78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



JosPr (217.77.165.49) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61080) (61084)

Neberu to jako urážku,beru to jako pohled 2 naprosto rozdilných filozofií včelaření.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61080)

Emilkamilka:
Takže podle mne si ještě ten hazard se svými včelstvy rozmyslíte. Jak vidno,máte ten stejný názor na genetiku včel jako Pavel,já proti tomu nic nemám,jenže si myslím,že si z nás děláte prču,čili šoufky.

------
To je pořýd stířností že na konferenci nedostávají místo zkušení a jen co se zde dva velcí včelaři ozvou, hned je urážíš.

To se pak nediv.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61080)

Dnes jsem udélal jarní prohlidku,doplnil zásoby ve včelsvech na 10 kg(zásobními plásty ze včelstev zrušenych loni v říjnu).Několik postřehů.1)vysoký počet létavek nosících spousty pylu z lísek a olší,2)včelstva větrají,3)létá se nejen očky,ale včelstva ovládají i česna,což je značně neobvyklé pro 1 týden co létají.Záver 1)podsadit nástavek souší u včelstev ve 2 VN s cílem zabránit zanesení dosavadního prostoru pylem,2)nechybí generace včel,včelstva jsou silnější než koncem října.Podsazení nastavku není hazard,každoročné je některé včelstvo rychlejší než já,loni roj tušim 22 a 25 dubna vlivem nedostatku prostoru.Po přidání 4-teho VN a 5-VN na začátku května ani náznak RN.Připouštím,že rozšiřování na plnou velikost nabere letos týdenní skluz.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61074)

Ten měsíc rozvoje chybí i té vegetaci. a také není pravdou,že by mladší
včely nemohly létat za snůškou

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: emilkamilka <e-mail/=/nezadan>
Datum: 14. 4. 2013
Předmět: Pavlovi

"Víra Tvá tě uzdravila.Med je každoročně,ovšem kolik,to je otázka. Letošního
řepkového medu a z ovocných stromů jej mnoho nebude,protože včely to
nemohou dohonit,ten měsíc jejich rozvoje chybí.Máme ale naději na ten druhý
med a o to bude cennější.Přilétají vlaštovky a jiřičky a to už opravdu je u
nás jaro a tak přejme našim včelám bohatou snůšku a hlavně prudký rozvoj na
letošní řepce,pampelišce.
Ten druhý med by nám naši snahu u včel mohl vynahradit..."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana

Na to vyděšení není třeba ani divný plod.  Mne vyděsil silný puch linoucí se
každý večer z úlů. Napochodoval jsem tedy veterináři abych mu zdělil svoje
obavy. on mne jen pozval ke svým úlům ze kterých se linul stejně odpudivý
odér. Načeš mne uklidnil s ujištěním že jde o nektarovou snůšku z nedalekého
30ha pole kmínu.
Ovšem tento med pak putuje do výkupu. :-):-)

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 13. 4. 2013
Předmět: Re: K clanku Jana Lôffelmana

"A tady pro změnu s Tebou Pepane nesouhlasím.

Není to proto, že by se měl exportovat, ale že prostě ta "vyjímka" přes
kterou se prodával prostě skončila.

Jinak pokrok se nedá zastavit. O minulém přípravku co uvedl Loeffelman do
prodeje Včelařství nic nenapsalo, naopak otisklo podobně poplašnou zprávu
že díky přípravku je Slovinsko bez včel.

Takže takto je to poměrně pokrok.
Ale slyšel jsem, že podobné "testery" neprodává jen Leoffelman.



Ale je zajímavé, že se nikomu nevadí že plásty z jednoho včelstva jsou
jednou laborkou hodnoceny jako positivní a jinou jako negativní.

A pak je taky otázka co má dělat včelař který najde nějak "divný" plod. To
má pořád běhat na veterinu?
Takový pytlíčkovitý plod - to člověka docela vyděsí.

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emilkamilka (83.208.80.247) --- 14. 4. 2013
Pavlovi

Příšti týden budu nejspíš zvedat o patro,letošní zima mi vrásky nedélá,ba ani předpověd na polovinu května,chladno a teploty kolem 10 stupňu ! JosPr
********************************************************
Takže podle mne si ještě ten hazard se svými včelstvy rozmyslíte. Jak vidno,máte ten stejný názor na genetiku včel jako Pavel,já proti tomu nic nemám,jenže si myslím,že si z nás děláte prču,čili šoufky. Máte na paměti,že řepka,pampeliška i ovocné stromy i letos nejpozději rozkvetou k 10 květnu a to je v době,kdy dochází k výměně včel,staré za nové a říkejte si co chcete,letos ta jedna generace chybí,protože doteď včely nelétaly až asi na 2-3 dny,kdy donesly zanedbatelné množství pylu z lísky,čili starter pro matku zanedbatelný. Přeji Vám vše dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 14. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61073)

T.P.
z úst vašich funkcionářů se po léta před rokem 10 hovořilo o PA 92 jako o léčivu ,nikoliv o doplńku k léčbě varroázy.

------------------

To by bylo jo dobrý - doplněk je doplněk a tady u nás se dle SVS nesměl dávat jinak než komisionelně.

K doplňku bych očekával že mám přístup jako k těm doplňkům z lélárny co nejsou léky, ale zaručeně fungují. Na klouby i na peněženku. :-)


Dneska jsem nevydržel, vlezl do několika včelstev pro představu co a jak.

Zatím dobrý, plodu jak kde. Nosí teprve pyl z olše a lísky.
A docela velké plochy vyleštěných buněk, někde s vajíčky.
Jestli se teď do toho matky opřou, tak bude hukot. A spotřeba zásob.
A asi bude záležet na dlouhověkosti jak píše Pavel. Kmenová včelstva jsou zatím docela silná.



Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61074)

Komu chybí celá generace včel,ten už nic nedožene Emilkomilko,a znovu to nesvádějte na dlouhou zimu.Spíš notně přehodnoťte přístup k síle zazimovávaných včelstev,množsví zásob na zimu(hlavně pylu) a velikost prostoru na zimování.Příšti týden budu nejspíš zvedat o patro,letošní zima mi vrásky nedélá,ba ani předpověd na polovinu května,chladno a teploty kolem 10 stupňu ! JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 4. 2013
Re: (61050) (61066) (61068) (61075) (61076)

Tyhlety geny musí být recesivní. Neboli se projeví až na potomkovi tehdy, pokud je bude mít i mateřská i otcovská linie. Zatímco u rodičů se nepoznají, protože jsou překryty působením druhého genu v páru. Nevhodné dominantní geny byly z populace odstraněny výběry včelařů, protože se projevují i když tam je v páru jen jeden tento gen. A tudíž není problém linii , která ten gen obsahuje, identifikovat a dominantní gen tak výběrem odstranit z populace.
Případně podobně bude fungovat, pokud se nebude jednat o stejné geny, ale o kombinaci více genů. Potom mateřská linie bude mít jeden nebo jedny tyto geny, otcovská jiné a pokud se tyto všechny geny v určité kombinaci sejdou u potomka, máme tady divoké včely.

Zředění bych to nenazýval. Spíš odstranění části přirozeného rozptylu té bodavosti. Asi jako když fabrika vyrábí nějaké součástky, které mají jeden rozměr při velkém množství těch součástek statisticky rozložený v klasickém Gausově grafu. A když se řekne, že od určité hodnoty už to jsou zmetky a nějakým měřením se tyto zmetkové součástky oddělí, zůstane ve zbytku jako rozložení těch hodnot jen jakoby odseknutý zbytek stejné křivky. Ředění by bylo, kdyby se do nevytříděných součástek přidaly třeba součástky vyrobené na podstatně dokonalejší lince , potom by bylo naředěno procento zmetků. A naopak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.14.160) --- 14. 4. 2013
Re: (61050) (61066) (61068) (61075)

Na ředění moc nevěřím, předávané vlastnosti mají nějaký koeficient dědičnosti tj. schopnost předat + dominance vlastností, potlačit vlastnost druhého partnera a předat vlastní geny. A výsledek je souhrn všech schopností předat.
U včely trubec předává geny své báby. A také si myslím, že jestli je původní matka kraňka a původní trubec tmavý, popř. obráceně, by mohlo mít na výsledné vlastnosti křížence také nějaký vliv. Aspoň u jiných zvířat to takhle funguje(mula, mezek).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 4. 2013
Re: (61050) (61066) (61068)

"Pokud je tu řeč o genetice včely, Já jsem pro změnu na přednášce slyšel, že při spáření kraňky s tmavou je bodavá pouze ta první generace, ale od matky z druhé generace jsou včely nebodavé. K dotazu na vysvětlenou tohoto jevu od přednášejícího jsem se nedostal."



Podle mně je prostě bodavost včel neustále posunována výběrem všech chovatelů dohromady směrem k co největší mírnosti. Dneska chovatel potřebuje, aby se včelami mohl dělat všechno, co ho napadne, ideálně bez rukavic a jiných ochranných pomůcek a tak vybírá ty nedivoké včely. Ty divoké prostě nepokračují dál.
Zatímco po milióny let dříve naopak přírodní výběr preferoval ty divoké. Co začnou v houfech okamžitě vyletovat a bodat do všeho , co je trochu cítit živočišným teplem a hýbe se, jakmile medvěd nebo jiný požírač medu a plodu ťukne do kmene se včelstvem. Včelstva, která by byla stejně mírná jako dnešní chované včely, by byla v přírodě mnohem častěji vylupována a ničena než ty divočejší a jejich genetické linie by tak byly ukončovány.

Takže je tady 100 - 200 let lidského výběru na mírnost proti mnoha miliónům let přírodního výběru na divokost.

Dnešní včely tedy ještě nejsou geneticky vyšlechtěny na mírnost. Pouze jsou z jejich přirozeného spektra rozptylů genů divokosti vybrakovány ty linie , kde kombinace genů dohromady způsobuje nadprůměrnou divokost a tudíž průměr divokosti dnešních včel je výběrem posunut k mírnosti. Ale ty geny stále ve včelách jsou, akorát nejsou aktivní. V každé další generaci ale klidně se mohou vytvořit nové kombinace genů, které vytvoří zase divočejší včelstva

Pokud včelař tedy přestane v odchovávaných generacích aktivně brakovat divočejší včelstva, linie s kombinací genů způsobujících vyšší divokost se zase začnou rozšiřovat a průměr divokosti včelstev se potom bude zase posunovat zpátky směrem k vyšší divokosti. A jestli se nepletu, platí, že ten proces je podstatně pomalejší, pokud se jedná o rozchov v rámci jedné úzké linie vyšlechtěné na mírnost nebo v rámci několika takových příbuzných liní. A podstatně se zrychlí, když se zkříží odlišné linie , jako kraňka a černá včela, protože tady na divokost zapůsobí F1 efekt. Který se v dalších generacích zase může rozředit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emilkamilka (83.208.80.247) --- 14. 4. 2013
Pavlovi

Víra Tvá tě uzdravila.Med je každoročně,ovšem kolik,to je otázka. Letošního řepkového medu a z ovocných stromů jej mnoho nebude,protože včely to nemohou dohonit,ten měsíc jejich rozvoje chybí.Máme ale naději na ten druhý med a o to bude cennější.Přilétají vlaštovky a jiřičky a to už opravdu je u nás jaro a tak přejme našim včelám bohatou snůšku a hlavně prudký rozvoj na letošní řepce,pampelišce.
Ten druhý med by nám naši snahu u včel mohl vynahradit...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 4. 2013
K clanku Jana LĂ´ffelmana

 

tento gabon nebyl nikdy zařazen do skupiny vetrinárních léčiv a byl
registrován jen jako doplněk k léčbě varoázy. Takto se směl prodávat jen na
území ČR.
Jelikož o něj mají zájem i v jiných zemí je teť nutná registrace jako
léčivo. Proto také právě probíhaly laické zkoušky. To znamená, že ten kdo s
ním léčil musel vyplnit určitý formulář. U nás aby jsme to nemuseli dělat, z
obavy náročné administrativy,  tak jsme po 2 roky nasadili gabon 90.
Informace o tom proběhla cirka před 3 roky.

pepan

-----------------------
Mýlíš se ,PA 92 se exportuje od roku 92. Taková bikoška na závěr.. z úst vašich funkcionářů se po léta před rokem 10 hovořilo o PA 92 jako o léčivu ,nikoliv o doplńku k léčbě varroázy. Tedy bud´ jsem byl záměrně po léta svazem klamán nebo funkcionáři svazu nebyli dostatečně o PA 92 informováni  ?!?
 
( Aniž bych snižoval kvalitu PA 92 )
 
Laicky řečeno v podání léku a doplnku k léčbě, je asi takový rozdíl, jako kdybych chtěl zápal plic místo antibiotikem zapleštit multivitamínem 
 
T.P
 
 
 
 

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 14. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61064) (61065) (61067) (61070)

AM:
...On je pytlíčkový plod od moru k nerozeznání. Když jsem prohlížel včely v ochr. pásmech viděl jsem to několikrát a posílal na vyšetření a ikdyž jsem každému včelaři zdůrazňoval, že to nemusí nic znamenat, že to může být vir, tak stejně to na klidu včelaři nepřidalo a nakonec výsledek na mor negativní a další opakovaná vyšetření měli v následujících letech rovněž a příznaky pytlíčkovitého plodu jak přišly tak odešly.
V konečném důsledku půjde nakonec o skutečnou přesnost testu než názor kohokoliv.

----

Se závěrem souhlas, ale vzhledem k výskytu pytl. viru by musely být veterinární laboratoře zavaleny žádostmi o vyšetření.
Zřejmě nejsou.
Pokud je ale pravda že jej je dost, tak pak by se mohla nákazová komise zabývat důležitěšjími věcmi. Třeba že včelaři pozorují - a pak nehlásí podezřelé onemocnění plodu - nebo naopak - nepozorují vůbec nic a josu happy s virem a třeba i s morem.
Oboje je poněkud znepokujující - víc jak nějaký tester - už vidím chlapa jak si kupuje za 500 či kolik tester když má problém vybrat rámky z plodiště, nebo tam dát nové rámky s mezistěnami a chodí jen do medníku pro med.
Takže té "zájmové a problémové" skupiny se prodej testeru určitě nedotkne, ta si bude dál spokojeně včelařit a dávat bacha aby jim tam někdo něco nepřivlekl. DOkud tam někdo neudělá rozbor měli. Nebo si nějaký nový co tam začně včelařit nezačne prohlížet plod na denním světle.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 14. 4. 2013
Re: (61050) (61066) (61068)

AM:
Pokud je tu řeč o genetice včely, Já jsem pro změnu na přednášce slyšel, že při spáření kraňky s tmavou je bodavá pouze ta první generace, ale od matky z druhé generace jsou včely nebodavé. K dotazu na vysvětlenou tohoto jevu od přednášejícího jsem se nedostal.

----------
Zajímavé na těch všech "zaručených" informátorech je, že mají minimum vlastních zkušeností a o svých informačních "zdrojích" víceméně neřeknou nic.
(to s čím se mohli oni osobně setkat byl nějaký bastard který vznikl dovážením všech možných včel z celého Mocnářství v průběhu 19. století. A že bylas chopnost tehdejších včelařů chovat matky větší jak těch současných lze pochybovat. A dnes je schopnost chovat z předem vybraného materiálu velmi nízká.
Taky jsem začínal s bodavými bastardy - tedy jen v jednom úlu, ale vzhledově se nělišili od těch nebodavých. A taky jsem pod vlivem zakořeněných fám nabyl dojmu, že to byly černé včely. Ale to bych je musel mít stále někdo okolo. SKoro každoročně se setkávám s tím že některé včelstvo je doslova agresívní a leckdy napadá i 50m od úlu, stejně jako to moje co vyzkoušelo moji vytrvalost. )

Slyšel jsem přednášku Mirandy (tituly jsem zapoměl a snad jméno nekomolím) o včelaření ve Švédsku.
Sám chová myslím černou včelu. Ve Švédsku mají njméně tři včely - kraňku, černou, buckfast.
O bodavosti z hledisk jejich hodnocení a ani o bodavosti hybridů se ani slovem nezmínil.

A ani se nikdo nezeptal. Bylo tam dost jiných zajímavějších témat. Třeba mají zmapované zastoupení včelích chorob po Švédsku. To u nás se k tomuto projektu EU kde EU platilo 70% nákladů na vyšetření libovolného počtu včelnic (podle toho jak si ta která země napsala) nepřistoupilo.

A když jsem u přednášejícího - vyhodnocuje James Bonmd test na ostrově Gottland. A tady se taky jeho informace dost rozcházely s informacemi od těch, co jim je jasné že nějaká varoatolerance je nesmysl a z nějakých zpráv o průběhu pokusu vyvozují víc než si dovolí vyvodit sami experimentátoři.



Ale k té Libavé - samozřejmě skutečnost je úplně jiná - nejde o černou včelu ale čínské sršně a armáda je tam hodlá v tajném pokusu cvičit na likvidaci nepřátelských jednotek.
Takže se to maskuje fámami o bodavých černých včelách které bude pod vlivem propagandy věřit každý, má se za to, že většina ubodaných už si nebude pamatovat barvu útočníka.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.20.32) --- 14. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61064) (61065) (61067)

O to asi MvDr. Pantůčkovy jde, aby se běhalo s každou podezřelou buňkou na veterinu a nedělaly se testy na včelnici a nedošlo k zanedbání nemoci, třebaže u včelaře který nechce nic zanedbat a v dobré víře si zakoupí testr. On je pytlíčkový plod od moru k nerozeznání. Když jsem prohlížel včely v ochr. pásmech viděl jsem to několikrát a posílal na vyšetření a ikdyž jsem každému včelaři zdůrazňoval, že to nemusí nic znamenat, že to může být vir, tak stejně to na klidu včelaři nepřidalo a nakonec výsledek na mor negativní a další opakovaná vyšetření měli v následujících letech rovněž a příznaky pytlíčkovitého plodu jak přišly tak odešly.
V konečném důsledku půjde nakonec o skutečnou přesnost testu než názor kohokoliv.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír (212.96.187.90) --- 14. 4. 2013
Re: vÄ?ela Ä?ernĂĄ (61039) (61041) (61046) (61052) (61061)

Nutnou výbavou včelaře byla hadra napuštěná korbolínem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.23.64) --- 14. 4. 2013
Re: (61050) (61066)

Pokud je tu řeč o genetice včely, Já jsem pro změnu na přednášce slyšel, že při spáření kraňky s tmavou je bodavá pouze ta první generace, ale od matky z druhé generace jsou včely nebodavé. K dotazu na vysvětlenou tohoto jevu od přednášejícího jsem se nedostal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61064) (61065)

A tady pro změnu s Tebou Pepane nesouhlasím.

Není to proto, že by se měl exportovat, ale že prostě ta "vyjímka" přes kterou se prodával prostě skončila.

Jinak pokrok se nedá zastavit. O minulém přípravku co uvedl Loeffelman do prodeje Včelařství nic nenapsalo, naopak otisklo podobně poplašnou zprávu že díky přípravku je Slovinsko bez včel.

Takže takto je to poměrně pokrok.
Ale slyšel jsem, že podobné "testery" neprodává jen Leoffelman.



Ale je zajímavé, že se nikomu nevadí že plásty z jednoho včelstva jsou jednou laborkou hodnoceny jako positivní a jinou jako negativní.

A pak je taky otázka co má dělat včelař který najde nějak "divný" plod. To má pořád běhat na veterinu?
Takový pytlíčkovitý plod - to člověka docela vyděsí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 13. 4. 2013
Re: Pavlovi (61050)

"Div jsem zůstal živ,když jsem toto četl. Poslední včela zimní generace
odchází naposledy 22 května,ty co jsou v ůlu,jsou včely nové generace,
letošní.Třeba prostudovat trochu genetiku včely a potom něco napsat,jinak by
to bylo prima,kdyby tomu tak bylo."

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

To vám nikdo nebere,také jsem se to učil.Ale přednášky našich předních odborníků a praxe potvrzují,že někdy asi včely nečtou učebnice ani příručky,ve včelstvu je VŽDY určitá skupina dlouhověkých včel,a je dáno geneticky,jak je tato skupina velká.A u těch je jedno,jestli se vylíhly v červenci nebo v listopadu.Ostatně,stejný plodový deficit mi potvrdil i soused velkovčelař a i náš předseda,v různých typech úlů.Pokud by toto pravidlo bylo opravdu zákon,tak jsme letos bez medu,to jsem zatím ještě nezažil...

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61064)

tento gabon nebyl nikdy zařazen do skupiny vetrinárních léčiv a byl
registrován jen jako doplněk k léčbě varoázy. Takto se směl prodávat jen na
území ČR.
Jelikož o něj mají zájem i v jiných zemí je teť nutná registrace jako
léčivo. Proto také právě probíhaly laické zkoušky. To znamená, že ten kdo s
ním léčil musel vyplnit určitý formulář. U nás aby jsme to nemuseli dělat, z
obavy náročné administrativy,  tak jsme po 2 roky nasadili gabon 90.
Informace o tom proběhla cirka před 3 roky.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 13. 4. 2013
Předmět: Re: K clanku Jana Lôffelmana


 
(e-mailem) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana 
JosPr (217.77.165.49) --- 12. 4. 2013
K clanku Jana Lôffelmana (61043)www.vcelarstvi.cz,k clanku Jana Loffelmanna.
JosPr.
 
--------------------------------------------
 
 
"zajimavé"..
 
vždyt ona ta PA 92 taky 20 let nebyla ÚSKVBL sválena, svaz ji propagoval a
dol ji z vesela mezi včelaře distribuoval
 
  T.P
 
 -----------
 
" zase  si pletete preservativ s perspektivou. "
   Pepan


--------------
 
 
Pepane tvůj komentář je spíše otázkou pro doktora Chocholouška, ale pokusím
se ti na něj polopatě včelařsky odpovědět já. Opět jsi nepochopil onu pointu
věci, kdy jsem přirovnal Gabon PA 92 k AFB, oba svého času neregistr., však
jen jeden z nich je vláčen webem ČSV.
 
Zeptám se tě tedy, kde se na svaz. webu může včelař dočíst o tom, že se do
včelst. 20 let vkládal neregistrov. přípravek PA 92, podobný článek veden v
podobném duchu jako nyní u AFB  ?? 


Pantůček se ve svém článku (čti mezi řádky) zminuje o neregistr. přípravku
AFB KIT na detekci moru. Z článku lze vycítit určitou averzi k těmto
neregistr. prostředkům ,myslím ,že prakticky a účelově je s tohoto důvodu na
webu uveřejněn.  
 
 T.P




 
 




 "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana

 
 
(e-mailem) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana 
JosPr (217.77.165.49) --- 12. 4. 2013
K clanku Jana Lôffelmana (61043)www.vcelarstvi.cz,k clanku Jana Loffelmanna.JosPr.
 
--------------------------------------------
 
 
"zajimavé"..
 
vždyt ona ta PA 92 taky 20 let nebyla ÚSKVBL sválena, svaz ji propagoval a dol ji z vesela mezi včelaře distribuoval
 
  T.P
 
 -----------
 
" zase  si pletete preservativ s perspektivou. "
   Pepan


--------------
 
 
Pepane tvůj komentář je spíše otázkou pro doktora Chocholouška, ale pokusím se ti na něj polopatě včelařsky odpovědět já. Opět jsi nepochopil onu pointu věci, kdy jsem přirovnal Gabon PA 92 k AFB, oba svého času neregistr., však jen jeden z nich je vláčen webem ČSV.
 
Zeptám se tě tedy, kde se na svaz. webu může včelař dočíst o tom, že se do včelst. 20 let vkládal neregistrov. přípravek PA 92, podobný článek veden v podobném duchu jako nyní u AFB  ?? 


Pantůček se ve svém článku (čti mezi řádky) zminuje o neregistr. přípravku AFB KIT na detekci moru. Z článku lze vycítit určitou averzi k těmto neregistr. prostředkům ,myslím ,že prakticky a účelově je s tohoto důvodu na webu uveřejněn.  
 
 T.P




 
 




 

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61051) (61057)

http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-59323250-prehled-rusenych-uradu-nejvice-na-ministerstvu-obrany

ÚSKVBL se bude redukovat, jestli ne rušit! Nechápu proč se vůbec taková instituce ještě živí, když tu je nadřazené nařízení a schvalování na úrovni jiných institucí. Pokud VITA má testovací soupravu schválenou jinde, celá ceremonie a případný odpor k zavedení takové "pomůcky" u nás, je jen konkurenční boj. Pokud chce někdo dělat rozklad proti novým prostředkům, tak ať si zamete před vlastním prahem.

CO vím, tak pro včelaře ten ústav dělá jen co musí.

Neexistuje naříklad veřejně dostupný a pravidelně aktualizovaný touto institucí jak rozbor medu na použivaná léčiva alá Made in Czech, tak neexistuje oproti tomu pravidelná kontrola těchto léčiv, opět a to přímo tímto ústavem, na trvanlivost léčiv tj. kvalitu léčiv které se unás distribují přes OV ČSV.

Takže závěrem bych podotknul, že autor článku pan z RV, nedělá sepsáním takového článku nic pro kvalitu, potažmo pro včelaře, ale jen sepsal něco, co má hodnotu na úrovni zbytečných obav a informační bubliny. Měl raději popsat technické detaily jak přesná metoda je, protože inspektoři SVS by tak mohli orientačně s určitou přesností zjišťovat to, jestli jde o mor nebo o např. virus nebo prostý kanibalismus, když uvidí nějaký včelař podezřelý plod.

Ke konci otázka? Proč by nemohl mít veterinář takovou soupravu pro rychlou diagnózu? Je levná, vyrábí ji značková a ověřená společnost v EU.

Myslím si, že má taková diagnostická věc své místo při zjišťování zdravotního stavu.

_gp_



http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=61057&reply=61057&%2861051%29


Úsporné kroky se dotknou řady zemědělských agentur nebo kontrolních a dozorových organizací. Už jen jejich názvy, podobně jako v resortu obrany, hovoří za sebe – Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) nebo ÚZKÚZ, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61051) (61057)

Pepane,rozveďte ten "prezervativ s perspektivou".Proč je jednodušší napsat varování na vše co není made in Dol?Proč nemáme mobilni diagnostiku?Proč nemáme dlouhodobý odpařovač KM,proč používáme výrobky od jinud a ne vlastní?JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 4. 2013
Re: vÄ?ela Ä?ernĂĄ (61039) (61041) (61046) (61052)

Já křížence včely černé taky pamatuji.
Co se týká divokosti, podle mně je tato otázka bezpředmětná. Když tehdy včelaři dokázali v pohodě včelařit s divočejšími kříženci černé včely a to v zadovácích, úlech na manipulaci podstatně náročnějších než jsou nástavky, kde se nedalo vyhnout půlhodinové, hodinové manipulaci v jednom včelstvu, tak dneska v nástavcích, kde se většinou jen přehazují bedničky a manipulace trvá obvykle tak 2 - 5 minut, (aspoň podle tvrzení vychloubajících se včelařů) je nějaké zvýšení divokosti bezpředmětné.

Co si pamatuji rozdíl, černá včela měla pozdější plodování. první snůška byla v druhé polovině května květová, z pampelišek a z javoru klenu, další snůška byla v polovině července už většinou medovicová, med byl kvalitní, cihlově červený, za špatného počasí jen květová z lesních malin. potom byla červencová snůška, ta byla nejsilnější, z lip, potom byla další medovicová snůška na začátku srpna, ta byla někdy zvlášť, někdy společně s lipovou, medovicový med byl tmavě hnědý a nakonec byla poslední slabší medovicová snůška po polovině spna, tam byl med už všelijaký, obvykle načernalý, někdy černý jako bota. krmilo se na začátku září.
To se zlomilo někdy v období 1975 - 1985. Kdy zřejmě u nás došlo k přešlechtění kraňkou. Potom byla nejsilnější raná snůška v první polovině května, snůška v druhé polovině května z javorů byla slabší, v červnu se většinou paběrkovalo, málokdy byla snůška, a v červenci byla snůška z lip tak každý druhý rok a potom konec.
Zatímco předtím každý rok medovicové snůšky z těch tří vyšly tak dvě, takže každý rok jsmě měli medovicový med, potom byla medovicová snůška tak jednou za 3 - 5 let. A zatímco dříve byla docela dobrá snůška ještě v srpnu, potom každý druhý srpen se včely musely krmit, jinak by trpěly hladem. A někdy nebyla snůška i od druhé poloviny července.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.22.224) --- 13. 4. 2013
Re: vÄ?ela Ä?ernĂĄ (61056)

Je to linie kraňky karpatského typu. Údajně karpatky jsou o něco pozdější ve vývoji a vhodné až na pozdní snůšku. Já zkušenost nemám, ale co na Tovačovsku někteří včelaři zkoušely Vučko, ze které vzešla Vigorka, tak tato linie pozdější vývoj a slabší jarní snůšku měla.
Ale prý jeden včelař kousek ode mě si Vigorku koupil, tak se jej ze zvědavosti zeptám jak se mu jeví Vigorka v podmínkách Hané, jestli od Vučka je nějaký posun.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Monika (90.180.239.121) --- 13. 4. 2013

Hledáte práci? Koukněte na http://www.qprace.cz kde naleznete aktuální nabídky práce z celé ČR.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2013
RE: vĂ??ela Ă??ernÄ?Ä?

jen drobné upřesnění.

O zavádění V.Kraňské bylo rozhodnuto sice o 50 let dříva a však v letech
šedesátých bylo dokončeno její šlechtění na mírnost a započalo se právě s
tím co popisuješ

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
Datum: 13. 4. 2013
Předmět: RE: vÄ?ela Ä?ernĂĄ

"Já včelu černou, resp. její křížence pamatuji. Byly to krušné začátky,
souhrnně řečeno, mnoho negativních vlastností. Proto bylo koncem šedesátých
let rozhodnuto, že je třeba tyto nevhodné bastardy vytlačit přetlakem rasy s
lepšími vlastnostmi. Byla vybrána kraňka, což byl radikální rozdíl.
Představa, že se tito bastardi vrátí mne upřímně děsí. Teorie o vytvoření
nějaké isolované oblasti u nás jsou nesmysl, zkušenosti zde už jsou. Např.
oplozovací stanice v Krkonoších v padesátých letech či odvčelování
pardubické oblasti při prvním výskytu varroázy.
Tyto skutečnosti jsou obecně známé, důvodem pro tyto pokusy je, podle mého
názoru, otevření nějaké skulinky na dotační peníze.
Pepa"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61051)



---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 13. 4. 2013
Předmět: Re: K clanku Jana Lôffelmana


JosPr (217.77.165.49) --- 12. 4. 2013
K clanku Jana Lôffelmana (61043)www.vcelarstvi.cz,k clanku Jana Loffelmanna.
JosPr.
 
--------------------------------------------
 
 
"zajimavé"..
 
vždyt ona ta PA 92 taky 20 let nebyla ÚSKVBL sválena, svaz ji propagoval a
dol ji z vesela mezi včelaře distribuoval
 
  T.P
 
 Jako vždy,"
 
" zase  si pletete preservativ s perspektivou. "
   


    Pepan




 
"
 
 "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2013
Re: vÄ?ela Ä?ernĂĄ

Je to pořád, ale  linie Kraňky.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>
Datum: 12. 4. 2013
Předmět: Re: včela černá

"Jen by bylo vhodné dodat, že jde o Vigorku a snahu vytvořit oblast pro její
přirozené páření, tedy co jsem zaslechl já. Ale moc bych na tu izolaci
stanoviště nespoléhal, v sezóně je tam víc kočovníků než by si jeden myslel
o tom jak je "nemožné" se do VVP dostat + ti co žádná povolení neřeší."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana Lôffelmana (61043) (61049)

Nepochopitelné. Člen nákazové komise RV ČSV. Ten, kterému by mělo záležet na nešíření MVP. Vše, co není z naší dílny, je špatné, že? To je opět jedovatá slina.
Vždyť se přece tam, kde jsou ochranná pásma a u všech chovatelů matek a kočovníků, dělá vyšetření na přítomnost SPOR!!! MVP. Tam tento přípravek není mířen v tom smyslu, že by vyšetření na přítomnost spór a povinná vyšetření nahradil.
Já si myslím, že je určen všem, co nemají s morem zkušenost, jsou i z oblastí mimo pásma, najdou podezřelou buňku a použijí toto vyšetření místo dosud doporučeného klacíku, sirky, stébla. Tedy tato pomůcka jim může být více než uvedené užitečná. Když tady není a nebude, bude to jistě hůře, než když bude. Nebo pan doktor prosadí to, že ke každému podezření veterina zdarma okamžitě přijede, vezme si vzorek a vyšetří ho?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61051)

Ono ani tak nejde o to,jestli je něco schválené,ale spíš o to,jestli to včelařstvu je k užitku,nebo ne.Použiváme spoustu "neschvalenych"prostředku a nečekáme,až nékdo nahoŕe něco slavnostně schválí..Spíš jsem čekal,jestli už má nékdo zkušenost s oním "neschváleným udělatkem".JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dano (91.127.87.108) --- 13. 4. 2013
matky zimovanie

zimovanie rezervnych matiek na 4 ramkoch optimal metodika Ptacek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 13. 4. 2013
RE: vÄ?ela Ä?ernĂĄ (61039) (61041) (61046)

Já včelu černou, resp. její křížence pamatuji. Byly to krušné začátky, souhrnně řečeno, mnoho negativních vlastností. Proto bylo koncem šedesátých let rozhodnuto, že je třeba tyto nevhodné bastardy vytlačit přetlakem rasy s lepšími vlastnostmi. Byla vybrána kraňka, což byl radikální rozdíl.
Představa, že se tito bastardi vrátí mne upřímně děsí. Teorie o vytvoření nějaké isolované oblasti u nás jsou nesmysl, zkušenosti zde už jsou. Např. oplozovací stanice v Krkonoších v padesátých letech či odvčelování pardubické oblasti při prvním výskytu varroázy.
Tyto skutečnosti jsou obecně známé, důvodem pro tyto pokusy je, podle mého názoru, otevření nějaké skulinky na dotační peníze.
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana

 
JosPr (217.77.165.49) --- 12. 4. 2013
K clanku Jana Lôffelmana (61043)www.vcelarstvi.cz,k clanku Jana Loffelmanna.JosPr.
 
--------------------------------------------
 
 
"zajimavé"..
 
vždyt ona ta PA 92 taky 20 let nebyla ÚSKVBL sválena, svaz ji propagoval a dol ji z vesela mezi včelaře distribuoval
 
  T.P
 
 
 
 

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2013
Pavlovi

Letos se projeví jako výhoda geneticky vrozená dlouhověkost,protože
podstatnou část snůšky asi budou muset obstarat zimní včely,které se
naštěstí tolik neupracovaly výchovou plodu...
Div jsem zůstal živ,když jsem toto četl. Poslední včela zimní generace
odchází naposledy 22 května,ty co jsou v ůlu,jsou včely nové generace,
letošní.Třeba prostudovat trochu genetiku včely a potom něco napsat,jinak by
to bylo prima,kdyby tomu tak bylo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 12. 4. 2013
K clanku Jana Lôffelmana (61043)

www.vcelarstvi.cz,k clanku Jana Loffelmanna.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 12. 4. 2013
Re: včela černá (61039) (61045) (61047)

Zajimava informace ohledne Libave,

je to tajne v ktere casti Libave . Jih, sever zapad ?

Mam totiz take vcelstva na same hranici vojenskeho prostoru.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.10.224) --- 12. 4. 2013
Re: včela černá (61039) (61045)

Jen by bylo vhodné dodat, že jde o Vigorku a snahu vytvořit oblast pro její přirozené páření, tedy co jsem zaslechl já. Ale moc bych na tu izolaci stanoviště nespoléhal, v sezóně je tam víc kočovníků než by si jeden myslel o tom jak je "nemožné" se do VVP dostat + ti co žádná povolení neřeší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 12. 4. 2013
Re: vÄ?ela Ä?ernĂĄ (61039) (61041)

Jižní Morava je přirozeným domovem kraňky. Morava jako taková je právě
přechodovou oblastí pro oba tyto podruhy. Včela černá je zase původní v
české zemi. takže pro oblast Moravy by se nedělo nic nepřirozeného. pro oba
tyto podruhy platí v oblasti bodavosti liniová selekce
vždyť, kraňka byla původně útočnější než V. černá. její mírnosti se dosáhlo
právě selekcí. vybrána byla k rozmnožování, pro svůj velmi rychlý jarní
rozvoj. Lépe využívá právě časné jarní snůšky a černá zase letní a lesní.

pepan


Teda Pepane, opět s Tebou musím souhlasit. :-)

Ale je divné, že takových referátů (spíše šíření polašných zpráv) co slyšel kolega Turek se nějak moc najednou začalo přednášet na schůzích nejmenovaného velkého sdružení.
:-(
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(109.81.252.25) --- 12. 4. 2013
Re: včela černá (61039)

Jako člen rady Pracovní společnosti nástavkových včelařů (PSNV) a také člen vedení Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum (MSVV) jsem kompetentní k tomuto říci, že jde o fámy, které někdo asi záměrně šíří, aby poškodil tzv. jiná občanská sdružení v oboru včelařství.

Racionální jádro však i tato pomluva obsahuje:
Pracovní společnost nástavkových včelařů asi před třemi lety získala ve veřejné soutěži grant od ministerstva životního prostředí, jehož cílem bylo ověřit, zda se na území národního parku Šumava ještě vyskytují zbytky populace původního tmavého poddruhu včely medonosné. Grant trval jeden rok a veřejná podpora byla v řádech desetitisíců, nikoliv milionů.

Také je pravdou, že Mendelova společnost pro včelařský výzkum (http://www.msvv.cz) připravuje na území vojenského újezdu Libavá založení výzkumné a testační stanice, zaměřené na sledování varroatolerance. Počítá se opět s počty včelstev řádově menšími. Naopak se nepočítá rozchovem tmavého plemene na území vojenského újezdu Libavá. Projekt na Libavé má podporu kompetentních složek státní správy, probíhá v souladu s platnými zákony a jeho výsledky mohou v budoucnu být ku prospěchu všech včelařů v ČR.

Záchranou původního tmavého poddruhu včely medonosné se zabývá svaz chovatelů včely tmavé (http://www.vcelatmava.cz/). Nemohu hovořit za členy tohoto občanského sdružení. Ale podle jejich webu je primárním cílem záchrana a posílení dochovaných zbytků původní populace. Nikoliv dovoz a masové šíření tmavé včely v ČR.

Domnívám se, že tyto pomluvy záměrně šíří někdo, kdo si dosud nezvykl na pluralitu občanské společnosti a ve veřejně prospěšných aktivitách jiných občanských sdružení vidí ohrožení svých mocenských a ekonomických monopolů.

Mgr. Bronislav Gruna

----------------------------------------
Turek (81.91.219.252) napsal:
Slyšel jsem že na Libavou se ma dovést 2000 včelstev včely černé. Chtěl bych vědět jestli je nějaký výzkum ohledně křížení včel ze včelami běžně chovanými v našich podmínkách. A další taková věc jak je možné že ministerstvo životního prostředí přidělí na dovoz takovýchto včel dotaci 3 000 000 korun a nevadí jim zatahování včel černých do prostředí kde se běžně nevyskytují. To bychom mohli zachvíli dovážet včely africke které jsou veli odolné a produktivní ale také extrmě agresivní potom jsou včelaři kvuli některým bezohledným jedincum bráni za někoho kdo své okolí spíše optěžuje

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emil (79.170.252.242) --- 12. 4. 2013
Ruční lis

Prodám ruční lis na mezistěnky 24 -39 cm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emil (79.170.252.242) --- 12. 4. 2013
Ruční lis

Prodám ruční lis na mezistěnky 24 -39 cm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 12. 4. 2013
Re: (61036) (61040)

Včelstva jsou silnější protože letos odešel sníh až teď o měsíc později.
kdo má včely a úly v pořádku, tomu se rozplodovaly už před měsícem a sílily ikdyž byl venku ten pozdní sníh a mráz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 4. 2013
Re: vÄ?ela Ä?ernĂĄ (61039)

Jižní Morava je přirozeným domovem kraňky.  Morava jako taková je právě
přechodovou oblastí pro oba tyto podruhy. Včela černá je zase původní v
české zemi.  takže pro oblast Moravy by se nedělo nic nepřirozeného. pro oba
tyto podruhy platí v oblasti bodavosti  liniová selekce
vždyť, kraňka byla původně útočnější než V. černá. její mírnosti se dosáhlo
právě selekcí.  vybrána byla k rozmnožování, pro svůj  velmi rychlý jarní
rozvoj. Lépe využívá právě časné jarní snůšky  a černá zase  letní a lesní.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Turek <virza/=/email.cz>
Datum: 12. 4. 2013
Předmět: včela černá

"Slyšel jsem že na Libavou se ma dovést 2000 včelstev včely černé. Chtěl
bych vědět jestli je nějaký výzkum ohledně křížení včel ze včelami běžně
chovanými v našich podmínkách. A další taková věc jak je možné že
ministerstvo životního prostředí přidělí na dovoz takovýchto včel dotaci 3
000 000 korun a nevadí jim zatahování včel černých do prostředí kde se
běžně nevyskytují. To bychom mohli zachvíli dovážet včely africke které
jsou veli odolné a produktivní ale také extrmě agresivní potom jsou včelaři
kvuli některým bezohledným jedincum bráni za někoho kdo své okolí spíše
optěžuje"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 12. 4. 2013
Re: (61036)

Letos včelstva po zimě opravdu silnější,jen u mateřáků je jaksi na tuto dobu velmi málo zavíčkovaného plodu-v podstatě stejně,jako před měsícem,loňské oddělky jsou na tom s plodem jen o něco lépe,vypadá to,že v postatě jedna celá generace vypadla(byl jsem u včel před měsícem a až teď).Zásoby jsou víceméně všude,jen pylu ubylo,tak snad už si nanosí.
Letos se projeví jako výhoda geneticky vrozená dlouhověkost,protože podstatnou část snůšky asi budou muset obstarat zimní včely,které se naštěstí tolik neupracovaly výchovou plodu...

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Turek (81.91.219.252) --- 12. 4. 2013
včela černá

Slyšel jsem že na Libavou se ma dovést 2000 včelstev včely černé. Chtěl bych vědět jestli je nějaký výzkum ohledně křížení včel ze včelami běžně chovanými v našich podmínkách. A další taková věc jak je možné že ministerstvo životního prostředí přidělí na dovoz takovýchto včel dotaci 3 000 000 korun a nevadí jim zatahování včel černých do prostředí kde se běžně nevyskytují. To bychom mohli zachvíli dovážet včely africke které jsou veli odolné a produktivní ale také extrmě agresivní potom jsou včelaři kvuli některým bezohledným jedincum bráni za někoho kdo své okolí spíše optěžuje

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.11.1) --- 12. 4. 2013
Re: (61036)

Ono na stejném místě v důležitosti jako prostor je množství zásob. Byl jsem ráno na včelnici odhadnout zásoby, nadzvednutím úlu, a žádná tragédie v množství zásob se konat nebude.
Tak s tou vrbou to asi také vyjde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (213.155.225.220) --- 12. 4. 2013

příspěvek níže - Martin Harasim

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.155.225.220) --- 12. 4. 2013

I já letos zimoval na 3VN + čtvrtý VN jako sklad souší s průlezem pro včely (metoda L. Dvorský). Opravdu silnější a překvapivě už teď létají včely spodním česnem a né jen očkama. Mám takový dojem, že letos by mohla být i vrba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 11. 4. 2013
Re: (61034)

Taky jsem dnes chvilku sledoval hukot před úly,včelstva vyzimovala daleko silnějsi než vloni,jsou ve skvělé kondici.Holt zimováni na 3 VN je kvalitativně neco úplně jiného.A pak že letos nebude med z trešné ptači,samo źe bude...Začiná líska.(385 m.n.m).JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 11. 4. 2013

Tak jsem si myslel, že se mi dnes rojí včely.
Provoz na česnech jako za snůšky.
V korunách starých 50-ti letých urostlých jabloní bzukot a stovky včel.

Rozkvetlo jmelí! Včely z něj nosily velké žluté rousky. Nádhera! Opavsko - 235mnm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stanislav (213.81.198.74) --- 11. 4. 2013
Rozmnožovanie Včelstiev

Ďakujem za rady cením si to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 10. 4. 2013
Re: Re: Re: Re:

Radku díky, také jsem tím směrem uvažoval,je to ddělek ale silný, zimoval ve
dvou VN a nyní sice již prolétával,ale ne nějak intenzivně,(ve stínu bylo
jen 8st,) takto byl jistě v 7-mi uličkách pod folií.A dna mám skutečně
vysoká,takže díky za radu s pastičkami,to vyzkouším a dám vědět.

Léčbu roztočů zatím odložím s tím, že to třeba za 14 dní znova odečtu.

Ivo




---------- Původní zpráva ----------

Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

Datum: 10. 4. 2013

Předmět: Re: Re: Re:


"Ahoj Ivo, nerad bych se mýlil, musíš to posoudit sám. Můj názor je, že 4

roztoči nemusí nic znamenat, napiš něco o tom včelstvu. Je to oddělek?,

silné včelstvo?, byl ten den prolet? Pak bych to klidně neléčil.

Ohledně těch myší, budou to nejspíš rejsci, stačí jeden a bude cestovat mezi

5 úly a nadělá takovou paseku. Pokud máš vysoká dna, zkus nastažit normální

pastičku, nějaké maso. Každopádně nemá cenu rozebírat včely. 1. zásah ve

včelách bude ve třešních dát nahuru něaký nástavek pro med.

Radek















ní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Datum: 10. 4. 2013

Předmět: Re: Re:



"Trochu z jiného soudku, předevčírem jsem si řekl, že s oteplováníma tudíž s



rozvolňováním chumáče se třeba vytřepou nějací roztoči.Dal jsem podložky pod

8 včelstev, z toho jedno je oddělek u kterého jsem zapomněn při podzimní

fumigaci uzavřít zasíťované dno.Zde jsem po 24 hod.odečetl 4 roztoče, jinde

0-1.Leč další nepříjemnost-na všech podložkách bez výjímky od 1/5 do 1/3

plochy kusy vosku z buněk, několik tělíček bez hlavičky a poměrně dost

myších hovínek.Takže zaprvé u toho úlu s roztoči asi přeléčit,jakmile se

trochu ještě oteplí KM(?). Stačila by asi krátkodobá aplikace(?) a zadruhé s

oteplováním by se myši (nebo myšice?) mohly odstěhovat do přírody.Takže asi

nemá již cenu nějak zasahovat.A když tak event.jak? Zimoval jsem ve třech

nástavcích,takže by to asi chtělo rozebrat a na to ještě je u náz zima .

Předem děkuji za radu.



---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 10. 4. 2013

Předmět: Re:



"v přírodě to tak není to máš pravdu včelstvo se může i úplně zlikvidovat i

do 5 rojů a přežije tak nanejvýš jeden

v běžné včelařské praxi to jde udělat oddělky nejméně 2x za sezonu a to na

začátku medobraní a při sundávání medníků smetence, Ztráta při přirozeném

páření může být tak 20%, ostatní pak záleží jen na samotném včelaři jakou

péči jim věnuje dokonce by na ně i vtom samém roce měl získat dotaci 1D při

dodržení daných podmínek. To již neuvádím další možnosti s využitím rojových

matečníků a matečníků z tiché výměny.

budeli cílem získat jen oddělky může se to i i více jak zdvojnásobit.



---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Datum: 9. 4. 2013

Předmět:



"7+7= 14

14+14= 28

V přírodě a včelařství to takhle nefunguje.

Josef""""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 10. 4. 2013
Re: Re: Re:

Ahoj Ivo, nerad bych se mýlil, musíš to posoudit sám. Můj názor je, že  4
roztoči nemusí nic znamenat, napiš něco o tom včelstvu. Je to oddělek?,
silné včelstvo?, byl ten den prolet? Pak bych to klidně neléčil.
Ohledně těch myší, budou to nejspíš rejsci, stačí jeden a bude cestovat mezi
5 úly a nadělá takovou paseku. Pokud máš vysoká dna, zkus nastažit normální
pastičku, nějaké maso. Každopádně nemá cenu rozebírat včely. 1. zásah ve
včelách bude ve třešních dát nahuru něaký nástavek pro med.
Radek







ní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Datum: 10. 4. 2013
Předmět: Re: Re:

"Trochu z jiného soudku, předevčírem jsem si řekl, že s oteplováníma tudíž s

rozvolňováním chumáče se třeba vytřepou nějací roztoči.Dal jsem podložky pod
8 včelstev, z toho jedno je oddělek u kterého jsem zapomněn při podzimní
fumigaci uzavřít zasíťované dno.Zde jsem po 24 hod.odečetl 4 roztoče, jinde
0-1.Leč další nepříjemnost-na všech podložkách bez výjímky od 1/5 do 1/3
plochy kusy vosku z buněk, několik tělíček bez hlavičky a poměrně dost
myších hovínek.Takže zaprvé u toho úlu s roztoči asi přeléčit,jakmile se
trochu ještě oteplí KM(?). Stačila by asi krátkodobá aplikace(?) a zadruhé s
oteplováním by se myši (nebo myšice?) mohly odstěhovat do přírody.Takže asi
nemá již cenu nějak zasahovat.A když tak event.jak? Zimoval jsem ve třech
nástavcích,takže by to asi chtělo rozebrat a na to ještě je u náz zima .
Předem děkuji za radu.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 10. 4. 2013
Předmět: Re:

"v přírodě to tak není to máš pravdu včelstvo se může i úplně zlikvidovat i
do 5 rojů a přežije tak nanejvýš jeden
v běžné včelařské praxi to jde udělat oddělky nejméně 2x za sezonu  a to na
začátku medobraní a při sundávání medníků smetence, Ztráta při přirozeném
páření může být tak 20%, ostatní pak záleží jen na samotném včelaři jakou
péči jim věnuje dokonce by na ně i vtom samém roce měl získat dotaci 1D při
dodržení daných podmínek. To již neuvádím další možnosti s využitím rojových
matečníků a matečníků z tiché výměny.
budeli cílem získat jen oddělky může se to i i více jak  zdvojnásobit.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 9. 4. 2013
Předmět:

"7+7= 14
14+14= 28
V přírodě a včelařství to takhle nefunguje.
Josef"""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 10. 4. 2013
Re: Re: paulownie (61026)

V Lednici jsou vzrostlé exempláře, u křiženců by ve dřevě neměl být
problém, větší hrozba je poškození letorostů pozdními jarními mrazíky
zdraví Petr B.


Dne 10. dubna 2013 10:41 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):

> Jedinou podmínkou je unás zimní teplota. - 20°C ji ničí a stačí na to
> jediná noc, Kdysi jsem ji viděl akorát v Lednici a na Slovensku v Mlyňanech
> kde se dělaly pokusy s její aklimatizací. Jestli ovšem přežily rok1985
> nevím. Pro informaci, ořech snese -28°C a jak tehdy dopadly. Takže je to
> záležitostí jen laických pokusů, nikoli plantáží.
>
> Pepan
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: P.Krátký <e-mail/=/nezadan>
> Datum: 10. 4. 2013
> Předmět: Re: paulownie
>
> "tak mozna pokud bude plantaze 100 ha, jine zdroje atraktivni nebudou :) .
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Uváděná nektarodárnost u pavlovnie(český název rostliny)je velmi
> vysoká,nicméně jako u podobných cizokrajných dřevin je nejspíš podmíněná
> teplotou a také vláhou.Podmínkou pro založení plantáže na dřevo je zejména
> prvním rokem závlaha.A kde máme u nás závlahy na velikých plochách?Pokud
> vím,tak v povodí některých velkých řek,třeba Labe.
>
> Takže plantáže o velikých rozlohách asi nebude tak snadné zakládat všude
> tam,kde si kdo vzpomene.A i kdyby to šlo někde ve vyšší nadmořské výšce,tak
> tam zase nebude optimální teplota pro vývoj,potažmo pro medování v době
> kvetení.To je jedna věc.
>
> Dalším limitujícím faktorem může být legislativa.Nevím to úplně přesně,ale
> myslím,že úmysl pěstitele založit plantáž pavlovnií podléhá jakési
> registraci,a už jsem na netu někde viděl ohlasy jakýchsi ekoteroristů trend
> pěstování pavlovnií nějakým způsobem bojkotovat.Navíc předpisy zakazují
> jakékoliv nedovolené šíření nepůvodních druhů v naší přírodě kvůli možné
> reinvazi.Podle mého názoru je ale velká část našich snůšek složená z cizích
> rostlin,třeba z akátu,zlatobýlu,jerlínu a dalších.
>
>
> A na závěr bych dodal,že spíš bych upřednostňoval kvetoucí rostliny v jinou
> dobu,mimo hlavní proud.Na přelomu dubna a v květnu,kdy pavlovnie
> kvetou,přece kvetou nebo dokvétají ovocné stromy,kvete řepka,javory,na
> loukách dokvétají pampelišky.To jsou jen některé hlavní rostliny,které v tu
> dobu lákají včely.Ještě do toho pavlovnie,to by opravdu včely nevěděly,kam
> dřív skočit,a jednodruhový med?Problém.
> To taková plantáž evódie hupejské,která kvete ještě cca 14 dní po lípách,to
> by bylo něco,to by se včely připravily na zimu.....
>
> P.S.Docela by mě zajímalo,jak bych měl jako pěstitel uvedenou plantáž
> představovat.Jako zeleň?Nebo něco jiného?
>
>
> Zdraví Pavel"
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 10. 4. 2013
Re: Re: (61028)

Odpařování KM velice závisí na teplotě, takže brzo na jaře to asi moc účinné nebude. Pokud to nemá ještě moc zaplodováno, tak bych klidně u toho oddělku natřel víčka. Aspoň u nás to veterina na požádání včelaře dovoluje udělat, i když oficiálně není příslušný spad 3 roztočena včelstvo.
Co se týká myší, moje zkušenosti jsou takové, že řádí vždy na podzim a na začátku zimy. Do prvního většího a déle trvajícícho sněhu. Pod sněhem asi vychcípou anebo se při táních utopí v norách. Musí být u vás buď myší rok nebo velice mírná zima.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 10. 4. 2013
Re: Re:

Trochu z jiného soudku, předevčírem jsem si řekl, že s oteplováníma tudíž s
rozvolňováním chumáče se třeba vytřepou nějací roztoči.Dal jsem podložky pod
8 včelstev, z toho jedno je oddělek u kterého jsem zapomněn při podzimní
fumigaci uzavřít zasíťované dno.Zde jsem po 24 hod.odečetl 4 roztoče, jinde
0-1.Leč další nepříjemnost-na všech podložkách bez výjímky od 1/5 do 1/3
plochy kusy vosku z buněk, několik tělíček bez hlavičky a poměrně dost
myších hovínek.Takže zaprvé u toho úlu s roztoči asi přeléčit,jakmile se
trochu ještě oteplí KM(?). Stačila by asi krátkodobá aplikace(?) a zadruhé s
oteplováním by se myši (nebo myšice?) mohly odstěhovat do přírody.Takže asi
nemá již cenu nějak zasahovat.A když tak event.jak? Zimoval jsem ve třech
nástavcích,takže by to asi chtělo rozebrat a na to ještě je u náz zima .
Předem děkuji za radu.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 10. 4. 2013
Předmět: Re:

"v přírodě to tak není to máš pravdu včelstvo se může i úplně zlikvidovat i
do 5 rojů a přežije tak nanejvýš jeden
v běžné včelařské praxi to jde udělat oddělky nejméně 2x za sezonu  a to na
začátku medobraní a při sundávání medníků smetence, Ztráta při přirozeném
páření může být tak 20%, ostatní pak záleží jen na samotném včelaři jakou
péči jim věnuje dokonce by na ně i vtom samém roce měl získat dotaci 1D při
dodržení daných podmínek. To již neuvádím další možnosti s využitím rojových
matečníků a matečníků z tiché výměny.
budeli cílem získat jen oddělky může se to i i více jak  zdvojnásobit.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 9. 4. 2013
Předmět:

"7+7= 14
14+14= 28
V přírodě a včelařství to takhle nefunguje.
Josef""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 10. 4. 2013
Re: Re: paulownie (61026)

"Jedinou podmínkou je unás zimní teplota. - 20°C ji ničí a stačí na to
jediná noc, Kdysi jsem ji viděl akorát v Lednici a na Slovensku v Mlyňanech
kde se dělaly pokusy s její aklimatizací. Jestli ovšem přežily rok1985
nevím. Pro informaci, ořech snese -28°C a jak tehdy dopadly. Takže je to
záležitostí jen laických pokusů, nikoli plantáží."

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

To byla paulownia tomentosa.Kříženec tomentosa x fortunei údajně vydrží až -27 C,a ve šlechtění je další hybrid ještě odolnější.Ve fázi vegetace je ovšem choulostivá,ale zpravidla obrazí,stejně jako ořešák,nebo evódie,které mi poslední dva roky také namrzly(nekvetly).A staré stromy pavlovnie na našem území tu a tam rostou.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 4. 2013
Re: Re: paulownie

Jedinou podmínkou je unás zimní teplota.  - 20°C ji ničí a stačí na to
jediná noc, Kdysi jsem ji viděl akorát v Lednici a na Slovensku v Mlyňanech
kde se dělaly pokusy s její aklimatizací. Jestli ovšem přežily rok1985
nevím. Pro informaci, ořech snese -28°C a jak tehdy dopadly. Takže je to
záležitostí jen laických pokusů, nikoli plantáží.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: P.Krátký <e-mail/=/nezadan>
Datum: 10. 4. 2013
Předmět: Re: paulownie

"tak mozna pokud bude plantaze 100 ha, jine zdroje atraktivni nebudou :) .



--



S pozdravem

Jan Cervenka


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Uváděná nektarodárnost u pavlovnie(český název rostliny)je velmi
vysoká,nicméně jako u podobných cizokrajných dřevin je nejspíš podmíněná
teplotou a také vláhou.Podmínkou pro založení plantáže na dřevo je zejména
prvním rokem závlaha.A kde máme u nás závlahy na velikých plochách?Pokud
vím,tak v povodí některých velkých řek,třeba Labe.

Takže plantáže o velikých rozlohách asi nebude tak snadné zakládat všude
tam,kde si kdo vzpomene.A i kdyby to šlo někde ve vyšší nadmořské výšce,tak
tam zase nebude optimální teplota pro vývoj,potažmo pro medování v době
kvetení.To je jedna věc.

Dalším limitujícím faktorem může být legislativa.Nevím to úplně přesně,ale
myslím,že úmysl pěstitele založit plantáž pavlovnií podléhá jakési
registraci,a už jsem na netu někde viděl ohlasy jakýchsi ekoteroristů trend
pěstování pavlovnií nějakým způsobem bojkotovat.Navíc předpisy zakazují
jakékoliv nedovolené šíření nepůvodních druhů v naší přírodě kvůli možné
reinvazi.Podle mého názoru je ale velká část našich snůšek složená z cizích
rostlin,třeba z akátu,zlatobýlu,jerlínu a dalších.


A na závěr bych dodal,že spíš bych upřednostňoval kvetoucí rostliny v jinou
dobu,mimo hlavní proud.Na přelomu dubna a v květnu,kdy pavlovnie
kvetou,přece kvetou nebo dokvétají ovocné stromy,kvete řepka,javory,na
loukách dokvétají pampelišky.To jsou jen některé hlavní rostliny,které v tu
dobu lákají včely.Ještě do toho pavlovnie,to by opravdu včely nevěděly,kam
dřív skočit,a jednodruhový med?Problém.
To taková plantáž evódie hupejské,která kvete ještě cca 14 dní po lípách,to
by bylo něco,to by se včely připravily na zimu.....

P.S.Docela by mě zajímalo,jak bych měl jako pěstitel uvedenou plantáž
představovat.Jako zeleň?Nebo něco jiného?


Zdraví Pavel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 10. 4. 2013
Re: paulownie (60941) (60997) (61009)

tak mozna pokud bude plantaze 100 ha, jine zdroje atraktivni nebudou :) .



--



S pozdravem

Jan Cervenka


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Uváděná nektarodárnost u pavlovnie(český název rostliny)je velmi vysoká,nicméně jako u podobných cizokrajných dřevin je nejspíš podmíněná teplotou a také vláhou.Podmínkou pro založení plantáže na dřevo je zejména prvním rokem závlaha.A kde máme u nás závlahy na velikých plochách?Pokud vím,tak v povodí některých velkých řek,třeba Labe.

Takže plantáže o velikých rozlohách asi nebude tak snadné zakládat všude tam,kde si kdo vzpomene.A i kdyby to šlo někde ve vyšší nadmořské výšce,tak tam zase nebude optimální teplota pro vývoj,potažmo pro medování v době kvetení.To je jedna věc.

Dalším limitujícím faktorem může být legislativa.Nevím to úplně přesně,ale myslím,že úmysl pěstitele založit plantáž pavlovnií podléhá jakési registraci,a už jsem na netu někde viděl ohlasy jakýchsi ekoteroristů trend pěstování pavlovnií nějakým způsobem bojkotovat.Navíc předpisy zakazují jakékoliv nedovolené šíření nepůvodních druhů v naší přírodě kvůli možné reinvazi.Podle mého názoru je ale velká část našich snůšek složená z cizích rostlin,třeba z akátu,zlatobýlu,jerlínu a dalších.


A na závěr bych dodal,že spíš bych upřednostňoval kvetoucí rostliny v jinou dobu,mimo hlavní proud.Na přelomu dubna a v květnu,kdy pavlovnie kvetou,přece kvetou nebo dokvétají ovocné stromy,kvete řepka,javory,na loukách dokvétají pampelišky.To jsou jen některé hlavní rostliny,které v tu dobu lákají včely.Ještě do toho pavlovnie,to by opravdu včely nevěděly,kam dřív skočit,a jednodruhový med?Problém.
To taková plantáž evódie hupejské,která kvete ještě cca 14 dní po lípách,to by bylo něco,to by se včely připravily na zimu.....

P.S.Docela by mě zajímalo,jak bych měl jako pěstitel uvedenou plantáž představovat.Jako zeleň?Nebo něco jiného?


Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 61025 do č. 61085)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu