78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 5. 2013
Re: KVETE Äš?EPKA (61306) (61311)
"Pepan to Radime vystihl s pohledem na zuzovani,pochybuju,ze pred 40 lety nekdo zimoval na 22-33 ramcich 39x24.Byl by povazovany za uplneho idiota.I s tim prurezem a vyskou ma Pepan naprostou pravdu.Dukaz na silnejsi zimni vcelstvo pri krmeni do 3 VN si muze dat kazdy sam pohledem do spodniho nastavku,v srpnu do nej vcely ulozi spoustu pylu,v zari je vetsina pylu pryc,domnivam se,ze je pouzit na vychovu dlouhovekych "
krmení na zimu, stav před cca 40 lety:
Zadovák na 2x12 rámků 39x24. U slabých včelstev se před krmením zužovalo na až 2x8 rámků 39x24. U silných včelstev se zužovalo, aby se vzadu vešla flaška na krmení, buď flaška 0,75 litru nebo plochá flaška od třeba becherovky 0,5 litru. Potom tam bylo v plodišti 9 až 11 rámků 39x24, v medníku až 11 rámků 39x24.
Zadovák na 2x14 rámků 39x24. Slabá včelstva se zužovala na 2x8 rámků 39x24. Silná včelstva se zužovala v plodišti tak, aby se tam vešla převrácená flaška od okurek, takže na takových 2x10 plástů 39x24. Nebo se úl nechal otevřený a ta flaška nechala vyčuhovat, potom mohlo být v plodišti i medníku na krmení až 2x12 plástů 39x24. U horní řady úlů byl udělán otvor na převrácenou flašku od okurek ve stropě, tudíž teoreticky silná včelstva mohla být krmena až na 14 a 14 plástů v plodišti i medníku.
Hodně slabé včelstvo, pokud stálo za to ho zimovat, že přirozeně stáhlo do plodiště a zimovalo jen na obsazených plástech v plodišti. Třeba jen na 4 plástech 39x24.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61316
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 13. 5. 2013
Re: včeky a gmo (61298) (61300) (61304)
Netusim,co se pestuje jinde,ale dnes jsem se vratil z prace hned po pate hodine a na cesna dopadala vcela za vcelou s jasne rozpoznatelnym repkovym pylem.Oproti sobote se da rict,ze repka rozkvetla.S medovanim repky olejky nebyva problem,navic letos hodne naprselo.Onen typicky rychle cukernatici med byva ulozeny v podstavenem medniku(3 VN ze 4),repka meduje vetsinou az v pozdejsi fazi kveteni.U nas je to pri tydnu tepla jista snuska(zatim vzdy byla!).Letos se to zda velmi slibne..JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61312
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 13. 5. 2013
Re: KVETE Äš?EPKA (61306)
Pepan to Radime vystihl s pohledem na zuzovani,pochybuju,ze pred 40 lety nekdo zimoval na 22-33 ramcich 39x24.Byl by povazovany za uplneho idiota.I s tim prurezem a vyskou ma Pepan naprostou pravdu.Dukaz na silnejsi zimni vcelstvo pri krmeni do 3 VN si muze dat kazdy sam pohledem do spodniho nastavku,v srpnu do nej vcely ulozi spoustu pylu,v zari je vetsina pylu pryc,domnivam se,ze je pouzit na vychovu dlouhovekych vcel.Navic co neoddelam na podzim,staci na jare vytridit a doplnit ze 4 mezisteny a pouzit nad vcelstvo pro jarni snusku ze tresni.Kdyz se to udela v pravy cas,puvodni zasoby se posunou ke stenam,pak ukladaji vcely jarni snusku nahoru nad plod i bez materi mrizky a je li vcelstvo v sile,zaplni nadstaveny nastavek celkem rychle pri dobrem pocasi.Slabe vcelstvo jej proklade,silne jej vyplni snuskou.Pro Martina:snazim se nadstavovat v pravy cas,podstavit se da vzdy..JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61311
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.9.224) --- 13. 5. 2013
Re: vcelky a gmo (61298) (61300) (61304) (61307) (61308)
V zem. podniku kde se pěstovalo osivo a zpracovávalo do prodeje, jsem byl zaměstnán a vím, že koupit si osivo a věřit tomu, že na štítku je napsáno odrůda F1xxx a v pytli je skutečně osivo odrůdy F1xxx je stejné, jako koupit si matku z volného páření od chovatele který má několik linií a požadovat po něm záruku čistoty páření konkrétní linie.
Pokud použijí osivo od kříženců všelijak upravovaných tak se jim samozřejmě výnos sníží, protože takové osivo je pro jednorázovou produkci, ale pokud by pěstovaly jednoodrůdové plodiny, tak k nějakému výraznému snížení není důvod. Kdyby tomu tak bylo, tak v dobách, než se začalo uplatňovat křížení a jiné GMO úpravy, by zemědělci přišly na buben.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61310
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 5. 2013
Re: vÄ?eky a gmo
V něčem máš pravdu, Ale je to drobek jinak. Ten děda by si třebas dnes nemnožil i tu klasickou okurku "Znojemská" která mu dala z 10 běžných metrú 30Kg, když mu to dnešní hybridy dají ze 2 bm. Po válce pšenice dávala také 20q/ha v roce 85 to bylo 65q a dnes se dosahuje i 80q. A o tom to je.
---------- Původní zpráva ---------- Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan> Datum: 13. 5. 2013 Předmět: Re: včeky a gmo
"Než nějaká domluva zemědělců se šlechtiteli, je v tom vypočítavost šlechtitelů jak vytvořit závislost zemědělců na šlechtitelských produktech. Stačí se podívat v obyčejném zahradnictví na prodej semen. Těch čistých odrůd které jsou schopny se dál množit je hodně skromně ve výběru. Ty doby kdy děda si dovedl vypěstovat i semena různé zeleniny na další rok jsou dávno pryč. A to se děje v maloprodeji, ve velkém pro zemědělce jsou ve hře větší částky."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61309
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 5. 2013
Re: včeky a gmo (61298) (61300) (61304) (61307)
"Než nějaká domluva zemědělců se šlechtiteli, je v tom vypočítavost šlechtitelů jak vytvořit závislost zemědělců na šlechtitelských produktech. Stačí se podívat v obyčejném zahradnictví na prodej semen. Těch čistých odrůd které jsou schopny se dál množit je hodně skromně ve výběru. Ty doby kdy děda si dovedl vypěstovat i semena různé zeleniny na další rok jsou dávno pryč. A to se děje v maloprodeji, ve velkém pro zemědělce jsou ve hře větší částky. "
Podle mně je to blbost. Zemědělci kupují osivo od specializovaných pěstitelů hlavně proto, protože pokud by použili svoje osivo, výrazně by jim klesla výnosnost. A to si můžou maximálně dovolit všelijaké biochovy, kde nižší výnos nahradí cedulkou bio, takže ovčané potom rádi takovou produkci skoupí i za vyšší ceny. Ale běžný zemědělec si luxus nižšího výnosu dovolit nemůže.
A pokud se jedná o osivo F1, tak to se přesít nemůže už z principu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61308
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.9.224) --- 13. 5. 2013
Re: včeky a gmo (61298) (61300) (61304)
Než nějaká domluva zemědělců se šlechtiteli, je v tom vypočítavost šlechtitelů jak vytvořit závislost zemědělců na šlechtitelských produktech. Stačí se podívat v obyčejném zahradnictví na prodej semen. Těch čistých odrůd které jsou schopny se dál množit je hodně skromně ve výběru. Ty doby kdy děda si dovedl vypěstovat i semena různé zeleniny na další rok jsou dávno pryč. A to se děje v maloprodeji, ve velkém pro zemědělce jsou ve hře větší částky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61307
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 5. 2013
Re: KVETE Äš?EPKA
Ovšem je to otázka dnešního chápání o tom co je zúžení včelstva Jedni to chápou a to ti starší že se včelstvo ponechá 7 - 10 rámků. což byla technologie dřívější doby. Pro druhé je to technologie dnešní, tedy odebrání medníků a ponechání prostoru dvou nástavků Adamcovy míry. >>>Ta mensina plne vyuzije jejich potencial pri zpracovani zasob a prinosu pylu.."_<<< to je ovšem také úvaha z podhledu člověka, nikde není důkaz o tom, že to tak je doopravdy. Jisté je jen, že včelstvo připravuje zimní generaci tak aby mělo ve svém důsledku tvar vepsané koule což je závislé na půdorysu úlu a ne na jeho výšce.
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Datum: 13. 5. 2013 Předmět: Re: KVETE Ĺ?EPKA
"_"Kazdy to vi ale ne kazdy si uvedomuje,ze tady se rozhoduje o cele sezone.Zuzit vcelstvo pred krmenim a vyhnat prebytecne vcely pryc z ulu,je ta nejvetsi hovadina,kterou muze vcelar udelat a prece ji dela vetsina vcelaru.Ta mensina plne vyuzije jejich potencial pri zpracovani zasob a prinosu pylu.."_ Já bych jen skromně připomněl, že s touto diskuzí jsem se setkal v době, kdy jsem se začínal zajímat o včelaření. Tehdy se to brzy vyřešilo, většina včelařů kromě dožívajících zužovat před krmením přestala. Ovšem to je takových 35 - 40 let. Jestli dneska ještě nějaký včelař žije a včelaří, který v té době nepřestal zužovat, bude mu minimálně tak kolem stovky.
Je tedy třeba občas se rozhlídnout kolem sebe, jak včelaři skutečně dneska ošetřujá včelstva a furt dokola neopisovat staré nesmysly."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61306
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 5. 2013
Re: KVETE Ĺ?EPKA (61282) (61289) (61291) (61294)
"Kazdy to vi ale ne kazdy si uvedomuje,ze tady se rozhoduje o cele sezone.Zuzit vcelstvo pred krmenim a vyhnat prebytecne vcely pryc z ulu,je ta nejvetsi hovadina,kterou muze vcelar udelat a prece ji dela vetsina vcelaru.Ta mensina plne vyuzije jejich potencial pri zpracovani zasob a prinosu pylu.."
Já bych jen skromně připomněl, že s touto diskuzí jsem se setkal v době, kdy jsem se začínal zajímat o včelaření. Tehdy se to brzy vyřešilo, většina včelařů kromě dožívajících zužovat před krmením přestala. Ovšem to je takových 35 - 40 let. Jestli dneska ještě nějaký včelař žije a včelaří, který v té době nepřestal zužovat, bude mu minimálně tak kolem stovky.
Je tedy třeba občas se rozhlídnout kolem sebe, jak včelaři skutečně dneska ošetřujá včelstva a furt dokola neopisovat staré nesmysly.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61305
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 5. 2013
Re: včeky a gmo (61298) (61300)
"Petře, asi nic. Ještě se ti mnozí kolegové vysmějí. Prý jen zbytečně kalím vodu, protože prý mají medníky nabouchané řepkovým medem. Znovu opakuji, již minimálně 15 - 20 let jsem neviděl včelu obalenou řepkovým medem a vyloženě stejnou dobu nevytočil řepkový med, který má svou charakteristickou barvu, chuť a do týdne max deseti dnů je z něj beton. Pravděpodobně to bude tím, že ti co se vychechtávají nejvíc ještě tak dlouho nevčelaří. "
Já jsem viděl včely obalené řepkovým medem občas při vytáčení. Když spadly do medometu. Jinak jsem taky včely obalené řepkovým medem neviděl.
Jinak ale co se asi mohlo čekat, když se včelaři a pěstitelé řepky dlouhodobě nedohodli o přisunování včelstev do řepky za nějakých oboustranně rozumných podmínek. A když my jsme snad jediná evropská země, kde zavčelení je tak vysoké, že většina řepky je v doletu včelstev malých zájmových včelařů. Jinde v Evropě, snad kromě Rumunska, není obvykle ani toto. Pěstitelé řepky si moc dlouho nenechali líbit pokles výnosů řepkového semene o minimálně čtvrtinu jen kvůli nedostatku opylovačů a logicky si nechali vyšlechtit odrůdy řepky, které potřebují opylování hmyzími opylovači mnohem méně. Ostatně ani u nás ten dolet včelstev zájmových včelařů nestačí. Podle starších výzkumů na starších odrůdách řepky je pro optimální výnos nutné tak 8 - 12 včelstev na hektar postavených přímo v řepce, respektive na okraji pole s řepkou. Pokud se jedná o včelstva vzdálená do kilometru, bylo by jich třeba na hektar ještě víc.
No a když se vyšlechtí řepka, u které se nepočítá s hmyzími opylovači, tak produkce nektaru a pylu je u takové řepky jen zbytečná ztráta energie, kterou by rostlina jinak využila na produkci semena. Takže je logické, že ve výběru šlechtitele na produkci semena vyhrají právě ty rostlinky, které produkují pylu a sladiny nejméně.
Druhá příčina je ta, že na nálet včel na řepku mají vliv moderní insekticidy. Ty jsou doplňovány prostředky, které včely po dobu účinnosti přípravku odpuzují, aby se neotrávily. Včely potom létají na něco jiného, zatímco škůdci řepky jinou možnost nemají než jít na tu řepku a být vytráveni.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61304
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojta (89.203.176.19) --- 13. 5. 2013
Re: KVETE Ĺ?EPKA (61282) (61289) (61291) (61294) (61297)
Díky za informace. A kterým směrem rozšiřujete? nasazujete nástavky na včelstvo, nebo podstavujete pod včelstvo?
Díky
Martin
Podstavovat se může kdykoliv např. při doplňování zásob na zimu.
Když máme úly připravené, dokud včely nejsou zcela závislé na kvetoucích rostlinách, už nemusíme do vytáčení včely rušit a stresovat. Než začne řepka květový se vytočí.
http://nd06.jxs.cz/544/491/2cd1ef37aa_92968269_o2.jpg
Na obrázku z 2. května je vidět nektar do poloviny v buněk na rámcích.
Dolní rámek dostavují a současně plní medem.
http://nd06.jxs.cz/133/238/414c902fce_92968271_o2.jpg
Nejlépe se podívat na videa od včelařů.Každý má svoji metodu.
http://www.youtube.com/watch?v=2QIJgzLtZ-w
http://www.youtube.com/watch?v=Br4RyJ1_Cxw
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61303
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 5. 2013
Re: KVETE Äš?EPKA
je to podle včelstva a jeho stavu. letos kvůli velkému zbytku zásob jsem to přebíral jak se dělávalo v budečáku . někde jsem i jen přidal medník nahoru. Tady žádná universální rada neexistuje. jiné roky jsem podstavoval.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz> Datum: 12. 5. 2013 Předmět: Re: KVETE Ĺ?EPKA
"Díky za informace. A kterým směrem rozšiřujete? nasazujete nástavky na včelstvo, nebo podstavujete pod včelstvo?
Díky Martin"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61301
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J.P. (193.179.175.210) --- 12. 5. 2013
Re: včeky a gmo (61298)
Petře, asi nic. Ještě se ti mnozí kolegové vysmějí. Prý jen zbytečně kalím vodu, protože prý mají medníky nabouchané řepkovým medem. Znovu opakuji, již minimálně 15 - 20 let jsem neviděl včelu obalenou řepkovým medem a vyloženě stejnou dobu nevytočil řepkový med, který má svou charakteristickou barvu, chuť a do týdne max deseti dnů je z něj beton. Pravděpodobně to bude tím, že ti co se vychechtávají nejvíc ještě tak dlouho nevčelaří.
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61300
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (90.177.148.94) --- 12. 5. 2013
-> JosPr
Můžete napsat kolik krmíte, tedy na kolik kg v nástavcích?
Zakrmil jsem loni na celkových 20kg (med/cukr 50/50) a na jaře jsem část musel vytáhnout, nejsilnější včelstva to nevyužila ani z poloviny. Je taky pravda, že se rozplodovaly až kolem 10. dubna, kdy roztál sníh.
Zimoval jsem na 3N+1N jako sklad rámků s průlezem. Ve 3N po uložení zásob bylo cca 15kg, k těm se dostaly až první jarní dny. Všechny zimovaly pod zásobním nástavkem, zimní ztráty 0. Asi uberu kg a nechám včely jen na jarním medu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61296
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 12. 5. 2013
Re: KVETE Ĺ?EPKA (61282) (61289) (61291)
Nemyslím,že delam neco jinak.Vsude se davno pise,kdy zacina vcelarsky rok.Tam se lame chleba,tvori se zimni vcelstva plna zimnich vcel a spravne ulozenych zimnich zasob.Kazdy to vi ale ne kazdy si uvedomuje,ze tady se rozhoduje o cele sezone.Zuzit vcelstvo pred krmenim a vyhnat prebytecne vcely pryc z ulu,je ta nejvetsi hovadina,kterou muze vcelar udelat a prece ji dela vetsina vcelaru.Ta mensina plne vyuzije jejich potencial pri zpracovani zasob a prinosu pylu..Vsichni vi,ze jen silne zimni vcelstvo je zarukou prezimovani a prece vetsina vcelaru nesmete slabsi vcelstva k silnym koncem zari a radsi zehra nad uhyny v zime a snazi se na jare "zachranovat" vcelstva,napravovat co se napravit neda.Jarni rozvoj u vcelstev obsedajicich ke 2 VN je pak bezproblemovy,velky zimni chumac dokaze odchovat velke mnozstvi plodu a zustat v kontaktu se zasobama,dokaze nahradit zimni ubytek vcel jeste v zime.Pak uz je to jen o prostoru,nedovolit vcelstvum,aby se plod dotkl stropu a vcely dratu v podmetu.Misto odebirani plodu,radsi pridam bednu,do oddelku bouram vcelstva,ktera zacala bodat.Vic to popsat asi nesvedu.Spousta vcelaru zas bude prskat,no at prska...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61294
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 11. 5. 2013
Re: KVETE Ĺ?EPKA (61282) (61289)
JosPro:
...Prvni cekala s kladenim na otepleni,ta druha ignorovala pocasi,ocky vysilala vcely na prolet pri kazdem otepleni na par minut a plodovala nehlede na delku zimy.(stanoviste v zime plne slunce)...
----
Taky mi to tak vychází, i když je ještě brzy vyhodnocovat.
Vloni jsem musel z důvodu převozu množit, v několika plemenáčích se mi to lépe stěhovalo než v komínu nástavků. Ve svazence jsem je ještě rozdělil protože se tam nemohli vejít. Pak nastal výpadek snůšky a dost se na některých podepsalo že jsem na ně neměl čas /dovolená/ a byly ponechány sobě při neobvyklém výpadku snůšky.
Takže jsem dost nedorostlých oddělků zazimoval pokusně v plemenáčích na 6r 45*30. V průměru jsou lepší jak ostatní včely, spíše mají vyrovnanou sílu. U kmenových je velký rozptyl od velmi dobrých až po většinu slabších. Vzhledem k tomu že řepka začala žloutnout a u nás je hlavní snůška později, tak se mi to začíná líbit. Uvažuji o 8r plemenáčích 45*30. Aby se do toho vešly a na jaře nebyxly omezeny prostorem jako letos na jaře.
A jako letos zimovat stranou ostatních na sluníčku nabouchané k sobě jak garsonky v paneláku v několika patrech.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61292
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 11. 5. 2013
Re: KVETE Ĺ?EPKA (61282)
Jeste nekvete,az tento tyden to propukne.Naplno kvetou jablone a pampelky.Letos je nadherne videt rozdil mezi oddelky zimovanymi v 1VN a vcelstvy zimovanymi ve 3 VN na stejnem stanovisti.Prvni cekala s kladenim na otepleni,ta druha ignorovala pocasi,ocky vysilala vcely na prolet pri kazdem otepleni na par minut a plodovala nehlede na delku zimy.(stanoviste v zime plne slunce).Ta prvni repku stihnou tak tak za pouziti materi mrizky,ta druha zaplnila horni nastavek uz ted bez materi mrizky..Zase to nikomu nevnucuju,kazdy ma svou filozofii vcelareni..JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61289
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 5. 2013
Re: kyselina mravenÄ?Ă - lĂŠÄ?ba varoĂĄzy
Aleš Molčík (89.24.19.96) --- 11. 5. 2013 Re: kyselina mravenÄ?Ă - lĂŠÄ?ba varoĂĄzy (61281)O nějaké registraci pochybuji, protože informace v návodu jsou pro tvořivé a nebo zkušenější uživatele, kteří si základní věci doplní sami. Takový návod nemá šanci projít přes legislativu schvalovacího procesu. A registrace budoucí se zřejmě také konat nebude, když už je odpařovač v prodeji. --------------- Pročti první odstavec, http://www.odparovac.cz./editor/filestore/File/ODPAROVAC%20YANNICK%20navod_cz. <http://www.odparovac.cz./editor/filestore/File/ODPAROVAC%20YANNICK%20navod_cz.> , proto moje otázka k registraci. A atˇ hledám, jak hledám Yanic v MVO nevidím. Otázka složitosti registr.,náročnosti pro uživatele je věc druhá, to bych nerozebíral a pokud výrobce dá na trh veřejně nějaký schopný systém, mám za to, že by to měl dotáhnout do konce ,tedy včetně registrace. Polovičatou práci umí udělat každý hlupák, to je jako dodat medomet bez koše a ještě k tomu bez faktury nebo dodat matku v klícce bez matky jen s doprovodem Podobně to vidím i u jiných stávajících střed. a dlouh. odpařov., ani ty si včelař nedokáže u okr. veterináře. v konvenč. chovu obhájit, at jsou sebelepší než stávající registr.prostředek. T.P
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61288
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (90.177.148.94) --- 11. 5. 2013
,, Tak nám kvete řepka,ale taky se jaksi zhoršilo počasí,a prší a prší,i když
jen málo,ale je zataženo a to včely nemaj rády. "
------------------------------------------------------
Na druhou stranu všechno zlé je k něčemu dobré. Po dešti řepka meduje více a včely ty 2-3 dny dorovnají.
Já jsem včera před deštěm nahlédl do nejsilnějšího včelstva (spojeno s oddělkem).
Včely obsedají 4N 39x24 a visí v podmetu až na pletivo. Spatřeny první trubci. V mednících celkem asi 18kg, poslední 3 snůškové dny 5kg, což je pouhých 1,7kg/den. Ostatní včelstva, obsedsajíc 3N, jsou na tom ve snůšce hůř, někde je přínos neregistrovatelný.
Řepka jede naplno, dokvétají jabloně. Řepkou to u nás končí, tak snad si donesou aspoň pro sebe namísto krmení. Opavsko 235mnm.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61285
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.19.96) --- 11. 5. 2013
Re: kyselina mravenÄ?Ă - lĂŠÄ?ba varoĂĄzy (61281)
O nějaké registraci pochybuji, protože informace v návodu jsou pro tvořivé a nebo zkušenější uživatele, kteří si základní věci doplní sami. Takový návod nemá šanci projít přes legislativu schvalovacího procesu. A registrace budoucí se zřejmě také konat nebude, když už je odpařovač v prodeji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61283
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 5. 2013
KVETE Ĺ?EPKA
Tak nám kvete řepka,ale taky se jaksi zhoršilo počasí,a prší a prší,i když jen málo,ale je zataženo a to včely nemaj rády. Taky pamatuji,že v květu řepky pro nepřízen počasí mnoho nevyletovaly.Taky pamatuji,když na rozkvelou řepku napadl sníh a dlouho tam na ní držel, bylo to k nevíře. Přeji Pepovi, aby ta nepřízeň počasí netrvala dlouho a ten jeho čtvrtý nástavek mu jeho včely zaplnily,ale jeho včely to asi dokáží a já mu to ze srdce přeji.U nás ve 450m již odkvetly třešně,trnky a podobné peckoviny,dokvétají jabloně, hrušně a po nich bude kvést hloh.Hloh když kvete,dříve to značilo konec snůšky z ovocných stromů,pampelišky,začínala senoseč. Dnes ta řepka,zasetá na mnoho ha ten konec snůšky prodloužila.Po řepce nastává někde kde jsou lesy malina,hořčice,po hořčici pohanka,případně svazenka. Včely pokud to mají v doletu,zajisté tento zdroj nektaru najdou a pokus slouží počasí, donesou.Nakonec zbývá ten poslední med,lípa a les.Než se nadějeme,bude podzim a potom můžeme zhodnotit tento letošní rok.Přeji všem aby byl pro nás úspěšný a něco za tu svoji práci u včel vydělali,abychom měli na cukr a mohli zdárně zazimovat svoje včelstva. Přeji hezký květen,nejkrásnější měsíc v roce...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61282
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.10.192) --- 10. 5. 2013
Re: kyselina mravenčí - léčba varoázy (36954) (36957) (36959) (61278)
Bez návodu je potřeba vycházet z odpařovačů které návod mají. Vyzkoušet kolik se do nového odpařovače vejde vody(na zkoušku místo kyseliny)změřit plochu odparu a všechny tyto údaje porovnat se známými odpařovači a odvodit návod k použití pro nový odpařovač a třeba to vyjde. A nebo nekupovat odpařovače bez úplného návodu.
Odpařovače bez návodu se dělají doma například jde udělat i z PE pytlíku a toaletního papíru, cena celkem cca 6Kč.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61279
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 5. 2013
CSV
Tak tady http://kuc.cz/7oyq0i predpokladam bude sakra velky prostor pro lobing CSV , aby na tech 30% byla treba svazenka, idealne seta po 14.dnech. Podle mne pro vcelare dulezitejsi, nez zimovaci prispevek. Jsem zvedav, jestli se najde nejaky ten melounek na dotaci na osivo pro zemedelce pro vyuziti vcelami (a i jinym hmyzem).
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61271
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 8. 5. 2013
Re: včely v plastových dveřích na balkoně (61266)
"Ráda bych věděla, jak mám řešit vzniklý problém včeliček, zalézajících do otvoru v plastových dveřích. Mám obavy, že se nám uhnízdily ve dveřích. Nechci jim nějak ublížit.Chtěla bych je vypudit. Prosím o radu!!!"
na podzim, až bude jisté, že se všechny včely samotářky vylíhly, tak otvory ve dveřích utěsnit nějakým dobrým tmelem nebo lepidlem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61268
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 8. 5. 2013
Re: vÄ?ely v plastovĂ˝ch dveĹ?Ăch na balkonÄ? (61266)
Dne Wednesday 08 of May 2013 10:33:32 Pavlína Kut?jová napsal(a): > Ráda bych věděla, jak mám řešit vzniklý problém včeliček, zalézajících do > otvoru v plastových dveřích. Mám obavy, že se nám uhnízdily ve dveřích. > Nechci jim nějak ublížit.Chtěla bych je vypudit. Prosím o radu!!!
Dobry den,
pokud nemate extremne obrovske dvere, a vzhledem k tomu, ze sezona roju jeste nezacala (coz samozrejme neznamena, ze nejaky neprileti i ted), jedna se asi o vcely samotarky , ktere prileti jen ted na jare, nakladou vajicka, zadelaji otvory hlinou a do pristiho jara o nich nebudete vedet. Pokud by jste je chtela nalakat jinam, vemte si treba nejaky spalek a navrtejte do nej diry. Info treba tady :
http://vitavydra.sweb.cz/samotarky.html
nebo google.
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61267
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 7. 5. 2013
Re: materskĂĄ kaiÄ?ka (61261)
"Vyvarujte se chlórované vodě, to doporučuje dlouholetýchovatel matek pan
Klukas "
Měla by stačit převařená voda z obyčejné konvice, tím se vedle chlóru odstraní z vody i spousta dalších látek.
Jinak v době, kdy jsem se tím zabýval já, se doporučovalo buď takovou vodou rozředěná mateří kašička z matečníku anebo slabě medová voda.
A tehdy letělo zrovna tou vodou vyplavování larviček z buněk.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61262
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 6. 5. 2013
Re: materskĂĄ kaiÄ?ka
Vyvarujte se chlórované vodě, to doporučuje dlouholetýchovatel matek pan Klukas
Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: vojtech.langer/=/gmail.com <vojtech.langer/=/gmail.com>
Datum: 5. 5. 2013
Předmět: Re: materská kaička
"Ide hlavne o to, aby larva nevyschla, kým sa jej začnú včely venovať.
Vojto.
Dňa 05.05.2013 18:45 lokvenc.petr wrote / napísal(a):
> Přispívající teoretici asi se mnou souhlasit nebudou. Já bych z toho
> ale vědu nedělal. Je to prakticky fuk - jde hlavně o to, že na malou
> kapku kapaliny (jedno jaké) se lépe sesmekne larvička s přelarvovací
> lžičky bez poškození. Ale hlavně ne mnoho - to by pak larvička z misky
> po obrácení vytekla i s tou kapalinou...
> S pozdravem Petr.
>
> -----Původní zpráva----- From: Konusik
> Sent: Sunday, May 05, 2013 6:27 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: materská kaička
>
> Pridávanie kvapky materskej kašičky (zmiešanej s vodou 50:50) na dno
> plastových misiek ta voda má byt destylovaná alebo nie Vďaka.
>"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61261
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (90.177.148.94) --- 5. 5. 2013
Takový dotaz, ještě jsem to nezkoušel, ale snad nebude problém. Zatím toto nehrozí, ale snad to někdo praktikuje.
Teď za řepky je možné silnějšímu včelstvu s plnýma medníkama jeden plný medník odebrat i se včelami a dát na slabší včelstvo do doby než se vytočí? Od slabších zároveň vzít třeba prázdný medník včetně včel a dát silnějšímu?
Zkrátka výměna medníků mezi včelstvy. Předokládám, že se za snůšky nepobijí a většina včel z medníků se vrátí do svých včelstev. Praktikujete to někdo?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61259
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vojtech.langer@gmail.com (e-mailem) --- 5. 5. 2013
Re: materská kaička (61255) (61256)
Ide hlavne o to, aby larva nevyschla, kým sa jej začnú včely venovať.
Vojto.
Dňa 05.05.2013 18:45 lokvenc.petr wrote / napísal(a): > Přispívající teoretici asi se mnou souhlasit nebudou. Já bych z toho > ale vědu nedělal. Je to prakticky fuk - jde hlavně o to, že na malou > kapku kapaliny (jedno jaké) se lépe sesmekne larvička s přelarvovací > lžičky bez poškození. Ale hlavně ne mnoho - to by pak larvička z misky > po obrácení vytekla i s tou kapalinou... > S pozdravem Petr. > > -----Původní zpráva----- From: Konusik > Sent: Sunday, May 05, 2013 6:27 PM > To: Včelařský mailing list > Subject: materská kaička > > Pridávanie kvapky materskej kašičky (zmiešanej s vodou 50:50) na dno > plastových misiek ta voda má byt destylovaná alebo nie Vďaka. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61257
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 5. 5. 2013
Re: materská kaička (61255)
Přispívající teoretici asi se mnou souhlasit nebudou. Já bych z toho ale vědu nedělal. Je to prakticky fuk - jde hlavně o to, že na malou kapku kapaliny (jedno jaké) se lépe sesmekne larvička s přelarvovací lžičky bez poškození. Ale hlavně ne mnoho - to by pak larvička z misky po obrácení vytekla i s tou kapalinou... S pozdravem Petr.
-----Původní zpráva----- From: Konusik Sent: Sunday, May 05, 2013 6:27 PM To: Včelařský mailing list Subject: materská kaička
Pridávanie kvapky materskej kašičky (zmiešanej s vodou 50:50) na dno plastových misiek ta voda má byt destylovaná alebo nie Vďaka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61256
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 61256 do č. 61316)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu