78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- T.Polách (93.99.69.80) --- 23. 10. 2012
Re: tavba vosku (58929) (58931) (59067) (59068)
Jde právě o tu pracnost a časovou náročnost při vytápění většího počtu rámků na parním vyvíječi.
At už jde o vanu, konickou či izolovanou kruhovou nádobu, vždy je potřeba dlouhý časový interval, než se dávka např. 40-60 souší parou vytopí.
Právě u většího počtu rámků, které jsou potřeba celkově vytopit vznikají u tohoto systému prostoje a to nezanedbatelné.
Dalším úkonem je pracnost. Co vznikne v nádobě když se parou vytopí staré dílo všichni víme a na to navazuje další pracovní úkon- čištění rámečku od zbytků košilek.
Pracuje se rychle tak ,aby zbytky košilek které ulpí na rámcích šli dobře čistit ,ještě před tím něž se ochladí poslední rámky v nádobě.
Dalším věcí při tomto postupu je výtěžnost.Tedy kolik vosku zůstává v hromadě košilek na dně nádoby.
Možným krokem jak tyto ztráty eliminovat je tyto zbytky shromáždit ,rozvařit je v kotli a vylisovat. Je zajímavé sledovat, kolik vosku ještě vyteče.
Nicméně jde o další pracovní úkon.
---------------------------------------T.P--------
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59086
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepa99 (178.40.29.60) --- 22. 10. 2012
Vynálezci a zlepšovatelé Trenčín 19. až 21.10. 2012
Byl jsem na výstavě v Trenčíne. Bylo to velkolepé. Zajímavé byly hlavně medomedy - Slováci je prodávají levněji.
Tyto mě zajímají:
http://www.furak.sk/index.php?route=product/product&filter_name=W2013&product_id=434
http://www.furak.sk/index.php?route=product/product&filter_name=W2013&product_id=410
Nemáte někdo s tímto dodavatelem zkušenosti?
Když jsem se s nimi mluvil na výstavě, tak mi řekli, že doprava domů je zdarma a mohu platit i naší měnou.
Co jsi o tom myslíte?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59083
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 22. 10. 2012
Re: turbo oplod???ek (59071) (59072) (59073) (59074) (59075) (59079) (59080)
Já bych toulovení ptáky nepokládal za úplnou blbost. Moskrát jsem pozoroval Když bývá zimní prolet, rojení nebo jaka koliv zvýšená aktivita před úly vždy před úly začne zvýšení provoz i ptáků určitě tam pozoruji vlaštovky a žlunu, jak opakovaně prolétají před česny.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: turbo oplod???ek > Datum: 22.10.2012 07:31:47 > ---------------------------------------- > Takže to co popisuje Radim není sekce ale množárna! Sekce byly takové pidi > zasklené krabičky v zatepleném futrálu a trochou včel. Byly hodně pohodlné > na práci, ale vynikaly velkými ztrátami, takže se dnes prakticky > nepoužívají. Co se týká ztrát matek buď jejich zalétnutím, nebo ulovením > ptáčky je v literatuře spousta zmínek, ale v praxi až na zanedbatelné > vyjímky je to blbost, která pouze svědčí o kvalitě spisovatele. Anton to > napsal naprosto správně. Chceme li, aby se matky s téměř 100% jistotou > vracely, potřebují od nás pouze na chov naladěný úlek, zásoby a klid po > delší dobu. Ten klid podtrhuji a dávám za něj 10 vykřičníků!! Tedy žádné > rozebírání žádné chození před česny apod! Rovněž ptáčkové neobstojí. Jak je > možné, že s pomocí matečníku za dodržení určitých zásad do produkčního > včelstva můžeme přidávat matky s jistotou nemající daleko od 100%? Jak je > možné, že ztráty matek v oplodňáčkách jsou udávané v oné literatuře kolem > 30%? Znamená to tedy, že matky z oplodňáčků jsou o 30 % atraktivnější?? Asi > těžko, že. No vidíte a takových nesmyslů se traduje a někteří aktivní > spisovatelé si v nich přímo rochní! Kdo má obavy se zalétáváním matek, > doporučuji navštívit chovatelskou farmu př. Strnada ve Štíhlicích a > rozhlédnout se. Třeba změníte názor! Vaše ztráty matek jsou ve vašich > rukách a ve způsobu uvažování! No za pár měsíců to zase začne! Zdraví R. > Stonjek > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59082
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (90.179.161.201) --- 22. 10. 2012
Re: turbo oplodňáček (59071) (59072) (59073) (59074) (59075) (59079)
Takže to co popisuje Radim není sekce ale množárna! Sekce byly takové pidi zasklené krabičky v zatepleném futrálu a trochou včel. Byly hodně pohodlné na práci, ale vynikaly velkými ztrátami, takže se dnes prakticky nepoužívají. Co se týká ztrát matek buď jejich zalétnutím, nebo ulovením ptáčky je v literatuře spousta zmínek, ale v praxi až na zanedbatelné vyjímky je to blbost, která pouze svědčí o kvalitě spisovatele. Anton to napsal naprosto správně. Chceme li, aby se matky s téměř 100% jistotou vracely, potřebují od nás pouze na chov naladěný úlek, zásoby a klid po delší dobu. Ten klid podtrhuji a dávám za něj 10 vykřičníků!! Tedy žádné rozebírání žádné chození před česny apod! Rovněž ptáčkové neobstojí. Jak je možné, že s pomocí matečníku za dodržení určitých zásad do produkčního včelstva můžeme přidávat matky s jistotou nemající daleko od 100%? Jak je možné, že ztráty matek v oplodňáčkách jsou udávané v oné literatuře kolem 30%? Znamená to tedy, že matky z oplodňáčků jsou o 30 % atraktivnější?? Asi těžko, že. No vidíte a takových nesmyslů se traduje a někteří aktivní spisovatelé si v nich přímo rochní! Kdo má obavy se zalétáváním matek, doporučuji navštívit chovatelskou farmu př. Strnada ve Štíhlicích a rozhlédnout se. Třeba změníte názor! Vaše ztráty matek jsou ve vašich rukách a ve způsobu uvažování! No za pár měsíců to zase začne! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59080
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (94.229.32.130) --- 21. 10. 2012
Re: turbo oplodňáček (59071) (59072) (59073) (59074) (59075)
Akorát že v množárně je třeba chovat matky pouze takové, které mají dobrý orientační smysl, jinak jsou velké ztráty zalétáváním, zatímco u čtyřoplodňáčku v nástavku s cesny každé na jinou stranu to není tak potřeba. R.P.
Radime prepáčte, že som k môjmu komentáru vybral túto jedinú vetu, ale nie celkom s ňou súhlasím. Prečo? Mám dlhoročné skúdenosti s chovom matiek v komorách na dva celé plásty ("množárna") 21 letáčíkov (každých 14 cm) na prednej strane a 21 na zadnej strane chovných úľov.
Strata matiek minimálna a ak, tak vtedy keď zlyhá ľudský faktor, pridanie MB či mladej M musí do komory 100%-né (plásty, včely a zásoby), potom sa M vždy vrátia do letáča odkiaľ na orientačný, či snubný let vyleteli.
Hľadať matky so 100 %-ným orientačným zmyslom, je podľa mňa asi ťažké, lebo ony ten zmysel majú a získali ho od svojej M.
Samozrejme každý vychádzame so svojich skúseností, moje sú takéto. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59079
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 10. 2012
Cizí blanokřídlý v úlu.
Tak jsem vybíral podložku z včerejší první fumigace a koukám, cosi se mně tam připletlo. Původně jsem myslel, že to je nějaký velký střevlík nebo něco takového, podívám se blíž a on to je zbytek nějakého blanokřídlého. Je to asi 1.5x delší než včela, podstatně robustnější, zadeček to má zhruba 2x širší než včela, hlavu a hruď to má širší tak 1.7x než včela. Nemá to už křída nějakou nohu a je to celé leskle černé jako kvalitní ostravské černé uhlí. Kolem spojnice hrudi a zadečku je trošku bilé, možná plíseń?
Je to obyčejný sršeň, kterého včely uvnitř úlu zlikvidovaly a vlivem fermentace z hniloby nebo z propolisu změnil barvu z černožluté na černou nebo to je něco jiného?
Setkal jste se s tím někdo?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59077
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Šimko (88.83.187.3) --- 21. 10. 2012
Re: turbo oplodňáček (59071) (59072) (59073) (59074) (59075)
Díky za názory. Myslím si, že jsem to špatně vysvětlil. Měl jsem skutečně na mysli sdružený oplodňáček. Myslím, žeho vyrábí pan Břinek. Jsou tam čtyři oddíly, v každém jsou dva plástečky. Uprostřed je sklenice jako krmítko. zatím používám jednotlivé oplodňáčky nebo plemenenáče. Prostě jsem jen přemýšlel, jestli nezkusím něco nového. Díky, každý názor dobrý.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59076
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 10. 2012
Re: turbo oplodňáček (59071) (59072) (59073) (59074)
" A z popisu jsem si domyslel, že jde o oplodňáček venku samostatně postavený, asi na výšku polonástavku a se čtyřmi boxy, kdy každý má česno vždy na jednu stranu a uvnitř uprostřed je jedna láhev na krmení pro všechny čtyři boxy. Tohle jsem používal. To co jste Radime popsal, to mi připomíná množárnu. Ležan s přepážkami."
Já to slučuji, protože mně připadá, že to má mnohem víc podobného než rozdílného. Akorát že v množádně je třeba chovat matky pouze takové, které mají dobrý orientační smysl, jinak jsou velké ztráty zalétáváním, zatímco u čtyřoplodňáčku v nástavku s cesny každé na jinou stranu to není tak potřeba.
1 krmítko pro všechny 4 oddělky mně připadá spíš jako komplikace než ulehčení.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59075
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.15.160) --- 20. 10. 2012
Re: turbo oplodňáček (59071) (59072) (59073)
Název turbooplodňáček jsem také neslyšel, myslím že se tomu říká sdružený oplodňáček. A z popisu jsem si domyslel, že jde o oplodňáček venku samostatně postavený, asi na výšku polonástavku a se čtyřmi boxy, kdy každý má česno vždy na jednu stranu a uvnitř uprostřed je jedna láhev na krmení pro všechny čtyři boxy. Tohle jsem používal. To co jste Radime popsal, to mi připomíná množárnu. Ležan s přepážkami. Teď jako náhradu sdruženého oplodňáčku mám udělané nízké dno se třemi přepážkami a česnem na jednu stranu, říká se tomu čtyř dno, a na to nástavek, folii, víko. Je to v podstatě stejné jako ten sdružený oplodňáček, ale s možností krmení jen těsten namáčknutém do uličky. Já tam vkládám raději jeden plně zavíčkovaný rámek se zásobami a jinak už nekrmím.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59074
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 10. 2012
Re: turbo oplodňáček (59071) (59072)
Dávno známá věc, dřív ještě před samostatnými oplodňáčky se takhle běžně dělaly matky ve včelínech. Akorát se tomu neříkalo "turbooplodňáček", ale "sekce" . Proti samostatným oplodňáčkům je tam trochu jiný způsob práce, pro všechny díly sekce se ošetřování provádí najednou , odběr matek taky najednou. Běžný byl způsob, že se ke konci sezóny odebraly všechny matky kromě jedné a z celé sekce se potom vytvořilo jedno včelstvo, které se nechalo normálně přezimovat. Na jaře se rozplodované včelstvo zase rozdělilo do jednotlivých sekcí oplodňáčků. Byly tam trochu komplikace s navykáním létavek na jednotlivá česínka jednotlivých oddělků, ale dalo se to zvládnout. Takže z chovných včelstev se odebíral jen chovný materiál, žádné včely.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59073
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.10.224) --- 20. 10. 2012
Re: turbo oplodňáček (59071)
Měl jsem tento typ oplodňáčku a práce stejná jako se samostatnými oplodňáčky a nevýhoda stejná jako u všech sdružených oplodňáčků nebo plemenáčů. Pokud potřebuji přenést na usazení do sklepa, tak musím celý i s tím osazenstvem které to nepotřebuje. Ale krmení z lahve mi přišlo lepší než těstem, ovšem s podmínkou, že nedával jsem roztok cukru, ale rozpuštěný med.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59072
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 18. 10. 2012
Re: tavba vosku (58929) (58931) (59067)
- Starý kotel příp.upravená vana pod ohništěm -kleště na 5 rámků-lis (topivo dřevo)
- Parní vyvíječ- (topivo plyn-elektrika)
- Sluneční tavidlo
Porovnejte čas,ekonomiku,pracnost a výtěžnost vosku u těchto 3 metod např.s 500-2000 rámky v jednom zátahu.
T.P
---------
Přidejte ke srovnání parní vanu /vyvíječ/ na dřevo
Mně vychází nejlíp ta parní vana a za ní vana s louhem na očištění.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59068
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 17. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000)
Tady také platí, že příliš mnoho informací, když není jasné co snimi je stejně špatné jako bez nich.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: l??en? v?elstev > Datum: 13.10.2012 21:26:56 > ---------------------------------------- > Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem > aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček. > M.H napsal: > > "Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu > začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval > po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec > možné." > _____________________ > > Nevím, co na takovéhle příspěvky napsat, jak je seriozně vyhodnotit a jak > poradit. Naprostá absence popisu situace. Hrůza je to kvantum léčiv, která > jste do včel napral hlava nehlava. Svěčí to buď o naprosto nevhodném > materiálu pro danou lokalitu nebo naprosto nezvládnuté léčení (hubení > roztoče). Pokud budete přípravky nasazovat, jak se to hodí vám (třeba i > podle spadu) a ne kdy to chovaný materiál potřebuje, kdy má slabé místo, > nestane se časem nic jiného, než jednu demagogii nahradíme druhou (po > větším rozšířtení KM). Tak tohle hrůza pro mne již je. Není prostě dobře > vymétat čerta ďáblem. > LD. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59064
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035) (59060) (59062)
Jestli to je náhoda, tak může souviset s vylupováním nějakého oslabeného nakaženého včelstva.
Co jsem pozoroval, tak velice často je počet včelstev na stanovišti, která se účastní loupeže, velice náhodná. Některá včelstva se třeba nezúčastní loupeže vůbec, jiná intenzívně. Možná podle toho, ke kterému včelstvu patřily ty první zlodějky, které včelstvo objevily, pronikly dovnitř a přinesly do svého úlu plné volátko sladiny z toho včelstva.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59063
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Burgel (91.239.236.109) --- 17. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035) (59060)
Holub... vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.
Burgel... Pokud se jedná o brakování, souhlasím.
Ale protože mám nekolikaleté záznamy monitoringu spadu ( samozřejmě neůplné, kusé, mravenci zkreslené a podobně) Nevychází mi zhodnocení jednotlivých včelstev jednoduše a hlavně né jednoznačně.
Jednotlivé, jednotlivá včelstva nevykazují opakovaně vyšší nebo nižší zamoření , naopak zamoření kolísá nepravidelně.
Ani šíření nákazy zalétáním není možno pohledem na zápisy vysledovat. (většinou se jedná o F1 generace sester matek od inseminovaných matek, 25 včelstev )
Podle mne jedním z nejdůležitějších faktorů zamožení včelstva je faktor náhody.
Zdá se to být nevědecké vymlouvat se na náhodu ale já mám takový pocit že různé genetické,ecologické a jiné vlivy různou intensitou ovlivnují jednotlivá společenství včel v jednotlivých obdobích.
Jen krátce :
včelstvo číslo 1b mělo loni spad 2500 roztočů bylo opakovaně léčeno KM,a fumigováno , asi vyléčeno a přineslo dobrý průměr stanoviště a letos bez léčení mělo spad 87
roztočů
jiné včelstvo číslo 8 mělo loni spad 350 roztočů léčeno bylo fumigací, přínos okolo průměru stanoviště (jinak bych mu vyměnil matku. )letos bylo 25.8 a 21.9 léčeno KM a po fumigaci 10.10. bez plodu mělo spad 1870 roztočů. (Vím že to mohla být reinvaze)I reinvaze je náhodný jev jen jednoho nebo několika včelstev do jednoho nebo několika různě napadených , kolabujících včelstev. Omlouvám se ale na to existuje trefné české sousloví. Náhoda je vůl
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59062
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 17. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59024) (59026) (59039) (59043) (59058)
Ono to není tak jednoduché. To se řešilo již mockrát a každá varianta stojí za prd. Hlavní důvodem je ale hlavně to, že vlastně nikdo nezná způsob přenosu nákazy. Všechno to jsou jen teorie. Proto se to stanovuje podle katastrů. tyto pak mají pravzláštní tvary. Jde pak také o to jak uvědomovat včelaře a spousta jiných náležitostí. Příkladně máme u nás zemědělský podnik který má kočovný vůz pro svoje opylovací potřeby. Pozemky které obhospodařují zasahují do 2 okresů, 4 ZO. To jsou pak radosti!
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: l??en? v?elstev > Datum: 17.10.2012 12:58:47 > ---------------------------------------- > Příteli Menšíku, třeba vytváření ochranného pásma okolo ohniska MVP. Když > má být ochr. pásmo v okruhu 5km, tak má příslušný veterinář zapíchnout > kružítko a včelstva, nalézající se v ploše kruhu o fí 10km jsou v > karanténě. Hlásíme parcely, možná budeme ještě hlásit GPS a počet včel v > jednotlivých včelstev. Přitom, by stačil jdnoduchý program, kdy by si > veternář najel kurzorem na postižené stanoviště a vyhodilo by mu to > stanoviště včelstev nalézajících se v tomto kruhu a adresy včelařů, které > by pak mohl o vzniklé situaci informovat a nemusely by se tak zatěžovat > laboratoře diagnostikováním vzorků včelstev, keré jsou dál než je těch 5km. > Zatím to platí stát, ale stejně to jde z našich kapes. Jsem velmi zvědav > jak budou reagovat jednotliví včelaři, až se to bude platit ze svého. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59061
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PHolub (178.248.56.32) --- 17. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035)
""""""""""A naprosto nejprinosnejsi by bylo,vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.Tim se nedostavame pouze k osobni odpovednosti vcelare,ale znovu k urovni vcelareni jako celku.Pro spoustu vcelaru je zruseni vcelstva neco nemyslitelneho byt jen pro doprovodne vlastnosti,ne tak pro velky vyskyt roztocu...Kazda vcelnice ma nastavena jina kriteria pro vyber vcelstev a mnoha vubec zadna,prioritou je jen nesmyslne drzet stavy,kvantita na ukor kvality...JosPr""""""
Největší včelařská organizace na světě, by si toto měla zapsat jako své motto místo toho "bez medu to nejde".
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59060
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 17. 10. 2012
Re: Re: lecen?? vcelstev (59046) (59057)
Nejspíš to bude ale špatné umístění gabonu v úlu. Nevěřili by jste, jaká umístění jsem viděl u včelařů kteří si nechtěli dát radit. 1) v česnu, 2) za zadním okénkem, 3) z předchozího roku 4) zavěšené nad plodem v mezeře po vyjmutém rámku. (co včelař to zlepšovatel) Samozřejmě, pak je vina na gabonu, špatných nařízeních SVS a hlavně na sousedovi,nebo v přírodě zabydlených včelstvech. Pokud však jste v podletí provedli ošetření správně tak vlastně o nic nejde. Zimní včely jsou nepoškozeny. To co si včely natahají teďˇna podzim zlikvidujete v průběhu podzimu. Čím později to uděláte tím lepší bude na jaře výsledek. Ještě je pořád na to moc teplo. Předpověďˇpočasí tomu ošetření zatím také moc nenahrává.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: PHolub <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: lecen?? vcelstev > Datum: 17.10.2012 12:57:35 > ---------------------------------------- > """"""""pane Holube, záleží na úhlu pohledu. Reinvaze velmi přesně > vyjadřuje stav, > kdy jste sice během sezóny v podletí léčil, ale najednou je ve velstvu > spousta roztočů znovu, tedy reinvaze roztočů v daném včelstvu a sezóně, > kteří se tam dostali reinvazí z okolí. V samotném včelstvu by se po léčení > již znovu nenamnožili. Dříve než budete chtít měnit zažité termíny je dobré > pochopit důvody použití daného termínu. Naštěstí u nás neplatí, že všichni > mimo Vás jsou úplní blbci. Je prima, když mnoho včelařů, kteří > epizootologii > nerozumí, má představu, že kvůli reinvazi musí sledovat i v září, i když v > srpnu léčili.. Radek"""""" > """"""Mimo to bych byl rád, kdyby jste objasnil, co to je invazní tlak. To > zase za > špatný termín považuji já. Pokud mluvíte o tom, že včelstvo je ohroženo > určitým množstvím roztoče, jde o infekční tlak...alespoň tento termín > používají biologové, lékaři a veterináři. Radek""""" > > Zdravím vás pane doktore. > Nemyslím si, že jsou všichni okolo blbci, jen někteří blbci si myslí, že > jsou chytří a pletou mám pojmy. Právě proto by se pojmy měly používat > správně, aby bylo jasné, co je reinvaze a co je invaze. > Použití pojmu infekční tlak či invazní tlak souvisí s horizontálním > přenosem pro daného patogena, parazita. Použití zažitého pojmu "reinvaze" a > "invaze" se zdá vhodnějším než "infekce" a "reinfekce",...... přeci jenom > už má nožičky. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59059
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (193.179.175.210) --- 17. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59024) (59026) (59039) (59043)
Příteli Menšíku, třeba vytváření ochranného pásma okolo ohniska MVP. Když má být ochr. pásmo v okruhu 5km, tak má příslušný veterinář zapíchnout kružítko a včelstva, nalézající se v ploše kruhu o fí 10km jsou v karanténě. Hlásíme parcely, možná budeme ještě hlásit GPS a počet včel v jednotlivých včelstev. Přitom, by stačil jdnoduchý program, kdy by si veternář najel kurzorem na postižené stanoviště a vyhodilo by mu to stanoviště včelstev nalézajících se v tomto kruhu a adresy včelařů, které by pak mohl o vzniklé situaci informovat a nemusely by se tak zatěžovat laboratoře diagnostikováním vzorků včelstev, keré jsou dál než je těch 5km. Zatím to platí stát, ale stejně to jde z našich kapes. Jsem velmi zvědav jak budou reagovat jednotliví včelaři, až se to bude platit ze svého.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59058
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PHolub (178.248.56.32) --- 17. 10. 2012
Re: Re: lecenĂ vcelstev (59046)
""""""""pane Holube, záleží na úhlu pohledu. Reinvaze velmi přesně vyjadřuje stav,
kdy jste sice během sezóny v podletí léčil, ale najednou je ve velstvu
spousta roztočů znovu, tedy reinvaze roztočů v daném včelstvu a sezóně,
kteří se tam dostali reinvazí z okolí. V samotném včelstvu by se po léčení
již znovu nenamnožili. Dříve než budete chtít měnit zažité termíny je dobré
pochopit důvody použití daného termínu. Naštěstí u nás neplatí, že všichni
mimo Vás jsou úplní blbci. Je prima, když mnoho včelařů, kteří epizootologii
nerozumí, má představu, že kvůli reinvazi musí sledovat i v září, i když v
srpnu léčili.. Radek""""""
""""""Mimo to bych byl rád, kdyby jste objasnil, co to je invazní tlak. To zase za
špatný termín považuji já. Pokud mluvíte o tom, že včelstvo je ohroženo
určitým množstvím roztoče, jde o infekční tlak...alespoň tento termín
používají biologové, lékaři a veterináři. Radek"""""
Zdravím vás pane doktore.
Nemyslím si, že jsou všichni okolo blbci, jen někteří blbci si myslí, že jsou chytří a pletou mám pojmy. Právě proto by se pojmy měly používat správně, aby bylo jasné, co je reinvaze a co je invaze.
Použití pojmu infekční tlak či invazní tlak souvisí s horizontálním přenosem pro daného patogena, parazita. Použití zažitého pojmu "reinvaze" a "invaze" se zdá vhodnějším než "infekce" a "reinfekce",...... přeci jenom už má nožičky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59057
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 10. 2012
Re: Formidol 40ml - její váha (59047) (59049)
Staré formidoly s uniklou kyselinou není problém pro aplikaci oživit novou dávkou kyseliny.
Co se týká měření účinnosti vážením, půjde to těžko, protože za vyšší relativní vlhkosti v úlu, to znamená obvykle za okolních nižších teplot, se ta vlhkost v kyselině mravenčí kondenzuje a ředí ji. Vážení by tak dalo zkreslené údaje.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59052
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 17. 10. 2012
Re: Formidol 40ml - její váha (59047) (59049)
někde tady se píše, že odparná deska váží 50g - předpokládám, že včetně kys. mravenčí
www.uskvbl.cz/attachments/spc/0910f7c7800bfad6.doc
Objemová hmotnost kys mravenčí je 1,22g/ml, v 85% koncentraci tedy 1,187 g/ml. 40 ml tohoto roztoku tudíž váží 47,48 g. 2,5g bude vážit deska a nějakou tu desetinu obaly. Tolik teorie, kterou lze jistě snadno ověřit praktickým vážením.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59051
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.55.2) --- 17. 10. 2012
Re: Formidol 40ml - její váha (59047) (59049)
Celé nerozbalené balení 2ks Formidolu váží 200g +-10g. Tak mi to řekl Dr. Krieg na otázku jak spolehlivě určit jestli je Formidol ještě použitelný. Formidol tuto váhu má i po dvou letech od propadnutí minimální doby použitelnosti, aspoň když jsem to vážil Já u několika zapomenutých kusů balení.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59050
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Burgel (91.239.236.109) --- 17. 10. 2012
Formidol 40ml - její váha (59047)
Celulosová deska formidolu 40 obsahuje 40ml kyseliny mravenči 85% nikde jsem nenašel její váhu. Potřeboval bych vědět jejich váhu abych si mohl zvážit balíček 10ti kusů a zhodnotit její následnou účinnost. Podle mne je to velmi důležité, mělo by to být na návodu. |V případě vyprchání léčíme "prázdnou celulosou"
Jestli se nepletu je jich v balení 5x2 ks ale nikde jsem nenašel jejich celkovou a tím i jednotlivou váhu.
Mám zkušenost že přes obal tři folie se kyselina dostává a pomalu vyprchává. Na obalu je životnost do roku 2013 při skladování do teploty 25°C
Mám dojem že letos jsem měl KM s nižší účinností ( při vložení KM jsem měl opakovaně spady nízké a nyní po fumigaci mám nyní vysoké)
Máte podobné zkušenosti s vyprcháním Formidolu _
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59049
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 17. 10. 2012
Re: Re: lecenĂ vcelstev
Mimo to bych byl rád, kdyby jste objasnil, co to je invazní tlak. To zase za špatný termín považuji já. Pokud mluvíte o tom, že včelstvo je ohroženo určitým množstvím roztoče, jde o infekční tlak...alespoň tento termín používají biologové, lékaři a veterináři. Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
Datum: 14. 10. 2012
Předmět: Re: lecení vcelstev "Nevím, proč by se měl nepřesný termín, vyjádření, používat jen proto, že si
na to někdo zvyk. Zajímalo by mne, v jaké souvislosti zastánce termínu
reinvaze použije termín invaze. Pojmenování skutečné reinvaze je pak
obtížné, asi bude míra opakování v tomtéž roce vyjádřena počtem rerere....
Myslím si, že by invaze měla být v případě varroózy vztažena k ročnímu
období a reinvaze v případě bezprostředního opakování invaze. Tedy termín
reinvaze spíše vyjadřuje nebo se snaží nahradit termín invazní tlak."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59047
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 17. 10. 2012
Re: Re: lecenĂ vcelstev
pane Holube, záleží na úhlu pohledu. Reinvaze velmi přesně vyjadřuje stav, kdy jste sice během sezóny v podletí léčil, ale najednou je ve velstvu spousta roztočů znovu, tedy reinvaze roztočů v daném včelstvu a sezóně, kteří se tam dostali reinvazí z okolí. V samotném včelstvu by se po léčení již znovu nenamnožili. Dříve než budete chtít měnit zažité termíny je dobré pochopit důvody použití daného termínu. Naštěstí u nás neplatí, že všichni mimo Vás jsou úplní blbci. Je prima, když mnoho včelařů, kteří epizootologii nerozumí, má představu, že kvůli reinvazi musí sledovat i v září, i když v srpnu léčili.. Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
Datum: 14. 10. 2012
Předmět: Re: lecení vcelstev "Nevím, proč by se měl nepřesný termín, vyjádření, používat jen proto, že si
na to někdo zvyk. Zajímalo by mne, v jaké souvislosti zastánce termínu
reinvaze použije termín invaze. Pojmenování skutečné reinvaze je pak
obtížné, asi bude míra opakování v tomtéž roce vyjádřena počtem rerere....
Myslím si, že by invaze měla být v případě varroózy vztažena k ročnímu
období a reinvaze v případě bezprostředního opakování invaze. Tedy termín
reinvaze spíše vyjadřuje nebo se snaží nahradit termín invazní tlak."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59046
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 17. 10. 2012
Re: Re: mezistÄ?nky
Jestlii to nebylo chybou včelaře. Používám mezistěny Kewa od pana Vaška dlouho bez problémů. Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: Trafikant <e-mail/=/nezadan>
Datum: 15. 10. 2012
Předmět: Re: mezistěnky "mezistěny v Boskovicích vyrábí fa.Kewa ing.František Vašek.Mezistěny dodává
zejména do včelařské prodejny v Nasavrkách.V minulosti jsem tyto mezistěny
používal.Mezistěny byly pevné nebortily se jen jeden nedostetek jsem
zpozoroval a to v bezsnůškovém období včely na nedostavěných nebo čerstvých
mezistěnách dělaly na ploše průlezy i ve větším počtu.Bylo to povtrzeno i
jinými včelaři,kteří tzto mezistěny používají."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59045
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.12.160) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035) (59037) (59042)
Pepane, několik let po sobě jsem zkoušel měřit plochu plodu na konci března a tak jsem se přesvědčil, že na pravidle 40dní něco pravdy bude. Pokud jedny včely na jaře mají trubčinu dřív neznamená, že mají větší plochu plodu a ani to, že jsou silnější než ty co trubce začnou chovat později. To kdy začínají včely chovat trubce jsem sledoval v souvislosti se začátkem rojení a není pravidlem, že včely s časnějším chovem trubců jsou víc rojivější, spíš naopak. Ten ranný chov matek provozuji cca 10 let, první impulz byl, ale z důvodu chovu včelstev s ranným rozvojem na jarní snůšku. A jak šly roky tak jsem začal vidět i jiné souvislosti a je to zcela jednoduché, v přírodě všechno souvisí se vším.
Př. J.P. s tím počtem aplikací z jedné lahvičky Varidolu to souhlasí, tak jsem to myslel i já. A rovněž s Vámi souhlasím i s těmi roji, tady hlavní zamoření jde od včelstev včelařů, než volně žijících včelstev. Úhyny na stanovištích sousedů včelařů jsou toho důkazem. Ale to kolem dostupnosti léčiv přes veterináře to zas až tak není. Když budu chtít jakékoliv léčivo, tak nemusím nic řešit přes ZO, ale stačí říct veterináři, aby mi léčivo objednal. Volně dostupné léčivo nemají, ani v lékárně, kde si ho včelař může zakoupit také, ale na objednávku je to možné. A dostupnost Formidolu nebo objednat si přes net KM, jako hlavní léčivo v sezóně, to není problém už vůbec.
Př. Kapoun: Jestli má být řeč o hledání VT znaků u včely, tak to je na hodně dlouho. U mě je hlavní ošetření v podletí Gabon nebo KM jako dlouhodobé ošetření(3 týdny) a potom podzimní Varidol. Při sledování spadu v sezóně u některých včelstev dám navíc Formidol, to se děje po lipách v době loupeží u několika včelstev, když mi spad během týdne poskočí z desetiny/jednotky na stovky. Při prvním ošetření Varidolem je dlouhodobý průměr do 50ti roztočů na včelstvo. Ten průměr takhle naskočí většinou díky několika včelstvům, kde jsem použil Formidol při sražení roztočů co si donesly po lipách. Poději už skoky ve spadu nepozoruji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59044
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 16. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59024) (59026) (59039)
Nechápu co je přitroublého na předpisech. Léčiva si v ZO objednáváme v květnu, obvykle je začátkem července máme doma Veterinární nařízení akorát uvádí termíny které jsou pro zásah nejvhodnější.
pepan . > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: l??en? v?elstev > Datum: 16.10.2012 16:26:32 > ---------------------------------------- > Kde se berou neléčená kolabující neléčená včelstva - no přece v hlavách > velmi iniciativních laických superléčitelů. Já věděl jen o jednom včelstvu, > které žilo v jisté nemovitosti, dnes je pravděpodobně nemovitost prodána a > provádějí se stavební úpravy,takže se můžu domnívat, že toulající se roje > ztratily poslední místo k ubytování a tím se z nich stanou bezdomovci, > kteří zhynou s poklesem teplot s vydatnou pomocí podzimních srážek. I > kdybych se chtěl vymlouvat na neléčená včelstva, tak nemůžu, protože > prakticky ve svém okolí již neni žádné místo, kde by tak zvaně divoká > včelsva - tento výraz přímo nenávidím, zrovna tak, jako varoatleraci - > mohla přežívat. A jak píše Pepan, aby bylo něco účinné, musí být podáno > včas, a proto si myslím, že přístupnost k léčivům by měla být snadnější, > včasnější a přitroublé veternátrní předpisy by měly doznat závažných změn. > Je skutečně lepší předcházet, než odstraňovat důsledky. Toto platí nejen ve > včelařině. > > J.P. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59043
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.46) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035) (59037)
Na nejake zavery na brakovani na mnozstvi VD je hodne brzo,jini budou o hodne dal.Nicmene,tak jako existuji vcelstva s vyssim poctem VD,tak existuji cele linie matek sester s vyssim poctem VD bez zavislosti na umisteni na vcelnici a takoveto matky sestry rusim.Snad muze nekdo udat zkusenosti z vetsiho casoveho horizontu.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59042
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.46) --- 16. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59024) (59026) (59039)
K nelecenym vcelstvum.V Olsanech u Pv existovalo vcelstvo ve strope chatrajiciho domu az do letoska po 6 let!!! Nikdo mu nedaval gabon,varidol,nenatiral ho na jare,a nebyt novostavby vedle,bylo by tam jeste dnes! Nadherne silne vcelstvo,zadny zebrak jako je k videni u mnohych dnes.Kazdy rok ozdravny roj a stacilo to.Skoda,ze jsem se nedopatral po rozmerech vceliho dila a mnozstvi prirozenych zasob..Na puvodnim zpusobem zijici vcelstva nic nesvadejme,priciny hledejme u "drzitelu" vcelstev,co sami nesvedou nic a jen zneuzivaji a otravuji ostatni.Bez urazky.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59041
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; vcely_identify (193.179.175.210) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032)
Aleši, jedna lahvička Varidolu - neboli souprava - neni na léčení padesáti včelstev, ale pouze na padesát aplikací, a to jen v případě, jak já říkám - jenobednového chovu. Takže, když je chov vícebednový, počet aplikací klesá a zůstávájí knoty. Dopředu se musí počítat se všemi možnostmi, protože jsou potíže s přiobjednáním. Když to zrajchnujež dojdeš k číslu sedum.
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59040
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (193.179.175.210) --- 16. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59024) (59026)
Kde se berou neléčená kolabující neléčená včelstva - no přece v hlavách velmi iniciativních laických superléčitelů. Já věděl jen o jednom včelstvu, které žilo v jisté nemovitosti, dnes je pravděpodobně nemovitost prodána a provádějí se stavební úpravy,takže se můžu domnívat, že toulající se roje ztratily poslední místo k ubytování a tím se z nich stanou bezdomovci, kteří zhynou s poklesem teplot s vydatnou pomocí podzimních srážek. I kdybych se chtěl vymlouvat na neléčená včelstva, tak nemůžu, protože prakticky ve svém okolí již neni žádné místo, kde by tak zvaně divoká včelsva - tento výraz přímo nenávidím, zrovna tak, jako varoatleraci - mohla přežívat. A jak píše Pepan, aby bylo něco účinné, musí být podáno včas, a proto si myslím, že přístupnost k léčivům by měla být snadnější, včasnější a přitroublé veternátrní předpisy by měly doznat závažných změn. Je skutečně lepší předcházet, než odstraňovat důsledky. Toto platí nejen ve včelařině.
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59039
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035) (59036)
Právě tady v tom příspěvku se nachází to jádro pudla k zamyšlení. Popisuješ dv případy 1) jeden pomalejším plodováním. 2) rychleší plodování Oboje však mají stejný výnos. Z toho pak vychází poznatek, že v množství plodu asi není to rozhodující o výnosu. Je však dnes již známo, že ne ve všech včelstvech se včely dožívají stejného věku. Některá včelstva pak při své krátké životnosti údajně mají i o 2 grnerace plodu víc. To pak také znamená, že vychovají í více generací VD.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: leceni vcelstev > Datum: 16.10.2012 12:34:00 > ---------------------------------------- > Také mám včelstva s průměrově vyšším spadem po celou sezónu a nejsou to > zrovna ty krajní, kde by se dalo uvažovat o zalétávání. Ikdyž to není spad > přežití ohrožující, např. přelom červen/červenec místo 0,1 je 0,3 > roztoč/den, je tam potom na jaře vidět rozdíl v rozvoji, jsou pomalejší, > ikdyž řepku stihnou a donesou medu stejně. Ale do chov nálady se dostanou > později. Začátek chovné nálady považuji zakladení prvních trubčích > buněk.Psal jsem to už několikrát, že odchovávám ranné matky. Z takových > včelstev si beru vajíčka a hlavně jsou řijní jen trubci ze včelstev > podobných vlastností. To je pro mě ten nejjednoduší přírodní výběr. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59038
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.12.160) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035)
Také mám včelstva s průměrově vyšším spadem po celou sezónu a nejsou to zrovna ty krajní, kde by se dalo uvažovat o zalétávání. Ikdyž to není spad přežití ohrožující, např. přelom červen/červenec místo 0,1 je 0,3 roztoč/den, je tam potom na jaře vidět rozdíl v rozvoji, jsou pomalejší, ikdyž řepku stihnou a donesou medu stejně. Ale do chov nálady se dostanou později. Začátek chovné nálady považuji zakladení prvních trubčích buněk.Psal jsem to už několikrát, že odchovávám ranné matky. Z takových včelstev si beru vajíčka a hlavně jsou řijní jen trubci ze včelstev podobných vlastností. To je pro mě ten nejjednoduší přírodní výběr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59036
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034)
A naprosto nejprinosnejsi by bylo,vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.Tim se nedostavame pouze k osobni odpovednosti vcelare,ale znovu k urovni vcelareni jako celku.Pro spoustu vcelaru je zruseni vcelstva neco nemyslitelneho byt jen pro doprovodne vlastnosti,ne tak pro velky vyskyt roztocu...Kazda vcelnice ma nastavena jina kriteria pro vyber vcelstev a mnoha vubec zadna,prioritou je jen nesmyslne drzet stavy,kvantita na ukor kvality...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59035
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.60) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032)
>A z vlastní zkušenosti vím, že když už monitoruji, tak všechna včelstva na stanovišti, protože v době loupeží se ty rozdíly ve spadu hodně můžou lišit.<
----------------------------------------------------------
K tomu si Aleši dovolím předložit vlastní zkušenost.
Každý, kdo monitoruje včelstva v průběhu celého roku tak zjistí, že rozdíly ve spadu jednotlivých včelstev se liší a to nejen v době loupeží, nýbrž již v průběhu celé sezóny. Na každé včelnici jsou některá včelstva která vykazují vyšší spady. Tato včelstva vykazují vyšší spady již v průběhu měsíce května a června a je třeba právě v těchto, přednostně a neodkladně tlumit rozvoj populace kleštíka, neboť právě tato včelstva jsou potenciálním zdrojem "reinvaze" kleštíků pro celou naši včelnici. K tomuto účelu nám poslouží nejlépe kyselina mravenčí (Formidol - 40 ml; Formidol - 80 ml, či jiná aplikace.... lépe něco než nic), kterou můžeme použít kdykoli v průběhu produkčního období. Naši "vlastní kleštíci" mají největší podíl na poškození zimních generací včel. Teprve až následně jsou to kleštíci importovaní od "souseda". I zde platí pořekadlo o zametání před vlastním prahem ;o)).
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59033
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.13.224) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031)
Léčiva dávám pořád stejně, dva Gabony na včelstvo a jedna lahvička Varidolu by také vyšla na cca 50 včelstev. 50 včelstev nemám, ale posuzuji podle toho kolik mi zbyde léčiva v jedný lahvičce. Problém nevidím v tom, že by nefungovalo léčivo, ale v tom že nefunguje na 100%. A to nefungovalo nikdy a žádné léčivo. No a jednoduchou přímou úměrou se dostanu k tomu, že přežije ošetření vždy více kusů roztočů. A pokud nezasáhne včelař a neudělá v sezóně ošetření navíc než si zvykl(Gabon,Varidol), tak dojde přemnožení roztoče. A zase se dostávám k zodpovědnosti chovatele, nejde mít naučenou větu, kdy mám použít léčivo, musím mít přehled o spadu a případně napadení plodu, protože to předchází spadu. A podle toho se mohu rozhodnout jestli dám léčivo a jaké. Myslím si, že spad je celorepublikově monitorován tak u 10% včelstev a to jsem ještě optimista. A z vlastní zkušenosti vím, že když už monitoruji, tak všechna včelstva na stanovišti, protože v době loupeží se ty rozdíly ve spadu hodně můžou lišit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59032
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029)
je to tak jak Pavle pises, mozna trochu s nadsazkou, ale organizovanost je skutecne pomerne slusna a tu pokladam za velmi dulezitou. Problem je v tech lecivech, ikdyz jich tam cpeme cim dal vice ( ze dvou kapek Varidolu dnes jiz mininalne 4),ze 2ks gabonu uz taktez 4 ks. Do toho jarni nater a mame ted poradny prusvih.
Já myslím, že léčivo pro včely je marginalita. Pokud někdo třeba používá na psa obojek proti klíšťatům, stříká doma proti mouchám něčím jak biolitem, "impregnuje" nohy, než jde do lesa příslušným silným repelentem na klíšťata, bydlí v baráku, kde dřevo má impregnované běžných prostředkem na ochranu dřeva, musel v bytě jedem likvidovat štěnice,stříká na zahradě rád chmikáliemi "na brouky" atd, tak v porovnání s tím je jeho prostředí extrémně zamořené, zatímco včely jsou úplně čisté.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59031
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028)
"Pokud jde o VM (varroamonitoring), tak ten si každý dělá u sebe a je jeho věc jak si jej zprůměru.
Může si jej porovnat s nárůsty ve VMS - Varoamonitoring systemu a vědět víc."
Tak to jsem smotal dohromady VM a VMS.
Jasně že varoamonitoring potom by měl dělat každý, u koho se dá předpkládat, že běžné předepsané ošetření by nemuselo stačit.
VMS mi ale potom připadá relativně zbytečný. Maximálně jako nějaký pomocný údaj k odhadu zvyšování množství roztočů na určité ploše.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59030
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028)
,,,Kdyby tomu tak bylo, tak by stačilo provést pořádně jen podzimní ošetření a do dalšího podzimu se nemůže nic stát.Tři ošetření s perfektní organizovaností to jistí. Vlastní růst populace roztoče ve včelstvu není takový, aby došlo k problému. Ten by nastal až druhým, případně třetím rokem.
Praxe ale ukázala, že to tak někdy nefunguje, že je v případech hromadných úhynů migrace z kolabujících včelstev ten hlavní faktor. Kde se ta kolabující neošetřovaná včelstva berou? :-),,,
Je to tak jak Pavle pises, mozna trochu s nadsazkou, ale organizovanost je skutecne pomerne slusna a tu pokladam za velmi dulezitou. Problem je v tech lecivech, ikdyz jich tam cpeme cim dal vice ( ze dvou kapek Varidolu dnes jiz mininalne 4),ze 2ks gabonu uz taktez 4 ks. Do toho jarni nater a mame ted poradny prusvih. Kolega se na zacatku ptal,kde se mu tam vzali ti roztoci. Pri ucinnosti Gabonu a jeho plosnem nasazeni, prece nemuzou byt vcelstva tak atakovana z vnejsku. Podle me prusvih je uz i u Amitrazu, diky KŠ jsme overovali ucinnost. Amitraz a KŠ by na tom meli byt stejne a nejsou. Zatim si stojim. Proto tech roztocu preziva takove mnozstvi a pak v nasledujicim roce se krasne pomnozi a ani gabon uz to nezachrani.
P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59029
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021)
RP:
No, VM stejně jako tehdejší předpověď musí být nutně plošně zprůměrována.
-----------
Pokud jde o VM (varroamonitoring), tak ten si každý dělá u sebe a je jeho věc jak si jej zprůměru.
Může si jej porovnat s nárůsty ve VMS - Varoamonitoring systemu a vědět víc.
Ani v začátcích VMS nebyla úplně jasná představa, že by VMS vydávalo nějaké plošné vcarování (i když jsme si to mnozí mysleli) a dnes po letech je jasné, že žádné varování pro celé ČR je nesmysl.
Samozřejmě jsou roky kdy je to zhlediska roztoče horší a kdy lepší. To se z něj dá trochu určit, ale bez vlastního monitoringu je nesmysl cokoli stanovovat.
Je to prostě systém kde jsou unformace o spadu roztočů na různch místech. Žádná předpověď počasí, pouze jak kde prší a dříve pršelo pro porovnání.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59028
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Trafikant (46.33.112.73) --- 15. 10. 2012
Re: mezistěnky (58983)
mezistěny v Boskovicích vyrábí fa.Kewa ing.František Vašek.Mezistěny dodává zejména do včelařské prodejny v Nasavrkách.V minulosti jsem tyto mezistěny používal.Mezistěny byly pevné nebortily se jen jeden nedostetek jsem zpozoroval a to v bezsnůškovém období včely na nedostavěných nebo čerstvých mezistěnách dělaly na ploše průlezy i ve větším počtu.Bylo to povtrzeno i jinými včelaři,kteří tzto mezistěny používají.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59027
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 59027 do č. 59087)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu