Včelařská konference

Měl by to být motor od ventilátoru z Favorita. Zkus to prověřit.

opravuji

www.nastavky.cz

:-)

http://www.nastavky.cz/?11,stropni-krmitko-pudorys-langstroth-15-l-5-ks-vc.-dopravy

Taková krmítka, aby dlouho vydržela a byla tak rentabilní, musí být samonosná. Neboli stěna krmítka musí být tak silná, aby tu hmotnost roztoku, řádově několik kilo, udržela bez prohýbání. Jedině potom to je plastové krmítko, kterí bude držet 10 - 15 let nebo i víc.
---------------------------
www.nastvky.cz
Koupil jsem si na zkoušku deset, vloni přikoupil a uavžuji že ještě dokoupím a rámková rozprodám s oddělky (tedy nechám si je jen pro oddělky a podobně, kmenová budu krmit asi jen těmito, nebo kontejner se slámou).

Jsou na Langa, ale pokud má někdo utepleného Adamce, nebo si udělá pod rám dno, tak jsou dobré a silné a padnou asi na všechny úly.
Dají se dát jen do nástavků a po použití uskladnit zvlášť, nebo rám 10cm. Asi 15litrů roztoku.

Jsou opravdu heavyduty :-) a jedině je třeba síťku přišroubovat k výlisku dvěma, nejlépe třemi vruty, aby včely neprolezly.


Doporučuji, nemám z prodeje provizi:-)


Karel

Krmím již týden, zkušenost naprosto stejná, med jen smíšený jako před měsícem. Všeho všudy letos 4 točení první dvě 25kg/včelstvo druhá dvě 5kg/včelstvo. Takže letošek 60kg/včelsto díky perfektnímu jaru, jinak bída. Pořádně vylisované košilky do kompostu, nic víc s nima nejde. V pohodě se vylisují do podoby kdy se sypou. Lisovat buď v sáčku na vosk nebo silonkách - obojí funguje přibližně stejně. Prostě rozvařené nalít a vylisovat...

------------ Původní zpráva ------------
Od: jirkaz <e-mail/=/nezadan>
Předmět: krmen? a vosk
Datum: 30.7.2011 15:26:01
----------------------------------------
čauky tak počasí stojí za prd včelstva sem dnes vytočil zbytek medu spíš
teda co nanosily,o medovici se neda mluvit je to takovy svetlejší a za 10
let co mam včely je ho nejmin cirka 7kg na včelstvo je to bída.jak u vas a
už krmite?začal sem delat vosk a mam dost košilek chci se zeptat co snima
delate poradte?díky jirka praha vychod

Zkuste Jakubovské včelařské krmítko.
bohuslav.smetana/=/seznam.cz

čauky tak počasí stojí za prd včelstva sem dnes vytočil zbytek medu spíš teda co nanosily,o medovici se neda mluvit je to takovy svetlejší a za 10 let co mam včely je ho nejmin cirka 7kg na včelstvo je to bída.jak u vas a už krmite?začal sem delat vosk a mam dost košilek chci se zeptat co snima delate poradte?díky jirka praha vychod

V zahradnictví mají Keramzit. V roztoku plave a po dokrmení jej včely sami očistí a může se uložit na další rok.

Aleš M.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Honza napsal:
Vloni jsem zkoušel krmení kyblíkem se slámou.
> Letos to provedu u silnějších včelstev. Slámu ještě nemám, tak budu koumat
> čím ji nahradit. Zná někdo řešení? H.
>
>
>

Spálil se mi motor od medometu Kovodružstvo Slaný, 12 V. elektrický pohon.
Víte kde se dá nový motor sehnat?

"Venku používám krmítka Ještěd. Rovněž zápasím s prolézáním včel do prostoru s cukerným roztokem. Navíc dřívější vaničky v rozích praskaly a roztok z úlu vytékal. Nyní se vaničky dělají ze silnějšího materiálu, ale včelky prolézají dál. Problém vidím v tom, že vanička se vlivem váhy roztoku (až 6 l) trvale deformuje, takže se mezera mezi dnem vaničky a poklopkou (obráceného účko) zvětšuje a včely tam po odebrání roztoku nalezou. Při dalším nalévání roztoku pak musím včely z vaničky vymést. Horší je, když vznikne mezera u horní části poklopky. Včely tam nalezou po nalití roztoku a některé se utopí. Při dalším nalévání roztoku pak vymetám i mrtvolky.
Abych snížil deformaci dna podkládám pod vaničku 8 až 10 mm vysoké podložky (prkénka , polystyrén). "


Taková krmítka, aby dlouho vydržela a byla tak rentabilní, musí být samonosná. Neboli stěna krmítka musí být tak silná, aby tu hmotnost roztoku, řádově několik kilo, udržela bez prohýbání. Jedině potom to je plastové krmítko, kterí bude držet 10 - 15 let nebo i víc. Pokud stěna plného krmítka pod váhou roztoku pracuje, prohýbá se, je to krmítko tak na dva roky, ten plast prostě déle nevydrží. A podle toho tak musí být posuzována i jeho prodejní cena. Neboli musí být hodně levné.

Prosím o radu. Pořídil jsem si nová krmítka typu ještěd. Včely mi ale po vybrání cukerného roztoku prolézají pod
"tunýlkem" do prostoru na cukerný roztok. Existuje nějaká finta jak prolézání včel zabránit?
-----------------------------------------------------------
Také se chystám se také na krmení včel. Ve voze používám čtyřlitrové sklenicemi s prosakovacími víčky (nemusím mít prázdný nástavek). Venku používám krmítka Ještěd. Rovněž zápasím s prolézáním včel do prostoru s cukerným roztokem. Navíc dřívější vaničky v rozích praskaly a roztok z úlu vytékal. Nyní se vaničky dělají ze silnějšího materiálu, ale včelky prolézají dál. Problém vidím v tom, že vanička se vlivem váhy roztoku (až 6 l) trvale deformuje, takže se mezera mezi dnem vaničky a poklopkou (obráceného účko) zvětšuje a včely tam po odebrání roztoku nalezou. Při dalším nalévání roztoku pak musím včely z vaničky vymést. Horší je, když vznikne mezera u horní části poklopky. Včely tam nalezou po nalití roztoku a některé se utopí. Při dalším nalévání roztoku pak vymetám i mrtvolky.
Abych snížil deformaci dna podkládám pod vaničku 8 až 10 mm vysoké podložky (prkénka , polystyrén).
Aby nedošlo k nadzvednutí poklopky dávám na ni pružné pásky z karimatky(o něco silnější než je mezera mezi tunýlkem a víkem). Pokud to udělám dobře, pak tam včely nenalezou. Vloni jsem zkoušel krmení kyblíkem se slámou. Letos to provedu u silnějších včelstev. Slámu ještě nemám, tak budu koumat čím ji nahradit. Zná někdo řešení? H.

Dobrý den.
Máte někdo zkušenosti se "zušlechtěným" VUČKEM z pokusného včelína
Skřivánek?

Jose

Mám ten samý průměr bubnu a stejné rámky. Používám radiál. Dávám do toho 24 polorámků. Jeden rámek vedle druhého.Kdo chce mín tak vevnitř koše po obvodu má navařeny kousky U profilu do kterého zapadnou rámky.
Vytáčím bezproblému i panenské dílo a na dotočení otáčky naplno. Vytáčení na radiálu je rychlejší, točí se dvě strany plástu současně a koš je jednoduší, hlavně na výrobu.

Dobrý den ,
scháním plány na zvratný koš medometu 6-ti rámek. Průměr medometu 63cm. Jde o rámky Lang. výše 16cm . Poradí někdo ? Popřípadě odkaz na web. Díky moc .
Puppino

Kaufland 15,90 krystal korunni.20 kilo na nakup.JosPr

Pokud do včel nezasahuji, tak zanesou medem i podstavek. Ukázka je na videu.
http://www.youtube.com/watch?v=GtAy0evRkzE

Včely se přizpůsobují prostředí. Pokud žily ve skále, bylo to více energeticky náročné, a proto si musely utvořit větší zásoby medu. Z toho vycházíme při řešení úlů,a způsobu včelaření.
http://www.youtube.com/watch?v=55nCxgDe0J4&feature=related
http://leteckaposta.cz/496213950
B.V.

Zakrmeni do nastavku mezisten nad vcelstvem funguje dobre.Vcely jej vytahnou velice rychle a matka cast mezisten zaklade.Pripadalo mi vzdy jako trapeni oddelku nezvednout je o patro.Vyrazne se to projevi na sile vcelstva do zimovani,matka neni nijak omezena v kladeni.

Už jste asi zapoměli na doby,kdy se z kvasnic a cukru dělalo těsto pro včely,které dobře odebíraly a bez škod na včelách. Kvasnice 1/4 kg se v 3kg moučkového cukru umrtví a včelám neškodí,třeba několik dnů těsto nechat odležet. Vyzkoušejte,uvidíte že to bude bez problému. Je to recept pro šetřílky,kterým je líto do těsta dávat med.

Má někdo zkušenosti s podáváním obohaceného medu včelám? Mám zcukernatělý med s obsahem betaglukanu (extrakt z kvasnic) 70mg ve 3/4kg medu. Je to sice nepatrný obsah, ale včely se jinak s kvasnicemi nesetkají. Tak nevím, jestli by jim to neublížilo. Jaký na to máte názor?

Dobrý den. Beta glukan je kvasničný extrakt. Má prokazatelné účinky na zlepšení imunity. Já ho užívám v tobolkách v období chřipek. Moc mi pomohl. Ale myslím, že namíchán v medu je opravdu v malém množství. Tak nevím, jaký bude účinek. Je ale možné, že kombinace s medem účinky vylepší. Jinak v tobolkách ho můžete koupit za asi 150Kč lahvičku po 60ks, bere se 1 denně.

K přísp. R. Poláška a pozdní stavbě. Onehdy jsem na zájezdu diskutoval s jedním komerčním včelařem, který říkal, že dělá každoročně u poloviny včelstev podletní ometení na mezistěny (polovinu z časových důvodů). U této ometené poloviny jsou prý prokazatelně lepší výsledky. Nevím už bližší údaje co se týče doby hlavní snůšky atp. Když se tak člověk nad tím zamyslí, tak podstatou úspěchu jistě není samotný akt stavby jako spíš výsledek, zimování na čistě panenském díle. Stavba je určitě zbytečné huntování včel. ale obdobný stav lze navodit zakrmením do panenských souší, domnívám se, že výsledek by byl obdobný. Zatím zakrmují jako desetiletí předtím do světlých souší a panenským se vyhýbám. Někdy je ale namístě zkusit i něco zásadně odlišného. K tomu by bylo nutno i připravit s předstihem pylové desky v panenském díle, tj. dolů do dolního nástavku dát panenské v jarní snůšce, aby se do zimních zásob mohly přidat zalité zásobami pro jarní rozvoj. K těmto úvahám na i nasměroval zajímavý článek v přšedposledním včelařství spojený právě se zimováním na panenském díle.

V posledni dobe se tady casto resi pozdni tiche vymeny matek v srpnu,jako problematicke, ja jsem za ne naopak vdecny.V plne sezone se jich tak nevsimnu, ted uz jsem zaznemanal dve v poslednim tydnu. Loni se mi ve dvou oddelcich oplozovaly matky v prvnim tydnu v zari a naprosto v pohode, letos patrily mezi prumerne vcelstva. Je to zajimave, ale trubcu je jeste i v zari dost a staci slunecny den a ty vzdy v zari taky jeste jsou.

P.

Nový typ skleněného úlu
Popis:
Vnitřní stěny tvoří sklo. Vnější plech s uteplením je nasunovací.Možnost regulace teploty v úle.Včely ve studenějších podmínkách mají tendenci tvořit větší zásoby. Úl má neomezenou životnost. Všechny díly se dají taky vyměnit.


http://nd05.jxs.cz/836/271/58cf796676_78316901_o2.jpg

Letošní oddělek vystavěl 11 rámků. Dalších 11 mezistěn/35x27/ v podstavku už začaly stavět. Pokud spodek nedostaví, dodělají na jaře. Nemusí se na jaře zasahovat až při vytáčení.
B.V.

>dnes po dvoch dnoch od dna vlozenia podlozky som mal 10 kliestikov spadnutych je to vela alebo malo 5 BOLO BLEDYCH a 5 tmavych .<
------------------------------------------------------------
Navštivte stránky www.varoamonitoring.cz tam se dovíte veškeré potřebné informace.
Zdravím JK

dnes po dvoch dnoch od dna vlozenia podlozky som mal 10 kliestikov spadnutych je to vela alebo malo 5 BOLO BLEDYCH a 5 tmavych .

"S Drůbeží je tem problém, že ta běhá ve dne a slimáci v noci."

Asi to chce s těmi indickými běžci mít na zahradě poházené po zemi staré desky nebo pláty plastu a podobně a vždycky je přes den odkrát a slimáky pod nimi tak kachnám zpřístupnit.
Fakt je, že letos mám zahradu poněku zarostenou, protože kvůli nějakým problémům jsem na zahradu i na včely nějak vyšetřil málo času. To asi letos dělá ten přebytek slimáků.

"Sám jsem to nezkoušel, ale Čermák v jednom svém článku píše, že "při nedostatku souší je možno i při srpnovém krmení dát mezistěny, které včely při intenzivním jednorázovém zakrmení postaví""

Jo, je to tak. Je úplně jedno, kdy se včelám dají při krmení cukrem na vystavení mezistěny. Je to jen otázka dostatku včel a rozumné teploty uvnitř úlu. Potom je to otázka dostatečných zdrojů pylu venku. Možná taky kvalitní letošní matky, protože mám pocit, že matka při tom dostává zabrat a starší může přitom uhynout nebo se může takhle pozdě vyvolat tichá výměna a kvůlu špatnému oplození potom může být nová matka trubcokladná. V dobře utepleném úlu a s nějakými kvetoucími rostlinami coby zdrojem pylu venku by neměl být problém vystavět mezistěny i v září a možná i ještě později.
Problém je potom jen v určitém oslabení těch včel podobně jako při pozdním krmení. A že třeba i silné včelstvo vystaví jen jeden nástavek, víc ne, protože spodní nástavek už třeba neobsáhne tepelně. Slabší třebas nevystaví ani jeden nástavek.
Zkoušel jsem přemetení včel na mezistěny ještě v září a tam je už třeba mít v rezervě nějaké vystavěné mezistěny. Včely smést na mezistěny, intenzívně krmit tak dva týdny, i když nevystaví všechny mezistěny a potom nevystavené mezistěny nahradit vystavenými rezervními, případně podstavit dolů další nástavek s vystavenými mezistěnami nebo i světlými plásty a krmit už "piánko" jen na doplnění zásob na zimu.
Tyto včely šly do zimy znatelně slabší než včelstva nesmetená na mezistěny, ale jejich rozvoj na jaře byl mnohem rychlejší a už v dubnu nesmetené včely předehnaly.

U oddělků, které plně obsedly nástavek (10 plástů 39x24)přidám nahoru další nástavek a plně zakrmím 12 kg cukru, . Dám světlé souše, někdy i panenské. Tím je včelstvo připravené na zimování, má dost zásob nahoře a ploduje dole. Do horního nástavku se ještě může dát pár mezistěn. Sám jsem to nezkoušel, ale Čermák v jednom svém článku píše, že "při nedostatku souší je možno i při srpnovém krmení dát mezistěny, které včely při intenzivním jednorázovém zakrmení postaví". Podstavit nástavek bez převěšení bych nedělal, matka dolů vůbec nemusí přejít a zásoby ji omezí v kladení

S Drůbeží je tem problém, že ta běhá ve dne a slimáci v noci. Tady proti slimákům pomohou jen ti ježci a krtci a nejrichleji Wanish
Zabíjí je také alkohol ( Pasti s Pivem)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Slim?ci v ?lu.
> Datum: 28.7.2011 12:01:23
> ----------------------------------------
> S kachnou indickým běžcem to nějak trochu utichlo, asi jsou v tom nějaké
> háčky.
> Slepice možná sklovnou malé slimáčky tak do půl centimetru, ty neopatrné,
> co vylezou ve dne z úkrytu. Jinak ale nic.
> Kdysi jsem choval brojlery a ti žrali slimáky tak do dvou centimetrů, kdy
> jsem jim je naservíroval na misce. Jenomže F1 brojleři byli víceméně tak
> dementní, že z misky sežrali úplně všechno. Ti španělští slimáci jim už
> nejeli po cca 2 sežraných kusech denně, naši původní mramorovaní a šedí po
> cca 4 - 6 kusech denně. Sami aktivně by ale slimáky asi nikdy nežrali.
> Možná ježci by mohli být nadějní, ale u mně to není nějak vidět, ježky na
> zahradě asi mám.
> Asi bude nutné počkat na nějakou slimáčí nakažlivou nemoc.
>
>
>

Wikipedie:
Gen jeden ze základních genetických pojmů. Používá se ve dvou základních významech: jako synonymum pro vlohu a jako pojmenování pro konkrétní úsek DNA.

Chromozóm (z řec. chroma - barva a soma - tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře. Skládá se z DNA a histonů. Účelem jeho existence je usnadnit rovnoměrné rozdělení genetické informace do dceřiných buněk. Soubor všech chromozómů v jádře se nazývá karyotyp. Chromozómy jsou pozorovatelné světelným mikroskopem především při buněčném dělení.

Včela dělnice má 32 chromozomů, Trubec 16, Matka 32

Pohlavní buňky mají chromozomů trubec 16, dělnice 16 a matka 16 svých a po oplodnění 16 v semenném váčku od trubce.

Trubec je létající spermií, protože se u něj koná partenogenetický vývoj. Má identické spermie.
...
http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY246.html

Za genetického otce se ti včel považuje matka trubců, nikoli jednotlivý trubec. V takovém pojetí je matka vlastně oboupohlavní jedinec (hermafrodit) - může být samicí i samcem, tedy mámou i ot­cem.

_gp_
.......
B.Tichý (90.181.142.51) --- 27. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450) (53475) (53476) (53484)
matka 16, trubec 16 - celkem 32

S kachnou indickým běžcem to nějak trochu utichlo, asi jsou v tom nějaké háčky.
Slepice možná sklovnou malé slimáčky tak do půl centimetru, ty neopatrné, co vylezou ve dne z úkrytu. Jinak ale nic.
Kdysi jsem choval brojlery a ti žrali slimáky tak do dvou centimetrů, kdy jsem jim je naservíroval na misce. Jenomže F1 brojleři byli víceméně tak dementní, že z misky sežrali úplně všechno. Ti španělští slimáci jim už nejeli po cca 2 sežraných kusech denně, naši původní mramorovaní a šedí po cca 4 - 6 kusech denně. Sami aktivně by ale slimáky asi nikdy nežrali.
Možná ježci by mohli být nadějní, ale u mně to není nějak vidět, ježky na zahradě asi mám.
Asi bude nutné počkat na nějakou slimáčí nakažlivou nemoc.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "EL-PROM, Kornienková Hana"
> Předmět: podstavení nástavku
> Datum: 26.7.2011 12:35:29
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, jak podsadit vystrojený nádtavek dolů pod nejnižší, když
> do podmetu visí včely až ke dnu. Nechci je drtit, ani dráždit ometáním .
> Neznáte nějaký trik?
> Hanka



Pokud je ještě nástavek s mezistěnami, tak z dolního odeberu půlku, nebo trochu míň plástů, obložím mezsitěnami a nad to dám ten nástavek, do středz ty vybrané z dola a obložím MS.

A krmím :-))

Karel

Slepice

Dne Wednesday 27 of July 2011 10:25:10 R. Poláek napsal(a):

> Nemáte náhodou někdo recept na nějakou spolehlivou ekologicky nezávadnou
> zábranu proti slimákům?


Kachna indicky bezec.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Děkuji Vám všem za Vaše rady a názory. Hanka

matka 16, trubec 16 - celkem 32

Ten nasazovací díl mam ze shora v předu a vzadu provrtán 4mm vrtáčkem a ke korpusu jsem ho přišrouboval vrutem 4x12 s pulkulatou hlavou. Také mi lezly včely do prostoru s roztokem. Nejsem s tímto krmítkem moc spokojen, zatím je mám a jak bude končit jejich funkčnost, tak přemýšlím o Ukrajinském krmítku. Udělám si tzv. vnitřní víko a nad nej polonástavek a to Uk. krmítko dovnitř. Ale jěště je čas, tak uvidím k čemu se nakonec propracuji.

Prosím o radu. Pořídil jsem si nová krmítka typu ještěd. Včely mi ale po vybrání cukerného roztoku prolézají pod
"tunýlkem" do prostoru na cukerný roztok. Existuje nějaká finta jak prolézání včel zabránit?

Genů mají trubci stejně jako matky? Jak jste nato došel?
_gp_
........
Petr Danecek (e-mailem) --- 27. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450) (53475)
Asi to myslíte správně, ale formulované to není dobře. Genů mají trubci
stejně jako matky, i když jsou haploidní, tj. i když mají od každého
chromosomu jenom po jedné kopii. A rekombinace je ten první proces, kdy
se ze dvou chromozomů vytvoří jiné dva.

nie matka tam stale je ziadny hrboplod ma pekne zaplodovane 3 plasty.

proč by nešel?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ji?? <veprivratska/=/seynam.cz>
> Předmět: meliciozni med
> Datum: 27.7.2011 12:25:14
> ----------------------------------------
> lze melicozni med jist
>
>
>

m8m dotaz zda lze meliciozni med jist

lze melicozni med jist

lze melicozni med jist

Jak jste na tom se slimáky? Mně letos silně otravují, protože jich nacházím spoustu pod stříškou na plechu, ale taky v uteplivkách (suchých) a dokonce u slabších včelstev i uvnitř úlů. Jestli je přitahuje teplo, co je ze včel.... Včely jim evidentně nevadí, asi se pohybují tak pomalu, že je včely nezaznamenají. Jsou to převážně ti naši černobíle mramorovaní, ne ti noví španělští hnědí s oranžovým bříškem.
Jestli to tak bude pokračovat, budu muset vymýšlet překážky nejen proti mravencům, ale i proti slimákům.
Nadměrně letos požírají i květiny.
Nemáte náhodou někdo recept na nějakou spolehlivou ekologicky nezávadnou zábranu proti slimákům?

"Teď bych přidal nástavek nahoru a začal intenzivně krmit. Včely by ho zanesly zásobami a v zimě by měli zásob nad sebou a postupovaly po nich nahoru na jaře pak začnou plodovat v horní části a přínos sladiny je bude stláčet zase dolů."

S tím bych vcelku souhlasil.

Asi to myslíte správně, ale formulované to není dobře. Genů mají trubci
stejně jako matky, i když jsou haploidní, tj. i když mají od každého
chromosomu jenom po jedné kopii. A rekombinace je ten první proces, kdy
se ze dvou chromozomů vytvoří jiné dva.

A jak snížit počet geneticky odlišných trubců? Pokud budete dostatečně
dlouho křížit sourozence a oni ani po mnoha generacích neztratí
životaschopnost, zbydou pro matky nakonec dvě identické kopie pro každý
chromosom a všichni její synové budou identičtí. Existuje na to hezké
české slovo "imbríding" (z angl. imbreeding).

Ta kombinatorická úvaha níže dává samozřejmě horní odhad. Ve skutečnosti
může mít matka některé chromosomy hodně podobné, takže počet možných
geneticky odlišných trubců je nižší. A samozřejmě, ne všechny genetické
odlišnosti se projeví.

Petr


On Wed, 2011-07-27 at 01:49 +0200, gp wrote:
> Já měl na mysli, že otcové - samci, mají všeobecně méně genů co do počtu
> než matky - mámy. Spíš mi šlo oto míchání těch chromozomů. Při té
> rekombinaci jde o vysoké číslo. Jde to číslo teoreticky nějak rapidně
> snížit?
>
> ........
> Petr Danecek (e-mailem) --- 26. 7. 2011
> Re: Re: matka vigor
> Ještě bych upřesnil to "po dědovi" a "po bábě". Matka dědí chromosomy od
> obou rodičů a následně dochází k jejich rekombinaci, tj. dva chromosomy
> v páru se nasekají na kousky a pak slepí. Takže žádný z matčiných
> chromosomů není přesně jako dědův či bábin. Obrázkem:
>
> Děda i bába přispějí jednou verzí chromosomu
> Děda: DDDDDD
> Bába: BBBBBB
> a matka bude mít dvě promíchané verze tohoto chromosomu:
> Matka: DDDBBDBB
> BBBDDBDD
> Za zmínku stojí, že k rekombinaci dochází u včel 10x více než např. u
> člověka.
>
> Dojde ale ještě k dalšímu vzniku variant, při vzniku neoplozených
> vajíček. Včely mají 16 chromosomů a pro každý z nich jsou na výběr dvě
> varianty naznačené výše. Jedna matka tedy může mít až 2^16 = 65536
> geneticky odlišných synů trubců.
>
> Musím upozornit, že jsem nestudoval genetiku včel, úvahu výše jsem
> extrapoloval ze zákonů platných u savců, rád se nechám opravit.

Já měl na mysli, že otcové - samci, mají všeobecně méně genů co do počtu než matky - mámy. Spíš mi šlo oto míchání těch chromozomů. Při té rekombinaci jde o vysoké číslo. Jde to číslo teoreticky nějak rapidně snížit?


..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449)
Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk, proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi.
.........
Petr Danecek (e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450)
Ještě bych upřesnil to "po dědovi" a "po bábě". Matka dědí chromosomy od
obou rodičů a následně dochází k jejich rekombinaci, tj. dva chromosomy
v páru se nasekají na kousky a pak slepí. Takže žádný z matčiných
chromosomů není přesně jako dědův či bábin. Obrázkem:

Děda i bába přispějí jednou verzí chromosomu
Děda: DDDDDD
Bába: BBBBBB
a matka bude mít dvě promíchané verze tohoto chromosomu:
Matka: DDDBBDBB
BBBDDBDD
Za zmínku stojí, že k rekombinaci dochází u včel 10x více než např. u
člověka.

Dojde ale ještě k dalšímu vzniku variant, při vzniku neoplozených
vajíček. Včely mají 16 chromosomů a pro každý z nich jsou na výběr dvě
varianty naznačené výše. Jedna matka tedy může mít až 2^16 = 65536
geneticky odlišných synů trubců.

Musím upozornit, že jsem nestudoval genetiku včel, úvahu výše jsem
extrapoloval ze zákonů platných u savců, rád se nechám opravit.

A nemá to už hrboplod a trubčice?_gp_
......
Lukas (217.12.62.38) --- 26. 7. 2011
ako dalej
nie nieje to materska miska je tam pekne kasicka aj velka larva uz asi pred mesiacom som im odstranil 2 zavieckovane a dnes som isiel na kontrolu a je tam este jeden ale nezavieckovany dakujem za rady.

tak som dal prec plasty s medom a dal suse matecnik som nechal tak a uvidim co sa bude diat dalej.

Molčík : včřelstvo plné medu a pozdí roj.
J.B. to je nesmysl
Vytočte med a dejte možnost matce klást!
NA MATEČNÍK ANI NESAHEJTE CHRANTE HO PŘI VYTÁČENÍ A VYJDE A OPLODNÍM SE Z NĚL DEOBRÁ MATKA.
J,B,

tady může nastat problém. Zřejmě připravují tichou výměnu a mladá matka by mohla plodovat příliš dlouho. To by znamenalo příliš velkou spotřebu zásob a pro včely pak smrt hladem. Osobně bych to řešil výměnou mjiž rozkladené matky. Tyto pozdní tiché výměny bývají hodně zrádné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ako dalej
> Datum: 26.7.2011 17:13:55
> ----------------------------------------
> nie nieje to materska miska je tam pekne kasicka aj velka larva uz asi pred
> mesiacom som im odstranil 2 zavieckovane a dnes som isiel na kontrolu a je
> tam este jeden ale nezavieckovany dakujem za rady.
>
>
>

Teď bych přidal nástavek nahoru a začal intenzivně krmit. Včely by ho zanesly zásobami a v zimě by měli zásob nad sebou a postupovaly po nich nahoru na jaře pak začnou plodovat v horní části a přínos sladiny je bude stláčet zase dolů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podstaven? n?stavku
> Datum: 26.7.2011 16:49:36
> ----------------------------------------
> "A proč rozšiřovat, v tuhle dobu. Ty včely co jsou v podmetu tam v
> listopadu nebudou uhynou věkem a teď je na rozšiřování ta nejhorší doba,
> pokud by ten prostor nezvládly obsednout, v takové hustotě jak obsedají teď
> ten jeden nástavek, tak hrozí, že je ostatní včely vyloupí a zničí.
> Rozšířil bych je až na jaře medníkem."
>
> Pokud se teď nerozšíří, tak se včely na zimu nadstaví podle velikosti
> jednoho nástavku. Pokud se teď ještě rozšíří, nadstaví se jejich zimní
> velikost znatelně větší, mají na to ještě srpen a část září, záleží jak
> bude teplé počasí a kolik budou mít zásob. Přirozeně musí se dávat pozor na
> tu loupež.
>
>
>

nie nieje to materska miska je tam pekne kasicka aj velka larva uz asi pred mesiacom som im odstranil 2 zavieckovane a dnes som isiel na kontrolu a je tam este jeden ale nezavieckovany dakujem za rady.

"A proč rozšiřovat, v tuhle dobu. Ty včely co jsou v podmetu tam v listopadu nebudou uhynou věkem a teď je na rozšiřování ta nejhorší doba, pokud by ten prostor nezvládly obsednout, v takové hustotě jak obsedají teď ten jeden nástavek, tak hrozí, že je ostatní včely vyloupí a zničí. Rozšířil bych je až na jaře medníkem."

Pokud se teď nerozšíří, tak se včely na zimu nadstaví podle velikosti jednoho nástavku. Pokud se teď ještě rozšíří, nadstaví se jejich zimní velikost znatelně větší, mají na to ještě srpen a část září, záleží jak bude teplé počasí a kolik budou mít zásob. Přirozeně musí se dávat pozor na tu loupež.

A proč rozšiřovat, v tuhle dobu. Ty včely co jsou v podmetu tam v listopadu nebudou uhynou věkem a teď je na rozšiřování ta nejhorší doba, pokud by ten prostor nezvládly obsednout, v takové hustotě jak obsedají teď ten jeden nástavek, tak hrozí, že je ostatní včely vyloupí a zničí. Rozšířil bych je až na jaře medníkem.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podstaven? n?stavku
> Datum: 26.7.2011 13:46:23
> ----------------------------------------
> OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho
> rozšířit.
> Hanka
>
>
>

Tak aby to bylo už všechno chybí dodat (Berte včelstvo jako jedince) při heterózním křížení prři původních liniích stačí zaměnit otcovskou a mateřskou lini a dosáhnete úplně jiných výsledků. Závisí to na tom jaké vlastnosti se dědí po otci nebo matce.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 11:51:53
> ----------------------------------------
> Já jen doplním, že ten přenos genů není půl a půl, to by bylo moc jednoduché.
> Jde o soupis vlastností, kde jedna vlastnost je dominantní nad druhou,
> nejednoduší vysvětlení je příklad černé zbarvení je dominantní nad světlým. A
> proto se provádí ta příbuzenská plemenitba, aby se míň dominantní vlastnosti
> upevnily a přenesly na nové jedince. Má to svá rizika a omezení, ale funguje to.
> Takže shopnost přenosu vlastností je dán gen. složením jednotlivců, který je
> gen. dominantní. Takže i trubec může mít nad gen. vlastnostmi matky se ,kterou
> se spářil např. cucám to číslo z prstu 70% převahu.
> Navíc u včel se ještě přihlíží ke koeficietu dědičnosti, např. zdědit dobrý
> medný výnos nejde, protože má nízký koeficient, ale souvisí medný výnos s
> plodností, spotřebou energie apod. a to se ukáže na medném výnosu.
> Dá se to těžko popsat, jestliže se nemám na co konkrétního odvolat, nemám žádnou
> učebnici, kde bych to měl sceleně pohromadě, něco mám ze školy a jinak zbytek
> utržkovitě z různých knih. Ale mohu z vlastní zkušenosti říct, že zpravidla to
> je tak, že po čem houby, to se dědí.
>
> Aleš M.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 11:15:50
> > ----------------------------------------
> > Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale
> > vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk,
> > proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi.
> jinak
> > je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale
> genotyp
> > má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do
> > jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval
> od
> > moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych
> > řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> > genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal
> > hlavu..
> > Hezký den.
> > PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou
> komoru
> > ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > > ----------------------------------------
> > > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno
> páří
> > > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> > >
> > > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako
> takové
> > > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých
> nepotřerbných
> > > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > > ........
> > > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > > (53425) (53426) (53433)
> > > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > > ostatní nesrozumitelné.
> > >
> > > pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Honza Zátka
> > > > Předmět: Re: matka vigor
> > > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > > ----------------------------------------
> > > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > > pochybuju.
> > > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > > jako
> > > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > > F1.Zavádět
> > > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > > heterozygotů
> > > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se
> dá
> > > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > > v tom
> > > > šťourat.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

"Prosim o radu v jednej rodine som nasiel v tomto case matecnik je na spodu latky ramika nieje este zavieckovany mozno zajtra bude neviem ci ho mam vyrezat alebo nie este pripomeniem ze matka nemala kde klast pretoze vcely naniesli med do plodiska a tak jej ostali len 3 ramiky B dakujem za kazdu radu stara matka ma asi 2 roky."

Jestli má stará matka asi dva roky, tak možná má už tři roky. A to je problém starých matek, že se občas je včely rozhodnou vyměnit v takovou nevhodnou dobu. Není vůbec jasné, jestli když se matečník zničí, jestli pokus nebudou znova opakovat. Není vůbec jasné, jestli i když se o to nepokusí, jestli stará matka vydrží přes zimu a dostatečně dlouho na jaře, než se odchová a přidá nová matka. Není vůbec jasné, když se jakýmkoliv způsobem vymění matka, jestli než si nová matka pořídí ze svého plodu dostetek včel, jestli mezitím včelstvo nezeslábne natolik, že podlehne loupeži. A není vůbec jasné, když se matečník nechá a nová matka vyletí v srpnu na prolet, jestli se kvalitně oplodní a vrátí se.
takže nejjistější je asi výměna za rezervní matku z nějakého rezervního oddělku.
Pokud rezervní matka není, já bych vybral z plodiště plásty s medem, z medníku taky, nechal jen takových 5 kilo, doplnil kvalitními prázdnými plásty a nasadil mírné krmení či podněcování. A nechal včelkám, ať rozhodnou. Pokud byl problém v nedostatku místa, včelky matečník samy zruší a půjdou do zimy s původní matkou. Pokud byl problém v nějaké vadě či přílišnému vyčerpání matky, včelky výměnu dotáhnou a s trochou štěstí půjde včelstvo do zimy s novou matkou. Rojení na 99 %, pokud pozbydou nadbytečné zásoby, v tuto dobu samy včely zarazí.

>OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho rozšířit. Hanka<
-----------------------------------------------------------
A jak jste psala níže, včely visí až ke dnu. To v ranních nebo večerních hodinách. Je třeba se podívat přez den, kdy včely vylétly jak to v tom podmetu (dně) vypadá. Nic bych nedal za to, že tam uvidíte divokou stavbu. Tu je třeba odříznout a potom je možno nástavek podstavit. Plod v divočině,pokud tam nějaký bude, necháte ve dně a včely si s ním poradí. Spadlé voskové dílo vyjmete po vyčištění.

Lukáš a nezamieňaš si "matečník" s materskou miskou? Je v nezaviečkovanej materskej bunke i larva s materskou kašičkou?

"OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho rozšířit. "

No, jestli dole postavily divočinu, tak to je v tuto dobu docela hnusná práce. Nijak jinak se to nedá udělat než že se včely kouřem z divočiny odeženou , nástavek se pak nakloní nebo někde položí na bok tak, aby plásty v něm byly svisle, ne vodorovně a za stálého odrazování kouřem se voští odřeže. A potom se další nástavek podstaví. Práci je třeba dělat kolem poledne za co nejlepšího počasí a opatrně, aby včely příliš nezdivočely.
Jinak ale je tam háček, v tuto dobu záleží na konkrétní situaci na stanovišti a na síle toho oddělku, jestli takové podstavení projde bez rozvinutí loupeže. Negativně tomu pomáhá taky spodní česno ve dnu a vysoké dno.
V tuto dobu bych nad prostým podstavením dalšího nástavku do oddělku už poněkud váhal. Spíš bych preferoval manipulaci s plásty a přidání nového nástavku nahoru. Plásty ze spodního nástavku se z části rozeberou, matka, pokud se najde a většina plodových plástů se uloží nahoru, v obou nástavcích zhruba do středů a kraje se doplní novými plásty.
Takové uspořádání je proti loupeži podstatně víc odolné a divočina se s pohybem původních plástů částečně vyřeší sama. Částečně je potom možné divočinu nechat do září až října, kdy už bude bez včel a její vyřezání z úlu bude absolutně bezproblémové.
Případně je možné nástavek s plásty prostě jen uložit nahoru, pokud jsou ty plásty zhruba stejně tmavé či světlé jako plásty dole, matka s velkou pravděpodobností na ně přejde.Zvláště pokud to jsou plásty od medu po vytáčení. Pokud ne, za cca týden se kontroluje a provede se přehazování plástů.

OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho rozšířit.
Hanka