- vojtech.langer@gmail.com (e-mailem) --- 22. 6. 2013
Re: MED KVĂ????TOVÄ???? 2013 (61690) (61697)
Píšeš správne. A to, čo si popísal je práve "bodom sváru".
1. základná chyba Tvojho tvrdenia je, že rastliny by sa takto normálnou cestou vyšlachtili za 50 a viac rokov. Nezmysel. Niektoré geny by sa nikdy, ani za milióny rokov nedostali do genového reťazca použitých rastlín. 2. budeme dostávať látky do tela, ktoré by sme inak nikdy nepožili. Čo to urobí s ľudským organizmom, keď sa nahromadia, to nikto nevie povedať. Tu nejde o čas 10 rokov ale podstatne dlhší a následné generácie. 3. výrobca takto geneticky upravených plodím sám bude rozhodovať, voči ktorému herbicídu bude rastlina odolná. Takže to nakoniec vôbec nemusí byť ten nejšetrnejší herbicíd, ale výrobca, ktorý najlepšie "genoinžinierom" zaplatí. 4. taktiež nevieme, čo spôsobí prírode a vode dlhodobé používanie "Tvojho nejšetrnejšieho postreku". 5. GMO rastliny sa samé ďalej nerozmnožujú. Si stále odkázaný na kúpu osiva od jedného výrobcu. Všetko je patentovo chránené. Čo sa stane, ak niekto začne lobovať za zákaz používania "prirodzeného" osiva? Stačí, že uzákonili tvar a farbu zeleniny a ovocia v EÚ. Ale za to EÚ nemôže. Za to môžu ľudia, ktorí sa nechali podplatiť. A tí, čo platia, to nie sú naši lokálny chudáci, ale nadnárodné monopoly, ktoré si môžu dovoliť vyhodiť cca 40% produkcie a možno aj viac.
Čo myslíš, prečo rozpoznajú mäso z dobytka, ktoré bolo živené GMO sójou od normálne živenej populácie?
Nikdy som žiadnu petíciu proti GMO nepodpísal a kým sa nevyjasnia vyššie uvedené body, nepodpíšem ani za GMO.
Vojto.
Dňa 21.06.2013 22:33 R. Pol?ek wrote / napísal(a): > "Máš v tom jednu chybu > Modifikace rostlin se dělá hlavně pro omezení drahé chemie tím že se do > rostlin přidávají geny které způsobují menší napadání škůdci a nemocemi. > Vedlejším produktem je pak zvýšení výnosů díky zmenšení nákladů. > Vše se to dělá právě jen u těch nejlepších odrůd a zvládne set o za rok či > dva. přirozenou cesto křížení to lze dosáhnou také ale tak za 50 i více > let." > Ono těch směrů je víc. Jeden směr je úprava rostliny takovým způsobem, aby > byla pro konkrétního hmyzího škůdce rostliny jedovatá. To je třeba > přenesení genu bakterie BT do rostliny. Takže odpadnou postřiky. Druhý směr > je například přenesení genu, který udělá rostlinu odolnou na běžný > ekologicky málo škodící širokospektrální herbicid, třeba Roudap. V > porostech pak není třeba používat proti plevelům drahé speciální > jednoúčelové herbicidy, které se na míru toho plevele obtížně vyrábějí a > mají nebezpečná dlouho působící rezidua, ale stačí třeba ten Roundap. Který > je levný a v přírodě se po cca 14 dnech úplně rozloží. > Třetí směr je zvýšení odolnosti odrůdy třeba proti suchu nebo proti > zatopení pole při záplavách. A čtvrtý směr je přidávání chybějících prvků > do ovoce a zeleniny. Třeba takzvaná Zlatá rýže, nebo GMO modifikované > banány, pěstování obojího zablokováno antigmo propagandisticou kampaní. > Nebo rajčata obohacená vitamínem C vypěstovaná kdesi v Británii, které se > jejich tvůrci vzhledem k sabotování zavádění GMO plodin v EU ani nepokusili > přihlásit k oficiálním zkouškám a udělali z nich jen kuriozitu. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61700
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |