Archiv Včelařské konference

Mám obavu, že patřím do skupinky, která všechno nepochopí a nejen z Tvojí klávesnice... Nepochopil jsem co je VP -vojenský výcvikový prostor? Já vím od začátku, jak plánovali Zdeněk Klíma a spol. (nikoliv PSNV) selekci dělat a mám k ní výhrady. To ale nesouvisí s Bond testy. Proč nedělat Bond testy v současnosti bych vysvětlil na příkladu našeho učitele biologie na gymplu, který čas od času říkal, když viděl suché kytky na oknech: Provádět pokus o vlivu sucha na rostliny můžete klidně přerušit, jeho výsledek Vám řeknu hned, netrapte kytky suchem.... Tedy Bond testy jsou podle mě eventuelně až dalším krokem až budeme mít linie, o kterých si nebudeme pouze myslet, ale budeme vědět, že jsou částečně varoatolerantní. V situaci, kdy skoro 100% včelstev je varoasenzitivních, včelaři dělají oddělky z toho, co není použitelné pro produkci a ještě je trápí hlady, nejsou schopni ukočírovat rojení, mají z něj radost!, málokdo testuje čistící pud, je spousta lidí, kteří monitorují a přitom neví pořádně, jak vyhodnotit spad a mají následně úhyny, není o čem diskutovat.. Řeknu Ti výsledek Bond testů již dnes - kdokoliv má větší množství majitelů včelstev v okolí, bude mít úhyny na podzim kvůli loupežím, během kterých si včely donesou stovky roztočů denně. Rozumíš správně, ani jsem nepoužil slovo varoatolerantní, protože to není o varoatolerenci a už vůbec ne o selekci varoatolerantních linií, je to pouze o identifikaci stanovišť, na kterých není tak velký infekční tlak. Bohužel si mnoho lidí plete incidenci, prevalenci, infekčnost, infekční dávku, infekční tlak, úmrtnost a další základní termíny, natož aby uměli s nimi pracovat. Já vědět o někom v okolí, kdo dělá Bond test, tak ho nahlásím na veterinu, protože bude pro mě zdroj reinfekce na podzim. Moje silné včely si ty jeho najdou a jestli by mě kvůli nějakému takovému měli včely padnout na virózu, to ať raděj veterina včas zasáhne, obdaruje po zásluze "pokusníka" pokutou a nařídí odléčení komisí. Ještě jinak - i za současného systému léčení je mnoho cest, jak posuzovat včelstva, vybírat odolnější a nemuset trápit včely a zamořovat okolí.
Ještě k Bond testům - základní problém je, že si většina pokusníků plete vnímavost různých parazitů/baktérií a virů, když tvrdí, že se varoatolerance může projevit až když ve včelstvu bude mnoho roztočů. Nikdy jsem nečetl žádnou seriózní studii na tohle téma. Každý organismus je různě vnímavý k různým patogenům. A aby to nebylo úplně jednoduché pro praxi je důležité rozlišit infekciozitu od letality. Stručně řečeno např. k pravým neštovicím, nebo chřipce je vnímavý skoro každý a tedy skoro každý onemocní, na rozdíl od oportunních infekcí, které se projeví pokud je člověk oslabený např.Kaposiho syndrom u AIDS. To ale nesouvisí s tím, jaká je úmrtnost na danou nemoc... Já bych rád směřoval výzkum do oblasti té vnímavosti v trochu širším významu, protože včelstvo je společenství. Myslím tím tedy vnímavost včelstva jako celku. Bond testy směřují do té druhé oblasti, ať klidně onemocní, ale ať přežije.. To vzhledem k virovým koinfekcím je velký problém, ale v oblastech původního výskytu varoázy je to také používaná metoda původním hostitelem.
Když by každý udělal pořádné oddělky a ošetřil včely ve správný čas, udělal by pro včely nejlépe.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 03.4.2012 12:39:34
> ----------------------------------------
> Radku K. od některých lidí zde ani nečekám, že vše co napíšu pochopí aniž
> bych kohokoliv podcenil. A k těm bond testům co provádí Rudolf, dovedl by
> jste vysvětlit proč bond testy nedělat? Neřeším ted žádnou metodiku SVS,
> bavím se o chovatelské selekci. On by Vám na to odpověděl i někdo z PSNV
> proč nebudou dělat tuhle selekci na stanovišti ve VP,proč ji budou dělat
> jinak, protože kdybych to napsal Já tak mi to nebudete věřit, takže se
> nebudu ani namáhat s vysvětlováním.
>
>
>

Zazvoňte na kohokoliv v místě bydliště, kdo má na zahradě včely.. Bohužel adresa ZO Roztoky na webu svazu není, nebo jsem jí nenašel.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <martykoutsky10/=/seznam.cz>
> Předmět: v?eli na za??tku
> Datum: 02.4.2012 22:16:21
> ----------------------------------------
> Dobrý den Koutský
> Chci začít včelařit,ale nevim kde je v Roztokách u Prahy včelařský svaz na
> přihlášení.
> Poradíte mi?
>
>
>

Dakujem pán Turčani,
tak ako ste to napisali matka by sa nevyliahla...Pretože som sa chcel uistiť tak som položil takú otázku.
Včely boli vcelku silné tak pre istotu som ich spojil so slabším. Snád som urobil najlepšie ako sa dalo.
Stále sa učím.
Je rozumné teraz vybrať so včiel 2-3 rámiky s plodom a tak si vychovať matku?
Kedy je najlepčí čas na takýto experiment?

Studie americké vědkyně podle všeho ukazuje, že když někdo konzumuje příliš cukrů, přetíží to jeho játra fruktózou. Část z ní se pak přemění na tuk a pomáhá vytvořit LDL cholesterol, který ucpává cévy. Stanhopeová říká, že ji výsledky výzkumu překvapily. "Začala jsem jíst a pít mnohem méně cukru," podotkla.

Téměř třetina některých běžných nádorových onemocnění - včetně rakoviny prsu či konečníku - má na povrchu cosi, čemu říkáme inzulinové receptory. Inzulin se na tyto receptory váže a signalizuje, že nádor může začít spotřebovávat glukózu," uvedl s tím, že to přispívá k růstu nádoru.

Cukr jako droga

Neurolog Eric Stice z Oregonu ale upozorňuje, že to není tak jednoduché. Cukr je totiž značně návykový a funguje v mozku podobným způsobem jako kokain. Lidé, kteří často konzumují cukr, si vůči jeho účinkům podobně jako drogově závislí vytvářejí odolnost, a potřebují tak větší dávky



http://www.novinky.cz/zena/zdravi/263748-cukr-muze-byt-podle-nekterych-vedcu-az-jedovaty.html



Karel

zdaleka ne první studie.... jinak přihlížím k americképopulaci, kde můj kolega vážící 130kg byl nejhubenější kdekoliv se objevil.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: kod? i fruktoza a glukoza :-)
> Datum: 03.4.2012 15:53:21
> ----------------------------------------
> Studie americké vědkyně podle všeho ukazuje, že když někdo konzumuje příliš
> cukrů, přetíží to jeho játra fruktózou. Část z ní se pak přemění na tuk a
> pomáhá vytvořit LDL cholesterol, který ucpává cévy. Stanhopeová říká, že ji
> výsledky výzkumu překvapily. "Začala jsem jíst a pít mnohem méně cukru,"
> podotkla.
>
> Téměř třetina některých běžných nádorových onemocnění - včetně rakoviny
> prsu či konečníku - má na povrchu cosi, čemu říkáme inzulinové receptory.
> Inzulin se na tyto receptory váže a signalizuje, že nádor může začít
> spotřebovávat glukózu," uvedl s tím, že to přispívá k růstu nádoru.
>
> Cukr jako droga
>
> Neurolog Eric Stice z Oregonu ale upozorňuje, že to není tak jednoduché.
> Cukr je totiž značně návykový a funguje v mozku podobným způsobem jako
> kokain. Lidé, kteří často konzumují cukr, si vůči jeho účinkům podobně jako
> drogově závislí vytvářejí odolnost, a potřebují tak větší dávky
>
>
>
> http://www.novinky.cz/zena/zdravi/263748-cukr-muze-byt-podle-nekterych-vedc
> u-az-jedovaty.html
>
>
>
> Karel
>
>
>

Registrace CSV: Ja mam z 2010 jinou zkusenost. Kontakt na mistni ZO kdyz jsem zacinal mi ochotne rekli po telefonu na Kremencove, jinak osobne maji seznam napr na podatelne ve dvore. Take prispevek jsme zaplatil v prubehu roku (cca touto dobou) a po jednom pripomenuti se mi zacal chodit casopis a doposlali i cisla od zacatku roku. Takze jeste v 2010 nebylo potreba cekat na 1.1. nasl. roku jak zde bylo uvedeno a snad to ted neni jinak.

Pochopil jsi to tak jak jsem to myslel :-) ikdyž ted jsem si vzpoměl, že zkratka VP se v armádě používá pro něco jiného. To, že v tom prostoru nepůjde o Bond test, to vím ono je možné si to dohledat, takže celkem veřejně dostupná informace. A proč nedělat Bond testy snad ani líp napsat nešlo, ale mě zajímalo jestli tohle ví i Radek Krušina, který je zde ve svém příspěvku včera obhajoval, aspon tak mi to přišlo.
Někde jsi psal něco o připojení k akci Sance pro včely, také o tom uvažuji ikdyž nemám potřebu se kvůly tomu nějak sdružovat. Letos to v podstatě dotáhnu do fáze bez mezistěn s minimem zásahů a víc přirozenosti v chovu, na medu už zimuji. Ale abych nědělal z nouze ctnost, tak jsem na tento systém přistoupil v podstatě z nedostatku času a letos mám toho volného času ještě mnohem mín.

P.S. omlouvám se, že mi někde chybí háčky a čárky, ale mám nějaký problém s compem.

Aleš M.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 03.4.2012 13:51:47
> ----------------------------------------
> Mám obavu, že patřím do skupinky, která všechno nepochopí a nejen z Tvojí
> klávesnice... Nepochopil jsem co je VP -vojenský výcvikový prostor? Já vím od
> začátku, jak plánovali Zdeněk Klíma a spol. (nikoliv PSNV) selekci dělat a mám k
> ní výhrady. To ale nesouvisí s Bond testy. Proč nedělat Bond testy v současnosti
> bych vysvětlil na příkladu našeho učitele biologie na gymplu, který čas od času
> říkal, když viděl suché kytky na oknech: Provádět pokus o vlivu sucha na
> rostliny můžete klidně přerušit, jeho výsledek Vám řeknu hned, netrapte kytky
> suchem.... Tedy Bond testy jsou podle mě eventuelně až dalším krokem až budeme
> mít linie, o kterých si nebudeme pouze myslet, ale budeme vědět, že jsou
> částečně varoatolerantní. V situaci, kdy skoro 100% včelstev je
> varoasenzitivních, včelaři dělají oddělky z toho, co není použitelné pro
> produkci a ještě je trápí hlady, nejsou schopni ukočírovat rojení, mají z něj
> radost!, málokdo testuje čistící pud, je spousta lidí, kteří monitorují a přitom
> neví pořádně, jak vyhodnotit spad a mají následně úhyny, není o čem diskutovat..
> Řeknu Ti výsledek Bond testů již dnes - kdokoliv má větší množství majitelů
> včelstev v okolí, bude mít úhyny na podzim kvůli loupežím, během kterých si
> včely donesou stovky roztočů denně. Rozumíš správně, ani jsem nepoužil slovo
> varoatolerantní, protože to není o varoatolerenci a už vůbec ne o selekci
> varoatolerantních linií, je to pouze o identifikaci stanovišť, na kterých není
> tak velký infekční tlak. Bohužel si mnoho lidí plete incidenci, prevalenci,
> infekčnost, infekční dávku, infekční tlak, úmrtnost a další základní termíny,
> natož aby uměli s nimi pracovat. Já vědět o někom v okolí, kdo dělá Bond test,
> tak ho nahlásím na veterinu, protože bude pro mě zdroj reinfekce na podzim. Moje
> silné včely si ty jeho najdou a jestli by mě kvůli nějakému takovému měli včely
> padnout na virózu, to ať raděj veterina včas zasáhne, obdaruje po zásluze
> "pokusníka" pokutou a nařídí odléčení komisí. Ještě jinak - i za současného
> systému léčení je mnoho cest, jak posuzovat včelstva, vybírat odolnější a
> nemuset trápit včely a zamořovat okolí.
> Ještě k Bond testům - základní problém je, že si většina pokusníků plete
> vnímavost různých parazitů/baktérií a virů, když tvrdí, že se varoatolerance
> může projevit až když ve včelstvu bude mnoho roztočů. Nikdy jsem nečetl žádnou
> seriózní studii na tohle téma. Každý organismus je různě vnímavý k různým
> patogenům. A aby to nebylo úplně jednoduché pro praxi je důležité rozlišit
> infekciozitu od letality. Stručně řečeno např. k pravým neštovicím, nebo chřipce
> je vnímavý skoro každý a tedy skoro každý onemocní, na rozdíl od oportunních
> infekcí, které se projeví pokud je člověk oslabený např.Kaposiho syndrom u AIDS.
> To ale nesouvisí s tím, jaká je úmrtnost na danou nemoc... Já bych rád směřoval
> výzkum do oblasti té vnímavosti v trochu širším významu, protože včelstvo je
> společenství. Myslím tím tedy vnímavost včelstva jako celku. Bond testy směřují
> do té druhé oblasti, ať klidně onemocní, ale ať přežije.. To vzhledem k virovým
> koinfekcím je velký problém, ale v oblastech původního výskytu varoázy je to
> také používaná metoda původním hostitelem.
> Když by každý udělal pořádné oddělky a ošetřil včely ve správný čas, udělal by
> pro včely nejlépe.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 03.4.2012 12:39:34
> > ----------------------------------------
> > Radku K. od některých lidí zde ani nečekám, že vše co napíšu pochopí aniž
> > bych kohokoliv podcenil. A k těm bond testům co provádí Rudolf, dovedl by
> > jste vysvětlit proč bond testy nedělat? Neřeším ted žádnou metodiku SVS,
> > bavím se o chovatelské selekci. On by Vám na to odpověděl i někdo z PSNV
> > proč nebudou dělat tuhle selekci na stanovišti ve VP,proč ji budou dělat
> > jinak, protože kdybych to napsal Já tak mi to nebudete věřit, takže se
> > nebudu ani namáhat s vysvětlováním.
> >
> >
> >
>
>
>

Z těhletěch studií vychází jen jedno, jedovaté není jídlo, ale přežírání. Plus doplněné nedostatkem pohybu, protože pohyb urychluje v těle oběh a vylučování nadbytečných nebo škodlivých látek.

Jak jsem psal, mám stále ještě do července včely 500km od bydliště... taky nemám noho času.Chtěl bych fungovat bez mezistěn, zatím alespoň necháváme 3 přátelé dělat mezistěny extra z našeho vosku pro nás. Bez mezistěn to jde u oddělků celkem dobře, u kmenových včelstev mně šlo taky o med. Teď mám již přebytek souší, možná, že už by šlo výrazně omezit mezistěny i v nich. Na medu zimuji částečně, jen pár včelstev pouze na medu, mám pořád ještě určité pochybnosti kvůli síle včelstev na jaře. Mám pouze časnou snůšku a včelstva zimující na medu bývají slabší. Jaké máš s tím zkušenosti Ty? Když dám včelám 2 velké dávky cukru v červenci, tak to matky nakopne a včelstva jsou do zimy silnější. Vloni jsem většině včelstev dal jen jednu, nechal jsem jim hodně medu, uvidím, jak budou vypadat za měsíc.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 03.4.2012 21:48:08
> ----------------------------------------
> Pochopil jsi to tak jak jsem to myslel :-) ikdyž ted jsem si vzpoměl, že
> zkratka VP se v armádě používá pro něco jiného. To, že v tom prostoru nepůjde o
> Bond test, to vím ono je možné si to dohledat, takže celkem veřejně dostupná
> informace. A proč nedělat Bond testy snad ani líp napsat nešlo, ale mě zajímalo
> jestli tohle ví i Radek Krušina, který je zde ve svém příspěvku včera obhajoval,
> aspon tak mi to přišlo.
> Někde jsi psal něco o připojení k akci Sance pro včely, také o tom uvažuji ikdyž
> nemám potřebu se kvůly tomu nějak sdružovat. Letos to v podstatě dotáhnu do
> fáze bez mezistěn s minimem zásahů a víc přirozenosti v chovu, na medu už
> zimuji. Ale abych nědělal z nouze ctnost, tak jsem na tento systém přistoupil v
> podstatě z nedostatku času a letos mám toho volného času ještě mnohem mín.
>
> P.S. omlouvám se, že mi někde chybí háčky a čárky, ale mám nějaký problém s
> compem.
>
> Aleš M.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 03.4.2012 13:51:47
> > ----------------------------------------
> > Mám obavu, že patřím do skupinky, která všechno nepochopí a nejen z Tvojí
> > klávesnice... Nepochopil jsem co je VP -vojenský výcvikový prostor? Já vím od
> > začátku, jak plánovali Zdeněk Klíma a spol. (nikoliv PSNV) selekci dělat a mám
> k
> > ní výhrady. To ale nesouvisí s Bond testy. Proč nedělat Bond testy v
> současnosti
> > bych vysvětlil na příkladu našeho učitele biologie na gymplu, který čas od
> času
> > říkal, když viděl suché kytky na oknech: Provádět pokus o vlivu sucha na
> > rostliny můžete klidně přerušit, jeho výsledek Vám řeknu hned, netrapte kytky
> > suchem.... Tedy Bond testy jsou podle mě eventuelně až dalším krokem až
> budeme
> > mít linie, o kterých si nebudeme pouze myslet, ale budeme vědět, že jsou
> > částečně varoatolerantní. V situaci, kdy skoro 100% včelstev je
> > varoasenzitivních, včelaři dělají oddělky z toho, co není použitelné pro
> > produkci a ještě je trápí hlady, nejsou schopni ukočírovat rojení, mají z něj
> > radost!, málokdo testuje čistící pud, je spousta lidí, kteří monitorují a
> přitom
> > neví pořádně, jak vyhodnotit spad a mají následně úhyny, není o čem
> diskutovat..
> > Řeknu Ti výsledek Bond testů již dnes - kdokoliv má větší množství majitelů
> > včelstev v okolí, bude mít úhyny na podzim kvůli loupežím, během kterých si
> > včely donesou stovky roztočů denně. Rozumíš správně, ani jsem nepoužil slovo
> > varoatolerantní, protože to není o varoatolerenci a už vůbec ne o selekci
> > varoatolerantních linií, je to pouze o identifikaci stanovišť, na kterých
> není
> > tak velký infekční tlak. Bohužel si mnoho lidí plete incidenci, prevalenci,
> > infekčnost, infekční dávku, infekční tlak, úmrtnost a další základní termíny,
> > natož aby uměli s nimi pracovat. Já vědět o někom v okolí, kdo dělá Bond
> test,
> > tak ho nahlásím na veterinu, protože bude pro mě zdroj reinfekce na podzim.
> Moje
> > silné včely si ty jeho najdou a jestli by mě kvůli nějakému takovému měli
> včely
> > padnout na virózu, to ať raděj veterina včas zasáhne, obdaruje po zásluze
> > "pokusníka" pokutou a nařídí odléčení komisí. Ještě jinak - i za současného
> > systému léčení je mnoho cest, jak posuzovat včelstva, vybírat odolnější a
> > nemuset trápit včely a zamořovat okolí.
> > Ještě k Bond testům - základní problém je, že si většina pokusníků plete
> > vnímavost různých parazitů/baktérií a virů, když tvrdí, že se varoatolerance
> > může projevit až když ve včelstvu bude mnoho roztočů. Nikdy jsem nečetl
> žádnou
> > seriózní studii na tohle téma. Každý organismus je různě vnímavý k různým
> > patogenům. A aby to nebylo úplně jednoduché pro praxi je důležité rozlišit
> > infekciozitu od letality. Stručně řečeno např. k pravým neštovicím, nebo
> chřipce
> > je vnímavý skoro každý a tedy skoro každý onemocní, na rozdíl od oportunních
> > infekcí, které se projeví pokud je člověk oslabený např.Kaposiho syndrom u
> AIDS.
> > To ale nesouvisí s tím, jaká je úmrtnost na danou nemoc... Já bych rád
> směřoval
> > výzkum do oblasti té vnímavosti v trochu širším významu, protože včelstvo je
> > společenství. Myslím tím tedy vnímavost včelstva jako celku. Bond testy
> směřují
> > do té druhé oblasti, ať klidně onemocní, ale ať přežije.. To vzhledem k
> virovým
> > koinfekcím je velký problém, ale v oblastech původního výskytu varoázy je to
> > také používaná metoda původním hostitelem.
> > Když by každý udělal pořádné oddělky a ošetřil včely ve správný čas, udělal
> by
> > pro včely nejlépe.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > > Datum: 03.4.2012 12:39:34
> > > ----------------------------------------
> > > Radku K. od některých lidí zde ani nečekám, že vše co napíšu pochopí aniž
> > > bych kohokoliv podcenil. A k těm bond testům co provádí Rudolf, dovedl by
> > > jste vysvětlit proč bond testy nedělat? Neřeším ted žádnou metodiku SVS,
> > > bavím se o chovatelské selekci. On by Vám na to odpověděl i někdo z PSNV
> > > proč nebudou dělat tuhle selekci na stanovišti ve VP,proč ji budou dělat
> > > jinak, protože kdybych to napsal Já tak mi to nebudete věřit, takže se
> > > nebudu ani namáhat s vysvětlováním.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Zdravím, v tomto prostředí se špatně používají citace a je to nepřehledné a trošku zmatek, tak zkusím reagovat v bloku. Předně tu bylo napsáno několik dezinformací a nepřesností pramenící z nedostatku informací. Nikdo z řad PSNV včetně mě tu nikdy nepropagoval Bond testy. Nevím proč bychom to měli dělat. I když Bond testy probíhají na mnoha stanovištích v ČR, aniž by o tom někdo věděl - tedy včetně samotných včelařů, kteří je dělají - nemá celkem cenu se o nich pro účely vyhledávání a upevnování VT znaků bavit v podmínkách ČR. Ani ve vojenských prostorech to nikdo dělat nechce. Co je ale nutno pochopit je fakt, že bez dotatečné populace roztočů ve včesltvech není možno celkem nic dělat. Ale je zásadní rozdíl v tom pochopit o co jde!! Je přeci zbytečné nechat včelstvo padnout, když je jasné, mnohem dříve, že je pro další chov a testování bezcenné. Máme tu obrovskou výhodu výměny genetiky bez utracení zvířete, tak není nutno něco takového dělat, či to nechat tak daleko dojít. Je to jen více práce a chce to více času. Pořád tu myslím hodně lidí nechápe včetně kolegy Titěry a Kamlera, jak jsem se o víkendu v Brně opět přesvědčil, že není možné již dneska argumentovat tím, že šlechtění nemá cenu, když stejně nejsou nikde včelstva, která nepotřebují ošetřovat vůči Varroa dest. Jednak to není pravda, těch oblastí je na světě docela dost, kde to včely zvládají, ale hlavně je zapotřebí si uvědomit, že je to jako chůze po stupíncích. Jde to pomalu, ale má to obrovský smysl. Je velký rozdíl, jestli potřebuje včelstvo ošetřit 6x do roka nebo 2x byt i třeba těmi stejnými chemikáliemi. A o to v počátku jde především. Není možno chtít od našich včel zázraky, když jsme toto ignorovali 30 let a hromadili v populaci našich včel geny, které tam už dávno neměly být. Ale je trestuhodné v tom dále pokračovat s tím, co dnes víme!!!

Ale zdá se mi, že tu v tomto chybí pořád ta základní změna myšlení.

Přečetl jsem si článek Radka Hubače ve Včelařství, které už mi sice nechodí, ale jsem rád, že už se tam dá konečně někdy i něco kloudného číst - kde se vyjadřuje o VMS a jeho schopnosti včelaře včas varovat.

Tady přece nejde pořád dokola o snahu někoho před něčím varovat. Jde o to ukazovat včelařům, že to mohou mít pod kontrolou sami, bez nějakého ČSV,PSNV,Dolu a kdo ví čeho ještě. Nikdo jim nemůže říkat, kdy je u nich v dané sezoně problém. To musí poznat každý sám!!! Naše republika je hodně různorodá i geograficky, úrovní včelaření atd. Není možno nic paušalizovat. Vše je o dobré lokální práci a proto si myslím, že je obrovský potenciál "svazové" organizovanosti přesměrovat to z dotací a rozdávání léčiv
na chovatelskou práci.

V tom a v péči o životní prostředí, ve kterém včely žijí, je budoucnost. Vše ostatní jsou berličky pro ty, co si to nechtějí připustit, aby ještě nějakou dobu mohli včely chovat....

"Jde o to ukazovat včelařům, že to mohou mít pod kontrolou sami, bez nějakého ..."
-----------------------------
Jen pro úplnost, abych si to vyložil správně. Myslíte sami, jako každý jedinec sám, nebo sami, jako přátelé včelaři?

Samožřejmě jako každý jednotlivý včelař.

Ahoj Zdeňku,
jen jedna otázka. Předpokládám, že jsi chtěl napsat dostatečné populace roztoče. Doufám, že souhlasíš s tím, že se u nás běžně vyskytují během sezóny dostatečná množství roztočů k prvotnímu hodnocení varoatolerance včel. Doufám, že doporučíš práci s vyššími než přizozeně se ve včelstvech vyskytujícími počty roztočů při aplikování standardní léčby ( pro mě znamená letní ošetření a pak podzimní) až pro včelaře, kteří jsou schopni je uhlídat, to znamená, že ví, kolik jejich včely snesou a kolik roztočů zrovna mají. Tím se bohužel vylučuje 98% včelařů, ale to je o tom, co bys chtěl Ty, aby těch vyloučených bylo mnohem méně. Osobně bohužel začínám být skeptický ohledně většiny majitelů včel... a o tom je možná i Kamler s Titěrou..
Díky Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 12:02:49
> ----------------------------------------
> Zdravím, v tomto prostředí se špatně používají citace a je to nepřehledné a
> trošku zmatek, tak zkusím reagovat v bloku. Předně tu bylo napsáno několik
> dezinformací a nepřesností pramenící z nedostatku informací. Nikdo z řad
> PSNV včetně mě tu nikdy nepropagoval Bond testy. Nevím proč bychom to měli
> dělat. I když Bond testy probíhají na mnoha stanovištích v ČR, aniž by o
> tom někdo věděl - tedy včetně samotných včelařů, kteří je dělají - nemá
> celkem cenu se o nich pro účely vyhledávání a upevnování VT znaků bavit v
> podmínkách ČR. Ani ve vojenských prostorech to nikdo dělat nechce. Co je
> ale nutno pochopit je fakt, že bez dotatečné populace roztočů ve včesltvech
> není možno celkem nic dělat. Ale je zásadní rozdíl v tom pochopit o co
> jde!! Je přeci zbytečné nechat včelstvo padnout, když je jasné, mnohem
> dříve, že je pro další chov a testování bezcenné. Máme tu obrovskou výhodu
> výměny genetiky bez utracení zvířete, tak není nutno něco takového dělat,
> či to nechat tak daleko dojít. Je to jen více práce a chce to více času.
> Pořád tu myslím hodně lidí nechápe včetně kolegy Titěry a Kamlera, jak jsem
> se o víkendu v Brně opět přesvědčil, že není možné již dneska argumentovat
> tím, že šlechtění nemá cenu, když stejně nejsou nikde včelstva, která
> nepotřebují ošetřovat vůči Varroa dest. Jednak to není pravda, těch oblastí
> je na světě docela dost, kde to včely zvládají, ale hlavně je zapotřebí si
> uvědomit, že je to jako chůze po stupíncích. Jde to pomalu, ale má to
> obrovský smysl. Je velký rozdíl, jestli potřebuje včelstvo ošetřit 6x do
> roka nebo 2x byt i třeba těmi stejnými chemikáliemi. A o to v počátku jde
> především. Není možno chtít od našich včel zázraky, když jsme toto
> ignorovali 30 let a hromadili v populaci našich včel geny, které tam už
> dávno neměly být. Ale je trestuhodné v tom dále pokračovat s tím, co dnes
> víme!!!
>
> Ale zdá se mi, že tu v tomto chybí pořád ta základní změna myšlení.
>
> Přečetl jsem si článek Radka Hubače ve Včelařství, které už mi sice
> nechodí, ale jsem rád, že už se tam dá konečně někdy i něco kloudného číst
> - kde se vyjadřuje o VMS a jeho schopnosti včelaře včas varovat.
>
> Tady přece nejde pořád dokola o snahu někoho před něčím varovat. Jde o to
> ukazovat včelařům, že to mohou mít pod kontrolou sami, bez nějakého
> ČSV,PSNV,Dolu a kdo ví čeho ještě. Nikdo jim nemůže říkat, kdy je u nich v
> dané sezoně problém. To musí poznat každý sám!!! Naše republika je hodně
> různorodá i geograficky, úrovní včelaření atd. Není možno nic paušalizovat.
> Vše je o dobré lokální práci a proto si myslím, že je obrovský potenciál
> "svazové" organizovanosti přesměrovat to z dotací a rozdávání léčiv
> na chovatelskou práci.
>
> V tom a v péči o životní prostředí, ve kterém včely žijí, je budoucnost.
> Vše ostatní jsou berličky pro ty, co si to nechtějí připustit, aby ještě
> nějakou dobu mohli včely chovat....
>
>
>

Chtít se odvolávat na to, že ve světě jsou včelstva která to zvládají je dost problematické, protože se sice jde o A. milifera, ale jedná se o plemena která žijí v podobném prostředí jako původní hostitel VD. Naše evropská plemena se po miliony let s tímto parazitem a ani s jiným podobným nesetkala a proto nemají za těch pár desítek let vyvinuty žádné mechanismy obrany.
Proveditelné šlechtění, by to snad bylo možné jen pomocí afrických plemen, víme však jak to dopadlo na Amerických kontinentech.
My k tomu může přispět snad jen s tím, že nebudeme dělat vědu s padlých včelstev u souseda, neb jeho trubci toto negativum pak nebudou roznášet do okolí. Zato však ty naše včelstva do kterých to budeme rvát horem dolem v tom budou vesele pokračovat. Teď " Mudrci" řekněte co s těch dvou variant je lepší? Odpověď je však jen jedna! "Jak pro koho?". Jsme zase na začátku. Teď "babo raď"?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 12:37:28
> ----------------------------------------
> Ahoj Zdeňku,
> jen jedna otázka. Předpokládám, že jsi chtěl napsat dostatečné populace
> roztoče. Doufám, že souhlasíš s tím, že se u nás běžně vyskytují během sezóny
> dostatečná množství roztočů k prvotnímu hodnocení varoatolerance včel. Doufám,
> že doporučíš práci s vyššími než přizozeně se ve včelstvech vyskytujícími počty
> roztočů při aplikování standardní léčby ( pro mě znamená letní ošetření a pak
> podzimní) až pro včelaře, kteří jsou schopni je uhlídat, to znamená, že ví,
> kolik jejich včely snesou a kolik roztočů zrovna mají. Tím se bohužel vylučuje
> 98% včelařů, ale to je o tom, co bys chtěl Ty, aby těch vyloučených bylo mnohem
> méně. Osobně bohužel začínám být skeptický ohledně většiny majitelů včel... a o
> tom je možná i Kamler s Titěrou..
> Díky Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 04.4.2012 12:02:49
> > ----------------------------------------
> > Zdravím, v tomto prostředí se špatně používají citace a je to nepřehledné a
> > trošku zmatek, tak zkusím reagovat v bloku. Předně tu bylo napsáno několik
> > dezinformací a nepřesností pramenící z nedostatku informací. Nikdo z řad
> > PSNV včetně mě tu nikdy nepropagoval Bond testy. Nevím proč bychom to měli
> > dělat. I když Bond testy probíhají na mnoha stanovištích v ČR, aniž by o
> > tom někdo věděl - tedy včetně samotných včelařů, kteří je dělají - nemá
> > celkem cenu se o nich pro účely vyhledávání a upevnování VT znaků bavit v
> > podmínkách ČR. Ani ve vojenských prostorech to nikdo dělat nechce. Co je
> > ale nutno pochopit je fakt, že bez dotatečné populace roztočů ve včesltvech
> > není možno celkem nic dělat. Ale je zásadní rozdíl v tom pochopit o co
> > jde!! Je přeci zbytečné nechat včelstvo padnout, když je jasné, mnohem
> > dříve, že je pro další chov a testování bezcenné. Máme tu obrovskou výhodu
> > výměny genetiky bez utracení zvířete, tak není nutno něco takového dělat,
> > či to nechat tak daleko dojít. Je to jen více práce a chce to více času.
> > Pořád tu myslím hodně lidí nechápe včetně kolegy Titěry a Kamlera, jak jsem
> > se o víkendu v Brně opět přesvědčil, že není možné již dneska argumentovat
> > tím, že šlechtění nemá cenu, když stejně nejsou nikde včelstva, která
> > nepotřebují ošetřovat vůči Varroa dest. Jednak to není pravda, těch oblastí
> > je na světě docela dost, kde to včely zvládají, ale hlavně je zapotřebí si
> > uvědomit, že je to jako chůze po stupíncích. Jde to pomalu, ale má to
> > obrovský smysl. Je velký rozdíl, jestli potřebuje včelstvo ošetřit 6x do
> > roka nebo 2x byt i třeba těmi stejnými chemikáliemi. A o to v počátku jde
> > především. Není možno chtít od našich včel zázraky, když jsme toto
> > ignorovali 30 let a hromadili v populaci našich včel geny, které tam už
> > dávno neměly být. Ale je trestuhodné v tom dále pokračovat s tím, co dnes
> > víme!!!
> >
> > Ale zdá se mi, že tu v tomto chybí pořád ta základní změna myšlení.
> >
> > Přečetl jsem si článek Radka Hubače ve Včelařství, které už mi sice
> > nechodí, ale jsem rád, že už se tam dá konečně někdy i něco kloudného číst
> > - kde se vyjadřuje o VMS a jeho schopnosti včelaře včas varovat.
> >
> > Tady přece nejde pořád dokola o snahu někoho před něčím varovat. Jde o to
> > ukazovat včelařům, že to mohou mít pod kontrolou sami, bez nějakého
> > ČSV,PSNV,Dolu a kdo ví čeho ještě. Nikdo jim nemůže říkat, kdy je u nich v
> > dané sezoně problém. To musí poznat každý sám!!! Naše republika je hodně
> > různorodá i geograficky, úrovní včelaření atd. Není možno nic paušalizovat.
> > Vše je o dobré lokální práci a proto si myslím, že je obrovský potenciál
> > "svazové" organizovanosti přesměrovat to z dotací a rozdávání léčiv
> > na chovatelskou práci.
> >
> > V tom a v péči o životní prostředí, ve kterém včely žijí, je budoucnost.
> > Vše ostatní jsou berličky pro ty, co si to nechtějí připustit, aby ještě
> > nějakou dobu mohli včely chovat....
> >
> >
> >
>
>
>

Co je? tedy narovinu - motivací státu k tomu, aby tu bylo co nejvíce negramotných včelařů, tedy majitelů včelstev? Jestliže někdo tuto myšlenku obhajuje, tak by měl poctivě zdůvodnit na základě jakých argumentů. Tady plynou státní peníze na "rozvoj včelařství" ve včelařsky co do počtu včelařů na hlavu "nejrozvinutějším státě" na světě. Co, koho k tomu motivuje? včela do každé domácnosti? Za další velké peníze i "med do každé domácnosti".
Naproti tomu je tu katastrofálně zanedbaný včelařský výzkum. Šlechtitelská činnost a plemenitba se zúžila na rozchov mírných včel. Kde jsou chovné cíle, standardy, ročenky. Když kupuji matku, tak bych měl s ní dostat i příslušné informace o původu a o jejích kvalitách. Včelař pak ani neví, co vlastně má chtít. A na takový aušus byznys jsou také vypláceny dotace. Nemáme jedinou nezávislou testační stanici.
Bavme se o tom, co české včelařství zoufale potřebuje.

Odpověděl bych jednoduše. Stát se ke včelařství staví podobně jako ke zbytku zemědělství. Produkty dovezeme, podpora se omezuje na "ekologické" projekty a krajinotvorbu.

Stalo se to , čeho jsem se obával, že tato diskuze k ničemu nepovede, neboť většina účastníků se opájí vlastní žvanivostí a myslí si, že více znamená vyšší úroveň. Nemyslím si to! Důležité je problém přesně pojmenovat a pokusit se ho nějak řešit,byť s nejistým výsledkem.Problém je jasný: Co budem dělat až za 4 roky roztoč znova udeří a je i docela možné, že předvede nějakou nečekanou fintu jako doposud. Také musíme zcela jistě počítat s tím, že území kde funguje Gabon se ještě zmenší. Nemyslím tím Svaz, ale jednotlivé včelaře, zvl ty kteří tvrdí, že nic nejde. Otázka zní: Jsou Bond testy opravdu tak špatné a jsou ve světě tak pouze dementní včelaři, že je používají?? Já se domnívám, že nejsou. Naopak výhodou BT je že jsou velmi přesné a také hned ukáží, která včelstva umí odolávat. Naproti spady omyvy práškování si o takové přesnosti mohou jenom zdát. Co jsem tedy BT získal a s čím půjdu do kritického roku. V první řadě všechna včelstva teď budou mít původ pouze od včelstev která přežila. Z těchto důvodů odmítám odělky, které mi nabízejí kamarádi. V každém včelstvu bude matka původem od 3 zakladatelek,/ze 100/, které přežily bez jekéhokoli oslabení a jsou to navíc výborné medařky. Protože průšvih přijde až za min 3 roky budu moct další plemené matky slušně otestovat a vybrané v tom "správném roce opět obondovat. Vloni mortalita na nejhorší včelnici byla skoro 90%. Ukáže li se, že teď bude zajímavě nižší, dá se uvažovat o tom, že tento postup smysl měl. Jinak s vysokou přesností musím říct, že zatím ví každý prdlajs a proto ty sáhodlouhé rady a porady. Dále mám v zásobě nový dlouhodobá odpařovač KM/ výrobní cena 4 Kč/ a zjednodušené vkládání podložek a tím i diagnostiku. Nemyslím si, že bych toho měl nachystáno málo. Jestli někdo nesouhlasí, může se pochlubit, co chystá on. Jistě to bude zajímavější než ty nemožné plky o ničem. Bude líp!!! Zdraví R. Stonjek

Rudo, nebudu Tě nijak napadat, i když se přiznám, že celý Tvůj příspěvek mně připomíná, že přání by mohlo být otcem myšlenek, ne realita. Povíš nám to za 3-4 roky. Já zatím problém s roztočem nemám, léčím, když je potřeba 2x max 3x ročně a i bez kys mravenčí mám minimální úhyny buď kvůli blbosti (nedostatek zásob) nebo na nosemu ceranae. Kohokoliv jsem kontaktoval, komu uhynula včelstva přiznal, že to byla JEHO CHYBA!!!
Víš, že se snažím pomáhat začátečníkům, tedy na druhou stranu mám zpětnou vazbu, jestli to,co je učím funguje. Dnes jsem dostal např. následující zprávu:
Stručně k mým včelám.Kdbych již nepočítal se zákonitým zpožděním v naší n.m.v,pak bych byl poněkud nesvůj z přispěvatelů, kteří již měli plod na 5-ti R.Já jsem měl ve všech včelstvech před deseti dny jeden oboustarnně zaíčkovaný plást "odezdikezdi" bez jediné mezery,po mladším plodu jsem se z důvodů chladna i vyrušování nepídil.Každpopádně co letos předvádějí to u mně nemá obdoby.Ty nejsilnější jsou ve všech 4N, nyní plně využívají 3 očka i česno a ještě jsou jim těsné Abych se začal bát,že se vyrojí.Ty co jsem spojoval se již čile mají k světu a jsou skoro tak silná jako to zmíněné.Zbývající jsou jistě lepší průměr akdykoliv jindy bych jásal i nad nimi.Zaplaťpánbůh za nynější dva krásné dny, mám 50 m od úlů starou a vysokou jívu a ten hukot je slyšet až nahoře v kuchyni. atd..
Asi jsem z jiného světa, ale opravdu nemám co dodat. Ten pán mě nikdy neviděl, já jeho včely taky ne, jenom vloni poslechl pár doporučení a výsledek jste si přečetli. Asi jsem fakt daleko a trochu mimo realitu... nebo to mnoho jiných neumí?
Chtěl bych se zeptat na pár věcí, kterým nerozumím. Píšeš 90% úmrtnost a že přežili 3 včelstva. To mně nevychází. Co znamená, že 3 přežili v dobrém stavu? Kolik mají plodu, kolik toho obsedají? Kolik mají roztočů? Dál bych se zeptal, jestli přežila včelstva v lese, kde jsi psal, že je malý infekční tlak, nebo doma, kde si přinášejí spoustu roztočů na podzim?
Pokud jde o Bond testy, poslední dobou dost pročítám zahraniční práce a o Bond testech jsem zatím nečetl mimo toho, co bylo publikováno u nás. Můžeš mě dát odkaz na nějaké práce? Umím ale jenom anglicky, německy a snad i trochu rusky. Rád si něco v originálu přečtu.
Pokud jde o to, co kdo ví, ví se, že nejčastější příčinou mizení druhů v současnosti je nový druh parazita. To znamená, že bez léčení člověkem, je klidně možné, že už bychom včely u nás neměli.
Samozřejmě se kdokoliv může přijet ke mně podívat, nic netajím, i když se přiznám, že se už trochu obávám lidské závisti a hlouposti, tak doufám, že kdokkoliv přijede, přijede jako přítel se podělit o zkušenosti, kterých není nikdy dost.
Děkuji
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 16:10:42
> ----------------------------------------
> Stalo se to , čeho jsem se obával, že tato diskuze k ničemu nepovede, neboť
> většina účastníků se opájí vlastní žvanivostí a myslí si, že více znamená
> vyšší úroveň. Nemyslím si to! Důležité je problém přesně pojmenovat a
> pokusit se ho nějak řešit,byť s nejistým výsledkem.Problém je jasný: Co
> budem dělat až za 4 roky roztoč znova udeří a je i docela možné, že
> předvede nějakou nečekanou fintu jako doposud. Také musíme zcela jistě
> počítat s tím, že území kde funguje Gabon se ještě zmenší. Nemyslím tím
> Svaz, ale jednotlivé včelaře, zvl ty kteří tvrdí, že nic nejde. Otázka zní:
> Jsou Bond testy opravdu tak špatné a jsou ve světě tak pouze dementní
> včelaři, že je používají?? Já se domnívám, že nejsou. Naopak výhodou BT je
> že jsou velmi přesné a také hned ukáží, která včelstva umí odolávat.
> Naproti spady omyvy práškování si o takové přesnosti mohou jenom zdát. Co
> jsem tedy BT získal a s čím půjdu do kritického roku. V první řadě všechna
> včelstva teď budou mít původ pouze od včelstev která přežila. Z těchto
> důvodů odmítám odělky, které mi nabízejí kamarádi. V každém včelstvu bude
> matka původem od 3 zakladatelek,/ze 100/, které přežily bez jekéhokoli
> oslabení a jsou to navíc výborné medařky. Protože průšvih přijde až za min
> 3 roky budu moct další plemené matky slušně otestovat a vybrané v tom
> "správném roce opět obondovat. Vloni mortalita na nejhorší včelnici byla
> skoro 90%. Ukáže li se, že teď bude zajímavě nižší, dá se uvažovat o tom,
> že tento postup smysl měl. Jinak s vysokou přesností musím říct, že zatím
> ví každý prdlajs a proto ty sáhodlouhé rady a porady. Dále mám v zásobě
> nový dlouhodobá odpařovač KM/ výrobní cena 4 Kč/ a zjednodušené vkládání
> podložek a tím i diagnostiku. Nemyslím si, že bych toho měl nachystáno
> málo. Jestli někdo nesouhlasí, může se pochlubit, co chystá on. Jistě to
> bude zajímavější než ty nemožné plky o ničem. Bude líp!!! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Nejsem zastánce BT. Ale když už k tomu hromadně dojde, tak by se ti distributoři živol měli zajímat o to, co přežilo a vyzískat kvality a poznatky pro chov. Nebo naopak včalaři by měli být natolik soudní, že by měli rozchovávat sami z toho, co v místě přežilo, neboť to, co si koupí, bude za jistou periodu zase problémem.

Bude to Radku méně než 2%. Problém českého včelařství je celkem jasný. Systém za třicet let soužití včel a včelařů s roztoči naučil včelaře, že se nemusí o včely v létě zajímat - šoupnou tam gabony, fumigace, aerosol a dnes když něco zahapruje, sklízíme trpké ovoce. Ale co se děje, představitelé současné metodiky místo toho, aby si to přiznali a snažili se to změnit, používají to jako argument, proč nic nelze dělat..jak říkají - prostě včelaři se nezajímají, kašlou na to, proto potřebují blbuvzdorné chemikálie, které jim musíme jen včas dodat a taky naaplikovat do úlů. Pokud to neuděláte, budete mít problémy vy sami, protože to kolem bude vše kolabovat. A musíte to takto dělat rok co rok. To není ani náhodou udržitelný systém. Řešení je velmi tvrdé a společensky nepřijatelné. Ty, kdo nechtějí, nepodporovat, nic za ně nedělat. Způsobit si tak sice krátkodobě více problémů - ale poradtě jak jinak z toho ven? Je třeba chtít informace poskytnout tomu, kdo má zájem. Ten by se k nim měl dostat, ale ostatní včelaře bude nejlépe "uměle" neudržovat. Především zastavit nesmyslné dotace. A ted mě můžete kamenovat, jsem na to zvyklí :-)

zapomněl jsem jméno, omlouvám se

Aleš Molčík napsal:

"...ale mě zajímalo jestli tohle ví i Radek Krušina, který je zde ve svém příspěvku včera obhajoval, aspon tak mi to přišlo."
.............

Já jsem obhajoval každou rozumnou snahu zaměřenou na zvyšování odolnosti včeltev. Například postup a plán Rudolfa Stonjeka mi přijde rozumný a logický. Jako naivní jsem se snažil naopak označit pohled, kdy se za řešení problému varroázy vydává pouhé tlumení roztoče. Myslím, že každému, kdo se nad tím zamyslí, musí být zjevné, že pokud se nemůže podařit vymýtit roztoče, potom řešení probému varroázy nemůže být v pouhém chemickém zabíjení roztoče, ale může být pouze ve zvyšování odolnosti včelí populace.
Nechci se tu s nikým přít, je to jen komentář k mému příspěvku.

Pokud jde o Bond testy, tak Bond testy podle matky přírody tu v ČR myslím kromě matky přírody nikdo nedělá. Maximálně tu někomu z různých důvodů včely nevydrží do dalšího plánovaného ošetření.
Pokud jde o můj pohled na Bond testy - i kdyby je včelaři kolem mě praktikovali, tak mi to nevadí, stejně jako mi nevadí, že je praktikuje matka příroda. Ale já se je dělat nechystám. Ovšem bych byl rád informován, pokud začnou někomu v okolí kolabovat neošetřená včelstva, že mám být bdělý. K tomu jsme letos vyzývali na schůzi včelaře, kdyby to nastalo - ať co nejvíce monitorují spady, ať co nejdříve hlásí vysoké spady, kdyby začala padat včelstva ať rychle varují ostatní, a pokud měli loni problém s roztoči a některá včeltva si s tím poradila lépe než ostatní, ať je rozchovávají a nabídnou matečníky ostatním.

KR

Podle mně děláte modlu z genetiky, hledáte jakési genetické variace, které by umožnily nic neměnit, chovat včely stejnou technologií jak dosud, hoblovat včely stejně intenzívně jak dosud a přitom je mít odolné k varaóze.
Možná to už je zvyk, když tady bylo 20 - 40 let propagováno šíření všelijakých uznaných linií ve smyslu , že někdo jiný, nějaký odborník nebo "odborník" ty včely vyšlechtí a pak bude prodávat matky, takže každý včelař může vypláznout dvě stovky za matku F1 nebo tisícovku za inseminovanou matku a bude mít potom bez jakéhokoliv úsilí ze své strany, bez jakéhokoliv přizpůsobení a úpravy své technologie plno medu. Bez ohledu na to, kde a v jakých podmínkách včelaří. Prostě vypláznu prachy a koupím si hotový úspěch připravený někým jiným místo toho, abych si ten úspěch udělal sám...
Tak to je i s tím hledáním nějaké genetické variace včel odolných proti varaóze. Je to jako prosívání štěrku s tím, že možná když budu mít štěstí, tak v tom štěrku najdu zlatý valoun, přitom ale vůbec nevím, jestli v tom štěrku vůbec nějaké zlato je a jak to zlato hledat vím pouze z pár teoretických knih....

Podle mně mnohem účinnější je místo hledání genetické variace hledat takovou technologii ošetřování včelstev, která prostě omezuje šíření a rozmnožování roztoče a zvyšuje odolnost včelstva k virovým nákazám , které roztoči přenášejí.
V užším kontextu u samotného chovatele, to znamená úly, rámky, ošetřování včelstev, rozchovávání nových včelstev.....
A v širším kontextu v celém okolí, to znamená obecně aby včelaři ošetřovali včelstva tak, aby v podletí a na podzim nebyly náchylné k vylupování. potom aby léčení bylo ve správném termínu.....
To potom narazí na potřebu změny v ČSV, což může být nesplnitelný úkol, systém jednotného celostátního léčení s jednotnými termíny, který tady je 25 let, je už zřejmě překonaný , i když bohužel pro funkcionáře ČSV a pro veterináře pohodlný.

Co se týká úspěchu tlumení varaózy v Maďarsku a s menším počtem ošetření, mám k tomu připomínku, jestli při jednorázové návštěvě př Hubače prostě nebyly presentovány jen úspěchy a neúspěchy, třeba vymírání většiny včelstev v chovu, prostě nebyly probírány.

Probíhá tu čilá debata, což je potěšující, a mám k tomu taky nějakou poznámku:
1. Veškeré úhyny včelstev se automaticky svádějí na varroázu. Je to taková móda. Kde je nějaká statistika, kde je tohle uváděno? Ta neexistuje, protože se to nesleduje. Vytočení medníku a suché plodiště, přerojená včelstva bez matky, zimování na melecitóze, utržení od zásob, rušení hlodavci,kombinace několika chemikálií (viz poslední Včelařství), nezdařený pokus o tichou výměnu a desítky dalších možností, kdy včelstvo nepřežije...Kdo se s něčím z toho nesetkal? Ale málokdo se k tomu přizná. Takže není vyloučeno, že se mnohdy problém démonizuje, což není dobře, protože údaje jsou zkreslené...
2. Řada přispěvatelů volá po tvrdé "profesionalizaci" boje proti VD. Přitom si asi neuvědomují, že pokud by toho skutečně chtěli dosáhnout, musela by podstatná část včelařů vyměnit úly, protože přesné sledování u všech těch universálů je prostě nemožné... A to se týká zejména těch "dědků", kteří vás naprosto logicky odbydou "na těch pár let, co tu ještě budu, to nemá cenu.." U včelařů, kteří se tím živí, už asi ten problém není, ovšem z té strany největší nebezpečí nehrozí..
3. Netajím se tím, že nejsem přítelem přílišné "chemie" pro to, aby byla jistota většího účinku. Pořád mám pocit, že bychom těm včelkám měli více věřit. Jsou to bojovnice a společenský hmyz, jak je prokázáno, má největší šanci na přežití, když už všechno ostatní zahyne. O schopnostech včel toho víme zatím hodně málo. Jejich svět je světem vůní, což nejsme schopni pochopit. Proto je třeba jim pomoci, když to potřebují, ale nelze jim předepisovat, jak mají žít a jak se mají bránit...I když připouštím, že ten můj názor je dán tím, že jsem nikdy nepocítil ten obrovský tlak varroázy, kdy by byla včelstva ohrožena.

"Podle mně mnohem účinnější je místo hledání genetické variace hledat takovou technologii ošetřování včelstev, která prostě omezuje šíření a rozmnožování roztoče a zvyšuje odolnost včelstva k virovým nákazám , které roztoči přenášejí.
V užším kontextu u samotného chovatele, to znamená úly, rámky, ošetřování včelstev, rozchovávání nových včelstev.....
A v širším kontextu v celém okolí, to znamená obecně aby včelaři ošetřovali včelstva tak, aby v podletí a na podzim nebyly náchylné k vylupování. potom aby léčení bylo ve správném termínu....."
-----------------------------------------------------------

I podle mého mínění je zde, v tomto Radimově názoru jádro pudla celého problému. Určitou cestu nastínil MVDr. Zdeněk Klíma v časopisu Moderní včelař svým článkem o "třetinovém systému".
JK

Ono se říká""Poznání - první krok k nápravě".

Spíš by tam mělo být "Přiznání" :-)


Pokud se nepřizná problém, nelze vážně uvažovat o jeho řešení!

Tady opravdu chybí jakákoli evidence čehokoli ze které by se dalo vycházet a zjistit zda problém existuje nebo jen to účelově šířená panika. Jak lze taky slyšet.

Od evidence úhynů po nějakou znalost jak a kde byly roztoči.

Ani vyšetření zimní měli není evidováno.

Nechápu proč jej státní spr.nařizuje když pak nemá z něj čísla.
Pochybuji že je vyšetření měli cokoli vyjadřjící, ale pokud jse zde skupina lidí co to nařizuje a organizuje a věří tomu, tak proč nemají v ruce data? Toto je jako struska pod dálnicí. Stejný tunel na veřejné peníze. Za mega pořídíme data která ani nezaznamenáme do digitální podoby.
Proč? Protože by se zjistil, že jsou na nic? Nebo že je zde problém.

O tom jaký je zde něvěstinec svědčí už jenom to, že státní správa nemá v ruce čísla z vyšetření zimní měli kterou nařizuje. Dál není prováděna jakákoli analýza příčin. Stačí číst vyjádření mluvčího SVS a člověk plně pochopí tu bídu. "Červený šátečku .... ubývá roztoč". To plně vyjadřuje stav poznání problémů.

Jsme po 30 letech v bodě nula - nemáme ani data která by se dala analyvovat.
V negramotnosti udržovanou většinu, nedostatečně kvalifikované lidi na rozhodovacích místech.

A je zde zástupce 97% včelařů, který tvrdí státní správě, že je vše v naprostém pořádku, takže státní správa je v pohodě a kdo není nucen, většinou nic neřeší.

Pořád to vypadá, že se navážím do té ČSV, ale je to podle mě jednoduché - buď to dělejte pořádně, nebo řekněte státní správě ať to dělá ona pořádně.

Když si přečtu MVO SVS tak je to tam jen ČSV a bez ní se nedá nic, včelaři je zakázáno bez komise cokoli kromě formidolu.

A když se bavíte po straně s některým veterinářem, tak on řkene, že na to je tady ČSV, že on má pokyn, že na to je smlouva a zařizuje to ČSV - on jenom kontroluje. A smlouvy se mají plnit.

Takže první krok k přiznání je potřeba ujasnění si pozice ČSV.
Bude to zástupúce včelařů, která bude vyvíjet tlak na stát aby to řešil, nebo jen spolupachatel který bude maskovat vlastní selhání "ono je to skoro v pořádku, to jen počasí, včelaři,... a podobně - známe z roku 2008).

Kyž jsem byl v Radě PSNV tak jsem z informací z jednání nabyl dojmu že na jednáních nebylproblém přesvědčit ani tak státní úřednky, ale další zaástupce včelařů - ČSV a DOL.
Což je ekonomicky a personaálně propojená skupina, a to je další problém který brání v přiznání.

Takže to jsou podle mě body, kde je problém zaseklý.
Ve chvíli kdy si ČSV ujaní co je, zda v tomto zastupuje včelaře dole, nebo ne, pak se tp můýe pohnout.
Dokud budou vnímat kritiku stavu jako kritiku své práce, tak se to nehne.

Karel Jiruš

Bývalý člen Rady PSNV, nyní opět mluvící jen za sebe
:-)

-----------------------


Ještě dodám k diskusím zde, kde jsem se jako i jinde dozvídal překvapeně co všechno PSNV chce: - všimli jste si, že to většinou o nás někdo tvrdil na přednáškách - oni chtějí Bontesty, nechat vyhynout v ČR včely, zakázat Varidol a gabon, vypěstovat psa bez blech atd.

Klasika - vymyslete si, co druhý říká a pak to vyvraťte. takto se "diskutuje" snadno, pokud se pak má argumentovat s fakty na stole, tak to si radši pozvu ke stolu jen ty co se mnou souhlasí. A jsme bez problému.

Vy o nějakém problému víte? Pokud je problém, bývá k němu i jeho definice a pak analýza?

takže asi žádný problém není a tudíž nemůže být ani jeho řešení. :-)

Ty z toho PSNV neposlouchejte, ty by radši tady nechali vyhynout včely a nařídili včely krmit kyselinou. Pořád vidí jen nějaké problémy a fňukají u toho, že se s nimi nikdo nebaví.

S rozvratníky dialog nepovedeme.

Problém je ten, že většinou každý kdo zde teoretizuje nic z toho u svých včelstev nezažil a tudíž ani nemůže znát odpověď byť byla jakákoliv. Zkušenosti rádoby ze Svazu v Maďarsku nejsou pro nás použitelné! Představte si, že by ústředí v Křemencově ul. navštívil včelař z jiného státu s tím, že o tom chce něco napsat do odb, časopisu. Umíte si představit ty "objektivní informace? Žel veškeré informace, které v podstatě jsou, jsou z překladů, různých setkání, a spousty nenaplněných přání. Přímo od včel a hlavně z České kotliny nic. Jen kecy. Tím za sebe toto téma končím a přeji všem, aby je chemie ještě dlouho uspokojovala! Nemám k tomu už co říct! Zdraví R. Stonjek

Tzv. třetinový systém funguje, ale pro většinu chovatelů to nebude. Nechtějí mít značené matky, systém a pořádek v chovu. Mě je taky bližší řízený chaos :-). Proto zkusím letos ještě včas napsat příspěvek jak pracovat se včelstvy, která již mají větší problémy se zvládáním varroózy, co jsem si vyzkoušel v posledních třech sezonách a mohli by zkoušet i ostatní. Žádné převratné novinky, věci co napadne hodně včelařů, ale nevím proč jen málo z nich to opravdu provede. Jen je škoda, když si to člověk vyzkouší, že to jde i jinak, než pořád tahat kočku za ocas, to nedělat. A rozhodně to jde i bez chemikálií z Dolu.
K zvládání varroózy v Maďarsku bych byl opatrnější. Zajímalo by mě, jestli se Radek Hubač ptal i někde jinde než šéfa jednoho z tamních sdružení. Kdyby se maďar zeptal jak to u nás zvládáme na Křemencové, co myslíte, že by potom psal do časopisu? Jen tak plácám, omlouvám se, ale jen jestli vyjel ven mezi včelaře...

Koukám Rudolfe, že jsme byli ve stejném čase napojeni na jednu myšlenkovou vlnu. Hezké, zdravím :-)

ÚVAHA

Jak čtu toto vlákno tak docházím k poznání, že v boji proti VD máme několik skupin včelařů .
1skup:. jsou ti podle kterých nákazová situace nikoho nezajímá, může za ni ČSV a Dol na tom jen vydělává.
2 skup: podle nich za to šíření může sousedovo hospodářství a jeho žebráci
3 skup: podle jiných za to můžou ty jejich létající roje.
Teť si to rozeberme
1) Dol a ČSV to zajímá, a však dobře ví jací mudrlanti mezi včelaři jsou tak jim nezbývá jiná možnost.
2) a co když je, a ano možná i je to obráceně, že se choroby šírí hlavně s těch mohutných včelstev která jsou pro svoji velikost jen zdánlivě zdravá.
3) a nezdá se Vám že právě to rojení je ten jediný děj, který nejvíce připomíná tu obranu původního hostitele VD. Žádné to vytváření oddělků tento proces nemůže nahradit protože jde o přerušení plodování a to se v tady neděje.
K tomu si přidejte metodu nadměrných trubců, Což je ve svém důsledku množárna VD.
K tomu si přidejme to obrovské množství plodu v komínech a dojdeme k přímé úměře "čím více plodu - tím více VD" Tady to bez té chemie nejde.
A také nenamlouvejte si, že ta KM je ekologická a přírodní. Ta je vyráběna v továrnách a to znečištění je jinde a žádný takový výrobek není ani na 100% čistý.
Celá VT u včel je založena na jejich chování a ne geneticky zakódované nějaké vlastnosti. To by jste napřed museli najít třebas včely které by nechutnali VD.
Takže hledání tolerantní včely je dobrá myšlenka, ale možná zcestná, nebo vzatá za špatný konec. Možná ji dokonce i všichni máme, jen jí nedovolujeme tu svoji vlastnost uplatnit.
Nezatracujte ty zdánlivě špatné včelaře, možná u nich je ta cesta. Přestaňme si myslet , že jen my tomu rozumíme a zamysleme se nad svým přístupem a honbou za výnosy.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 22:25:48
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
>
> "...ale mě zajímalo jestli tohle ví i Radek Krušina, který je zde ve svém
> příspěvku včera obhajoval, aspon tak mi to přišlo."
> ............
>
> Já jsem obhajoval každou rozumnou snahu zaměřenou na zvyšování odolnosti
> včeltev. Například postup a plán Rudolfa Stonjeka mi přijde rozumný a
> logický. Jako naivní jsem se snažil naopak označit pohled, kdy se za řešení
> problému varroázy vydává pouhé tlumení roztoče. Myslím, že každému, kdo se
> nad tím zamyslí, musí být zjevné, že pokud se nemůže podařit vymýtit
> roztoče, potom řešení probému varroázy nemůže být v pouhém chemickém
> zabíjení roztoče, ale může být pouze ve zvyšování odolnosti včelí populace.
> Nechci se tu s nikým přít, je to jen komentář k mému příspěvku.
>
> Pokud jde o Bond testy, tak Bond testy podle matky přírody tu v ČR myslím
> kromě matky přírody nikdo nedělá. Maximálně tu někomu z různých důvodů
> včely nevydrží do dalšího plánovaného ošetření.
> Pokud jde o můj pohled na Bond testy - i kdyby je včelaři kolem mě
> praktikovali, tak mi to nevadí, stejně jako mi nevadí, že je praktikuje
> matka příroda. Ale já se je dělat nechystám. Ovšem bych byl rád informován,
> pokud začnou někomu v okolí kolabovat neošetřená včelstva, že mám být
> bdělý. K tomu jsme letos vyzývali na schůzi včelaře, kdyby to nastalo - ať
> co nejvíce monitorují spady, ať co nejdříve hlásí vysoké spady, kdyby
> začala padat včelstva ať rychle varují ostatní, a pokud měli loni problém s
> roztoči a některá včeltva si s tím poradila lépe než ostatní, ať je
> rozchovávají a nabídnou matečníky ostatním.
>
> KR
>
>
>

Zdravím, tak já se řadím do skupiny č.4 - za všechno si můžeme sami. Jen je třeba to také dostat do vyhlášek, že si vše řídí a za vše zodpovídá chovatel.
Říkáte, možná je i máme, jen jim to neumožňujeme...
Tak jim to zkuste umožnit, ať to aspoň víte :-)jak jsou na tom.

Okolnosti mne donutily k nákupu a výměně matky v srpnu. matka byla přijata, začala klást, dokrmil sem, přeléčil a čekal na jaro. Teď sem našel matku jinou a v úle prázdný matečník. Matka klade, podle porovnání s ostatními včelstvy málo, ale to včelstvo je taky slabší. Chci se zeptat, jestli máte někdo zkušenost jak se asi podařilo se té matce spářit někdy v září, nebo, a to už snad ani ne, v říjnu.
Já mám letos včely druhým rokem a mé pokusy o chování matek nebyly úspěšné, o tom už sem se radil s Radkem Hubačem,tak se stalo, že sem neměl rezervy, ale chtěl zachovat počet.
Ta matka vypadá dobře, je od pohledu dost velká, a plod mi nepřipadá jako hrboplod, tedy samá trubčina.

Píšeš to v první větě a však začni u sebe. Připádá mi že jen kopeš za sebe a kolem sebe.
Uvádíš také:
>>>Když si přečtu MVO SVS tak je to tam jen ČSV a bez ní se nedá nic, včelaři
je zakázáno bez komise cokoli kromě formidolu.<<<

citace Z nařízení SVS
:>>>.Zajištění ošetření svých
včelstev je povinností chovatele včel. Ošetření včelstev se nařizuje provést buď osobou
odborně způsobilou k potřebnému výkonu nebo veterinárním lékařem za přítomnosti chovatele
a při přísném a pečlivém dodržení následujícího postupu :<<<
Tuhle větu čtu již řádku let.
Kde tady vidíš neco o komisích. to by muselo znít , "osobou pověřenou". Podle mne, když si přečtu návod a mám ruce a potřebný materiál, jsem již osobou způsobilou nebo ne?
Takže záleží asi jen na vlastním výkladu a o nějakém zákazu vlastního oštřevání ani slovo.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tak co s t?m....
> Datum: 05.4.2012 09:31:39
> ----------------------------------------
> Ono se říká""Poznání - první krok k nápravě".
>
> Spíš by tam mělo být "Přiznání" :-)
>
>
> Pokud se nepřizná problém, nelze vážně uvažovat o jeho řešení!
>
> Tady opravdu chybí jakákoli evidence čehokoli ze které by se dalo vycházet
> a zjistit zda problém existuje nebo jen to účelově šířená panika. Jak lze
> taky slyšet.
>
> Od evidence úhynů po nějakou znalost jak a kde byly roztoči.
>
> Ani vyšetření zimní měli není evidováno.
>
> Nechápu proč jej státní spr.nařizuje když pak nemá z něj čísla.
> Pochybuji že je vyšetření měli cokoli vyjadřjící, ale pokud jse zde skupina
> lidí co to nařizuje a organizuje a věří tomu, tak proč nemají v ruce data?
> Toto je jako struska pod dálnicí. Stejný tunel na veřejné peníze. Za mega
> pořídíme data která ani nezaznamenáme do digitální podoby.
> Proč? Protože by se zjistil, že jsou na nic? Nebo že je zde problém.
>
> O tom jaký je zde něvěstinec svědčí už jenom to, že státní správa nemá v
> ruce čísla z vyšetření zimní měli kterou nařizuje. Dál není prováděna
> jakákoli analýza příčin. Stačí číst vyjádření mluvčího SVS a člověk plně
> pochopí tu bídu. "Červený šátečku ....       ubývá roztoč". To plně vyjadřuje
> stav poznání problémů.
>
> Jsme po 30 letech v bodě nula - nemáme ani data která by se dala
> analyvovat.
> V negramotnosti udržovanou většinu, nedostatečně kvalifikované lidi na
> rozhodovacích místech.
>
> A je zde zástupce 97% včelařů, který tvrdí státní správě, že je vše v
> naprostém pořádku, takže státní správa je v pohodě a kdo není nucen,
> většinou nic neřeší.
>
> Pořád to vypadá, že se navážím do té ČSV, ale je to podle mě jednoduché -
> buď to dělejte pořádně, nebo řekněte státní správě ať to dělá ona pořádně.
>
> Když si přečtu MVO SVS tak je to tam jen ČSV a bez ní se nedá nic, včelaři
> je zakázáno bez komise cokoli kromě formidolu.
>
> A když se bavíte po straně s některým veterinářem, tak on řkene, že na to
> je tady ČSV, že on má pokyn, že na to je smlouva a zařizuje to ČSV - on
> jenom kontroluje. A smlouvy se mají plnit.
>
> Takže první krok k přiznání je potřeba ujasnění si pozice ČSV.
> Bude to zástupúce včelařů, která bude vyvíjet tlak na stát aby to řešil,
> nebo jen spolupachatel který bude maskovat vlastní selhání "ono je to skoro
> v pořádku, to jen počasí, včelaři,... a podobně - známe z roku 2008).
>
> Kyž jsem byl v Radě PSNV tak jsem z informací z jednání nabyl dojmu že na
> jednáních nebylproblém přesvědčit ani tak státní úřednky, ale další
> zaástupce včelařů - ČSV a DOL.
> Což je ekonomicky a personaálně propojená skupina, a to je další problém
> který brání v přiznání.
>
> Takže to jsou podle mě body, kde je problém zaseklý.
> Ve chvíli kdy si ČSV ujaní co je, zda v tomto zastupuje včelaře dole, nebo
> ne, pak se tp můýe pohnout.
> Dokud budou vnímat kritiku stavu jako kritiku své práce, tak se to nehne.
>
> Karel Jiruš
>
> Bývalý člen Rady PSNV, nyní opět mluvící jen za sebe
> :-)
>
> -----------------------
>
>
> Ještě dodám k diskusím zde, kde jsem se jako i jinde dozvídal překvapeně
> co všechno PSNV chce: - všimli jste si, že to většinou o nás někdo tvrdil
> na přednáškách - oni chtějí Bontesty, nechat vyhynout v ČR včely, zakázat
> Varidol a gabon, vypěstovat psa bez blech atd.
>
> Klasika - vymyslete si, co druhý říká a pak to vyvraťte. takto se
> "diskutuje" snadno, pokud se pak má argumentovat s fakty na stole, tak to
> si radši pozvu ke stolu jen ty co se mnou souhlasí. A jsme bez problému.
>
> Vy o nějakém problému víte? Pokud je problém, bývá k němu i jeho definice a
> pak analýza?
>
> takže asi žádný problém není a tudíž nemůže být ani jeho řešení. :-)
>
> Ty z toho PSNV neposlouchejte, ty by radši tady nechali vyhynout včely a
> nařídili včely krmit kyselinou. Pořád vidí jen nějaké problémy a fňukají u
> toho, že se s nimi nikdo nebaví.
>
> S rozvratníky dialog nepovedeme.
>
>
>

Jde o to, jestli včely budou sílit nebo ne, pokud budou sílit, je to dobré, pokud ne, obávám se nosemy ceranae a doporučuji vysířit řekněme začátkem května. Sleduj rozvoj.. Ta výměna matky svědčí taky pro Nosemu, ale nemusí být...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: tich? v?m?na
> Datum: 05.4.2012 10:17:25
> ----------------------------------------
> Okolnosti mne donutily k nákupu a výměně matky v srpnu. matka byla přijata,
> začala klást, dokrmil sem, přeléčil a čekal na jaro. Teď sem našel matku
> jinou a v úle prázdný matečník. Matka klade, podle porovnání s ostatními
> včelstvy málo, ale to včelstvo je taky slabší. Chci se zeptat, jestli máte
> někdo zkušenost jak se asi podařilo se té matce spářit někdy v září, nebo,
> a to už snad ani ne, v říjnu.
> Já mám letos včely druhým rokem a mé pokusy o chování matek nebyly úspěšné,
> o tom už sem se radil s Radkem Hubačem,tak se stalo, že sem neměl rezervy,
> ale chtěl zachovat počet.
> Ta matka vypadá dobře, je od pohledu dost velká, a plod mi nepřipadá jako
> hrboplod, tedy samá trubčina.
>
>
>

souhlas Josefe..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Tak co s t?m....
> Datum: 05.4.2012 10:30:40
> ----------------------------------------
> Píšeš to v první větě a však začni u sebe. Připádá mi že jen kopeš za sebe a
> kolem sebe.
> Uvádíš také:
> >>>Když si přečtu MVO SVS tak je to tam jen ČSV a bez ní se nedá nic, včelaři
> je zakázáno bez komise cokoli kromě formidolu.<<<
>
> citace Z nařízení SVS
> :>>>.Zajištění ošetření svých
> včelstev je povinností chovatele včel. Ošetření včelstev se nařizuje provést buď
> osobou
> odborně způsobilou k potřebnému výkonu nebo veterinárním lékařem za přítomnosti
> chovatele
> a při přísném a pečlivém dodržení následujícího postupu :<<<
> Tuhle větu čtu již řádku let.
> Kde tady vidíš neco o komisích. to by muselo znít , "osobou pověřenou".
> Podle mne, když si přečtu návod a mám ruce a potřebný materiál, jsem již osobou
> způsobilou nebo ne?
> Takže záleží asi jen na vlastním výkladu a o nějakém zákazu vlastního
> oštřevání ani slovo.
>
> Pepan
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Tak co s t?m....
> > Datum: 05.4.2012 09:31:39
> > ----------------------------------------
> > Ono se říká""Poznání - první krok k nápravě".
> >
> > Spíš by tam mělo být "Přiznání" :-)
> >
> >
> > Pokud se nepřizná problém, nelze vážně uvažovat o jeho řešení!
> >
> > Tady opravdu chybí jakákoli evidence čehokoli ze které by se dalo vycházet
> > a zjistit zda problém existuje nebo jen to účelově šířená panika. Jak lze
> > taky slyšet.
> >
> > Od evidence úhynů po nějakou znalost jak a kde byly roztoči.
> >
> > Ani vyšetření zimní měli není evidováno.
> >
> > Nechápu proč jej státní spr.nařizuje když pak nemá z něj čísla.
> > Pochybuji že je vyšetření měli cokoli vyjadřjící, ale pokud jse zde skupina
> > lidí co to nařizuje a organizuje a věří tomu, tak proč nemají v ruce data?
> > Toto je jako struska pod dálnicí. Stejný tunel na veřejné peníze. Za mega
> > pořídíme data která ani nezaznamenáme do digitální podoby.
> > Proč? Protože by se zjistil, že jsou na nic? Nebo že je zde problém.
> >
> > O tom jaký je zde něvěstinec svědčí už jenom to, že státní správa nemá v
> > ruce čísla z vyšetření zimní měli kterou nařizuje. Dál není prováděna
> > jakákoli analýza příčin. Stačí číst vyjádření mluvčího SVS a člověk plně
> > pochopí tu bídu. "Červený šátečku ....       ubývá roztoč". To plně vyjadřuje
> > stav poznání problémů.
> >
> > Jsme po 30 letech v bodě nula - nemáme ani data která by se dala
> > analyvovat.
> > V negramotnosti udržovanou většinu, nedostatečně kvalifikované lidi na
> > rozhodovacích místech.
> >
> > A je zde zástupce 97% včelařů, který tvrdí státní správě, že je vše v
> > naprostém pořádku, takže státní správa je v pohodě a kdo není nucen,
> > většinou nic neřeší.
> >
> > Pořád to vypadá, že se navážím do té ČSV, ale je to podle mě jednoduché -
> > buď to dělejte pořádně, nebo řekněte státní správě ať to dělá ona pořádně.
> >
> > Když si přečtu MVO SVS tak je to tam jen ČSV a bez ní se nedá nic, včelaři
> > je zakázáno bez komise cokoli kromě formidolu.
> >
> > A když se bavíte po straně s některým veterinářem, tak on řkene, že na to
> > je tady ČSV, že on má pokyn, že na to je smlouva a zařizuje to ČSV - on
> > jenom kontroluje. A smlouvy se mají plnit.
> >
> > Takže první krok k přiznání je potřeba ujasnění si pozice ČSV.
> > Bude to zástupúce včelařů, která bude vyvíjet tlak na stát aby to řešil,
> > nebo jen spolupachatel který bude maskovat vlastní selhání "ono je to skoro
> > v pořádku, to jen počasí, včelaři,... a podobně - známe z roku 2008).
> >
> > Kyž jsem byl v Radě PSNV tak jsem z informací z jednání nabyl dojmu že na
> > jednáních nebylproblém přesvědčit ani tak státní úřednky, ale další
> > zaástupce včelařů - ČSV a DOL.
> > Což je ekonomicky a personaálně propojená skupina, a to je další problém
> > který brání v přiznání.
> >
> > Takže to jsou podle mě body, kde je problém zaseklý.
> > Ve chvíli kdy si ČSV ujaní co je, zda v tomto zastupuje včelaře dole, nebo
> > ne, pak se tp můýe pohnout.
> > Dokud budou vnímat kritiku stavu jako kritiku své práce, tak se to nehne.
> >
> > Karel Jiruš
> >
> > Bývalý člen Rady PSNV, nyní opět mluvící jen za sebe
> > :-)
> >
> > -----------------------
> >
> >
> > Ještě dodám k diskusím zde, kde jsem se jako i jinde dozvídal překvapeně
> > co všechno PSNV chce: - všimli jste si, že to většinou o nás někdo tvrdil
> > na přednáškách - oni chtějí Bontesty, nechat vyhynout v ČR včely, zakázat
> > Varidol a gabon, vypěstovat psa bez blech atd.
> >
> > Klasika - vymyslete si, co druhý říká a pak to vyvraťte. takto se
> > "diskutuje" snadno, pokud se pak má argumentovat s fakty na stole, tak to
> > si radši pozvu ke stolu jen ty co se mnou souhlasí. A jsme bez problému.
> >
> > Vy o nějakém problému víte? Pokud je problém, bývá k němu i jeho definice a
> > pak analýza?
> >
> > takže asi žádný problém není a tudíž nemůže být ani jeho řešení. :-)
> >
> > Ty z toho PSNV neposlouchejte, ty by radši tady nechali vyhynout včely a
> > nařídili včely krmit kyselinou. Pořád vidí jen nějaké problémy a fňukají u
> > toho, že se s nimi nikdo nebaví.
> >
> > S rozvratníky dialog nepovedeme.
> >
> >
> >
>
>
>

Zajímavé otázky.
Chtěl jsem mít rezervy. Zkus si třebas říct,že každý 10 úl je rezerva.
Chov matek se mi nezdařil. Zkus napřed začít tín nejednoduším způsoben ochovat je z různých rojových a nouzvých matečníků
Ono stačí třebas odebrat matku s odělkem z úlu a pak s těch nouzových matěčníků udělat daší oddělky matku po jejich odebrání zase vrátíš. Další jednoduchoumetodou je podřez. Až toto všechno zvládneš začni s přelarvováním. avšak pro běžnou pořebu pár náhradních matek jsou předcházející metody dostačijící.
To, že ti odborníci říkají že nouzové matečníky jsou špatné rychle zapomeň. On ten jejich chov není nic jiného.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: tich? v?m?na
> Datum: 05.4.2012 10:17:25
> ----------------------------------------
> Okolnosti mne donutily k nákupu a výměně matky v srpnu. matka byla přijata,
> začala klást, dokrmil sem, přeléčil a čekal na jaro. Teď sem našel matku
> jinou a v úle prázdný matečník. Matka klade, podle porovnání s ostatními
> včelstvy málo, ale to včelstvo je taky slabší. Chci se zeptat, jestli máte
> někdo zkušenost jak se asi podařilo se té matce spářit někdy v září, nebo,
> a to už snad ani ne, v říjnu.
> Já mám letos včely druhým rokem a mé pokusy o chování matek nebyly úspěšné,
> o tom už sem se radil s Radkem Hubačem,tak se stalo, že sem neměl rezervy,
> ale chtěl zachovat počet.
> Ta matka vypadá dobře, je od pohledu dost velká, a plod mi nepřipadá jako
> hrboplod, tedy samá trubčina.
>
>
>

No, nemusela to být nosema, někdy bývá matka při přidání nepatrně poškozena, ale včelstvu to už stačí na provedení tiché výměny. A trubci v dostatečném počtu k úspěšnému oplození mohou být k dispozici překvapivě dlouho do pozdního podzimu. Oslabení při takové pozdní výměně včelstva je potom logické, nové matka se snaží plodováním "udělat" na zimu své dcery, aspoň aby ve své blízkosti měla "své" včelstvo a ne to předchozí. A takové pozdní plodování mohlo včelstvo dost oslabit, zvláště když už v srpnu při přidání původní matky předpokládám bylo slabší a moc zimních včel ve včelstvu nebylo.

Pokud plod vypadá pěkně, není příliš mezerovitý a i jinak to nevypadá na nějaké anomálie, je všechno v pořádku. Včely jsou jen slabé, tak prostě včely zuž odebráním neobsazených nástavků. Případně ještě utepli blinovou přepážkou nebo vyndáním rámku z nástavkou a vložení třeba polystyrenové desky zabalené v igelitu nebo nějaké jiné uteplivky zmenši prostor, který slabé včelstvo musí vytápět. Potom sleduj a když včelstvo začne sílit a obsazovat všechny rámky, postupně zase rozšiřuj zpátky.

Co se týká chovu matek, odchov vytvářením oddělků odebráním plástů s plodem a včelami z mateřského včelstva a odchovem matek z plodu těch oddělků je tak jednoduchá věc, že se při troše pozornosti snad ani zkazit nedá, v tom nevidím problém.

v těch skupinách právě tkví problém. Zaškatulkováním vlastního názoru před nalezením a potvrzením jádra problému ztrácí člověk objektivitu a může sklouznout k hájení předem připravených pozic.

podívejme se na to takto, rojení pro nás není žádoucí, ale přestávka v plodování omezí populaci roztoče. Silná včelstva zvládají větší napadení, avšak včely z nich zalétlé mohou způsobit problém v slabých včelstvech (především létavky, které se nestačí vrátit do svého úlu před rychlou změnou počasí a vezmou zavděk jakýmkoli jiným v trase), která zkolabují a při následné loupeži se nakazí ta silná. Ale klidně i naopak, může siné včelstvo padnout při relativně slabém napadení, protože varoáza probíhá v kombinaci s kokteilem viróz. pro slabá včelstva v okolí je to pak smrtící. Při chovu trubců se roztoči relativně více množí, ale také relativně více prazitují na na trubcích a trubčím plodu, což způsobuje menší napadení dělnic. Je to opravdu problém?
Co z toho je vlastně problém? Nebo tkví v něčem jiném?

Ví někdo něco o kultivaci nosemy? Testování životaschopnosti spor a pod.? Potřeboval bych to.
Pepa

Dobrý den, vím že to sem moc nepatří, ale neměl by tu někdo navíc tak 2kila souší na prodej? Stačí mi i rozlámané, které by jste již nevyužili. Prosím případné nabídky mailem. Moc děkuji.

Jaké kultivační postupy máte na mysli? Nosema apis i ceranea patří mezi microsporide, které není asi tak snadné kultivovat. Spory jsou v roztoku stabilní hodně dlouho, pro kultivaci jako takovou bude potřeba bunečná kultura. Patří sice mezi mykota, ale potřebují pro své množení buňky. Kultivace ve smyslu pomnožení např. v buněčné kultuře in vitro je řešena např. v práci : http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1462-2920.2010.02346.x/full
Určitě bude více vědět kolega Martin Kamler v Dole, ozvěte se mu.

..neviete ako je to s nozemou pocas mrazov-myslim ked su zasobne plasty cez zimu pri vonkajsich teplotach?su schopne infikovat vcelstvo po ich vlozeni do ula na jar? Otazka este na p.Hubaca-spomenuli ste nejake uhyny na ceranu-ako sa prejavili,v akom obdobi a pod.? vdaka..

Spóry N. apis zachovávají životaschopnost v mraze velmi dobře, N. ceranae ne. Týden v -20 je ničí skoro kompletně. Už 4st omezují schopnost tvořit spóry pod 10%.
úhyn na ceranu: na podzim silná včelstva 5NN, jedno dělalo v srpnu tichou výměnu. Nic jsem nepozoroval zvláštního, v říjnu jsem všechny vyšetřoval, zjistil jsem, že jsou pozitivní. Nyní na jaře 1NN včel, skoro všechny zásoby a 2 ze tří bezmatečné, což není úplně typické, ale u mě se stalo. Průjem(hnačka) u cerany nebývá, ale trochu pokálené plásty byly.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kultivace nosemy
> Datum: 05.4.2012 14:00:46
> ----------------------------------------
> .neviete ako je to s nozemou pocas mrazov-myslim ked su zasobne plasty cez
> zimu pri vonkajsich teplotach?su schopne infikovat vcelstvo po ich vlozeni
> do ula na jar?        Otazka este na p.Hubaca-spomenuli ste nejake uhyny na
> ceranu-ako sa prejavili,v akom obdobi a pod.? vdaka..
>
>
>

Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři, zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo osiřili. Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada létavek navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr - nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím, že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co vy na to?

Chlapi, moc vám děkuji za rady a povzbuzení. Určitě dám vědět, jak to dopadlo.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Kultivace nosemy
> Datum: 05.4.2012 14:12:17
> ----------------------------------------
> Spóry N. apis zachovávají životaschopnost v mraze velmi dobře, N. ceranae ne.
> Týden v -20 je ničí skoro kompletně. Už 4st omezují schopnost tvořit spóry pod
> 10%.
> úhyn na ceranu: na podzim silná včelstva 5NN, jedno dělalo v srpnu tichou
> výměnu. Nic jsem nepozoroval zvláštního, v říjnu jsem všechny vyšetřoval,
> zjistil jsem, že jsou pozitivní. Nyní na jaře 1NN včel, skoro všechny zásoby a 2
> ze tří bezmatečné, což není úplně typické, ale u mě se stalo. Průjem(hnačka) u
> cerany nebývá, ale trochu pokálené plásty byly.
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Kultivace nosemy
> > Datum: 05.4.2012 14:00:46
> > ----------------------------------------
> > .neviete ako je to s nozemou pocas mrazov-myslim ked su zasobne plasty cez
> > zimu pri vonkajsich teplotach?su schopne infikovat vcelstvo po ich vlozeni
> > do ula na jar?        Otazka este na p.Hubaca-spomenuli ste nejake uhyny na
> > ceranu-ako sa prejavili,v akom obdobi a pod.? vdaka..
> >
> >
Radku,možná se ptám na triviálnost, která je jiným jasná,leč já nevím - dělal jsi něco,když jsi na podzim zjistil N,ceranae?
Díky,Ivo
>
>
>

http://csv-rosice.webnode.com/fotogalerie/#vcela-jpg1

http://csv-rosice.webnode.com/fotogalerie/#vcela-jpg1

sekce vtipy

Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje když už nová matka by měla klást.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> Předmět: N?m?t....
> Datum: 05.4.2012 18:02:10
> ----------------------------------------
> Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo osiřili.
> Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada létavek
> navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr -
> nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co vy
> na to?
>
>
>

sledoval, abych příště umněl zaragovat včas. Teď jsem 2 ze 3 už zrušil, poslední zatím testuji. V zimě nelétají, nerozšíří nákazu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Kultivace nosemy
> Datum: 05.4.2012 20:34:57
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Kultivace nosemy
> > Datum: 05.4.2012 14:12:17
> > ----------------------------------------
> > Spóry N. apis zachovávají životaschopnost v mraze velmi dobře, N. ceranae ne.
> > Týden v -20 je ničí skoro kompletně. Už 4st omezují schopnost tvořit spóry
> pod
> > 10%.
> > úhyn na ceranu: na podzim silná včelstva 5NN, jedno dělalo v srpnu tichou
> > výměnu. Nic jsem nepozoroval zvláštního, v říjnu jsem všechny vyšetřoval,
> > zjistil jsem, že jsou pozitivní. Nyní na jaře 1NN včel, skoro všechny zásoby a
> 2
> > ze tří bezmatečné, což není úplně typické, ale u mě se stalo. Průjem(hnačka)
> u
> > cerany nebývá, ale trochu pokálené plásty byly.
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Kultivace nosemy
> > > Datum: 05.4.2012 14:00:46
> > > ----------------------------------------
> > > .neviete ako je to s nozemou pocas mrazov-myslim ked su zasobne plasty cez
> > > zimu pri vonkajsich teplotach?su schopne infikovat vcelstvo po ich vlozeni
> > > do ula na jar?        Otazka este na p.Hubaca-spomenuli ste nejake uhyny na
> > > ceranu-ako sa prejavili,v akom obdobi a pod.? vdaka..
> > >
> > >
> Radku,možná se ptám na triviálnost, která je jiným jasná,leč já nevím - dělal
> jsi něco,když jsi na podzim zjistil N,ceranae?
> Díky,Ivo
> >
> >
> >
>
>
>

Já včelařím v 200m.n.m.lužní les, to že včely jdou do zimy o něco slabší to je fakt, ale s jarním rozvojem tam bych rozdíl neviděl. Já mám hlavní snůšku z řepky a potom lípa.
Někdy před řepkou je i med z javorů, ale to jen vyjmečně a hektary Medvědího česneku jako pylová podpora. Takže u mě je jaro asi o něčem jiném než někde v kopcích se smrkovým lesem. Ale louky a pampelišky ta by mě zajímalo také, bohužel to zde nemám. Já nemám problém s tím, že včely jdou do zimy slabší spíš to beru jako výhodu. Včely dřív ukončí plodování, takže při ošetření proti VD mám skutečně včelstva bez plodu.


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 07:38:34
> ----------------------------------------
> Jak jsem psal, mám stále ještě do července včely 500km od bydliště... taky nemám
> noho času.Chtěl bych fungovat bez mezistěn, zatím alespoň necháváme 3 přátelé
> dělat mezistěny extra z našeho vosku pro nás. Bez mezistěn to jde u oddělků
> celkem dobře, u kmenových včelstev mně šlo taky o med. Teď mám již přebytek
> souší, možná, že už by šlo výrazně omezit mezistěny i v nich. Na medu zimuji
> částečně, jen pár včelstev pouze na medu, mám pořád ještě určité pochybnosti
> kvůli síle včelstev na jaře. Mám pouze časnou snůšku a včelstva zimující na medu
> bývají slabší. Jaké máš s tím zkušenosti Ty? Když dám včelám 2 velké dávky cukru
> v červenci, tak to matky nakopne a včelstva jsou do zimy silnější. Vloni jsem
> většině včelstev dal jen jednu, nechal jsem jim hodně medu, uvidím, jak budou
> vypadat za měsíc.
> Radek

V metodice Eurodadantu a nebo v Celý rok proti varroáze je popsána klasika, klíckování někdy v pol. září. Hledat matky to bude spíš pro včelaře s menším počtem včelstev, ale jinak to určitě funguje.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 05.4.2012 21:08:27
> ----------------------------------------
> Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve
> stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje když
> už nová matka by měla klást.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> > Předmět: N?m?t....
> > Datum: 05.4.2012 18:02:10
> > ----------------------------------------
> > Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> > zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo osiřili.
> > Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada létavek
> > navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> > nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr -
> > nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> > využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> > tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> > nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> > nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> > počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> > že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co vy
> > na to?
> >
> >
> >
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 05.4.2012 22:03:40
> ----------------------------------------
> V metodice Eurodadantu a nebo v Celý rok proti varroáze je popsána klasika,
> klíckování někdy v pol. září. Hledat matky to bude spíš pro včelaře s menším
> počtem včelstev, ale jinak to určitě funguje.
>
> Aleš M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: N?m?t....
> > Datum: 05.4.2012 21:08:27
> > ----------------------------------------
> > Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve
> > stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje
> když
> > už nová matka by měla klást.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> > > Předmět: N?m?t....
> > > Datum: 05.4.2012 18:02:10
> > > ----------------------------------------
> > > Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> > > zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo
> osiřili.
> > > Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada
> létavek
> > > navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> > > nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr
> -
> > > nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> > > využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> > > tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> > > nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> > > nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> > > počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> > > že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co
> vy
> > > na to?
> > >
> > > Přátelé,navazuji v této souvislosti na klíckování jako prostředek ke zvýšení snůšky.Ale již delší dobu zde postrádám zmínku o smetenci na mezistěny, kde můžeme zabít několik much jednou ranou-v období snůšky tím uvolníme všechny včely,které by se jinak staraly o plod,ale hlavně vždyť tím se dá elegantně minimalizovat varoa,nosema i zvápenatění.Alespoň u v.d.,kde jsem si u smetence odečítal opakovaně spad a byl nulový
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Ve snůšce bych asi využil spíš přeleták.

Tak mě vysvětli jaký rozdíl je v matce z nouzového chovu a umělého V obou případech jde přece o nouzový stav Rozdíl je jen v tom, že v jednom případě si včely vyberou z čeho matku vychovají a v druhém je to včelař který se povyšuje snad na Boha který ten výběr umí lépe jak včela. Nemám tím na mysli šlechtitelské chovy, ale jedno dané včelstvo nebo běžný včelín. U chovatelů matek "je to tvrzení" pak stejně jen obchodní trik.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 05.4.2012 21:08:28
> ----------------------------------------
> Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve
> stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje když
> už nová matka by měla klást.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> > Předmět: N?m?t....
> > Datum: 05.4.2012 18:02:10
> > ----------------------------------------
> > Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> > zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo osiřili.
> > Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada létavek
> > navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> > nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr -
> > nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> > využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> > tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> > nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> > nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> > počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> > že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co vy
> > na to?
> >
> >
> >
>
>
>

Narazili jste na nosematozu a jak na ni přijít. Až později jsem si vzpoměl že o tom píše Libor Hanousek, že je poznat na barvě žaludku včely jestli je včelstvo nemocné. Zdravá včela má žaludek světle hnědý, nemocná bílý. Dál taky radí jak vyšetřit s mikroskopem žaludek a zjistit napadení. Ta knížka je z roku 91 "Začínáme včelařit".

Pozor na útok hladových včel.

Ve včelíně chovám silná včelstva ve skleněných úlech. Nevýhoda pro cizí včelu je, že ve skleněném úle má problém dostat se ven a unaví se. Dne 4.4. to vypadalo jako kdyby se všechna včelstva rojila. Včely se bránily na česnech, před včelínem i na zdi.. Zrovna jsem neměl čas abych to natočil na video, a mohl sledovat až do konce, protože jsem musel odcestovat. Jak probíhal boj na stěně jsem udělal jednu fotku a dostál pár žihadel. Bránily se všude. Byly to shluky včel. S obavami jsem odjížděl, protože jsem tak, ale ještě ve dřevěných úlech, o nejlepší včelstvo přišel. Moje včelstva přežila, ale všude plno mrtvých včel.
Omlouvám se za přerušení plodné diskuse, ale slabá včelstva v těchto případch nemají šanci přežít.

http://leteckaposta.cz/749887280

B.V.

No to je hezké , ale ne moc praktické. Proč? Je to drahé. Již jen chov včel jako koníček je velmi drahý. Chce to něco mnohem jednoduššího

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: tich? v?m?na
> Datum: 06.4.2012 07:57:40
> ----------------------------------------
> Narazili jste na nosematozu a jak na ni přijít. Až později jsem si vzpoměl
> že o tom píše Libor Hanousek, že je poznat na barvě žaludku včely jestli je
> včelstvo nemocné. Zdravá včela má žaludek světle hnědý, nemocná bílý. Dál
> taky radí jak vyšetřit s mikroskopem žaludek a zjistit napadení. Ta knížka
> je z roku 91 "Začínáme včelařit".
>
>
>

"Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři, zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo osiřili."

"Ve včelíně chovám silná včelstva ve skleněných úlech. Nevýhoda pro cizí včelu je, že ve skleněném úle má problém dostat se ven a unaví se. Dne 4.4. to vypadalo jako kdyby se všechna včelstva rojila. Včely se bránily na česnech, před včelínem i na zdi.. Zrovna jsem neměl čas abych to natočil na video, a mohl sledovat až do konce, protože jsem musel odcestovat. Jak probíhal boj na stěně jsem udělal jednu fotku a dostál pár žihadel. Bránily se všude. Byly to shluky včel. S obavami jsem odjížděl, protože jsem tak, ale ještě ve dřevěných úlech, o nejlepší včelstvo přišel. Moje včelstva přežila, ale všude plno mrtvých včel.
Omlouvám se za přerušení plodné diskuse, ale slabá včelstva v těchto případch nemají šanci přežít. "

Zdravím, já si dovolím jen trochu přispět do té medonosné flory.Podobně na tom jsem co se lesa týče.Na rozdíl od Vás mám více javorů,ale řepku žádnou.Takže mám většinou smíchanou snůšku ovcnanů s javorem.Co se pampelišky týče - loni jsem měl vedle kvetoucí aleje javorů
(klen i j.jasanolistý) také lán nádherné pampelišky.Včelky však zcela jednoznačně upřednostňovaly javor.Kdesi jsem četl, že někde dokonce kočují za pampeliškou, nevím, já bych si to asi po těchto zkušenostech netroufal.
Ivo D.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 05.4.2012 21:53:42
> ----------------------------------------
> Já včelařím v 200m.n.m.lužní les, to že včely jdou do zimy o něco slabší to je
> fakt, ale s jarním rozvojem tam bych rozdíl neviděl. Já mám hlavní snůšku z
> řepky a potom lípa.
> Někdy před řepkou je i med z javorů, ale to jen vyjmečně a hektary Medvědího
> česneku jako pylová podpora. Takže u mě je jaro asi o něčem jiném než někde v
> kopcích se smrkovým lesem. Ale louky a pampelišky ta by mě zajímalo také,
> bohužel to zde nemám. Já nemám problém s tím, že včely jdou do zimy slabší spíš
> to beru jako výhodu. Včely dřív ukončí plodování, takže při ošetření proti VD
> mám skutečně včelstva bez plodu.
>
>
> Aleš M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 04.4.2012 07:38:34
> > ----------------------------------------
> > Jak jsem psal, mám stále ještě do července včely 500km od bydliště... taky
> nemám
> > noho času.Chtěl bych fungovat bez mezistěn, zatím alespoň necháváme 3
> přátelé
> > dělat mezistěny extra z našeho vosku pro nás. Bez mezistěn to jde u oddělků
> > celkem dobře, u kmenových včelstev mně šlo taky o med. Teď mám již přebytek
> > souší, možná, že už by šlo výrazně omezit mezistěny i v nich. Na medu zimuji
> > částečně, jen pár včelstev pouze na medu, mám pořád ještě určité pochybnosti
> > kvůli síle včelstev na jaře. Mám pouze časnou snůšku a včelstva zimující na
> medu
> > bývají slabší. Jaké máš s tím zkušenosti Ty? Když dám včelám 2 velké dávky
> cukru
> > v červenci, tak to matky nakopne a včelstva jsou do zimy silnější. Vloni jsem
> > většině včelstev dal jen jednu, nechal jsem jim hodně medu, uvidím, jak budou
> > vypadat za měsíc.
> > Radek
>
>
>

Včely vždy upřednostňují zdroje snůšky s vysokou vydatností. Pokud souběžně kvete něco jiného se znatelně menší vydatností, prostě si toho nevšímají. A javor klen je velmi vydatný, 1000 - 1200 kg sladiny na hektar, zatímco pampeliška má poměrně malou vydatnost, co si pamatuji, jen takových 200 - 300 kg z hektaru. Stejně jako většina dalšího lučního kvítí.
Javor jasanolistý myslím kvete moc brzo, to je spíš tak podněcování před hlavním obdobím pampelišky anebo na začátku řepky.
Co se týká kočování či vydatnosti snůšky z pampelišek anebo o týden- 14 dní později ostatní luční kvítí, je to o prostředí. Kde většina plochy v okruhu stovek metrů až kilometrů jsou extenzívní nehnojené ale tak cca dvakrát ročně sekané travnaté plochy s kvetoucími rostlinami. V doletu včel jsou potom stovky hektarů takových ploch a potom i když tam ty kytky v té trávě nerostou hustě a medují poměrně málo, pořádná snůška z toho vyjde i tak.
Takže javory jsou spíš bodové zdroje snůšky s malou plochou a velkou vydatností, květoucí tráva spíš plošné zdroje.

Tam, jak je to psaný, neni důvod aby to bylo drahý. V případě vyšetření podle barvy žaludku se jenom z usmrcené včely vytrhne s posledním článkem zadečku i výkalový váček i s žaludkem a když pak se ten žaludek rozmáčkne krycím sklíčkem a prohlédne mikroskopem, pokud je v něm nákaza jsou tam vidět oválné tělesa - tedy bakterie nosemy. Snad by se mohlo jednat o dohodu s někým v některé laboratoři kde je mikroskop, nebo se zeptat souseda leckde je leccos. On píše o zvětšení 400-600násobném.

Ten mikroskop je pro vybavení včelaře drahý, našel jsem cenu od dětdského za 2,5 tis. do 34 tisíc

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: tich? v?m?na
> Datum: 06.4.2012 09:46:34
> ----------------------------------------
> Tam, jak je to psaný, neni důvod aby to bylo drahý. V případě vyšetření
> podle barvy žaludku se jenom z usmrcené včely vytrhne s posledním článkem
> zadečku i výkalový váček i s žaludkem a když pak se ten žaludek rozmáčkne
> krycím sklíčkem a prohlédne mikroskopem, pokud je v něm nákaza jsou tam
> vidět oválné tělesa - tedy bakterie nosemy. Snad by se mohlo jednat o
> dohodu s někým v některé laboratoři kde je mikroskop, nebo se zeptat
> souseda leckde je leccos. On píše o zvětšení 400-600násobném.
>
>
>

Proto píšu o jiných možnostech. Táta koupil laboratorní na burze před lety snad, co si vybavuji, za pár stovek, přes 1000 to nešlo jistě. Jen se optat. A pak se dá na leccos natrefit na burzách na internetu.

Spíš pracné, než drahé. Nepotřebujete profesionální drahý mikroskop. Tohle
zvládne i dětská hračka do 1000 Kč.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Friday, April 06, 2012 8:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: tich? v?m?na

No to je hezké , ale ne moc praktické. Proč? Je to drahé. Již jen chov včel
jako koníček je velmi drahý. Chce to něco mnohem jednoduššího

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: tich? v?m?na
> Datum: 06.4.2012 07:57:40
> ----------------------------------------
> Narazili jste na nosematozu a jak na ni přijít. Až později jsem si vzpoměl
> že o tom píše Libor Hanousek, že je poznat na barvě žaludku včely jestli
> je
> včelstvo nemocné. Zdravá včela má žaludek světle hnědý, nemocná bílý. Dál
> taky radí jak vyšetřit s mikroskopem žaludek a zjistit napadení. Ta knížka
> je z roku 91 "Začínáme včelařit".
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 06.4.2012 07:20:36
> ----------------------------------------
> Tak mě vysvětli jaký rozdíl je v matce z nouzového chovu a umělého V obou
> případech jde přece o nouzový stav Rozdíl je jen v tom, že v jednom případě si
> včely vyberou z čeho matku vychovají a v druhém je to včelař který se povyšuje
> snad na Boha který ten výběr umí lépe jak včela. Nemám tím na mysli
> šlechtitelské chovy, ale jedno dané včelstvo nebo běžný včelín. U chovatelů
> matek "je to tvrzení" pak stejně jen obchodní trik.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: N?m?t....
> > Datum: 05.4.2012 21:08:28
> > ----------------------------------------
> > Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve
> > stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje
> když
> > už nová matka by měla klást.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> > > Předmět: N?m?t....
> > > Datum: 05.4.2012 18:02:10
> > > ----------------------------------------
> > > Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> > > zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo
> osiřili.
> > > Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada
> létavek
> > > navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> > > nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr
> -
> > > nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> > > využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> > > tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> > > nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> > > nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> > > počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> > > že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co
> vy
> > > na to?
> > > Omlouvám se, že se montuji mezi chovatelke matek,sám jsem vyprodukoval jen několik a to ještě zčásti nouzových,takže zde bych chtěl jen podotknout to, co znám z literatury, totiž,že základ umělé misky je širší než přirozené(??)že nouzové matečníky odstupují do boku a teprve potom svisle,což redukuje prostor pro objem i délku matky,takže jsou údajně matky celkově menší.Ale vřele souhlasím s tím, že včely v tom množství mladšího si staršího plodu či vajíček mají samy možnost si vybrat to nejlepší či nejvhodnější.A jistěže sebezkušenější včelař jim v tom nemůže konkurovat.
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Vážení páni, z vás ktorí ste tu prispeli za posledné dni sa stanu nobelisti. Prýšti z vás sama múdrosť.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sova <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Prispievatelia.
> Datum: 06.4.2012 15:54:29
> ----------------------------------------
> Vážení       páni, z vás ktorí ste tu prispeli za posledné dni sa stanu
> nobelisti. Prýšti z vás sama múdrosť.
>
> řekla sova
>

Ano,také to tak vidím,jo,kam jsme se to dostali a možná ještě dostaneme. Jenže nic netrvá věčně,ani láska k jedné slečně. Vše časem skončí,i ty výlevy skončí a na Nobelovu cenu to zatím jaksi nevypadá.
Takže bych se chtěl přimluvit k tomu,aby se tady řešilo jaro,které se otevřelo pro naše včely,které po dlouhý čas na něj čekaly a dočkaly se.Řešit na př. v tuto dobu tichou výměnu matky v trubčině je naprostá kokotina a bohužel nikdo nedostal odvahu to tomu postiženému naplno sdělit.
Ale on se zajisté časem taky zorientuje pokud u včelařiny zůstane. Zanedlouho bude kvést třešeň ptačí a to znamená,že do 40 dnů začne jarní snůška.A tak je si přát aby byla hojná,počasí přálo a aby Špačci vysadili alespoň trochu vyšší cenu nežli loni. Přeji všem veselé Velikonoce.

Pokusím se reagovat na přísp.Ivo Dragouna.Napsal,o smetení včel v létě na mezistěny.Neumím si představit smést 25 včelstev.Co bych dělal s plásty plné zásob,pylu a plodu!Nechci rozšiřovat a ani netvořím víc oddělků.Tak 2-3.Ničit spoustu plodu mně připadá jako hodně špatná záležitost!Tudy cesta asi nepovede.Sympatičtěji se mi jeví klíckování m. M.H.

A čet sis to?

Za ctyricet dnu se bude vytacet tresen ptaci a ne ze zacne jarni snuska.O jaru premyslim od zacatku srpna,ne az zacne,na to je krapet pozde.No a Spacci at klidne zustanou v teplych krajinach...J

Mh, výraz pre izoláciu matky si pomenoval "klíckovanie", čo nie je správne, predsa M na určitý časový úsek t.j. 21 dní, izolujeme v izolátore a nie v klietke. S izoláciu matiek má dlhodobé skúsenosti, keď som matky (niekedy aj 100 ks) vkladal do izolátora, aby som vzápätí mohol bezpečne fumigovať Avartinom.

Bola to posledná fumigácia v priebežnom roku (okolo 15.10) a dala sa zvládnuť. Určite bola to robota, ktorá sa la zúročila v konečnom zúčtovaním Vd a s istotou, že klieštik nebude ohrozovať včelstvo v čase, keď sa tvoria dlhoveké zimné včely.

Ja som pri výrobe debničiek už počítal s touto eventualitou a šírku debničky som si určil tak, že pri vytvorení jednej uličky na 14 mm budem môcť zasunúť medzi včely izolovanú M v izolátore. Nie klietka, ale izolátor, v ktorom má M dosť miesta, ale hlavne s boku IZOANTI sa dostali k matke včely, ktoré si môžu z tela M odoberať feromón materskú látku a roznášať ju aj ostatným včelám. Včely pri izolácii nesmú pociťovať deficit ML, inak by stavali náhradné MB. čo v tomto čase je to nežiadúce.

Výroba IZOANTI:
1/ pripravíme si 2 ks drevené hranolky 10 mm hrubé, 12 mm široké a 40 mm dlhé
2/ 2 ks bočnice Al plech alebo umelá hmota O,3x42x120mm, na bočniciach urobíme na koncoch 2 dierky a 1 dierku v 1/3 na oboch bočniciach.
3/ na uzavretie IZO si pripravíme 2 ks materskej mriežky v dĺžke troch internódiach- článkoch, pásik š.12mm x d.cca 140 mm., otvor so š. 4,20 mm musí byť dodržaný, aby nám matka neušla s IZO. Internódia v 1/3jemne narežeme (v poli medzi článkami-otvormi) z hora prelepíme aj tri krát lepiacou páskou až potom zlomíme. Na koncoch jemne pribijeme na hranolček a vč. drôtikom za nalomenou mater.mriežkou ju upevníme k bočniciam.

Je to primerane popísané, ale neviem či to pochopíte. Výroba je v podstate jednoduchá a spĺňa náš zámer izolovať matku na 21 dní: včely M dobre opatrujú, ani nikdy sa mi nestalo, aby M uhynula alebo sa poranila, včely to znášali dobre, oveľa horšie klieštik
Kto by mal odvahu sa do toho pustiť, tak som ochotný odovzdať moje rady.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M???raH. <hladik.miroslav/=/.seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 06.4.2012 18:55:36
> ----------------------------------------
> Pokusím se reagovat na přísp.Ivo Dragouna.Napsal,o smetení včel v létě na
> mezistěny.Neumím si představit smést 25 včelstev.Co bych dělal s plásty
> plné zásob,pylu a plodu!Nechci rozšiřovat a ani netvořím víc oddělků.Tak
> 2-3.Ničit spoustu plodu mně připadá jako hodně špatná záležitost!Tudy cesta
> asi nepovede.Sympatičtěji se mi jeví klíckování m. M.H.
> Souhlasím,mám méně včelstev a pokud pan Sedláček doporučuje přemést jednu třetinu,pak to vlastně pro mne není problém.Pokud jsem měl připraven jeden či dva VN s MS a přehled o včelstvech,kterým mohu šoupnout jeden či více plodových plástů nebo udělat pár silnějších oddělků,pak to bylo časově překvapivě nenáročné.Tedy v žádném případě jsem nepřišel ani o decimetr plodu!!A teď se jen znovu odvolávám na p.Sedláčka, který údajně smetá 1/3 včelstev,hospodaří ovšem v NN, ale je jak známo velkovčelař.Nepochybně má pomocníky,.ovšem to musí každý velkovčelař mít.Nedokáži to takto posoudit, sám jsem se toho trochu bál,ale myslím,že podrobnější jarní kontrola včelstev s případnými ošetřeními či úpravami mi na jedno včelstvo vezme podstatně víc času.Myslím, že se všemi výhodami,které smetení poskytuje se to vyplatí a určitě se to vrátí.Poté co jsem to sám vyzkoušel jsem poprvé zimoval na cca 1/3 krásného nového díla.Ovšemže,pokud to provedu z nějakého důvodu třeba až v podletí, musím počítat s tím, že do zimy půjdou ta smetená včelstva slabší - ovšem s novou matkou,kterou tam mohu při té příležitosti dodat to na jaře rychle dohoní.Alespoň tolik má osobní zkušenost -podotýkám že u VN
>
>

Pr.Pepan si dal praci s rozskatulkovanim pricin potizi s VD."vcely v kominech a hodne plodu": nemyslim,ze by vic plodu znamenalo primo umerne vic roztocu,spis z vetsiho mnozstvi plodu vybehne vic neposkozenych vcel nez ve vcelstvu s malo plodem napadenym VD.Tam muze poskozeni vybihajicich vcel daleko zavaznejsi."nadmerny chov trubcu" Nepletu li se,je cela LBV zalozena na ziveni nadmerneho mnozstvi trubcich larev a ne na lihnuti mnozstvi trubcu.Naopak se da pouzit LBV k likvidaci VD v zavickovanych trubcich ramcich obycejnym vyrezanim.Vcely stavim do kominu,trubce chovam ostosest a potize s VD nemam.Je pravda,ze nemam akat a po repce davam formidol,v srpnu gabon nebo KM.Na nulovy spad vetsinou staci 2 fumigace,aerosol nepouzivam vubec.Na varotolerantni vcelstva neverim,spis na nekolikatere srazeni VD v sezonu s poctivou fumigaci v zaveru roku.K Dolu.Nejak pronikavou zmenu necekam,dokud se dotace na lecivo presypou ze statniho rozpoctu primo do prasatka soukrome spolecnosti za asistence Csv.Spis se divim,ze si necha Svs ujit penize za prodej leku.J

Josef.Mensik:
Tak mě vysvětli jaký rozdíl je v matce z nouzového chovu a umělého V obou případech jde přece o nouzový stav Rozdíl je jen v tom, že v jednom případě si včely vyberou z čeho matku vychovají a v druhém je to včelař který se povyšuje snad na Boha který ten výběr umí lépe jak včela.
___________________________________________________________

Taky by mě to zajímalo :)

Už sama skutečnost, že na nouzové matky nejvíc křičí chovatelé matek, něco nasvědčuje. Ani bych tak nesázel na marketingový trik jako na prostý fakt, že valná většina profesionálních chovatelů i přes velmi dlouhou praxi se s nouzovými matkami prakticky nesetká, a když už na ně narazí, tak často v dost extrémních situacích, kdy by větší kvalita nouzových matek byla spíše zázrak (mám tím na mysli přehlídnuté zakrslé matečníky při otrhávání matečníků v bezmatečném včelstvu před přidáním matky, nouzové matečníky založené na zestárlém plodě po neúspěšném přidání matky a podob.).

Normální zdravá a vitální včelstva s dostatkem mladého plodu a krmiček si vždy založí několik krásných nouzových matečníků. Ano, včely při nouzovém chovu dělají i zmetky. Včely postupně stavějí další, další a další nouzové matečníky (podobně jako při rojové náladě) a jelikož matka chybí a plod stárne, kvalita nově založených matečníků postupně klesá. Jenže i tyto zmetky (založené v posledních fází třeba i na 4 denních larvách) stejně předběhnou dříve založené matečníky na plodu žádoucího stáří (samozřejmě za předpokladu, byl-li na začátku k dispozici).
Tím nechci obhajovat ledabylý chov z nouzových matečníků, což mi z plemenářského hlediska připadá jako hrůznost a z hlediska toho, že mým zájmem je odchovávat výhradně jen od inseminované (drahé a velmi kvalitní) matky, by to pro mě byla ekonomická pitomost, nicméně na základě pár mých zkušeností s nouzovými matkami nemohu tvrdit, že jsou automaticky nekvalitní (z fyziologického hlediska).

Když zužitkuji záložní matku a chci ji nahradit novou, a to v době, kdy neodchovávám matky (čemuž u mě odpovídá více jak 95% sezóny), řeším to zcela primitivně tak, že odeberu plást s nejmladším plodem z plemenného včelstva, přidám ho do osiřelce bez otevřeného plodu, a tak je vystaráno. Do včelstva se podívám až za 3 - 4 týdny, abych označil kladoucí matku. Zatím jsem nepozoroval, že by se matky takto odchované jakkoliv lišily kvalitou od matek odchovaných klasickými způsoby. Ostatně pro výchovu jedné, dvou matek je jakýkoliv způsob klasického odchovu prostřednictvím chovných matečníků kontraproduktivním plýtvání času, proto to řeším takto "nekonvenčně".

Jinak v úvodu vlákna byla zmíněna metoda o osiření před snůškou. Jistě fungující metoda, ale daleko smysluplnější mi v období rozvoje (na jaře) připadá půlení včelstev, protože osiřelé včelstvo má pak velký propad v síle, což se negativně podepíše na letní snůšce.
Žádné jarní včely nejsou zbytečně. To je desinterpretace významu anatomických trubčic v souvislosti s rojovou náladou. Umění je využít včelstvo na 100%. Půlení to zvládne s přehledem. Ostatně není nic jednoduššího než přírodě neklást odpor a umožnit včelám to, po čem touží: rozmnožit se. Půlení je víceméně simulace vyrojení, akorát bez negativního dopadu v podobě utlumení snůškové aktivity mateřáku (půlené včelstvo by ještě nemělo být v rojové náladě a po vykonání zákroku téměř jistě už nebude).

Jiná situace je plném létě, kdy se včelstva dostanou do sestupné fáze. Tehdy se opravdu produkují zbytečné včely, které se jednak nedožijí příštího jara a jednak se už neuplatní v končící snůšce, protože od položení vajíčka dříve jak za cca 4-5 týdnů se z daného jedince létavka prostě nemůže stihnout vytvořit. Jejich význam spočívá jen ve výchově zimní generace a zpracování zimních zásob, ale to s přehledem zvládne včelstvo střední síly (3-4 kg), či dokonce lehce slabé. Pro toto poslání nemusí být včelstvo ve vrcholové síle (nad 6 kg).
Zajímavé, vždy jsem zastával jiné stanovisko, nicméně zkušenost je zkušenost a teorie pak klidně může odkráčet zcela do háje.

Vloni jsem úspěšně odzkoušel klíckování matek začátkem července s následným odběrem tmavého díla při medobraní doplněné přeléčením proti varroáze (moje úprava Streitovy metody). Měl jsem rekordní výnos. Otázka je, do jaké míry to bylo dáno metodou a do jaké míry bohatostí loňské snůšky, nicméně rozhodně včelstva nepolevila na pracovitosti, spíše naopak (nemusela se starat o plod), a do zimy šla se stejnou silou jako předloni při systému bez zabránění plodování v plném létě a vyzimovala dokonce silnější (přisuzuji přítomnosti pylu v zimních zásobách, který předcházející dva roky u mě chyběl kvůli odběru tmavého díla až v říjnu).

Hezké Velikonoce

MV

Já bych jen doplnil příspěvek od Antona. S tím izolátorem by se dalo pracovat i tak, že se matka během těch 21 dní jednou přehodí na nezakladené dílo do izolátoru. Princip je v tom, že se snižující plochou plodu se budou roztoči shromaždovat do buněk pod izolátor a takže následným vyřezáním díla s zavíčkovaným plodem je možné nějakou část populace roztočů zničit i bez chemie. Lákací plásty se nazývá tahle metoda a byla také už mnohokrát popsána.
Metoda kterou popisuje M. Václavek s půlením včelstva je protirojovka, také ji používám, ale v úvodu vlákna o osiření byla myšlenka jestli by bylo možné osiření spojit s ošetřením proti VD. A půlení včelstva na snížení populace moc vliv nemá, jen se přesunou roztoči někam jinam a napadení se rozdělí mezi včelstva dvě. Ikdyž pokud to otočím, tak i to je vlastně snížení napadení na živou jenotku.

Právě ve 3 odstavci je ten problém této metody, ne vždy se pak podaří dostat se na včelnici v potřebný čas .To jak kvůli počasí, zdravotnímu stavu, či pracovní vytíženosti. Tato metoda i když účinná a stále oficiálně doporučovaná je přliíš pracná na provedení a zdlouhavá.
Po léčebných metodách se požaduje aby byly
1) rychlé
2) s minimálními náklady na vybavení
3) maximálně účinné
4) bezpečné pro obsluhu ( tzv. blbuvzdorné)
5) nesmí vvyžadovat žádné speciální znalosti
6) v návodu pro použitímusí stačit 5 řádků.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 06.4.2012 22:25:02
> ----------------------------------------
> Mh, výraz pre izoláciu matky si pomenoval "klíckovanie", čo nie je správne,
> predsa M na určitý časový úsek t.j. 21 dní, izolujeme v izolátore a nie v
> klietke. S izoláciu matiek má dlhodobé skúsenosti, keď som matky (niekedy
> aj 100 ks) vkladal do izolátora, aby som vzápätí mohol bezpečne fumigovať
> Avartinom.
>
> Bola to posledná fumigácia v priebežnom roku (okolo 15.10) a dala sa
> zvládnuť. Určite bola to robota, ktorá sa la zúročila v konečnom zúčtovaním
> Vd a s istotou, že klieštik nebude ohrozovať včelstvo v čase, keď sa tvoria
> dlhoveké zimné včely.
>
> Ja som pri výrobe debničiek už počítal s touto eventualitou a šírku
> debničky som si určil tak, že pri vytvorení jednej uličky na 14 mm budem
> môcť zasunúť medzi včely izolovanú M v izolátore. Nie klietka, ale
> izolátor, v ktorom má M dosť miesta, ale hlavne s boku IZOANTI sa dostali k
> matke včely, ktoré si môžu z tela M odoberať feromón materskú látku a
> roznášať ju aj ostatným včelám. Včely pri izolácii nesmú pociťovať deficit
> ML, inak by stavali náhradné MB. čo v tomto čase je to nežiadúce.
>
> Výroba IZOANTI:
> 1/ pripravíme si 2 ks drevené hranolky 10 mm hrubé, 12 mm široké a 40 mm
> dlhé
> 2/ 2 ks bočnice Al plech alebo umelá hmota O,3x42x120mm, na bočniciach
> urobíme na koncoch 2 dierky a 1 dierku v 1/3 na oboch bočniciach.
> 3/ na uzavretie IZO si pripravíme 2 ks materskej mriežky v dĺžke troch
> internódiach- článkoch, pásik š.12mm x d.cca 140 mm., otvor so š. 4,20 mm
> musí byť dodržaný, aby nám matka neušla s IZO. Internódia v 1/3jemne
> narežeme (v poli medzi článkami-otvormi) z hora prelepíme aj tri krát
> lepiacou páskou až potom zlomíme. Na koncoch jemne pribijeme na hranolček a
> vč. drôtikom za nalomenou mater.mriežkou ju upevníme k bočniciam.
>
> Je to primerane popísané, ale neviem či to pochopíte. Výroba je v podstate
> jednoduchá a spĺňa náš zámer izolovať matku na 21 dní: včely M dobre
> opatrujú, ani nikdy sa mi nestalo, aby M uhynula alebo sa poranila, včely
> to znášali dobre, oveľa horšie klieštik
> Kto by mal odvahu sa do toho pustiť, tak som ochotný odovzdať moje rady.
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 07.4.2012 07:42:08
> ----------------------------------------
> Právě ve 3 odstavci je ten problém této metody, ne vždy se pak podaří dostat se
> na včelnici v potřebný čas .To jak kvůli počasí, zdravotnímu stavu, či pracovní
> vytíženosti. Tato metoda i když účinná a stále oficiálně doporučovaná je přliíš
> pracná na provedení a zdlouhavá.
> Po léčebných metodách se požaduje aby byly
> 1) rychlé
> 2) s minimálními náklady na vybavení
> 3) maximálně účinné
> 4) bezpečné pro obsluhu ( tzv. blbuvzdorné)
> 5) nesmí vvyžadovat žádné speciální znalosti
> 6) v návodu pro použitímusí stačit 5 řádků.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: M.H.
> > Datum: 06.4.2012 22:25:02
> > ----------------------------------------
> > Mh, výraz pre izoláciu matky si pomenoval "klíckovanie", čo nie je správne,
> > predsa M na určitý časový úsek t.j. 21 dní, izolujeme v izolátore a nie v
> > klietke. S izoláciu matiek má dlhodobé skúsenosti, keď som matky (niekedy
> > aj 100 ks) vkladal do izolátora, aby som vzápätí mohol bezpečne fumigovať
> > Avartinom.
> >
> > Bola to posledná fumigácia v priebežnom roku (okolo 15.10) a dala sa
> > zvládnuť. Určite bola to robota, ktorá sa la zúročila v konečnom zúčtovaním
> > Vd a s istotou, že klieštik nebude ohrozovať včelstvo v čase, keď sa tvoria
> > dlhoveké zimné včely.
> >
> > Ja som pri výrobe debničiek už počítal s touto eventualitou a šírku
> > debničky som si určil tak, že pri vytvorení jednej uličky na 14 mm budem
> > môcť zasunúť medzi včely izolovanú M v izolátore. Nie klietka, ale
> > izolátor, v ktorom má M dosť miesta, ale hlavne s boku IZOANTI sa dostali k
> > matke včely, ktoré si môžu z tela M odoberať feromón materskú látku a
> > roznášať ju aj ostatným včelám. Včely pri izolácii nesmú pociťovať deficit
> > ML, inak by stavali náhradné MB. čo v tomto čase je to nežiadúce.
> >
> > Výroba IZOANTI:
> > 1/ pripravíme si 2 ks drevené hranolky 10 mm hrubé, 12 mm široké a 40 mm
> > dlhé
> > 2/ 2 ks bočnice Al plech alebo umelá hmota O,3x42x120mm, na bočniciach
> > urobíme na koncoch 2 dierky a 1 dierku v 1/3 na oboch bočniciach.
> > 3/ na uzavretie IZO si pripravíme 2 ks materskej mriežky v dĺžke troch
> > internódiach- článkoch, pásik š.12mm x d.cca 140 mm., otvor so š. 4,20 mm
> > musí byť dodržaný, aby nám matka neušla s IZO. Internódia v 1/3jemne
> > narežeme (v poli medzi článkami-otvormi) z hora prelepíme aj tri krát
> > lepiacou páskou až potom zlomíme. Na koncoch jemne pribijeme na hranolček a
> > vč. drôtikom za nalomenou mater.mriežkou ju upevníme k bočniciam.
> >
> > Je to primerane popísané, ale neviem či to pochopíte. Výroba je v podstate
> > jednoduchá a spĺňa náš zámer izolovať matku na 21 dní: včely M dobre
> > opatrujú, ani nikdy sa mi nestalo, aby M uhynula alebo sa poranila, včely
> > to znášali dobre, oveľa horšie klieštik
> > Kto by mal odvahu sa do toho pustiť, tak som ochotný odovzdať moje rady.
> >
> > Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem nepreferujete právě likvidaci části v.d.
> >
>
>
>

>>>Naopak se da pouzit LBV k likvidaci VD<<<
Tato věta mne dost vytáčí Navozuje tudíž dojem jako by se trubčí plod stával pastí. Tato domněnka však již byla dávno vyvrácena. LBV metodou se údajně zvyšuje i medný výnos právě větším počtem trubců ve včelstvu a proto je tato metoda pochybná. Já jsem zásady nic nepřehánět a všechno bude v cajku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Pepanova uvaha re :pro pana Brenera
> Datum: 06.4.2012 23:55:50
> ----------------------------------------
> Pr.Pepan si dal praci s rozskatulkovanim pricin potizi s VD."vcely v
> kominech a hodne plodu": nemyslim,ze by vic plodu znamenalo primo umerne
> vic roztocu,spis z vetsiho mnozstvi plodu vybehne vic neposkozenych vcel
> nez ve vcelstvu s malo plodem napadenym VD.Tam muze poskozeni vybihajicich
> vcel daleko zavaznejsi."nadmerny chov trubcu" Nepletu li se,je cela LBV
> zalozena na ziveni nadmerneho mnozstvi trubcich larev a ne na lihnuti
> mnozstvi trubcu.Naopak se da pouzit LBV k likvidaci VD v zavickovanych
> trubcich ramcich obycejnym vyrezanim.Vcely stavim do kominu,trubce chovam
> ostosest a potize s VD nemam.Je pravda,ze nemam akat a po repce davam
> formidol,v srpnu gabon nebo KM.Na nulovy spad vetsinou staci 2
> fumigace,aerosol nepouzivam vubec.Na varotolerantni vcelstva neverim,spis
> na nekolikatere srazeni VD v sezonu s poctivou fumigaci v zaveru roku.K
> Dolu.Nejak pronikavou zmenu necekam,dokud se dotace na lecivo presypou ze
> statniho rozpoctu primo do prasatka soukrome spolecnosti za asistence
> Csv.Spis se divim,ze si necha Svs ujit penize za prodej leku.J
>
>
>

Trubci ramek taky neni mnozarnou VD,jak jste napsal v jedne ze skatulek.Pasti se stane zavickovany trubci ramek az po vyrezani.Podle svych zkusenosti lze pozorovat velky rozdil ve spadu VD u vcelstev,kde se trubci plod vyrezava a u vcelstev,kde je trubcinou zastaveny podmet.Tedy alespon u mne.No a kazdy zpusob snizeni populace VD bez chemie ma smysl.J

A čo prýšti z vás, veď sova je symbolom múdrosti. Na to som veľa zvedavý.

Tady si nerozumíme.
a) LBV jako metoda sleduje 2 cíle: 1) omezit rojení. 2) zvýšit produkci medu. Právě kvůli tomu bodu 2 jsou ti trubci potřeba v úlu. Zahřívají plod a tak uvolňují další včely do snůšky. Tady se pak plod odstraňuje z úlu až po skončení snůšky, v době kdy včely začínají vyhánět trubce. Tudíž ani plnit funkci pastí ta metoda nemůže.
b) metoda vyřezávání trubčiny, považuje trubce za darmožrouty, tudíž vhodné jako pasti. Ta se ihned po zavíčkování odstraní .Včely se pak snaží vychovávat nové a je to na úkor snůšky.
Nezaměňujte to mezi sebou.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 08:19:47
> ----------------------------------------
> Trubci ramek taky neni mnozarnou VD,jak jste napsal v jedne ze
> skatulek.Pasti se stane zavickovany trubci ramek az po vyrezani.Podle svych
> zkusenosti lze pozorovat velky rozdil ve spadu VD u vcelstev,kde se trubci
> plod vyrezava a u vcelstev,kde je trubcinou zastaveny podmet.Tedy alespon u
> mne.No a kazdy zpusob snizeni populace VD bez chemie ma smysl.J
>
>
>

Michal:
A čet sis to?
---------------
Odpoveď :Správna otázka.

Pro a.turcani.Ano,napsal jsem klíckování,ale správně mělo být izolování matky.Mám vlastně klícku 10 kr.15cm.z obou stran kr.mřížka,tak že u matky jsou včely. CHci se vás zeptat kolik včelstev si udělalo matečníky při izolaci matky/zkoušel jste to na více včelstev/.CHtěl bych vyzkoušet zaizolovat m.v době už končící snůžky.Dík.M.H.

Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo? Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo neznamená a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak něco v úle dělá :-). Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší množství trubčího plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet dělnic a víc trubců v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně starají. Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se rojit. A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu, protože nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat.
A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je jedno z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom, že roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na dělničním plodu to neumí.
Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok.

Aleši Molčíku,to co tady předkládáš o tzv. "chovu trubců" máš vyčteno, nebo jen věříš po desítky let omílaným moudrům, anebo to máš vlastní praxí ověřeno? Já mám zcela opačnou a mnohaletou zkušenost.
JK

Já osobně to LBV beru jako nějaký výstřelek a nevěřím vůbec tomu že by normální cestou šlo mít nadměrné množství trubců. To snad jen s pohledu včelaře zvyklého na odstraňování trubčiny jako darmožrouty.
Osobně oba tyto nápady považuji za hloupost. Když, ale někdo tomu chce věřit, je to jeho věc. Jsou to jen teorie.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 13:49:23
> ----------------------------------------
> Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo
> neznamená a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak
> něco v úle dělá :-). Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší
> množství trubčího plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet
> dělnic a víc trubců v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně
> starají. Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se
> rojit. A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu,
> protože nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat.
> A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je jedno
> z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom, že
> roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na
> dělničním plodu to neumí.
> Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust
> populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku
> plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok.
>
>
>

Vážení, v přírodě se objevili čmeláci,
pokud by někdo měl zájem o literatru, nakladatelství Tribun vydalo dotisk knihy o chovu čmeláků
http://www.librix.eu/cz/books/detail/chov-cmelak-v-laboratori-473/
Vše dobré Vladimír Ptáček

Dne Saturday 07 of April 2012 13:49:15 Ale Mol?ík napsal(a):
> Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo

Mozna to bude podobne, jako s minimalni plochou kridel , umoznujicim letani a
cmelekovi, ktery to asi nevi a leta. Muzu tu hodiny polemizovat o tom co a
jak se tam v ule deje, ovsem pravda je ta, ze u vcelstev, kde jsem to
zkousel, nedoslo k rojeni, a v dobe snusky mi defakto byl znemoznen chov
oddelku, protoze pres den byly v ule jen stovky trubcu, jestli vrteli
zadeckem, nebo kridlama ... a SPOUSTA medu - i tusim pred dvema lety, jak
byla ta zima a dest to zvladli.
Mozna by stalo zato pouzit poucku, slysel jsem ji tusim od p. Duska , že Ten,
kdo tvrdí, že něco nejde by v tom neměl bránit tomu, co to dělá.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem nepreferujete právě likvidaci části v.d.

Ivo, všetko je možné, ja M v IZOANTI kladiem do stredu včelstva, kde má dobré podmienky na 21 dní, takže ju nestrčím "někam", predsa jasne píšem, že M je v IZOANTI v spoločnosti včiel, ako keby bola voľne medzi včelami. Prečo by fumigačné splodina mali poškodiť M a včely nie, aj M aj včely dýchajú tými istými prieduchmi a vnútorné orgány jej fumigant napoškodzuje.

Co konkrétně máte na mysli, ten překlad a praxi?

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 16:02:20
> ----------------------------------------
> Aleši Molčíku,to co tady předkládáš o tzv. "chovu trubců" máš vyčteno, nebo
> jen věříš po desítky let omílaným moudrům, anebo to máš vlastní praxí
> ověřeno? Já mám zcela opačnou a mnohaletou zkušenost.
> JK
>
>
>

Nikdy sa nestalo, aby pri vloženej matke do IZOANTI včelstvo robilo náhradný chov (NCH). Raz som si chcel prácu s izoláciou matiek uľahčiť a v každom Z 30 včelstiev robili NCH.

Najhoršie na tom bolo, že som to prehliadol a po vypustení oplodnených matiek s klietok bez prístupu včiel k M, včely tieto M zabili a ponechali si neoplodnené. Šťastie v nešťastí som mal v tom šťastie (zistil som to až prvých jarných preletoch), že v tom čase každé materské včelstvo, malo nad sebou (oddelené medzidnom) svoje dvojča a včelstvá som spájal predčasne.

Matky z NCH v tak pôzdny čas boli mimoriadne veľké, škoda, že už neboli trúdy. Matky (tie čo som izoloval)v tom čase už kládli denne len niekoľko vajíčok a je známe, čím ťažšie vajíčko, tým mohutnejšie matky. To znamená, že i typický náhradný chov matiek je závislý od veľkosti vajíčka, čo sa dá obmedziť malým priestorom pre M, npr. matka má pod materskou mriežkou k dispozícii len 100 voľných buniek. Chov z veľkých vajíčok si vyžaduje väčší priestor.

Mám dotaz na účastníky této konference, kteří používají metodu LBV: Kdy vkládáte do včelstev první stavební rámky? U kterých kvetoucích rostlin? Já mám včely v 380 mnm. Díky. H.

Pepan a Aleš, pripájam sa k Vaším názorom, ohľadne vyhrievania včelieho plodu. Tento názor je umele vytvorený a je vhodný do lexikónu v zmysle, čo sa babe chcelo, to sa babe snili.

Pepan a Aleš, pripájam sa k Vaším názorom, ohľadne vyhrievania včelieho plodu. Tento názor je umele vytvorený a je vhodný do lexikónu v zmysle, čo sa babe chcelo, to sa babe snili.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 07.4.2012 18:41:25
> ----------------------------------------
> Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v
> izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
> jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem
> nepreferujete právě likvidaci části v.d.
>
> Ivo, všetko je možné, ja M v IZOANTI kladiem do stredu včelstva, kde má
> dobré podmienky na 21 dní, takže ju nestrčím "někam", predsa jasne píšem,
> že M je v IZOANTI v spoločnosti včiel, ako keby bola voľne medzi včelami.
> Prečo by fumigačné splodina mali poškodiť M a včely nie, aj M aj včely
> dýchajú tými istými prieduchmi a vnútorné orgány jej fumigant napoškodzuje.
>
> Děkuji, já vím, že toto je jen spekulace, u savců je to tak, že reprodukční orgány bývají k zevním noxám daleko citlivější.
> Asi jsem nějak automaticky předpokládal, že by tomu tak mohlo být u hmyzu.Sice nevím proč ano,ale také nevím proč ne.Ovšem Vy s tím máte jistě dostatek zkušeností a ty mně v tomto směru chybí.Takže díky

>Co konkrétně máte na mysli, ten překlad a praxi? Aleš M.<
----------------------------------------------------------

Tak tedy dobrá. Včelstvům dávám možnost stavby trubčího díla a chovu trubců od roku 1984 a trubčinu nevyřezávám.
Pokusím se to tedy na Tvém příspěvku poněkud rozvést.

AM: "Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo? Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo neznamená..."

JK: Vynecháme vrtění včel při poslechu v zimě i jindy a věnujeme se období rozvoje včelstva. V tomto období včelstva také odchovávají trubce a ti se starají i o celkovou "pohodu včelstva". Pro podporu svého mínění zde uvedu názor z publikace Včelařství 1985, Veselý a kolektiv, str. 88, autor O. Haragsim, cituji: ".. trubci nepochybně mají svůj význam ve včelstvu, třebaže jejich úlohu prozatím dopodrobna neznáme. Jisté je však to, že včelstvo s trubci je živější a dokonaleji zahřívá plod" konec citace. Totéž ve vydání z roku 2003 na str. 40. Obdobné názory měli i jiní např. J.A. Janisch a další ...

AM: "...a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak něco v úle dělá :-)".

JK: A o tom to je. Trubci v době, kdy nastává ve včelstvu nepoměr mezi produkcí krmné kašičky a množstvím otevřeného krmeného plodu, tuto nadprodukci hltanových žláz kojiček odčerpají. Kojičky tedy nemusí krmnou kašičku nabízet svým koleginím ani ji sami konzumovat. To způsobí omezení vzniku anatomických trubčic, které jsou považovány za jednu z hlavních příčin vzniku rojové nálady ve včelstvu.

AM: "Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší množství trubčího plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet dělnic a víc trubců v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně starají".

JK: To nebude tou příčinou. Nejspíše je to tak, že včelstvo si trubce odchová v množství dle svého uvážení.
Za důkaz můžeme považovat množství vystavěné trubčiny na stavebních rámcích. Zpočátku rozvoje včelstvo stavební rámky vystaví čistou trubčinou. V pozdější době již staví smíšené dílo, trubčí, přechodné a dělničí buňky na vložených stavebních rámcích a též můžeme i vidět čisté dělničí dílo bez předlohy - mezistěny. Nemusíme tedy mít obavu z toho, že včelstvo dopustí převahu trubců nad dělnicemi nebo, že množství trubčího plodu je na úkor plodu dělničího.

AM: "Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se rojit. A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu, protože nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat".

JK: K tomu se též vyjádřil i Polský výzkumník Maciej Winiarski ve svém osmiletém pokusu kdy porovnával mednou produkci u včelstev u kterých klasicky vyřezával trubčí plod a u včelstev u kterých trubčí plod nevyřezával. Viz OVP č. 2 z 2010. Já se k této otázce nevyjadřuji, protože plod nevyřezávám a nemám tudíž srovnání. Mám však tu zkušenost, že v čase plné snůšky je v úle málo včel a hodně trubců. Včely jsou v terénu a na česnech je čilý provoz. Protože při chovu nepoužívám mateří mřížku tak při prvním medobraní v květnu ometám ze zavíčkovaných plástů převážně trubce.

AM: "A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je jedno z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom, že roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na dělničním plodu to neumí".

JK: Tak tento názor, že se někdo domnívá, že roztoč se na dělničím plodu množit neumí, čtu prvně. Ještě jsem jej od žádného včelaře neslyšel. Ale kdo ví? I včelaři jsou různí a jejich názory jsou též různé.

AM: "Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok".

JK: Mám tu zkušenost, že dobře vedená a potravou zabezpečená (nikoli hladoví žebráci) včelstva na ponechané trubčině odchovávají trubce i v období po letním slunovratu. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným lákadlem i v období druhého plodového vrcholu ke kterému dochází v období odchovu zimních generací včel. Nebudeme spekulovat o atraktivitě trubčího plodu pro roztoče VD, přidržíme se ověřené skutečnosti a to té, že na trubčím plodu se vylíhne a dozraje o cca 1/3 produkceschopných samiček více než na plodu dělničím. To omezuji odejmutím nezamedovaných trubčích plástů právě v období po letním slunovratu a okamžitým nasazením aplikace kyseliny mravenčí nebo dlouhodobých nosičů léčiv(gabon), abych ochránil před roztočem VD plod zimních dlouhověkých včel s co možná největší účinností. Ponechání trubčích plástů v tomto období, má podle mých zkušeností, vliv na vyšší početnost trubců ve včelstvech do pozdního podzimu a jak ukazují fumigace, i vyšší zamoření včelstva roztočem. Přitom není žádnou výjimkou, že trubci létají ze včelstev i za zimních proletů. Není, ale může to být, známkou bezmatečnosti včelstva, jak se někdy uvádí.
Stačí to k vysvětlení mého postoje k této problematice v chovu?
Tak veselé Velikonoce všem zde diskutujícím. A neházejte po mě vejce. Náboje ráže 9 mm vyjdou cenově lépe :o)).
JK

Souhlasím s Vámi, pane Křapko. A důležitá citace je ve Vašem příspěvku od Haragsima, že včelstvo je živější s trubci. Můj děda včelařil v době, kdy bylo běžné, že kluci dostali prkýnko a měli za úkol na česně zabíjet trubce kvůli zvýšení medné produkce. Děda se tohoto postupu neúčastnil a říkal lapidárně: "Víš, ono z toho nic není, ale těm včelám dělá dobře, když po nich ti trubci lezou..." Prostě měl to odpozorované.
A včelky v době rozmnožování kladou obrovský důraz na trubce. Čím více trubců, tím je vyšší pravděpodobnost, že matka bude oplodněna co nejkvalitněji. Druhotným přínosem pro včelaře je fakt, že trubčí larvičky jsou velkým konzumentem krmné šťávy a tím je přece jen rojení omezováno. A třetím pozitivem je, že včelky, pokud nemají co dělat, tak vymýšlí hlouposti a chtějí se rojit. Takže pokud mají dost otevřeného trubčího plodu, tak mají práce nad hlavu a zase spíš sedí doma....

V tom co jste napsal Vy a Já žádný rozpor nevidím. Ale mám porovnání se včelstvy, kde je včelstvu vkládán stavební polonástavek a včelstva pouze s mezistěnami. Trubčinu nikdy neodstranuji po celou sezonu. Někdo tomu říká LBV, já mám tato včelstva se stavebním polonástavkem pod názvem trubčí včelstva a jde mi o chov matek, geny apod. Ve včelstvech, kde mám stavební polonástavek je trubců mnohonásobně víc a na snůšce, kdy otevřete úl a jsou tam trubci v převaze, to není nic ojedinělé ani u včelstev kde si včely přestaví trubčinu na mezistěně. Ikdyž těch trubců je u takového včelstva mín, tak odhadem počet dělnic je u těchto dvou skupin včelstev stejný. A je to období, kdy je teplo a včely na česně větrají, takže topit nepotřebují. A když mám porovnání u těchto dvou skupin, proto nejsem přesvědčen o vytváření tepla samotnou přítomností trubce. Včely nejsou hloupé, ví co mají dělat a pochybuji o tom, že by ve včelstvu kde je méne trubcu, dělnice opustily úl za snůškou a riskovaly podchlazení plodu. Když mají chladno tak zůstávají v úlu podle potřeby jdou do chomáče a zahřívají co nejvíc plodu. Krmení trubců dělnicemi to je normální i to že trubci od dělnic kašičku loudí, když ji na plástu pronásleduje. A to nejspíš také souvisí s pozdějším nástupem rojení jak píšete, ikdyž příčiny rojení nejsou ještě pořád 100% potvrzeny, ale obecně se má za to, že ten odběr kašičky roli v tom hraje. Víc trubců=větší odběr. Ale pořád je to o tom zaměstnat dělnice. Trubec je pohlavní jedinec a má svoji úlohu danou na shromaždišti. V úle procházející se trubec po plástu s plodem bych to tipnul tak na izolant než topení.

a.turcani děkuji za dotaz.Co se týče velikosti m.vychované mimo sezonu, to je těsně před zimou,mám stejnou zkušenost.Bylo mně líto ji zamačknout.

J.K. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným lákadlem i v období druhého plodového vrcholu ke kterému dochází v období odchovu zimních generací včel.

Josef, vybral som si len jeden bod z Tvojho rozsiahleho komentára a to je prvá časť tejto vety. Pozoroval som vzťah včiel ku trúdim bunkám a nadobudol som dojem, že samotná matka vo včelstve je len ten povestný stroj na kladenie vajíčok a tom kde bude matka klásť vajíčka (tvar bunky je tým rozhodujúcim faktorom či položí oplodnené alebo neoplodnené) rozhodujú úľové včely a tak je to i pri zakladaní trúdich buniek.

Nie raz som pozoroval v priamom prenose, keď včely doslova dotlačili M, aby položila vajíčko do pripravenej materskej kolísky, Až po akte položenia vajíčka sa včely rozišli a matka išla na iné miesto klásť vajíčka. Takto som to pozoroval i v prípade trúdich buniek v dolnom rohu plásta, "prepustili" ju, keď ich zakládla.

Takže pri kladení vajíčok musí panovať súhra, vo vzťahu matka a včely.
Ešte spomeniem jeden príklad na vysvetlenie tohoto javu, ktorý som hlavne pozoroval pri jarnom rozvoji včelstva. Plodové teleso sa postupne dostáva bližšie k zásobám a ak sú na ňom trúdie bunky zanesené medom, včely ich predčasne vyčistia a vyleštia (pripravia na prijatie vajíčka) matka ich zakladie neoplodnenými vajíčkami ako prvé.

Josef, neodmietam Tvoje vysvetlenie javov vo včelstve, sú hodné povšimnutia a možno takouto mozaikou pozorovaní sa dostaneme bližšie k poznaniu

Vúbec všechny úvahy co a jak rozhoduje kolik trubců bude ve včelstvu a nebo jaké děje a kdy se to bude dít je v genech a ajejich postupné děje odstartovává v celé přírodě poloha slunce spolu s teplotou, což spolu úzce souvisí. Nic si nenamlovejme, že včelám můžeme něco nadiktovat co mají dělat. My jim umíme jen jejich postupy ničit.
Zrovna tak není ani trubčina neodolatelným lákadlem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 09:09:21
> ----------------------------------------
> J.K. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným lákadlem i v období druhého
> plodového vrcholu ke kterému dochází v období odchovu zimních generací
> včel.
>
> Josef, vybral som si len jeden bod z Tvojho rozsiahleho komentára a to je
> prvá časť tejto vety. Pozoroval som vzťah včiel ku trúdim bunkám a
> nadobudol som dojem, že samotná matka vo včelstve je len ten povestný stroj
> na kladenie vajíčok a tom kde bude matka klásť vajíčka (tvar bunky je tým
> rozhodujúcim faktorom či položí oplodnené alebo neoplodnené) rozhodujú
> úľové včely a tak je to i pri zakladaní trúdich buniek.
>
> Nie raz som pozoroval v priamom prenose, keď včely doslova dotlačili M, aby
> položila vajíčko do pripravenej materskej kolísky, Až po akte položenia
> vajíčka sa včely rozišli a matka išla na iné miesto klásť vajíčka. Takto
> som to pozoroval i v prípade trúdich buniek v dolnom rohu plásta,
> "prepustili" ju, keď ich zakládla.
>
> Takže pri kladení vajíčok musí panovať súhra, vo vzťahu matka a včely.
> Ešte spomeniem jeden príklad na vysvetlenie tohoto javu, ktorý som hlavne
> pozoroval pri jarnom rozvoji včelstva. Plodové teleso sa postupne dostáva
> bližšie k zásobám a ak sú na ňom trúdie bunky zanesené medom, včely ich
> predčasne vyčistia a vyleštia (pripravia na prijatie vajíčka) matka ich
> zakladie neoplodnenými vajíčkami ako prvé.
>
> Josef, neodmietam Tvoje vysvetlenie javov vo včelstve, sú hodné povšimnutia
> a možno takouto mozaikou pozorovaní sa dostaneme bližšie k poznaniu
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 06:51:47
> ----------------------------------------
> V tom co jste napsal Vy a Já žádný rozpor nevidím. Ale mám porovnání se
> včelstvy, kde je včelstvu vkládán stavební polonástavek a včelstva pouze s
> mezistěnami. Trubčinu nikdy neodstranuji po celou sezonu. Někdo tomu říká
> LBV, já mám tato včelstva se stavebním polonástavkem pod názvem trubčí
> včelstva a jde mi o chov matek, geny apod. Ve včelstvech, kde mám stavební
> polonástavek je trubců mnohonásobně víc a na snůšce, kdy otevřete úl a jsou
> tam trubci v převaze, to není nic ojedinělé ani u včelstev kde si včely
> přestaví trubčinu na mezistěně. Ikdyž těch trubců je u takového včelstva
> mín, tak odhadem počet dělnic je u těchto dvou skupin včelstev stejný. A je
> to období, kdy je teplo a včely na česně větrají, takže topit nepotřebují.
> A když mám porovnání u těchto dvou skupin, proto nejsem přesvědčen o
> vytváření tepla samotnou přítomností trubce. Včely nejsou hloupé, ví co
> mají dělat a pochybuji o tom, že by ve včelstvu kde je méne trubcu, dělnice
> opustily úl za snůškou a riskovaly podchlazení plodu. Když mají chladno tak
> zůstávají v úlu podle potřeby jdou do chomáče a zahřívají co nejvíc plodu.
> Krmení trubců dělnicemi to je normální i to že trubci od dělnic kašičku
> loudí, když ji na plástu pronásleduje. A to nejspíš také souvisí s
> pozdějším nástupem rojení jak píšete, ikdyž příčiny rojení nejsou ještě
> pořád 100% potvrzeny, ale obecně se má za to, že ten odběr kašičky roli v
> tom hraje. Víc trubců=větší odběr. Ale pořád je to o tom zaměstnat dělnice.
> Trubec je pohlavní jedinec a má svoji úlohu danou na shromaždišti. V úle
> procházející se trubec po plástu s plodem bych to tipnul tak na izolant než
> topení.
>
>
>

Já si ovšem nepředstavuji,že by trobci účrlově vyráběly. avšak při jejich odchovu teplo vzniká zřejmě jako odpadní produkt
Jedno je zřejmé velstvo které má tolik trubců kolik uzná za vhodné, má větší výnos
Samozřejmě nějací žebráci ani trubšinu nestaví. také mají malý výnos a zase to může u někoho vyvolet dojem, že je to jejich malým počtem. Takže ve svém důsledku asi jde jeno dojmy.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 22:41:42
> ----------------------------------------
> >Co konkrétně máte na mysli, ten překlad a praxi? Aleš M.<
> ----------------------------------------------------------
>
> Tak tedy dobrá. Včelstvům dávám možnost stavby trubčího díla a chovu trubců
> od roku 1984 a trubčinu nevyřezávám.
> Pokusím se to tedy na Tvém příspěvku poněkud rozvést.
>
> AM: "Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo
> neznamená..."
>
> JK: Vynecháme vrtění včel při poslechu v zimě i jindy a věnujeme se období
> rozvoje včelstva. V tomto období včelstva také odchovávají trubce a ti se
> starají i o celkovou "pohodu včelstva". Pro podporu svého mínění zde uvedu
> názor z publikace Včelařství 1985, Veselý a kolektiv, str. 88, autor O.
> Haragsim, cituji: ".. trubci nepochybně mají svůj význam ve včelstvu,
> třebaže jejich úlohu prozatím dopodrobna neznáme. Jisté je však to, že
> včelstvo s trubci je živější a dokonaleji zahřívá plod" konec citace. Totéž
> ve vydání z roku 2003 na str. 40. Obdobné názory měli i jiní např. J.A.
> Janisch a další ...
>
> AM: "...a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak
> něco v úle dělá :-)".
>
> JK: A o tom to je. Trubci v době, kdy nastává ve včelstvu nepoměr mezi
> produkcí krmné kašičky a množstvím otevřeného krmeného plodu, tuto
> nadprodukci hltanových žláz kojiček odčerpají. Kojičky tedy nemusí krmnou
> kašičku nabízet svým koleginím ani ji sami konzumovat. To způsobí omezení
> vzniku anatomických trubčic, které jsou považovány za jednu z hlavních
> příčin vzniku rojové nálady ve včelstvu.
>
> AM: "Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší množství trubčího
> plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet dělnic a víc trubců
> v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně starají".
>
> JK: To nebude tou příčinou. Nejspíše je to tak, že včelstvo si trubce
> odchová v množství dle svého uvážení.
> Za důkaz můžeme považovat množství vystavěné trubčiny na stavebních
> rámcích. Zpočátku rozvoje včelstvo stavební rámky vystaví čistou trubčinou.
> V pozdější době již staví smíšené dílo, trubčí, přechodné a dělničí buňky
> na vložených stavebních rámcích a též můžeme i vidět čisté dělničí dílo bez
> předlohy - mezistěny. Nemusíme tedy mít obavu z toho, že včelstvo dopustí
> převahu trubců nad dělnicemi nebo, že množství trubčího plodu je na úkor
> plodu dělničího.
>
> AM: "Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se rojit.
> A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu, protože
> nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat".
>
> JK: K tomu se též vyjádřil i Polský výzkumník Maciej Winiarski ve svém
> osmiletém pokusu kdy porovnával mednou produkci u včelstev u kterých
> klasicky vyřezával trubčí plod a u včelstev u kterých trubčí plod
> nevyřezával. Viz OVP č. 2 z 2010. Já se k této otázce nevyjadřuji, protože
> plod nevyřezávám a nemám tudíž srovnání. Mám však tu zkušenost, že v čase
> plné snůšky je v úle málo včel a hodně trubců. Včely jsou v terénu a na
> česnech je čilý provoz. Protože při chovu nepoužívám mateří mřížku tak při
> prvním medobraní v květnu ometám ze zavíčkovaných plástů převážně trubce.
>
> AM: "A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je
> jedno z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom,
> že roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na
> dělničním plodu to neumí".
>
> JK: Tak tento názor, že se někdo domnívá, že roztoč se na dělničím plodu
> množit neumí, čtu prvně. Ještě jsem jej od žádného včelaře neslyšel. Ale
> kdo ví? I včelaři jsou různí a jejich názory jsou též různé.
>
> AM: "Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust
> populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku
> plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok".
>
> JK: Mám tu zkušenost, že dobře vedená a potravou zabezpečená (nikoli
> hladoví žebráci) včelstva na ponechané trubčině odchovávají trubce i v
> období po letním slunovratu. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným
> lákadlem i v období druhého plodového vrcholu ke kterému dochází v období
> odchovu zimních generací včel. Nebudeme spekulovat o atraktivitě trubčího
> plodu pro roztoče VD, přidržíme se ověřené skutečnosti a to té, že na
> trubčím plodu se vylíhne a dozraje o cca 1/3 produkceschopných samiček více
> než na plodu dělničím. To omezuji odejmutím nezamedovaných trubčích plástů
> právě v období po letním slunovratu a okamžitým nasazením aplikace kyseliny
> mravenčí nebo dlouhodobých nosičů léčiv(gabon), abych ochránil před
> roztočem VD plod zimních dlouhověkých včel s co možná největší účinností.
> Ponechání trubčích plástů v tomto období, má podle mých zkušeností, vliv na
> vyšší početnost trubců ve včelstvech do pozdního podzimu a jak ukazují
> fumigace, i vyšší zamoření včelstva roztočem. Přitom není žádnou výjimkou,
> že trubci létají ze včelstev i za zimních proletů. Není, ale může to být,
> známkou bezmatečnosti včelstva, jak se někdy uvádí.
> Stačí to k vysvětlení mého postoje k této problematice v chovu?
> Tak veselé Velikonoce všem zde diskutujícím. A neházejte po mě vejce.
> Náboje ráže 9 mm vyjdou cenově lépe :o)).
> JK
>
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka &lt;<a href="mailto:vcely-konference/=/vcelarstvi.org">vcely-konference/=/vcelarstvi.org</a>>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 17:47:16
> ----------------------------------------
> Dne Saturday 07 of April 2012 13:49:15 Ale Mol?ík napsal(a):
> > Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> > trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> > snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> > Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> > zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo
>
> Mozna to bude podobne, jako s minimalni plochou kridel , umoznujicim letani a
> cmelekovi, ktery to asi nevi a leta. Muzu tu hodiny polemizovat o tom co a
> jak se tam v ule deje, ovsem pravda je ta, ze u vcelstev, kde jsem to
> zkousel, nedoslo k rojeni, a v dobe snusky mi defakto byl znemoznen chov
> oddelku, protoze pres den byly v ule jen stovky trubcu, jestli vrteli
> zadeckem, nebo kridlama ... a SPOUSTA medu - i tusim pred dvema lety, jak
> byla ta zima a dest to zvladli.
> Mozna by stalo zato pouzit poucku, slysel jsem ji tusim od p. Duska , že Ten,
> kdo tvrdí, že něco nejde by v tom neměl bránit tomu, co to dělá.
>
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
> Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
Ivo D.
>

Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
Ivo D.

4 včelstvá ešte nemôžu byť ako dôkaz toho, že to platí všeobecne, vždy je to len náhoda. Relevantný pokus musí vypadať oveľa, oveľa zložitejšie a musí trvať trochu dlhšie ako jednu sezónu a musí byť čisto vedecké a nie sa niesť v slogane, "ja to môžem potvrdiť, tohoto roku sa mi zo 5 včelstiev nevyrojilo ani jedno"!

Myslim,ze jev,kdy vcelstva chovajici vice trubcu si opatruji novou matkou tichou vymenou muzu potvrdit..Mozna jsem nekoho uvedl v omyl vyrezavanim trubciny ke snizeni populace VD,protoze jsem nenapsal,ze se do tohoto poustim az pocatkem cervna.Omluva.Jarni trubce nechavam lihnout.Co to tak delam,mam opravdu jen dubnove roje,kdy jsou vcely rychlejsi nez ja.Panensky trubci ramek nechavam v poloze 10 (z11) v hornim nastavku i pri krmeni,nekdy ho matka zaklade a trubci litaji jeste koncem rijna,jindy je jen plny zasob,ale je pripraveny ve vcelstvu hned z jara,kdy vcely nestavi.Potvrdim i ometani trubcu z medniku,malo delnic,spousta trubcu.Zvlast videt to bylo loni na repce,kdy mednikem byly 3 VN.Jestli maji trubci vliv na medny vynos srovnat neumim,nemam srovnat s cim.A troufnu si rict,ze trubci a nebo i stavebni ramek lakadlem pro matku je,v pridanem nastavku probiha stavba mezisten a kladeni vetsinou od nej.J

Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a jejich dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji Ladislav

Já také lošký rok neměl ani jeden ro ačkoliv jsem v nějaký doufal. Bohužel. Žádné LBV nepoužívám protože takovým výstřelkům nevěřím . Prostě byl rok, kdy včely neměly ty správné podmínky k rozmnožování. Všechno se vpřírodě děje v ciklech a včelaři pro to mají pojem rojivé a nerojivé roky.
pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
# Datum: 08.4.2012 11:45:28
# ----------------------------------------
# Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a
# nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
# Ivo D.
#
# 4 včelstvá ešte nemôžu byť ako dôkaz toho, že to platí všeobecne, vždy je
# to len náhoda. Relevantný pokus musí vypadať oveľa, oveľa zložitejšie a
# musí trvať trochu dlhšie ako jednu sezónu a musí byť čisto vedecké a nie sa
# niesť v slogane, "ja to môžem potvrdiť, tohoto roku sa mi zo 5 včelstiev
# nevyrojilo ani jedno"!
#
#

Tak si ho vytvoř sám v tabuce vždyť vytváření takových programů stačí vzorce z algebry ze základní školy. Všechny tyto hotové programy jsou tak vytvořeny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ladislav <hronovsky.l/=/seznam.cz>
> Předmět: program pro v?ela?e
> Datum: 08.4.2012 12:39:44
> ----------------------------------------
> Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se
> nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a jejich
> dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji
> Ladislav
>
>
>

To jsem ještě nezmínil peripetie v počátcích podpory v chovu trubců při chovu matek. Prvý rok jsem vybraná včelstva nemohl dostat do řádné chovné nálady. Druhý rok jsem to zkusil s osyřelcem. Ale, vyhledávat matku ve včelstvu o 4 vysokých nebo 6 nízkých nástavků také nebylo to pravé ořechové. Nakonec to vyhrál sběrný oddělek - sádka. Také tiché výměny matek mohu potvrdit, fungují. Nebyl by však přehled o stáří matek. Nezřídka však ve včelstvech kladou po nějaký čas souběžně matka a dcera. A s rojivostí? Od 1993, kdy jsem byl tlakem okolností nucen k přemístění včelstev a snížení stavů na 15 produkčních včelstev a roje počali sledovat bystří sousedi z řad důchodců a zahrádkářů. Proto mám docela přehled. To i proto, že v okolí jsem jediným, kdo značí své matky a mohu tudíž zkontrolovat matku v sebraném roji a zkontrolovat příležitostně i matky ve včelstvech. Takže, jak je to s roji? Rok 1993 - 1995 nebyl žádný, 1996 - 2 roje, 1997 - 1 roj, 1998 - 2000 - žádný, 2001 - 1 roj, 2002 - 2004 žádný, 2005 - 1 roj, 2006 - 2009 - žádný, 2010 1 roj, 20011 - žádný roj. Takže nemohu tvrdit, že nemám žádné roje. Avšak ve srovnání s rojením u včelařů v blízkém okolí, pokládám rojivost mých včelstev za zanedbatelnou. Pokud se některé včelstvo vyrojí, nu což, je to jejich právo a tak z toho nedělám tragédii. Hlavně, že sousedé neprotestují.
JK

Rok 1993 - 1995 nebyl žádný, 1996 - 2 roje, 1997 - 1 roj, 1998 - 2000 - žádný, 2001 - 1 roj, 2002 - 2004 žádný, 2005 - 1 roj, 2006 - 2009 - žádný, 2010 1 roj, 20011 - žádný roj.
*********************************************************
Ano,je zapotřebí příteli pogratulovat ohledně rojení při jeho počtu 15 včelstev. Lze to docílit,ale za jakou cenu ?
Pokud opravdu má respekt ke svým sousedům,chce se vyhnout
jejich stížnostem,tak mu nic jiného nezbývá,než své včely usměrnit a vymluvit jim ten jejich rojový pud. To se jistě dá,ale že by z toho měl včelař nějakou velkou radost?

Jen tak na okraj, sežeňte si termokameru a rázem poznáte, zda trubci plod zahřívají.
Rozhodně to bude mnohem produktivnější než celá tato diskuze zahlcená spousty polopravd a smyšlenek.

Jak tak koukám na příspěvky některých, asi by hodně lidí objevilo Ameriku.

Že trubci zahřívají plod, je dávno známá a prokázaná věc.

LBV metodu jsem dva roky zkoušel, fungovala mi, ale půlení včelstev mi připadá jednodušší a pro můj provozní záměr účelnější (záměrně vytvářím oddělky, abych jimi mateřáky mohl na jaře zpětně posílit, a tak si zajistit bohatou jarní snůšku).

MV

LBV metodu jsem dva roky zkoušel, fungovala mi, ale půlení včelstev mi připadá jednodušší a pro můj provozní záměr účelnější (záměrně vytvářím oddělky, abych jimi mateřáky mohl na jaře zpětně posílit, a tak si zajistit bohatou jarní snůšku).

___________________________________________________________

Oprava: "abych jimi mateřáky mohl koncem zimy (!) zpětně posílit"

Na jaře by posilování bylo už docela s křížkem po funuse :)

Rojeni je jiste uchvatna podivana,pochybuju,ze z nej ma radost vcelar,ale sousedi rozhodne ne.Kolik tady bylo v lonskem roce prispevku,jak zakazat sousedovi chov vcel,nebo ho vystrnadit nekam daleko pryc?Vetsina lidi se vcel boji a rojeni je ten nejlepsi zpusob jak rozdrazdit sousedy a tezko jim vysvetlovat,ze roj ma jine starosti nez bodat.J

Jelikož to sleduji a žádné zásadní procedury proti rojení nedělám, zato rojové matečníky využívám pro odchov náhradních matek. Tak se múj počet rojů pohybuje od 0 až po po 5 v roce 2001 Obvykle jsou to tak 3 z 30 včelstev. Proto taky tvrzení o závadovosti rojových matečníků považuji již za blábol pocházející z dob kdy se rojivost cenila. Rojové matečníky ale odebírám jen od starších matek které se nerojily a dobrých včelstev které mají uspokojivý výnos.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 15:47:51
> ----------------------------------------
> To jsem ještě nezmínil peripetie v počátcích podpory v chovu trubců při
> chovu matek. Prvý rok jsem vybraná včelstva nemohl dostat do řádné chovné
> nálady. Druhý rok jsem to zkusil s osyřelcem. Ale, vyhledávat matku ve
> včelstvu o 4 vysokých nebo 6 nízkých nástavků také nebylo to pravé
> ořechové. Nakonec to vyhrál sběrný oddělek - sádka. Také tiché výměny matek
> mohu potvrdit, fungují. Nebyl by však přehled o stáří matek. Nezřídka však
> ve včelstvech kladou po nějaký čas souběžně matka a dcera. A s rojivostí?
> Od 1993, kdy jsem byl tlakem okolností nucen k přemístění včelstev a
> snížení stavů na 15 produkčních včelstev a roje počali sledovat bystří
> sousedi z řad důchodců a zahrádkářů. Proto mám docela přehled. To i proto,
> že v okolí jsem jediným, kdo značí své matky a mohu tudíž zkontrolovat
> matku v sebraném roji a zkontrolovat příležitostně i matky ve včelstvech.
> Takže, jak je to s roji? Rok 1993 - 1995 nebyl žádný, 1996 - 2 roje, 1997 -
> 1 roj, 1998 - 2000 - žádný, 2001 - 1 roj, 2002 - 2004 žádný, 2005 - 1 roj,
> 2006 - 2009 - žádný, 2010 1 roj, 20011 - žádný roj. Takže nemohu tvrdit, že
> nemám žádné roje. Avšak ve srovnání s rojením u včelařů v blízkém okolí,
> pokládám rojivost mých včelstev za zanedbatelnou. Pokud se některé včelstvo
> vyrojí, nu což, je to jejich právo a tak z toho nedělám tragédii. Hlavně,
> že sousedé neprotestují.
> JK
>
>
>

"Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a jejich dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji Ladislav"

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Fwd: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 13:42:45
> ----------------------------------------
> Já také lošký rok neměl ani jeden ro ačkoliv jsem v nějaký doufal. Bohužel.
> Žádné LBV nepoužívám protože takovým výstřelkům nevěřím . Prostě byl rok, kdy
> včely neměly ty správné podmínky k rozmnožování. Všechno se vpřírodě děje v
> ciklech a včelaři pro to mají pojem rojivé a nerojivé roky.
> pepan
>
> # ------------ Původní zpráva ------------
> # Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> # Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
> # Kopie:
> # Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> # Datum: 08.4.2012 11:45:28
> # ----------------------------------------
> # Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a
> # nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
> # Ivo D.
> #
> # 4 včelstvá ešte nemôžu byť ako dôkaz toho, že to platí všeobecne, vždy je
> # to len náhoda. Relevantný pokus musí vypadať oveľa, oveľa zložitejšie a
> # musí trvať trochu dlhšie ako jednu sezónu a musí byť čisto vedecké a nie sa
> # niesť v slogane, "ja to môžem potvrdiť, tohoto roku sa mi zo 5 včelstiev
> # nevyrojilo ani jedno"!
> # Já jsem to ovšem zde nepředkládal jako nějaký relevantní pokus,ale pouze jako konstatování mého pozorování v souhlase s pozorováními i pokusy jiných včelařů.A i tyto relevantní pokusy fundovaných včelařů zaměřené na vyzkoušení určité provozní metody v praxi mají jistou toleranční šíři v jejíchž dimenzích se provádějí.Pokud tedy vím, že např.mgr.Linhart
> # nasadil včelstvům stavební rámky v určitém časovém období, že i ten počet SR nebyl zcela konstatní,že jeden rok měl např.20% a druhý rok 3O% tichých výměn, že jeden rok měl o tolik kg medu více proti dosavadnímu průměru atd.atd, mohu já s tím jen souhlasit na základě svých zkušeností byť jen u pěti včelstev aniž bych to vydával za svůj pokus.A i kdyby se nás sešlo např. 10 včelařů a ¨každý jsme za obdobných podmínek měli obdobné pozitivní výsledky i tenkrát bych si ani já ani kdokoliv další zřejmě nedovolil vydávat to za seriozní pokus. Ale může to již o mnohém vypovídat.
Pokud tedy kolega Linhart a spol měli signifikantní výsledky na třeba 50-ti včelstvech a já na pěti,přičemž jsem se řídil přesně postupem a radami právě jmenovaného kolegy (byli jsme v písemném kontaktu)nemohu jistě já ani tak hovořit o nějakém pokusu, zatímco ovšem kolega Linhart a spol. by asi mohli mluvit o pukusu ne na 50-ti ale 55-ti včelstvech.Snad se mi podařilo vysvětlit,co jsem měl na mysli.
Ivo.D.
>
>
>

Mrkni na Včelařské forum:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Beeper-Vcelarska-aplikace-pro-mobilni-telefony?pid=24221#pid24221

Tam najdeš i další odkazy.

JB

----- Original Message -----
From: "ladislav" <hronovsky.l/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 08, 2012 12:39 PM
Subject: program pro včelaře


> Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se
> nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a
> jejich
> dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji
> Ladislav
>