Včelařská konference

"Když čtu že někdo sbírá a schání korkové špunty aby mohl krmit včely,myslím si něco o břídilství."
----------------------
To nesouhlasím, špunty sbírám po celý rok, i když je ke krmení nepoužívám. Je to velice inspirující zábava. ;-)

Ovšem ještě jeden dodatek  slabé včelstvo na podzim nemusí taky nutně
znamenat že bude mít špatný výkon po zimě.
Existují včelstva z velmi rychlým nástupem v předjaří jehož letní včely se
dožívají vyššího věku a zimní chomáč je mnohem menší. Vyžadují však na jaře
jeli méně nepříznivé podněcování. To však zjistíte až po zimě

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Datum: 25. 8. 2013
Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?

"Pepane ? Tak to nějak je . měl jsem ho zrušit dřív , to kladení opravdu je
málo . když byli silné. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?


"Nesvádějte hned všechno na varroázu. Bude-li slabé včelstvo sebevíc
prostoru

loží jen tolik zásob kolik samo uzná za vhodné.

Uložili li si málo nebo nevhodně jeto jeho problém a přírodní výběr se

projeví . Defakto nestojí za to se tím nijak moc zabývat. U nás se ztráta

10% včelstev považuje za normální ve světě je to 30% a v přírodě až 80%. 

Tak co chcete řešit snad víc brakovat sami.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?



"Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):

> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy.

Co

> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem

včelstvům

> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve

> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje

> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor.

Dnes

> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA

> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ

> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa





Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly



mladusky, co by odebiraly........



--







S pozdravem



Jan Cervenka"""

Není to normální. Letos varroa je málo. signalizuje to to co u mě v loňském roce. Jednalo se o nosemu ceranae. Silné včely nebraly tak jako ostatní a v polovině ledna byly uly prázdné jako by to byla varroa, nenašel jsem brouka. Po vyšetření 80% nosema. Tak pozor!

Pepane ? Tak to nějak je . měl jsem ho zrušit dřív , to kladení opravdu je
málo . když byli silné. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?


"Nesvádějte hned všechno na varroázu. Bude-li slabé včelstvo sebevíc
prostoru

loží jen tolik zásob kolik samo uzná za vhodné.

Uložili li si málo nebo nevhodně jeto jeho problém a přírodní výběr se

projeví . Defakto nestojí za to se tím nijak moc zabývat. U nás se ztráta

10% včelstev považuje za normální ve světě je to 30% a v přírodě až 80%. 

Tak co chcete řešit snad víc brakovat sami.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?



"Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):

> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy.

Co

> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem

včelstvům

> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve

> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje

> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor.

Dnes

> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA

> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ

> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa





Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly



mladusky, co by odebiraly........



--







S pozdravem



Jan Cervenka""

Tady matka klade na 3 plástech a je tam plod všeho druhu, včetně vajíček.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?


"Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):

> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy.
Co

> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem
včelstvům

> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve

> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje

> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor.
Dnes

> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA

> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ

> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa





Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly


mladusky, co by odebiraly........



--







S pozdravem



Jan Cervenka"

Nesvádějte hned všechno na varroázu. Bude-li slabé včelstvo sebevíc prostoru
loží jen tolik zásob kolik samo uzná za vhodné.
Uložili li si málo nebo nevhodně jeto jeho problém a přírodní výběr se
projeví . Defakto nestojí za to se tím nijak moc zabývat. U nás se ztráta
10% včelstev považuje za normální ve světě je to 30% a v přírodě až 80%. 
Tak co chcete řešit snad víc brakovat sami.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Datum: 25. 8. 2013
Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?

"Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):
> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy.
Co
> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem
včelstvům
> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve
> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje
> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor.
Dnes
> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA
> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ
> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa


Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly

mladusky, co by odebiraly........

--



S pozdravem

Jan Cervenka"

Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):
> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy. Co
> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem včelstvům
> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve
> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje
> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor. Dnes
> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA
> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ
> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa


Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly
mladusky, co by odebiraly........

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Já používám nalámané suché výhonky černého bezu ze středu keře. Tyhlety větve mají velkou duši, materiálem podobnou polystyrenu a malé množství dřeva kolem, takže velice dobře plavou. Černým bezem je u nás les zamořený prakticky všude a na můj počet včelstev to v pohodě stačí.
Při větším počtu včelstev bych asi používal obyčejné vybrané nastříhané tenké větve či opakovaně svázanou rohož z takových větviček.
Hrabanka je podle mně nevhodná, protože je v ní všechno možné, co na tu zem pod tím stromem spadne a ještě to je v částečném rozkladu. Takže do cukru se mohou vyluhovat všemožné chemikálie.

Opava tušímže říkali 52kč, loni 48. Letos je většinou vyšší.

Med je ve výkupu od 75Kč bez karty s kartou od 80,-._gp_
http://www.medocentrum.cz/eshop/?p=p_57&sName=Karta-Medocentrum--vykup-medu
......
Martin H. :


Med? Jestliže je výkupní cena 50kč, tak když odpočtem práci na vytočení, tak jakou pak má cenu ještě v úle? 25kč, 30kč?

A vůbec nejlepší je nekrmit, nebo nechat aspoň 12kg jarního medu, pokud to úl prostorově umožnuje, a při posledním točení jednorázově dokrmit.

Cukr vyjde na 20kč + starosti kde koupit, přivézt,rozpouštění, úklid, cesta ke včelám, nasadit do úlů, po pár dnech případné opakování, někde problém neodebráno a kvasí ... včely slídí, jsou zlé, nervózní, zpracováním oslabené, nevhodné plodování, kvalita cukru nula - bílý jed, krmením oddalujeme léčení KM.


Med? Jestliže je výkupní cena 50kč, tak když odpočtem práci na vytočení, tak jakou pak má cenu ještě v úle? 25kč, 30kč?

Já prodávám jen ze dvora za 130kč a stejně tvrdím, že cena se tvoří až mimo úl. Tedy vytočení, nasklenkování, uskladnění a nakonec prodej. A pak že včelky ten med nenosí zadarmo !

polož si otázku. jaký rozdílje mezi senem slámou a jehličí a nebo jak včely
sají vodu na polních hnojištích.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 24. 8. 2013
Předmět: Re: topení včel v roztoku

"Tak nevím,ale nezdá se mi to příliš vhodné vzhledem čistotě spadaného
jehličí a do potravy včel?"

Tak nevím,ale nezdá se mi to příliš vhodné vzhledem čistotě spadaného jehličí a do potravy včel?

Co jsem tak vyskoušel tak místo slámy,korkových špuntů nebo keramirolu se mi velmi osvědčila hrabanka z lesa.Musíte nahrabat z lehka jen to jehličí na povrchu.Dvě hrstě do kýblu a je to.Vytvoří to na roztoku pevný koberec a včely se netopí ani křídla si neurousají.mohou po tom běhat.Po krmení se to jen vyklepne do tráva a je to,nemusí se nic skladovat.Když čtu že někdo sbírá a schání korkové špunty aby mohl krmit včely,myslím si něco o břídilství.

"Dále je dobré trochu pocákat kyblík před zavřením po stěnách
roztokem."
Já jim vždycky trochu roztoku kápnu mimo misku přímo na rámky a včely, rychleji začnou odebírat. Ale já krmím v miskách pod květináče, které mám shora uteplené, takže mně to berou i v listopadu a prosinci, když je tepleji.
Akorát měním velikosti misek, v září dávám misky o objemu i 2 - 3 litry, hodně pozdě třeba jen misky o objemu 0,2 - 0,3 litry.

Co se týká kyblíků, včelky vytvoří z těl jakýsi souvislý most, po kterém ty zásoby lifrují.
Jak už jsou teploty v noci pod + 10 st C a ve dne pod 25 - 20 st C, už to bude u některých včelstev problém. A jak to do takových 3 dnů nebvyberou, začne se to kazit.
Nejspíš ale záleží i na drobných detailech. A potom na oblasti, asi bude dost rozdíl mezi třeba okolím Znojma a Bruntálu.

Krmím kyblíky již několik let.Vzhledem k diskuzím zde na foru ohledně
prevence utopení včel jsem letos srovnával (již mám nakrmeno zatím po 15-ti
kg) co bude lepší zda keramzirt nebo prostě sláma.Nejprve ale co se týče
přístupu včel do kyblíku.Ty jsou ovšem většinou kulaté nebo oválné-např.od
PrimalexuDůležité je aby stály v rohu tak aby se dotýkaly stěn aspoň vedvou
místech.Dále je dobré trochu pocákat kyblík před zavřením po stěnách
roztokem.U keramzitu jsem pozoroval takříkaje sysifovský efekt.Tpopící se
včelička se snažila vylézt na keramzitovou pecku,která se jí pod nožičkama
stále otáčela takže vše marno.Sama sláma mi naopak postupně jak vlhla,
klesala ke dnu a měl jsem dost utopených včelek.Nejlepší tudíž byla (ikdyž
pracnější) kombinace keramzitu a na něj ještě slámu.A tu ještě tak aby část
sébel podél stěn směřovala vzhůru.Takto jsem těch 15 kg zakrmil během čtyř
dnů.Ovšem bylo pěkně a teplo.Jako kontaproduktivní by se to ovšem mohlo
jevit,protože současně nosily spoustu pylu všech možných barev,takže pokud
jsem nenahlédl tak jsem ani nevěřil,že ještě budou mít zájem o cukr.A ještě
- nejlépe je naplnit kyblík až po okraj.Zpočátku jim to ulehčí orientaci i
cestu a poté již klesající hladinu bez problémů sledují.Zdá se to prkotina
ale říci mi to někdo dřív tak jsem ušetřil život pár desítkám včeliček.

P.S.z hlediska přístupu včel k roztoku by byl nejlepší kyblík hranatý, něco
podobného by se v supermarketu našlo ale při té ceně a více včelstvech by to
bylo náročné.


---------- Původní zpráva ----------

Od: mir.oslava/=/seznam.cz

Datum: 24. 8. 2013

Předmět: re kyblíky


"Stalo se mi totéž, ale krmím tímto způsobem poprvé. Do 12l kyblíku jsem
dala

8 l roztoku a nahoru keramzit. Druhý den jen pár utopených včel. Tak jsem to

rozlila do vou velkých kelímků od zmrzliny, co ji z nich dávkují v cukrárně

a na keramzit jsem dala hrstku trávy. Následující den byla dávka zkrmená.

Asi vadí vysoké kyblíky. Ještě jsem letos použila pár prosakovacích lahví,

ale taky mě nebaví. Uvidím, jak to s kyblíkama půjde v září, až bude

chladněji."

Stalo se mi totéž, ale krmím tímto způsobem poprvé. Do 12l kyblíku jsem dala
8 l roztoku a nahoru keramzit. Druhý den jen pár utopených včel. Tak jsem to
rozlila do vou velkých kelímků od zmrzliny, co ji z nich dávkují v cukrárně
a na keramzit jsem dala hrstku trávy. Následující den byla dávka zkrmená.
Asi vadí vysoké kyblíky. Ještě jsem letos použila pár prosakovacích lahví,
ale taky mě nebaví. Uvidím, jak to s kyblíkama  půjde v září, až bude
chladněji.

Je to hloupost!
  Já to používám nějakou tu desítku let a nikdy jsem nepozoroval že by to
nevybraly pokud to měly kam uložit, až na těch několik zbytků v  lahvích
které zůstanou na konec. Krmím totiž dokud berou a poslední dávku dostanou
kolem 10 září.  Těmi zbytky pak vylepším kvas.


---------- Původní zpráva ---------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 24. 8. 2013
Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?

"Jestli už te´d ta diskuze o víčkách není zbytečná, protože na krmení
flaškami od okurek je už pozdě. I kdyby se do prosakovacích flašek dával
roztok, nejspíš ho už některá včelstva nevyberou"

Jestli už te´d ta diskuze o víčkách není zbytečná, protože na krmení flaškami od okurek je už pozdě. I kdyby se do prosakovacích flašek dával roztok, nejspíš ho už některá včelstva nevyberou

je-li ul nakrivo je dobre si z velke odpadni trubky narezat cca 7cm vysoke
krouzky a flasky postavit do nich - v tom se pak da ta krivost ulu
vyrovnat.... A taky je dobre pouzit podnecovaci vicka s mene otvory, ty
prakticky neprotikaji ani kdyz je ul uz v solidnim naklonu, ale cukr podany
ve flasce s podnecovacim vickem musi byt uz plne rozpusteny, tak ho vcely
vemou skoro stejne rychle jako s normalnim vickem

samozrejme nejlepsi je krmit z misy se slamou, ale nesmi byt moc zima, to
se pak vcelam splhat nahoru moc nechce....

petr j.
Dne 23.8.2013 16:34 "R. Pol�ek" <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> "Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.
> Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně
> postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.
> Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly stály v
> rovině a pak se mu to nestane."
>
> Mně se kdysi stalo, že plast děrovaných víček po 10 - 15 letech používání
> nějak zapracoval anebo ho včely časem ožužlaly a díry se znatelně zvětšily.
> Nakonec cukr začal vytékat přes skoro každé víčko. Je možné, že se to může
> stát i dneska, takže je vhodné občas otvory ve starých víčkách porovnat s
> novými.
>

"Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy. Co
se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem včelstvům
10 l roztoku tři ku dvěma ."
Je třeba se podívat na datum. Na kyblíky s cukren¨m je už pomalu pozdě a moc zima v noci.

Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy. Co
se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem včelstvům
10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve
dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje
stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor. Dnes
se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA
ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ TO
HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 23. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?


""Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.

Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně

postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.

Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly stály v

rovině a pak se mu to nestane."



Mně se kdysi stalo, že plast děrovaných víček po 10 - 15 letech používání

nějak zapracoval anebo ho včely časem ožužlaly a díry se znatelně zvětšily.

Nakonec cukr začal vytékat přes skoro každé víčko. Je možné, že se to může

stát i dneska, takže je vhodné občas otvory ve starých víčkách porovnat s

novými."

"Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.
Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně
postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.
Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly stály v
rovině a pak se mu to nestane."

Mně se kdysi stalo, že plast děrovaných víček po 10 - 15 letech používání nějak zapracoval anebo ho včely časem ožužlaly a díry se znatelně zvětšily. Nakonec cukr začal vytékat přes skoro každé víčko. Je možné, že se to může stát i dneska, takže je vhodné občas otvory ve starých víčkách porovnat s novými.

Co se týká řepkového medu, je to jen náš včelařský problém a nikoho jiného, je to jen o našich choravých moscích... Když jsem začal včelařit, tak mi všichni včelaři tvrdili, že jediný pořádný med je ten tmavý, lesní, medovicový. to je med a že ten květový, to je slabý.... a že vůbec nejhorší je ta řepka, ta že stuhne a musí se vozit jen do výkupu....

Totální blábol, začal jsem řepky pastovat, dělat propagaci, že to neteče a nezkazí chuť čaje a ejhle, lidé po mě poptávají hrůzu pastovaného medu... Takže je to jen o dlouhodobé investici do vysvětlování co je ten první květový a že je vlastně nejlepší... Když pojedete do ameriky a nedejbože vytočíte tuny tmavého medu, tak vám řeknou, že je to hnus a že se to musí vyvést, protože američan to do pusy nestrčí, že kdo by mohl, tak je Germeny, takže je to i náše vizitka, českých včelařů, že neumíme nabídnout prvotřídní kvalitní první pastovaný med....

Proto pracujme, hospodařme, vydělávajme a ne jen čekat na nějakou šikanózní dotaci, která nic neřeší, jen kryje svazové náklady.... A nejvzpomínejte na éru nejlepšího kapitalismu v socialismu, němec prodává svoji práci na svém trhu za 6 euro / 0,5 kg... co námezní čech....čeká na dotace ze EU, že ?

 
Tradiční krmení ve skle je možná nejmín nákladovým na cenu krmítka v ČR, ale at už jde o převoz, svoz,skladování nebo vymytí ve větším měřítku je to tragédie. Zvláště pak když 4l křupne v ruce a v sezoně se pořežete přes prsty.
Před nedávnem byl zde komentář o pracném navrtávání kýblíků invertu, proč?
Stačí jemně propíchat šídlem (odskoušeno) přikládám odkaz:  http://www.ravelin-shop.eu/cz-kategorie_330844-1-nastroje-k-siti-a-priprave-stehu.html <http://www.ravelin-shop.eu/cz-kategorie_330844-1-nastroje-k-siti-a-priprave-stehu.html>
Tom
 

Přítel  Pozdržálek  má na všechny  neduhy ve včelaření recept,který již po
několik let zde na konferenci uplatňuje.

Pro mne je platný člen této konference,který vydržel přes veškeré peripetie
řekněme za poslední 3 - 4 roky.

Ale přesto bych měl k jeho posledním  výrokům 2 poznámky. Za prvé , ad 1: 

" med do výkupu se prodával za 35.-Kčs ať byl jakýkoliv", nikdo neměřil
vodivost ani obsah vody,jediný problém v té době byl nedostatek

konví,takže zajetí včelaři je obdrželi a ti ostatní mnohdy měli smůlu.Potud
má pravdu. Prodej  ".dnes ze dvora  "- nebylo 60 - 80,.Kčs,ale kolem 40.-
Kčs, to je také třeba podotknouti.Takže př.Pozdržálek v tomto pravdu nemá...

Za druhé :  ad 2 : Zatopení úlu cukerným roztokem.Zde má pravdu,že nezbývá 
než několika kybly vody tento roztok spláchnout,tím jej zředit

a zabránit náletu včel a poté i loupeži . Mravenci by v tomto případě
zajisté nepomohli. Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.
Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně
postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.
Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly  stály v
rovině a pak se mu to nestane.
Také jsem se zasmál při čtení poptávky,že koupí řepkový med.Myslím,že to
byla nadsázka od toho člověka,který ví,že řepkový med v našich končinách
letos neviděti.Já jsem tomu velice nerad,řepkový a jarní med  mám nejraději
na slazení jak čaje,tak kávy a místo toho letos mám ten tmavý,stále tekutý,
který mi ale nechutná. Nebudu to řešit inzerátem ale počkám si na příští
jaro,kdy doufám že bude lepší letošního.

"Krmím okurkovými lahvemi s prosakovacím víčkem. Včera mi jedno víčko neudrželo roztok a zatopilo mi to úl. Co dělat?"

Záleží na situaci.
Za prvé jak moc jsou včely na stanovišti silné a chráněné zůženými česny před tlaky zlodějek, pokud na ten vyteklý cukr začnou létat. Případně totéž na blízkém stanovišti souseda.
Za druhé jak je silné včelstvo, do kterého to vyteklo a jaká je konstrukce úlu, jestli ten roztok zadrží , jestli ten roztok zateče někde do izolace, ze které by kapal ven ještě dny, jestli včelstvo je tak silné, že přes noc dokáže všechen rozlitý roztok uvnitř úlu vybrat a úl tak vyčistit
Nebo dokonce jestli jsou tam mravenci, kteří jsou schopni zbytky roztoku nedostupného včelám vybrat a izolaci tak i vyčistit.
.
Pokud by to bylo za dne a pokud by konstrukce úlu byla taková, že by zadržela hodně roztoku, asi bych úl i přes protesty včel bleskurychle rozebral a volný roztok vylil či vymetl atd. Roztok na zemi potom kvůli zlodějkám spláchl pár kýbly vody.
.
Večer nebo v noci bych roztok uteklý na zem a vnějšek úlu a stojan potřísněný od cukru jen spláchl tou vodou. Případně ještě lépe bych to udělal časně ráno, kdy včely nelétají. Aby se rozředil i roztok, který z úlu vytekl během noci.
.
Trocha toho modlení bude nutná, protože vždy zůstane nějaká neopláchnutá ploška s cukrem, která přiláká nějaké zlodějky.

Včelaři na změně režimu opravdu tratili.
Med do výkupu šel za stabilní cenu 35 Kčs za kg a vykoupilo se všechno, co včelaři dodali. Pokud stačily hliníkové konve na med. Ze dvora se kvalitní tmavý med prodával za 60 i 80 Kčs za kilo. Dneska v přepočtu na současnou váhu koruny by to byly aspoň desetinásobky.
A přesto už tehdy někteří včelaři ve výkupu fixlovali. Třeba přidali na spodek konve cihlu nebo kámen. Že tam šel převážně řepkový med, kterého bylo hodně a lidi ho moc nechtěli, bylo automatické. Anebo řídký med.
Ovšem že to šlo po změně režimu hodně k horšímu, bylo logické. Předtím bylo včelaření až na pár šťastlivců, kteří to mohli dělat jako povolání u družstev a podobných subjektů, vyhrazeno jen pro amatéry jako přivýdělek při běžném zaměstnání.
Ovšem po roce 89 se díky tomu, že tam bylo tolik peněz, našlo hodně včelařů, kteří se tím chtěli živit jako soukromníci. A ještě víc včelařů so tím chtělo rozsáhle přivydělávat a tak rozšiřovali svoje chovy a předělávali je na kočovné. Během pár lety tedy nastala převaha nabídky včelích produktů a tím pád jejich cen. To trvalo tak do roku odhaduji 2000 - 2005, než se vyeliminovali včelaři , kteří včelařili v horších podmínkách nebo kterým to tak moc nešlo.
.
Co se týká toho pastevního referenta, to byl tuším funkcionář okresního výboru ČSV. Potvrzuji, že někdo musel tehdy ty lány řepky a přístupové cesty projít, určit stanoviště,zjistit dojezdnost na ně. Včelaři se u toho lánu už potom jen sešli , v ruce cedulku se svým jméněm a počtem včelstev a na vybraném místě tu cedulku na kalcku zapíchli. Aby bylo vybrané stanoviště nějak označeno, než tam ty včely dovezou. Ale mám pocit, že to tehdy dělal agronom nebo někdo takový z toho družstva.

Já měl na mysli jen tu dotaci 1 D.  Ty platby od JZD si  nezáviděli i když
ji dostávali i místní bez kočování.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med

"Pepane s tou závistí to taky na 100 procent nebylo. Dělal jsem pastevního
referenta. Tato práce představovala že objedu všechny lány řepky , najdeš
přístupové cesty, místa kam se dají umístit vozy a celou dobu kvetení a
odjezd tak aby nevznikla škoda a to nejen na porostu který podstatně
vzrostl. Včelaři si vybrali svoje místa a co zbylo to sem si vzal já. A ta
závist. To tvoje bylo jako každy rok to nejlepší. To bylo místo toho děkuji.
Odměna byla doma když mi žena spočítala co sem projel se starým trabantíkem
benzínu a někdy se povedlo na polních dálnicích odřít. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med


"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v

krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik

dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také

ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med



""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu

různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní

sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po

vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."



Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970

komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný

státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický

nesmysl.

A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky

kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat

výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z

všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za

opylováním řepky a jiných plodin.

Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky

levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo

takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků ."""

neboj ony to vyčistí samy. Taky se mi to stalo ale s 8 l prosakovacím
krmítkem.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Bohou <bohumil.horak/=/seznam.cz>
Datum: 23. 8. 2013
Předmět: Zatopení úlu cukerným roztokem

"Krmím okurkovými lahvemi s prosakovacím víčkem. Včera mi jedno víčko
neudrželo roztok a zatopilo mi to úl. Co dělat?"

Krmím okurkovými lahvemi s prosakovacím víčkem. Včera mi jedno víčko neudrželo roztok a zatopilo mi to úl. Co dělat?

Pepane s tou závistí to taky na 100 procent nebylo. Dělal jsem pastevního
referenta. Tato práce představovala že objedu všechny lány řepky , najdeš
přístupové cesty, místa kam se dají umístit vozy a celou dobu kvetení a
odjezd tak aby nevznikla škoda a to nejen na porostu který podstatně
vzrostl. Včelaři si vybrali svoje místa a co zbylo to sem si vzal já. A ta
závist. To tvoje bylo jako každy rok to nejlepší. To bylo místo toho děkuji.
Odměna byla doma když mi žena spočítala co sem projel se starým trabantíkem
benzínu a někdy se povedlo na polních dálnicích odřít. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med


"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v

krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik

dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také

ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med



""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu

různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní

sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po

vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."



Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970

komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný

státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický

nesmysl.

A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky

kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat

výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z

všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za

opylováním řepky a jiných plodin.

Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky

levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo

takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků .""

takže jsme to tím zvoněnímklíči nijak nevyhráli.


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ă??epkovĂ??Ă?? med

""v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik
dostane. "

Až na to, že tehdy to bylo za opylování konkrétní plodiny, nejenom za to,
že "v nějakých bedničkách po většinu roku držím včely" a bylo toho
nesrovnatelně víc.
Za opylování řepky za jedno včelstvo 60 nebo 80 Kč a za opylování jetele v
podletí 120 Kč.
Stačilo mít 20 včelstev v kočovném včelíně, což bylo u starých úlů s
přístupem zezadu možné nacpat na téměř jakýkoliv podvozek a rázem byly doma
téměř dva měsíční platy. Včely při troše drzosti a štěstí převezl
traktorista družstva zadarmo nebo za pár krabiček cigár, platby za
opylování víc než dostatečně pokryly všechny náklady včetně krmení a peníze
za med už byly jen čistý zisk....."

"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik dostane. "

Až na to, že tehdy to bylo za opylování konkrétní plodiny, nejenom za to, že "v nějakých bedničkách po většinu roku držím včely" a bylo toho nesrovnatelně víc.
Za opylování řepky za jedno včelstvo 60 nebo 80 Kč a za opylování jetele v podletí 120 Kč.
Stačilo mít 20 včelstev v kočovném včelíně, což bylo u starých úlů s přístupem zezadu možné nacpat na téměř jakýkoliv podvozek a rázem byly doma téměř dva měsíční platy. Včely při troše drzosti a štěstí převezl traktorista družstva zadarmo nebo za pár krabiček cigár, platby za opylování víc než dostatečně pokryly všechny náklady včetně krmení a peníze za med už byly jen čistý zisk.....

v tom máš pradu tady  se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik
dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také
ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med

""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."

Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970
komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný
státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický
nesmysl.
A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky
kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat
výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z
všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za
opylováním řepky a jiných plodin.
Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky
levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo
takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků ."

"en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."

Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970 komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický nesmysl.
A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za opylováním řepky a jiných plodin.
Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků .

prečítať príspevky na tému

chcem prečítať vystúpenia o téme

jen na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla  vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru. Za toho socíku se běžne
a to již i před II světovou využívala na výrobu jedlých olejů. Ten byl ale
vždy považován za ten nejhorší a to pro domělou škodlivost kyseliny erukové.
dnes kdy se pěstují odrůdy které tuto téměř neobsahují se tento olej řadí k
těm lepším. Dneší rozmach je však kvůli biopalivům a na těch obrovských
plocách snad ani nelze ty včely najít když se v nich rozptýlí těch našich
pár much.


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ĺ?epkovĂ˝ med

""V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan"
Když se za socíku se řepkou začínalo, znamenalo to jistotu. Mohlo být úplně
mizerné počasí, ale stačilo, když během těch 3 - 4 týdnů bylo jen necelý
týden pěkně na snůšku a medníky byly plné. Dokonce stačilo, když už řepka
byla skoro odkvetlá, prakticky zelená, jen s trochou roztroušených zbylých
kvítků a včely pořád ještě z toho přinesly nezanedbatelné množství .
Dokonce i když do začátku květu řepky v dubnu přišlo počasí od severu,
ledový vítr a sníh s deštěm a před česny bylo černo z létavek, co
nedoletěly, tak ke konci řepky byly úly plné medu a včel.
Slabší snůška byla akorát na úplném začátku, když zkoušeli řepku sít taky
na horských polích, kde se jinak urodil jen oves , žito a pohanka. Jak
později začali sít řepku na lepších půdách, lepších bramborářských až
cukrovkářských, snůška medu byla obrovská.

Dneska, když mám včely jen u baráku, pozoruji, že v cca posledních 5 letech
, když řepku zasejí na blízkých polích, není z ní skoro nic. Dříve, i když
to pole bylo kilometr nebo i víc daleko, byla z řepky znatelná snůška."

"V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan"
Když se za socíku se řepkou začínalo, znamenalo to jistotu. Mohlo být úplně mizerné počasí, ale stačilo, když během těch 3 - 4 týdnů bylo jen necelý týden pěkně na snůšku a medníky byly plné. Dokonce stačilo, když už řepka byla skoro odkvetlá, prakticky zelená, jen s trochou roztroušených zbylých kvítků a včely pořád ještě z toho přinesly nezanedbatelné množství . Dokonce i když do začátku květu řepky v dubnu přišlo počasí od severu, ledový vítr a sníh s deštěm a před česny bylo černo z létavek, co nedoletěly, tak ke konci řepky byly úly plné medu a včel.
Slabší snůška byla akorát na úplném začátku, když zkoušeli řepku sít taky na horských polích, kde se jinak urodil jen oves , žito a pohanka. Jak později začali sít řepku na lepších půdách, lepších bramborářských až cukrovkářských, snůška medu byla obrovská.

Dneska, když mám včely jen u baráku, pozoruji, že v cca posledních 5 letech , když řepku zasejí na blízkých polích, není z ní skoro nic. Dříve, i když to pole bylo kilometr nebo i víc daleko, byla z řepky znatelná snůška.

Tak letos to vymlátili kroupy a to zůstalo toli že jsou jezedovi kluci
spokojeni. 37 metráku je opravdu dost po krupetu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 21. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel

pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 21. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med



"Výkupní cenu 12 tisíc za tunu řepky jsem našel na internetu.

Co se týká výnosnosti řepky, v 70 letech se uváděla v rozmezí od 600 do

1200 kg z hektaru.

Těch 100 kg z hektaru možná bude odpovídat té hodně stříkané řepce. A je to

jinak hodnota velmi podprůměrně medující plodiny, na kterou včely létají v

podstatě jen tehdy, pokud nic jiného nemeduje. Což odpovídá tady diskuzi o

kvetoucí řepce bez včel.""

to je blbost.Nemáš včely řízené vysílačkou.


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 20. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"_"Minulou sobotu jsem to resil s jednim zemedelcem, kde jsem kupoval

psenici. Rikam mu, ze repka je pro mne nezajimava. Ptal se proc ? Kdyz jsem

mu rekl, ze to pole kvete a je uplne mrtve- ani vcela, ani motyl ani cmelak

proste nic. Tak mi rikal, ze pristi rok az mu pokvete repka, tak mi zavola,

at se prijedu pdivat, jak to pole huci. Pri hlubsim rozboru jsme prisli na

to ze strika jen tri nejnutnejsi postriky DAM a pak jeste neco. V tom je

ten zakopany pes. Vynosy ma letos 27 metraku/ha, zemedelci v nasem okoli

strikaji celkem asi 10-11 x skutecne. Vynosy maji letos nekde okolo 37-39

metraku/ha. Pristi rok vezu vcely k tomuto zemedelci, problem je, ze techto

zemedelcu ubyva. Vsichni jedou na vynosy v metracich z ha, ne na vynos

medu."_

No, výkupní cena řepkového semene je dneska asi 12000 za tunu. Z tohoto

pohledu má ten zemědělec ztrátu asi 15 tisíc Kč z hektaru. Je otázka, kolik

se dá získat z jednoho hektaru řepkového medu. Pokud uvažujeme, že med se

prodá ze dvora za víc než 120 Kč a když se odečtou náklady, je na 1 kilo

medu zisk třeba 60 Kč, stačí na pokrytí té ztráty 250 kilo medu. To by

mohlo z jednoho hektaru s přehledem získat třeba 8 včelstev. A kdyby

zemědělec měl těch hektarů třeba 10, osel je napůl ranou a napůl pozdní

odrůdou, takže by prodloužil dobu kvetení o odhadem týden, mohl by

dosáhnout z 80 včelstev tolik medu, že by mu to mohlo udělat i docela dost

vysoké aktivum. A kdyby třeba ještě na nějakém hektaru brzo na jaře zasil

hořčici na semeno, Mohl by mít tu snůšku ještě prodlouženou do června,

maximálně s krátkou přestávkou. Akorát by ten med nejspíš musel vytěžit

svými včelstvy, tudíž by musel zajistit, aby mu tam naopak k jeho poli

nenakočovali cizí včelaři, kteří by mu to "vybrali""

..napastovat a možná nebudou chtít jiný. Nemám s tím problém.

jose



Dne 21.8.2013 14:28, mir.oslava/=/seznam.cz napsal(a):
> Ještě jsem neslyšela jediného jedlíka medu, který by chválil řepkový med. V
> nouzi si ho vezmou, ale mají-li na výběr, koupí si raději jiný.
>

Dobrý den,je to jednoduché motorek 12 V 40 - 60 vatu co nejvědší otačky a převodovka se použije ze spaléné úhlové rozbrušovačky trochu práce a je hotovo,Ládík

Ještě jsem neslyšela jediného jedlíka medu, který by chválil řepkový med. V
nouzi si ho vezmou, ale mají-li na výběr, koupí si raději jiný.

V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 21. 8. 2013
Předmět: Re: Řepkový med

"Výkupní cenu 12 tisíc za tunu řepky jsem našel na internetu.
Co se týká výnosnosti řepky, v 70 letech se uváděla v rozmezí od 600 do
1200 kg z hektaru.
Těch 100 kg z hektaru možná bude odpovídat té hodně stříkané řepce. A je to
jinak hodnota velmi podprůměrně medující plodiny, na kterou včely létají v
podstatě jen tehdy, pokud nic jiného nemeduje. Což odpovídá tady diskuzi o
kvetoucí řepce bez včel."

Výkupní cenu 12 tisíc za tunu řepky jsem našel na internetu.
Co se týká výnosnosti řepky, v 70 letech se uváděla v rozmezí od 600 do 1200 kg z hektaru.
Těch 100 kg z hektaru možná bude odpovídat té hodně stříkané řepce. A je to jinak hodnota velmi podprůměrně medující plodiny, na kterou včely létají v podstatě jen tehdy, pokud nic jiného nemeduje. Což odpovídá tady diskuzi o kvetoucí řepce bez včel.
.
Jinak jsem chtěl nanést možnost, že by zemědělec vedle zisku za semena atd mohl využívat i zisk za med z kvetoucí plodiny. Že by si tím zemědělec mohl povýšit zisk z hektaru plochy anebo aspoň diverzifikovat příjmy. Případně diverzifikovat prácovní vytížení.
A že to teoreticky je možné, protože ty propočty aspoň zhruby vycházejí.
Přirozeně je otázka, jak by to vycházelo prakticky

Běžně se udává mednatost řepky 100kg/ha, ale třeba se svazenkou to jde ke 400kg/ha .... akorát musí do ní hlavně po vzejití pršet a taky musí mít úrodnou půdu, což se o běžných polích s řepkou a obilím říct nedá, byť je na nich občas vyvážen i hnůj.

Co se výkupních cen řepky týká, mám informace, že metrák řepky za 1200kč je jen naslibovaný, a proto bylo letos, aspoň u nás, převážně žluto. Jenže velké horka - vrch zralý, spodek řepky nedozrál a výkupní cena spadla.

Podobný problém je s obilím, velké klasy ze studeného máje, drobné zrno. Letos obilí nedozrálo ale u nás uschlo! Doteď někteří zemědělci odvezli do výkupu a ještě není stanovena cena! U nás na Opavsku se to hemžilo polákama, jezdí k nám s traktory a vykupují a dokonce i s kombajny vymlátí a odvezou, hranice je asi 15km.

Vážený příteli včelaři, nevím kde bereš ty čísla, ale jsou tak trochu mimo realitu. 12 tis za tunu řepky není, ale jestli ji zaplatíš těch 12 tisíc, tak ti dodám kolik ji chceš i 1000 t není problém, platba cash. S těma pocty je to trochu jinak, ty to vidíš vše jen pro včelu, jsi do ní totiž zamilovaný, ale někteří lidé jsou na světě zamilovaní do jiného barevného papíru a konkrétně u řepky jsou čísilka asi následovná. Výnos 4 tuny z hektaru krát 11 tis. /t je 44 tis tržeb. Tržby nejsou zisk a tak 44 tis - 25 tis je 19 tis. takže zisk z řepky je asi někde kolem 19 tis z hektaru, takže pěstitelé pěstují co prodají a se ziskem proto řepka a včelu někteří berou jako obtěžující hmyz, který jim komplikuje život při jejím ošetřování. Řepka je samostprašná, ale dobře reagující na opylení, za komárů to bylo kolem 15 - 20% nárůst výnosů což dělá 6 600 Kč/ ha, takže zkus prodat svoji opylovací činnost místnímu zemědělci za 3 300 Kč/ha při 2 včelstev to dělá 1 650 Kč na včelstvo, dobrý zdroj příjmu ne???

"Minulou sobotu jsem to resil s jednim zemedelcem, kde jsem kupoval psenici. Rikam mu, ze repka je pro mne nezajimava. Ptal se proc ? Kdyz jsem mu rekl, ze to pole kvete a je uplne mrtve- ani vcela, ani motyl ani cmelak proste nic. Tak mi rikal, ze pristi rok az mu pokvete repka, tak mi zavola, at se prijedu pdivat, jak to pole huci. Pri hlubsim rozboru jsme prisli na to ze strika jen tri nejnutnejsi postriky DAM a pak jeste neco. V tom je ten zakopany pes. Vynosy ma letos 27 metraku/ha, zemedelci v nasem okoli strikaji celkem asi 10-11 x skutecne. Vynosy maji letos nekde okolo 37-39 metraku/ha. Pristi rok vezu vcely k tomuto zemedelci, problem je, ze techto zemedelcu ubyva. Vsichni jedou na vynosy v metracich z ha, ne na vynos medu."

Z jabloní ? Ne, to bude moct vytáčet po květu sněženek.

Lépe bych to nevymyslel, vrať medníky a nakrm, příští rok budeš mít po
letech med z jabloní.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Datum: 19. 8. 2013

Předmět: krmení


"Vzhledem k tomu, žejsem letos měl vše o minimálně 14 dní posunuté,teprve

před 14-ti dny jsem dotočil -nakonec jsem se docela zahojil na lípě i lese-

pak jsem ihned přeléčil kM (roztočů bylo neúrekom) a vše nachystal na

krmení.Mimo medníky jsem ponechal v průměru jistě 7kg medu, navíc při

kontrole jsem zjistil, že ve většině úlů s VN mám jeden VN ještě s průměrně

6-7mi plásty zavíčkovaného plodu.Včel je stále ještě až nezvykle hodně - ve

3 VN, čtvrtý byl medník.Nyní mám vše nachystáno ke krmení ale mám pocit,že

to do nich nenacpu.Prostě,kde není med nebo pyl tam je plod, ikdyž nějaké

pomřou, tak ze 6-ti plástů se narodí nové.A do toho mám nacpat 20 kg cukru?

Takže prosím o váš názor.Čistě teoreticky, co by se stalo, kdybych jim

nasadil zpět vytočený medník a pak začal intenzivně krmit? Krmím jž několik

let kyblíky nebo lavory a a za týden je těch dvacet kilo odčerpáno.Díky

předem za každý dobrý nápad."

Vzhledem k tomu, žejsem letos měl vše o minimálně 14 dní posunuté,teprve
před 14-ti dny jsem dotočil -nakonec jsem se docela zahojil na lípě i lese-
pak jsem ihned přeléčil kM (roztočů bylo neúrekom) a vše nachystal na
krmení.Mimo medníky jsem ponechal v průměru jistě 7kg medu, navíc při
kontrole jsem zjistil, že ve většině úlů s VN  mám jeden VN ještě s průměrně
6-7mi plásty zavíčkovaného plodu.Včel je stále ještě až nezvykle hodně - ve
3 VN, čtvrtý byl medník.Nyní mám vše nachystáno ke krmení ale mám pocit,že
to do nich nenacpu.Prostě,kde není med nebo pyl tam je plod, ikdyž nějaké
pomřou, tak ze 6-ti plástů se narodí nové.A do toho mám nacpat 20 kg cukru?
Takže prosím o váš názor.Čistě teoreticky, co by se stalo, kdybych jim
nasadil zpět vytočený medník a pak začal intenzivně krmit? Krmím jž několik
let kyblíky nebo lavory a a za týden je těch dvacet kilo odčerpáno.Díky
předem za každý dobrý nápad.

Já bych to tam taky neskladnil, ani dolu ani nahoru, nevidím v tom totiž žádnou efektivitu 
Při točení rovnou vyházet a zrevidovat nevyhovující plásty, zbytek vytočených souší uskladnit. Včelstvo srazit na prostor který obsedá a zakrmit
 

Co je to za blábol?
Řepka patří mezi rostliny hmyzosnubné. Je samosprašná, což znamená že
nepotřebuje jinou odrůdu  nebo rostlinu jako opylovače. Opylování však
zvyšuje její výnosy. Nektarodárnost je závislá na době otvírání prašníků,
denní době, obvykle podle počasí mezi 10 a 12 hodinou. Pyl včely mohou však
sbírat omezeně po celý den. proto je v odpoledních hodinách na řepce jen
omezené množství včel. Příkladně u svazenky bývá nejvyšší produkce nektaru
kolem 16 hodiny.
Mnohdy lze pozorovat u včel jak po různou dobu dne včely létají za snůškou
jiným směrem.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 8. 2013
Předmět: Re: Řepkový˝ med

"Já bych spíše přikládal větší význam šlechtění řepky. Původní odrůdy byly z
většiny hmyzosnubné (tak z 80% hmyzosnubné a z 20% větrosnubné). Současné
odrůdy jsou šlechtěny na zvýšení větrosnubnosti (aby nepotřebovaly k
dosažení vysokých výnosů hmyz - váže i na postřiky, jež jej hubily).
Poslední odrůdy jsou prý již z 80% větrosnubné - tudíž zákonitě tvoří
mnohem méně nektaru a je pro včely nezajímavá."

Já bych spíše přikládal větší význam šlechtění řepky. Původní odrůdy byly z většiny hmyzosnubné (tak z 80% hmyzosnubné a z 20% větrosnubné). Současné odrůdy jsou šlechtěny na zvýšení větrosnubnosti (aby nepotřebovaly k dosažení vysokých výnosů hmyz - váže i na postřiky, jež jej hubily). Poslední odrůdy jsou prý již z 80% větrosnubné - tudíž zákonitě tvoří mnohem méně nektaru a je pro včely nezajímavá.

POD MOJÍ ZNAČKOU A E-MAILEM PÍŠE NĚKDO JINÝ SLOVENSKY A JEŠTĚ JÁ NEUKLÁDÁM VYTOČENÉ RÁMKY POD PLOD PROTOŽE BYCH JEJ MUSEL ZVEDAT.
j.b.

Tyto, včelami ošetřené plásty, je třeba odebrat a uskladnit zvlášť ještě před provedením prvé fumigace. Nebudou tak zatíženy rezidui chemických přípravků používaných k tlumení kleštíka včelího. V této době, konec října až začátek listopadu jsou již teploty natolik nízké, že poškození plástů zavíječem voskovým nehrozí a není potřeba používat ani síru.
JK

Skuste ulozit 2 nastavky s mokrymi ramikmi pod vcelstvo. Vcely si ich ocistia a ustrazia proti vijacke vostinovej. Je to najlepsi sposob uskladnenia ramikov cez zimu. Na jar ich mozete odobrat a postupne pridavat (zamienat poradie) podla potrieb vcelstva.

Vaše otázka je nesrozumitelná. Co to znamená, že jste alergická na včelí
bodnutí? Alergiků na včelí jed je velmi málo. Prof. Špičák viděl asi dva
případy anafylaktických reakcí za celý život.

Ke druhé části - včely mohou být klidně metr, nikde zákon vzdálenost neřeší.
Pokud by byly včely bodavé, mohlo by se jednat o nadměrné obtěžování
včelami.

S pozdravem

Radek Hubač MUDr., učitel včelařství


---------- Původní zpráva ----------

Od: mirka <MIRKAPOP/=/SEZNAM.CZ>

Datum: 17. 8. 2013

Předmět: VČELY


"Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být

včelstvo od mého domova"