Včelařská konference

Sotva bude nějaká černá včela přežívat v přírodě, po 60 nebo kolika letech trvajícího rozšiřování kraňky. Podle mně zůstalo v včelí populaci už jen určité procento původních genů. V nějaké oblasti, kde včelaři míň kupovali matky od komerčních chovatelů a více rozchovávali své včely, bude ve včelách trochu víc genů původní tmavé včely než jinde. Zvláště pokud se bude jednat o lesnaté oblasti, kde by se geny původní tmavé včely mohly uchovat díky výběru včelstev na medovicový medný výnos.

Pokud někdo přiveze cizí tmavé včely, bude záležet, jakým způsobem je k současné populaci "přimíchá". Pokud laicky, prostě je přiveze a "kecne" na stanoviště, sice na začátku díky efektu F1 bude mít vyšší výnosy, ale v dalších generacích se to vyštěpí a začnou se objevovat divocí a jiní kříženci s nežádoucími vlastnostmi. Pokud trochu odborně, musel by je přivést a umístit do chovu minimálně pár stovek včelstev a důsledně minimálně několik let brakovat křížence s nežádoucími vlastnostmi. Tam bych neviděl větší problém a takový dovoz černé včely by byl pro naše včelaření přínos.

Pokud se ale geny černé včely rozšíří, budu mít určitý problém podle mně kromě starých včelařů všichni. Posledních snad 30 let jsou tady mezi chovanými včelstvy minimální rozdíly. A včelaři si na to zvykli. Přimícháním další včelí rasy se začnou mezi včelstvy projevovat výraznější rozdíly. Včely už nebude možné ošetřovat všechny stejně podle šablony, ale bude je třeba ošetřovat mnohem víc individuálně. Kromě toho včely s geny černé včely mohou reagovat jinak na ošetřování proti varaóze, třeba mohou mnohem víc plodovat na podzim nebo v zimě. Nebo naopak méně. Mohou být taky jinak citlivé na mor plodu, méně nebo více.... I na jiné nemoci.