Archiv Včelařské konference

proč je místo dotace 180kč jen necelá stovka

Protože hold v kase na víc není :-).
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: roman
Sent: Monday, November 28, 2011 6:26 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: dotace

proč je místo dotace 180kč jen necelá stovka

Po rozbiti prasatka pro vcelare na vic nebylo...To co me fascinuje na letosnich dotacich je onen padesatnik,ktery bude ZO od vcelaru s lichym poctem vcelstev vracet zpet Mze! A kvuli tomuto paskvilu se vydal jeste metodicky pokyn bez podpisu autoru ze svazu.Na sobotni schuzi tento nesmysl vyvolal bujare veseli.Uredni siml rehta,svaz posila tuny papiru kvuli padesatniku,cosi zhnileho je ve state danskem...JosPr

Ne,omyl-českém a moc!

Peněz bylo stejně , byly schváleny rozpočtem v minulém roc.Ale přibylo na 50 tisíc včelstev i nějací včelaři. Proto je uvedeno do 180 tisíc. Kdyby naopak ubylo 50 tisíc včelstev, přiblížili b\ycjom se těm 180.V září se hlásí počty včelstev, v říjnu se bakula peněz vydělí počtem včelstev a v listopadu se proplatí.

Nevím, kde se v panu Dvorském bere tolik nenávisti k PSNV, resp. lidem ve vedení tohoto spolku. Proč věnuje toklik času napadání PSNV, občanského sdružení, kterého již delší dobu není členem. Je možné, že se opět schyluje k mocenskému boji ve vedení ČSV po ohlášeném odchodu předsedy a pan Dvorský opět stejně jako v předsjezdovém období před rokem potřebuje honit body pliváním na své dnes již bývalé přátele.

V radě PSNV převládá názor, že na demagogické příspěvky Leoše Dvorského nemá smysl v internetových diskusích reagovat, protože včelařská obec hodnotí PSNV především podle vykonané práce a tyto žabomýší spory jen zahlcují prostor určený pro odbornou a věcnou včelařskou diskusi. Historie nás ale učí, že stokrát opakovaná lež se někdy může stát "pravdou", proto považuji za povinnost alspoň takto reagovat. Konkrétně vyvracet lži a polopravdy LD zde dále nechci, nemá to smysl. Pokud kdokoliv, zejména ze členů PSNV, má nějaké otázky či pochybnosti, rád mu je kdokoliv z členů rady PSNV odpoví přes soukromý e-mail. Napsat můžete na kterýkoliv e-mai na webových stránkách PSNV http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=58&Itemid=65

Mgr. Bronislav Gruna, člen rady PSNV

No a ještě ty potvory roznáší varroázu. S tím vylupováním pokračují i v tomhle období, kdy nejsou očka obsazená a je nad nulou.

Proč předseda PSNV hodnotí ČSV nebo Dol když není členem ani majitelem. Zjevně stejný problém. Odvolávat se na včelařskou obec také není zrovna to v čem by jste byl v obraze, situace se mění. Také jsem byl člen PSNV a viděl jsem důvod proč odejít.

Ted jenom, jestli bylo driv vejce nebo slepice... Tedy jestli vosy utocily na oslabena vcelstva nebo zda byla vcelstva naopak oslabena utoky vcel. Letosni podzim byl poznamenany dlouhym obdobim, kdy byla teplota tak nizka, ze vcely uz moc neletaly, ale vosy radily jak stihacky...

Jen malá poznámka - peněz nebylo stejně, ale ubylo jich...
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: B.Tichý
Sent: Monday, November 28, 2011 9:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: dotace

Peněz bylo stejně , byly schváleny rozpočtem v minulém roc.Ale přibylo na
50 tisíc včelstev i nějací včelaři. Proto je uvedeno do 180 tisíc. Kdyby
naopak ubylo 50 tisíc včelstev, přiblížili b\ycjom se těm 180.V září se
hlásí počty včelstev, v říjnu se bakula peněz vydělí počtem včelstev a v
listopadu se proplatí.

Vosy přežily hodně dlouho do podzimu nejspíš proto, že nepršelo. Vosí hnízda jako společenstva by měla končit někdy v srpnu až září, vosy by měly přestat lovit hmyz, protože tím živí svůj plod , rozletět se z hnízd a jen venku přežívat a shánět nějaké krmení obsahující cukr. Dokud je nezničí deště a mrazy. Vosy totiž, na rozdíl od včel, nepotřebují k životu společenstvo a umí dlouhodobě přežívat i jako jedinci.
Někdy v říjnu jsem se letos dostal do koryta místní řeky a tam na velkých kamenech v korytu přežívalo docela velké společenstvo všelijakých vos a much. Podle všeho, protože tehdy byly ranní mrazíky, noci přežívaly na kamenech v korytu řeky blízko vody, kde bylo i přes mrazíky nad nulou, protože voda odspodu hřála a přes den se vyhřály na kamenech ohřátých sluncem tak, že mohly létat a zřejmě shánět po okolí nějaké cukerné krmení. Jestli nějakou pozdní medovici nebo květy nebo sály pozdní ostružiny, kterých tam je kolem vody dost, nevím.
Jinak doma jsem měl vosy kolem včel ještě před dvěma týdny.

"No a ještě ty potvory roznáší varroázu. S tím vylupováním pokračují i v tomhle období, kdy nejsou očka obsazená a je nad nulou."

Je to prokázané nějakými výzkumy, že vosy roznášejí varaózu? A to nějak v statisticky významném množství? Protože v statisticky nevýznamném množství přenáší varaózu v podstatě všechen hmyz, který létá na květy , který může fungovat jako mezinositel.
Vosy obvykle nelétají z úlu do úlu, ale z jednoho úlu létají všelijak, do vosího hnízda, kde kdoví jak dlouho je roztoč schopen přežít a teprve potom obvykle letí do jiného včelího úlu. Na rozdíl od včel třeba při zalétávání nebo loupeži.
Navíc vosa se mně zdá mnohem obratnější než včela, tudíž by měly být schopna se mnohem víc roztoče sama zbavit.
Ono jednu dobu, nějak před 20 - 30 lety, se vážně tvrdilo, že vosy jsou rezervoárem včelího moru a že když je na jaře hodně vos, bude hodně moru. A doporučovalo se vosy všude možně likvidovat....

"Měl jsm jedno včelstvo, silné jako ostatní, v řadě asi 8 včelstev. Jdu tam a vidím na očku hrozen včel. Začátek srpna. Říkám si divné, vedro?
Najednou vlétne do chumlu vosa a dolů padá klubko, za chvíli další kamikaze.
Ale jen u jednoho včelstva. Navenek vypadalo jako početné, očka hustě obsazená. (já nemám jiný vlez do úlu - česna zavřená - jen pro podložku, očka pr.35mm)."

Podle mých zkušeností to bývá u včelstev, kde z nějakého důvodu vypadla mladá generace třeba nějakou přestávkou v plodování. Včely mohou být zdánlivě hodně silné, téměř k nerozeznání od jiných, ale ta síla je tvořena ze starých včel a mladých tam je málo nebo žádné. A staré včely se právě zdržují na okraji úlu, zatímco uprostřed nejsou skoro žádné. Včelstvo v každém případě začne v následujících týdnech velice rychle ztrácet na síle, protože i kdyby tam byla kladoucí kvalitní matka, odchovaných včel bude málo, protože je tam málo ošetřovatelek plodu. A síla včelstva v optimálním případě spadne na sílu a teprve potom se odrazí a zase začne sílit.
Staré včely se hodí maximálně na snůšku nebo na zpracování zásob na zimu.

Totéž asi dělá varaóźa, včely poškozené roztoči nebo napadené viry se chovají už od vylíhnutí jako staré.

Výzkum vosy/roztoč jsem nazaznamenal, ale byl jsem se podívat na stanoviště které letos u nás padlo a vosy co létaly z úlů měly na sobě roztoče. Když se nějaká zastavila, tak byly ti roztoči vidět i po čtyřech si ji osedlaly. No a pokud není česno obsazené, včely jsou u očka v horním nástavku, vosa má nižší provozní teplotu tak nějakéto toho roztoče do včelstva donese.

Roztoči zřejmě umí rozeznat, snad podle pohybů, upracovanou starou včelu a pro ně mnohem perspektivnější hmyz v plné síle ,vosu nebo zlodělku z cizího úlu.
U vosy ale stejně má roztoč podstatně menší šanci, že se dostane do nějakého jiného včelstva, kde se dokáže pomnožit.

"A síla včelstva v optimálním případě spadne na sílu a teprve potom se odrazí a zase začne sílit. "

Oprava
A síla včelstva i v optimálním případě spadne na sílu oddělku a teprve potom se včelstvo odrazí a zase začne sílit.

Opravuji svůjk článek, který jsem si měl lépe přečíst. Správně mělo být že zlikvidujeme roztoče odolné vůči acrinatrinu /Gabon/ Amitráz je špatně. Zdraví R. S.

...a to i poštovné bude často dražší než co se bude zpět vracet. Proč
ono "zaokrouhlení" nemohlo zůstat v pokladně ZO? Nechápu...V.
> Po rozbiti prasatka pro vcelare na vic nebylo...To co me fascinuje na
> letosnich dotacich je onen padesatnik,ktery bude ZO od vcelaru s lichym
> poctem vcelstev vracet zpet Mze! A kvuli tomuto paskvilu se vydal jeste
> metodicky pokyn bez podpisu autoru ze svazu.Na sobotni schuzi tento nesmysl
> vyvolal bujare veseli.Uredni siml rehta,svaz posila tuny papiru kvuli
> padesatniku,cosi zhnileho je ve state danskem...JosPr


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Nevím jaký Vy jste dostali metodický pokyn k vyplácení dotace, ale my jsme k výši dotace a její vyplácení a vrácení padesátniků v organizaci dostali Věstník č.3/2011, který je podepsán jak předsedou tak tajemníkem.

Někdo kdo má kasu na dosah její obsah přemisťuje mimo dosah drobných
střadatelů. A drtivá většina k tomu jen přihlíží protože má pocit že nejde
o jejich peníze... Tolik ke kase. A k výši dotace snad jen že i kdyby
nedali ani korunu tak budu včelařit dál. :-)
Dne 28.11.2011 18:56 "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz> napsal(a):

> Protože hold v kase na víc není :-).
> Petr.
>
> -----Původní zpráva----- From: roman
> Sent: Monday, November 28, 2011 6:26 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: dotace
>
> proč je místo dotace 180kč jen necelá stovka
>

"Někdo kdo má kasu na dosah její obsah přemisťuje mimo dosah drobných
střadatelů."

Tak jestli chcete mluvit o kase, tak kvalifikovaní dělníci na východním pobřeží Číny nyní berou v přepočtu 10 - 15 tisíc Kč za měsíc. A když se to čínským fabrikantům zdá moc, tak přesunou výrobu do Vietnamu nebo Kambodže , kde dělníci berou měsíčně v přepočtu 1000 - 2000 Kč. To zboží se za pár šupů dováží do Evropy. V Evropě se vyrábět nedá, protože za evropských průměrných platů a všemožných předpisů a ceně evropské energie nejde stlačit výrobní cenu většiny zboží ani pod dvojnásobek prodejní ceny dovezeného azijského zboží.
Neboli kasa se stěhuje z Evropy do Azie. A ještě dlouho bude, než se to vyrovná.

A.Molčík:Proč předseda PSNV hodnotí ČSV nebo Dol když není členem ani majitelem.

Vyjadřuji se a hodnotím, protože jsem včelař a je hodně věcí v českém včelařství, které jsou určovány prostřednictvím osy ČSV,o.s.,VÚVč Dol s.r.o. a SVS, jež mají dopady na včelaře bez ohledu čeho a jestli vůbec jsou členy - tak se mě to také týká - pokud jste si všimli, k otázkám vedení, organizace a dalším se zásadně nevyjadřuji, protože mi do toho nic jako nečlenovi ČSV není. Držím se toho, čemu se věnuji - výuka, vzdělávání, nemoci včel.

Rozdíl je v tom, že nepoužívám polopravdy nebo dokonce lži v rámci nějaké své kampaně, bylo by mi to ostatně celkem k ničemu - jen tak pro zajímavost, předseda PSNV, není placená funkce.

S pozdravem MVDr. Zdeněk Klíma, předseda PSNV,o.s.

Přečtě si někdy po sobě forum. A nejen tam, často si protiřečíte od reziduí až po systém ošetřování a stejně vždy všechny debaty končí u zodpovědnosti včelaře. Já nevidím žádný význam tohle s Vámi nebo s někým jiným dál řešit a jediné řešení je nechat to tak, protože čas a vývoj to rozhodne. Každý strůjce svého štestí.

Já bohužel taky.
Tonda

>Proč předseda PSNV hodnotí ČSV nebo Dol když není členem ani majitelem. Zjevně stejný problém. Odvolávat se na včelařskou obec také není zrovna to v čem by jste byl v obraze, situace se mění. Také jsem byl člen PSNV a viděl jsem důvod proč odejít.

Jak může část nevyplacené dotace zůstat v ZO? Ta se musí vždy vrátit. Měli dvě možnosti. Ještě víc snížit dotaci a tím se dostat na celou částku. To samozdřejmě nechtěli. Těžko by se pak bojovalo o zvýšení a jakékoliv dotace. Ne jít touto cestou s tím, že budou zase reptat včelaři. Příští rok to prý zatím vypadá na 20 Kč/včelstvo. Tento týden budou bojovat o zvýšení na původní částku. Samozdřejmě ale kdo je proti dotacím, nemusí o ně žádat. Až včelaři přestanou žádat o dotace tak nebudou.
Tonda

>...a to i poštovné bude často dražší než co se bude zpět vracet. Proč
ono "zaokrouhlení" nemohlo zůstat v pokladně ZO? Nechápu...V.

Dotace není povinná takže neexistuje žádný právní nárok. To jestli bude a v jaké výši záleží na tom kdo platí. To že je psáno 180 a dostaneme 97.5 není nic co by se nestalo. 180 je žádost a 97.5 je skutečná výplata. Je to stejné jako žádost o dotaci na technickou pomoc, často se žádalo víc než byla skutečná výplata. Horší stav by byl žádat 100 a přitom by byla možná 180, ale když není v žádosti 180 tak má včelař smůlu.
A co si kdo za dotaci koupí ke včelám? Zůstalo mi něco přes 2tis. tak uvažuji doplatit si na jenter rámek. Ale nejsem ještě rozhodnut je to přece jenom taková přelarvovací lžička a mě jde hlavně o úsporu času. Zkoušel jsem i různé izolátory matky na rámku, abych měl stejně staré larvičky a nemusel je hledat. Ale moc se mi to zatím nedařilo vždy to včely někde u plástu prokously a matka byla venku.

Úchvatné: Napřed tady všichni dští oheň a síru jak je to špatné dávat dotaci! Pak však běda, jakmile je o nějakou tu korunu méně: :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 29.11.2011 01:56:17
> ----------------------------------------
> Jen malá poznámka - peněz nebylo stejně, ale ubylo jich...
> Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: B.Tichý
> Sent: Monday, November 28, 2011 9:19 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: dotace
>
> Peněz bylo stejně , byly schváleny rozpočtem v minulém roc.Ale přibylo na
> 50 tisíc včelstev i nějací včelaři. Proto je uvedeno do 180 tisíc. Kdyby
> naopak ubylo 50 tisíc včelstev, přiblížili b\ycjom se těm 180.V září se
> hlásí počty včelstev, v říjnu se bakula peněz vydělí počtem včelstev a v
> listopadu se proplatí.
>
>
>
>

...Souhlas!!!Vaše slova by se měla tesat do kamene a nebo alespoň psát na tabule u včelnic....

V republice je cca 500 000 včelstev. 500 000x0,50 Kč je čtvrt milionu Kč. Zaokroulení dolů by znamenalo to vrátit. zaokrouhlení nahoru - odkud vzít čtrt milionu Kč?

Co je to za blbost??? Snad se vrací padesátník u včelařů, kteří mají lichý počet včelstev (vyplácí se celá částka). Počet včelařů je cca 50 tis. Dejme tomu, že polovina jich má lichý počet včelstev. Tj. 25tis x 0,5 = 12 500Kč. Aspoň tak jsem to pochopil já.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: dotace
Datum: 29.11.2011 17:08:58
----------------------------------------
V republice je cca 500 000 včelstev. 500 000x0,50 Kč je čtvrt milionu Kč.
Zaokroulení dolů by znamenalo to vrátit. zaokrouhlení nahoru - odkud vzít
čtrt milionu Kč?

Dejme tomu,ze nektera pidiZO ma 3 liche vcelare.3 x 0,5 =1,5 kc.Tudiz odesle preplatek korunu padesat,tudiz koruny 2.Vrati ji Mze preplatek 0,5 kc?Posle ji 1 kc zpet na ucet ZO,cimz vznikne Z0 preplatek 0,5 kc a bude ho zas posilat zpet...A do kolecka dokola do uplneho zblbnuti...JosPr

S tím tesáním bych počkal. To že propuká loupež nemusí jít jen o rozsáhlou varroázu, ikdyž letos se to hodně takhle vysvětluje a i vyskytuje. Loupež jsem pozoroval i u včelstev, kde je starší matka a s roztočem, podle spadu nejsou problémy, a včelstvo je silné. V tom bude hrát roli i to co není vidět, množství feromonu.

U nás budem naštěstí vracet 8Kč, ten příklad s 1,5Kč je děs.

Každá organizace má svůj účet, z kterého lze bez problému vrátit zpět ČSV i částku 0,01 Kč, neboť toto bezhotovostní styk samozřejmě umožňuje, taktéž i ČSV může vrátit zpět přebytek z dotace v řádu 0,01 Kč, neboť tak činí opět bezhotovostním převodem. A ještě nelze zapomenout na možnost zaslat dotaci 97,50 Kč od organizace přímo na účet konkrétního včelaře. Tudíž na Vámi zmiňované "kolečko" dojít nemusí...

Souhlasim s vami, ale pak vcelari porad (at jiz ZO ci primo vcelar) zaplati za transakci vic nez mnohdy vraci. My napriklad' budeme vracet 9 korun a min. 6 korun za transakci. Tento servis mohlo udelat ustredi, protoze dostal jmenny seznam a pocet vcelstev. Z toho jasne vyplyva, ze jsme mohli usetrit vsichni cas a penize, kdyby se vymyslel lepsi zpusob. Napr. Zaslat castku jiz upravenou a podepisovat jen seznam zaslany elektronicky z UV CSV na jednotliva ZO. Pro me to bylo daleko vice casu a kontroly nez minuly rok! ;-)
Tolik k tomu muj nazor.

Marek Medve

-původní zpráva-
Předmět: Re: dotace
Od: "Korousová" <ladislav.korous/=/email.cz>
Datum: 29.11.2011 21.33

Každá organizace má svůj účet, z kterého lze bez problému vrátit zpět ČSV i
částku 0,01 Kč, neboť toto bezhotovostní styk samozřejmě umožňuje, taktéž i
ČSV může vrátit zpět přebytek z dotace v řádu 0,01 Kč, neboť tak činí opět
bezhotovostním převodem. A ještě nelze zapomenout na možnost zaslat dotaci
97,50 Kč od organizace přímo na účet konkrétního včelaře. Tudíž na Vámi
zmiňované "kolečko" dojít nemusí...

Aby ZO mohla přijmout dotaci, musí již při podávání sumární žádosti
prokázat, že má někde zavedený bankovní účet. Tím pádem má možnost provádět
platby bezhotovostně, převodem. A převodem lze hradit i haléře, nejen
padesátníky. Naše měna nemá zrušené haléře jako takové, pouze byly zrušené
mince, které je představují. Je to svým způsobem podobná situace jako s
okresy. Ty také nebyly zrušeny, byly zrušeny jen okresní úřady.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: JosPr
Sent: Tuesday, November 29, 2011 6:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: dotace

Dejme tomu,ze nektera pidiZO ma 3 liche vcelare.3 x 0,5 =1,5 kc.Tudiz
odesle preplatek korunu padesat,tudiz koruny 2.Vrati ji Mze preplatek 0,5
kc?Posle ji 1 kc zpet na ucet ZO,cimz vznikne Z0 preplatek 0,5 kc a bude ho
zas posilat zpet...A do kolecka dokola do uplneho zblbnuti...JosPr

Byla to pouze úvaha, kdyby se navrhla k vyplácní částka zaokroulená na jednotky korun. Padesátník za jedno včelstvo je zanedbatelný, ale u 500 000 včelstev nikoli.

Teda ten padesátník je strašná věc. Nejspíš rozloží celé české včelřství!!!!!

Dotace může být vyplacena v plné výši na všechna včelstva, problém je akorát s posledním lichým včelstvem, kde hapruje ten padesátník. To je statisticky každý druhý včelař, takže se jedná o částku 25 haléřů na jednoho včelaře. A myslím si, jak už tady někdo napsal, že dotace by měla být vyplácena v plné výši , jinak úředníci na ministerstvu ji příští rok zkrouhnou víc.

To je takový problém si nechat odhlasovat na schůzi ZO, že třeba kdo má lichý počet včelstev, tak mu ten padesátník bude vyplacen z prostředků ZO? U ZO s 100 členy se jedná o cca 25 Kč!! To je zhruba jedno pivo, kolikrát pohoštění pro jednoho včelaře na výročce stojí víc! A když peníze pochybí, zvýší se vybíraný příspěvek od člena na chod ZO o korunu.
Nebo třeba to je takový problém si nechat odhlasovat příspěvek na léčení na včelstvo v ZO, ( kdy počet včelstev, na které se vybírá platba na léčení, by se rovnal počtu včelstev, na který je vyplácena dotace), kde ten padestník bude figurovat? Člen jako vyinkasuje dotaci i s tím padesátníkem a jako ihned z té dotace včetně toho padesátníku zaplatí ZO a bude to šul null. Akorát bude mít jeden doklad na dotaci s padesátníkem a druhý doklad pro platbu ZO taky s padesátníkem.
A určitě by se našla i spousta dalších řešení, formálně v pořádku, jak ten padesátník jakoby fyzicky vyplatit, i když ta mince už neexistuje.

S tím tesáním bych počkal. To že propuká loupež nemusí jít jen o rozsáhlou varroázu, i když letos se to hodně takhle vysvětluje a i vyskytuje. Loupež jsem pozoroval i u včelstev, kde je starší matka a s roztočem, podle spadu nejsou problémy, a včelstvo je silné. V tom bude hrát roli i to co není vidět, množství feromonu.
-----------------------------------------------------------
Asi to tak nějak bude. Mám včelstva, která měla abnormální spad roztočů vůči průměru na včelnici. Byla to včelstva dříve silná a měla dobré vlastnosti. Nechal jsem je ještě na příští rok na chov. Nyní jsou slabá, ale zásob mají dost.
Tak nevím. Co je teda horší, když je včelstvo loupené, nebo loupí? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto včelstva napadají?
Na vosy používám vosolapky (pivo, nebo zkvašený medový roztok). H.

Honza:

? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto včelstva napadají?

----

Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je vinen soused bych přehodnotil.

Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.

Já v takovém případě hledám chybu u sebe.

Karel

No široké česno ve dnu nástavkového úlu je konstruováno na silná včelstva a na silné snůšky v létě. Jak včelstvo v srpnu a později oslabuje na zimní počet včel, je potom do široka otevřené česno ve dnu pouze pozvánka pro zlodějky a vosy.

Loupež je jinak velice široký pojem. Může docházet jen k vzájemnému zalétávání, kdy si včel navzájem "vyměňují" zásoby a zřejmě i roztoče a viry. Nebo naopak dojde k prudkému útoku jen na jedno včelstvo, které je během pár dnů, týdne kompletně vyloupeno a zničeno. Dlouhodobě pak může docházet k dominovému efektu, kdy po úplném vyloupení a zničení jednoho včelstvo jsou nějakou dobu, hodinu, den a děle, zlodějkami testována všechna ostatní včelstva na stanovišti, dokud se z nich nevyloupne jedno, které brání nejhůř a na to se zlodějky zaměří a zase ho během někoka dnů vyloupí. Až ho vyloupí, zase zlodějky testují, až zase najdou další včelstvo s horší obranou.....

Vzdálenost, na kterou se loupí, podle mně závisí na počasí - teplotě a na intenzitě obrany napadeného včelstva.
Úplně nechráněný zdroj, třeba venku vyložené plásty, by podle mně mohlo vyloupit v létě i včelstvo 5 kilometrů vzdálené. V předjaří, kdy včely létají třeba jen hodinu kolem poledne, kdy je na slunci 12 - 15 st C, je ta vzdálenost 50 - 100 metrů, víc ne.
V létě a v podletí asi dojde k tomu, že pokud včelstva třeba kvůli varaóze slábnou as chopnost ochrany zásob u nich klesá, tak se postupně rozšiřuje vzdálenost, na kterou se včelám z cizího včelstva vyplatí loupit. Až se sousední včelstva dostanou do té vzdálenosti plus pár dnů zpoždění, kdy jsou oslabená včelstva nalezena pátračkami, (když zrovna není jiná dobrá snůška), tak dojde k loupeži.

Na podzim, od října po prosinec, dojde často k tomu, že jak včely zeslábnou na zimní sílu, některé zásoby uložené v podletí se stanou prakticky nechráněné. Když pak přijde nezvykle teplé počasí, rozšíří se vzdálenost pro loupež, takže začnou i zdravá včelstva být vylupovány ze sousedních stanovišť. Včelstva oslabená třeba varaózou ještě mnohem víc.

http://www.vcelarstvi.cz/clanky-oznameni-o-odstoupeni-predsedy-csv-o-s.html

To bylo projednáno již na zasedání republikového výboru 19-20.11.2011 viz usnesení
http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf/usneseni_rv_listopad_2011.pdf
které tam visí už od začátku minulého týdne.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of (83.208.80.247)
Sent: Wednesday, November 30, 2011 10:29 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: předseda - kalamita ?

http://www.vcelarstvi.cz/clanky-oznameni-o-odstoupeni-predsedy-csv-o-s.html

Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů
Pokud ji zmáčknu prstem, rozpadne se na jemný prach.
Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych
to "zaarchivoval". Mám podezření na vosy.
Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem,
dva plásty, každý větší než dlaň. Jsou odpadlé, opuštěné.
Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.

Klasické vosy používají na stavbu papírovou hmotu a v tuto dobu už oplozené samičky spí někde v úkrytech ve štěrbinách a pod listím a běžné vosy dělnice nejspíš už dožily mimo hnízdo.
Jsou samotářské vosičky, co loví housenky a podobný hmyz, paralyzují je bodnutím a potom je uloží do schránek z bláta jako potravu pro své potomstvo. Ale teď na konci listopadu?

V této době jsou všechna vosí hnízda prázdná. Vosy mají jiný cyklus, než včely. V létě se v hnízdě vylíhnou samice, které se oplodní a přezimují někde v listí. Na jaře každá samice si sama zakládá nové hnízdo. Podobný cyklus mají i čmeláci. Pokud je v úle vosí hnízdo (v opuštěném úle to je možné), pak bude v tuto dobu prázdné. Na jaře se vosy do starých hnízd nevrací, staví si nové třeba hned vedle.
Při rozšiřování hnízda v zemi vynáší hrudky hlíny max. do několika metrů. Ale v této době by na česnech neměly již být, protože by je vítr dávno odvál.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Potužník Václav
Sent: Wednesday, November 30, 2011 11:33 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: asi vosy v ulech

Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů Pokud ji zmáčknu prstem, rozpadne se na jemný prach.
Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych to "zaarchivoval". Mám podezření na vosy.
Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem, dva plásty, každý větší než dlaň. Jsou odpadlé, opuštěné.
Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.

Vosy staví hnízdo váhradně z papíroviny , Zimují jen samičky někde pod kůrou a pod., na jaře zakládají vždy nové hnízdo kde položí první vajíčka se kterých se vylíhnou teprve smci a ti je oplodní.
Hnízdo z hlíny ve štšrbinách staví Kutilka její vývojový cyklus je stejný. jen s tím rozdílem že veškerá potravu pro larvu je již v uzavřené stavbě
Podobná hnízda staví i některé jiné včely samotářky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: asi vosy v ulech
> Datum: 30.11.2011 12:04:35
> ----------------------------------------
> V této době jsou všechna vosí hnízda prázdná. Vosy mají jiný cyklus, než včely.
> V létě se v hnízdě vylíhnou samice, které se oplodní a přezimují někde v listí.
> Na jaře každá samice si sama zakládá nové hnízdo. Podobný cyklus mají i čmeláci.
> Pokud je v úle vosí hnízdo (v opuštěném úle to je možné), pak bude v tuto dobu
> prázdné. Na jaře se vosy do starých hnízd nevrací, staví si nové třeba hned
> vedle.
> Při rozšiřování hnízda v zemi vynáší hrudky hlíny max. do několika metrů. Ale v
> této době by na česnech neměly již být, protože by je vítr dávno odvál.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Potužník
> Václav
> Sent: Wednesday, November 30, 2011 11:33 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: asi vosy v ulech
>
> Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
> Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů Pokud ji zmáčknu prstem,
> rozpadne se na jemný prach.
> Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych to "zaarchivoval". Mám
> podezření na vosy.
> Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem, dva plásty, každý větší než dlaň.
> Jsou odpadlé, opuštěné.
> Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
> Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
> Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
> Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
> Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.
>
>
>
>
>

Vždy je tomu vinen sám včelař který ty podmínky pro loupež vytvořil. Avšak je také jeho egu miléjšíto svést na souseda.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varoaza vs. vosy
> Datum: 30.11.2011 10:13:29
> ----------------------------------------
> Honza:
>
> ? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože
> ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo
> sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto
> včelstva napadají?
>
> ----
>
> Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je
> vinen soused bych přehodnotil.
>
> Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.
>
> Já v takovém případě hledám chybu u sebe.
>
> Karel
>
>
>

Ještě to doplním: česna jsou sklopná, kuličky hlíny jsou v prohlubni, takže
je vítr neshodí. Objevily se asi na přelomu října a listopadu. Ano, je
možné, že by materiál, přinesly samotářky, na to jsem nepomyslel. Pokud by
se jednalo o materiál, který byl z úlu vyklízen včelami očekával bych menší
kousky. V každém případě po jarní prohlídce sem dám info, co jsem zjistil.
Vašek.

Co si tak vzpomínám, občas nacházím na filcích na strůpkách nástavkových úlů pod krycími plechy taky takové buňky z bláta. Délka do 1 cm, průměr do půl cm, vždycky několik slepených k sobě. Uvnitř jsem nikdy nic nenašel. Na včely to podle mně nemá vůbec žádný vliv.

- Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je
> vinen soused bych přehodnotil.
>
> Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.
>
> Já v takovém případě hledám chybu u sebe.
>
> Karel
- Vždy je tomu vinen sám včelař který ty podmínky pro loupež vytvořil. Avšak je také jeho egu miléjšíto svést na souseda.

pepan
-----------------------------------------------------------
Nejde o to zda-li, jsem vinen, nebo ne. Samozřejmě jsem vinen. Když se něco nepovede, vždy je vinen včelař . V letošním roce jsem měl u některých včelstev mimořádně velké spady a proto hledám příčiny a opatření. Jde mi o to, co je z hlediska úhynů a zeslabení včelstev varroázou důležitější. Pokud loupí moje včely u souseda, kterému kolabují včelstva na varroázu, pak donesou do mého úlu roztoče. Za to asi moc nemůžu. Dá se udělat nějaké opatření? Pokud loupí sousedovy včely v mých úlech (protože ještě nenakrmil, nebo málo), pak mám asi větší vinu. Jedno opatření vidím v tom, že bychom se měli domluvit na krmení ve stejnou dobu. Domluvit se ale se všemi včelaři v okruhu 5 km je prakticky nemožné. Druhé opatření vidím v tom, zúžit česna v době krmení. Včelstva ale potřebují pořádně větrat, aby došlo k odpaření vody z cukerného roztoku. Nakolik zúžit u tří nástavků 39x24 a vysokého podmetu? Třetí opatření vidím v chovu ostřejších včelstev, které mají vyvinutý a neoslabený obranný pud. Budou zase ale potíže s okolními sousedy (nevčelaři), takže to nestojí za to. Máte nějaké další řešení? Jen ještě na doplnění. Krmím navečer, snažím se, aby roztok neukápnul. Zasíťované dno mám uzavřené. H.

V tomto ti moc neporadím, tady je málo včelařů a do 300 m od jiného včelaře bych už dneska včely ani nechtěl mít.

Najdi někde nějaký kus meze a přesuň včely tam. Bude tam líp jim i tobě.

AL eměl sjme jednou na stanovišti přes padesát včelstev, několik let, neměl jsem tolik lahví, takže sjem krmil postupně a problém nebyl, i když na zimu nezužuji. Ale to se odvíjí od snůšky. Letos byla melecitoza, ale jiné roky pokud není pozdní medovice nakrmím za snůšky někdy začátkem srpna.

Ale to může být kraj od kraje jiné.

Problém nákazové situace v ČR je podle mě převčelení, hlavně to, že s evčely drží u domů v intraviliánu.

MZe vydlao nějkaý přehled o včelách, a tam se dá dopočítat, že jsme velmoc - včelařská. N apočet včelařů, ani ne tak včelstev. A průměr je tím pádem nízký a každý to chce mít u domečku.

A zahuštění nemá příroda rád:-) Tak to naředí. Což asi teď právě dělá.

Karel

Karel

Nakrmení nemá s loupeží co dělat. Naopak, nenakrmené včely, pokud v podletí trpěly hladem, tak neplodovaly a tak jsou oslabené a naopak jsou často vylupovány nakrmenými včelstvy.
Jinak to je úplně jedno.
Vylupována jsou včelstva jakýmkoliv způsobem oslabená a potom jsou vylupována včelstva, kde majitel na podletí nezužuje česna. Stylem ,který už jsem popsal dříve, že se hledá na stanovišti včelstvo s nejslabší obranou před zlodějkami a že pokud je pro loupící včelstvo výhodnější získat ten med z vylupovaného včelstva než běžně z květů nebo medovice, tak prostě včelstvo loupí. Ostatně v přirodě je běžná dutina s vletem o průřezu jen pár centimetrů čtverečních, včelstva v dutinách s většími otvory jsou likvidovány v zimě ptáky , kunami a podobně....

Zkuste se s nima dohodnout a vysadte tam oddenky Zlatobylu.Ten
dorusta maximalne do dvou metru.Pokud to musi mulcovat,tak at tak
cini asi mesic po odkvetu.To uz by se mohl krasne vysemenit a tim
padem nebudete muset sazet ty oddenky.Jestli muzu doporucit,tak ty
oddenky s deseti cm stareho stvolu /letosniho)se nejlepe sazi v tuto
dobu.Prelom listopadu a prosince.A Vase vcelky Vam budou dekovat za
ty hody.Drzim palce at narazite na lidi ochotne se dohodnout.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
Datum: 1.10.2011 - 15:49:09

> Zřejmě to ale není tak přísné, já chodím kolem
> vedení VVN , asi 200
> kilovolt a tam les pod ním nechávali vzrůst na
> nějak až 10 metrů, než ho
> vysekávali. Vedení VN 10 nebo 20 kilovolt,
> normálně tady v blízkosti jde
> přes zahrady a pod ním rostou stromky 3 - 6
> metrů vysoké. Ono to má co se
> týká dotykové vzdálenosti, dost velkou rezervu. Co
> se týká VVN, tak zvláště
> za vlhka a mlhy zřejmě dochází k nějakým výbojům a
> tím k větším ztrátám, ty
> vedení VVN za takových podmínek vydávají dost
> nepříjemné zvuky.
> Přirozeně, jednoznačné a závazné podmínky růstu
> takových porostů pod dráty
> budou jedině na rozvodných závodech.
>


--
Žijte život gangstera ve velkém městě. Plňte mise pro kmotra,
bojujte s ostatními hráči z celého světa. Zahrajte si hru Mafia na
http://web.volny.cz/data/click.php?id=1305

Stando. já ale kolem toho vedení VVN jen chodím. Včely tam nemám. Blízko vedení VN 10 nebo 20 KV sice včely mám, ale tam jsou všude soukromé zahrady u baráků, kde mají jejich vlastníci svoje představy, co tam mít. Tam bych asi vysazování čehokoliv neprosadil.

1/Pokud loupí sousedovy včely v mých úlech (protože ještě nenakrmil, nebo málo), pak mám asi větší vinu.
2/Jedno opatření vidím v tom, že bychom se měli domluvit na krmení ve stejnou dobu. Domluvit se ale se všemi včelaři v okruhu 5 km je prakticky nemožné.
3/Druhé opatření vidím v tom, zúžit česna v době krmení. Včelstva ale potřebují pořádně větrat, aby došlo k odpaření vody z cukerného roztoku. Nakolik zúžit u tří nástavků 39x24 a vysokého podmetu?
4/ Třetí opatření vidím v chovu ostřejších včelstev, které mají vyvinutý a neoslabený obranný pud.

Dovolil som si príspevok rozdeliť na 4 state.
1/ Rabovanie včiel nie je závislé od toho, či sused má už nakŕmené alebo nie. Včela má v génoch, že každú ponúknutú potravu odnosí do svojho úľa a to aj od suseda. Takže rozmenené na drobné, obidvaja robíte v niečom chyby npr. chýbajú matky v niektorých včelstvách a vy napriek tomu kŕmite včelstvá. V týchto včelstvách chýba materská látka, ktorá združuje včely v jeden celok a ten nedovolí sliedivkám vniknúť do úľa, obranný pud je dokonalý.
Ja podávam zasoby včelstvám podľa svojich možností, teda aj doobeda, keď včely najviac lietajú. Na úľoch ani v čase kŕmenia (august-srpen) nezužujem letáče š.38 a v.2 cm a nezbadal som ani len náznak rabovky (74 včelsteiv)

2/ Včelári sú individualisti a na nejaké spoločné kroky vopred zabudnite. Za dodržania štandardu chovu včiel, nič také sa nemôže diať, ja by som na to nikdy nepristúpil. Včelstvá majú byť primerane silné, ale ja nemám problém ani so slabšími. Tak chyba je len v chovateľovi.

3/ Už som napísal, že ja nezužujem a problémy s napádaním včelstiev nemám. Včely nemajú problém odvetrať vodu pri pomere roztoku 1:1 a dávke 4-5 litrov aj pri menších letáčoch, ja mám včelstvá v nadstavkoch nezúžené. Toto zaručí len včelstvo zjednotené pod krídla matky a jej feromóny.

4/ Ostré včely nie sú vítané na včelnici, je to len obmedzená anomália, práve mierne včely bez útočenia na človeka dosahujú dobré výsledky.

Ja nemám v blízkosti včelnice iné včely a predsa sú niektoré včelstvá zaplavené klieštikom. Kde sa vzal? po poslednej fumigácii v tých niektorých ostalo viac samičiek a ich množenie bolo rýchlejšie, ako v tých dobre ošetrených. Filozófia udržania klieštika na uzde, je založená na použití správnej technológie a na šikovnosti a zanietenosti včelára ako si vie s problémom správne poradiť. Antoni

Letos jsem měl krmení naprosto v poklidu, nestíhal jsem v práci a vytáčení lípy jsem odkládal tak dlouho, až med začal v plástu krystalizovat. Takže jsem vytočil pouze něco a zbytek zůstal včelám na zimování. A při tomto způsobu krmení žádné problémy ve srovnání s krmením cukrem. Když jsem krmil roztokem, tak česna a spodní očka uzavřená a jedno horní očko otevřené. A stejně na včelnici to létalo jak na řepku. A poznat v takovém hemžení jestli a kde probíhá loupež snad ani nejde a to jsem krmil vždy až na večer. Vždy mám při krmení cukrem z toho špatný pocit, protože je na včelách vidět, že je to pro ně stres. Při stresu včelstvo ztrácí i schopnost obrany a problém i s přenosem varroázy do jiného včelstva je pravděpodobnější ikdyž vyloupené včelstvo mělo varroázy velmi málo.

Aleš, spomínaš tu stres včiel, ktorým podáme potravu, ja to vidím opačne, predsa ak včely prinášajú zásoby v znáške (čo i len malej), sa cítia dobre, jedny lietajú za potravou druhé ošetrujú plod. Neviem prečo sa na tomto a Včel. fóre objavujú správa o často rabovaní včelstiev, ja to nepoznám. Včely v znáške absolútne nemajú záujem o zásoby v úľoch na včelnici, aj vtedy keď zabudneš plást zo zbytkami medu volne na včelnici.

Podstata včely je, že neustále hľadá zdroj potravy, je to jej údel a berie si ho tam, kde je prístupný. Potom ak na včelnici včely neustále atakujú letáče ich úľov, tak sú tento stav zodpovedný sami. Navyše sa domnievať, že včely by mohli rabovať aj v čase znáške, je nezodpovedné, vtedy sa všetko hrnie na miesto zdroja znášky a nie do úľov svojich sestier. V začiatkoch včelárenia sa to prihodilo aj mne, ale vždy to moja chyba.

Preto mojou zásadou je, nedať možnosť včelám aby mali v dosahu zdroj potravy, svojimi receptormi ho okamžite podľa vôni ho nájdu a ak je zdroj bohatý, nešťastie je na svete.

Stres je pro včely, když se jim ten cukr ocitne v krmítku. Protože předtím neproběhlo žádné slídění, žádný taneček, na kterém by se létavky dověděly místo, vzdálenost a směr zdroje a přesto je ten cukr ve včelstvu. Ve dne se tedy včelky rozletí a zkoušejí naslepo hledat zdroj. Kde co ukáplo, ve vedlejších včelstvech.... Když po cca půl hodině až hodině nic nenajdou ani nějakému včelstvu nezkolabuje obrana a nezačne tak loupež, včely se vrátí do svých úlů a normálně v klidu létají. Možná trošku víc, protože když jim v úlu přibývá sladiny, cítí potřebu sbírat víc i pyl, možná vodu i další sladinu z okolí. Pokud nastává během té doby loupež, včely při zpracovávání krmení se chovají jako v období velkého přebytku zásob, kdy svoje zásoby prakticky nebrání. Takže nechávají jednotlivé zlodějky klidně vstoupit do úlu a s uloupenou sladinou odletět, pokud jich není moc.

Proto je vhodné krmit v noci. I když jsem zažil, že včely po přidání cukru do krmítka vyletovaly v počtu až desítek včel "za snůškou" i v noci , stačí na to teplá větrnější noc a úplněk. A asi měsícem osvícená česna.

Pokud se krmí ve dne, je třeba mít na stanovišti včely, které se během kritické doby po přidání cukru do krmítek dokáží ubránit, to znamená netrpět slabochy a mít přiměřeně zůžená česna. Totéž musí mít blízcí sousedi.
Takže krmit ve dne by se mělo jen v nutných případech, kdy se to jinak nedá.
Nebo je možné krmit časně ráno, tak nejpozději půl hodiny před rozedněním, kdy po rozednění už včelstva jen klidně zpracovávají dodaný cukr.

Pokud jsou na stanovišti oslabená včelstva nebo oddělky náchylné k vyloupení, je třeba cukr dávat jen večer po setmění a jen v tak malém množství, aby včelstva a oddělky cukr odebraly tak do 2 - 4 hodiny a zbytek noci dodaný cukr zpracovávaly. Aby ve dne šel z úlu už jen slabý proud vzduchu ze zpracovávní krmiva, který zlodějky už moc neláká.

Podle energetického zákona se nesmí nechat vyrůst v ochranném pásmu nadzemního vedení porosty nad 3 m. Takže keře a zákrsky by měly být ok. Doporučuji ale nechat podél vedení průjezdný pruh, aby Vám v případě výměny vedení sad nevyklučili... Pokud by bylo vedení pod zemí, tak se tam nesmí vysazovat (kvůli kořenům), ale zase je to pásmo několikanásobně užší. Tak jako tak bych nesklízel za deště... :-)

Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám, až tesne pred zimou.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: ?renie varrozy
> Datum: 02.12.2011 13:56:18
> ----------------------------------------
> Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej
> včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám,
> až tesne pred zimou.
>
>
>

A nebyla to ta potvora co se měla údajně zarazit o Alpy?
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "B.Tichý" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Loupee u v?elstev
Datum: 3.10.2011 - 17:16:50

> Také jsem měl letos vyloupené jedno včelstvo.
> Oddělek na jaře, ale nyní
> nakrmené včelstvo v jednom nástavku Čechosl.
> Při kontrole minulý týden jsem zjistil včely na
> jednom rámku s matkou, bez
> zásuob, česno - 3 cm, ale na dně velká lopata
> mrtvolek, ale bylo to více
> žluté než hnědé. Poprvé jsem viděl obrovskou řež s
> vosama.
> V sobotu se přiletěla na včelín podívat sršeň. Ale
> bykla nějaká divná -
> řekl bych skoro stejně velká, neli nepatrně větší,
> pokud jsem stačil
> pozorovat /chtěl jsem ji chytit a prohlédnout/
> zadeček byl překrásně žlutý
> a dva pásy sametově tmavohnědé. Prostě byl to jiný
> hmyz nepřesně popsaný.
> Sršeň to nebyla, vždyť je mám v jednom prázdném
> úle.
>


--
Tradiční i moderní adventní a novoroční zvyky, sváteční jídlo a
pití, výzdoba a dárky... - čtěte vánoční a silvestrovský speciál
portálu VOLNÝ.cz na http://web.volny.cz/data/click.php?id=1301

"Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám, až tesne pred zimou."

A co konkrétně?

Zuzovani cesen nebo zavirani sita pri krmeni taky neznam a to kolikrat krmim rano.Drzim se u me osvedceneho:zrusit vsechno slabe,nebranil bych se zruseni i poloviny vcelstev pred krmenim.Min je mnohdy vic...JosPr

hm, napsal jsem přiměřené zužování česen. To znamená hlavně nenechat je rozdavená stejně jako v plném létě při maximální snůšce třeba z malin nebo lip, když plný nálet včel na česno není potřeba a včely jsou proti tomu plnému létu znatelně slabší. Co to je "zavírat síto při krmení" nevím, nic takového v mých úlech, s čím by se při krmení mohlo nějak manipulovat, nemám.
Ostatní by snad mělo být u všech včelařů úplně stejné, aspoň v to doufám.

Hlavně dávejte pozor na oplocení. Jakýkoliv neuzemněný drát v souběhu nad 100 metrů pod vvn může pěkně bolet.

Mám hlavní česno o výšce průlezu 7 mm na celou šíři úlu tedy 39 cm. ve 3 nástavcích nad ním naplno otevřená očka. To celoročně. Česno i očka uzavírám na nezbytnou dobu pouze při fumigacích nebo aerosolu. Loupeže již mnoho let u svých velstev ani oddělků, stejně jako A. Turčáni, neznám. Pokud máme zdravá vitální včelstva, která ovládají svůj prostor, tak ani jiné včely a ani vosy si do úlu netroufnou. Takže svádění loupeží na to, že soused "posílá své včely pro zásoby k mým včelám" je poněkud přitažené za vlasy. Stejné je to i s tzv. přemnožením vos. Ty se objeví u úlů tehdy, pokud má včelstvo "nezájem" o obranu. Je-li včelstvo mrzákem vypadá to tak, jako bychom v úlech chovali vosy. V takovém případě zužování česen nepomůže. (Jedině, že včely vymění včelaře).
Nežehrejme proto na vosy. Ty nám ukáží, jak na tom naše včelstva skutečně jsou. Zdravému a vitálnímu včelstvu vosy nemohou ublížit.

Jiná situace je v období snůšky, Zde dochází k zalétávání nejen trubců, ale i včel. Strážkyně česen, cizí včely, které přináší zásoby do úlu bez problému vpustí. Tudíž vpustí i včely, na kterých se roztoči VD vozí do jiných včelstev. Údajně existuje vědecká práce, která na základě genetiky pojednává o tom, že v období vrcholného rozvoje až 40% včel ve včelstvu nepochází od matky z tohoto včelstva, ale ze včelstev jiných. Z toho je patrné, že k šíření varroázy nedochází pouze při vylupování již kolabujících včelstev. Již z toho důvodu má celoroční monitoring význam.
Ale nikom to nevnucuji. Je to jen můj vlastní názor.
JK

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?renie varrozy
> Datum: 02.12.2011 15:23:15
> ----------------------------------------
> Zuzovani cesen nebo zavirani sita pri krmeni taky neznam a to kolikrat
> krmim rano.Drzim se u me osvedceneho:zrusit vsechno slabe,nebranil bych se
> zruseni i poloviny vcelstev pred krmenim.Min je mnohdy vic...JosPr
>
>
>

j. KŘAPKA:

Údajně existuje vědecká práce, která na základě genetiky pojednává o tom, že v období vrcholného rozvoje až 40% včel ve včelstvu nepochází od matky z tohoto včelstva, ale ze včelstev jiných. Z toho je patrné, že k šíření varroázy nedochází pouze při vylupování již kolabujících včelstev. Již z toho důvodu má celoroční monitoring význam.

J.B. nekde jsem těch 40 |% zalétaných včel v Irsku četl myslím že v lonských překladech. Věřil nevěřil, při těch velkých počtech výletů včel by se tomu dalo i věřit.

Nevěřím však tomu:
Mám velmi pracnou statistiku zápisů spadů roztočů.
jednotlivá včelstva vedle sebe jsou s matkami sestrami z inseminované matky, celkové spady : 2000,70,300,1060,735....

čísla spadů neodpovídají tak vysokému zalétání.
J.B.

Se samotnou loupeží během krmení jsem problém také ještě neměl. Mě šlo o ten stres, jak ho popisuje Radim, při doplnění krmítek. Když už loupež byla a byla úspěšná, tak šlo vždy o období těsně po snůšce a u oddělků, kde byl problém se silou a obsazení česna.
Ale to zužování česna a zavírání oček během krmení nebo v podletí je prevence proti loupeži. Řešit následky loupeže a to i přenos roztočů do jiného včelstva a nebo zachraňovat vylupované včelstvo, je vždy složitější než preventivní zůžení česna a zavření jednoho očka. Síta mám otevřená celoročně, včely potřebují vzduch.
Vyloupené včelstvo nemusí být vždy slaboch stačí, aby včely dělaly tichou výměnu v podletí a nevhodně otevřené česno, které nebývá v takových případech dostatečně včelami chráněno, je důvodem k propuknutí loupeži a včelař takhle může přijít o jinak výborné včelstvo..

Souhlasím s Alešem. Zužování je prevence loupeže.
Jinak to vždy záleží na způsobu včelaření včelaře.
kdo jede na "maso" a kašle na nějakou genetiku, vybere nebo koupí na jaře jednu matku a jejími dcerami pak osazuje všechny úly. Pro takového včelaře je dokonce svým způsobem výhodné, pokud mu zlodějky v podletí vyberou a zničí nějaké procento oddělků a včelstev s nejslabšími matkami. Nemusí nejslabší vybírat a brakovat sám a včely jsou v tom výběru určitě přesnější než včelař.
Na druhé straně nevidím důvod kvůli jakési pověře nezužovat v podletí česna a zbavit se tak třeba možnosti odchovu geneticky cenných v pozdním létě až podletí oplozovaných matek.
A kdo chce mít svoje včelstva nějakým způsobem geneticky různorodá, kolikrát řeší v podletí rozpor mezi geneticky nějak cennou matkou ve včelstvu nebo oddělku a sílou a kvalitou včel toho úlu nebo oddělku, kdy by bez rozsáhlého preventivního zůžení ten úl nebo odělek nepřežil.

Ale to zužování česna a zavírání oček během krmení nebo v podletí je prevence proti loupeži. Řešit následky loupeže a to i přenos roztočů do jiného včelstva a nebo zachraňovat vylupované včelstvo, je vždy složitější než preventivní zůžení česna a zavření jednoho očka.

Prevencia,toto slovo môže vyjadrovať široký okruh prác rozhodnutí, na ktoré ale treba pamätať vtedy, keď ten odloženec robím. Ak som použil zásady pri tvorbe odloženca-oddělku, použiješ plásty s včelami a z liahnucim plodom, majú určité zásoby na tých plástoch. Tomuto novému včelstvu nepodávaš aspoň prvé tri dni tekuté krmivo a má aktívnu matku a včelstvo začne plodovať, tak sa nemusíš obávať rabovky.

Ak nedodržíš tieto minimálne zásady, tak ti ani zúženie letáča na jednu včelu nepomôže, pretože, ak odtiaľ vyletí vlastná včela, tak tam vnikne aj drzá cudzia včela. Moje skúsenosti s tvorbou odložencov, sú celkovo dobré a ak ich robím začiatkom sezóny, hodím do úľa 2 plásty s plodom a včelami (liahnúci plod)plus MB alebo mladá M a z dvoch strán plásty s aspoň minimálnymi zásobami. Letáč si nevšímam, urobím kontrolu. Aký veľký letáč, ten ani nevnímam, cudzie včely dobre vedia, že tam šancu nemajú.

Já dělám oddělky na začátku řepky a nekrmím vůbec, ale v tomhle období problém s loupeží není. Oddělek dostane dva zásobní rámky, co byly zimní zásoby u včelstev, plodové rámky a mezistěnu a ty přidávám. A do začátku podletí mají tolik zásob, že je nekrmím ani na zimu. Tam kde je slabší matka to podletí nepřežije, protože je to vyloupeno. Takhle dělám klasický oddělek a ještě je jedna možnost, dělat spojené oddělky z několika včelstev a tyto oddělky jsou tak silné, že na lípu jim můžu nasadit medník.
Časté tvrzení, že je nutné držet silné včelstvo, aby nebylo vyloupeno, není úplně přesné, protože jde o obsednutý prostor. Prostor úlu musí včely naplno ovládat. Na chovném čtyřdnu, kde každý minioddělek ja na dvou rámcích, mi nedochází k loupeži jestliže je uvnitř kladoucí matka a prostor je plný včel. Vedle toho včelstvo 10x silnější, ale s větším prostorem než zvládne obsednout a je vyloupeno. Ale je zase nerozumné včelstvo zužovat, když se doplňují zásoby, prostor je potřeba. A mám odzkoušeno, že včely nejlépe ubrání horní očko než spodní česno a to i v případě, že jsou v 10 cm podmetu vyvěšeny včely až k sítu. Pozoroval jsem to na vosách co prokličkovaly dovnitř.

>Nevěřím však tomu:
Mám velmi pracnou statistiku zápisů spadů roztočů.
jednotlivá včelstva vedle sebe jsou s matkami sestrami z inseminované matky, celkové spady : 2000,70,300,1060,735....

čísla spadů neodpovídají tak vysokému zalétání.
J.B.<
------------------------------------------------------------
Ano, mám tutéž zkušenost. Nemyslím si však, že za to může zalétávání v průběhu snůškové sezóny. Je však zaručeno, že zalétlá včela která si přinese s sebou i roztoče, jej ve včelstvu "nepředá" jiné včele? Je nanejvýš pravděpodobné, že jí roztoč uteče a ve včelstvu se zabydlí. Říkáš, dcery inseminované matky a ve včelstvech různé spady roztočů? Proč ne. I matka a též i její matka a bába atd. byla inseminována spermatem od několika trubců různé kvality. To člověk i při nejlepší vůli zatím neovlivní. I dcery této matky se přirozeně spářily s několika trubci různé kvality na trubčích shromaždištích. Ale nesvádějme to jen na trubce. Ony i matky mají své "mouchy". A to se nevyhne ani matkám a ani trubcům z těch "nejvyšších chovů". Prostě, co kus to originál. A vlastnosti oplozených matek se přenáší na včelstva. Je pravděpodobné, že to vytváří v jednotlivých včelstvech různou kvalitu podmínek pro rozvoj roztočů VD. V jednom včelstvu se roztočům daří více než v jiném. Ovšem to funguje třeba rok nebo dva roky a ve druhém či třetím roce může být při stejné matce situace v zamoření téhož včelstva roztočem diametrálně odlišná. Nad tím si však také lámou hlavu jiné kapacity, než jsme my. Je to také důvodem pro naději, že se někomu podaří nalézt varroatolerantní včelu dříve, než to dokáže sama příroda. Přejeme si to a doufáme v to. On je přeci jen náš život příliš krátký na to, abychom trpně čekali na zázrak.
JK

Já dělám oddělky průběžně od konce dubna po červen. Preferuji jednak přípravu oddělků co nejdřív, kdy hotovým "produktem" je v podletí velmi silný oddělek až prakticky nové včelstvo a potom někdy přípravu oddělků naopak hodně pozdě.
Co se týká ochrany před vyloupením, nejpružnější je v tom starý zadovák. Dají se tam kvůli obsazení včelami plynule ubírat neobsazené plásty až třeba do posledního stejně tak jako zůžit česno až na průchod jedné včely.
Čistě teoreticky, kdyby se jednalo o jakýmkoliv způsobem slábnoucí včelstvo, v zadováku zůžím česno na jednu včelu a postupně ubírám plásty a ani v podletí by úl nebyl vyloupen, dokud by v zadováku nezůstal poslední plást s troškou plodu a hrstkou včel. To v nástavku nejde.
Ćistě prakticky, v zadováku nemám problém udržet přes podletí a potom přes zimu při životě hodně pozdě založený oddělek stejně tak jako dříve šlo napravit včelstvo třeba při té nepovedené tiché výměně matky nebo při chybě včelaře atd.....

Prosím o názor.
29.10 provedena fumigace dýmem přípravkem varidol.Spady po čtyřiadvaceti hodinách se pohybovyly v rozmezí průměru stanoviště 300-400 ks v.d.na včelstvo.Včelstva prokazatelně po prohlídce bez plodu.
27.11 jsem provedl druhou kontrolní fumigaci,kdy v odpoledních hodinách teplota vzduchu byla kolem 9 stupňů.Spady kontrolované následující den v rozmezí 0-8 roztočů na včelstvo.
Jaký máte názor v tomto případě na další(dle mě již zbytečné) ošetření pomocí aer.vyvýječe a zda je vůbec nutné zatěžovat včelstva další dávkou chemie a acetonu.
Díky P.

Osobně bych neléčil, pokud už potom včely nelétali,protože takový spad souvisí s loupežemi Tvých včel v okolí. Další faktor je, jak těsné máš úly a za jakých podmínek jsi fumigoval. Pokud je vše takk, jak má být, neléčil bych.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sirenie varrozy
> Datum: 03.12.2011 19:31:54
> ----------------------------------------
> Prosím o názor.
> 29.10 provedena fumigace dýmem přípravkem varidol.Spady po čtyřiadvaceti
> hodinách se pohybovyly v rozmezí průměru stanoviště 300-400 ks v.d.na
> včelstvo.Včelstva prokazatelně po prohlídce bez plodu.
> 27.11 jsem provedl druhou kontrolní fumigaci,kdy v odpoledních hodinách
> teplota vzduchu byla kolem 9 stupňů.Spady kontrolované následující den v
> rozmezí 0-8 roztočů na včelstvo.
> Jaký máte názor v tomto případě na další(dle mě již zbytečné) ošetření
> pomocí aer.vyvýječe a zda je vůbec nutné zatěžovat včelstva další dávkou
> chemie       a acetonu.
> Díky P.
>
>
>

Zimuju si par pozdnich oddelku s matkami z tichych vymen,pouzivam sestiramkove plemenace,ktere tyto oddelky prostorove zvladnou.Pred krmenim na zimu jim nasadim dalsi sestiramkovy plemenac na horu a nakrmim do sesti prazdnych sousi.Plod zustava dole,matka klade bez omezeni,oddelek ovlada cesno,zasoby nad hlavou.Zadna loupez.JosPr

"Prosím o názor.
29.10 provedena fumigace dýmem přípravkem varidol.Spady po čtyřiadvaceti hodinách se pohybovyly v rozmezí průměru stanoviště 300-400 ks v.d.na včelstvo.Včelstva prokazatelně po prohlídce bez plodu.
27.11 jsem provedl druhou kontrolní fumigaci,kdy v odpoledních hodinách teplota vzduchu byla kolem 9 stupňů.Spady kontrolované následující den v rozmezí 0-8 roztočů na včelstvo.
Jaký máte názor v tomto případě na další(dle mě již zbytečné) ošetření pomocí aer.vyvýječe a zda je vůbec nutné zatěžovat včelstva další dávkou chemie a acetonu. "

Já bych se tím nezatěžoval, pokud se nejedná o přechod k nějakému biochovu. Normálně bych se držel závazného postupu a ošetřil i potřetí. Za prvé i při odstraněném plodu je účinnost fumigace nějak 98 -99 % a tudíž je pravděpodobnost, že při dvou fumigacích přece jen nějaký jednotlivý roztoč přežije a to právě ten k léčivu nejodolnější. Za druhé jedná se o velmi malé dávky léčiva. Co se týká pyrethroidů, mnohem víc do sebe člověk dostane, pokud třeba v létě vystříká pokoj biolitem proti mouchám nebo jde do lesa a stříkne si proti klíšťatům repelent na nohy. Nebo pokud se mazlí s nějakým pejskem, který na sobě má odklíšťovací obojek....
Amitraz je chemicky jiný, ale ta zátěž je podobná.
O chemické zátěži bydlet v pokoji, kde superkoncentrovanými dryáky předtím zlikvidovali dnešní odolné štěnice ani nemluvím, tam ta chemická zátěž musí být obrovská.

Ja mám síce iný termínový plán troch fumigácií (20.8, 30,9 a posledný 5 až 10.11, kedy u mňa vo včelstvách nebýva plod.
Už 11 rokov je výsledok v norme. Aerosolovanie už nič nerieši, preto dajte včelám pokoj.

Ja mám síce iný termínový plán troch fumigácií (20.8, 30,9 a posledný 5 až 10.11, kedy u mňa vo včelstvách nebýva plod.
Už 11 rokov je výsledok v norme. Aerosolovanie už nič nerieši, preto dajte včelám pokoj.

ani som nechcel reagovat,ale tentokrat musim dat p.Turcanimu za pravdu..nahanat posledneho(ako sa castokrat vyjadruju prevadzkovatelia VAT-ov)kliestika s aerosolom,sa mi zda uplne zbytocne..od augusta do vianoc je milion prilezitosti zadymit amitrazom a tym zdecimovat populaciu parazita na uroven z ktorej nam vcelstva do buduceho augusta neohrozi..kazdy rok sa to opakuje,VATom sa v zime otravuju vcelstva a mnoho vcelarom aj tak v nasledujucom roku padnu ci su zdecimovane..ja mam v dolete cudzie vcelstva od 500m do 5 km u roznych vcelarov,poslednych 5r som liecil len gabon ci bayvarol v auguste a 1! zadymenie v novembri..ani jedno vcelstvo mi neuhynulo..(40vc.)trubcinu nechavam stavat dost vyrazne a nevyrezavam..cukrom nekrmim..Kazdy rok bez vynimky na repke odstranujem vsetky matky a nechavam vyliahnut mlade,cize mam urcitu prestavku v plodovani a tym si to vysvetlujem-kliestik ma preruseny cyklus..do buducna planujem namiesto gabonu v lete nasadit kyselinu,nastriedacku,lebo gabon zacina mat dost vysoku priepustnost..uvidim ako to dopadne..

ani som nechcel reagovat,ale tentokrat musim dat p.Turcanimu za pravdu..nahanat posledneho(ako sa castokrat vyjadruju prevadzkovatelia VAT-ov)kliestika s aerosolom,sa mi zda uplne zbytocne..od augusta do vianoc je milion prilezitosti zadymit amitrazom a tym zdecimovat populaciu parazita na uroven z ktorej nam vcelstva do buduceho augusta neohrozi..kazdy rok sa to opakuje,VATom sa v zime otravuju vcelstva a mnoho vcelarom aj tak v nasledujucom roku padnu ci su zdecimovane..ja mam v dolete cudzie vcelstva od 500m do 5 km u roznych vcelarov,poslednych 5r som liecil len gabon ci bayvarol v auguste a 1! zadymenie v novembri..ani jedno vcelstvo mi neuhynulo..(40vc.)trubcinu nechavam stavat dost vyrazne a nevyrezavam..cukrom nekrmim..Kazdy rok bez vynimky na repke odstranujem vsetky matky a nechavam vyliahnut mlade,cize mam urcitu prestavku v plodovani a tym si to vysvetlujem-kliestik ma preruseny cyklus..do buducna planujem namiesto gabonu v lete nasadit kyselinu,nastriedacku,lebo gabon zacina mat dost vysoku priepustnost..uvidim ako to dopadne..

ospravedlnte prosim duplicitny prispevok..:-)

Ano p.Turčani,s tím aerosolováním s Vámi plně souhlasím a sám jsem se po několik let přesvědčil,že je to jen zbytečná a nesmyslná zátěž pro včely a navíc k tomu ještě v zimním studeném obdobím.
Jen by se dalo polemizovat o vašich daných termínech fumigace zadýmením.Nechápu ty první dva a především 20.8 se mě zdá naprosto zbytečný a musí postrádat racionalitu.Fumigování musíte provádět snad za tmy,protože i koncem srpna je letová aktivita včel do pozdnějších večerních hodin.Zde se zákonitě vyskytuje značné množství plodu,především u tech včelstvech,u kterých nedovolíme matce přestat kladnout vajíčka.Je to celkem jednoduché,tohle neomezení zvládnout.Jistě že je jiná situace,jestli-že se chystá tichá výměna,kdy starší matka již není tak výkonná.Já jsem provedl fumigaci,jak jsem již níže uvedl 29.10 a 27.11,kdy byly naprosto skvělé teplotní podmínky,včelstva již bez plodu a jsem si jistý,že o roztoče jsem přišel,aniž bych prováděl velmi časnou (Vámi uváděnou) fumigaci.
S pozdravem P.Z.

Jen by se dalo polemizovat o vašich daných termínech fumigace zadýmením.Nechápu ty první dva a především 20.8 se mě zdá naprosto zbytečný a musí postrádat racionalitu.Fumigování musíte provádět snad za tmy,protože i koncem srpna je letová aktivita včel do pozdnějších večerních hodin.

Petr, či chceme alebo nie, aj v dobre ošetrenom včelstve, nejaké Vd sa pomocou včiel zatúlajú do nášho úľa a vzostup klieštikov začal, práve pri prvom termíne 20.8 sa liahnu mladušky, ktoré samičky VD môžu poškodzovať.
Preto tento termín na očistenie plodového telesa od voľne prežívajúcich. Mám záznamy z predchádzajúcich rokov, nie sú to vysoké spady, ale odvtedy ako to robím, nestalo sa mi aby nejaké včelstvo skolabovalo, takže pre mňa nie je zbytočný.

Druhá fumigácia 30.9, by možno nemusela byť, ale v tejto dobe sú pravidelne včelstvá bez plodu, čím Vd nedovolím ďalej otravovať dlhoveké včely. Je tu riešenie, ktoré som pred rokmi praktizoval, 20.9 všetky matky vo včelstvách uložiť na 21 dní do IZOanti klietky, čím zabránim akémukoľvek plodovaniu a na 22 deň 12.10 urobím fumigáciu, tým by vypadla tretia (novembrová) fimigácia.

Snažím sa strániť chémii vo včelstvách čo na najmenšiu mieru. Tú prvú by som napriek tvojim výhrad ponechal, lebo v tom čase je vhodná ako odľahčovacia fumigácia.
Keď matky uzatváral do IZOanti a po druhej fumigácii 12. 10 nepociťoval som tlak Vd na včelstvá, prenesením zalietavajúcich cudzích včiel, som ani raz nemal problémy. Je to reálna metóda.

Samozrejme ako každý zásah do včelstva je práca navyše, nemôžem si pomôcť, ale bez práce nie.....Anton

Při kontrole spadu měli jsem v některých úlech nalezl značné množství hlaviček včel domnívám se že to způsobyly vosy které loupily neboť letos jich bylo nejvíce za celou dobu mého včelaření má někdo stejnou skušenost děkuji za odpovědi caloň.

podla mna to ma na svedomi piskor-rejsek..vyzerie hrudne svalstvo a hlavicku necha,obcas som to aj ja objavil na podlozkach..

Vosy a sršni už zhruba od září nechytají hmyz, protože už neodchovávají další potomstvo.
Rejsek jako hzmyzožravec by měl být dost vybíravý a vyžírat jen hrudní svaly, takže by měl zbýt zbytek.
Tipuji nějakou hodně hladovou myš. Instinkt jí říká, že včely jsou v tomto období, je ještě poměrně teplo, smrtelně nebezpečné, protože myši stačí jedno žihadlo, takže přímo na živé včely v chumáči se ještě neodváží. Akorát v noci lozí do úlu a sežere až na hlavičku těch pár mrtvých včel, co spadnou na podložku. Na podložce by měl být potom taky myší trus.

Jestli hádám správně, jsou tam už teď myši přemnožené a až se ještě víc ochladí, bude třeba bezpodmínečně pořádně před nimi ochránit česna. Jinak letos nadělají ve včelách velké škody.

Jestli hádám správně, jsou tam už teď myši přemnožené a až se ještě víc ochladí, bude třeba bezpodmínečně pořádně před nimi ochránit česna. Jinak letos nadělají ve včelách velké škody.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Jakou výšku v česnové vložce doporučujete?
Podle podložky na dně úlu se dá zjistit i stav včelstva. U jednoho včelstva jsem zjistil na dně krystalky cukru. U druhého dva mrtvé trubce. Co to představuje v tomto období? H.

"Jakou výšku v česnové vložce doporučujete?
Podle podložky na dně úlu se dá zjistit i stav včelstva. U jednoho včelstva jsem zjistil na dně krystalky cukru. U druhého dva mrtvé trubce. Co to představuje v tomto období? H. "

Už před hodně lety včelaři zjistili, že mezera nesmí být větší než 6 milimetrů. Jinak se rejsci a malé myši dostanou do úlu. Hodně se používá stará mateří mřížka.

Pár krystalků na dně nic neznamená. Prostě se v pár buňkách včelám nepovedlo dobře zpracovat cukr a krystalky za sucha a nízké tepoty vyhodily.
Pár mrtvých trubců nejspíš taky ne, protože ojedinělí trubci občas se včelami zimují.

Zkuste si pořídit kočku a jsem přesvědčený,že myši zmizí.Záleží vlastně také,kdo kde ty včelstva má umístěné.Zda na zahradě doma či mimo katastr.Mě se kočky velmi rády zdržují na suchu pod stojany nástavků,kde jsem jim dal na válení kus starého molitanu.Myš jsem nikdy v úlu neměl.Ale třeba si také dělají zálusk na dotěrné sýkorky.

1/Vosy a sršni už zhruba od září nechytají hmyz, protože už neodchovávají další potomstvo.
2/Rejsek jako hzmyzožravec by měl být dost vybíravý a vyžírat jen hrudní svaly, takže by měl zbýt zbytek.
3/ Typuji nějakou hodně hladovou myš. Instinkt jí říká, že včely jsou v tomto období, je ještě poměrně teplo, smrtelně nebezpečné, protože myši stačí jedno žihadlo, takže přímo na živé včely v chumáči se ještě neodváží. Akorát v noci lozí do úlu a sežere až na hlavičku těch pár mrtvých včel, co spadnou na podložku. Na podložce by měl být potom taky myší trus. R.P.


1/ Osy a sršne ošetrujú svoj plod až do tých čias kým im to počasie umožní, končia až vtedy, keď už nemajú žiadnu potravu (v našich úľoch jej bohato) a denné teploty im neumožňujú vyletovať. Na N. Zélande, (severný ostrov) osy (boli tam dovezené) vytvárajú obrovskú kolóniu a prezimujú! Zdroj: OVP.

2/ Pri návšteve piskora, skutočne na podložke ostávajú aj stovky zbytkov po vyčíňaní piskora: hlavičky, brušká, nohy a krídla, veľa trusu a moču (silný zápach).

3/ K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši, aby to nebolo osobné.
Wikipedia:
"Výživa
V prírode, myši sú bylinožravce , konzumácia akéhokoľvek druhu ovocia alebo obilia z rastlín. [6] V dôsledku toho, myši dobre prispôsobujú mestských oblastiach, a sú známe tým, že žerú zvyšky takmer všetky druhy potravín".

Čiže myši sú bylinožravce, preto do úľov nechodia pre včely, ale skôr na peľ a med a hlavne v úľoch si robia hniezda, ak k tomu majú vhodný materiál (hlavne papier, plsť) priestor pre hniezdo si robia tam kde včely neobsadajú plásty

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Hlavi?ky v?el na dn? ?lu
> Datum: 07.12.2011 11:37:18
> ----------------------------------------
> 1/Vosy a sršni už zhruba od září nechytají hmyz, protože už neodchovávají
> další potomstvo.
> 2/Rejsek jako hzmyzožravec by měl být dost vybíravý a vyžírat jen hrudní
> svaly, takže by měl zbýt zbytek.
> 3/ Typuji nějakou hodně hladovou myš. Instinkt jí říká, že včely jsou v
> tomto období, je ještě poměrně teplo, smrtelně nebezpečné, protože myši
> stačí jedno žihadlo, takže přímo na živé včely v chumáči se ještě neodváží.
> Akorát v noci lozí do úlu a sežere až na hlavičku těch pár mrtvých včel, co
> spadnou na podložku. Na podložce by měl být potom taky myší trus. R.P.
>
>
> 1/ Osy a sršne ošetrujú svoj plod až do tých čias kým im to počasie umožní,
> končia až vtedy, keď už nemajú žiadnu potravu (v našich úľoch jej bohato) a
> denné teploty im neumožňujú vyletovať. Na N. Zélande, (severný ostrov) osy
> (boli tam dovezené) vytvárajú obrovskú kolóniu a prezimujú! Zdroj: OVP.
>
> 2/ Pri návšteve piskora, skutočne na podložke ostávajú aj stovky zbytkov po
> vyčíňaní piskora: hlavičky, brušká, nohy a krídla, veľa trusu a moču (silný
> zápach).
>
> 3/ K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši,
> aby to nebolo osobné.
> Wikipedia:
> "Výživa
> V prírode, myši sú bylinožravce , konzumácia akéhokoľvek druhu ovocia alebo
> obilia z rastlín. [6] V dôsledku toho, myši dobre prispôsobujú mestských
> oblastiach, a sú známe tým, že žerú zvyšky takmer všetky druhy potravín".
>
> Čiže myši sú bylinožravce, preto do úľov nechodia pre včely, ale skôr na
> peľ a med a hlavne v úľoch si robia hniezda, ak k tomu majú vhodný
> materiál (hlavne papier, plsť) priestor pre hniezdo si robia tam kde včely
> neobsadajú plásty
>
>
>

"K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši, aby to nebolo osobné. "

Nebral bych to tak teoreticky. Drobnou škodnou v úlech bych rozdělil a rejsky a na myšovité hlodavce.
Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já pamatuji.
Z toho hraboši a hryzci by se do úlů dostávat neměli, protože žijí výhradně pod zemí. V úlech potom škodí myši a myšice. Myšice asi podstatně víc, to jsou ty velké žluté "myši" s černým pruhem na zádech, velkou hlavou a očima. Ty žijí v lesích a křovích a rády v křoví špélhají a skáčou tam a na větvích loví hmyz. Takže včely jsou pro ně přirozenou potravou a nejčastější umístění úlů vhodný biotop.
Do úlů se potom zřejmě mohou podívat i potkani, pokud jsou úly někde blízko místa, kde žijí.
Tihleti myšovití možná preferují rostlinnou potravu, ale jinak žerou všechno. V nouzi klidně požerou i jedince zabitého v pasti.

Co se týká zahrady, nezáleží rozšíření těch hlodavců ani tak na kočkách, co tam jsou, ale na prostředí té zahrady. Na nějaké pořád sekané a pečlivě udržované zahradě bude hlodavců velmi málo, protože tam mají málo potravy i krytu. Na neudržované "přírodní" jich bude podstatně víc. Vhodný kryt pro hlodavce bude i pod podlahami včelínů.

Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já pamatuji.

No bude to asi tak ako som uviedol, hryzce do úľov naozaj nelezú, hraboš je úzko spätý s trávou a žije pod zemou v žiadnom prípade a do úľov nelezú taktiež, ryšavky- myšice, darmo žijú v lese hmyz nelovia.

Ostáva nám myš domová, ktorá ak žije v blízkosti úľov hlavne pri obývaných domoch, môže zájsť do aj do úľa, ale aj myš je druh, ktorý zožerie od obilného zrna až po slaninu, možno by jej chutili i včely, ale vo svojom životnom prostredí hmyz neloví. Nič v zlom pán Polášek, veď vaše príspevky sú hodnotné, ale kôň má štyri nohy a vraj- prý sa potkne. A stalo so to aj mne. Anton

Myšice mi už zdecimovali nejdeno včelstvo. Na jaře jsem jednu osobně
vyhodil. Bylo mi jí líto zabít a tak jsme ji nechal utéci.
Pavel

----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 07, 2011 3:46 PM
Subject: Re: Hlavičky včel na dně úlu


> Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já
> pamatuji.
>
> No bude to asi tak ako som uviedol, hryzce do úľov naozaj nelezú, hraboš
> je
> úzko spätý s trávou a žije pod zemou v žiadnom prípade a do úľov nelezú
> taktiež, ryšavky- myšice, darmo žijú v lese hmyz nelovia.
>
> Ostáva nám myš domová, ktorá ak žije v blízkosti úľov hlavne pri obývaných
> domoch, môže zájsť do aj do úľa, ale aj myš je druh, ktorý zožerie od
> obilného zrna až po slaninu, možno by jej chutili i včely, ale vo svojom
> životnom prostredí hmyz neloví. Nič v zlom pán Polášek, veď vaše príspevky
> sú hodnotné, ale kôň má štyri nohy a vraj- prý sa potkne. A stalo so to aj
> mne. Anton
>

Děkuji všem za odpovědi z literatury jsem se dočetl že stačí víška česna 8mm. a hlodavci se tam nedostanou tak jsem i já udělal 8mm.Co se týká těch vos tak ty ještě před 14 dny do úlů vletovali což jsem viděl proto jsem je obvinil taky na podložkách žádný trus ani zápach nebyl přesto jsem je vyměnil za nové zdraví Vás Caloň.

8mm výšky jsem taky četl, dokonce mám čtvercové pletivo s oky okolo 8x8mm, ale pro rejsky je to průlezné. A mám pocit že i pro malé myšky, které pak v úle dorostou. protože pak koukám, jak se tam tak velký kus mohl dostat. :-)

Na druhou stranu, pokud zimuji včely ve více nástavcích, tak si nemyslím, že by nějak škodili. Vlítnou dolů, seberou včely z podložky a tiše zmizí. Včely o nich neví. Pokud je to úl, kde je chumáč stlačen až dolů, tak tam by to mohlo být jinak.

Jinak hlodavci u mě představují asi největší zimních ztrát.
Ale nějak se na ně začínají dotahovat datlovití. Sleduji čím dál větší počet direk do úlu.

V několika proklovaných úlech mi vloni na jednom stanovištti zeslábly a v jednom případě i úplně zmizeli včely. Těžko soudit, jestli je poškodil roztoč, nebo to skutečně můžu napsat na triko ptákům.

No, pokd bych měl všechny úly obalovat sítí, tak to by byla věc. :-)

Proti tomu je mřížka na česna a očka sranda. Jinak místo štěrbiny doporučuji pletivo. V některých železářstvích se dá koupit pletivo co je dělané asi tak 6*6mm, je to nepřesné, takže některá jsou větší. Takže než zužování česna, já dávám pletivo. Oni si včely ten otvůrek rádi zvětšují. Pokud to není plech. vložka.

Ale viděl jsme do česnového klínu nabouchané hřebíky v rozteči asi 6-8mm - tedy takové česle. S hřebíkovačkou by to u pár úlu byl možná dobrý systém.

Karel

Já taky,vždycky, když jsem viděl nebo chytil nějakého hlovace v souvislosti s úly, byla to vždy myšice. Jednou na podzim jsem našel chcíplou myšici dokonce v česně ještě předtím, než jsem je stihl zůžit na "protimyší" velikost, asi byla nějaká včelka příliš živá.
Myšice mám i na zahradě u domu.

Kapitolou samou o sobě jsou myšice ve včelíně v lese. Obvykle se přes léto namnoží a v zimě při dlouhodobé sněhové pokrývce potom zřejmě významná část jejich populace zase hladem pomře a tak tam v zimě nerušeně řádí. Hladové dokáží rozhryzat každý měkký materiál. Kožené rukavice, mýdlo....jediná možnost, jak takové věci mají v lese přes zimu vydržet, je je zavřít do plechu nebo do dřeva se sílou stěny aspoň 2 cm. Dokáží se dostat na každou poličku nebo i za trám hned pod stropem.... Tenčí vrstvu dřeva, sololit, pokud za ním něco cítí, prohryžou. Dna úlů jakbysmet, plastové pletivo je pavučina, kovové je nezbytné. Hobrové nástavky kdoví jak by obstály. Plásty snad jedině čisté panenské bez jakýchkoliv známek pylu a cukru.... Myš usmrcená v pasti se během pár dnů promění v ohlodanou kostru s troškou srsti....
A co nesežerou a je trochu měkké a v silnější vrstvě, v tom si udělají hnízdo a hned vedle záchod. Uteplivky, filcové, slaměné, polystyren....

Asi hodně záleží na okolním prostředí neboli na biotopu, ve kterém je ten včelín nebo úly, jak moc je vhodný pro život hlodavců a kterých.

"Na druhou stranu, pokud zimuji včely ve více nástavcích, tak si nemyslím, že by nějak škodili. Vlítnou dolů, seberou včely z podložky a tiše zmizí. Včely o nich neví. Pokud je to úl, kde je chumáč stlačen až dolů, tak tam by to mohlo být jinak. "

Mně vadí, protože zbytky včel znečišťují a rozhazují měl ze dna a tím ji dělají nevhodnou pro zimní vyšetření. Drť ze včel se nedá z měli odstranit a v laboratoři je z toho potom nestandartní vzorek. Který nelze vyšetřit a potom všelijaké řeči a popotahování kolem.
Hygiena je taky docela podstatná, protože tito hlodavci a jejich trus a moč je rezevoárem pár nepříjemných nemocí.
A když jsou větší mrazy a včely v zimním chumáči jsou málo pohyblivé, vylezou až k němu a berou si na jídlo živé včely přímo ze zimního chumáče. A usídlí se přímo v úlu. A to pokud je delší dobu, záleží jen na délce mrazivého období, je přímé ohrožení včelstva.

Kdby někdo chtěl obnovovat včelstvo a sháněl úly, doporučím http://zvirata.hyperinzerce.cz/zvirata/inzerat/4391296-vyroba-vcelich-ulu--nabidka-jicin/

Kdo by chtěl obnovovat včelstva a sháněl úly, tak já zas doporučím, jako cenově nejvýhodnější řešení, koupit prkna, na zahradě vzdušně proložit, zakrýt před deštěm a nechat schnout tak rok. Potom vybrat nejbližší dobrou stolárnu a nechat z toho podle vzorku úly udělat. ideálně se včelařem, který je z rodiny nebo dobrý známý.
Nebo když se prkna proloží na půde pod střechou baráku, kde v létě pere slunce, stačí na vyschnutí v pohodě i půl roku....
Je kontrola nad dřevem, takže nehrozí, že by použili nevysušený materiál a úly dělali z mokrého dřeva, které se pak bude kroutit a platí se jen vlastní práce toho stolaře.
A peníze za úly nepůjdou kdesi pryč, ale zůstanou tady na místě v regionu....
Nebo rovnou úly dělat doma, když je dílna. Kdo má trochu zručnosti a nevadí mu pomalejší práce, stačí na úly nářadí za pár tisíc....

Jo,Jo!
Cena kg medu = cena kg másla.Už za císaře pána.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Fwd: RE: Re: ?esk? med v Albertu
Datum: 31.10.2011 - 20:00:08

> Mně jako nečlenovi je jedno, že nesmím (?) napsat
> na med ČESkÝ MED, nevidím
> důvod, proč. Spíš vyidím důvody proč ne - rizika.
> Díky volně dostupným
> sklenicím, víčkům i etiketám je otázka času, kdy
> uvidím v novinách titulky,
> že "český med nevyhověl při nějaké kontrole". A to
> už nemluvím o tom, že
> zatím v podstatě žádná kontrola medu nebyla - tedy
> že by někod udělal
> rozbor.
>
> Ale jako občana mě udivuje, že na rozdíl od
> zemědělců, kteří pomalu chtějí
> uzákonit povinnost prodávat české potraviny v
> obchodech se tomu ČSV brání.
> Takže díky tomu nemůže existovat nabídka českého
> medu v krámech.
> Nikod kvůli tomu že je někde vzadu na nálepce Směs
> medů nebo med z z ČR
> nebude platit o 50Kč víc.
> Takže normální máma ve městě má problém, pokud by
> chtěla nakoupit dětem
> český med.
>
> A jako včelaři mi vadí, že si lidi zvykají kupovat
> a jíst jakýkoli med.
> Pokud jste chutnali medy z obchodní sítě, není to
> tak strašné, jak rádi
> vykládáme. Takže díky tomuto postoji ztrácíme
> postupně a jjistě klientelu.
> Pan Veleba z Agrární komory by se divil, kdyby mu
> nběkod vysvětlil, že 98%
> včelařů nechce aby se v obchodech prodával český
> med.
> Oni vyhazují desítky mega za nálepky český
> výrobek, A klasa,atd.
>
> A jako včelařovi mi vadí, že český med ztrácí
> možnost cenového srovnání
> proti čekému medu a zákazníci jej můžou cenově
> srovnávat jen s tím
> obyčejným laciným. Takže je nyní mžné dovodit, že
> existencí českého medu od
> Medokomerc se zvedla srovnatelná cenová hladina o
> 50% až 100% nahoru.
>
> Taky to znáte, ne? Vy chcete za med 1xxKč? Vždyť
> jsem jej viděla v ..... za
> 80.
>
> A to by se odpovídalo, jo paní, ale dívala jste se
> tam za kolik tam mají
> český med? Za 150 až 180 korun!
>
>
>
>
> A vynechám tu srandu, že když vidím tu stále
> stejnou rodinu jak chodí po
> výstavě a tvrdí že bez medu to nejde, že nemůže
> rozdávat český med. Že
> propaguje jen vyšší spotřebu medu a v konečném
> důsledku vyšší tržby
> obchodníků s medem - dovozovým, protože český se v
> obchodech nesmí
> prodávat. Takže merketinogová kampan na vyšší
> spotřebu něčeho co nejsem
> schopen dostat na pulty je takový úsměvný příklad
> kurzívou do učebnice
> marketingu pro základní školy.
>
> A na závěr se stejnou logikou ochranné značky -
> ČSV má chráněné další
> zančky, Moravský med, Slezský med, Biomed, Med od
> včelaře.... Takže bacha
> až uvidíte nějako nečlena prodávat biomed. Nebo v
> obchodě nějaký dovozový
> BIOMED.
> Taky je třeba jim to zatrhnout.
>
>
> Vítejte ve včelařským Absurdistánu.
>
> Karel
>


--
Tradiční i moderní adventní a novoroční zvyky, sváteční jídlo a
pití, výzdoba a dárky... - čtěte vánoční a silvestrovský speciál
portálu VOLNÝ.cz na http://web.volny.cz/data/click.php?id=1301

člověk prý 200 let postupem času prošel řízením včelího chovu k tak velké domestikaci a výtěžnosti včel, že se mu předčasně rojí kvůlivá neustálému telefonování, že z toho až zpytomněl a zapomněl na přírodu, chtěl jsem jen říci, že je třebas nejlepšímu včelaři v okolí svěřit výchovu dětí ku pochopení zákonitosti přírody, která jest každému včelaři blízká, je velký rozdíl mezi mateří kašičkou danou a rabovanou, pro bankovky a to mi nikdo nevymluví, to jest jako když mi starostka Chotusic vysvětluje, že malé děti ve školce prý nerozumnějí, co uzvidí v kapce vody pod mikroskopem elektronkovým, který nemají, leč jsem ho za své peníze koupil a nechal si ukrást pod pečlivým dozorem kamer v Litomyšli a koupil jsem ho u nás do školky mrňousům, aby se vod mala naučili internet používat ku studiu a ne ´k nesmyslnému střílení po sobě navzájem. Táta, velký znalec přírody mě mnoho věcí vysvětlil a já to samé učím své syny. Poznání je nutné, není vyhnutí, před smrtí, či po ní. Je na každém, jak zvolí, ale pozor, chránit mír, to je to nejdůležitější a přátelství též. Jan Pešek Senioŕ.

...piskor sa cez 8mm letac dostane v pohode,treba sa mat na pozore..

10.12. Vcelky vyuzily dnesniho slunicka a intenzivne se proletuji.Ve stinu 7 stupnu.JosPr

Článek s názvem „Opět k Rašovské metodě“ od Pavla Svobody uveřejněný v prosincovém čísle časopisu Včelařství mě natolik zaujal, že kvůli němu narušuji svoji již skoro rok trvající letargii vůči všem včelařským internetovým diskuzím, abych na něj upozornil.

Černé na bílém: intenzivní obměnou díla lze se zcela zbavit moru včelího plodu.

Co k tomu dodat? Snad jenom to, že v souvislosti s tím ještě připomenu Pavla Streita jakožto propagátora varianty norského zimování a jakožto člověka, který mě inspiroval k zavedení jisté obdoby tohoto sytému do vlastní provozní metodiky.
Viz http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Silna-vcelstva-x-rovnovaha-ve-vcelstvu

S výsledkem jsem nad míru spokojený. Ušetřil jsem si tím spoustu práce, spoustu otravné práce spojené s odstraňováním tmavého díla na podzim, spoustu nadměrné aplikace tvrdé chemie, starostí a nervů. Snad žádný systém se mi hned na poprvé tak nezalíbil, jako tento. Nejen, že se v něm neprojevily žádné výrazné nedostatky, ale dokonce některá negativa, která jsem očekával, se ani nedostavily (např. pokles zimní síly včelstev).

MV

"který mě inspiroval k zavedení jisté obdoby tohoto sytému do vlastní provozní metodiky. "


Souhlas.

Celkem souhlas,jen s tim,ze zadna metoda neni na 100 %.MVP pri silnem prinosu loupezi postizenych vcelstev propuka i v prave dostavovanych mezistenach...JosPr

Zdravím,

jestli nevíte co s vejmutovkou, měl bych zájem.Dejte prosím vědět.

Ja bych si vzal taky, jen jestli to není moc daleko.
Petr Boleloucký,. Brno


2011/12/10 Jirka Málek <jirkamalek/=/hotmail.com>

> Zdravím,
>
> jestli nevíte co s vejmutovkou, měl bych zájem.Dejte prosím vědět.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Musím všem poděkovat za radu a dát za pravdu většině kteří napsali,že se jedná o hlodavce já jsem se mylně domníval,že jde o vosy nastražil jsem pastičky a na druhý den tam byl rejsek (asi 3cm.)při důkladném pohledu na něj nebylo těžké pochopit že překážka výšky česna 8mm. je pro něho sranda ihned jsem udělal opatření aby se tam nedostal další.Dále musím dát za pravdu že podle spadu měli k poškození včelstev nedošlo opravdu rejsek vyzbíral na dně jen mrtvolky a včelstva se mi zdají v pořádku děkuji všem zdraví Caloň.

Jelikož jste mi dobře poradili s rejsky napíši Vám i já svoji skušenost Rašovská metoda?Přečetl jsem snad všechny publikace o Rašovské metodě poněvač je to pro již neúnosné a taky nepochopitelné proč se mluví a píše o nějaké metodě(zázraku)já tak včelařím již desítky let a nevidím v tom žádnou metodu Co považuji za zásadní je na jaře při první prohlídce vyměním dno dám nové a otočím oba nástavky na kterých zimuji včelstva na teplou stavbu zimuji včelstva zásadně na studenou stavbu použité dno potom důkladně vyčistím dezinfikuji a obnovím nátěr slouží vždy zase do podletí takže za jeden rok měním 2-krát dno.
Obnova díla: Jak začne u včelstva stavební pud podkládám vždy na dno zase buď nový nebo ošetřený čistý nástavek(nejlépe natřený uvnitř propolisovou tinkturou a pokut je potřeba obnovím i vnější nátěr) s mezistěnami mohou být i souše ne starší 2 let Souše po 2 letech v provozu vyřezávám neřídím se pravidlem až přes ně není vidět to už je podle mne pozdě a rámky vyvářím v kotli holé rámky staré 4 let spálím doma v topení.Z tohoto popsaného mého způsobu včelaření vyplývá že na podletí zazimovaná včelstva na dvou nástavcích skončí nahoře jako medníky a posléze buď ve skladě nebo vyřezaná.Jelikož na dno podkládám nástavky potom jen s mezistěnami zimuji včelstva vždy na novém panenském díle.
Včelařím bez mřížky a bez oček důvody jsou s hora zřejmé používám až 5 nástavků to je 2 plodiště a 2-3 medníky samozřejmě podle počasí a snůšky.Přátelé další dotazy Vám rád zodpovím a podotýkám,že nejsem Rašov. zdraví Caloň

"Musím všem poděkovat za radu a dát za pravdu většině kteří napsali,že se jedná o hlodavce já jsem se mylně domníval,"

Pro detailisty, rejsek není hlodavec. Patří do řádu hmyzožravců, společně s ježky a krtky. Jsou starší a zřetelně primitivnější než hlodavci a na zemi se objevili dříve.

Len tak naokraj,u mna konci kazda metoda v tom momente ked si precitam ze mam zacat krmit cukrom..a niekolko divo zijucich vcelstiev som mal moznost v zime vidiet,na panenskom diele nezimovalo ziadne z nich..

Regisrační číslo 147543
Rodné číslo 47O4O7O49
Změna stanoviště včel. Nové K.Ú. 5O7/2 Lhotka u Mělníka

Nabízím k prodeji nový, nepoužitý děrovač na rámky, více informací na http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prodej-Derovac-na-ramky

prosím o info na bsvoboda/=/centrum.cz

Pane Vaclavku,nedari sa mi najst prispevok p. Streita ktory spominate na vcelarskom fore..je to tam este?Dik.