Včelařská konference

Pane Pozdržálku,nemáte pravdu,že vosk vytavený se jen oškrábe a může být v tom stavu třeba na výměnu a nebo na prodej.S jistotou tvrdím,že uvažujete teoreticky a nikoliv prakticky,protože něco takového je nesmysl a je vidno,že jste ještě tento proces tavení vosku pomocí vyvíječe páry
nikdy nedělal.
Máme sud z UH asi tak na 150 litrů,tam se narovnají souše,některé se vyřežou,aby se mohl snadno vyplnit ten rádius toho sudu a tak se tam na jeden zátah vejde kolem 50 - 60 starých tmavých souší.To toho sudu se zavede asi coulová hadice do otvoru nahoře z boku a vršek sudu se zakryje a zatíží, ta hadice je napojena nejlépe na pařák,který dříve býval na vaření brambor v každé usedlosti,nemusí bát velký,stačí tam asi 20 - 30 litrů vody,kterou budeme ohřívat na bod varu.Pod ten sud ,v kterém dole v ohybu je jenom dírka asi o průměru 1 cm se postaví kýbl z um.hmoty,kam ten vosk vytéká.Trvá to asi tak kolem hodiny,kdy se ten sud s těmi plásty prohřeje a začne vytavený vosk vytékat,zprvu pomaleji,po chvíli jde s voskem i ta ostrá pára s kondenzátem.Takže ten vytavený vosk není konzistentní koláč,ale má mnoho podob,záhybů a podobně.Vosk je pěkně žlutý,jenže převařit jej je v každém případě zapotřebí,aby se získal klasický koláč,na který jsme zvyklí.Má to jen ale nevýhodu,pokud se to děje venku,musíme počkat na pozdější dobu,kdy již včely nelétají,jinak jich přijde hodně o život.Ještě bych doporučil místo toho kulatého sudu sehnat nějakou čtvercovou nádobu,krásně by se tam rovnaly staré souše,jenže to se každému nepodaří.Pokud by byla z kovu,bylo by dobré ji obalit nějakým izolačním materiálem aby ten proces tavení nebyl příliš dlouhý.Pokud někdo má zájem,dej si do vyhledávače : včelaření na Vysočině,tam přítel K.to názorně ukazuje na snímku,doporučuji vřele...