78406

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Aleš Molčík (37.188.231.233) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289) (59290) (59291)

Děkuji za odkaz. Trubkovité úly a celé zídky z nich jsou v Egyptě dost známé a podle fotek co jsem viděl si myslím, že jsou používané dodnes. Egypťané měly tyto úly i na lodích a kočovaly po Nilu za snůškou.
To co je ve střední Evropě známo o historii včelařství začíná u klátů,košnic a tím vymazávání hlínou. Já jsem teď vytáhnul ze "šuplíku" několik fotek hliněné nádoby cca 3-4tis. let staré nalezené na Moravě, druhá je v Německu, o které si archeologové myslí, že je to úl. Nebylo to, ale laboratorně rozborem prokázáno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T.Polách (93.99.69.80) --- 6. 11. 2012
Poptávka

Koupím staré úly z počátku století
Moravský stojan,klát,úly Ječmínek,Hospodář,atp.
m./725 258 644/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289) (59290)

Něco je možná tzady:
http://www.beesfordevelopment.org/uploads/Wall%20Hives%20and%20Wall%20Beekeeping.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289)

Stojan a ležan se rozlišuje cca posledních 150 let, s vznikem plástu. Dříve, jak se využívala divoká stavba, to bylo jedno.
Čistě hliněné úly jsou v Evropě záležitost Středozemí, používalo se něco jako hliněné vypálené roury položené na ležato a naskládané na sebe tak, že vytvořily zeď. Dokonce se tomu snad mělo říkat včelařská zeď. Včely se do nich měly usazovat samovolně roji a majitel tak mohl jen vybírat med, který přinesly.. Včelařské zdi by dneska měly být ještě k vidění v méně rozvinutých oblastech Středozemí, protože se takhle mělo přestat včelařit jen před pár desítkami let.

Víc na sever je čistě jen vypálená hlína pro včely příliš studený materiál. Hlína či jemný jíl třeba u nás se kdysi měl používat jako pomocný materiál. Třeba pro výmaz slaměných nebo proutěných košnic na včely, aby takový úl déle vydržel. U klátů se jílem lepily praskliny a štěrbiny nebo nadstavovala velikost česen a taky lepila a utěsňovala zadní dvířka do klátu.

Odkaz nevím, před cca 10 - 20 lety bylo něco buď ve Včelařských překladech nebo v nějakém turistickém časopise, Lidé+Země nebo 100 + 1 Zahraničních zajímavostí .....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.224.232) --- 6. 11. 2012
hliněné úly

Dobré ráno, dovoluji si oslovit radu starších o pomoc v nalezení nějakého odkazu na historické úly z hlíny. Co jsem našel je samozřejmě Egypt a trubkovité ležany, potom něco z Izraele nález 5tis. let starého včelínu. V tom Izraely mělo jít o džbány, ale píšou, že byly poskládány nad sebou a obrázek ještě z nevykopaného naleziště ukazoval na použití zase jako ležan. A mě jde o to jestli není někde nějaká zmínka o stojanech.Ptám se, protože bych potřeboval porovnání s nálezy na evropském kontinentu.
Předem děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.238.126) --- 5. 11. 2012
Re: vosk (na dřevo) (59287)

Včelí vosk jde rozpustit v terpentýnu. Do terpentýnu se postupně přidává vosk a míchá se dokud není vytvořena řídká kaše, která se do dřeva kulatou štětkou zatupuje a po vyschnutí terpentýnu leštit. Terpentýn smrdí a dost, určitě bych to nedělal v zavřené místnosti, to by mohlo jít o zdravý.
Ještě jeden recept je rozpustit ve vodní lázni vosk v lněném oleji, na stejnou konzistenci kaše a za tepla zatupovat do dřeva, ale to nemám zatím vyzkoušeno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (217.196.211.101) --- 5. 11. 2012
re: vosk (na dřevo)

http://cestadreva.cz/page/obchod/prirodni-oleje-na-drevo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281) (59282) (59285)

Lenže niektorí tú cestu hľadajú celý život a vôbec ju nenájdu. Vidieť to aj na týchto zbytočných radách pod titulkom "vosk". Sú to zbytočné exhibície, hodnotené nízkymi bodmi. Vašk si nakoniec urobí podľa svojho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281) (59282)

Pratele se nehadaji,jen probiraji svoje zkusenosti.Zadne stanoviste neni stejne,takze i kdyby jsi jejich postrehy zobecnil,stejne budes muset najit vlastni cestu,tak jako ji nasel ve svych zacatcich kazdy z nich...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281) (59282)

"Přátelé nehádejte se :-)). Já jsem jen projevil zájem koupit nějaký vosk.Že se tady rozhoří boj jestli je to potřeba nebo není jsem netušil."
On jinak kupovat ten vosk ani potřeba zvlášť nutně není. Klidně můžeš v předjaří vybrat ze spodního nástavku z každého včelstva takových 5 nejtmavších plástů nebo slabá včelstva rovnou zůžit na jeden nástavek 39x24, plásty vytavit na vosk a ten vyměnit za mezistěny. Ty nechat včelám postavit a v červnu a červenci zase stáhnout po vytočení nejtmavší plásty a zase vyvařit na vosk. Potom zase norské zimování a při troše štěstí jdeš do zimy se včelami na nových plástech a ještě máš nějaké další plásty navíc.
Akorát s tím voslem koupeným najednou dopředu je to pohodlnější.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281)

Normy byly 16 mezistěn na rámky 39 x 24 do kila. Dneska přirozeně nejsou závazné a tak si to každý dělá jak chce.
Výrobci přirozeně protlačují mezistěny silnější, protože méně mezistěn do kila pro ně znamená méně práce a tím mohou na kilo mezistěn nadstavit lepší cenu. Tuším jsem viděl 14 mezistěn do kila.

Co se týká "umělé snůšky" kvůli stavění plástů, včely se nechovají proto, aby stavěly plásty. Takže když není snůška, tak prostě jen kvůli stavění dalších plástů není důvod do nich cpát cukr a dělat cukráře, kontaminovat tím cukrem med z případné další snůšky. Důvod by byl třeba při odchycení roje, kdy je vhodné využít stavební pud roje i za cenu krmení cukrem, když není snůška. Nebo při odchovu matek, kdy oddělky vyžadují pravidelný přísun zásob.
Případně by byl důvod při norském zimování, které se v tomto případě může brát jako způsob, jak v roce se slabou snůškou a slabou stavbou získat ke konci sezóny v červenci nebo srpnu dostatek vystavených mezistěn.

Co se týká snůšky na místě, jaká bude nebo nebude, kdyby tam byla trvale špatná snůška, včelaři by tam včely nechovali. Dokud to pár let nevyzkoušíš, přesně to vědět nebudeš. Je ale možné, že to bez kočování bude jen pro med pro rodinu a pár kilo navíc na prodej a rentabilní to nebude ani náhodou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vasek731 (88.100.34.126) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281)

Přátelé nehádejte se :-)). Já jsem jen projevil zájem koupit nějaký vosk.Že se tady rozhoří boj jestli je to potřeba nebo není jsem netušil.Samozřejmě že mám včelaře,který mi jak se říká,vede ruku.To že potřebuju koupit mezistěny mi jaksi vychází z těch desítek článků o včelaření.Takže není potřeba se tady přít jestli jsou potřeba nebo nejsou.V každém případě děkuju za rady.

Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265)

Příteli Polášku, matete lidi. Žádné normy nejsou!!! Vše řídí neviditelná ruka trhu!!! Zas je tady fůra latiny. Když je snůška, dokáže "včelstvo" přímo neskutečné věci. Když není, tak se nudí,dělá si co chce a samozřejmě nestaví a co je horší, omezuje plodování!! V případě začátečníka je skutečně nutné do mezistěn investovat a přivodit umělou snůšku, to znamená, krmit!!! Jinak se ke slušnému dílu chudák začátečník nedobere a samozřejmě mu do toho nesmí kafrat manželka, a nedej Bože tchýně. Chudák začátečník co se tady ozval. Copak nemáš v blízkosti nějakého včelaře, může být třeba ze sousední vesnice.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268) (59270) (59272)

Je to krásné příteli Molčíku, ale když je řidičák v čistírně tak je to vše na h.... a nenaděláš nic. Hektary malin a les smrků, nebo javorů sice můžeš vysázet, když budeš mít kam, ale snůšky se z nich dočkají tak akorát vnuci a ti už mohou mít také jiné zájmy. Tak já se musím spokojit s tím co je.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265)

Příteli Polášku, matete lidi. Žádné normy nejsou!!! Vše řídí neviditelná ruka trhu!!! Zas je tady fůra latiny. Když je snůška, dokáže "včelstvo" přímo neskutečné věci. Když není, tak se nudí,dělá si co chce a samozřejmě nestaví a co je horší, omezuje plodování!! V případě začátečníka je skutečně nutné do mezistěn investovat a přivodit umělou snůšku, to znamená, krmit!!! Jinak se ke slušnému dílu chudák začátečník nedobere a samozřejmě mu do toho nesmí kafrat manželka, a nedej Bože tchýně. Chudák začátečník co se tady ozval. Copak nemáš v blízkosti nějakého včelaře, může být třeba ze sousední vesnice.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vasek731 (88.100.34.126) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59277)

Abych upřesnil snůšku.Takže podle místních včelařů je potřeba časný jarní rozvoj,protože je zde "jistá"jarní snůška z květů pak nic a potom možná les.Proto jsem se taky rozhodl pro ED velké plodiště a medník polonástavky.Upřesním ještě n.v. 398m/m.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267)

Ať dá mezistěny nebo ne ,stejně ty včely musí všechno postavit, na ty dna buněk zdaleka nespotřebují tolik vosku, kolik je ho v mezistěnách
Síla té mezistěny je kompromisem mezi tím co potřebují včely a co vyhovuje včelaři.
Proto ten rozdíl není tak významný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 04.11.2012 12:01:55
> ----------------------------------------
> Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na
> divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely
> stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky
> nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu.
> Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále
> možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.
>
> Pepan
>
> ----------
>
> To je pravda ale jen někdy - v období tvorby voskyu - jak nazývá toto
> období Wright - období bílého vosku - ve včelstvu je jeho nadprodukce a
> včely skutečně opravují bílým voskem vše.
>
> Jenže přínos a snůška je už dřív. Takže představa že včely nanosí do
> nových plástů způsobí výpadek jarní snůšky.
>
> A různé úspory - volná stavba atd - způsobují ještě větší zpoždění.
> Takže když kolega začíná, bude nejlepší když bude mít maximum vosku a pokud
> najde někoho, kdo mu jej vysterilizuje a udělá mezistěny na přání na
> válcích, tak bude pro něj nejlepší, když se domluví na větší měrné
> hmotnosti mezistěn, aby včely nemusely vosk přidávat a stavba šla rychleji.
>
> Na vlastní stavbu s tvorbou vosku má čas až bude mít díla přebytek.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk..

 
From: "R. Pol�ek"
Subject: Re: vosk..

Ono to záleží hodně jaká je na stanovišti snůška.
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10
průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných
včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného výnosu
kvůli stavbě jsou většinou jen odhady.


----------------------------------
 
Nedostáváli se včelám při zvíšené produkci vosku bílkovin, jsou nuceny jej čerpat z vlastního těla.
 
Včely přikrmované pylem spotřebovaly na výrobu vosku až o 50% méně medu.(zdroj R.J)
 
Podobnou reakci vyvolává medopylová směs, která je příliš hustá nato, aby ji včely mohli přenášet do buněk . Takže jsou nuceny ji zužitkovat pro svou výživu.
Vydatnější výživa vede pak k zvýšenému odměšování vosku i krmné štávy.
 
T.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: (59273) (59274)

39x30 jsou dost neobratné rámky.
S přidáváním mezistěn bych nijak nespěchal. Ony by ty včelky klidně vydržely i na několik let neměněném díle a v podstatě nic by se jim nestalo. Pokud se jinak udržují silné. Jen by trochu vosku přišlo nazmar, ale zas ne moc, protože včelky nejsou hloupé a když nemají kde stavět, tak produkci vosku zase omezí. Co se týká nákaz, tak neměnění plástů zhoršuje nákazovou situaci jen o nějaká procenta a o něco zhoršuje výtěžnost vosku z takových plástů. Až teprve 5 - 10 let pořád plodované a neměněné plásty může být větší problém. Z hlediska nebezpečí podtržení vývoje včelstva a tím omezení medného výnosu je jako začátečník rozhodně lepší plásty za mezistěny měnit a nechat je tak stavět méně než více.
V tom nebyl problém v zadovácích, protože tam se dalo přidávat po plástech a tudíž dlouhodobě přidávat klidně i každý třetí čtvrtý den 1 mezistěnu, ony ji vždycky za ty tři dny vystavěly a tak nikdy v úlu nebylo větší množství nevystavených mezistěn. U nástavků se musí přidávat celý nástavek.

Pokud nemáš plásty navíc, tak podle mně klidně můžeš během března až dubna takové 2- 4 neobsazené prázdné plásty na kraji spodního nástavku nahradit mezistěnami. V teplém počasí a za snůšky po polovině dubna nebo na začátku května ty mezistěny šoupnout vždy po jedné do horního nástavku na kraj plodového hnízda, aby je vystavěly. Po cca polovině května, až budou všechny takhle přidané mezistěny vystavěny, můžeš takhle získané původní plásty prostřídat mezistěnami a přidat tak celý třetí nástavek. Víc než 3 nástavky po 9 plástech 39x30 podle mně ani nemusí být potřeba, pokud včely nebudou extrémně silné.
Během léta potom můžeš hodně tmavé plásty po vytočení nahradit dalšími mezistěnami. Případně ke konci léta provést norské zimování a tak za cenu nějakého kila cukru majednou nahradit celý jeden nástavek starých plástů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 4. 11. 2012
Re: (59273)

Jestli máš potřebu jít z Brenera na OjroDadant můžeš hned nad ním stavět NN medníky pro Dadant.

Ale Ojro dadnt bych nevolil, jelikož to je český spotvořenec.
Proč ne originální Dadnd (Tedy Blat) nebo Langovu modifikaci.

Chceš si celý život všechno bastlit nebo nakupovat hotové?

Natření Dadant Medníky i s hřebeny jsen viděl na výstavcě v Itálii za 8Euro.

Ojro Dadant je nabastleý na českého Adamce - to ty nemáš, tak proč na hybrid?

Píšu Ojro, protože EuroDadnt je jen marketingový výraz pro český dadant z dob, kdy EU byla mezi včelůři populární.
Dnes by to byl marketingově i všcnš správně anitieurodadant.
39cm není Euro míra. 43,5cm ano.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vasek731 (88.100.34.126) --- 4. 11. 2012

Wau to je věcí a názorů.Pokusím se odpovědět.Začínám na třech Brennerech.Mám je na dvou nástavcích(9 rámků 30*30)což je 54 mezistěn jen na obsazení medníků.A co výměna díla.Počítám podle názorů jiných v plné snůšce +dva medníky.Souše nemám vlastně žádný.
Vím,že na tenhle počet včel by 20kg vosku stačilo,ale počítám s tím že bych něco rozšířil.Ale nechci pokračovat v brennerech ale přejít na eurodadant.Takže pokud by se podařilo tak z každého jeden oddělek a už potřebuju další mezistěny(13rámků 39*30).Pokud bych to udělal rovnou,že budu dávat medníky ED(39*15) tak je to ještě víc a nepostaví mi plodiště.
Jestli by se vyplatilo nechat si rovnou z toho vosku udělat mezistěny nevím.Asi ano.Ale nevím jestli je tady v okolí nějaký výrobce.A vést to někam dál a nebo posílat se asi nevyplatí.Vosk by měl snad být v pořádku.Je od včelaře,který má 60 včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.239.194) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268) (59270)

Znám včelaře, který kočuje s osmi včelstvy. Doma na zahradě by měl max. řepku. Takže vyjede na jaře do lesa na javory, vykočuje na řepku a potom do smrčin na les a vrací se na zimu na zahradu.
Když jsem měl včely doma, tak jsem byl se snůškou na tom stejně, nic, řepka a zase nic. Byl jsem rád když postavily na mezistěnách jeden nástavek. Teď mám javory, řepku a lípu. Dost času, aby postavily víc i bez mezistěn. Říkávalo se, že benzín je nejlevnější krmení. Dnes ten benzín není také už nic levného, ale na rozmanitost a dobu trvání snůšky by se to i při malém počtu včelstev mohlo vyplatit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268) (59270)

RP:
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného ...

---------
To je akademická otázka díky existenci MS ji nikdo nemusí zas tak řešit, protože ty pokusy z minula byly pro tvorbu vosku bez MS.

Dokonce je možné vypozorovat, že včely s dostatekem díla staví méně než ty co jej mají málo. Mají dost rozumu, takže vše s MÍROU.

A že včely nenosí když to nemají kam ukládat, na to stačí zkušenosti těch co přecházeli na novou rámkovou míru.
Je to prostě na výnosu dost vidět. Moje zkušenost. A co jsem slyšel, i většiny ostatních.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268)

Ono to záleží hodně jaká je na stanovišti snůška.
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného výnosu kvůli stavbě jsou většinou jen odhady.
Podle mně kolik dokáží vystavět mezistěn a to bez pozorovatelné ztráty medného výnosu podle mně nejvíc závisí na tom, jak je na stanovišti silná další květnová a raná červnová snůška po řepkové. Protože v květnu a v první polovině června nejvíc staví. Ale hlavně v první polovině řepkové snůšky se mezistěny musí vkládat opatrně a pomalu, protože je v noci i přes den ještě nízká teplota a větší množství vložených mezistěn by ochladilo plodiště a včely zpomalilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268)

Josef, máš pravdu pokud máš na jaře dost díla.
O tom to je.

Taky nemám problém, dokonce si ulehčuji práci i velkým podílem volné stavby, ale na jaře mi nestaví, až později.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267)

Nechavam vcely stavet na maximum co dovedou,rocne 2 nastavky na vcelstvo,a nejspis se mi to moc nepromita do vynosu.Spis mi to znacne usnadnuje praci.Jarni rozsirovaci nastavky jsou kombinaci panenskych sousi,mezisten a stavebnich ramku nad puvodnim zimnim vcelstvem.Snuska z nich matku stejne vytlaci dolu,po vytoceni se do nich vrati,vcely do nich znovu ukladaji zasoby,a pro me neni pak nic jednodusiho,nez vcelstvo preskladat.Horni nove 2 nastavky s plodem a zasobami dolu,mrizku,na to 2-3 zimni nastavky,vyradit co se loni pri stavbe nepovedlo,nahradit to opet mezistenami a mam cely rok pokoj.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263)

Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.

Pepan

----------

To je pravda ale jen někdy - v období tvorby voskyu - jak nazývá toto období Wright - období bílého vosku - ve včelstvu je jeho nadprodukce a včely skutečně opravují bílým voskem vše.

Jenže přínos a snůška je už dřív. Takže představa že včely nanosí do nových plástů způsobí výpadek jarní snůšky.

A různé úspory - volná stavba atd - způsobují ještě větší zpoždění.
Takže když kolega začíná, bude nejlepší když bude mít maximum vosku a pokud najde někoho, kdo mu jej vysterilizuje a udělá mezistěny na přání na válcích, tak bude pro něj nejlepší, když se domluví na větší měrné hmotnosti mezistěn, aby včely nemusely vosk přidávat a stavba šla rychleji.

Na vlastní stavbu s tvorbou vosku má čas až bude mít díla přebytek.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209)

"Přeju pěkný večer.Koupím včelí vosk.Začínám a tak nemám na výměnu za mezistěny. Tak kdyby byl někdo v okolí Vodňan,Písku,Týn nad Vltavou,Strakonic kdo má nějaký navíc tak mi dejte prosím zprávu na Pejchalovi/=/atlas.cz.Díky moc"



Musíš popsat, jak konkrétněji ty včely chceš chovat, jaký úl, v kolika nástavcích v létě je plánuješ mít, v jakém jsou nyní stavu, na kolika a na jak starých plástech a kolik plástů mimo včely v zásobě máš k dispozici na včelstvo.

A tady se dovíš, kolik bys jim tam měl optimálně asi těch mezistěn přidat k vystavění.
A z toho budeš vědět, kolik asi potřebuješ vosku.
20 kg vosku, to už se skoro vyplatí poptat nějakého menšího výrobce mezistěn,aby rovnou z toho vosku vyrobil celou dávku a rovnou si určit , jak ty mezistěny mají být silné, kolik jich z kila má vyrobit.

Tedy pokud nemáš pochybnosti, že nějaký nakoupený vosk není ze včel s morem plodu, tam by to chtělo potom vosk vyměnit za mezistěny u nějakého velkého výrobce, třeba Stražisko, který má spolehlivou dezinfekci vosku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261)

Ono to částečně platí, že pokud se budou včely "zdržovat" stavbou mezistěn, odrazí se to na medném výnosu a částečně neplatí. Záleží jak se jim mezistěny vkládají, kdy se jim vloží atd.
Pokusů, jak ušetřit mezistěny nebo vosk, bylo už hodně, zkoušelo se zavěšovat jen pásky, zavěšovat jenom proužek nahoře, nebo se do mezistěn vykrajovaly několik centimetrů velké díry.... Mně se to vždy odrazilo na kvalitě vystavených plástů, čím víc se šetřilo, tím tam bylo víc kiksů, voští sjetého dolů po drátku, trubčiny, děr... Rámky musí být přesné na zlomek milimetru a úhlového stupně a úl musí být přesně vodorovně, aby se při šetření mezistěnami minimalizovalo množství kiksů.
Naopak jiná období, kdy bylo vosku nadbytek, se spekulovalo se silnějšími mezistěnami,aby se včelky tolik nenamáhaly a plásty byly kvalitnější. Běžně a tuším je na to i nějaká oborová norma, je z kila vosku 16 mezistěn 39x24 , to je skutečný rozměr nějak 36x22 cm. Síly mezistěn se tedy zvětšovala až k pouhým 10 mezistěnám z kila vosku, což je hranice rentability, protože kilo vosku se vyvaří v průměru právě z 10 starších plástů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261)

Naprosto zbytečně vyhozené peníze!!
Z toho množství se vyrobí nejméně 200 mezistěn. což stačí pro minimálně pro 6 včelstev při kompletní obnově díla. V běžném provozu je to dávka pro 20 a více včelstev. Normální včelstvo ti pak každý rok vyprodukuje na víc i 1/2 kg vosku.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 03.11.2012 22:56:49
> ----------------------------------------
> To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři
> včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a
> potom postupně nakupovat další.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259)

Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Jež <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 03.11.2012 22:14:18
> ----------------------------------------
> Dobry den, nevim presne kolik ramku budete na jare na rozsireni potrebovat.
> Ale je treba si uvedomit ze pokud najare osidite vcely na mezistenach a
> budete zkuset volnou stavbu nebo puleni mezisten, vcely Vam to oplati
> mensim mnostvim medu. Myslim ze nejlepsi pro rychle vybudovani silnych
> vcelstev je dat jim ramky s celymi mezistenami i kdyz to bude nejakou tu
> tisicovku stat - ta se ale vrati v medu. Volnou stavbu pripadne jen
> prouzky mezisten do ramku resit az tak za rok-dva, na silnych vcelstvech.
> Vymena dila se provadi kazdy rok, porad dokola, na zacatku bych to rozhodne
> nesidil..... petr j.
> Dne 3.11.2012 21:36 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):
>
> > Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi
> > řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je
> > snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč
> > je docela zajimavé.
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Jež (e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261)

To bude na troje vcely stacit bohate :) 1kg vosku je pres 10 mezisten pro
ramek 39x24...
Dne 3.11.2012 22:56 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):

> To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři
> včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a
> potom postupně nakupovat další.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vasek731 (88.100.34.126) --- 3. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259)

To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a potom postupně nakupovat další.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 3. 11. 2012
Re: Vosk (59255)

Miloslave, zkus si pročíst toto: http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://planetwhizbang.blogspot.com/2009/05/make-your-own-planet-whizbang-handle.html&prev=/search%3Fq%3Dhttp://planetwhizbang.blogspot.cz/2009/05

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Jež (e-mailem) --- 3. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258)

Dobry den, nevim presne kolik ramku budete na jare na rozsireni potrebovat.
Ale je treba si uvedomit ze pokud najare osidite vcely na mezistenach a
budete zkuset volnou stavbu nebo puleni mezisten, vcely Vam to oplati
mensim mnostvim medu. Myslim ze nejlepsi pro rychle vybudovani silnych
vcelstev je dat jim ramky s celymi mezistenami i kdyz to bude nejakou tu
tisicovku stat - ta se ale vrati v medu. Volnou stavbu pripadne jen
prouzky mezisten do ramku resit az tak za rok-dva, na silnych vcelstvech.
Vymena dila se provadi kazdy rok, porad dokola, na zacatku bych to rozhodne
nesidil..... petr j.
Dne 3.11.2012 21:36 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):

> Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi
> řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je
> snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč
> je docela zajimavé.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vasek731 (88.100.34.126) --- 3. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226)

Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč je docela zajimavé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 3. 11. 2012
Re: Včelaří, neobchodníci nepodnikatelé (59190) (59217) (59219) (59236) (59238) (59239) (59246)

Kapoun:
Příroda je ale asi spokojena když je převčeleno, protože jsou dobře opyleny všechny rostliny.
--------

Když nepočítám ty co vybírají příspěvky ze včelstva, tak jsou navíc spokojeni i roztoči a další včelí patogeni.

Cca každých pět let nám to dávají poněkud výrazně najevo.
:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235) (59247) (59249) (59250) (59251) (59252) (59254)

Znovu jsem si pohral s cisly v onom teoretickem rozboru.Autor to hezky nalajnoval od stolu,dokonce vypocetl,ze vcelar si koupi 125 sklenic,jez naplni medem a proda ho.Z ceho ovsem vyrobi onech 30 litru medoviny,kdyz vsechen med proda,to je mi tedy zahada.A o medu pro vlastni potrebu ani zminka.Asi je lepsi podobne studie necist,proto jsem psal,ze doufam,ze to zadny zacatecnik necetl...Naprosto chybi polozka nakup vcelarske literatury,vzdelavani,naradi na udrzbu,atd.Za to je tam nakup nadratkovanych ramku,jako nejdrazsi mozna varianta...Nevim jak by se zamlovala autorovi varianta:za par set koupit vcelstvo od konciciho vcelare,sklepnout si ramky,nadratkovat,udelat si 5 ulu,ono koupene vcelstvo rozdelit do oddelku,ucit se na nich,zdarne zazimovat 5 kvalitnich vcelstev s mladou matkou a pristi sezonu mit naklady zpatky.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloslav (91.127.24.21) --- 3. 11. 2012
Vosk

Zdravím priateľov včelárov potrebujem poradiť ako vyrobiť voskovú politúru na drevo,chcem natrieť obklad v podkroví.
Vopred Ďakujem.

Miloslav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235) (59247) (59249) (59250) (59251) (59252)

Pokud se medovina nedolihovává na víc %, (třeba methylem) a nedělá se jí víc než 2000lt, není problém. A nemusí být ani registrace. Spíš hrozí přiznání k dani.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.228.180) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235) (59247) (59249) (59250) (59251) (59252)

Nemám rád slovo moderní, protože se historie neustále opakuje. V těch knížkách co mám z let 1900 jsou podobné počty o ekonomice pro začínající včelaře a také se stejným výsledkem, jako normálnímu člověku ekonomicky nedostupné v případě pořízení nového zařízení.
Znám to u sebe když jsem začínal, to jsem "potřeboval" každou blbost. Teď jedinou vymoženost co mám je Jenter rámek a to pro úsporu času, abych mohl být v práci. A další věci co plánuji budou v podobném duchu, ale to jsou záležitosti kolem zpracování medu. Kolem medu jsou náklady větší než na samotný chov včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235) (59247) (59249) (59250) (59251)

Ono náklady na 5 včelstev můžu vypočítat i dost podstatně nad 50 tisíc stejně tak jako zakoupením levně nějakého dědictví po včelaři a vlastní samovýrobou, kde zhodnotím staré dřevo nebo dřevo z vlastního lesa a jako truhlářský kutil bez nároků na vyčíslení nákladů na práci třeba i jenom na 5 tisíc.

Ale jednu chybičku tam podle mně má, a sice přínos za medovinu. Všechno ostatní se dá legálně prodávat, ale medovina bez registrace coby výrobce lihu ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235) (59247) (59249) (59250)

Vycházel jsem z jeho údajů ve VF. Svazový časopis je pro mě nedosažitelný. Ale zjišťuji, že autor březnovou diskuzi zohlednil v nových propočtech. I když se moc nepolepšil. Spočítal to stejně tak, aby to vyšlo dle jeho tvrzení, tak nějak "statisticky".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235) (59247) (59249)

Za včelstvo počítá 2000, za úl 2500. To je dá se říct horní hranice ceny, silné včelstvo na začátku května, které zajišťuje okamžitě medný výnos a umístěné v novém poněkud dražším úlu.
Teoreticky to je správně, realita je, že včelař leckdy získá včelstvo tak, že za 200 koupí od souseda včelaře právě složený oddělek s 3 plásty a jeden rok silné včelstvo jen vychovává nebo koupí za 200 včelstvo končícího starého včelaře v 50 let starém úlu.

A na včelstvo počítá 20 hodin práce ročně, to je tak reálné pro včelaře s 2 nebo s 5 včelstvy, který do těch včel skutečně chodí a sleduje je. Při více včelstvech už je tlak snižovat spotřebu práce, tam nakonec "včelař" jen přehazuje bedničky nástavků , točí med a dávkuje do sklenic, s vlastními včelami prakticky nepracuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235) (59247)

Je správná? Asi jsi se řádně nezačetl do "ekonomiky" autora. Pokud je to stejné, to co v březnu s deseti včelstvy, tak nákup jednoho včelstva 3000Kč. Za blbost se platí. Pracovní čas na jedno včelstvo 25 hod. To by Kolomý musel vzít deset brigádníků na 10hod prac. dobu a devět měsíců v roce. To že počítá dojezd na včelnici a přitom by tam jel stejně na chalupu, i když asi míň krát. Navíc nekalkuluje s případnými ztrátami.
Obyčejný člověk, který si udělá spoust věcí sám, se do tohoto modelu nehodí, protože tím snižuje cenu medu.
Cenu kterou stanovil právě ten vidlák.
Je to taková Kalouskova ekonomika, co by bylo, kdyby bylo, a co bych rád?
Naprosto, ale s tebou souhlasím, co se týká běžného člověka. Smutný je, že "ekonomiku" neprezentuje "běžný člověk".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235) (59247)

A ostatně 50 tisíc Kč je jen o trošku víc než dva průměrné měsíční platy.
Takže když se řekne , že vstupní náklady na včelaření s 5 včelstvy jsou o trošičku víc než dva průměrné měsíční platy, zní to podstatně přijatelněji než těch 50 tisíc?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235)

Ta kalkulace je formálně správná.
Jenže je dělaná teoretikem od stolu, protože platí jen pro vidláka, který sáhne do peněženky a koupí všechno nové, případně všechno speciálně určené pro včelaření..
Běžný člověk se snaží snížit náklady a tak hledá, kde by co koupil použité nebo třeba z dědictví levněji.
Běžný člověk taky ví, že se obor prvních pár let bude učit a tak prvních pár let nebude počítat pracovní čas. A často drahé zařízení, určené speciálně ke včelaření a tudíž oproti levnějším třeba bez chyb a kompromisů, bude pořizovat až po těch pár letech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 3. 11. 2012
Re: Včelaří, neobchodníci nepodnikatelé (59190) (59217) (59219) (59236) (59238) (59239)

Také se mi slovo "moderní" v souvislosti se včelařením moc nezamlouvá. I proto neodebírám Moderního včelaře. Podle mne by se spíše hodilo slovo "pokrokový", ale to by se zase někomu mohlo zdát slovo zprofanované.
Jiří je asi tak trochu provokatér, asi sám neprozradí zda včelaří a kde a za kolik prodává med aby šel příkladem.
JosPr mne překvapil, když v souvislosti s článkem o ekonomice začínajícího včelaře píše, že doufá, že to bude číst málo včelařů (asi že by je to odradilo. Protože jsem měl dojem, že razí heslo: čím méně včelařů, tím lépe (pro ostatní). Příroda je ale asi spokojena když je převčeleno, protože jsou dobře opyleny všechny rostliny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235)

U studovaného člověka se předpokládá jistá úroveň myšlení.To však není případ autora. Již 2.3.2012 s podobnými počty exeloval na VF. Teď jen "změnil působiště", upravil počet včelstev a dál se považuje za "cenového" odborníka s 2 letými zkušenostmi. Člověk, který perfektně(díky vysokým nákladům) zrekonstruoval starý včelín, ale s názory žije v jiném světě, nakonec přizná, že mu podobné špičkování působí vcelku radost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T.Polách (93.99.69.80) --- 3. 11. 2012
Re:statistika (dekrystalizátor medu)

Přístup k tomu budou mít zemědělci (možná omezeně)


Tedy kdo bude garantovat a položí hlavu na špalek, že se tyto citlivá data nedostanou ven

T.P





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 2. 11. 2012
Re: vÄ?elaĹ?stvĂ­ (59240)

ano Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: pavel <e-mail/=/nezadan>

Datum: 2. 11. 2012

Předmět: včelařství
"Dobrý den přátelé včelaři,došlo vám listopadové včelařství?"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 2. 11. 2012
Re: Včelaří, neobchodníci nepodnikatelé (59190) (59217) (59219) (59236) (59238) (59239)

Tak nějak nemám rád slovo MODERNÍ. Většina světa nebo aspoň Evropy včelaří v Langstrotech a nebo Dadantech. Optimal je záležitost ČR. Tím nechci jednu sestavu vyzdvyhovat a druhou zavrhovat. Všechno jsou to tenkostěné sestavy a podle mě pro kterou se rozhodnu je naprosto jedno.

----
Kolegovi to myslím bylo taky jedno, on to porovnával s takovými pěknými zateplenými, palubkovými, s plným neoddělitelným utepleným dnem úly. Hlavně když jsou uteplená hoblinami a dobře těžké, hlavně na jaře od vlhka aby se blbě kradli.

:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 2. 11. 2012
Re: statistika (dekrystalizátor medu) (59234)

Příteli Ondřeji V.

několik aktivních bl... z údolí dutých hlav, již věc dala do pohybu.

Takže dočkejte času všechno bude !
T.P
---------
Nevím jestli dobrá zpráva, ale mapa prý nebude veřejná, jen pro státní správu.

Pokud je kolega z Libereckého kraje, tam je ale bez ptaní včelařů na krajském webu. Nebo byla, včetně VD v zimní měli pod označením "Onemocněšní varoázou". :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (82.100.0.70) --- 2. 11. 2012
včelařství

Dobrý den přátelé včelaři,došlo vám listopadové včelařství?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.232.200) --- 2. 11. 2012
Re: Včelaří, neobchodníci nepodnikatelé (59190) (59217) (59219) (59236) (59238)

Tak nějak nemám rád slovo MODERNÍ. Většina světa nebo aspoň Evropy včelaří v Langstrotech a nebo Dadantech. Optimal je záležitost ČR. Tím nechci jednu sestavu vyzdvyhovat a druhou zavrhovat. Všechno jsou to tenkostěné sestavy a podle mě pro kterou se rozhodnu je naprosto jedno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 2. 11. 2012
Re: Včelaří, neobchodníci nepodnikatelé (59190) (59217) (59219) (59236)

Zkuste se na to Jiri podivat z jineho pohledu.Par let se muj prodej medu v drobnem pohybuje kolem 2t,mam li je.Bylo to tak,kdyz jsem daval za 80,pak za 100 a stejne,kdyz jsem sel na 110 nebo 120,i kdyz jsem byl drazsi nez okoli,ktere brzy dorovnalo.Ted hypoteticky nasadim cenu 150 a vys.Co se stane?Prijde zakaznik pro 10 kilo na nez je rocne zvykly,bude pocitat ze zaplati 1000 kc,tuto castku je taky ochotny rocne do medu investovat.A BUM.Cena bude o 50% vyssi,logicky si vezme medu min,opet v relaci 1000 kc,bude setrit.Tim klesne muj prodej,2t neprodam,i kdyz financne na tom budu stejne.Pak mam 2 moznosti.1 nepotrebuju vsech 30 vcelstev,protoze jejich med nedokazu prodat ze dvora.Nebo za 2.jsem nucen hledat odbyt jinde,tim padem vyradit jine vcelare ze hry.Proto radsi primerene nizsi cenu a prodej veskereho medu v drobnem.Pokud uznam,ze nedokazu mit naklady na soucasne urovni,pak zvysim primerene cenu.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JIří (89.235.0.6) --- 2. 11. 2012
Re: Včelaří, neobchodníci nepodnikatelé (59190) (59217) (59219) (59236)

Ještě prosím jednu drobnost pro alespoň 1 včelaře ze sta, který by se chtěl připojit do MODERNÍHO Českého včelaření, které by nám svět záviděl, pro svoji, jednoduchost, efektivnost a konkurenceschopnost.

Návod,

objevit objevené, vymyslet vymyšlené. Oprašte prosím knihy z 80 let. Viz Nástavkové včelaření, kočujeme se včelstvy, úlová soustava Optimal a jiné od velkých praktiků, a velkých učitelů, Viz Žák, Rasocha, Ptáček, Čermák a všichni kolem na svou dobu extrémně pokrokového klubu nízkonástavkového včelaření v Brně.

Začátečníci, tohle je směr, kterým se musíte vydat a investovat své prostředky a čas, protože tahle modernost se vyplatí a bohatě se zaplatí, Vše jiné, viz hobra,tachov, inovovaný tachov, 39x24 x 11 rámků v úle nebo "mraky" úlovým měr na stanovišti viz. kombi systémy, to je jen velké zamrznutí, svět jde dál a v Evropě nesmíme zústat stát nebo ještě húř, nevědět jak dál...

Osobně si myslím, a je to jen můj názor, chlapi z brna to měli velice dobře vymyšlené, a myslím si že základy budování velkých ekonomicky stabilních farem byly vymyšleny právě tam, u Brňáků, však taky na ty schůze nejezdili Rakušané jen na řízek, ale na novou technologii včelaření. Nízkonástavkový úl, na který se uzpúsobila technologie včelaření, v našich středoevropských poměrech, to bylo tehdy bomba, úl se zkopíruje, ale technologie, byla novinka, takže takový výhled do minulosti.

Proto mladí musí čuchnout k pokrokovým včelařům jinak budou šaškovat s budečáky a kleštěmi, nebudou moderními včelaři, budou za státní, krajské a evropské dotace kupovat staré překonané zboží, nebudou MODERNÍ Včelaři, ale budou jako BRTNÍCI, musí o level výš, produkce v nízkonástavkových úlech.... to je levná, snadná a konkurenceschopná produkce, drahá investice ale extrémně návratná, lepší než zajištěné podílové fondy, věřte mi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JIří (89.235.0.6) --- 2. 11. 2012
Re: Včelaří, neobchodníci nepodnikatelé (59190) (59217) (59219)

Jsem rád, že se kolem CENY MEDU roztrhla taková diskuse,


Je to jak se zaměstnanci, 100 zaměstnanců, vám řekne 1000 důvodu, proč to nejde, a 5 vám řekne cestu a jak nejlíp něčeho dosáhnout.

Polsko je velice silný agrární stát, hodně lidí zaměstnaných v zemědělství a malá výměra farem, žádné investice ale díky levné pracovní síle velká konkurence... S masem a potravinami konkurence, ale s medem velký dovozce. Vypisoval jsem ceny baleného medu a byl jsem hrubě nepochopen.

Velký dovozce a drahý med s porovnáním s námi.
Rzepakowy: Řepka
1.250 kg – 28 zł
0.400 kg – 14 zł

Malinowy:
1.250 kg – 40 zł
0.400 kg – 20 zł

Celkově se do polska doveze 5594 t medu. TOP 3 vývozci do polska je s 35 % čína, z 18 % Ukrajina a z 13 % Česká republika. Polsko vyveze celkem 729 t medu. Vydíte tu spotřebu dovoz a vývoz ???? .... z 729 t míří 45 % do německa, 14,5 % do česka a 11 % do francie.

O průměrných mzdách je to zase nepochopení. Polsko je o fous chudší než my a spotřebuje se tam hodně medu. Řecko je bohatší než my a sní se tam nejvíc medu v Evropě a pokud tak jako turista vyjedete a kupte si tam med. Za 80 Korun to nebude.
Rusko je chudší než my a med je tam 8x dražší než máslo, takže si myslím že zhazovat naše býdné a včelařsky ustrašené ceny na průměrnou mzdu je kravina, protože Ani rusko, ani Polsko nejsou bohatší než my. Je to o určité rozvinutosti a povědomí o ceně potravin, Viz med od echt německého včelaře nebo echt švýcarského. Známá ze 40 let provdaná do německa a vždy když s manželem přijede, odjíždí i s medem, protože prý v německu v supermarketu je to hnusný med z celého svět a u německého včelaře je to dražší, že si radši koupí v česku za čtvrtinu kvalitu....

Ohledně politické garnitury, která říká že se zde máme dobře, tak to je jen hloupost našich voličů, že jí to žereme. U nás se začalo říkat, že stát je nejhorší vlastník, jednu čtvrtinu wolkswagenu vlastní německý stát, který koupil českou škodovku a po pořádku a investicích odsává z česka svoje právoplatné dividendy, a češi jsou zhrbeni a makají jak šroubci, aby se obyvatelé německa měli dobře, takže i my pomáháme zahraničním vlastníkům k lepším zítřkům. Takže tak je to asi s tou produktivitou a něčím takovým.

Proto produkujme nejkvalitnější medy na světě a nebojme si říct férovou cenu, obor ocení peníze, které se nemusí zkonzumovat, ale proinvestovat i za pomoci evropských dotací do lepšího zdravotního stavu, do techniky, stanovišť, strojů a zařízení a bude se nám lépe včelařsky žít.
Férová kvalita, za férovou cenu, nemusíme prodávat jak argentinci nebo číňani sladkou vodu zastabilizovanou chloramfenikolem obarvenou karamelem. MEDU zdar!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 2. 11. 2012
Ekonomika zacinajiciho vcelare

Kalkulace ing.M.Huly v poslednim vcelarstvi mi taky vyrazila dech.Pri 5 vcelstvech pocatecni investice 50 000kc je hodne zvlastni a navratnost pocatecni investice pri 5 vcelstvech 21 let je primo otresna.Naprostou dorazkou je vsak autorovo tvrzeni,ze pokud si vcelar nektere vstupy vyrobi sam,samovyroba bez pouziti dotace ho vyjde draho.(zapocita li cenu sve prace-cas).Tak nevim.Vyrobim li si 5 ulu sam rekneme po 1000 je drazsi nez autorem uprednostnovany nakup 5 ulu po 2500 kc.Zvlastni pocty.Asi nesmi byt clovek ekonom,aby setril vlastni kapsu..Doufam,ze to moc zacinajicich necetlo! JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T.Polách (93.99.69.80) --- 2. 11. 2012
Re:statistika (dekrystalizátor medu)

Příteli Ondřeji V.

několik aktivních bl... z údolí dutých hlav, již věc dala do pohybu.

Takže dočkejte času všechno bude !
T.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

OndrejV (62.245.116.245) --- 2. 11. 2012
Re: statistika (DekrystalizĂĄtor medu) (59191) (59215) (59216) (59218) (59232)

Dobry den,

kde se da najit seznam umisteni (a pocet) vcelstev v dane lokalite?
Zkousel jsem na netu hledat, ale bez uspechu.

Dekuji

OV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78406 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 59233 do č. 59293)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu