statistickou průkaznost rozdílů. Bez toho je statitika jen zapnuté dělení na kalkulačce.

K těm hranicím. Na další přednášce byly postřehy z Apimondie z Kyjeva a tam byly mapy skoro celé Evropy - a kupodivu třeba ty hranice jsou z nějakého důvodu tmavší u více států.

A zajímavé je, že pokud odhadujeme naše ztráty tak se asi moc nelišíme od okolních.

A ty ztráty se posouvají ve velkém "Fleku" ze střední a západní Evropy na sever a to včentně Scandinavie a Britsk. ostrovů - tedy nějaké šíření Vd přes moře je asi vyloučené, ale přesto jsou ty vlny "synchronyzovány".

Ta evidence nemá řešit jestli je v ČR víc CCD jak jinde. :-)


Můj odhad je, že se dojde k tomu, že se nelišíme nijak od sosuedů a ne jak je předkládáno k věření, že jsme špička /úspěšná/.
Karel

přesněji řečeno matka? a sem tam larva. NEŽ TO POSTŘEHNEŠ TAK JEN PRÁZDNÉ
PLÁSTY.








pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"V http://naschov.cz/hodnoceni-zimnich-ztrat-vcelstev-bude-take-v-cr/ se
píše:
Jev byl nazván CCD (Colony Colaps Disorder) neboli česky syndrom náhlého
zhroucení včelstev. Projevuje se především tím, že ze včelstva zmizí
všechny dělnice a v úlu zůstane pouze matka a plod."

to je tady jen mlácení prázdné slámy



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze
musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky
faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe
vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne
veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad
dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""

------

Pokud si vzpomínám na přednášku tak ta statitika byla docela zajímavá a
vyvracela mnohá tvrzení (i u nich):

Z jejich mapy je zřejmé, že jim to "jde z ČR" jak mi interpretujeme to že
Břeclavsko je na našich mapách zimní měli hnědé. :-)
Největší % ztráty mají menší včelaři než velcí.
Kočující mají menší ztráty než stabilní.
Přihraniční oblasti (bez ohledu na stát jsou na tom hůře).
Dále je tam možné vyhodnocovat vliv zimního krmení, atd atd atd a hlavně
statistickou průkaznost rozdílů. Bez toho je statitika jen zapnuté dělení
na kalkulačce.

K těm hranicím. Na další přednášce byly postřehy z Apimondie z Kyjeva a tam
byly mapy skoro celé Evropy - a kupodivu třeba ty hranice jsou z nějakého
důvodu tmavší u více států.

A zajímavé je, že pokud odhadujeme naše ztráty tak se asi moc nelišíme od
okolních.

A ty ztráty se posouvají ve velkém "Fleku" ze střední a západní Evropy na
sever a to včentně Scandinavie a Britsk. ostrovů - tedy nějaké šíření Vd
přes moře je asi vyloučené, ale přesto jsou ty vlny "synchronyzovány".

Ta evidence nemá řešit jestli je v ČR víc CCD jak jinde. :-)


Můj odhad je, že se dojde k tomu, že se nelišíme nijak od sosuedů a ne jak
je předkládáno k věření, že jsme špička /úspěšná/.
Karel"

TOBĚ BY TO STEJNĚ BYLO K NIČEMU.



PEPAN



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to
uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake
procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet?
I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic
vic.JosPr"

Mohl byste uvést zdroje informací o počtu včelstev v Hradišťka a ČSV?
-----
Předpokldám, že ČSV od ČSV ze zprávy o českém včelaření a Hradištko od MZe.

Takže samé důvěryhdné zdroje, rozdíly v desítkách procent.

---
Něco se dá dočíst zde:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli-CSV?page=3

A tady čísla - příspěvek č4:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Analyza-stavu-oboru-vcelarstvi-v-CR?highlight=%C4%8CMSCH

Karel

Přátelé prosím Vás kdo zná přesné míry slovenského rámku typu "B" nemůžu se mistními včelaři shodnout.
Hledal jsem na Slovenských www.stránkách ale oni míry neuváději (divné)na našich stránkách je u každého druhu přířezu vždy RM v cm.děkuji Karel

42x27,5cm. Oni to neřeším mají Béčko, stejně tak jako v Itálii farmář ani nevěděl jaké mají rámky. Velký a malý. To mu stačilo.


Karel

Včelařím v těchto úlech. Typ B vnější míra 425x275 mm,
typ E 425x 170 mm.

Zdravím,
včera jsem narazil zcela náhodou na:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli-CSV
a doplnil bych malé postřehy:
1) proč to sem nehodil někdo z těch, kdo tam přispíval a píše i sem?
2) proč, když vedení ČSV odpovídá na zásadní dotazy z oboru na cizím webu,
nemá odkaz nebo kopii na svém?
3) Zaujal mě text od nového předsedy
Stanovy nebyly porušeny, právní stanovisko AK Havel Holásek & spol. vychází
z neúplných podkladů, a především výklad stanov provádí jen a pouze
Republikový výbor
Takže:
a) členové RV hlasovali rukama-nohama (každý měl 4 hlasy) a byla překročena
nejen hranice dvou třetin, ale dokonce i sta procent.
b) nebo text stanov je jen povinná součást registrace, skutečné znění se
mění podle toho jak se členové RV zrovna vyspí.

Nejde o staré ani o nové vedení ČSV, ale jde jen o princip. Pokud je ve
stanovách něco špatně, je potřeba navrhnout změnu, zajistit většinovou
podporu a stanovy změnit. A chovat se jako lidé. Jako příklad bych uvedl
poslední zasedání RV. Pokud si pozvu hosty, mimo jiné z ministerstva
zemědělství, přijde mě vrcholně nevychované, vyhlásit neveřejné jednání a
hosty ze sálu vyhnat. Ano je to napsáno tvrdě, ale já to tak cítím. Jeden
člen RV, se kterým jsem minulý týden mluvil, mě řekl, že se styděl nejvíce
za svůj celý život.
Vašek

B rámik,ako píše kaji,42x27,5...dĺžka hornej latky 464 mm..robili sa aj iné dĺžky hornej latky,podľ typu úľa..Rámik A 42x22 (zander)s týmto typom sa dá stretnúť už len ojedinele..naopak,ožíva rámik C ,42x36,používaný pred rokmi v ležanoch,teraz v kombi(dadant)systémoch..čechoslovák 37x30 je popri Béčku pravdepodobne najrozšírenejší..sú aj originál optimály 11r 42X17 šírka bočnej latky 38mm,a je aj veľa modifikovaných optimálov-9-10 rámikových 42x17 so šírkou bočnej latky 35mm..samozrejme sa nájdu aj vaše 39x24,a kopa iných atypov..také ideálne ako v taliansku to tu nieje :-)

Zdravím,
včera jsem narazil zcela náhodou na:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli-CSV
a doplnil bych malé postřehy:
1) proč to sem nehodil někdo z těch, kdo tam přispíval a píše i sem?

---------
A co můj příspěvek o 6 příspěvků níže? (č.63595)
:-) :-)


Karel

Gusto, přeci jen to není u vás tak složité si přeložit oddělek a jde to většinou bez pilky. :-)

Což u nás je skoro nutnost, pokud nemáš kliku a nekoupíš zrovna to co chceš mít. :-)

Karel

Tohle tema je konecne to,co uz jsme meli mit davno.Dotaz primo na predsedu CSV a cleny vedeni a zhava novinka-ODPOVED predsedy nebo clenu vedeni.Minule vedeni dlabalo na obycejne vcelare,svaz ve svazu,ktery ve "veledile"Analyza stavu vcelarstvi dokonce zakazoval nizsim organizacnim slozkam kecat do jejich napadu.Co se tyka stanov,vyklad je na RV a ne Holascich..Pani redaktorka hned po volbach nahle "ochorela",tak uz snad nikdy nebude v casopise "kult osobnosti".JosPr.Ps:ctete vcelarske forum a ptejte se na to co Vas zajima.

Kdopak si ty hosty pozval v domneni ukazky vlastni neotresitelne pozice??Urcite je ze salu nevyvencili,aniz by zblajzli obcerstveni..Kazdopadne museli mit hoste oci vyrazene jak pojistky,kdyz zjistili,ze RV uz neni stado ovci a nezabeci vzdy,kdyz baca piskne...JosPr.

KaJi: ano zmíněno to bylo, v souvislosti s evidencí, přehlédl jsem, omlouvám
se
JosPr. ve VF občas čtu, většinou odborná témata a v poslední době i o dění v
ČSV (jiná část) Bohužel nenajdu si dost času, abych četl více. Například z
této konference jsem nepřečetl více než 35 tisíc příspěvků (ukazuje mě to
mail klient). Snad to v penzi přečtu (nebo smažu).
V.

Karle,s tým súhlasím :-)

Zdravím všechny, S blížícím se jarem vyvstal přede mnou problém. Před léty,
tak jak jsem začal včelařit na zasíťovaných dnech jsem zjistil, že včely,
ponechám-li je zazimované ve třech VN vytvoří vlastní sedisko jen ve dvou
výše uložených, ten spodní pak slouží jen jako polštář či,chcete-li
nárazník.Na jaře pak abych jim zkrátil a usnadnil prolet jsem otevřel první
očko odspodu a ony místo dolního česna začaly využívat převážně toto očko a
nástavek dole zůstával nadále téměř prázdný.A i v dobách nejsilnějšího
rozvoje pak včelstva tyto nástavky používají jen jako jakousi předsíň aniž
by zde cokoliv ukládaly nebo dokonce plodovaly. Je fakt,že je nahoře vždy
včas a dostatečně rozšiřuji takže asi nemají potřebu tlačit se dolů.Letos,
kdy se zjara chystám na rozšiřování počtu včelstev budu mít m.j.akutní
nedostatek souší a přemýšlím, že bych jako zdroj použil právě tyto spodní
nástavky.Jistě bych to musel provést až v době, kdy by již nehrozil nějaký
teplotní šok ze ztráty toho spodního "nárazníku" Mne hlavně zajímá váš názor
jak si nadále počínat se zasíťovaným dnem .Určitě se bude muset plocha
zredukovat, otázka je jak moc.Dosud mám jen dobré zkušenosti, v úlech nemám
vlhkost nebo plíseň.Navíc, vzhledem k tomu, že budu muset brzy úly asi o
dvacet metrů přestěhovat, mohl bych oba úkony spojit do jednoho.Spíše jde o
to, že přestěhovat bych je asi měl ještě před jarním proletem, zatímco tou
dobou by na odejmutí spodního nástavku mohlo být ještě chladno a brzo.Rád si
přečtu vaše názory.Díky.

Ja bych se toho vubec nebal,vcelstvo stejne ploduje pod cepici zasob a smerem dolu,zacne matka klast,az prostor vcely obsadi.Pri naslednem rozsireni nahoru pujdou vcelstva stejne do nadstaveneho nastavku.Odebiram spodni ze tri bez problemu z jara(vetsinou uz je bez pylu),pouze priviram sito na 1/3,naplno ho otviram,az kdyz se otepli.JosPr

Počet nástavků pro zimu není nijak důležitý Již z předválečných výzkumů je
zřejmé, že rozhodující je půdorysný profil Podle toho včelstvo vytváří zimní
sedisko. Obvykle je to 7- 9 plástů. Z toho pak vycházely úly Lesan,
Tachovák, Čechoslovák, dokonce tento počet má i Langstroht. Po zjištění, že
včelstvo v zimě zahřívá jen zimní hrozen je za nejlepší považuje čtvercový
půdorys, jehož výhody se projevují až v sezónu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Datum: 3. 2. 2014
Předmět: co s polštářem?

"Zdravím všechny, S blížícím se jarem vyvstal přede mnou problém. Před léty,

tak jak jsem začal včelařit na zasíťovaných dnech jsem zjistil, že včely,
ponechám-li je zazimované ve třech VN vytvoří vlastní sedisko jen ve dvou
výše uložených, ten spodní pak slouží jen jako polštář či,chcete-li
nárazník.Na jaře pak abych jim zkrátil a usnadnil prolet jsem otevřel první
očko odspodu a ony místo dolního česna začaly využívat převážně toto očko a
nástavek dole zůstával nadále téměř prázdný.A i v dobách nejsilnějšího
rozvoje pak včelstva tyto nástavky používají jen jako jakousi předsíň aniž
by zde cokoliv ukládaly nebo dokonce plodovaly. Je fakt,že je nahoře vždy
včas a dostatečně rozšiřuji takže asi nemají potřebu tlačit se dolů.Letos,
kdy se zjara chystám na rozšiřování počtu včelstev budu mít m.j.akutní
nedostatek souší a přemýšlím, že bych jako zdroj použil právě tyto spodní
nástavky.Jistě bych to musel provést až v době, kdy by již nehrozil nějaký
teplotní šok ze ztráty toho spodního "nárazníku" Mne hlavně zajímá váš názor
jak si nadále počínat se zasíťovaným dnem .Určitě se bude muset plocha
zredukovat, otázka je jak moc.Dosud mám jen dobré zkušenosti, v úlech nemám
vlhkost nebo plíseň.Navíc, vzhledem k tomu, že budu muset brzy úly asi o
dvacet metrů přestěhovat, mohl bych oba úkony spojit do jednoho.Spíše jde o
to, že přestěhovat bych je asi měl ještě před jarním proletem, zatímco tou
dobou by na odejmutí spodního nástavku mohlo být ještě chladno a brzo.Rád si
přečtu vaše názory.Díky."

Prosím Vás všechny nezoufejte!
Včelařím od svých patnácti let s přičiněním svého otce. Nyní jsem už v důchodu.
Ať byla doba či počasí jakékoli, včely se i bez pomoci včelaře dokázaly vyrovnat s nastalou situací v průběhu let. Tak neházejte flintu do žita.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit napadaná vajíčka ve vzorku měli?

Dobrý den, klidně to může být výkyvem počasí. V této době nad tím
nespekulujte, počkejte po proletu na kontrolu kladení. S pozdravem Radek
Hubač


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ondřej <pavlicek.ond/=/seznam.cz>

Datum: 4. 2. 2014

Předmět:


"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit

napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

V tuto dobu nic zvláštního při velkých výkyvech teplot

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ondřej <pavlicek.ond/=/seznam.cz>
Datum: 4. 2. 2014
Předmět:

"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit
napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

Asi to rychlé ochlazení. Včely se stáhli na starší púlod , aby udrželi
potřebnou teplotu hnízda. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ondřej <pavlicek.ond/=/seznam.cz>

Datum: 4. 2. 2014

Předmět:


"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit

napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

" co můžou značit
napadaná vajíčka ve vzorku měli?"
**********************************
mohou tam být snad vosková zrcadélka,vyprodukovaná mladuškami a nebyl vhodný čas na stavbu,tak je vypouštějí do podmetu. Jinak vajíčka,jaká , čí ? Myslím,že přibyl do této konference šprýmař a tak jej vítáme,alespoň otočí kolo
zbytečných a nezáživných přispěvovatelů kteří mají obavu o naše včelaření a jeho budoucnost.Radu však příliš neviděti.

Zdravím. Neměl by někdo na prodej inseminační přístrj, na inseminaci matek? Děkuji. Tel. 702 542 857

Ondřej (88.101.107.42) --- 4. 2. 2014

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit napadaná vajíčka ve vzorku měli?

Neznamenají nic závažného.Stímto jevem se setkávám každou zimu.Matka zřejmě začíná klást a nějaké to vajíčko jí asi odpadne.

Vajicka jsem sice nikdy nevidel,no kukel byla vcera na podlozkach cela rada.Ted sedim na vcelnici na slunicku,vzduch je plny vcel,ve stinu jsou 4 stupne.Voda vysrazena na foliich vcelam uz zrejme nestaci,tak uz nosi i vodu z venku,vcelstva ploduji.Repkou jsme obseti kolem dokola,tak uvidime,jak pilne letos vcelky budou..JosPr.

"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co
můžou značit napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

Já nacházím vajíčka v počtu pár kusů v měli z každého druhého až třetího včelstva na podzim i v předjaří. A občas v zbytcích a měli na dně úlu i v létě. Podle mně to neznamená prakticky nic, pouze to značí, že matka produkuje vajíčka i tehdy, když je včelstvo nevyužije. Anebo produkuje víc vajíček, než je včelstvo schopné uvolnit či vyčistit buněk pro výchovu plodu. Případně by to v období odchovu většího množství plodu mohla být vajíčka neplodná či mrtvá, která včely odstranily z buněk a upustily na dno.

Pro kroužek přírodovědců se chystám vyrobit jednoduchý(na obsluhu) úl, ve kterém budou děcka pozorovat život včel. Asi to bude ležan (bez mřížky). Předpokládám , že med nebudou vytáčet, ale budou ho vymačkávat. Přemýšlím o rámcích úzkovysokých.Že prý se na těchto rámcích včelám dařívalo, na jaře se dobře rozvíjely. Osobní zkušenosti mám jenom s nástavky 39x24 a myslím si, že pro děcka na koukání a pochopení moc vhodné nejsou. Proč se už nevčelaří v úzkovysokých rámcích? Kdysi prý existovaly(gestundy). Jakou měly nevýhodu, že se od nich upustilo? Díky za komentáře.

Gerstungy, podle včelaře Gerstunga.
Měly to být klasické almárky, předchůdce zadováků 39x24, rámky měly být úzkovysoké o výšce 24 cm a šířce cca 13cm. V almárkách se měly používat 3 tyto rámky vedle sebe, takže jejich sjednocením do jednoho plástu vznikl Adamcův rámek 39x24.
Osobně mně připadá, že původně tyto úzkovysoké rámky vznikly jako plásty, kterými se osazovaly kláty. Když bylo třeba kdysi zvýšit produktivitu nebo kvalitu medu, med těžený podřezem volně stavěných plástů v dutině a jejich vykapáváním a vyvařováním byl nahražen medem získáváným v medometu......Jako první byl na nějaké závěsné konstrukci jeden úzkovysoký plást, za ním dva vedle sebe, potom 3 , postupně podle průřezu toho klátu, až se těmito úzkovysokými plástečky vyplnil celý průřez. Později se úly místo z dutých kmenů začaly dělat z desek a vznikly ony almárky - Gerstungy.

A co znamenají krystaly cukru v podmetu a jak zabránit jejich vzniku. Děkuji předem za odpověď. H.

Způsobuje to špatné zpracování sacharózy . Někteří za příčinu uvádějí příliš
rychlé nebo pozdní krmení. Ale občasnému výskytu se snad ani zabránit nedá.
Setkával jsem se s tím i v budečácích kde se krmilo dvou litrovými krmítky 
ob den.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Datum: 7. 2. 2014
Předmět: Re: 


"A co znamenají krystaly cukru v podmetu a jak zabránit jejich vzniku.
Děkuji předem za odpověď. H."

Trochu svérázné podání, ale budiž.
Tyto úly měly, nebo lépe, mají, plodiště 24x39 a medník 24x19
Míry 24x19 a 24x13 se používaly i v úlech Moravský stojan, Slezský stojan a
Německý stojan. V době zavedení Adamcovy míry to byly vůbec nejrozšířenější
úly.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 7. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký rámek

"Gerstungy, podle včelaře Gerstunga.
Měly to být klasické almárky, předchůdce zadováků 39x24, rámky měly být
úzkovysoké o výšce 24 cm a šířce cca 13cm. V almárkách se měly používat 3
tyto rámky vedle sebe, takže jejich sjednocením do jednoho plástu vznikl
Adamcův rámek 39x24.
Osobně mně připadá, že původně tyto úzkovysoké rámky vznikly jako plásty,
kterými se osazovaly kláty. Když bylo třeba kdysi zvýšit produktivitu nebo
kvalitu medu, med těžený podřezem volně stavěných plástů v dutině a jejich
vykapáváním a vyvařováním byl nahražen medem získáváným v
medometu......Jako první byl na nějaké závěsné konstrukci jeden úzkovysoký
plást, za ním dva vedle sebe, potom 3 , postupně podle průřezu toho klátu,
až se těmito úzkovysokými plástečky vyplnil celý průřez. Později se úly
místo z dutých kmenů začaly dělat z desek a vznikly ony almárky -
Gerstungy."

Kdyz uz pozorovaci ul pro mlade prirodovedce a lezan navic,tak urcite ne z uzkovysokym ramkem.Spis klasika 39x30 nebo lang a klidne s volnou stavbou,at decka vidi,jak vcely stavi.Historie je sice hezka,ale pri dnesnim vcelareni krapet kontraproduktivni.Co se v mladi naucis...V pozorovacim lezanu je vcelstvo,ktere ma potrebu prostoru pro svuj rozvoj,a i kdyz ukazka rojeni bude pro decka jiste fantasticky zazitek,nejspis to nenahradi fakt,ze pokud se maji deti neco naucit,tak v podminkach dnesniho osetrovani vcelstev a takovych 5 kilo medu jiste rodice mladych prirodovedcu jiste potesi...JosPr.

Náš chovatel př. Permedla, zhotovil pozorovací úl s jednou stěnou průhlednou. Něco o něm je na http://www.youtube.com/watch?v=088sGVkDZlk , 22min.10 sec.

Proč se od nich ustoupilo?
-----
SPrávná otázka na naše předky. Asi se vhlédli v Americe a převzali to, tak nějak napůl a byl z toho budečák.

Jedno moje včelstvo bylo v almárce a dalších 5 jsem dostal k tomu - myslím 24*13. 3v plodišti a jeden v medníku.

Měl jsem v tom včelstvo až do melecitozy v 2002.

Podle mě byly malé na současnou včelu - jsou z doby vč. černé a z doby kdy rojení bylo asi vítáno.

Výborný rozvoj, hlavně když jsem měl v plodišti dva rámky velké-souvislé jako 3r. I když o tom tak zpětně přemýšlím, tak to asi nemělo velký rozdíl.

Pokud bych někdy včelařil v zadováku, tak spíš v tomto než s širokým rámkem.
A kdybych chtěl někdy dělat matky na kšeft, tak tohle je výborný na přidávání do oplodňáčků.
Ale asi bych měl medníky nejméně ze dvou, nebo spíš tři vrstev.

A na pozorovací úl je to asi lepší jak něco širokého.
Pokud by ty krajní plásty byly ještě s volnou stavbou :-)
Spíš je to přirozenější pro včelstvo než něco širokého.
A na česno trubku, aby se dalo koukat ze všech stran.

Karel

Ing. Dalibor Tintera prave ted v poradu Studio Leonardo - mozno poslouchat zive nebo pozdeji ze zaznamu:

http://www.rozhlas.cz/leonardo/dnes/_zprava/host-studia-leonardo-dalibor-titera-z-vyzkumneho-ustavu-vcelarskeho--1311752

"Trochu svérázné podání, ale budiž.
Tyto úly měly, nebo lépe, mají, plodiště 24x39 a medník 24x19
Míry 24x19 a 24x13 se používaly i v úlech Moravský stojan, Slezský stojan a
Německý stojan. V době zavedení Adamcovy míry to byly vůbec nejrozšířenější
úly."

Ovšem faktem je, že tyhlety úzkovysoké rámečky jsou jediné, který lze vyplnit nějaký klát - velký kmen kruhového průřezu tak, že z nerozběrného díla je tak na 95 % rozběrné. A dá se to provést jen s použitím pár nejjednodušších kusů nářadí, jako nože, kladívko atd. Zvláště když včelař byl z kraje, kde s dřevem pracoval každý, třeba na Valašsku.
S Adamcovou mírou to rozhodně nejde.
Dalo se tak kdysi svépomocí, tuíž levně přejít z nerozběrného díla, kdy se slabá včelstva vyřezávala v září a silná podřezávaly v dubnu na rozběrné dílo, kde se medu vyprodukovalo mnohem víc a nemusel se vyvařovat, tudíž byl mnohem kvalitnější.

"Proč se od nich ustoupilo?
-----
SPrávná otázka na naše předky. Asi se vhlédli v Americe a převzali to, tak nějak napůl a byl z toho budečák.

Jedno moje včelstvo bylo v almárce a dalších 5 jsem dostal k tomu - myslím 24*13. 3v plodišti a jeden v medníku.

Měl jsem v tom včelstvo až do melecitozy v 2002.

Podle mě byly malé na současnou včelu - jsou z doby vč. černé a z doby kdy rojení bylo asi vítáno.

Výborný rozvoj, hlavně když jsem měl v plodišti dva rámky velké-souvislé jako 3r. I když o tom tak zpětně přemýšlím, tak to asi nemělo velký rozdíl.

Pokud bych někdy včelařil v zadováku, tak spíš v tomto než s širokým rámkem.
A kdybych chtěl někdy dělat matky na kšeft, tak tohle je výborný na přidávání do oplodňáčků.
Ale asi bych měl medníky nejméně ze dvou, nebo spíš tři vrstev. "

Já bych řekl, že se od nich ustoupilo z velmi prostého důvodu. U Adamcovy míry jedním hmatem v jednom plástu vytáhnu až 2.5 kilo medu. V jednom rámečku bylo tak cca pul kila medu. Tudíž práce ve včelstvu s těmito rámečky byla několikrát pomalejší než práce v zadováku s Adamcovou mírou. Akorát med byla asi kvalitnější, jednodruhovější proti Adamcově míře, díky efektu malých rámečků.
.
Co se týká prostoru a rojení, není to s tím malým úlem zas tak úplně pravda. V zadovácích se pracovalo s plásty úplně jinak než v nástavkových úlech, včelař byl v zadovácích mnohem častěji než se dneska chodí do nástavkových úlů a plásty mezi plodištěm a medníkem neustále otáčel. Výsledek byl ten, že se včely v takovém zadováku rojily zhruba stejně jako v nástavkovém úlu 1.5 - 2x větším.

Omdřeji, jestli se tak jmenujete,
moghl by jste mi napsat technologii. jak jste vajíčka našel, viděl
J.B. a já vám napíši svůj názor. J, B,

Vzpomeňte si na MiniOptimal.
To je malý úlek na 4 rámky 42x17 postavený na výšku.
Používá se jako oplodňáček.
Nebo jako malý opylovač do skleníků.

přeju pěkný večer
Libor