76363

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 8. 2013
Re: re kyblĂ­ky (62161) (62162)

"Dále je dobré trochu pocákat kyblík před zavřením po stěnách
roztokem."
Já jim vždycky trochu roztoku kápnu mimo misku přímo na rámky a včely, rychleji začnou odebírat. Ale já krmím v miskách pod květináče, které mám shora uteplené, takže mně to berou i v listopadu a prosinci, když je tepleji.
Akorát měním velikosti misek, v září dávám misky o objemu i 2 - 3 litry, hodně pozdě třeba jen misky o objemu 0,2 - 0,3 litry.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 8. 2013
Re: re kyblĂ­ky (62161)

Co se týká kyblíků, včelky vytvoří z těl jakýsi souvislý most, po kterém ty zásoby lifrují.
Jak už jsou teploty v noci pod + 10 st C a ve dne pod 25 - 20 st C, už to bude u některých včelstev problém. A jak to do takových 3 dnů nebvyberou, začne se to kazit.
Nejspíš ale záleží i na drobných detailech. A potom na oblasti, asi bude dost rozdíl mezi třeba okolím Znojma a Bruntálu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 24. 8. 2013
Re: re kyblĂ­ky (62161)

Krmím kyblíky již několik let.Vzhledem k diskuzím zde na foru ohledně
prevence utopení včel jsem letos srovnával (již mám nakrmeno zatím po 15-ti
kg) co bude lepší zda keramzirt nebo prostě sláma.Nejprve ale co se týče
přístupu včel do kyblíku.Ty jsou ovšem většinou kulaté nebo oválné-např.od
PrimalexuDůležité je aby stály v rohu tak aby se dotýkaly stěn aspoň vedvou
místech.Dále je dobré trochu pocákat kyblík před zavřením po stěnách
roztokem.U keramzitu jsem pozoroval takříkaje sysifovský efekt.Tpopící se
včelička se snažila vylézt na keramzitovou pecku,která se jí pod nožičkama
stále otáčela takže vše marno.Sama sláma mi naopak postupně jak vlhla,
klesala ke dnu a měl jsem dost utopených včelek.Nejlepší tudíž byla (ikdyž
pracnější) kombinace keramzitu a na něj ještě slámu.A tu ještě tak aby část
sébel podél stěn směřovala vzhůru.Takto jsem těch 15 kg zakrmil během čtyř
dnů.Ovšem bylo pěkně a teplo.Jako kontaproduktivní by se to ovšem mohlo
jevit,protože současně nosily spoustu pylu všech možných barev,takže pokud
jsem nenahlédl tak jsem ani nevěřil,že ještě budou mít zájem o cukr.A ještě
- nejlépe je naplnit kyblík až po okraj.Zpočátku jim to ulehčí orientaci i
cestu a poté již klesající hladinu bez problémů sledují.Zdá se to prkotina
ale říci mi to někdo dřív tak jsem ušetřil život pár desítkám včeliček.

P.S.z hlediska přístupu včel k roztoku by byl nejlepší kyblík hranatý, něco
podobného by se v supermarketu našlo ale při té ceně a více včelstvech by to
bylo náročné.


---------- Původní zpráva ----------

Od: mir.oslava/=/seznam.cz

Datum: 24. 8. 2013

Předmět: re kyblíky


"Stalo se mi totéž, ale krmím tímto způsobem poprvé. Do 12l kyblíku jsem
dala

8 l roztoku a nahoru keramzit. Druhý den jen pár utopených včel. Tak jsem to

rozlila do vou velkých kelímků od zmrzliny, co ji z nich dávkují v cukrárně

a na keramzit jsem dala hrstku trávy. Následující den byla dávka zkrmená.

Asi vadí vysoké kyblíky. Ještě jsem letos použila pár prosakovacích lahví,

ale taky mě nebaví. Uvidím, jak to s kyblíkama půjde v září, až bude

chladněji."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 8. 2013
re kyblĂ­ky

Stalo se mi totéž, ale krmím tímto způsobem poprvé. Do 12l kyblíku jsem dala
8 l roztoku a nahoru keramzit. Druhý den jen pár utopených včel. Tak jsem to
rozlila do vou velkých kelímků od zmrzliny, co ji z nich dávkují v cukrárně
a na keramzit jsem dala hrstku trávy. Následující den byla dávka zkrmená.
Asi vadí vysoké kyblíky. Ještě jsem letos použila pár prosakovacích lahví,
ale taky mě nebaví. Uvidím, jak to s kyblíkama  půjde v září, až bude
chladněji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 8. 2013
Re: vĚĽeobecn�?

Je to hloupost!
  Já to používám nějakou tu desítku let a nikdy jsem nepozoroval že by to
nevybraly pokud to měly kam uložit, až na těch několik zbytků v  lahvích
které zůstanou na konec. Krmím totiž dokud berou a poslední dávku dostanou
kolem 10 září.  Těmi zbytky pak vylepším kvas.


---------- Původní zpráva ---------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 24. 8. 2013
Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?

"Jestli už te´d ta diskuze o víčkách není zbytečná, protože na krmení
flaškami od okurek je už pozdě. I kdyby se do prosakovacích flašek dával
roztok, nejspíš ho už některá včelstva nevyberou"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 8. 2013
Re: vĹĄeobecnÄ? (62152) (62155) (62158)

Jestli už te´d ta diskuze o víčkách není zbytečná, protože na krmení flaškami od okurek je už pozdě. I kdyby se do prosakovacích flašek dával roztok, nejspíš ho už některá včelstva nevyberou

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Jež (e-mailem) --- 23. 8. 2013
Re: vĹĄeobecnÄ? (62152) (62155)

je-li ul nakrivo je dobre si z velke odpadni trubky narezat cca 7cm vysoke
krouzky a flasky postavit do nich - v tom se pak da ta krivost ulu
vyrovnat.... A taky je dobre pouzit podnecovaci vicka s mene otvory, ty
prakticky neprotikaji ani kdyz je ul uz v solidnim naklonu, ale cukr podany
ve flasce s podnecovacim vickem musi byt uz plne rozpusteny, tak ho vcely
vemou skoro stejne rychle jako s normalnim vickem

samozrejme nejlepsi je krmit z misy se slamou, ale nesmi byt moc zima, to
se pak vcelam splhat nahoru moc nechce....

petr j.
Dne 23.8.2013 16:34 "R. Pol�ek" <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> "Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.
> Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně
> postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.
> Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly stály v
> rovině a pak se mu to nestane."
>
> Mně se kdysi stalo, že plast děrovaných víček po 10 - 15 letech používání
> nějak zapracoval anebo ho včely časem ožužlaly a díry se znatelně zvětšily.
> Nakonec cukr začal vytékat přes skoro každé víčko. Je možné, že se to může
> stát i dneska, takže je vhodné občas otvory ve starých víčkách porovnat s
> novými.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 23. 8. 2013
Re: vĚĽeobecn�? (62156)

"Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy. Co
se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem včelstvům
10 l roztoku tři ku dvěma ."
Je třeba se podívat na datum. Na kyblíky s cukren¨m je už pomalu pozdě a moc zima v noci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 23. 8. 2013
Re: vĚĽeobecn�?

Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy. Co
se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem včelstvům
10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve
dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje
stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor. Dnes
se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA
ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ TO
HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 23. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?


""Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.

Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně

postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.

Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly stály v

rovině a pak se mu to nestane."



Mně se kdysi stalo, že plast děrovaných víček po 10 - 15 letech používání

nějak zapracoval anebo ho včely časem ožužlaly a díry se znatelně zvětšily.

Nakonec cukr začal vytékat přes skoro každé víčko. Je možné, že se to může

stát i dneska, takže je vhodné občas otvory ve starých víčkách porovnat s

novými."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 23. 8. 2013
Re: vĹĄeobecnÄ? (62152)

"Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.
Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně
postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.
Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly stály v
rovině a pak se mu to nestane."

Mně se kdysi stalo, že plast děrovaných víček po 10 - 15 letech používání nějak zapracoval anebo ho včely časem ožužlaly a díry se znatelně zvětšily. Nakonec cukr začal vytékat přes skoro každé víčko. Je možné, že se to může stát i dneska, takže je vhodné občas otvory ve starých víčkách porovnat s novými.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (89.235.0.6) --- 23. 8. 2013
Včelařství podnikatelé

Co se týká řepkového medu, je to jen náš včelařský problém a nikoho jiného, je to jen o našich choravých moscích... Když jsem začal včelařit, tak mi všichni včelaři tvrdili, že jediný pořádný med je ten tmavý, lesní, medovicový. to je med a že ten květový, to je slabý.... a že vůbec nejhorší je ta řepka, ta že stuhne a musí se vozit jen do výkupu....

Totální blábol, začal jsem řepky pastovat, dělat propagaci, že to neteče a nezkazí chuť čaje a ejhle, lidé po mě poptávají hrůzu pastovaného medu... Takže je to jen o dlouhodobé investici do vysvětlování co je ten první květový a že je vlastně nejlepší... Když pojedete do ameriky a nedejbože vytočíte tuny tmavého medu, tak vám řeknou, že je to hnus a že se to musí vyvést, protože američan to do pusy nestrčí, že kdo by mohl, tak je Germeny, takže je to i náše vizitka, českých včelařů, že neumíme nabídnout prvotřídní kvalitní první pastovaný med....

Proto pracujme, hospodařme, vydělávajme a ne jen čekat na nějakou šikanózní dotaci, která nic neřeší, jen kryje svazové náklady.... A nejvzpomínejte na éru nejlepšího kapitalismu v socialismu, němec prodává svoji práci na svém trhu za 6 euro / 0,5 kg... co námezní čech....čeká na dotace ze EU, že ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 8. 2013
Re:krmenĂ­

 
Tradiční krmení ve skle je možná nejmín nákladovým na cenu krmítka v ČR, ale at už jde o převoz, svoz,skladování nebo vymytí ve větším měřítku je to tragédie. Zvláště pak když 4l křupne v ruce a v sezoně se pořežete přes prsty.
Před nedávnem byl zde komentář o pracném navrtávání kýblíků invertu, proč?
Stačí jemně propíchat šídlem (odskoušeno) přikládám odkaz:  http://www.ravelin-shop.eu/cz-kategorie_330844-1-nastroje-k-siti-a-priprave-stehu.html <http://www.ravelin-shop.eu/cz-kategorie_330844-1-nastroje-k-siti-a-priprave-stehu.html>
Tom
 

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 8. 2013
vĹĄeobecnÄ?


Přítel  Pozdržálek  má na všechny  neduhy ve včelaření recept,který již po
několik let zde na konferenci uplatňuje.

Pro mne je platný člen této konference,který vydržel přes veškeré peripetie
řekněme za poslední 3 - 4 roky.

Ale přesto bych měl k jeho posledním  výrokům 2 poznámky. Za prvé , ad 1: 

" med do výkupu se prodával za 35.-Kčs ať byl jakýkoliv", nikdo neměřil
vodivost ani obsah vody,jediný problém v té době byl nedostatek

konví,takže zajetí včelaři je obdrželi a ti ostatní mnohdy měli smůlu.Potud
má pravdu. Prodej  ".dnes ze dvora  "- nebylo 60 - 80,.Kčs,ale kolem 40.-
Kčs, to je také třeba podotknouti.Takže př.Pozdržálek v tomto pravdu nemá...

Za druhé :  ad 2 : Zatopení úlu cukerným roztokem.Zde má pravdu,že nezbývá 
než několika kybly vody tento roztok spláchnout,tím jej zředit

a zabránit náletu včel a poté i loupeži . Mravenci by v tomto případě
zajisté nepomohli. Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.
Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně
postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.
Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly  stály v
rovině a pak se mu to nestane.
Také jsem se zasmál při čtení poptávky,že koupí řepkový med.Myslím,že to
byla nadsázka od toho člověka,který ví,že řepkový med v našich končinách
letos neviděti.Já jsem tomu velice nerad,řepkový a jarní med  mám nejraději
na slazení jak čaje,tak kávy a místo toho letos mám ten tmavý,stále tekutý,
který mi ale nechutná. Nebudu to řešit inzerátem ale počkám si na příští
jaro,kdy doufám že bude lepší letošního.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 23. 8. 2013
Re: Zatopení úlu cukerným roztokem (62147)

"Krmím okurkovými lahvemi s prosakovacím víčkem. Včera mi jedno víčko neudrželo roztok a zatopilo mi to úl. Co dělat?"

Záleží na situaci.
Za prvé jak moc jsou včely na stanovišti silné a chráněné zůženými česny před tlaky zlodějek, pokud na ten vyteklý cukr začnou létat. Případně totéž na blízkém stanovišti souseda.
Za druhé jak je silné včelstvo, do kterého to vyteklo a jaká je konstrukce úlu, jestli ten roztok zadrží , jestli ten roztok zateče někde do izolace, ze které by kapal ven ještě dny, jestli včelstvo je tak silné, že přes noc dokáže všechen rozlitý roztok uvnitř úlu vybrat a úl tak vyčistit
Nebo dokonce jestli jsou tam mravenci, kteří jsou schopni zbytky roztoku nedostupného včelám vybrat a izolaci tak i vyčistit.
.
Pokud by to bylo za dne a pokud by konstrukce úlu byla taková, že by zadržela hodně roztoku, asi bych úl i přes protesty včel bleskurychle rozebral a volný roztok vylil či vymetl atd. Roztok na zemi potom kvůli zlodějkám spláchl pár kýbly vody.
.
Večer nebo v noci bych roztok uteklý na zem a vnějšek úlu a stojan potřísněný od cukru jen spláchl tou vodou. Případně ještě lépe bych to udělal časně ráno, kdy včely nelétají. Aby se rozředil i roztok, který z úlu vytekl během noci.
.
Trocha toho modlení bude nutná, protože vždy zůstane nějaká neopláchnutá ploška s cukrem, která přiláká nějaké zlodějky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 23. 8. 2013
Re: Ă??epkovĂ??Ă?? med (62146)

Včelaři na změně režimu opravdu tratili.
Med do výkupu šel za stabilní cenu 35 Kčs za kg a vykoupilo se všechno, co včelaři dodali. Pokud stačily hliníkové konve na med. Ze dvora se kvalitní tmavý med prodával za 60 i 80 Kčs za kilo. Dneska v přepočtu na současnou váhu koruny by to byly aspoň desetinásobky.
A přesto už tehdy někteří včelaři ve výkupu fixlovali. Třeba přidali na spodek konve cihlu nebo kámen. Že tam šel převážně řepkový med, kterého bylo hodně a lidi ho moc nechtěli, bylo automatické. Anebo řídký med.
Ovšem že to šlo po změně režimu hodně k horšímu, bylo logické. Předtím bylo včelaření až na pár šťastlivců, kteří to mohli dělat jako povolání u družstev a podobných subjektů, vyhrazeno jen pro amatéry jako přivýdělek při běžném zaměstnání.
Ovšem po roce 89 se díky tomu, že tam bylo tolik peněz, našlo hodně včelařů, kteří se tím chtěli živit jako soukromníci. A ještě víc včelařů so tím chtělo rozsáhle přivydělávat a tak rozšiřovali svoje chovy a předělávali je na kočovné. Během pár lety tedy nastala převaha nabídky včelích produktů a tím pád jejich cen. To trvalo tak do roku odhaduji 2000 - 2005, než se vyeliminovali včelaři , kteří včelařili v horších podmínkách nebo kterým to tak moc nešlo.
.
Co se týká toho pastevního referenta, to byl tuším funkcionář okresního výboru ČSV. Potvrzuji, že někdo musel tehdy ty lány řepky a přístupové cesty projít, určit stanoviště,zjistit dojezdnost na ně. Včelaři se u toho lánu už potom jen sešli , v ruce cedulku se svým jméněm a počtem včelstev a na vybraném místě tu cedulku na kalcku zapíchli. Aby bylo vybrané stanoviště nějak označeno, než tam ty včely dovezou. Ale mám pocit, že to tehdy dělal agronom nebo někdo takový z toho družstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 8. 2013
Re: Ă??epkovĂ??Ă?? med

Já měl na mysli jen tu dotaci 1 D.  Ty platby od JZD si  nezáviděli i když
ji dostávali i místní bez kočování.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med

"Pepane s tou závistí to taky na 100 procent nebylo. Dělal jsem pastevního
referenta. Tato práce představovala že objedu všechny lány řepky , najdeš
přístupové cesty, místa kam se dají umístit vozy a celou dobu kvetení a
odjezd tak aby nevznikla škoda a to nejen na porostu který podstatně
vzrostl. Včelaři si vybrali svoje místa a co zbylo to sem si vzal já. A ta
závist. To tvoje bylo jako každy rok to nejlepší. To bylo místo toho děkuji.
Odměna byla doma když mi žena spočítala co sem projel se starým trabantíkem
benzínu a někdy se povedlo na polních dálnicích odřít. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med


"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v

krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik

dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také

ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med



""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu

různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní

sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po

vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."



Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970

komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný

státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický

nesmysl.

A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky

kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat

výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z

všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za

opylováním řepky a jiných plodin.

Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky

levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo

takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků ."""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 8. 2013
Re: Zatopení úlu cukerným roztokem (62147)

neboj ony to vyčistí samy. Taky se mi to stalo ale s 8 l prosakovacím
krmítkem.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Bohou <bohumil.horak/=/seznam.cz>
Datum: 23. 8. 2013
Předmět: Zatopení úlu cukerným roztokem

"Krmím okurkovými lahvemi s prosakovacím víčkem. Včera mi jedno víčko
neudrželo roztok a zatopilo mi to úl. Co dělat?"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohouš (94.112.103.20) --- 23. 8. 2013
Zatopení úlu cukerným roztokem

Krmím okurkovými lahvemi s prosakovacím víčkem. Včera mi jedno víčko neudrželo roztok a zatopilo mi to úl. Co dělat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 22. 8. 2013
Re: Ă??epkovĂ??Ă?? med

Pepane s tou závistí to taky na 100 procent nebylo. Dělal jsem pastevního
referenta. Tato práce představovala že objedu všechny lány řepky , najdeš
přístupové cesty, místa kam se dají umístit vozy a celou dobu kvetení a
odjezd tak aby nevznikla škoda a to nejen na porostu který podstatně
vzrostl. Včelaři si vybrali svoje místa a co zbylo to sem si vzal já. A ta
závist. To tvoje bylo jako každy rok to nejlepší. To bylo místo toho děkuji.
Odměna byla doma když mi žena spočítala co sem projel se starým trabantíkem
benzínu a někdy se povedlo na polních dálnicích odřít. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med


"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v

krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik

dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také

ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med



""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu

různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní

sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po

vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."



Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970

komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný

státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický

nesmysl.

A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky

kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat

výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z

všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za

opylováním řepky a jiných plodin.

Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky

levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo

takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků .""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 8. 2013
Re: Ä???epkovÄ???Ä??? med

takže jsme to tím zvoněnímklíči nijak nevyhráli.


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ă??epkovĂ??Ă?? med

""v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik
dostane. "

Až na to, že tehdy to bylo za opylování konkrétní plodiny, nejenom za to,
že "v nějakých bedničkách po většinu roku držím včely" a bylo toho
nesrovnatelně víc.
Za opylování řepky za jedno včelstvo 60 nebo 80 Kč a za opylování jetele v
podletí 120 Kč.
Stačilo mít 20 včelstev v kočovném včelíně, což bylo u starých úlů s
přístupem zezadu možné nacpat na téměř jakýkoliv podvozek a rázem byly doma
téměř dva měsíční platy. Včely při troše drzosti a štěstí převezl
traktorista družstva zadarmo nebo za pár krabiček cigár, platby za
opylování víc než dostatečně pokryly všechny náklady včetně krmení a peníze
za med už byly jen čistý zisk....."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 22. 8. 2013
Re: Ă??epkovĂ??Ă?? med (62143)

"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik dostane. "

Až na to, že tehdy to bylo za opylování konkrétní plodiny, nejenom za to, že "v nějakých bedničkách po většinu roku držím včely" a bylo toho nesrovnatelně víc.
Za opylování řepky za jedno včelstvo 60 nebo 80 Kč a za opylování jetele v podletí 120 Kč.
Stačilo mít 20 včelstev v kočovném včelíně, což bylo u starých úlů s přístupem zezadu možné nacpat na téměř jakýkoliv podvozek a rázem byly doma téměř dva měsíční platy. Včely při troše drzosti a štěstí převezl traktorista družstva zadarmo nebo za pár krabiček cigár, platby za opylování víc než dostatečně pokryly všechny náklady včetně krmení a peníze za med už byly jen čistý zisk.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 8. 2013
Re: Ă??epkovĂ??Ă?? med

v tom máš pradu tady  se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik
dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také
ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med

""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."

Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970
komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný
státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický
nesmysl.
A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky
kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat
výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z
všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za
opylováním řepky a jiných plodin.
Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky
levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo
takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků ."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 22. 8. 2013
Re: Äš?epkovÄ?Ë? med (62139)

"en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."

Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970 komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický nesmysl.
A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za opylováním řepky a jiných plodin.
Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Andrejčák (78.99.188.191) --- 22. 8. 2013
presun včelstva

prečítať príspevky na tému

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Andrejčák (78.99.188.191) --- 22. 8. 2013
presun včiel

chcem prečítať vystúpenia o téme

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 8. 2013
Re: Äš?epkovÄ?Ë? med

jen na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla  vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru. Za toho socíku se běžne
a to již i před II světovou využívala na výrobu jedlých olejů. Ten byl ale
vždy považován za ten nejhorší a to pro domělou škodlivost kyseliny erukové.
dnes kdy se pěstují odrůdy které tuto téměř neobsahují se tento olej řadí k
těm lepším. Dneší rozmach je však kvůli biopalivům a na těch obrovských
plocách snad ani nelze ty včely najít když se v nich rozptýlí těch našich
pár much.


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ĺ?epkovĂ˝ med

""V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan"
Když se za socíku se řepkou začínalo, znamenalo to jistotu. Mohlo být úplně
mizerné počasí, ale stačilo, když během těch 3 - 4 týdnů bylo jen necelý
týden pěkně na snůšku a medníky byly plné. Dokonce stačilo, když už řepka
byla skoro odkvetlá, prakticky zelená, jen s trochou roztroušených zbylých
kvítků a včely pořád ještě z toho přinesly nezanedbatelné množství .
Dokonce i když do začátku květu řepky v dubnu přišlo počasí od severu,
ledový vítr a sníh s deštěm a před česny bylo černo z létavek, co
nedoletěly, tak ke konci řepky byly úly plné medu a včel.
Slabší snůška byla akorát na úplném začátku, když zkoušeli řepku sít taky
na horských polích, kde se jinak urodil jen oves , žito a pohanka. Jak
později začali sít řepku na lepších půdách, lepších bramborářských až
cukrovkářských, snůška medu byla obrovská.

Dneska, když mám včely jen u baráku, pozoruji, že v cca posledních 5 letech
, když řepku zasejí na blízkých polích, není z ní skoro nic. Dříve, i když
to pole bylo kilometr nebo i víc daleko, byla z řepky znatelná snůška."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 22. 8. 2013
Re: Ĺ?epkovĂ˝ med (62132)

"V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan"
Když se za socíku se řepkou začínalo, znamenalo to jistotu. Mohlo být úplně mizerné počasí, ale stačilo, když během těch 3 - 4 týdnů bylo jen necelý týden pěkně na snůšku a medníky byly plné. Dokonce stačilo, když už řepka byla skoro odkvetlá, prakticky zelená, jen s trochou roztroušených zbylých kvítků a včely pořád ještě z toho přinesly nezanedbatelné množství . Dokonce i když do začátku květu řepky v dubnu přišlo počasí od severu, ledový vítr a sníh s deštěm a před česny bylo černo z létavek, co nedoletěly, tak ke konci řepky byly úly plné medu a včel.
Slabší snůška byla akorát na úplném začátku, když zkoušeli řepku sít taky na horských polích, kde se jinak urodil jen oves , žito a pohanka. Jak později začali sít řepku na lepších půdách, lepších bramborářských až cukrovkářských, snůška medu byla obrovská.

Dneska, když mám včely jen u baráku, pozoruji, že v cca posledních 5 letech , když řepku zasejí na blízkých polích, není z ní skoro nic. Dříve, i když to pole bylo kilometr nebo i víc daleko, byla z řepky znatelná snůška.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 21. 8. 2013
Re: Ĺ?epkovĂ˝ med

Tak letos to vymlátili kroupy a to zůstalo toli že jsou jezedovi kluci
spokojeni. 37 metráku je opravdu dost po krupetu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 21. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel

pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 21. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med



"Výkupní cenu 12 tisíc za tunu řepky jsem našel na internetu.

Co se týká výnosnosti řepky, v 70 letech se uváděla v rozmezí od 600 do

1200 kg z hektaru.

Těch 100 kg z hektaru možná bude odpovídat té hodně stříkané řepce. A je to

jinak hodnota velmi podprůměrně medující plodiny, na kterou včely létají v

podstatě jen tehdy, pokud nic jiného nemeduje. Což odpovídá tady diskuzi o

kvetoucí řepce bez včel.""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 21. 8. 2013
Re: Ĺ?epkovĂ˝ med

to je blbost.Nemáš včely řízené vysílačkou.


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 20. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"_"Minulou sobotu jsem to resil s jednim zemedelcem, kde jsem kupoval

psenici. Rikam mu, ze repka je pro mne nezajimava. Ptal se proc ? Kdyz jsem

mu rekl, ze to pole kvete a je uplne mrtve- ani vcela, ani motyl ani cmelak

proste nic. Tak mi rikal, ze pristi rok az mu pokvete repka, tak mi zavola,

at se prijedu pdivat, jak to pole huci. Pri hlubsim rozboru jsme prisli na

to ze strika jen tri nejnutnejsi postriky DAM a pak jeste neco. V tom je

ten zakopany pes. Vynosy ma letos 27 metraku/ha, zemedelci v nasem okoli

strikaji celkem asi 10-11 x skutecne. Vynosy maji letos nekde okolo 37-39

metraku/ha. Pristi rok vezu vcely k tomuto zemedelci, problem je, ze techto

zemedelcu ubyva. Vsichni jedou na vynosy v metracich z ha, ne na vynos

medu."_

No, výkupní cena řepkového semene je dneska asi 12000 za tunu. Z tohoto

pohledu má ten zemědělec ztrátu asi 15 tisíc Kč z hektaru. Je otázka, kolik

se dá získat z jednoho hektaru řepkového medu. Pokud uvažujeme, že med se

prodá ze dvora za víc než 120 Kč a když se odečtou náklady, je na 1 kilo

medu zisk třeba 60 Kč, stačí na pokrytí té ztráty 250 kilo medu. To by

mohlo z jednoho hektaru s přehledem získat třeba 8 včelstev. A kdyby

zemědělec měl těch hektarů třeba 10, osel je napůl ranou a napůl pozdní

odrůdou, takže by prodloužil dobu kvetení o odhadem týden, mohl by

dosáhnout z 80 včelstev tolik medu, že by mu to mohlo udělat i docela dost

vysoké aktivum. A kdyby třeba ještě na nějakém hektaru brzo na jaře zasil

hořčici na semeno, Mohl by mít tu snůšku ještě prodlouženou do června,

maximálně s krátkou přestávkou. Akorát by ten med nejspíš musel vytěžit

svými včelstvy, tudíž by musel zajistit, aby mu tam naopak k jeho poli

nenakočovali cizí včelaři, kteří by mu to "vybrali""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Ĺ amalĂ­k (e-mailem) --- 21. 8. 2013
Re: Ĺ?epka (62133)


..napastovat a možná nebudou chtít jiný. Nemám s tím problém.

jose



Dne 21.8.2013 14:28, mir.oslava/=/seznam.cz napsal(a):
> Ještě jsem neslyšela jediného jedlíka medu, který by chválil řepkový med. V
> nouzi si ho vezmou, ale mají-li na výběr, koupí si raději jiný.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ládík (90.177.212.211) --- 21. 8. 2013
medomed na el.pohon

Dobrý den,je to jednoduché motorek 12 V 40 - 60 vatu co nejvědší otačky a převodovka se použije ze spaléné úhlové rozbrušovačky trochu práce a je hotovo,Ládík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 8. 2013
Ĺ?epka

Ještě jsem neslyšela jediného jedlíka medu, který by chválil řepkový med. V
nouzi si ho vezmou, ale mají-li na výběr, koupí si raději jiný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 8. 2013
Re: Ĺ?epkovĂ˝ med

V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 21. 8. 2013
Předmět: Re: Řepkový med

"Výkupní cenu 12 tisíc za tunu řepky jsem našel na internetu.
Co se týká výnosnosti řepky, v 70 letech se uváděla v rozmezí od 600 do
1200 kg z hektaru.
Těch 100 kg z hektaru možná bude odpovídat té hodně stříkané řepce. A je to
jinak hodnota velmi podprůměrně medující plodiny, na kterou včely létají v
podstatě jen tehdy, pokud nic jiného nemeduje. Což odpovídá tady diskuzi o
kvetoucí řepce bez včel."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 8. 2013
Re: Řepkový med (62023) (62039) (62097) (62100) (62101) (62102) (62128) (62129)

Výkupní cenu 12 tisíc za tunu řepky jsem našel na internetu.
Co se týká výnosnosti řepky, v 70 letech se uváděla v rozmezí od 600 do 1200 kg z hektaru.
Těch 100 kg z hektaru možná bude odpovídat té hodně stříkané řepce. A je to jinak hodnota velmi podprůměrně medující plodiny, na kterou včely létají v podstatě jen tehdy, pokud nic jiného nemeduje. Což odpovídá tady diskuzi o kvetoucí řepce bez včel.
.
Jinak jsem chtěl nanést možnost, že by zemědělec vedle zisku za semena atd mohl využívat i zisk za med z kvetoucí plodiny. Že by si tím zemědělec mohl povýšit zisk z hektaru plochy anebo aspoň diverzifikovat příjmy. Případně diverzifikovat prácovní vytížení.
A že to teoreticky je možné, protože ty propočty aspoň zhruby vycházejí.
Přirozeně je otázka, jak by to vycházelo prakticky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 20. 8. 2013

Běžně se udává mednatost řepky 100kg/ha, ale třeba se svazenkou to jde ke 400kg/ha .... akorát musí do ní hlavně po vzejití pršet a taky musí mít úrodnou půdu, což se o běžných polích s řepkou a obilím říct nedá, byť je na nich občas vyvážen i hnůj.

Co se výkupních cen řepky týká, mám informace, že metrák řepky za 1200kč je jen naslibovaný, a proto bylo letos, aspoň u nás, převážně žluto. Jenže velké horka - vrch zralý, spodek řepky nedozrál a výkupní cena spadla.

Podobný problém je s obilím, velké klasy ze studeného máje, drobné zrno. Letos obilí nedozrálo ale u nás uschlo! Doteď někteří zemědělci odvezli do výkupu a ještě není stanovena cena! U nás na Opavsku se to hemžilo polákama, jezdí k nám s traktory a vykupují a dokonce i s kombajny vymlátí a odvezou, hranice je asi 15km.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (89.235.0.6) --- 20. 8. 2013
Re: Řepkový med (62023) (62039) (62097) (62100) (62101) (62102) (62128)

Vážený příteli včelaři, nevím kde bereš ty čísla, ale jsou tak trochu mimo realitu. 12 tis za tunu řepky není, ale jestli ji zaplatíš těch 12 tisíc, tak ti dodám kolik ji chceš i 1000 t není problém, platba cash. S těma pocty je to trochu jinak, ty to vidíš vše jen pro včelu, jsi do ní totiž zamilovaný, ale někteří lidé jsou na světě zamilovaní do jiného barevného papíru a konkrétně u řepky jsou čísilka asi následovná. Výnos 4 tuny z hektaru krát 11 tis. /t je 44 tis tržeb. Tržby nejsou zisk a tak 44 tis - 25 tis je 19 tis. takže zisk z řepky je asi někde kolem 19 tis z hektaru, takže pěstitelé pěstují co prodají a se ziskem proto řepka a včelu někteří berou jako obtěžující hmyz, který jim komplikuje život při jejím ošetřování. Řepka je samostprašná, ale dobře reagující na opylení, za komárů to bylo kolem 15 - 20% nárůst výnosů což dělá 6 600 Kč/ ha, takže zkus prodat svoji opylovací činnost místnímu zemědělci za 3 300 Kč/ha při 2 včelstev to dělá 1 650 Kč na včelstvo, dobrý zdroj příjmu ne???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 8. 2013
Re: Řepkový med (62023) (62039) (62097) (62100) (62101) (62102)

"Minulou sobotu jsem to resil s jednim zemedelcem, kde jsem kupoval psenici. Rikam mu, ze repka je pro mne nezajimava. Ptal se proc ? Kdyz jsem mu rekl, ze to pole kvete a je uplne mrtve- ani vcela, ani motyl ani cmelak proste nic. Tak mi rikal, ze pristi rok az mu pokvete repka, tak mi zavola, at se prijedu pdivat, jak to pole huci. Pri hlubsim rozboru jsme prisli na to ze strika jen tri nejnutnejsi postriky DAM a pak jeste neco. V tom je ten zakopany pes. Vynosy ma letos 27 metraku/ha, zemedelci v nasem okoli strikaji celkem asi 10-11 x skutecne. Vynosy maji letos nekde okolo 37-39 metraku/ha. Pristi rok vezu vcely k tomuto zemedelci, problem je, ze techto zemedelcu ubyva. Vsichni jedou na vynosy v metracich z ha, ne na vynos medu."


No, výkupní cena řepkového semene je dneska asi 12000 za tunu. Z tohoto pohledu má ten zemědělec ztrátu asi 15 tisíc Kč z hektaru. Je otázka, kolik se dá získat z jednoho hektaru řepkového medu. Pokud uvažujeme, že med se prodá ze dvora za víc než 120 Kč a když se odečtou náklady, je na 1 kilo medu zisk třeba 60 Kč, stačí na pokrytí té ztráty 250 kilo medu. To by mohlo z jednoho hektaru s přehledem získat třeba 8 včelstev. A kdyby zemědělec měl těch hektarů třeba 10, osel je napůl ranou a napůl pozdní odrůdou, takže by prodloužil dobu kvetení o odhadem týden, mohl by dosáhnout z 80 včelstev tolik medu, že by mu to mohlo udělat i docela dost vysoké aktivum. A kdyby třeba ještě na nějakém hektaru brzo na jaře zasil hořčici na semeno, Mohl by mít tu snůšku ještě prodlouženou do června, maximálně s krátkou přestávkou. Akorát by ten med nejspíš musel vytěžit svými včelstvy, tudíž by musel zajistit, aby mu tam naopak k jeho poli nenakočovali cizí včelaři, kteří by mu to "vybrali"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.178.59.182) --- 20. 8. 2013
Re: krmenĂ­ (62125) (62126)

Z jabloní ? Ne, to bude moct vytáčet po květu sněženek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 19. 8. 2013
Re: krmenĂ­ (62125)

Lépe bych to nevymyslel, vrať medníky a nakrm, příští rok budeš mít po
letech med z jabloní.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Datum: 19. 8. 2013

Předmět: krmení


"Vzhledem k tomu, žejsem letos měl vše o minimálně 14 dní posunuté,teprve

před 14-ti dny jsem dotočil -nakonec jsem se docela zahojil na lípě i lese-

pak jsem ihned přeléčil kM (roztočů bylo neúrekom) a vše nachystal na

krmení.Mimo medníky jsem ponechal v průměru jistě 7kg medu, navíc při

kontrole jsem zjistil, že ve většině úlů s VN mám jeden VN ještě s průměrně

6-7mi plásty zavíčkovaného plodu.Včel je stále ještě až nezvykle hodně - ve

3 VN, čtvrtý byl medník.Nyní mám vše nachystáno ke krmení ale mám pocit,že

to do nich nenacpu.Prostě,kde není med nebo pyl tam je plod, ikdyž nějaké

pomřou, tak ze 6-ti plástů se narodí nové.A do toho mám nacpat 20 kg cukru?

Takže prosím o váš názor.Čistě teoreticky, co by se stalo, kdybych jim

nasadil zpět vytočený medník a pak začal intenzivně krmit? Krmím jž několik

let kyblíky nebo lavory a a za týden je těch dvacet kilo odčerpáno.Díky

předem za každý dobrý nápad."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 19. 8. 2013
krmenĂ­

Vzhledem k tomu, žejsem letos měl vše o minimálně 14 dní posunuté,teprve
před 14-ti dny jsem dotočil -nakonec jsem se docela zahojil na lípě i lese-
pak jsem ihned přeléčil kM (roztočů bylo neúrekom) a vše nachystal na
krmení.Mimo medníky jsem ponechal v průměru jistě 7kg medu, navíc při
kontrole jsem zjistil, že ve většině úlů s VN  mám jeden VN ještě s průměrně
6-7mi plásty zavíčkovaného plodu.Včel je stále ještě až nezvykle hodně - ve
3 VN, čtvrtý byl medník.Nyní mám vše nachystáno ke krmení ale mám pocit,že
to do nich nenacpu.Prostě,kde není med nebo pyl tam je plod, ikdyž nějaké
pomřou, tak ze 6-ti plástů se narodí nové.A do toho mám nacpat 20 kg cukru?
Takže prosím o váš názor.Čistě teoreticky, co by se stalo, kdybych jim
nasadil zpět vytočený medník a pak začal intenzivně krmit? Krmím jž několik
let kyblíky nebo lavory a a za týden je těch dvacet kilo odčerpáno.Díky
předem za každý dobrý nápad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 8. 2013
Re: mokre ramky- ulozeni pres zimu

Já bych to tam taky neskladnil, ani dolu ani nahoru, nevidím v tom totiž žádnou efektivitu 
Při točení rovnou vyházet a zrevidovat nevyhovující plásty, zbytek vytočených souší uskladnit. Včelstvo srazit na prostor který obsedá a zakrmit
 

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 8. 2013
Re: Ĺ?epkovĂ˝Ë? med

Co je to za blábol?
Řepka patří mezi rostliny hmyzosnubné. Je samosprašná, což znamená že
nepotřebuje jinou odrůdu  nebo rostlinu jako opylovače. Opylování však
zvyšuje její výnosy. Nektarodárnost je závislá na době otvírání prašníků,
denní době, obvykle podle počasí mezi 10 a 12 hodinou. Pyl včely mohou však
sbírat omezeně po celý den. proto je v odpoledních hodinách na řepce jen
omezené množství včel. Příkladně u svazenky bývá nejvyšší produkce nektaru
kolem 16 hodiny.
Mnohdy lze pozorovat u včel jak po různou dobu dne včely létají za snůškou
jiným směrem.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 8. 2013
Předmět: Re: Řepkový˝ med

"Já bych spíše přikládal větší význam šlechtění řepky. Původní odrůdy byly z
většiny hmyzosnubné (tak z 80% hmyzosnubné a z 20% větrosnubné). Současné
odrůdy jsou šlechtěny na zvýšení větrosnubnosti (aby nepotřebovaly k
dosažení vysokých výnosů hmyz - váže i na postřiky, jež jej hubily).
Poslední odrůdy jsou prý již z 80% větrosnubné - tudíž zákonitě tvoří
mnohem méně nektaru a je pro včely nezajímavá."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (91.235.183.14) --- 19. 8. 2013
Re: Řepkový˝ med (62103) (62112)

Já bych spíše přikládal větší význam šlechtění řepky. Původní odrůdy byly z většiny hmyzosnubné (tak z 80% hmyzosnubné a z 20% větrosnubné). Současné odrůdy jsou šlechtěny na zvýšení větrosnubnosti (aby nepotřebovaly k dosažení vysokých výnosů hmyz - váže i na postřiky, jež jej hubily). Poslední odrůdy jsou prý již z 80% větrosnubné - tudíž zákonitě tvoří mnohem méně nektaru a je pro včely nezajímavá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.B. (91.239.236.109) --- 19. 8. 2013
Re: POD MÝM E-MAILEM PIŠE NĚKDO JINÝ, mokre ramky- ulozeni pres zimu (62110) (62117) (62119)

POD MOJÍ ZNAČKOU A E-MAILEM PÍŠE NĚKDO JINÝ SLOVENSKY A JEŠTĚ JÁ NEUKLÁDÁM VYTOČENÉ RÁMKY POD PLOD PROTOŽE BYCH JEJ MUSEL ZVEDAT.
j.b.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 19. 8. 2013
Re: mokre ramky- ulozeni pres zimu (62110) (62117) (62119)

Tyto, včelami ošetřené plásty, je třeba odebrat a uskladnit zvlášť ještě před provedením prvé fumigace. Nebudou tak zatíženy rezidui chemických přípravků používaných k tlumení kleštíka včelího. V této době, konec října až začátek listopadu jsou již teploty natolik nízké, že poškození plástů zavíječem voskovým nehrozí a není potřeba používat ani síru.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.B. (213.81.165.98) --- 19. 8. 2013
Re: mokre ramky- ulozeni pres zimu (62110) (62117)

Skuste ulozit 2 nastavky s mokrymi ramikmi pod vcelstvo. Vcely si ich ocistia a ustrazia proti vijacke vostinovej. Je to najlepsi sposob uskladnenia ramikov cez zimu. Na jar ich mozete odobrat a postupne pridavat (zamienat poradie) podla potrieb vcelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 18. 8. 2013
Re: VÄ?ELY (62105)

Vaše otázka je nesrozumitelná. Co to znamená, že jste alergická na včelí
bodnutí? Alergiků na včelí jed je velmi málo. Prof. Špičák viděl asi dva
případy anafylaktických reakcí za celý život.

Ke druhé části - včely mohou být klidně metr, nikde zákon vzdálenost neřeší.
Pokud by byly včely bodavé, mohlo by se jednat o nadměrné obtěžování
včelami.

S pozdravem

Radek Hubač MUDr., učitel včelařství


---------- Původní zpráva ----------

Od: mirka <MIRKAPOP/=/SEZNAM.CZ>

Datum: 17. 8. 2013

Předmět: VČELY


"Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být

včelstvo od mého domova"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 18. 8. 2013
Re: mokre ramky- ulozeni pres zimu (62110)

Pokud uložíte na chvíli nástavky nad mřížku, včely je vysuší, což je jistě
plus. Pak bych mřížku vyměnil za fólii, u kraje se štěrbinoua modlil se, aby
se nepřestěhovali do těch prázdných. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: vladimir <vl.kremlicka/=/seznam.cz>

Datum: 17. 8. 2013

Předmět: mokre ramky- ulozeni pres zimu


"vcelarim v ulech typ OPTIMAL, s jedenacti ramky 42 x l7 cm v nas¨. Na zimu

jsem kazdy ul se dvema nastatky nakrmil cukernym roztokem 4x3 kg. Potrebuji

na zimu ulozit nad kazdy ul 2 nastavky vyplnene mokrymi ramky . Prosim o

Vase

stanovisko zda je lepsi prezimovat ramky se zbytky medu v ulech nebo mimo

ul. Dekuji."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 18. 8. 2013
Re: Äš?epkovÄ?Ë? med

ona totiž řepka jak nasadi první šešule opravdu tolik nemeduje . A ty
posrřiky to snad nemá vliv , spíš nějaké šlechtění . Všiměte se jak jsou
včely na labloních nejsou v řepce a když tam jsou není jich tolik na
jabloních. Adalší at vám někdo ukáže nektaria v řepce někdy tam jsou kapky
viditelné pouhým okem a jindy je suchá. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 17. 8. 2013

Předmět: Re: Ĺ?epkovĂ˝ med


"Tak to ja si ten cas vzdy najdu,



abych pozoroval porost, jak se vyviji, kdy zacne byt navstevovan vcelami,

jak behem dne, tak i v prubehu vegetace. POdle chytrych knih ma treba

horcice vyrazne mene nektaru nez repka. Jaka radost je navstivit pole s

horcici, kdyz je na zelene hnojeni, takze bez vsech postriku a dost na

husto, to je na poli cvrkot, nebo kdyz kvete svazenka, to vcely vyletuji

jeste v 9 vecer do tmy, jaka je vydatnost nektaru, totez pohanka, i letos v

tech suchach dopoledne byl na ni pekny cvrkot. Kdyz kvete repka, tak u nas

nic takoveho bohuzel neni. Tak snad pristi rok budu uspesny a budu moci

opet referovat, jak se vcelky na repce cini. Pokud si to potvrdim, ze to

delaji ty postriky, tak zacnu aktivne vyhledavat zemedelce, kteri tam tu

chemii nevali spodem i horem.

P."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 8. 2013
Re: klĂ­ckovĂĄnĂ­ matek pĹ?ed fumigacĂ­

Je to ale velmi stará a dnes z velké části opuštěná technologie
Dnes so po sundání medníků vkládá gabon na 4 - 6 týdnů, nasledná fumigace se
dlá nejdříve po 10.10. a za 10 dní se opakuje. poslední ošetřní se dělá v
prosinci podle teplot buť fimigací nebo aerosolem.
Odpadá to pracné vyhledávání matky, Na jedno ošetření je potřeba tak cirka 1
minuta na včelstvo.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: J.B. <janburgel/=/volny.cz>
Datum: 18. 8. 2013
Předmět: Re: klíckování matek před fumigací

"Asi před 15 ti lety zo organizace zajistila jklícky na toto klíckování
matek před fumigací.

mělo se tak dosáhnout včelstev bez zavíčkovaného plodu aby fumigace byla
účinná. klícky byly asi 10x10x1,5cm a fungovalo to.


problémem je však pracnost nalezení matky v termínu kdy je ve včelstvu
hodně včel v září. a tak postupem času se na klíckování zanevřelo.
Jestliže máte menší počet včelstev značené matky a štěstí na hledání matek
( letos jsem v jednom 1nn oddělku hledal matku 9x a našel jsem ji až na
posledním plástu u stěny když už jsem se rozhodl že ji značit nebudu.)

Přitom podle mého názoru je fumigaci třeba dělat ve včelstvech bez
zavíčkovaného plodu.
Snažím se kyselinou mravenčí udržet spady ,roztoče do 1 dm na nízkém
stupni, monitoruji spad, a tak mohu posunou termín fumigace do pozdějšího
období října.
Den před fumigací prohlížím včelstvo a menší plochy plodu rozškrábu, včely
to do druhého dne vynesou a fumiguji.
U mladých matek při větším množství plodu plod bez včel přendávám do
slabších oddělků, čekám na vyběhnutí, atd.
J.B."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.B. (91.239.236.109) --- 18. 8. 2013
Re: klíckování matek před fumigací (62113)

Asi před 15 ti lety zo organizace zajistila jklícky na toto klíckování matek před fumigací.

mělo se tak dosáhnout včelstev bez zavíčkovaného plodu aby fumigace byla účinná. klícky byly asi 10x10x1,5cm a fungovalo to.


problémem je však pracnost nalezení matky v termínu kdy je ve včelstvu hodně včel v září. a tak postupem času se na klíckování zanevřelo.
Jestliže máte menší počet včelstev značené matky a štěstí na hledání matek ( letos jsem v jednom 1nn oddělku hledal matku 9x a našel jsem ji až na posledním plástu u stěny když už jsem se rozhodl že ji značit nebudu.)

Přitom podle mého názoru je fumigaci třeba dělat ve včelstvech bez zavíčkovaného plodu.
Snažím se kyselinou mravenčí udržet spady ,roztoče do 1 dm na nízkém stupni, monitoruji spad, a tak mohu posunou termín fumigace do pozdějšího období října.
Den před fumigací prohlížím včelstvo a menší plochy plodu rozškrábu, včely to do druhého dne vynesou a fumiguji.
U mladých matek při větším množství plodu plod bez včel přendávám do slabších oddělků, čekám na vyběhnutí, atd.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (82.100.0.70) --- 17. 8. 2013
klíckování matek před fumigací

Dobrý den přátelé včelaři,má někdo z vas nějaké zkušenosti s klíckováním matek před fumigací?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 17. 8. 2013
Re: Ĺ?epkovĂ˝ med (62103)

Tak to ja si ten cas vzdy najdu,

abych pozoroval porost, jak se vyviji, kdy zacne byt navstevovan vcelami, jak behem dne, tak i v prubehu vegetace. POdle chytrych knih ma treba horcice vyrazne mene nektaru nez repka. Jaka radost je navstivit pole s horcici, kdyz je na zelene hnojeni, takze bez vsech postriku a dost na husto, to je na poli cvrkot, nebo kdyz kvete svazenka, to vcely vyletuji jeste v 9 vecer do tmy, jaka je vydatnost nektaru, totez pohanka, i letos v tech suchach dopoledne byl na ni pekny cvrkot. Kdyz kvete repka, tak u nas nic takoveho bohuzel neni. Tak snad pristi rok budu uspesny a budu moci opet referovat, jak se vcelky na repce cini. Pokud si to potvrdim, ze to delaji ty postriky, tak zacnu aktivne vyhledavat zemedelce, kteri tam tu chemii nevali spodem i horem.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 17. 8. 2013
Re: VÄ?ELY (62105)

Vzdálenost vám není nic platná. Včely někdy za snůškou si navoní dráhu od
včelína , vsi aj. třeba k lánu medonosné rostliny lesa . Nikdy nelétají
přimo ale kryjí se před větry za remízky stráně. Pokuste se ve vlastním
zájmu budete mít u sebe prášky proti bodnutí hmyzem. Nemějte včelařům za zlé
že chovají včely.Tam kde nepřežije včela do pěti let skončí i člověk. Má li
včely někdo blízko vašeho plotu dejte tam žívý plot a včelky budou létat
výše. Prozatím pomohou na pletivo připevnit rákosové stinovky ktere se
používojí na stínování skleníků. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: mirka <MIRKAPOP/=/SEZNAM.CZ>

Datum: 17. 8. 2013

Předmět: VČELY


"Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být

včelstvo od mého domova"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vladimir (90.179.15.35) --- 17. 8. 2013
mokre ramky- ulozeni pres zimu

vcelarim v ulech typ OPTIMAL, s jedenacti ramky 42 x l7 cm v nas¨. Na zimu jsem kazdy ul se dvema nastatky nakrmil cukernym roztokem 4x3 kg. Potrebuji na zimu ulozit nad kazdy ul 2 nastavky vyplnene mokrymi ramky . Prosim o Vase
stanovisko zda je lepsi prezimovat ramky se zbytky medu v ulech nebo mimo ul. Dekuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.197.26) --- 17. 8. 2013

dotaz na betonový med

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 17. 8. 2013
Re: VČELY (62105)

Odpověď pana Menšíka byla správná. Já bych jen doplnil, že při běžně
uváděném doletu včel za pastvou do vzdálenosti 5 km není vzdálenost úlů až
tak rozhodující. Na druhé straně ale "nevyprovokovaná" včela mimo prostoru v
těsné blízkosti úlu (který si chrání) není útočná, a za mnoho žihadel
vlastně může strach člověka, když se po ní ohání, a tím ji podráždí. Je také
dobré v místech s vyšším výskytem včel (například v kvetoucí zahradě) mít
nějakou pokrývku hlavy. Pokud se totiž zvědavá včela zamotá do vlasů,
končívá to obvykle také žihadlem. Jinak klidně můžete včele nastavit prst,
aby si na něj vylezla a ona nebodne, pokud ji ovšem nestisknete mezi prsty -
to by se cítila ohrožena.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: mirka
Sent: Saturday, August 17, 2013 11:07 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: VČELY

Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být
včelstvo od mého domova

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 8. 2013
Re: med v plastech jak beton

Dokáží to spotřebovat. Lze je použít jako krmivo pro oddělky atd. nebo je
použít při jarním rozšiřování nebo doplnění chybějících zásob po zimě.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: árka Vítová <vitova.sarka/=/seznam.cz>
Datum: 17. 8. 2013
Předmět: Re: med v plastech jak beton

"Tak my betonový med řešíme tím, že rámky naložíme na 2-3 dny do vody (stačí
studené) a poté vytočíme. Vytočený med je sice nepoužitelný (možná tak na
medovinu), ale aspoň si nezničíme rámky s plásty. Výjimečně něco málo v
plástech zůstane, ale co se dá dělat - vidíme to jako jediné řešení. Včely
by ty rámky samy nevypucovaly."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 8. 2013
Re: VÄ?ELY (62105)

Taková norma neexistuje. Jelikož za svoje zdraví jste zodpovědná sama,
nemůžete tedy tuto povinnost přenášet na jiné.
Zato jste povinna nosit u sebe potřebné léky, svoje chování uzpůsobit svému
zdravotnímu stavu a jeho potřebám.
Jelikož máte tyto potíže, doporučuji v místech kde by mohlo docházet  ve
více než obvyklém případě k setkání se včelami se takovým místům vyhýbat
(obvykle stačí 10m), nepoužívat výrazné parfémy, kosmetiku a pestré
oblečení.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: mirka <MIRKAPOP/=/SEZNAM.CZ>
Datum: 17. 8. 2013
Předmět: VČELY

"Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být
včelstvo od mého domova"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

mirka (79.110.37.5) --- 17. 8. 2013
VČELY

Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být včelstvo od mého domova

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Šárka Vítová (89.190.90.135) --- 17. 8. 2013
Re: med v plastech jak beton (1564)

Tak my betonový med řešíme tím, že rámky naložíme na 2-3 dny do vody (stačí studené) a poté vytočíme. Vytočený med je sice nepoužitelný (možná tak na medovinu), ale aspoň si nezničíme rámky s plásty. Výjimečně něco málo v plástech zůstane, ale co se dá dělat - vidíme to jako jediné řešení. Včely by ty rámky samy nevypucovaly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76363 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 62104 do č. 62164)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu