Včelařská konference

Nejen to  ale chce to znát i podmínky ve kterých roste tato dřevina zmrzá
při - 20°C což pro střední teplotu není nijak vyjímečné. S tou se setkáme
téměř každý rok. V zimě bývá tak 7 - 10 dní kdy teploty klesají pod -15°C.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>
Datum: 31. 3. 2013
Předmět: Re: semena paulownie

"Ono by to hlavně chtělo znát zkušenosti, jak ze semen úspěšně vypěstovat
semenáčky. Mě se dařilo namnožit Javory, klen, babyku a jasanolistý, ale
když jsem si jednou koupil semena jedlí na okrasu do zahrádky, tak nevzešlo
ani jedno. Asi chce každá rostlina to svoje od složení půdy, teploty atd."

Ono by to hlavně chtělo znát zkušenosti, jak ze semen úspěšně vypěstovat semenáčky. Mě se dařilo namnožit Javory, klen, babyku a jasanolistý, ale když jsem si jednou koupil semena jedlí na okrasu do zahrádky, tak nevzešlo ani jedno. Asi chce každá rostlina to svoje od složení půdy, teploty atd.

Tak onen pohon medometu mám, byl na půdě skrytý pod hromadou odložených věcí (bordelu). Schema v něm skutečně ještě bylo, bohužel v něm nejsou hodnoty součástek a některé kondenzátory. Ale zapojení je srozumitelné a pro potřeby opraváře by to mělo stačit. Překreslil jsem jej a dal na web
http://medomet.kvalitne.cz/
Je tam i popis funkce. Deska se součástkami není dobře přístupná, před vyjmutím je třeba odpájet pár vodičů (nepoplést).
Pro novou stavbu jej nedoporučuji, s takovou hromadou součástek se dá udělat něco lepšího. Zejména mi vadí to, že tento regulátor nereguluje otáčky, ale výkon. Což znamená, že se při vytáčení otáčky samovolně zvyšují s odlehčení koše. Proto používám jiný s tyristorovou regulací, který jsem zde již několikrát popisoval.
Případnám opravářům doporučuji, pokud už vyjmou tuto elektroniku z kostry, hned bez přemýšlení vyměnit ty zastříknuté kondenzátory 2u/100V. Jsou to ty dva těsně vedle vypínače, časem vždy popraskají, svitek nasaje vlhkost a pak zlobí, vada se špatně hledá, protože zkrat to nejeví.
Jinak se ale zloději nijak nežinýrovali, odnesli si mimo jiné křoviňák (Husquarna cca 15.000,-), elektrickou řetězovou pilu, z cirkulárky motor, pumpu na fekálie Raketa (cca metrák železa na kolečkách), 2 káry, kabely... Jeden úl, který se nevešel do včelína a byl provizorně na ocelovém trakaři rozhodili do sněhu, protože ten trakař "potřebovali". Policajti mne upozornili, že zloděje znají a že se tyto "návštěvy" budou opakovat.
Pepa

Najděte si jiného prodejce, je jich několik Tam prodávají jen několik semen za 39 Kč a posílají na dobírku, převodem.

"emilkomilko, chyba!!, světlo světa moje maličkost spatřila v první polovině
minulého století. Jestli ti naši tmavší spoluobčané, v tomto případě jejich
předkové, používali jako smáčedlo, či tavidlo kyselinu, nevím.
*******************************************************
Pane Pepo,je vidno,že jsme asi tak stejného věku,oba máme své zkušenosti z mládí.Jenže koho dnes to zajímá,je jiná doba a my jsme se naučili akorát na PC a to je asi tak vše, co dnes dokážeme.Kdo nám o to stojí,kolik Slováků opustilo tuto konferenci a že měli výdrž,to musíme uznat.Myslím si,že je to veliká škoda,byli to včelaři fundovaní,praktici a jejich rady nám asi budou chybět...

Dobrý den přátelé včelaři,neměli by jste zájem o semena paulownie? Na adrese paulownia-cfi.com je prodávají,ale jen velké množství,když se to přepočte tak by jedno semeno vyšlo tak na 1kč. Nabízejí 2 odrůdy. V případě zájmu bych je objednal a o semena by jsme se rozdělili.

Nemáš tak docela pravdu. Platí to jen do určité částky a to ještě ne pro
všechny.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Ynor67 <radek.gerberg/=/quick.cz>
Datum: 29. 3. 2013
Předmět: RE: Cena medu

"Dobrý den pane Romane,
a to je právě ta věc, když si někteří podnikavci pletou prodej ze dvora
osvobozený od zdanění, s podnikáním.
To je právě to, proč lidi nemůžou přijít živnostníkům a podnikatelům na
jméno.
A teď, klidně do mě.

Döme Roman (193.17.251.25) --- 29. 3. 2013
Cena medu

Dobrý den
Rád bych se zeptal toho slovenského včelaře ,když prodává med
na jarmarku nebo někde na trhu zda musí mít taky pokladnu s
fiskální pamětí ,která snad stojí něco mezi 12až 15tisíci,
kterou nám pořád slibuje ČSSD když vyhraje volby.To pak
budeme vděčni za každého kdo přijde k nám domu a ne že mě bude obtěžovat.
Děkuji Döme"

Dobrý den pane Romane,
a to je právě ta věc, když si někteří podnikavci pletou prodej ze dvora osvobozený od zdanění, s podnikáním.
To je právě to, proč lidi nemůžou přijít živnostníkům a podnikatelům na jméno.
A teď, klidně do mě.

Döme Roman (193.17.251.25) --- 29. 3. 2013
Cena medu

Dobrý den
Rád bych se zeptal toho slovenského včelaře ,když prodává med
na jarmarku nebo někde na trhu zda musí mít taky pokladnu s
fiskální pamětí ,která snad stojí něco mezi 12až 15tisíci,
kterou nám pořád slibuje ČSSD když vyhraje volby.To pak
budeme vděčni za každého kdo přijde k nám domu a ne že mě bude obtěžovat.
Děkuji Döme

"aby ma kazdy den a noc obtazovali zakaznici".Aby takovy prodej medu fungoval je potreba mit stalou kvalitni zakladnu zakazniku,nebat se investovat do upoutavek na vlastni med v okoli,na ceduli dat jasne najevo kdy a za kolik,mit tam telefonni cislo a nebat se dat najevo zakaznikovi,ktery hodla behat mesicne pro kilovku medu,ze je vyhodnejsi vzit 5 kg naraz nez behat pro kilo.Kdo ma kvalitni zakazniky ma obrovskou vyhodu,nemusi stat na trznici jak hydrant,neceka na nahodny prodej a vi kolik medu dokaze v prumeru prodat a tim padem vi,kolik vcelstev ma drzet.Vcelstva,od kterych nedokazu med prodat ze dvora jsou k nicemu..Spokojeny pravidelny zakaznik privede dalsi zakazniky..JosPr

Dobrý den
Rád bych se zeptal toho slovenského včelaře ,když prodává med
na jarmarku nebo někde na trhu zda musí mít taky pokladnu s
fiskální pamětí ,která snad stojí něco mezi 12až 15tisíci,
kterou nám pořád slibuje ČSSD když vyhraje volby.To pak
budeme vděčni za každého kdo přijde k nám domu a ne že mě bude obtěžovat.
Děkuji Döme

V tom máš pravdu.
 Přijde li někdo koupit 1 kg medu denně prodám za rok 365 kg
Proto také musí být někdo doma alespoň 12hodin
To je ve své podstatě  pohotovostní služba, tudíž také práce takže za tuto
pohotovost nemá ani 10Kč/hodinu Odečtu li náklady na výrobu a balení je to
tak cca 5 Kč/hod.
Bože to bohatneme.
a argument kteří někteří používají, že doma se čas nepočítá, platí jen když
dělám práci pro sebe. Zpracování medu na prodej, to ale je již práce a
náklady pro jiné a tu je potřeba si nechat zaplatit.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 29. 3. 2013
Předmět: Cena medu.

"O čom to tu meliete. Na predaj z dvora potrebujem to hlavne – ZAKAZNÍKOV,
číže odbyt medu v drobnom. Aby má v každý deň a noc chodili „obťažovať“
zákazníci,
nie neprosím.

Aj keď ste dôchodcovia, pochybujem, že to takto robíte ak máte viac ako
tonu medu za sezónu."

O čom to tu meliete. Na predaj z dvora potrebujem to hlavne – ZAKAZNÍKOV, číže odbyt medu v drobnom. Aby má v každý deň a noc chodili „obťažovať“ zákazníci,
nie neprosím.

Aj keď ste dôchodcovia, pochybujem, že to takto robíte ak máte viac ako tonu medu za sezónu.

Dříve se také říkávalo že ten sedlák, který prodává obilí ve žně je hloupím sedlákem. OBILÍ SE PRODÁVÁ AŽ PO ŽNÍCH, tak je to i s medem. Má to jednu chybu, že včelaři nejsou schopni si zajistit dostatčné množství obalů ke skladování medu a nemaji to čím rozehřívat i když Eltop Praha vyrábí rozehřívadla na med (sporály) do konví za 780 Kč a zasílá je poštou (40,50,75 W), Sklenice zasílá Sedláček z Třeboně a tak co nám chybí ? Změnit myšlení těch ddříve narozených a nenechat se vykořistovat výkupci. Ti nám platí po různých srážkách na vodu a vodivost minimum a v této době letos prodávaji med sami za 90,- Je třeba se konečně postavit a v sezoně jim ten med nedat a dát jim ho až v září. Oni jej rádi koupí tak jako to bylo v roce 2012 a shání jej dodnes. Chovejme se tak ať nejsme hloupými sedláky.

Ono to tak ve své podstatě je.
Ti co pak prodávají ze dvora jsou
včelař = Prvovýrobce = 1/3
včelač balí do skla = stává se spracovatelem +1/3; prodává další práci a
materiálový vklad.
prodej ze dvora = Prodejce + další 1/3; prodává svůj čas a náklady na
skladování
Jak jednoduché :-)
Je pak jen na něm co za to vše bude požadovat.


pepan

---------- Původní zpráva ----------

Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Datum: 29. 3. 2013
Předmět: Re: cena medu

"Říká se, že v tržním hospodářství platí pro zemědělské výrobky: 1/3
prvovýrobci,1/3 zpracopvateli, 1/3 prodejci."

Rok 1985, nebyl to ten rok, kdy přišly mrazy a déšť se sněhem těsně před prvním květnem?
Zápisy jsem si nedělal, ale vím, že tehdy řepka a ovocné stromy víceméně normálně rozkvetly, včelaři přistavili včely do řepky a potom přišla nepohoda. Kvetoucí řepka byla zasněžena 5 - 10 centimetry sněhu a před česny včel v řepce bylo černo od včel, jak se snažily vyletovat a vítr a sníh je srazil na zem. Včelky to potom vyrovnaly na síle až ke konci řepky, ale řepkový med byl podstatně slabší.

Říká se, že v tržním hospodářství platí pro zemědělské výrobky: 1/3 prvovýrobci,1/3 zpracopvateli, 1/3 prodejci.

Prodám tunu medu Špačkum a jiným podobným,získám zhruba 40 000.Prodám si ji sám,mám 120 000,jasné počty,.80 000 do plusu pro mne jako prvovyrobce.80 000,ktere nenechám Špačkům,díky nimž nemusím rešít čim natřít medomet,ale koupit si nový nebo přemýšlet,co si můžu pro včelaření pořidit,aniž bych musel na něco léta šetřit.Bez práce nejsou koláče a pečení holubi lítají do huby jenom v pohádkách...Příprava sklenic nebo plnění není nic časově nebo pracovne náročného.Nikoho samozřejmě nehodlám přesvědčovat,kdo oněch 80 000 z tuny medu nechce,ať leje med do výkupu...JosPr

>>>Špačkum tak maximálně pověsit budku na strom,a ne jim dávat med a doufat
ve výkupní ceny! Léta se píše a mluví o prodeji medu a jak vidno marná a
zbytečná snaha o to,aby ekonomický efekt z včelareni zůstal včelařovi a ne
osobám těžicîm z lenosti a neschopnosti včelařů prodat svoji produkci
koncovým zákazníkům přímo bez parazitujících mezičlánků...Nepochopím
nikdy,proč bych měl mít z kila medu 40 kč,když múžu mít 110 po odečtu
sklenice,víčka a etikety...Jako bych zaměstnavatelovi ŕekl,nedávej mi
tolik,budu pracovat za polovinu...JosPr<<<<

Ono to není tak jednoznačné. Tím rozdílem není jen ta sklenice je to i cena
práce s plněním sklenic prodáváš svůj čas. Máš-li pak možnost si jinde
vydělat víc je lepší prodat celé sudy. Také se může stát při prodeji v celku
můžeš i při té ceně vydělat 150 za hodinu a buděš-li plnit sklenice tak to
může být i méně. Režií totiž není jen ta sklenice s víčkem. Musíš připočíst
náklady na umývaní skla, náklad na dovoz skla, v ceně je započítána odpisová
hodnota zřízení k plnění a je toho i více.

Ve Včelařství 4/2013,ve stati dotace se zmiňuje ing Zavadil o přípravě novely vyhlášky 197/2005 Sb.,která bude tvořit legislativní rámec pro poskytování dotací chovatelům včel v létech 2014-2016.Kdo asi zastupuje včelařskou veřejnost,bude se opatření týkat take dotace D1,změny v nahlašování počtu včelstem pro nárok na dotaci.Myslím datumu ke kterému se budou nahlašovat stavy tak aby to v konečném vyčíslení nebyla fraška viz stav z Hradišťka a jiná podobná statistika tak aby to nebudilo dojem manipulace.Víte něco někdo bližšího.Ta informace se ke mě dostala nyní po prvé.jinak zdravím a už aby přišlo konečně to jaro.

Špačkum tak maximálně pověsit budku na strom,a ne jim dávat med a doufat ve výkupní ceny! Léta se píše a mluví o prodeji medu a jak vidno marná a zbytečná snaha o to,aby ekonomický efekt z včelareni zůstal včelařovi a ne osobám těžicîm z lenosti a neschopnosti včelařů prodat svoji produkci koncovým zákazníkům přímo bez parazitujících mezičlánků...Nepochopím nikdy,proč bych měl mít z kila medu 40 kč,když múžu mít 110 po odečtu sklenice,víčka a etikety...Jako bych zaměstnavatelovi ŕekl,nedávej mi tolik,budu pracovat za polovinu...JosPr

Jelikož jsem též pamětník mohu konstatovat,že u nás na Vysočině 580m bylo jaro v roce 1974 oproti letošnímu příznivější.11.2.1974 byl generální prolet včel a bylo +13st.C. 6.3. přínos pylu z lísky,která v r.1974 pomrzla.Od 6.-15.3. chladné počasí,ale teploty umožnovaly včelám nosit vodu.Od 18.3. začíná kvést jíva a tak začal přínos pylu a nektaru. 21.3-24.3. byly teploty +18st.C a jíva byla využita na 100% a v tomto roce 1974 bylo hodně medu hlavně medovice.
Co se týče r.1985 musím souhlasit s přítelem Menšíkem,zima v tomto roce byla hodně studená a jaro velmi chladné.Včely měly dlouho prolet,což zanechalo u některých včel následky.Jíva odkvetla za velmi chladného počasí a byla včelami málo využita.Slabší včelsta se ještě v polovině června musela přikrmovat.Rok 1985 byl snůškově podprůměrný,ale v těchto letech se u nás ještě nepěstovala řepka a včely nebyly oslabovány varoázou a nosemou cerane,tak jak je tomu dnes.

Jaru zdar. F.Šaněk

Kotlářství bylo typické řemeslo cikánů,  tehdy v té škole to byli také a
dokonce dělali z mědi i kotel k hnětačce těsta.
Bylo to velmi zajímavé je vidět při práci. to již nikdo dnes neuvidí. Tím
myslím jak to výrobu kotle z tabule plechu a ani ty pracující cikány

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 28. 3. 2013
Předmět: Re: cikánské cínování JP

"Stačí pořádně očištěný plech, kvalitní tavidlo nebo pájecí vodu a
dostatečně výkonnou pájku, velkou elektrickou nebo obyčejnou klempířskou
propanbutanovou a s troškou dovednosti plech je pocínovaný.
Žádné opálené do toho netřeba tahat. Ostatně spíš než Romové to tehdy asi
byli potulní dráteníci ze středního Slovenska, kdo takhle chodili a
spravovali po hospodářstvích všemožné věci od kovu a drátu.

Je ale třeba vzít v potaz cenu bezolovnaté pájky, při vrstvě takových 100 -
150 mikronů plus občasná cínová kapénka, kolik takové pocínování vyjde. A
jestli zase nebude lepší rovnou tam dát nerez.
Když pocínovanou nádobu (medomed) je možné čistit a med z ní vybírat tak
maximálně dřevěným nástrojem, už hliník ten cín proškrábne, zatímco nerez
je možné vybírat čímkoliv."

omlouvám se o 2O metráků byl výnos menší......

Tak tu kotlářskou práci jsem viděl když jsem dělal v zvláštní škole
zahradníka,  přijeli tam kotláři ze Svitava cínovali kotle pro školní kuchyň

Na čištění a odrezování používali obyčejný ocet spolu se solí Tímto mačem to
čistili a rozehřátý cín roztírali obyčejným pytlem.


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 28. 3. 2013
Předmět: Re: cikánské cínování JP

"emilkomilko, chyba!!, světlo světa moje maličkost spatřila v první polovině
minulého století. Jestli ti naši tmavší spoluobčané, v tomto případě jejich
předkové, používali jako smáčedlo, či tavidlo kyselinu, nevím. Z vlastní
zkušenosti vím, že nejlepší pájecí vodu jsem si nechával namíchat z
chemicky čistých surovin u chemika ve fabrice. Tato voda byla tak kvalitní,
že cínová pájka se rozlévala před pájedlem a s olovnatou pájkou při pájení
nebyly žádné potíže. Klempíř, který mi dělal střechu, jen chrochtal, že nic
takového ještě neměl. Bohužel, recept je někde založen a neni k nalezení.

J.P."

také si na ty roky vzpomínám, ale to nebyly mrazy, to byly deště a v březnu se včelky tenkráte dobře prolétly, to bylo týden kolem 20st. 16.3.tady pod lesem tehdejší JZD osely polovinu pole asi 20 ha jarním ječmenem a druhou polovinu o měsíc později 17.4. a vynos bylo 23g po ha menší. A rok 1985 byl pro včely výnosově dobrý. Vašek Ducháč.

Tak to jsem pamětníkem takového jara já.
Jako zahradník si pamatuji dva roky kdy se mohly zahájit polní práce až v
půli dubna a byly to roky 1974 a 1985. V tu dobu se také včelám nic
zvláštního nestalo a výnosy z nich nevybočovali nijak z průměru.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: emilkamilka <e-mail/=/nezadan>
Datum: 28. 3. 2013
Předmět: cikánské cínování JP

"Nevím,kde jste k tomu přišel,zajisté jste mladšího věku a ti naši
předkové,kteří ty cikány pamatují již tu dávno nejsou. Cikáni byli pověstní
tím,že pocínovávali staré rezavé kotle,potřebné v tehdejších usedlostech.Ti
cikáni to znali,pomocí kyseliny a pomocí koudele ten rozpuštěný cín
roztírali po stěnách kotlů.Ale to byli páni cikáni machři,dnešní se živí
úplně jinak,díky státu a příležitosti,která se jim naskytne.
Tak co říkáte letošnímu březnu,určitě není pamětníka.
Nejen že ubývá uhlí na otop,ale i včelám zásoby.Nechci být prorokem,ale
letošní jarní ztráty včelstev budou vysoké.
Med je letos z velké míry prodán a tak budeme doufat,že i Špačkové nasadí
větší ceny včelařům.Hezké jaro..."

blábolíš nesmysly
sladina a pyl nemohou být "omrzlé" jak píšeš, sladina se se v květu začne
produkovat, až je květ rozvinutý a to samé platí u pylu .V případě jívy je 
u samičích rostlin  stav kdy kočička již zezelená a u samičích kdy se
kočičky protáhnou do stavu jehnědy, lidově řečeno kocouři. Do toho stavu má
jíva nejméně ještě 3 týdny. Trpílí tvoje včelstva pravidelně na Nosemu
vyzkoušej kyselinu mravenčí. Je úplně jedno v jakém nosiči. Jako prevenci
zlikviduj i pokálené úly. Tam je největší problém.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan lunka <hasic-honza/=/seznam.cz>
Datum: 27. 3. 2013
Předmět: Nosema ceranae

"Dobrý den
včelařím již více jak 45let a léčivo Fumagilin i Nitekabin jsme dříve běžně
používali.(před 20lety)Do této doby nebylo třeba jej použít neboť nebyla
situace tak vážná jako nyní.19.3.2013 jsem prohlédl včelstva(+12°C) a
25.3.2013 začal padat sníh(-4°C),nyní je zde 10cm sněhu a zima jako když
začíná.Po Velikonocích se má oteplit a včely přinesou omrzlou sladinu a pyl
z Jívy.Z prominutím včely se zeserou a
propukne Nosema.Vždy mi pomohl Nitekabin ale ne dávat do podněcovacích
roztoků,ale rozdělat jej v roztoku cukru 1:1 a tlakovací stříkačkou
postříkat celé rámky i se včelami.Včely to ze sebe slízají a nikam
neukládají.Opakovat za 7dní a úspěch byl vždy zaručen.Proto nyní Nitekabin
sháním a přiznám se že jsem nevěděl že je to zakázané antibiotikum ale
třeba proto že bylo nalezeno v medu z důvodů přidávaní do podněcovacích
roztoků.

S pozdravem přítel Honza"

Jenže je tady problém plechové medomety jsou zcínované a při kotlářském
cínování se používá plamen aby cín zůstal tekutý
To je lepšího novu vyrobit Viděl jsem ve Feroně cínovanou tabuli něco málo
přes tisíc.

Pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 27. 3. 2013
Předmět: Re: Medomet

"Pánové, když si chce někdo hrát se starým křápem, tak,ať si hraje. Nejlepší
povrch by se mohl získat po kvalitním odmaštění, použití velmi kvalitní
pájecí vody a cikánském cínování. Vnější nátěr by ovšem vzal za své a musel
by se v plném rozsahu obnovit.

J.P."

Stačí pořádně očištěný plech, kvalitní tavidlo nebo pájecí vodu a dostatečně výkonnou pájku, velkou elektrickou nebo obyčejnou klempířskou propanbutanovou a s troškou dovednosti plech je pocínovaný.
Žádné opálené do toho netřeba tahat. Ostatně spíš než Romové to tehdy asi byli potulní dráteníci ze středního Slovenska, kdo takhle chodili a spravovali po hospodářstvích všemožné věci od kovu a drátu.

Je ale třeba vzít v potaz cenu bezolovnaté pájky, při vrstvě takových 100 - 150 mikronů plus občasná cínová kapénka, kolik takové pocínování vyjde. A jestli zase nebude lepší rovnou tam dát nerez.
Když pocínovanou nádobu (medomed) je možné čistit a med z ní vybírat tak maximálně dřevěným nástrojem, už hliník ten cín proškrábne, zatímco nerez je možné vybírat čímkoliv.

emilkomilko, chyba!!, světlo světa moje maličkost spatřila v první polovině minulého století. Jestli ti naši tmavší spoluobčané, v tomto případě jejich předkové, používali jako smáčedlo, či tavidlo kyselinu, nevím. Z vlastní zkušenosti vím, že nejlepší pájecí vodu jsem si nechával namíchat z chemicky čistých surovin u chemika ve fabrice. Tato voda byla tak kvalitní, že cínová pájka se rozlévala před pájedlem a s olovnatou pájkou při pájení nebyly žádné potíže. Klempíř, který mi dělal střechu, jen chrochtal, že nic takového ještě neměl. Bohužel, recept je někde založen a neni k nalezení.

J.P.

K tomu počasiu: rok 1974 1. máj, vo výške 300 mnm snežilo (Prievidza)...
Nič nového pod slnkom.

Vojto.

Dňa 28.03.2013 08:13 emilkamilka wrote / napísal(a):
> Nevím,kde jste k tomu přišel,zajisté jste mladšího věku a ti naši
> předkové,kteří ty cikány pamatují již tu dávno nejsou. Cikáni byli pověstní
> tím,že pocínovávali staré rezavé kotle,potřebné v tehdejších usedlostech.Ti
> cikáni to znali,pomocí kyseliny a pomocí koudele ten rozpuštěný cín
> roztírali po stěnách kotlů.Ale to byli páni cikáni machři,dnešní se živí
> úplně jinak,díky státu a příležitosti,která se jim naskytne.
> Tak co říkáte letošnímu březnu,určitě není pamětníka.
> Nejen že ubývá uhlí na otop,ale i včelám zásoby.Nechci být prorokem,ale
> letošní jarní ztráty včelstev budou vysoké.
> Med je letos z velké míry prodán a tak budeme doufat,že i Špačkové nasadí
> větší ceny včelařům.Hezké jaro...
>

Nevím,kde jste k tomu přišel,zajisté jste mladšího věku a ti naši předkové,kteří ty cikány pamatují již tu dávno nejsou. Cikáni byli pověstní tím,že pocínovávali staré rezavé kotle,potřebné v tehdejších usedlostech.Ti cikáni to znali,pomocí kyseliny a pomocí koudele ten rozpuštěný cín roztírali po stěnách kotlů.Ale to byli páni cikáni machři,dnešní se živí úplně jinak,díky státu a příležitosti,která se jim naskytne.
Tak co říkáte letošnímu březnu,určitě není pamětníka.
Nejen že ubývá uhlí na otop,ale i včelám zásoby.Nechci být prorokem,ale letošní jarní ztráty včelstev budou vysoké.
Med je letos z velké míry prodán a tak budeme doufat,že i Špačkové nasadí větší ceny včelařům.Hezké jaro...

Dobrý den
včelařím již více jak 45let a léčivo Fumagilin i Nitekabin jsme dříve běžně používali.(před 20lety)Do této doby nebylo třeba jej použít neboť nebyla situace tak vážná jako nyní.19.3.2013 jsem prohlédl včelstva(+12°C) a 25.3.2013 začal padat sníh(-4°C),nyní je zde 10cm sněhu a zima jako když začíná.Po Velikonocích se má oteplit a včely přinesou omrzlou sladinu a pyl z Jívy.Z prominutím včely se zeserou a
propukne Nosema.Vždy mi pomohl Nitekabin ale ne dávat do podněcovacích roztoků,ale rozdělat jej v roztoku cukru 1:1 a tlakovací stříkačkou postříkat celé rámky i se včelami.Včely to ze sebe slízají a nikam neukládají.Opakovat za 7dní a úspěch byl vždy zaručen.Proto nyní Nitekabin sháním a přiznám se že jsem nevěděl že je to zakázané antibiotikum ale třeba proto že bylo nalezeno v medu z důvodů přidávaní do podněcovacích roztoků.

S pozdravem přítel Honza

Pánové, když si chce někdo hrát se starým křápem, tak,ať si hraje. Nejlepší povrch by se mohl získat po kvalitním odmaštění, použití velmi kvalitní pájecí vody a cikánském cínování. Vnější nátěr by ovšem vzal za své a musel by se v plném rozsahu obnovit.

J.P.

Síta ručně šmirglem očistit prakticky nejdou.

Co se týká sklenic, tvrdím to, co jsem napsal níže. kdo má kvalitní nepokřivené nástavky, těsní mu úly , nefouká mu do nich a ve včelkách má dost zásob, bude mít co do sklenic. Včelínové včelaři budou proti včelnicovým letos ve výhodě stejně jako ti s uteplenými úly proti těm s neuteplenými.
Kdo má nástavky všelijaké a mezi nimi mezery, tak ten má nyní včely bez plodu vrácené ve vývoji o měsíc zpět, takže duben a první polovinu května nebudou stíhat. Pokud to vůbec přežijí.

Taky jsem natíral starý medomet Bisilem. Šmirglem vybroušený starý cín, základ a 3x Bisil. Loupal se, a to především na sítech, šel do šrotu. Nakonec jsem koupil nerez na kliku za 14 tisíc, k tomu ještě věci okolo a nad 20 000 je dotace.

Akorát jak koukám na počasí, mám obavy, abychom letos neplnili sklenice okurkami........

 
Opískovaný povrch by měl být nadoraz zbaven starých nátěrů, pokud není je třeba cyklus v pískovačce opakovat. Jde o to, že pokud zbude starý nátěr, (v tomto případě na medometu) a následným nástřikem komaxitu po vypálení v peci může nastat situace, že na místě starého nátěru nástřik spění, případně může vytvořit jiný defekt.
 
Proč otázka na pískovače? Jde o to jaké broky či medium v pískovačce jsou. U plechu může po opískování nastat situace, že povrch by mohl mít tepaný vzhled, v horším případě by z něj mohl být po opískování cedník :-)
T.P

"1/ Lze daný povrch opískovat... (otázka na obsluhu příslušné pískovačky)
pokud ano, eventuéní opískovaný povrch medometu se již neodmaštuje, nechá se cca. 5 - 10 min. v peci, výtáhne se, nechá se schládnout a může se práškovací pistolí nastříkat. Následně jde do pece na cca. 20- 30 minut.
Po ochlazení je povrch tvrdý, mechanicky dobře odolává poškrabání atp.

Prášek je ze všech nátěrových systémů mechanicky a chemicky úplně nejlepší, ale pokud se má použít, musí se veškerý předchozí nátěr a jakékoliv organické znečištění kompletně odstranit až na kov. Vypalovací teploty většiny prášků jsou totiž vysoké , 150 - 200 st C, takže cokoliv, stará barva nebo mastnota atd tam začne pěnit a hořet. Taky cín se obvykle roztaví a třeba cínovaný koš se tak může rozpadnout.
Omezeně by to šlo, pokud by se jednalo o opravu medometu zaručeně opatřeného už práškovou barvou, ale i tam by byla stávající prášková barva opakovaným vypálením narušena a nemusela by být potom použitelná.

Jinak o tom se už tady kdysi diskutovalo. Tuším se nakonec došlo k tomu, že nejlepší řešení pro opravu starého medometu , pokud by se měla použít prášková barva, je starý koš medometu vyhodit, udělat nový a ten nechat jako nový výrobek, který stačí jen odmastit a odstranit okuje, napráškovat. Plášť medometu potom důkladně očistit, třeba tím opískováním a opravit rozpouštědlovou barvou.
Anebo, co se týká koše, rovnou udělat nový nebo zakoupit nový jako náhradní díl z nerezi. Dnes by to mohlo i vyjít levněji než dělat koš z černého materiálu a potom napráškovat a užitná hodnota nerezového koše je v každém případě vyšší než toho lakovaného z černého materiálu. Nebo odokonce starého opravovaného.

 
 
 
 
1/ Lze daný povrch opískovat...  (otázka na obsluhu příslušné pískovačky)
pokud ano, eventuéní opískovaný povrch medometu se již neodmaštuje, nechá se cca. 5 - 10 min. v peci, výtáhne se, nechá se schládnout a může se práškovací pistolí nastříkat. Následně jde do pece  na cca.  20- 30 minut.
Po ochlazení je povrch tvrdý, mechanicky dobře odolává poškrabání atp.
 
2/ dodržet technologický postup. Odstranit starý nátěr, případně pokud je soudržný zdrsnit a odmastnit.
Nanese se základní vrstva potravin. polyuretanovou barvou např U 2008, kterou smícháme s tužidlem U 7002 v poměru 20:1. Ředí se  U 6002. Relativně rychle tato barva povrchově zasychá. Je lépe provádět nástřik pistolí.
Následně můžem nanést 2-3 vrstvy např Bisilu
Víše popsaný technol. postup je poměrně kvalitnější pokud jde o eventuélní mechanické poškození nátěru , než když se provedou jen 3-4 nátěry bisilem, tedy základ-mezivrstva a lak v jednom.
Do prvního vytáčení je dostatek času ,aby provedený nátěr vytvrdnul. Je dogma, že medomet musí být po nátěru x- xy měsíců ve fázy klidu, než se v něm dá vytáčet.
T.P
 

Rozpuštěný vosk je možný jako nouzové ošetření místně opadlé barvy. Když se medomet před sezónou vybalí a zjistí se rezavý problém, který už není čas opravit barvou.
Pokud se použije plošně jako krytí rzi, s voskem to železo zreaguje a stačí jedno vypadnutí rámku z koše a štrejchnutí po plášti medometu a v medu je hromada vosku znečištěného železnatým mýdlem nebo dokonce práškové rzí, která pod tím voskem klidně může růst dál.
Nebo úplně stačí přejetí něčím tvrdším po takhle navoskované ploše, rýha ve vosku není moc vidět a pozná se to až podle černého barviva, které vznikne reakcí medu s železem.

Pokud mohu poradit,tak starý medomet nenatírejte drahou potravinářskou barvou - stejně se to oloupe.Ideání řešení je medomet pořádně vymít,vysušit,jemně zašmirglovat nejhorší místa,vytřít harem a pak ho celý vyvoskovat včelím voskem. S horkovzdušnou pistolí to jde krásně, Zvenku nahřívám a zevnitř voskuji kusem čistého včel. vosku.Vosk se do rezatých míst zapije a vše to zakonzervuje.Nevypadá to tak pěkně jako nová barva ale funguje to, je to hygienické ,levné, rychlé a dá se to stále obnovovat.

To je právě ten problém. Pokud by se to mělo udělat pořádně, tak by na to
byla potřeba nějaká mořírna a jiná zařízení a taková oprava by možná byla
dražší jak nový, zvláště při dotacích.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 27. 3. 2013
Předmět: Re: Re: Medomet

""Taky jsem jím medomet natřel ale dlouho to nedrželo. Problém byl v tom, že
je medomet z plechu, občas se v provozu pěkně zavlní a lak popraská po
dvou
letech se začal i odlupovat."

Problém je v tom, že nebylo provedeno pořádně očištění materiálu pod
nátěrem a asi taky nebyl dodržen postup výrobce - základní barva pod vrchní
email.
Pokud by toto bylo provedeno pořádně, barvy by držela i na vlnícím se
plechu. Nedržel by asi ten Eprosin, jakožto tmel by byl nanesený v
podstatně silnější vrstvě.
Faktem je, že očištění doma je problematické, protože by zabralo tak 10 x
víc času než zabere vlastní nátěr a stejně by se nemuselo povést. Ideální
by bylo sundat celý nátěr a v nějaké průmyslové lince provést odmaštění a
předúpravu pod nátěr, třeba fosfátem a potom to natřít celé znova.
A u medometu je problematické o to víc, že povrch medometu bývá kontaktem s
kousky vosku zamaštěn včelím voskem, který je tuhý a tak se z kovu obtížně
dostává.

Ty dva roky, po kterých se to začíná odlupovat, odpovídá prostému stárnutí
barvy, kdy z barvy vyprchají veškeré těkavé látky, kterých bývá i rok po
natření ještě v barvě tak okolo 1 % , barva tak ztvrdne a mizerná
přilnavost na neupraveném podkladu nestačí už k tomu, aby na tom podkladu
držela."

A stejně je teď na opravu medometu barvou skoro pozdě. Když se teď na začátku dubna medomet natře, v době vytáčení v květnu bude v zaschlé barvě ještě několik procent ředidla, které může v pohodě přejít do medu. A "upravit" jeho chuť.
Medomet by se musel natřít, barva nechat pořádně zatvrdnout a medomet potom na nějakou desítku hodin strčit do nějaké vysoušecí pece a podrobit nějaké vyšší teplotě, aspoň 60 - 80 st C, aby to ředidlo vyprchalo.

"Taky jsem jím medomet natřel ale dlouho to nedrželo. Problém byl v tom, že
je medomet z plechu, občas se v provozu pěkně zavlní a lak popraská po dvou
letech se začal i odlupovat."

Problém je v tom, že nebylo provedeno pořádně očištění materiálu pod nátěrem a asi taky nebyl dodržen postup výrobce - základní barva pod vrchní email.
Pokud by toto bylo provedeno pořádně, barvy by držela i na vlnícím se plechu. Nedržel by asi ten Eprosin, jakožto tmel by byl nanesený v podstatně silnější vrstvě.
Faktem je, že očištění doma je problematické, protože by zabralo tak 10 x víc času než zabere vlastní nátěr a stejně by se nemuselo povést. Ideální by bylo sundat celý nátěr a v nějaké průmyslové lince provést odmaštění a předúpravu pod nátěr, třeba fosfátem a potom to natřít celé znova.
A u medometu je problematické o to víc, že povrch medometu bývá kontaktem s kousky vosku zamaštěn včelím voskem, který je tuhý a tak se z kovu obtížně dostává.

Ty dva roky, po kterých se to začíná odlupovat, odpovídá prostému stárnutí barvy, kdy z barvy vyprchají veškeré těkavé látky, kterých bývá i rok po natření ještě v barvě tak okolo 1 % , barva tak ztvrdne a mizerná přilnavost na neupraveném podkladu nestačí už k tomu, aby na tom podkladu držela.

Taky jsem jím medomet natřel ale dlouho to nedrželo. Problém byl v tom, že
je medomet z plechu, občas se v provozu pěkně zavlní a lak popraská  po dvou
letech se začal i odlupovat. Nakonec jsem ho vyhodil. Sice ještě tehdy
nebyly dotace, ale měla se poslední rok platit daň.
Já měl platit tehdy necelých 10 000 ze svých příjmů Koupil jsem tehdy nový
za 12 tis. a nakonec to dopadlo tak že mi ještě nějakou tu stovku vraceli.
Takže jsem ho v důsledku měl jakoby zadarmo.  Před 3 roky dostal 80 W el.
pohon za 10 000 + diodové osvětlení za 130Kč. a točí 4 -    6 rámků naráz
(radiál - diagonál), dle potřeby.  Nestačím ho ani krmit.
Takže je na pováženou, při různých dotacích, jestli natírat, nebo nový.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 27. 3. 2013
Předmět: Re: Medomet

""Skorodovaný medomet bol natretý Eprosinom ekologickým."

Eprosiny je řada epoxidových tmelů vyráběných už za socíku, tehdy kdesi v
Plzni.
Eprosin E neznamená ekologický, ale prostě Eprosin typu E . Za socíku to
byla jediná nátěrová hmota, která měla tehdejší oficiální atest pro přímý
styk s potravinami a dala se běžně sehnat.
Neoficiálně to byl v té době už i ten epoxidový email Epolex 2321 v bílém
odstínu, vyráběl se na stejném místě. Akorát že soudruhům nezáleželo moc na
tom, aby včelaři měli dobrou barvu na medomety a tak oficiálně Epolex
získal atest na potraviny buď těsně před komcem socíku nebo až potom."

No, já raději v tuto dobu nekrmím, protože mně to připadá spíš kontraproduktivní.

Jinak ale tady u nás včelky dostaly obrovsky zabrat. Po několik dnů je tady silný východní vítr a teplota pod nulou. Ze začátku bylo v noci dokonce až - 12, teď tak - 5 a ve dne tak - 3 st C. A trvale pod mraky. Všechno je profoukané větrem a promrzlé.
Jak před několik dny bylo naposledy nad nulou a z toho vznikly rampouchy a na zemi led, tak to je doteď. Akorát jak před pár dny bylo při tom větru a mrazech jeden den trochu slunce, tak ten led to vypreparovalo do takových roztodivných tvarů, kolem předmětů s tmavým povrchem led vysublimoval, jinde zůstal.
Teď začíná u nás trochu svítít slunce, ale podle předpovědi bude ještě dnes i přes den větrno a kolem nuly, zítra má být konečně tak 1 - 2 st C nad nulou.

Kdo má jen trochu netěsné úly, tak ty včely nemohly udržet potřebnou teplotu na plodu ani náhodou. S největší pravděpodobností přišly o veškerý plod, snad kromě vajíček.

"Je tam integrovaný obvod - pokud si pamatuju tak dvojitý klopný obvod. K tomu velkému výkonovému tranzistoru je ještě jeden menší výkonový atd atd. "
A co na tom dvojitém klopném obvodu je konkrétně napsáno ?

"Skorodovaný medomet bol natretý Eprosinom ekologickým."

Eprosiny je řada epoxidových tmelů vyráběných už za socíku, tehdy kdesi v Plzni.
Eprosin E neznamená ekologický, ale prostě Eprosin typu E . Za socíku to byla jediná nátěrová hmota, která měla tehdejší oficiální atest pro přímý styk s potravinami a dala se běžně sehnat.
Neoficiálně to byl v té době už i ten epoxidový email Epolex 2321 v bílém odstínu, vyráběl se na stejném místě. Akorát že soudruhům nezáleželo moc na tom, aby včelaři měli dobrou barvu na medomety a tak oficiálně Epolex získal atest na potraviny buď těsně před komcem socíku nebo až potom.

Volal sem mu že koupím 30kg ale bohužel sem se já blbec včas nepodíval na
datum... Samozřejmě ta cena je dnes nesmysl. Mimochodem má prodáno všechno
i z loňska...

Jirka


Dne 24. března 2013 11:34 mirek <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Prodej kvalitního domácího medu
>
> Našel jsem tento inzerát
> Typ: prodám
> Vloženo: 24. 06. 2011 v 13:37
> Kategorie: Ostatní : Potraviny
> Lokalita: Třebíč
> Kontakt: 608 606 515, Antonín Fučík
>
> Cena: 70Kč/kg
>
> Kvalitní lesní med od včelaře s 40 letými zkušenostmi.
> Cena 70Kč/950g. Možno do vlastních nádob. Nad 10 kg sleva 20 Kč/kg.
>

Je tam integrovaný obvod - pokud si pamatuju tak dvojitý klopný obvod. K tomu velkému výkonovému tranzistoru je ještě jeden menší výkonový atd atd.
PJ

Jednou jsem z nesdostatku jiného krmiva takový to použil a nedostavily se
žádné negativní důsledky 

nakvašená bývá jen ta horní vrstva

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef <kriz/=/stavos.cz>
Datum: 26. 3. 2013
Předmět: zkrmování medu

"dobrý den přátelé. Přesto, že jsem loni vytáčel řepkový med zavíčkovaný tak
mi cca 4 5kg lahve trosku nakvasily. Myslíte si, že je možné je dat včelám
ke zkrmení.
Děkuji za odpovědi a připomínky Josef"

Dne Tuesday 26 of March 2013 17:13:36 Michal napsal(a):
> ja mám včelstva v Optimaloch na 4NN celú zimu, sú zakŕmené asi na 20 až
> 25kg zásob, takže tento problém s dokrmovaním na jar nemám a včely to
> krásne využívajú, keď iným začínajú v tuto zimu stagnovať, alebo dokonca
> kolabovať, mne naberajú na sile. Denný pokles zásob teraz v marci je cez
> 0,25kg zásob za deň, zatiaľ čo z zimných mesiacoch bol 0,5kg za týždeň.
> Takže tento rok asi nebude platiť "kto šetrí má ...."!!!

No ja osobne jsem v nedeli prikrmoval penou ( z medu ),
slabsi vcelstva, ob ulicku plne zasob a v ulicce uz skoro nic.
Radsi jsem prikrmil vsechny, kdo vi, jak to s tim jarem dopadne :) .

--



S pozdravem

Jan Cervenka

ja mám včelstva v Optimaloch na 4NN celú zimu, sú zakŕmené asi na 20 až 25kg zásob, takže tento problém s dokrmovaním na jar nemám a včely to krásne využívajú, keď iným začínajú v tuto zimu stagnovať, alebo dokonca kolabovať, mne naberajú na sile. Denný pokles zásob teraz v marci je cez 0,25kg zásob za deň, zatiaľ čo z zimných mesiacoch bol 0,5kg za týždeň. Takže tento rok asi nebude platiť "kto šetrí má ...."!!!

Barva by měla mít atest na styk s potravinami, nebo ještě lépe s pitnou vodou. Někde takovou mám, ale Eprosin to určitě není,použil jsem ji na nátěr ponorného čerpadla do studny. Podívat se mohu až o víkendu. Jinak používám bezbarvý lak s atestem na pitnou vodu a s tím natírám dřevěná krmítka. Je to bezbarvý silikon-akrylátový lak laksil ( od stejného výrobce je i ta barba). Lze se poptat na www.barvy.cz.

Mám nějaký podobný pohon a tam plošňák není. Kromě tranzistoru na chladiči je tam jen drátový potenciometr, jeden odpor, vypínač a přepínač směru otáčení. Odpor je napájený přímo na vývody.
Tranzistor půjde určitě nahradit nějakým jiným. Ale zkuste nedříve zkontrolovat odpor a potenciometr.

K príspevku 60853.


Skorodovaný medomet bol natretý Eprosinom ekologickým.

Já mám zkušenosti, že slabé zakvašení se odstraní, když se med opatrně rozpustí a pořádně vícekrát promíchá - přeleje.
A že slabé zakvašení chuť medu spíš zjemní a zvýrazní než zhorší.

Takže bych doporučil nejvíc zkvašené části medu odstranit, použít je třeba do čaje nebo do perníků nebo obecně na nějaký nápoj typu kvasu.
A zbytek rozpustit, promíchat a třeba potom prodat s upozorněním, aby ten med lidi neskladovali a do měsíce, dvou spotřebovali.

dobrý den přátelé. Přesto, že jsem loni vytáčel řepkový med zavíčkovaný tak mi cca 4 5kg lahve trosku nakvasily. Myslíte si, že je možné je dat včelám ke zkrmení.
Děkuji za odpovědi a připomínky Josef

"Kdysi jsem v časopise Včelařství četl příspěvek včelaře, který si opravil nátěrem vnitřní stěny a dno u medometu, který počínal rezavět. Nemohu však najít nikde nátěrovou hmotu, vhodnou pro potravinářské účelůy. Může mi někdo poradit? Díky."
Stačí pohledat na internetu.
http://barvy-laky-melnik.cz/vmchk/barvy-na-kov/polydur-top-u2845.html
http://www.barvy.cz/zbozi/vv-epolex-email-profi/2q
http://www.chemolak.sk/index.php?www=catalog_detail&id_item=151

Bisil, je celkem běžně k dostání, právě jsem s ním natřel otvíčkovací stůl.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Vladimír <vlaja.ja/=/seznam.cz>

Datum: 26. 3. 2013

Předmět: Re: vÄ elstva


"Kdysi jsem v časopise Včelařství četl příspěvek včelaře, který si opravil

nátěrem vnitřní stěny a dno u medometu, který počínal rezavět. Nemohu však

najít nikde nátěrovou hmotu, vhodnou pro potravinářské účelůy. Může mi

někdo poradit? Díky."

Kdysi jsem v časopise Včelařství četl příspěvek včelaře, který si opravil nátěrem vnitřní stěny a dno u medometu, který počínal rezavět. Nemohu však najít nikde nátěrovou hmotu, vhodnou pro potravinářské účelůy. Může mi někdo poradit? Díky.