Včelařská konference

"Máš v tom jednu chybu
Modifikace rostlin se dělá hlavně pro omezení drahé chemie tím že se do
rostlin přidávají geny které způsobují menší napadání škůdci a nemocemi.
Vedlejším produktem je pak zvýšení výnosů díky zmenšení nákladů.
Vše se to dělá právě jen u těch nejlepších odrůd a zvládne set o za rok či
dva. přirozenou cesto křížení to lze dosáhnou také ale tak za 50 i více let."
Ono těch směrů je víc. Jeden směr je úprava rostliny takovým způsobem, aby byla pro konkrétního hmyzího škůdce rostliny jedovatá. To je třeba přenesení genu bakterie BT do rostliny. Takže odpadnou postřiky. Druhý směr je například přenesení genu, který udělá rostlinu odolnou na běžný ekologicky málo škodící širokospektrální herbicid, třeba Roudap. V porostech pak není třeba používat proti plevelům drahé speciální jednoúčelové herbicidy, které se na míru toho plevele obtížně vyrábějí a mají nebezpečná dlouho působící rezidua, ale stačí třeba ten Roundap. Který je levný a v přírodě se po cca 14 dnech úplně rozloží.
Třetí směr je zvýšení odolnosti odrůdy třeba proti suchu nebo proti zatopení pole při záplavách. A čtvrtý směr je přidávání chybějících prvků do ovoce a zeleniny. Třeba takzvaná Zlatá rýže, nebo GMO modifikované banány, pěstování obojího zablokováno antigmo propagandisticou kampaní. Nebo rajčata obohacená vitamínem C vypěstovaná kdesi v Británii, které se jejich tvůrci vzhledem k sabotování zavádění GMO plodin v EU ani nepokusili přihlásit k oficiálním zkouškám a udělali z nich jen kuriozitu.