Včelařská konference

jen na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla  vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru. Za toho socíku se běžne
a to již i před II světovou využívala na výrobu jedlých olejů. Ten byl ale
vždy považován za ten nejhorší a to pro domělou škodlivost kyseliny erukové.
dnes kdy se pěstují odrůdy které tuto téměř neobsahují se tento olej řadí k
těm lepším. Dneší rozmach je však kvůli biopalivům a na těch obrovských
plocách snad ani nelze ty včely najít když se v nich rozptýlí těch našich
pár much.


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ĺ?epkovĂ˝ med

""V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan"
Když se za socíku se řepkou začínalo, znamenalo to jistotu. Mohlo být úplně
mizerné počasí, ale stačilo, když během těch 3 - 4 týdnů bylo jen necelý
týden pěkně na snůšku a medníky byly plné. Dokonce stačilo, když už řepka
byla skoro odkvetlá, prakticky zelená, jen s trochou roztroušených zbylých
kvítků a včely pořád ještě z toho přinesly nezanedbatelné množství .
Dokonce i když do začátku květu řepky v dubnu přišlo počasí od severu,
ledový vítr a sníh s deštěm a před česny bylo černo z létavek, co
nedoletěly, tak ke konci řepky byly úly plné medu a včel.
Slabší snůška byla akorát na úplném začátku, když zkoušeli řepku sít taky
na horských polích, kde se jinak urodil jen oves , žito a pohanka. Jak
později začali sít řepku na lepších půdách, lepších bramborářských až
cukrovkářských, snůška medu byla obrovská.

Dneska, když mám včely jen u baráku, pozoruji, že v cca posledních 5 letech
, když řepku zasejí na blízkých polích, není z ní skoro nic. Dříve, i když
to pole bylo kilometr nebo i víc daleko, byla z řepky znatelná snůška."