Včelařská konference

Ono to je hodně individuální. A hlavně, kdo to "ještě nemá" nemá o tom pořádnou představu. Kdo už "to má" , tak kolikrát je příliš v tom, nemá nadhled, snaží se za každou cenu udržet toho včelaření co nejvíc a potom trpí i včelař i včely. A třeba i okolí. Já co vím o včelaření ve stáří, tak hlavně usuzuji z toho, co jsem viděl staré včelaře včelařit v okolí. A z doby, kdy jsem včelařil výhradně v zadovácích.
Fakt je, že na rozdíl od včelaření v produktivním věku či včelaření s cílem získat víc medu a peněz včelaření ve stáří neklade důraz na rychlé ošetření včelstev. Není tak problém se v jednom včelstvu hrabat hodinu i dvě. Což právě vnáší do hry zpátky ty zadováky. Na které jsem třebas já z dřívějška hodně zvyklý a stále jich ještě dost mám.
Kdo nikdy nepracoval se zadováky, jen s nástavky, tak pro něho může být ve stáří dobré řešení mechanizace stanoviště. To znamená například nad nástavkové úly hodit drážku s kladkou, na hák závěsné zařízení, tomu přizpůsobit nástavky a dno... vybraný úl by se tak rozebral na nástavky, ty přenesly kladkou na nějaký manipulační stůl, k tomu by se třeba i sedlo a vsedě v nástavcích provedlo, co je třeba. A pak zase úl složil zpátky...
Případně bylo zveřejněno už pár nápadů na manipulační vozík, kterým lze taky rozebrat nástavkový úl na jednotlivé nástavky a ty taky převézt na nějaký manipulační stůl....